Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta ekonomick





VLIV CESTOVNHO RUCHU NA
ROZVOJ REGIONU
PODNIK V NM PSOBCCH


Ing. Jan Tluho


disertan prce
k zskn akademickho titulu doktor
v oboru Podnikov ekonomika a management












kolitelka: doc. Ing. Dagmar Jakubkov Ph.D.
Katedra podnikov ekonomiky a managementu




Plze 2011


Prohlen

Prohlauji e jsem disertan prci na tma:
Vliv cestovnho ruchu na rozvoj regionu a podnik v nm psobcch
vypracoval samostatn za pouit pramen uvedench v piloen bibliografii.






V Plzni, 22. prosince 2011


Podkovn
Na tomto mst bych rd podkoval vem kte mi byli oporou pi psan m disertan prce.
Krom rodiny a ptel dkuji pedevm sv kolitelce pan doc. Ing. Dagmar
Jakubkov Ph.D. za jej cenn rady ochotu trplivost a morln podporu.


Anotace
Disertan prce Vliv cestovnho ruchu na rozvoj regionu a podnik v nm psobcch je
zamena na vzjemn vztahy vnjho prosted a podnik kter poskytuj sluby cestovnho
ruchu. S ohledem na charakter produkt v oblasti turismu jsou v prci eeny pedevm
aspekty regionlnho a odvtvovho prosted ve vztahu k podnikm.
Clem tto disertan prce je nvrh postupu analzy vnjho prosted pro podniky psobc
v odvtv cestovnho ruchu a jeho dl aplikace na modelovm regionu.
Nejprve jsou v prci vymezeny teoretick aspekty tmatu se zamenm na metody zkoumn
vlivu cestovnho ruchu na regionln/ekonomick rozvoj a na pstupy k lenn a analze
prosted podniku. Dle jsou zhodnoceny monosti aplikace popsanch metod v rmcovch
podmnkch esk republiky a jejch region. V dal sti je pak v souladu s clem disertan
prce navren postup analzy vnjho prosted pro podniky psobc v odvtv cestovnho
ruchu. Autor v uvedenm postupu zdrazuje aspekt vzjemnho vztahu vnjho prosted
a podniku.
Nsleduje aplikace navrenho postupu na pkladu esk republiky a Karlovarskho kraje.
Byla provedena rozshl analza dostupnch sekundrnch pedevm statistickch, dat,
vetn odhad vlivu cestovnho ruchu na region. Pedstaveny jsou t vstupy vzkumu
zaloenho na expertnch rozhovorech s klovmi aktry cestovnho ruchu ve zkoumanm
regionu. Vzkum odhaluje hlavn vztahy mezi vnjm prostedm a cestovnm ruchem.
Vstupy z realizovanch analz nevyvracej autorovy pedpoklady o neutrlnm vlivu
cestovnho ruchu na rozvoj regionu a podnik v nm. Zrove se vak potvrdil vznamn vliv
vnjho prosted na podniky cestovnho ruchu.
V zvru jsou shrnuty dosaen poznatky. utor navrhuje monosti pro dal vzkumy kter
vyplynuly z teoretick i empirick sti prce a pedstavuje pnosy tto prce.

KLOV SLOV:
Cestovn ruch esk republika ekonomika ekonomick rst Karlovarsk kraj podnik
prosted regionln rozvoj strategick analza turismus vnj prosted vnitn prosted.

Annotation
The influence of tourism on the development of a region and businesses in that region
The thesis The influence of tourism on the development of a region and businesses in that
region is aimed on the mutual relations between external environment and businesses
providing services in tourism. With regard on the character of tourism product, the facets
of regional and branch environment in the relation to businesses
The objective of this thesis is the proposal of procedure of external environment analysis
for business in tourism sector and the partial application of this procedure in a model region.
At first the theoretical background of the topic is specified. The focus is set to the method
of research of the impact of tourism on the regional (economic) development and to the
approaches to the structure and analysis of company environment. Further the possibilities
of application of the described methods in the framework of Czech Republic and its regions.
In the next part of the thesis is in accordance to the objective of the thesis the author suggests
the procedure of external environment analysis for business in tourism sector. In the
procedure the author emphasizes the point of mutual relationship between the external
environment und the business.
The application of proposed procedure on the example of Czech Republic and Karlovy Vary
region follows. The author carries out a broad analysis of secondary, esp. statistical, data. This
includes estimations of the impact of tourism in the region. He also introduces the research
outputs, which was based on in-depth interviews with key experts in tourism in the chosen
region. The research reveals main relations between external environment and tourism. The
outcomes of executed analysis do not disprove authors assumptions about neutral influence
of tourism on the development of a region and its business. At the same time the significant
impact of external environment on the tourism business was confirmed.
Obtained findings are concluded. The author suggests further research possibilities, which
resulted from theoretical and empirical parts of the thesis. He also presents its contributions.
KEYWORDS:
Company, Czech Republic, economic growth, economics, environment, external
environment, internal environment, Karlovy Vary Region, regional development, strategic
analysis, tourism.

Annotation
Der Einfluss vom Tourismus auf eine Region und Firmen in der Region
Diese Dissertation Der Einfluss vom Tourismus auf eine Region und Firmen in der Region
ist auf die gegenseitige Beziehungen zwischen der Umgebung und den Firmen, die
Dienstleistungen im Tourismus gewhrleisten. In Hinsicht auf den Charakter der
Tourismusprodukte sind in der Arbeit vor allem die Gesichtspunkte der regionalen und
Branchenumgebung im Verhltnis zu den Firmen.
Die Zielsetzung der Dissertation ist ein Vorschlag fr die Vorgangsweise der nalyse der
externen Umgebung von Tourismusbetrieben und eine Teilanwendung der Vorgangsweise auf
einer Modellregion.
Zuerst sind in der rbeit die theoretischen spekte der Themenstellung errtert. Der utor
widmet sich vor allem den Methoden fr die bschtzung der Tourismuseinflsse auf die
regionale (wirtschaftliche Entwicklung und den nstzen der Gliederung von betrieblicher
Umwelt. Dann sind die Mglichkeiten der nwendung von den beschriebenen Methoden
in den Rahmenbedingungen der Tschechischen Republik und ihrer Regionen. In weiteren Teil
ist dann in der bereinstimmung mit der Zielsetzung die Vorgangsweise der nalyse der
externen Umgebung von Tourismusbetrieben vorgeschlagen. Der Autor betont in dem
Vorschlag der Gesichtspunkt von gegenseiter Beziehung von externen Umfeld und dem
Betrieb.
Es folgt die Anwendung von der vorgeschlagenen Vorgehensweise am Beispiel der
Tschechischen Republik und der Karlbader Region. Es wurde eine weitreichende Analyse der
zugnglichen Sekundrdaten vor allem statistischen Daten durchgefhrt. Diese beinhaltet
ebenfalls Schtzungen der Einflsse von Tourismus auf die Region. Es sind auch
Forschungsergebnisse vorgestellt. Die Forschung basierte auf Experteninterviews aus dem
Tourismusbereich in der Region. Die Forschung deckt die Schlsselbeziehungen zwischen
externer Umgebung und Tourismus auf. Die Ergebnisse der umgesetzten Analysen
widerlegen die nnahmen des utors ber neutralen Einfluss von Tourismus auf die
Entwicklung der Region und ihren Betrieben nicht. Zugleich jedoch besttigen sie dass das
externe Umfeld einen groen Einfluss auf die Tourismusbetriebe hat.
Es werden Schlussfolgerungen gezogen. Der utor schlgt Mglichkeiten fr weitere
Forschungen, die sich aus dem theoretischen und empirischen Teil der Arbeit ergaben, vor. Er
stellt auch die Beitrge dieser Dissertation dar.
SCHLSSELWRTER:
Betrieb, betriebliche Umwelt, externe Umgebung, Fremdenverkehr, interne Umgebung,
Karlsbader Bezirk, Regionalentwicklung, strategische Analyse, Tourismus, Tschechische
Republik, Wirtschaft, wirtschaftliches Wachstum.

OBSAH
Seznam pouitch zkratek .......................................................................................................... 9
Seznam obrzk ........................................................................................................................ 11
Seznam tabulek ......................................................................................................................... 12
1 vod ................................................................................................................................. 14
2 Cle a metodika disertan prce ....................................................................................... 16
2.1 Cle disertan prce ................................................................................................... 16
2.2 Postup zpracovn disertan prce ............................................................................ 17
2.3 Pouit metody vdeckho zkoumn ........................................................................ 19
3 Teoretick vchodiska disertan prce ............................................................................ 21
3.1 Zkladn pojmy .......................................................................................................... 21
3.1.1 Podnik ................................................................................................................. 21
3.1.2 Regionln rozvoj a ekonomick rst ................................................................. 22
3.1.3 Cestovn ruch definice vymezen ................................................................... 29
3.2 Vlivy cestovnho ruchu na okol ................................................................................ 32
3.3 Vybran pstupy k hodnocen stavu rozvoje region v Evropsk unii a esk
republice ..................................................................................................................... 36
3.4 Pehled metod pouvanch k analze vliv cestovnho ruchu na ekonomiku a rozvoj
region ....................................................................................................................... 38
3.5 Prosted podniku a jeho analza ............................................................................... 42
3.5.1 Dleitost hodnocen vnjho prosted podniku pro strategick rozhodovn 42
3.5.2 Charakteristika prosted podniku a jeho analza............................................... 43
3.5.3 Vnj prosted a podniky cestovnho ruchu ..................................................... 47
4 Monost implementace metod pouvanch k analze vliv cestovnho ruchu na
ekonomiku a rozvoj region v podmnkch esk republiky .......................................... 53
5 Nvrh postupu analzy prosted pro podniky psobc v odvtv cestovnho ruchu ...... 57
5.1 Volba modelovho regionu ........................................................................................ 60
5.2 Pehled pouitch vzkumnch metod ...................................................................... 61
5.2.1 Vzkum expertnch nzor ................................................................................. 61
5.2.2 Dal vyuit vzkumn metody ........................................................................ 63
6 nalza vztah mezi globlnm a regionlnm prostedm .............................................. 65
6.1 Popis metody komparace kraj R ........................................................................... 66
6.2 Vsledky analzy ....................................................................................................... 72

6.3 Diskuze metody ......................................................................................................... 77
6.4 plikace vstup pro podniky cestovnho ruchu v modelovm regionu .................. 78
7 nalza vztah mezi globlnm a odvtvovm prostedm ............................................. 79
7.1 Makroekonomick charakteristika cestovnho ruchu v R ....................................... 79
7.2 Odvtv cestovnho ruchu v prosted R .................................................................. 84
8 nalza vztah mezi odvtvovm a regionlnm prostedm .......................................... 95
8.1 Charakteristika Karlovarskho kraje.......................................................................... 95
8.2 Hlavn charakteristiky cestovnho ruchu v regionu ................................................... 99
8.3 Odhad vlivu cestovnho ruchu na regionln ekonomiku ........................................ 102
8.4 Rozvoj cestovnho ruchu a poty podnik v cestovnm ruchu ................................ 106
8.5 Pjmy obc plynouc z cestovnho ruchu ................................................................ 108
8.6 Pehled projekt v odvtv cestovnho ruchu financovanch EU ............................ 112
8.7 Vzkum ekonomickho dopadu vybranho eventu ................................................. 115
9 Vsledky vzkumu expertnch nzor ........................................................................... 117
9.1 Pnosy cestovnho ruchu pro rozvoj regionu .......................................................... 117
9.2 Faktory ovlivujc podnikn v cestovnm ruchu ................................................... 122
9.3 Vlivy prosted na podniky cestovnho ruchu .......................................................... 125
9.4 Vztah cestovnho ruchu a regionlnho prosted .................................................... 131
9.5 Doplujc expertn rozhovory zstupci obchodnch center ................................. 133
10 Zhodnocen navrenho postupu a nvrh dalho vzkumu ........................................... 137
11 Zvr ............................................................................................................................... 139
11.1 Pnos disertan prce pro vzkum a vvoj v oboru ............................................... 141
11.2 Pnos disertan prce pro praxi.............................................................................. 141
11.3 Pnos disertan prce pro pedagogickou innost ................................................... 142
12 Seznam pouitch zdroj ............................................................................................... 143
Vlastn publikace souvisejc s tmatem .............................................................................. 163
Seznam ploh ......................................................................................................................... 165

Seznam pouitch zkratek
CAS Complex Adaptive System
CBA Cost Benefit Analysis
CEA Cost Effectivness Analysis
CGE Computable general equilibrium
CR Cestovn ruch
CSR Corporate Social Responsibility
CZ-NACE Klasifikace ekonomickch innost
R esk republika
S esk statistick ad
DPH Da z pidan hodnoty
EIA/SEA Environmental Impact Assessment/Strategic Environmental Assessment
EU Evropsk unie
GE general equilibrium
HDI Human Development Index
HDP Hrub domc produkt
HNP Hrub nrodn produkt
I/O input/output vstup/vstup
IRTS Mezinrodn doporuen pro statistiku turismu
K Koruna esk
KK Karlovarsk kraj
KPP Kvalita podnikatelskho prosted
MICE Meetings, Incentives, Conventions, Exhibitions, resp. Events
MMR Ministerstvo pro mstn rozvoj R
NUTS Nomenklatura zemnch statistickch jednotek
OC Obchodn centrum

OKE Odvtvov klasifikace ekonomickch innost
OP operan program
OP VaVPI Operan program Vda a vzkum pro inovace
ORP obce s rozenou psobnost
OSN Organizace spojench nrod
PZI pm zahranin investice
R&D Research and Development
RES Registr ekonomickch subjekt
SAM Social Accounting Matrices
SARS Severe Acute Respiratory Syndrome
SIS Systemic Indicator System
SO sprvn obvod
SU souhrnn ukazatel
SROP Spolen regionln operan program
TSA Satelitn et cestovnho ruchu Tourism Satellite ccount
WTTC World Tourism and Travel Council
UNWTO Svtov organizace cestovnho ruchu OSN (United Nations World Tourism
Organization)
ZIS R stavu zdravotnickch informac a statistiky R
VB Vysok kola bsk
P ivotn prosted


Seznam obrzk
Obr. . 1 Postup zpracovn disertan prce..................................................................... 17
Obr. . Zkouman problematika v kontextu strategickho managementu podnik
cestovnho ruchu ................................................................................................. 18
Obr. . lenn prosted podniku cestovnho ruchu ...................................................... 52
Obr. . 4 Vzjemn vztah vnjho prosted a podniku ................................................... 52
Obr. . 5 Nvrh postupu analzy vnjho prosted pro podniky psobc v odvtv
cestovnho ruchu ................................................................................................. 58
Obr. . 6 Hrub domc produkt na obyvatele v K dl vpoty ................................. 71
Obr. . 7 Srovnn rozvoje kraj v letech 2000-2009 ........................................................ 73
Obr. . dministrativn lenn Karlovarskho kraje SO ORP ................................... 97
Obr. . Mapa Karlovarskho kraje s vyznaenm hlavnch destinac turismu ............... 97


Seznam tabulek
Tab. . 1 Pehled pstup k rozdlen prosted podniku .................................................. 45
Tab. . Pehled zkladnch analytickch postup pro hodnocen prosted podniku ..... 46
Tab. . Pehled nebezpe vskytu negativnch neoekvanch udlost kriz
v cestovnm ruchu ............................................................................................... 48
Tab. . 4 Vybran indiktory ............................................................................................. 70
Tab. . 5 Srovnn rozvoje kraj v letech 2000-00 souhrnn ukazatel ....................... 73
Tab. . 6 Dl vstupy na rovni jednotlivch statistickch ukazatel regionlnho
rozvoje ................................................................................................................ 75
Tab. . 7 Zkladn ukazatele ekonomiky cestovnho ruchu v R v letech 2003-2009 ..... 80
Tab. . Zkladn ukazatele ekonomiky cestovnho ruchu v R v letech 2000-2010 podle
WTTC ................................................................................................................. 82
Tab. . Pspvek cestovnho ruchu k ekonomickmu rstu v porovnn s Karlovarskm
krajem ................................................................................................................. 83
Tab. . 10 Prmrn msn mzda ve vybranch odvtvch podle CZ-NACE .................. 83
Tab. . 11 Poet zazen a lek v odvtv cestovnho ruchu ve vybranch letech............ 85
Tab. . 1 Vybran statistiky kongresovho cestovnho ruchu v letech 2006-2010 ........... 86
Tab. . 1 Prmrn poet penocovn ist vyuit lek a vyuit pokoj v odvtv
cestovnho ruchu ve vybranch letech ............................................................... 86
Tab. . 14 Poet host a penocovn v jednotlivch krajch .............................................. 88
Tab. . 15 Poet host na jednoho obyvatele v jednotlivch krajch .................................. 89
Tab. . 16 Poet penocovn na jednoho obyvatele v jednotlivch krajch ....................... 89
Tab. . 17 Vybran statistiky lzeskho cestovnho ruchu v R a Karlovarskm kraji .... 91
Tab. . 1 Poet penocovn na jednoho hosta v esk republice cestovn ruch lzesk
cestovn ruch ....................................................................................................... 92
Tab. . 1 Poet penocovn na jednoho hosta v Karlovarskm kraji cestovn ruch
lzesk cestovn ruch ........................................................................................ 93
Tab. . 0 Poet astnk lzeskho cestovnho ruchu v krajch R v roce 2010 ve
srovnn daj S a ZIS ............................................................................... 94
Tab. . 1 Zkladn charakteristiky Karlovarskho kraje .................................................... 96
Tab. . Ukazatele vztahu regionlnho prosted a cestovnho ruchu v Karlovarskm
kraji ................................................................................................................... 101
Tab. . Odhady vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost v Karlovarskm kraji.......... 103

Tab. . 4 Odhady vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost v Karlovarskm kraji.......... 105
Tab. . 5 Pehled sazeb mstnch poplatk vybranch obc Karlovarskho kraje v letech
2005-2010 ......................................................................................................... 109
Tab. . 6 Pehled vybranch mstnch poplatk vybranch obc Karlovarskho kraje
v letech 2005-2010 ........................................................................................... 110
Tab. . 7 Pehled potu projekt a jejich rozpot realizovanch v rmci SROP
v Karlovarskm kraji ........................................................................................ 112
Tab. . Pehled potu projekt a alokace finannch prostedk EU realizovanch
nebo schvlench k realizaci) v rmci IOP ROP SZ OP CZ-BY, OP CZ-SX
v Karlovarskm kraji do ervence 011 ........................................................... 114
Tab. . Shrnut vzkumu ekonomickho dopadu Valdtejnskch slavnost ................ 115
Tab. . 0 Kvantitativn hodnocen vlivu cestovnho ruchu na vybran faktory............... 119
Tab. . 1 Nejdleitj faktory ovlivujc podnikn v cestovnm ruchu...................... 123
Tab. . Kvantitativn hodnocen vlivu faktor vnjho prosted na rozvoj cestovnho
ruchu ................................................................................................................. 128
Tab. . Expertn hodnocen vybranch aspekt rozvoje cestovnho ruchu .................. 131

-14-
1 vod
Cestovn a cestovn ruch jsou dozajista fenomny na doby. Zvlt v poslednch dvaceti
letech zaznamenala esk republika a jej obyvatel dynamick rozvoj cestovnho ruchu
a touha po poznn se zd bt nenasytiteln. Podobn rychle se mn i nae okol vyrst
nov infrastruktura regiony nabzej krom tradinch atraktivit nov zitky a monosti
zbavy. Do esk republiky proud tisce zahraninch turist.
V regionech je investovno do rozvoje leti a jejich odbavovacch hal vyrstaj nov
ubytovac zazen neustle se mn skladba stravovacch zazen jsou renovovny
architektonick pamtky vybavovna turistick informan centra i je modernizovn vozov
park dopravnch firem. Za spolenho jmenovatele tchto zmn a investic bv oznaovn
a to nejen politiky cestovn ruch. Ten se stv kouzelnm slvkem kter asto povoluje
stavidla veejnch investic. Je vak cestovn ruch a jeho rozvoj opravdu tak dleitm
faktorem pro rozvoj dan lokality regionu i celho sttu Jsou investovan prostedky
opravdu vynakldny efektivn
Regionln rozvoj respektive ve co se i pouze vzdlen dotk pojmu region je zase
fenomnem v oblasti evropskho a eskho (makro)ekonomickho a geografickho
aplikovanho vzkumu. Regionln rozvoj i konkurenceschopnost region jsou
v souasnosti stle astj tmata vzkum.
Zkoumn vzjemnch vztah cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje s implikac pro rozvoj
podnik v odvtv cestovnho ruchu je proto pro autora tto disertan prce vzvou kter se
neodmt. Nabdka na trhu cestovnho ruchu je tvoena podniky kter jsou zrove tahouny
regionlnho rozvoje protoe poskytuj pracovn pleitosti a vytvej hodnoty. proto se
autor ve svch vahch a rozborech zam na vliv cestovnho ruchu na rozvoj region
a podnik v nich. Podniky a jejich vkony jsou nutnm vchodiskem tto disertan prce
vdy je to ekonomick aktivita podnik dky kter meme posuzovat regionln rst
a rozvoj.
Z podstaty cestovnho ruchu vyplv e produkce finlnch slueb pro turisty mus probhat
v jednotlivch destinacch cestovnho ruchu a tuto produkci tedy lze pouze omezen
koncentrovat a relokalizovat m se podniky cestovnho ruchu stvaj pomrn zsadnm
zpsobem zvislmi na vnjm prosted. Sta si pipomenout udlosti z letonho roku
(2011) v severoafrickch sttech kter naprosto zsadn ovlivnily podmnky podnikn
v cestovnm ruchu nejen v tchto sttech ale i ve zdrojovch oblastech svch nvtvnk.
-15-
Cestovn ruch je tak ovlivovn prodnmi a klimatickmi podmnkami u i alpsk oblasti
trp v souasnosti nedostatkem snhu kter je klov pro existenci turismu v zimnm obdob.
Samostatnou kapitolou jsou prodn katastrofy jako tsunami sopen erupce nebo
zemtesen kter mohou zniit atraktivity cestovnho ruchu ale i celkov ovlivnit objem
a smry cest. Investice veejn sprvy tak ovlivuj podniky cestovnho ruchu napklad
rozvoj mezinrodnch leti napklad Karlovy Vary Pardubice kladn psob na poty
pijdjcch turist a jejich komfort. Veobecn se m tak za to e hospodsk pokles
krize omezuje rozvoj turismu zkracovn cest zmny destinac zmenovn vdaj.
Nejen z ve uvedench dvod je analza prosted pro podniky cestovnho ruchu velice
dleit nebo charakteristika vnjho prosted me vznamn ovlivnit podnikatelsk
spch. Vliv cestovnho ruchu na rozvoj regionu a podnik v nm psobcch tak bude v tto
disertan prci rozebrn z pohledu podnik cestovnho ruchu a analzy prosted ve kterm
psob. Vnj prosted je u podnik poskytujcch sluby cestovnho ruchu determinovno
pedevm specifiky cestovnho ruchu a regionu v nm podnik poskytuje sluby.
V tto disertan prci se s ohledem na esk rmcov podmnky bude autor zabvat
z hlediska regionlnho pedevm kraji kter jsou ze zkona . 4/000 Sb., o podpoe
regionlnho rozvoje zodpovdn za regionln rozvoj a zrove maj dostaten pravomoci
finance a rozhodovac slu pro ovlivovn rozvoje svho zem a tm pdem i podnik
cestovnho ruchu. Ostatn regiony kter je mon v rmci esk republiky vymezit,
nedisponuj dostatenmi zkonnmi kompetencemi v oblasti regionlnho rozvoje a ani
dostatenou vyjednvac silou vi dalm subjektm. Navc jsou asto podfinancovan i
finann zvisl na vli kraj i centrlnch orgn pidlujcch dotace. Typickm pkladem
jsou turistick regiony a oblasti vymezen eskou centrlou cestovnho ruchu nebo
dobrovoln svazky obc mikroregiony.
-16-
2 Cle a metodika disertan prce
V tto kapitole budou nadefinovny cle disertan prce, uveden postup jejho zpracovn
a popsny pouit metody vdeckho zkoumn.
Prce se zabv vnjm prostedm podnik kter psob na trhu cestovnho ruchu.
Konkrtn analzou jejich vnjho prosted piem je dvn draz na regionln prosted
ve kterm firmy psob. V souasnosti je asto zkoumn regionln rozvoj a faktory kter ho
ovlivuj. Podobn nachzme adu publikac zabvajcch se fenomnem cestovnho ruchu.
V nkterch studich je een vztah cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje. Vzkum v tto
oblasti je intenzivn realizovn v jihoevropskm prostoru jeho turistick potencil k tomu
pmo vybz nap. Brau Lanza a Usai 00. Problematikou regionlnch disparit
regionlnho konkurenceschopnosti se vztahem k turismu se za pomoci rznch vdeckch
pstup zabvaj etn tmy v esk republice v rmci een vzkumnch kol zadanch
Ministerstvem pro mstn rozvoj R MMR. Nicmn neexistuje mnoho prac kter by
z proveden analzy vnjho prosted podnik kam jist problematika rozvoje region
a cestovnho ruchu jako odvtv pat vyvozovaly doporuen pro podniky cestovnho ruchu.

2.1 Cle disertan prce
Zkladnm clem prce je nvrh postupu analzy prosted pro podniky psobc v odvtv
cestovnho ruchu a jeho dl aplikace na modelovm regionu.
Autor se bude primrn zabvat eskmi rmcovmi podmnkami a modelovm regionem
bude jeden z kraj v esk republice. Zkladem empirick sti prce bude analza vliv
cestovnho ruchu na rozvoj vybranho regionu a zhodnocen faktor vnjho prosted
podnik. V konenm dsledku by ml nvrh postupu analzy prosted podniku a jeho dl
aplikace zamen na vybran aspekty vnjho prosted podpoit management podnik
cestovnho ruchu pi strategickm rozhodovn.
K dosaen zkladnho cle disertan prce je teba vyeit nsledujc dl cle:
- literrn reere model metod a pstup vyuvanch k analze vlivu cestovnho
ruchu na jednotliv aspekty regionlnho rozvoje a monost jejich aplikace do
rmcovch podmnek esk republiky a jejich kraj,
- vymezen vnjho prosted podniku cestovnho ruchu
-17-
- nalezen vhodnch postup pro komparaci region na pkladu kraj esk
republiky) z hlediska regionlnho rozvoje a cestovnho ruchu
- monosti odhadu ekonomickch vliv cestovnho ruchu na regionln rozvoj
v podmnkch eskch kraj
- zjitn hlavnch faktor kter ovlivuj podnikn v cestovnm ruchu ve vybranm
regionu.
Autor v rmci disertan prce ov platnost nsledujcch tvrzen:
T1: Podniky cestovnho ruchu nevytv vy poet pracovnch mst nezvyuj
nadprmrn pjmy obyvatel a neovlivuj HDP silnji ne podniky psobc
v ostatnch odvtvch.
T2: Podniky cestovnho ruchu jsou vznamn zvisl na faktorech vnjho prosted
nap. politick vvoj prodn podmnky.

2.2 Postup zpracovn disertan prce
Na obrzku . 1 je shrnut postup pi zpracovn disertan prce. Je rozdlen do pti hlavnch
st piem v kad sti jsou jet definovny dl aktivity.
Obr. . 1 Postup zpracovn disertan prce

Zdroj: Vlastn nvrh Cheb 011
Formulace zvr a nvrh dalho vzkumu ve zkouman oblasti
Nvrh postupu analzy prosted podniku a jeho dl aplikace modelovm regionu
Vbr modelovho regionu Sbr a analza dat Vstupy
Monost aplikace zjitnch metod do rmcovch podmnek R
Reere dostupnch dat a informac inputy pro existujc metody a
ppadn aplikace existujcch metod
Ppadn vyvinut novch postup nov metodiky pro een
vzkumnch cl prce
nalza pojm, jev, vztah, metodiky z oblasti vzkumu sekundrn zdroje
Reere zkladnch pojm - cestovn ruch regionln rozvoj okol
podniku
Reere existujcch postup metod model ecch zkladn vzkumn
otzky a vztahy mezi cestovnm ruchem regionlnm rozvojem a podniky
Formulace zadn problmu
Vymezen cl vzkumu Nvrh vzkumnch postup
-18-
Z obrzku . je patrn zalenn problematiky zkouman v tto disertan prci
do jednodue vyjdenho strategickho rozhodovacho procesu v podniku, kter je naznaen
v doln sti obrzku. Disertan prce se bude tkat strategick analzy ostatn sti
strategickho rozhodovn ve firm nebudou eeny. V horn sti obrzku . je naznaeno
lenn prosted podniku. Ve stedu obrazce je podnik cestovnho ruchu a jeho vnitn
prosted. V dalch vrstvch je naznaeno dlen jeho vnjho prosted: konkurenn
odvtvov a obecn prosted. Odvtvovm a obecnm prostedm podniku se bude autor
zabvat primrn a proto je barevn zvraznno.
Obr. . 2 Zkouman problematika v kontextu strategickho managementu podnik
cestovnho ruchu







Zdroj: Vlastn nvrh Cheb 011 s vyuitm Sedlkov Buchta 006 Dess Miller (1993), Hill, Jones
(2002)
odnlk cesLovnlho ruchu a
[eho vnlLnl prosLedl
konkurennl prosLedl
dodavaLele, odbraLele,
subsLlLuLy, poLencllnl
konkurenti, konkurence
v oboru
Cdvtvov (oborov)
prosted|
CesLovnl ruch - specifika, trendy
Cbecn prosted|
kllmaLlcke, plrodnl, kulLurnl a
spoleenske podmlnky
SLL a [eho rmcove podmlnky
8eglon a [eho rmcove podmlnky
neoekvane udlosLl (krlze)
ollLlcke
Makroekonomlcke
Spoleenske
1echnlcke, Lechnoglcke
LnvlronmenLlnl
LeglslaLlvnl
Strateg|ck ana|yza
vn|tn| prosted|
vn[| prosted|
Iormu|ace (nvrh)
strategie
Implementace
(zaveden|)
strategie
Evaluace
(zhodnocen|)
strategie
Podnik a jeho prosted|
-19-
Obrzek . tak ukazuje zkoumanou problematiku barevn zvraznna v kontextu
strategickho managementu podniku piem draz bude kladen na vzjemn vztah
cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje a z nho vyplvajc dsledky pro podnikov zen.
2.3 Pouit metody vdeckho zkoumn
utor vyuv pro dosaen definovanho zkladnho cle i dlch cl disertan prce
kombinace nkolika vdeckch metod. nalza dostupnch domcch a zahraninch
sekundrnch zdroj je vyuvna v podstat po celou dobu zpracovvn disertan prce
pedevm k deskripci vchozch teoretickch poznatk. Pro dosaen cl prce autor vyuil
tak analogie, kdy do urit mry vychzel z ji vytvoench metod kter byly ppadn
upraveny s ohledem na dosaen stanovench cl.
S ohledem na tematiku prce pracuje autor s dostupnmi statistickmi daty z rznch zdroj
napklad esk statistickho adu S Ministerstva pro mstn rozvoj MMR a jeho
pspvkov organizace esk centrly cestovnho ruchu CzechTourism i stavu
zdravotnickch informac a statistiky R ZIS R. Tato data a dal primrn i sekundrn
informace jsou autorem analyzovny zpsobem vhodnm pro dosaen cl prce. Vstupy
jednotlivch dlch analz autor za vyuit syntzy propojuje do celk. Hendl 00
V prci je pro zjiovn primrnch informac vyuito smenho vzkumu tedy kombinace
kvantitativnho a kvalitativnho vzkumu. Stanoven pomrn irok cle prce rzn formy
dat kombinace indukce a dedukce a rzn typy analyzovanch dat odpovdaj Hendlovm
00 s. 74 charakteristikm smenho vzkumu. nalytick postupy kombinujc
kvantitativn a kvalitativn analzu dostupnch dat mohou podle Siebera 17 in Hendl
00 odstranit mon chyby jednoho i druhho vzkumnho procesu. V prci byly oba typy
vzkumu kombinovny simultnn. utor tak vol pragmatick pstup k vzkumu kter
spojuje data a teorii abduktivn. (Hendl 2008)
Primrn informace byly zskny nsledujcmi vzkumnmi metodami: strukturovan
rozhovor osobn dotaznkov eten nestrukturovan rozhovor. Tyto metody budou popsny
jednotliv v nsledujcch kapitolch. Autor v omezen me zapojil i metodu vlastnho
pozorovn. Realizovan eten jsou menho rozsahu ale podle Punche 00 pesto mohou
pispvat k rozvoji znalost. Navc jsou s ohledem na rozsahy zkladnch soubor respondent
u nkterch vzkumnch otzek asto nevyhnuteln.
utor vyuil kombinace ve zmnnch pstup pro dosaen cl prce a modelov eil
problematiku na pkladu Karlovarskho kraje m v podstat vyuil metody ppadov
-20-
studie, kterou v aplikaci na cestovn ruch jako vdeck pstup zmiuj mj. Veal 006 nebo
Seitz a Rossmann (2007).

-21-
3 Teoretick vchodiska disertan prce
Kapitola obsahuje pehled hlavnch teoretickch vchodisek tto disertan prce. Nejprve
jsou definovny pojmy: podnik, regionln rozvoj a ekonomick rst, cestovn ruch. Nsleduje
pehled vliv cestovnho ruchu na regionln ekonomiku a pstupy k hodnocen stavu
regionlnho rozvoje. Jsou rozebrny metody hodnocen vlivu cestovnho ruchu na
ekonomiku. Pot jsou rozebrny pstupy ke struktue prosted podniku a metody jeho
analzy. Posledn st je pak specifikace vnjho prosted pro podniky cestovnho ruchu.
3.1 Zkladn pojmy
V tto sti jsou shrnuty pstupy k definovn cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje.
Draz je kladen na definice kter se zabvaj ekonomickou podstatou obou proces.
3.1.1 Podnik
Srpov a kol. 010 s. 5 chpe podnik jako subjekt, ve kterm dochz k pemn vstup
na vstupy. Veber a kol. 005 s. 5 za podnikn oznauj vechny legln aktivity, kter
smuj k zskn ekonomickch efekt (zpravidla zisku). Synek 00 s. 1 uvd e
podnik nen izolovn, ale je obklopen vnjm svtem, okolm. Okolm podniku rozumme ve,
co je za pomyslnmi hranicemi podniku jako sociln, ekonomick a technick systm a m je
podnik ovlivovn a co ppadn sm me ovlivnit.
Definice podniku psobcho v odvtv cestovnho ruchu se nijak neodliuje od ve
zmnnch definic. Specifika podnik cestovnho ruchu nachzme a v rovin jimi
poskytovanch slueb. Podle podlu treb pochzejcch z cestovnho ruchu rozliujeme
podniky cestovnho ruchu na vlastn zvisl na cestovnm ruchu nap. cestovn kancel
a agentura a polyfunkn kter nejsou na trbch z cestovnho ruchu existenn zvisl
nap. pojiovny banky. Orieka 010 dl sluby cestovnho ruchu na ubytovac
stravovac informan dopravn sportovn-rekrean kulturn-spoleensk lzesk
kongresov zprostedkovatelsk atd. Je zejm e podle typu poskytovanch slueb lze
rozdlovat podniky cestovnho ruchu do specifickch skupin kter maj charakteristick
vlastnosti. Heskov a kol. 006 s. 0 uvdj tak specifika podnik cestovnho ruchu mezi
kter ad pedevm nemonost podnikat kdekoli nutnost znalosti okolnho prosted
psoben vnjch vliv nerovnomrnost poptvky a rznorodost poptvky.
-22-
3.1.2 Regionln rozvoj a ekonomick rst
Pro poteby tto prce je nejprve teba odliit pojmy regionlnho resp. ekonomickho
rozvoje
1
, a ekonomickho resp. regionlnho rstu
2
. V eenm kontextu lze povaovat
pojmy regionln a ekonomick za pojmy v podstat ekvivalentn. Adjektivum regionln
klade draz na zemn omezen tchto pojm zatmco slovo ekonomick dv do poped
ekonomick jevy na danm zem kter je bn omezovno hranicemi sttu i regionu.
Nicmn spojen ekonomick rozvoj nevyluuje pouze regionln pohled na danou
problematiku. Zrove je t nkdy pouvno souslov sociln-ekonomick rozvoj i vvoj
kter m indikovat e rozvoj zem nen jevem pouze ekonomickm avak m i dal
aspekty. Tedy bl se spe chpn pojmu regionln rozvoj. V neposledn ad se v literatue
vyskytuje pojem konkurenceschopnosti region piem rzn analytick pstupy vyuvaj
podobnch metod kter se pouvaj i pro hodnocen regionlnho rozvoje. Nevima (2008,
s. 506) definuje konkurenceschopnost podle pstupu Evropsk komise jako schopnost
zlepovat nebo udrovat ivotn rove bez trvalho zhorovn ekonomick rovnovhy.
Z dalho textu vyplyne e tato definice se bl charakteristice teorie endogennho
regionlnho rozvoje.
Regionln rozvoj je vtinou povaovn za promnnou kvalitativnho charakteru. Zatmco
definice regionlnho i ekonomickho rstu vychz pedevm z makroekonomickch
pstup k ekonomickmu rstu a je u nkterch autor povaovn za promnnou
kvantitativn. Nicmn i ekonomick rst vede ke kvalitativnm zmnm v ekonomice Jeek
1998) pestoe vychz z kvantitativnho zvyovn produkce regionu zem a je asto
ilustrovn pomoc produkn funkce.
Ekonomick rst
Za ekonomick rst je povaovn dlouhodob nepetrit rst produkce dan oblasti.
Indiktorem pro sledovn ekonomickho rstu je nejastji hrub nrodn ppadn domc

1
Pojmu regionln rozvoj se pouv pedevm v odborn literatue v kontinentln Evrop podobn se pouv
i pojmu mstn rozvoj. Zatmco pojem ekonomick rozvoj z anglickho economic development nalzme
v anglo-sask odborn literatue. Definin si jsou oba pojmy pomrn podobn. Nap. Schwarting 00 jako
nmecky mluvc autor ve sv knize pekld nmeck pojem Regionalentwicklung jako economic development,
ukazuje tak na shodnost tchto pojm.
2
I u pojm ekonomick i regionln rst dochz k podobnmu rozlien jako u pedchozho termnu. vak
v dsledku toho e makroekonomick teorie kter ekonomick rst sleduje pedevm se vyvinula pedevm
ve svt anglo-saskm je veobecnji pouvno pojmu ekonomick rst.
-23-
produkt v konstantnch cench. Za zklad vah o ekonomickm rstu je povaovna
produkn funkce vyjden nap. podle Dornbusche a Fischera (1994) jako
Y = A x F(K,L),
kde A vyjaduje stav technologie celkovou produktivitu faktor,
K a L jsou vstupy vrobnch faktor kapitlu a prce a
Y oznauje vi produktu.
Zvyovn produkce a tedy ekonomick rst pi takto definovan produkn funkci nastv
pi kvantitativnm zvyovnm vstup jednotlivch vrobnch faktor nebo rstem celkov
produktivity faktor (A) kter bv oznaovna za technick technologick pokrok. Jeho
vznam ukzal Solow (1957 in Dornbusch, Fischer, 1994, s. 248). Do technickho pokroku
jsou zaazovny rst znalost vzkum a vzdln jsou vznamnmi zdroji rstu zlepen
alokace zdroj a spory z rozsahu. Teorie rstu a rstov etnictv vysvtluj rst produkn
funkce.
Nkte autoi do produkn funkce zahrnuj i lidsk kapitl (H) jako potenciln schopnost
jednotlivc v budoucnu vydlvat to podtrhuje vznam lidskho faktoru. Mankiw (1999,
s. 510) do produkn funkce zaazuje tak prodn zdroje (N), Stiglitz (1997) se tak zaml
nad vznamem omezench prodnch zdroj pro ekonomick rst. Varadzin (2004) v tto
souvislosti dochz k nsledujc jednoduch pedstav ekonomickho rstu:
Y = A x f(L, K, H, N),
kde A celkov produktivity faktor
L vstup prce
K vstup kapitlu
H lidsk kapitl
N prodn zdroje.
Colander (1994, s. 135) k technologickmu rozvoji a dostupnm zdrojm ad jet instituce
kter podporuj rst pomoc incentiv, jako jednu z podmnek rstu. Frank a Bernake (2003)
zase dopluj prci kapitl a technologii podnikatelskmi a manaerskmi schopnostmi
a politickm a prvnm prostedm ve smyslu faktor ekonomickho rstu. Vliv politickho
prvnho a dalho okol na ekonomick rst nakonec e teoretick pstupy shrnovan
pojmem institucionln ekonomie, jak uvdj nap. Gmbel Woratscheck 1.
-24-
Strun pehled model ekonomickho rstu
Varadzin 00 dl modely ekonomickho rstu nsledovn na:
keynesinsk nap. Harrod a Domar
neoklasickou teorii rstu nap. Solow
3
, Swan) a
nov teorie rstu Romer Lucas zahrnujc nap.
o AK modely,
4

o Romerv learning-by-doing model
o dvousektorov Lucasv model i
o Romerv R&D model.
5

Nov teorie rstu jsou nkdy oznaovny pod pojmem teorie endogennho rozvoje kter
nachz uplatnn i v teorich regionlnho rozvoje. Snenou regulaci jako nstroj pro zven
rstu navrhuje ekonomie strany nabdky Feldstein Summers. Kritiku neoklasickch teori
rstu uvdj nap. Blaek a Uhl 00 s. 6 kte ukazuj na nedostatenou definici
klovho faktoru rstu a sice technickho pokroku jako kvalitativn promnn kdy podle
nich neoklasick teorie nerozeznv vechny mon vlivy technologickch inovac na
ekonomick rst. Soukup 007 uvauje o vlivu znalost na ekonomick rst v AK modelu.
Nedomlelov 007 shrnuje ve uveden teorie ekonomickho rstu a zrove ukazuje
monosti men ekonomickho rstu v esk republice s vyuitm dat eskho statistickho
adu.
Souhrnn z ekonomickch teori rstu vyplv nkolik nstroj pro urychlen ekonomickho
rstu: snen rozpotovho deficitu snen nadbyten regulace podpora investic do
lidskho kapitlu i do vzdln zven investic do infrastruktury a vytvoen podnt pro
zven vdaj na vzkum a vvoj (Dornbusch, Fischer, 1994, s. 260).
Rozvoj cestovnho ruchu by v tomto smyslu mohlo podpoit zven investic do
infrastruktury, vliv na ostatn prezentovan nstroje je spe nzk. Nicmn HNP a HDP
jako indiktory rstu mohou slouit i pro zkoumn vlivu cestovnho ruchu na ekonomick

3
Solowv resp. Solow-Swanv model byl pouvn pedevm akademiky zatmco nap. Mezinrodn mnov
fond a Svtov banka vyuvaly Harrod-Domarv model ekonomickho rstu. Soukup a kol. 007
4
AK model model ekonomickho rstu zaloen na endogenn teorii rstu tedy pedpokld ekonomick rst
zaloen na celkov produktivit vrobnch faktor a kapitlu K.
5
R&D modely obecn zahrnuj vzkum a vvoj do model ekonomickho rstu. Investice firem do inovac
vzkum a vvoje jsou tak hlavnm motorem ekonomickho rstu.
-25-
rst. Zsadnm problmem je vak oitn vlivu cestovnho ruchu na ekonomick rst od
vliv ostatnch ekonomickch aktivit.
Regionln ekonomick rozvoj
Regionln rozvoj je povaovn za promnnou ir ne je ekonomick hospodsk rst
kter je sice zkladem rozvoje avak asto nee edou ekonomiku deformaci cen statk
kody na ivotnm prosted a lidskm zdrav a je veliinou prmrnou kter me skrvat
mnoho nerovnomrnost toto nakonec uznvaj i makroekonomit teoretikov nap.
Dornbusch, Fischer (2004) nebo Nordhaus, Samuelson (2007). Nalezen definice regionlnho
rozvoje je vak obtn. Blaek a Uhl sice ve sv knize (2002) ukazuj pehled teori
regionlnho rozvoje avak samotn pojem regionln rozvoj zde v podstat nen definovn.
Jeek (1998, s. 31) uvd e regionln rozvoj mus bt stanoven na zklad hodnotcch
kritri. Pojem rozvoj popisuje proces kter smuje k uritmu cli z hlediska vtiny
ekonomickch rstovch teori do bodu rovnovhy u teori regionlnho rozvoje nachzej
Blaek a Uhl (2002) dva ppady a sice tendenci ke konvergenci i divergenci regionlnho
vvoje ppadn jejich stdn. Tedy teorie regionlnho rozvoje pak smuj k vyrovnvn
nebo prohlubovn rozdl disparit mezi regiony nebo stdn obou stav. Z toho pak
vyplv i dal problm definice pojmu rozvoj a sice e tento pojem a jeho vznam podlh
neustl zmn (Jeek 1998, s. 31). Nohlen a Nuscheler (1992 in Jeek 1, s. 32-)
navrhuj magick ptihelnk rozvoje kter zahrnuje udriteln rozvoj prci v produknm
vznamu monost bt zamstnan a dostaten zaplacen prce pijet principu rovnosti
a spravedlnosti participaci a kritrium nezvislosti a svbytnosti. vak ani tento pstup
neukazuje na konkrtn monosti men rozvoje.
Schwarting 00 s. 10 rozliuje ti pstupy k definovn regionlnho rozvoje: 1 regionln
ekonomick rozvoj = ekonomick rst; pstup rozliujc kvalitativn charakter
regionlnho rozvoje od pouze kvantitativnho charakteru ekonomickho rstu kdy regionln
rozvoj pin strukturln zmny v ekonomice; pstup kter e vlivy ekonomickch
aktivit na spolenost. Samotn definice regionlnho rozvoje pak podle Schwartinga 00
asto zahrnuj jeden i dva z tchto pstup.
Souasn Strategie regionlnho rozvoje esk republiky MMR 006, s. 7 rozum pod
pojmem regionln rozvoj rst socioekonomickho a environmentlnho potencilu
a konkurenceschopnosti region vedouc ke zvyovn ivotn rovn a kvality ivota jejich
obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamick a vyven rozvoj regionln struktury pslunho
-26-
zemnho celku a jeho st (region, mikroregion) a odstraovn, poppad zmrovn,
regionlnch disparit.
6
Zkon . 4/000 Sb. o podpoe regionlnho rozvoje pak deleguje
zodpovdnost za regionln rozvoj na krajsk a obecn samosprvy. Tento zkon sice
nedefinuje regionln rozvoj samotn avak vymezuje jej v definic oblast podpory
regionlnho rozvoje. Z ve uveden definice je pak odvozeno pt princip regionlnho
rozvoje MMR 006 s. 11: solidarita soudrnost rst konkurenceschopnost a udritelnost.
Zvlt pak posledn princip odr zamen soudobch odbornch diskuz o charakteru
regionlnho rozvoje kdy je tento v souasnosti asto nahrazovn pojmem udritelnho
regionlnho rozvoje viz dle.
Pojem rozvoj resp. regionln rozvoj je tedy subjektivnm pojmem kter mus bt definovn
samostatn pro kad prostor region a as a v tomto rmci pak mus bt stanovena kritria
pro hodnocen men rozvoje. Wokoun (2003 prezentuje nkolik ppadovch studi ze
zem Evropsk unie. V jednotlivch ppadovch studich jsou patrn rzn pstupy ke
stanoven pojmu regionln rozvoj.
Ve bylo konstatovno e regionln rozvoj v podstat nelze mit. Nicmn OSN v rmci
svho United Nations Development Programme vyvinula a od roku 10 m tzv. Human
Development Index HDI kter je statickm pokusem men lidskho rozvoje. OSN jej
pouv k men stavu sociln-ekonomickho rozvoje jednotlivch zem. UNDP 00 Je
zajmav e srovnn HDP a HDI vyvrac u mnoha zem korelaci materilnho a lidskho
blahobytu. V kadm ppad vak HDI ukazuje lidsk rozvoj jako statickou veliinu
(v defininm rozmez 0-1).
Je zejm e nezvisle na hodnot souasnho HDI mohou regiony stty dosahovat
regionlnho rozvoje pravdpodobn ale budou mt stanoveny rozdln cle regionlnho
rozvoje. Nicmn vliv cestovnho ruchu na regionln rozvoj je mon pozorovat v kadm
regionu nezvisle na stavu i clech jeho regionlnho rozvoje respektive spe politiky
regionlnho rozvoje.
Udriteln rozvoj
Dalm souasnm fenomnem je praktick i akademick diskuze nad udritelnm rozvojem
(sustainable development), kter se promt i do odvtv cestovnho ruchu jako udriteln i
etrn cestovn ruch. Ji bylo zmnno e Evropsk unie krom cle konvergence region

6
Tato definice je konzistentn se souasnm chpnm regionlnho rozvoje Evropskou uni.
-27-
stle draznji sleduje cl udritelnho rozvoje kter definovali Nohlen a Nuscheler (1992 in
Jeek 1, s. 32) jako rozvoj, kter vyhovuje potebm souasnch generac, ani by byly
omezeny poteby generac ptch. Pskov a Zelenka (2002, s. 302) pak definuj udriteln
rozvoj jako rozvoj, kter souasnm i budoucm generacm zachov monost uspokojovat
jejich zkladn ivotn poteby a souasn nesniuje rozmanitost prody a zachovn
pirozen funkce ekosystm. Udriteln cestovn ruch je pak analogicky cestovn ruch kter
dlouhodob nenaruuje prodn kulturn a sociln prosted. Zabv se jm nap. Edgell
(2006). Zcela jin koncept rozvoje trvale neudritelnho pedstavuje Ntr 005 kter
kritizuje a dokld nesprvnost a nenaplnitelnost bnch vah o udritelnm rozvoji.
Strun pehled teori regionlnho rozvoje
Ucelen pehled vvoje teori regionlnho rozvoje uvdj napklad Blaek a Uhl (2002),
Jeek (1998), damk (1997) nebo Schwarting 00. Nap. Schwarting 00 dl teorie
na: neoklasick rstov teorie teorie zaloen na ekonomickch pstupech aplikace
keynesinskch rstovch model nap. teorie exportn bze teorie zaloen na ivotnm
cyklu produktu teorie rstovch pl teorie zaloen na podpoe podnikn teorie
endogennho rstu a teorie flexibiln specializace. Schwarting 00 tak popisuje trendy
v souasn vdeck diskuzi o teorich regionlnch rozvoje. sice identifikuje vrazn posun
k diskuzm o zmnch v regionln struktue jako prostedku rozvoje dle ukazuje na posun
od rozvoje prosazovanho shora-dol up-down) k rozvoji vychzejcm zdola bottom-up).
Schwarting 00 t zmiuje trendy k regionalizaci nap. rozvoj cluster a ekonomice
zaloen na znalostech stch propojench a podnikatelskm duchu entrepreneurship).
Schwarting (2002) se tak sten shoduje s Blakem a Uhlem (2002) na tom e se
v souasn dob je preferovn pstup k rozvoji pomoc podpory malch a stednch firem
podpory inovac a jejich en deregulanch opaten lokalizace regionln politiky
decentralizanch opaten a program nsledn pe o zahranin investory.
Autor tto prce se domnv e v souasn dob maj na politiku regionlnho rozvoj vliv
tak teorie vychzejc z institucionln ekonomie kter popisuje nap. Blaek in Wokoun
a kol. 2008).
Paradoxy politiky regionlnho rozvoje v EU
Zsadnm poznatkem z proveden literrn reere teori regionlnho rozvoje je e regionln
rozvoj je v konenm dsledku definovn a konstituovn v rmci regionln politiky
jednotlivch region zkonech nazench vyhlkch grantovch vzvch i strategich
-28-
kter me vychzet avak asto nevychz z teoretickch vdeckch poznatk pedevm
pistupuje k regionlnmu rozvoji velmi pragmaticky. To do urit mry me dokladovat
napklad nsledujc vaha.
V souasnosti je clem regionln politiky Evropsk unie (EU) a tm penesen i jejch st
stt region sniovn rozdl mezi jednotlivmi evropskmi regiony
7
a tedy vyrovnan
regionln rozvoj. Tuto mylenku dodruji i souasn Strategie regionlnho rozvoje esk
republiky zrove napklad Ministerstvo pro mstn rozvoj R vyhlsilo veejnou sout ve
vzkumu a vvoji s tmatem Vzkum pro een regionlnch disparit. Projekty v rmci
tohoto vzkumnho zamen se sna nachzet monosti a metody pro sniovn regionlnch
rozdl v rznch oblastech lidskho ivota nap. bydlen cestovn ruch. Projekty v oblasti
cestovnho ruchu se sna nalzt cesty jak pomoc rozvoje cestovnho ruchu i jeho
jednotlivch forem a druh zmrovat regionln rozdly neboli podpoit regionln rozvoj
ve vybranch zaostalch oblastech. Ji Swoboda (1976, s. 37) pipout mon pozitivn vliv
cestovnho ruchu na rst regionln ekonomiky v zaostalch oblastech kter vak mus
vykazovat dostatek turistickch atraktivit.
Ve definovan cl souasn regionln politiky EU je ale ve sv podstat protikladem teorie
rstovch pl Perrouxe (1955 in Sun 2004, s. 31). Z tto teorie se vyvinula teorie cluster
piem podpora cluster je jednm z astch nstroj regionln politiky EU a jejch st,
nap. Jetmar in Wokoun, Mates 2006). Toto ukazuje na uritou dvojakost a pragmatinost
regionln politiky. Je podporovno vyrovnvn rozdl mezi regiony ale zrove jsou
vytveny regionln clustery a to nejen v zaostalch regionech.

Souhrnn nelze z hlediska teoretickho povaovat regionln ekonomick rozvoj
a ekonomick regionln, hospodsk rst za shodn pojmy. Pesto jsou tyto pojmy
v nkterch pracch o hodnocen vlivu cestovnho ruchu na regionln rozvoj
ekonomick rst zamovny, respektive je asto zkoumn pouze ekonomick rst,
a zvry takovch analz jsou pak implikovny na regionln rozvoj jako celek.


7
tak konvergence region i sniovn disparit
-29-
3.1.3 Cestovn ruch definice, vymezen
Pojem cestovn ruch
8
byl definovn Svtovou organizac cestovnho ruchu UNWTO
9
) v roce
1991 jako innost osoby, cestujc na pechodnou dobu do msta lecho mimo jej bn
prosted, piem hlavn el cesty je jin ne vkon placen innosti v navtvenm mst.
Heskov 2006, s. 11). Podstatou tto definice je oznaen cestovnho ruchu jako innosti
osob mimo sv bn prosted piem bn prosted je v kontextech rznch stt i typ
cestovnho ruchu chpno rzn. Pevauje vak definovn pomoc vzdlenosti od trvalho
msta bydlit vtinou mezi 50 a 100 kilometry. Tedy za cestovn ruch nejsou pokldny
vlety a cesty uvnit danho prosted pedevm rutinn cesty do zamstnn pravideln
cesty nap. za nkupy. Goeldner Ritchie 2006, s. 7) Pechodnou dobou se rozum
v domcm cestovnm ruchu est msc v zahraninm cestovnm ruchu jeden rok. K ve
uveden definici se pikln nap. tak: ertk a kol. 000 s. 15 Mak 004 s. Drobn
a Morvkov 004 s. 1 i Indrov a kol. 007 s. 1. Tato definice vak byla revidovna
v rmci dokumentu Mezinrodn doporuen pro statistiku turismu (IRTS) a vznikla
nsledujc definice. Za cestovn ruch se povauje innost osob cestujcch do mst
a pobvajcch v mstech mimo sv obvykl prosted po dobu krat, ne je stanovena, za
jakmkoliv hlavnm elem (obchod, trven volnho asu nebo jin osobn el) jinm ne
bt zamstnn rezidentnm
10
subjektem v navtvenm mst.IRTS 00 in Palatkov
Zichov 011 s. 1 Dolo tak v podstat o zahrnut kongresovho MICE
11
) turismu do
definice cestovnho ruchu. Obchodn cesty by tak mly bt zahrnovny do statistik cestovnho
ruchu. S ohledem na ve popsan pstupy k teorii regionlnho rozvoje ob definice
vyhovuj spe teorim pohlejcm na regionln rozvoj i rst z hlediska exogennho.
Vznam tchto definic je pedevm v rovin metodiky pro sbr srovnatelnch statistickch
daj. Jednm z kol UNWTO je toti sbr informac o ukazatelch z oblasti cestovnho
ruchu pro jednotliv stty.
Goeldner a Ritchie 006 s. 6 definuj cestovn ruch jako procesy, aktivity a vsledky
vyplvajc ze vzjemnch vztah mezi turisty, dodavateli produkt a slueb cestovnho ruchu,
vldami a samosprvou navtvench destinac, navtvenmi komunitami a vnjm prosted,

8
V tto prci jsou slova cestovn ruch a turismus pouvna jako synonyma.
9
World Tourism Organisation (www.unwto.org) je soust Organizace spojench nrod a jednou z hlavnch
mezinrodnch vldnch organizac psobcch v odvtv cestovnho ruchu.
10
Zde se naskt otzka co je chpno pod pojmem rezidentn subjekt
11
Meetings, Incentives, Conventions, Exhibitions, resp. Events
-30-
kter je zapojeno do pilkn nvtvnk a poskytovn slueb. Piem z hlediska
ekonomickho uvdj Goeldner a Ritchie (2006, s. 6) e cestovn ruch je souet vech
vdaj turist v rmci hranic sttu nebo jeho administrativnho celku i jin ohranien
ekonomick oblasti. Oba autoi dle uvdj e v podstat neexistuje naprosto univerzln
definice cestovnho ruchu a mnoho definic odpovd danm rmcovm podmnkm
a specilnm potebm dan studie i autora.
Mundt (2006, s. 2- se pojmoslovm cestovnho ruchu tak zabv a upozoruje mimo jin na
rzn chpn turismu v odborn literatue statistickch mench a v bnm pouvn
tohoto pojmu. Mundt (2006, s. 3) zahrnuje pod pojmem turismus vechny cesty, bez rozdlu
jejich cl a el, kter zahrnuj doasn pobyt na mst jinm ne je trval bydlit a pi
kterch je zpten cesta soust cel cesty. V dalm textu pak omezuje doasnost pobytu
na jeden rok co odpovd definici UNWTO.
Freyer (2001, s 1- uvd pehled rznch definic cestovnho ruchu kdy za irokou definici
turismus povauje vechny jevy, kter jsou spojeny s oputnm bnho prosted a pobytem
na jinm mst emu odpovd i Kasparovo 16 in Bieger 004 s. 5 pojet. U
definice pak podle Freyera 001 s. 4 ohraniuj turismus z pohledu asovho mstnho
a motiv vedoucch k oputn bnho prosted. K nzoru Freyera se pikln i Berg 006.
Bieger 004 konstatuje e na veobecn rovni panuje v podstat shoda s definic UNWTO,
avak v jednotlivch vzkumech a studich bv cestovn ruch definovn rzn. Bieger 004
s. 3-4 zrove rozliuje definice turismu vychzejc ze strany nabdky kter se sna
o vymezen cestovnho ruchu jako sektoru ekonomiky a ze strany poptvky nap. definice
UNWTO), kter v podstat vymezuj turistu.
Smyslu a elu tto prce lpe vyhovuje definovn cestovnho ruchu z pohledu nabdky.
Bieger (2004, s. 33-34) v tomto kontextu upozoruje na Smithovo 1 s. 1 in Bieger
004 strukturovn podnik v cestovnm ruchu do tech skupin tiers podle podlu jejich
celkovch pjm na pjmech z turismu nap. mstn obchody vs. letet dopravci. Ji
Ogilvie 1 in Indrov a kol. 2007, s. 10) a Norval 16 in Indrov a kol. 2007, s. 10)
akcentuj ekonomickou strnku cestovnho ruchu kter je jimi oznaovn za ekonomick jev
spojen se spotebou hmotnch i nehmotnch statk, hrazench z prostedk zskanch
v mst trvalho bydlit.
Gik 000 in Heskov 006 s. 1 pak vymezuje cestovn ruch elov-funkn jako
soubor innost zamench na uspokojovn poteb souvisejcch s cestovnm a pobytem
-31-
osob mimo msto trvalho bydlit a obvykle ve volnm ase za elem odpoinku, poznvn,
zdrav, rozptlen a zbavy, kulturnho a sportovnho vyit, sluebnch cest a zskn
komplexnho zitku.
Autor v tto prci pragmaticky vyjde z revidovan definice cestovnho ruchu podle
UNWTO, kter sice definuje cestovn ruch z pohledu poptvky. Avak jej souasn
veobecn vyuvn, pedevm s ohledem na sestavovn statistik v odvtv cestovnho
ruchu, vetn jeho sociln-ekonomickch dopad na ekonomiku, vyluuje zsadn
odklon od tto definice.

Vymezen pouvn pojmu cestovnho ruchu
Studium zkonnost cestovnho ruchu je podle Veala 006 s. 0 multidisciplinrn
mezidisciplinrn a prezovou vdou. Toto potvrzuje tak Lacinova 007 s. definice
odvtv cestovnho ruchu: Cel toto odvtv je [] komplexnm souborem vzjemn
propojench subjekt. Tedy k vzkumu cestovnho ruchu lze pistupovat rznmi metodami
a posuzovat ho z rznch odbornch pohled. To vyplv z povahy samotnho cestovnho
ruchu a samozejm i z jeho definice.
Prv proto je velmi sloit vbec jasn vymezit pouvn pojmu cestovn ruch v rznch
kontextech mluvenho a psemnho projevu. Ji dve bylo eeno e autor povauje pojmy
cestovn ruch a turismus za synonyma. Odbornci politici ale i bn lid mluv o oblasti,
sektoru odvtv i prmyslu cestovnho ruchu z eho je patrn e neexistuje jednotn
chpn a pouvn pojmu cestovn ruch. Nicmn autor tto prce se domnv e
terminologicky nesprvn je pouvn pojmu sektor cestovnho ruchu. Nebo cestovn ruch
nelze povaovat za ucelenou st ekonomiky jako je tomu napklad u zemdlstv. Takt je
i pouvn pojmu prmysl cestovnho ruchu
12
ale analogicky i nap. zbavn prmysl
nesprvn. Vtina poteb astnk cestovnho ruchu je toti naplovna slubami spe ne
hmotnmi vrobky, i vtina odbornch publikac povauje trh cestovnho ruchu za soust
trhu slueb. Psn vzato nelze vak cestovn ruch oznaovat ani za odvtv ekonomiky.
V rmci Klasifikace ekonomickch odvtv CZ-NACE) se toti v Sekci I mluv o Ubytovn
stravovn a pohostinstv v Sekci H o Doprav a skladovn v Sekci N o dministrativnch
a podprnch innostech pat sem nap. innost cestovnch agentur a cestovnch kancel

12
Tento termn pravdpodobn vznikl nevhodnm pekladem anglickho industry bu pmo z anglitiny nebo
pes v nmeck odborn literatue t nesprvn pouvan Industrie.
-32-
a v Sekci R o Kulturnch zbavnch a rekreanch innostech nikde vak nen zmnka
o cestovnm ruchu. Minimln z hlediska statistickho sledovn tedy nelze o cestovnm
ruchu mluvit ani jako o samostatnm odvtv ekonomiky. I pesto bude autor v tto prci,
s vdomm mrn terminologick nesprvnosti pouvat jak pojem oblast cestovnho ruchu
ve smyslu vymezen ekonomickch innost ne geografickm, tak i pojem odvtv
cestovnho ruchu. Pi vyjadovn ekonomickch i dalch pnos je oznaen odvtv
cestovnho ruchu vhodn.

3.2 Vlivy cestovnho ruchu na okol
Cestovn ruch je tedy mon povaovat za oblast odvtv nrodnho hospodstv. Je
samozejm e innosti v rmci cestovnho ruchu ovlivuj sv okol (nrodn hospodstv
ale i regionln ekonomiku a jejich sloky). Na druhou stranu ale tak vnj prosted
nrodn hospodstv ekonomika zem regionu kulturn specifika ovlivuje cestovn ruch.
V tto a nsledujcch podkapitolch budou popsny vlivy cestovnho ruchu na regionln
rozvoj, aby byl v kapitole .5 naopak spe een vliv vnjho prosted na turismus.
Freyer 001 s. 1 rozliuje tyi hodnocen vznamu cestovnho ruchu:
ekonomick pjmy a vdaje rst pracovn msta,
turisticko-statistick pjezdy turist poet lek,
sociln kulturn kvalita ivota ovlivnn kultury,
individuln osobn zlepen nlady zotaven.
Na vlivy cestovnho ruchu na regionln rozvoj je mon pohlet rznm zpsobem vlastn
rozdlen s vyuitm Indrov a kol. 007 Freyer 001 Mundt 006 Bieger 004 Bieger
2005, Vystoupil auer Holeinsk Metelkov 006 Trnkov a kol. 00 ertk 000 ad.):
podle sledovanho subjektu:
o rezidenti mstn obyvatelstvo,
o turist,
o podniky cestovnho ruchu pjmy pracovn msta,
o zemn celky dan investin pleitosti rozvoj ekonomickch aktivit),
podle mitelnosti:
o kvantitativn miteln vdaje na rozvoj infrastruktury pjmy/vdaje
turist poet pracovnch mst,
-33-
o kvalitativn nemiteln obtn miteln image, znalost regionu,
kooperan efekty vliv na kulturu rozvoj lovka,
podle spoleenskho pnosu:
o pozitivn,
o negativn,
podle ovlivovan makroekonomick globln Indrov a kol. 007 veliiny:
o pjmy resp. spoteba obyvatel,
o produkce pidan hodnota HDP,
o zamstnanost a podnikatelsk pleitosti,
o platebn bilance,
o veejn rozpoty DPH da z pjm da spotebn mstn poplatky ad.,
podle rychlosti inku:
o pm,
o nepm indukovan multiplikovan zprostedkovan).
Goeldner a Richtie (2006, s. 25-4 popisuj vliv cestovnho ruchu na ekonomiku nejprve
z hlediska stavovho tedy na zklad pehledu statistickch daj vyjdench v absolutnch
slech a podlech nap. na HDP zamstnanosti zrove ukazuj pomoc vvoje potu
mezinrodnch pjezd turist slc vliv cestovnho ruchu na ekonomiku svta. Zrove vak
popisuj ekonomick pnosy (benefits a nklady
13
(costs cestovnho ruchu jako nap.
vytven pracovnch mst zvyovn pjm domcnost rozvoj mstn infrastruktury,
diverzifikace ekonomickch innost multiplikan efekty zvyovn sttnch pjm
podpora celosvtovho mru i zven zjmu o ochranu pamtek a ivotnho prosted ale na
druh stran tak zvyovn inflace vytven seznnosti v ekonomickch aktivitch sociln
problmy degradace kulturnho prosted ohroen rodinnch struktur i zneiovn
ivotnho prosted. Oba autoi upozoruj na nutnost dkladnho zkoumn pnos a nklad
turismu v dan destinaci. V dalch kapitolch se Goeldner a Ritchie 006 zabvaj bez
hlubho pedstaven metodickch postup ekonomickm vlivem pedevm na pjmy
generovan turisty tourism receipts zamstnanost vliv na obchodn bilanci stimulaci
investic zven daov pjmy a tlakem na inflaci. Rozliuj pm a nepm multiplikan
efekty na zamstnanost a pjmy domcnost vlivy turismu na ekonomiku. Ve sv publikaci

13
Peklad anglickho termnu costs jako nklady nar na problm definice nklad z hlediska etnho. Zde
jsou chpny nklady v irm slovasmyslu a nejedn se pouze finann nklady.
-34-
tak konstatuj e vychz z pedpokladu e vtina produkt cestovnho ruchu je cenov
elastick a naopak jejich nabdka spe neelastick.
Trnkov a kol. 1 stejn jako Goeldner a Ritchie 006 tvrd e cestovn ruch me
pinet pozitivn efekty pouze pokud je dn usmrovan a zen. Trnkov a kol. 1
popisuj ekonomick dopady cestovnho ruchu vyuvaj k tomu multipliktor pjmovho
zamstnanosti a mzdovho kter vak definuj pouze teoreticky. Dle se zabvaj socilnmi
a kulturnmi dopady cestovnho ruchu a jeho dopady na ivotn prosted. Trnkov a kol.
1 tak charakterizuje vztah cestovnho ruchu a veejn sprvy pedevm s ohledem na
zemn plnovn a z hlediska pmch finannch efekt cestovnho ruchu. Indrov a kol.
007 s. 105 tvrd e cestovn ruch ekonomicky zhodnocuje prodn a kulturn historick
potencil danch mst. Mundt (2006, s. 418 a s. 434) ukazuje vztahy mezi vdaji turist
a odvtvmi hospodstv a sttem a tak nzorn ukazuje multiplikan efekty v odvtv
cestovnho ruchu. Tyto efekty popisuje tak Page 00 s. 45 kter zrove uvd i vlivy
cestovnho ruchu na spolenost kulturu a ivotn prosted.
V literatue jsou pro hodnocen vznamu cestovnho ruchu na ekonomiku nrodn
hospodstv pouvny pedevm daje o podlu cestovnho ruchu na HDP zem
o procentu ekonomicky aktivnho obyvatelstva zamstnanho v cestovnm ruchu a pjmech
z celho odvtv cestovnho ruchu. Uvdn hodnoty se rzn pro jednotliv stty i jejich
regiony od pomrn malho vznamu cestovnho ruchu na ekonomiku v jednotkch procent
nap. v R mezi 4-5 %) a k vznamu pro ekonomiku naprosto zsadnmu nap. 23 % HDP
v ppad Seychellskch ostrov v roce 1991 (Archer, Fletcher 1996) nebo a 70 % HDP
v ppad Malediv Palatkov 011.
Pro eskou republiku uvd Strategie regionlnho rozvoje MMR 006 s. 57 podl
cestovnho ruchu na HDP ve vi 4 % pjmy z cestovnho ruchu pes 100 mld. K a a 1 %
vech zamstnanch v innostech tkajcch se cestovnho ruchu. Tyto daje na prvn pohled
prozrazuj e cestovn ruch v esk republice vytv pomrn nzkou pidanou hodnotu.
Dle tato sla prozrazuj vraznou zvislost cestovnho ruch na lidsk prci. Nzk pspvek
k HDP vi vynaloen prci indikuje spe nzk mzdov sazby v tomto odvtv co
potvrzuj i data eskho statistickho adu S).



-35-
Dal aspekty problematiky hodnocen vliv cestovnho ruchu
V kontextu tto kapitoly je teba uvaovat i o dalch aspektech hodnocen vliv cestovnho
ruchu na regionln ekonomiku a rozvoj. Jedn o nkolik vah kter v konenm dsledku
omezuj pnosy cestovnho ruchu pro dan region. V dosavadnm textu:
dosud nebyl uvaovn rozdl mezi turistou
14
a vletnkem
15
, kdy se u vletnk d
spe pedpokldat ni pnos pro danou destinaci
nebylo zkoumno zamen aktivit zprostedkovatelskch podnik cestovnho ruchu
kter se v kontextu esk republiky zamuj spe na vjezdov cestovn ruch
nebylo uvaovno msto nkupu produktu ani vlastn rozdlen mar dle jejich
vzniku nap. pi nkupu zjezdu do esk republiky v Nmecku je pravdpodobn e
zsadn st zisku z prodeje tohoto produktu zstane u nmeckho prodejce a nebude
generovna v regionu,
nebylo zohlednno e sdlo mnoha podnik cestovnho ruchu nemus bt v mst
aktuln spoteby a me tak dochzet k pelvn zisk mimo destinaci
nebyly uvaovny mon odlin preference rznch subjekt ovlivujcch odvtv
cestovnho ruchu nap. podniky vs. sprvy chrnnch krajinnch oblast
nebylo tedy souhrnn uvaovno o nicch leakages) z ekonomickho toku v danm
regionu a jeho podnicch cestovnho ruchu.
Ve uveden faktory svd o sloitosti sledovn efekt cestovnho ruchu a jet
prohlubuj prezov charakter cestovnho ruchu. Existuje pouze nkolik typ podnik,
kter generuj veker pjmy z aktivit v cestovnm ruchu. Ostatn podniky zskvaj
pjmy nejen v rmci cestovnho ruchu a je sloit pjmy z turismu vylenit. Napklad
restaurace nesleduj jestli je host mstnm obyvatelem nebo turistou. Pjmy vykazuj jako
celek. Je tedy zejm e jakkoli kvantitativn ukazatele cestovnho ruchu typicky
vykazovan v rmci oficilnch statistik jsou zateny jistmi nepesnostmi.


14
Turista je osoba, trvale usdlen v zemi kter cestuje do jinho msta odlinho od jejho bnho prosted na
dobu zahrnujc alespo jedno penocovn ale ne del esti msc v domcm cestovnm ruchu a ne del
jednoho roku v mezinrodnm cestovnm ruchu, piem hlavn el jej nvtvy je jin ne vkon placen
innosti v navtvenm mst. upraveno dle Heskov a kol. 006
15
Vletnk jednodenn nvtvnk je osoba, trvale usdlen v zemi kter cestuje do jinho msta odlinho od
jejho bnho prosted na dobu krat 4 hodin ani by v navtvenm mst penocovala piem hlavn el
jej cesty je jin ne vkon placen innosti v navtvenm mst. upraveno dle Heskov a kol. 006
-36-
3.3 Vybran pstupy k hodnocen stavu rozvoje region v Evropsk unii a
esk republice
V kontextu regionln politiky EU autor vzhledem k zamen tto prce podotk e
Evropsk unie len regiony na rovni NUTS pro poteby regionln politiky dle jejich
rozvoje podle velikosti HDP na obyvatele v procentulnm vyjden vi prmru cel EU
a nsledn pak podle indiktor sledujcch trh prce. V prvnm stupni je tedy pro men
regionlnho rozvoje pouvn indiktor ekonomickho rstu a nsledn pak urit
kvalitativn kritrium. Nen clem tto prce zkoumat na rovni Evropsk unie dal vdeck
i administrativn pstupy k hodnocen stavu regionlnho rozvoje.
Souasn esk regionln politika MMR 2006, s. 65-66) dl regiony podle jejich
hospodsk vkonnosti dlouhodobho socioekonomickho vvoje mry koncentrace aktivit
a geografick polohy bez bliho upesnn metodiky na regiony rozvjejc se regiony
s prmrnou nebo ni dynamikou rozvoje a zaostvajc nebo jinak problmov regiony. Pro
hodnocen ekonomiky region jsou pouvny pedevm ukazatele HDP a nezamstnanosti
16
.
Podle Dvoka 00 s. 141 se pro hodnocen rovn socioekonomickho rozvoje oblast
pouvaj zpravidla nsledujc ukazatele: pjem na hlavu mra nezamstnanosti populan
vvoj a migrace podl zemdlstv poet pracovnch mst na 1000 obyvatel vzdlenost od
velkch mst pomal ekonomick rst a abnormln nzk ivotn standard. Tluho 006
hodnot rozvoj eskch kraj pomoc jinho mixu dostupnch statistickch ukazatel.
V souasn dob jsou vyvjeny pedevm v souvislosti s eenm ve zmnnch
vzkumnch projekt v gesci MMR dal metody men socioekonomickho rozvoje. Tyto
metody jsou asto vyvjeny s ohledem na dostupn statistick data nejlpe v delch
asovch adch kter jsou rznm zpsobem vena ppadn implementovna na
existujc metodick postupy men regionlnho rozvoje.
V rmci projektu Regionln disparity v zemnm rozvoji R jejich vznik, identifikace
a eliminace eenm v rmci vzkumu MMR eitelskm tmem z Ekonomick fakulty
VB-Technick univerzity Ostrava byly porovnvny pomoc a trncti indiktor
jednotliv kraje R z hlediska regionlnho rozvoje. Tyto indiktory byly autory azeny do
sfr: sociln ekonomick a zemn a jejich vpoet byl provdn komparativn pomoc vce
metod. nap. Tuleja 2009)

16
Konzistentn s pstupem Evropsk unie.
-37-
Inovan pstup k een disparit na rovni region realizovan tmem Ekonomick fakulty
Technick univerzity Liberec eil takt v rmci vzkumu MMR disparity na rovni obecn
za vyuit faktorov analzy. V rmci projektu bylo identifikovno osm faktor pro nahlen
na regionln disparity nap. J Prskavcov ehoov vihovsk 00: nezamstnanost
a pracovn pleitosti atraktivita bydlit hustota a rozloen osdlen v obci vkov
struktura obyvatelstva obansk vybavenost struktura ekonomiky obce trvale udriteln
rozvoj ivotn prosted podnikatelsk neatraktivita. Tyto faktory byly hodnoceny jak
pomoc kvantitativnho porovnvn data S tak na zklad vstup z dotazovn
pedstavitel jednotlivch obc R co je pomrn ojedinl pstup.
V poslednch letech bylo v esk republice tak realizovno nkolik przkum i vzkum
ecch regionln konkurenceschopnost nebo kvalitu podnikatelskho prosted
v jednotlivch mstech. V jednom z nich eil tm doc. Viturky Viturka a kol. 010 kvalitu
podnikatelskho prosted a regionln konkurenceschopnost na rovni sprvnch obvod obc
s rozenou psobnost SO ORP a definoval agregtn ukazatel komplexnho hodnocen
kvality podnikatelskho prosted KPP na zklad hodnocen dl faktor: obchodnch
pracovnch infrastrukturnch loklnch cenovch a environmentlnch. Vstupy vzkumu
jsou pak vyuity pro nstin dlouhodob strategie regionlnho rozvoje esk republiky.
Sociln ekonomick rozvoj esk region na rovni kraj a mst je v souasnosti rozebrn
i v rmci diskuze o jejich konkurenceschopnosti. Pro jej komparativn srovnn eskch kraj
navrhuje Martink 00 konstrukci ekonomickch n-helnk konkrtn sestavuje
ekonomick 1-helnky sledujc celkov 1 ukazatel rozdlench do tech oblast:
makroekonomickho vkonu rstovho potencilu a kvality ivota. Martink 00
konstatuje vrazn rozdly mezi kraji R Duek a Skoepa in Jeek a kol. 2007) dokonce
konstatuj pi pouit odlinho vdeckho pstupu prohlubovn disparit mezi kraji R. Pro
hodnocen konkurenceschopnosti msta Plzn ale pouila nap. Bohov in Jeek a kol.
007 kvalitativnho empirickho vzkumu pomoc dotaznkovho eten u podnikatelskch
subjekt.
esk statistick ad pro vbr kvantitativnch ukazatel hodnotcch sociln ekonomick
rozvoj region vyuv dotazovn expert jejich nzory pak zapracovv do svho modelu.
Vstupy jsou nepravideln publikovny posledn publikace Vybran oblasti udritelnho
rozvoje v krajch esk republiky 010 S 010 byla vydna v roce 2010 a navazuje na
pedchoz publikaci z roku 007. Celkov je pouito 41 indiktor pro hodnocen
udritelnho rozvoje kter jsou rozdleny do t pil oblast: ekonomick sociln
-38-
environmentln. V publikaci je pak hodnocen udriteln rozvoj v jednotlivch krajch
a historick vvoj kriterilnch ukazatel. Publikace pro celou republiku je doplnna
obdobnmi publikacemi na rovni jednotlivch kraj. V publikaci nenalezneme pokus
o shrnut jednotlivch indiktor do jednoho i pouze nkolika agregtnch ukazatel stejn
tak je jejich vvoj hodnocen pevn jednotliv.

3.4 Pehled metod pouvanch k analze vliv cestovnho ruchu na
ekonomiku a rozvoj region
Stabler Papatheodorou a Sinclair 010 rozliuj pstupy na metody kter ukazuj velikost
odvtv cestovnho ruchu kde zmiuj pedevm satelitn et cestovnho ruchu a na
pstupy kter zkoumaj dopady cestovnho ruchu na ekonomiku tm e se sna vypotat
pslun multipliktory.
Satelitn et cestovnho ruchu Tourism Satellite Account, TSA) je v podstat rozshlm
I/O modelem (input-output) protoe vychz ze systmu nrodnch t ve kterm jsou
sledovny vzjemn vztahy mezi nabdkou produkt a poptvkou po nich. Vzhledem ke sv
konstrukci umouje TS porovnvat ekonomick vliv cestovnho ruchu s vlivy ostatnch
odvtv. Vstupy TS jsou shrnuty do deseti tabulek. Spurr in Dwyer Forsyth 00 Tvorbu
TSA v esk republice zajiuje S ve spoluprci s MMR. TSA jsou v souasn dob
implementovny na nrodn rovni ale teoreticky je mon uskutenit tyto analzy i na
regionlnch trzch za pedpokladu dostupnosti pslunch statistickch daj. Diakomihalis
a Lagos 00 dokzali na pkladu jachtingu v ecku e i TS lze vyut pro zjiovn
ekonomickho vlivu nkter z aktivit cestovnho ruchu. Na zklad vstup z TSA lze pak
aplikovat i metodu vyvinutou Ivanovem a Websterem (2007 in Brida, Pereyra, Devesa 2008),
kter umouje vypotat pspvek turismu k celkovmu ekonomickmu rstu. Brida
Pereyra a Devesa 00 ve sv studii ukzali e pnos cestovnho ruchu ve vybranch
zemch Latinsk a Jin meriky k ekonomickmu rstu nen nijak vrazn a upozoruj e
pedevm v mench ostrovnch zemch by mohl draz na rozvoj turismu narazit na
konkurenci jinch pravdpodobn pro ekonomick rst pnosnjch odvtv v oblasti
vyuvn vzcnch vrobnch a produknch faktor nap. energie voda pda.
Jednm z nejpouvanjch model pro stanoven ekonomickho vlivu cestovnho ruchu
a pro vpoet sektorovch multipliktor vtinou pjmov zamstnanosti a vldnch
pjm je analza vstup a vstup input-output analysis, I/O analysis). (Archer, Fletcher
-39-
1996) Zkladn schma tabulky vstup a vstup input-output table prezentuje nap. Bieger
(2004, s. 261). Tuto metodu pouili pro uren ekonomickch vliv cestovnho ruchu nap.
Archer, Fletcher (1996) pro Seychelly, Henry, Deane (1997) pro Irsko v letech 1990-1995 a
ndrew 17 pro Cornwall ve Spojenm krlovstv. Tato metoda postupn nahrazuje
odhady multipliktor pomoc keynesinskho modelu.
Matice socilnho etnictv Social Accounting Matrices, SAM jsou dal pouvanou
metodou pro odhad vlivu cestovnho ruchu na ekonomiku. Spolen s I/O modelem byly
vyuity nap. Polo et al. 00 pro analzu potencilnch efekt zmn v distribuci vdaj
turist na zamstnanost konkrtn byl zkoumn potenciln pesun turist z levnjch
ubytovacch do drach. utoi vypotali nutn poet nov vytvoench drach hotelovch
lek pi snen potu levnjch lek o jeden tisc aby byla zachovna shodn rove
zamstnanosti. Sugiyarto et all 00 pouili SM modelu pro zjiovn ekonomickho
vznamu turismu v Indonsii.
Dal skupinou model kter jsou hojn pouvny pro analzu cestovnho ruchu a jeho
vliv jsou CGE computable general equilibrium) modely vpotov modely veobecn
rovnovhy. Vyuit tchto model nastalo a na pelomu devatenctho a dvactho stolet.
CGE modely vhodn odpovdaj na otzky typu: Co se stane kdy a proto jsou vhodnou
podporou pro politick rozhodnut. V porovnn se satelitnmi ty cestovnho ruchu TS
jsou mn popisn. Zkladem tchto model je Walrasianv GE general equilibrium) model.
Konstrukce tohoto modelu umouje tak pedpokldat nedokonalou konkurenci co ale pro
oblast turismu prozatm provedeno nebylo. (Blake, Gillham, Sinclair in Dwyer, Forsyth
2008) Oproti I/O modelu vede CGE model vzhledem k defininm pedpokladm nap. fixn
ceny) k nim odhadm vliv cestovnho ruchu na ekonomiku. Ucelen pehled metodiky
a jej aplikace v oblasti CGE modul zpracovali Blake Gillham Sinclair in Dwyer, Forsyth
2008).
Jak I/O analzy SAM, tak CGE modely vychz z pomrn podrobnch statistickch daj
o vnitroekonomickch strukturch je zapoteb konstrukce mnoha pomocnch tabulek. Na
rozdl od TS kter m pedevm popisn charakter a ukazuje celkov ekonomick pnos
cestovnho ruchu na ekonomiku zem se zabvaj CGE modely vlivy cestovnho ruchu na
jednotliv ekonomick ukazatele. Nevhodou vech t model je nutnost dostatench
a vhodn strukturovanch statistickch daj. V esk republice se nedostatek vhodnch dat
projevuje ji pi implementaci TS na nrodn rovni. Obecn TS spe popisuje souasnou
i minulou situaci ostatn modely pak vpotem multipliktor smuj spe k odhadu
-40-
budouc situace. I kdy vechny pstupy samozejm vyuvaj shodnch dat co do jejich
st.
Nkte autoi proto, z dvodu nedostatku dat vyuvaj rznch druh regresnch model
linern nelinern pro men vlivu cestovnho ruchu na ekonomick rozvoj. Jako nap.
Thompson (007 kter zkoumal vliv cestovnho ruchu na rozvoj venkovskch region
v Nebrasce pedevm na poet pracovnch mst generovanch pjmy z cestovnho ruchu za
pouit sloitjho regresnho modelu. Zrove porovnal vsledky s CGE modelem a zjistil,
e regresn model konzistentn vykazuje vt odhadovan vlivy cestovnho ruchu na
zamstnanost. Nespornou vhodou regresnho modelu pesto zstv jeho vrazn men
nronost na vstupn statistick data.
Odhad multipliktor na zklad log-linern Cobb-Douglasovy produkn funkce
17
zase
pouili Fayissa et al. 00 pi zkoumn pspvku turismu na celkovm ekonomickm rstu
subsaharskch africkch stt. V jejich modelu byl zjitn pozitivn vztah mezi zvenmi
pjmy z cestovnho ruchu a zvenm mry ekonomickho rstu. Z Cobb-Douglasovy
produkn funkce vyli tak Proenca a Soukiazis 00 pi zjiovn vznamu turismu jako
jednoho z faktor ekonomickho rstu v jihoevropskch zemch. I zde me bt turismus dle
vsledk modelu povaovn za alternativn zdroj ekonomickho rstu
Schwark 004 zkoumal ekonomick vznam sportovnho cestovnho ruchu v nmeckm
regionu Westmnsterland. Ve sv studii vychzel z dostupnch statistick dat pro oblast
cestovnho ruchu a zrove provedl komplexn deskripci nabdky ubytovacch slueb
a dalch zazen cestovnho ruchu a tak provedl dotazovn jednotlivch nvtvnk
turist s clem zjistit strukturu jejich vdaj. Schwark 004 pak provedl matematicky
pomrn jednoduch propoty se zskanmi daty na pomrn malm sledovanm zem.
Vstupem jeho studie jsou propoty ekonomickho vznamu cestovnho ruchu pro okres
Borken ve ve zmnnm regionu. Schwark (2004) si vm pedevm pidan hodnoty
tvoen sportovnm turismem a potu vytvoench pracovnch mst.

17
Q = AL

, kde
Q = objem celkov produkce
L = faktor prce
K = faktor kapitlu
= souhrnn produktivita faktor
a jsou elasticity vstupu prce a kapitlu. Tyto hodnoty jsou konstanty uren dostupnmi technologiemi.
-41-
Walpole a Goodwin (2000) zkoumali vlivy turismu na Komodskch ostrovech Indonsie na
mstn ekonomick rozvoj. V lnku argumentuj e tradin men ekonomickho vlivu
pomoc robustnch makroekonomickch metod jako je nap. analza vstup-vstup jsou
nevhodn pro zkoumn vlivu na mstn rovni kde nejsou k dispozici potebn data. Zvolili
proto baterii dotaznkovch eten u mstnch poskytovatel slueb a u turist v kombinaci
s dostupnmi daty o pjezdech a penocovn. utoi zrove vylouili analzu domcho
cestovnho ruchu pro jej obtnou statistickou oddlitelnost. V dsledku pak vymezili vliv na
zamstnanost a pjmy v dan destinaci a tak prozkoumali nerovnomrn rozdlen tchto
efekt. Walpole a Goodwin 000 t zkoumali niky z generovanch pjm nap. dovoz
potravin apod.). Tento aspekt zohlednili i Hjerpe a Kim 007 pi vzkumu vlivu vodckho
turismu v Grand Canyonu, kdy v jejich I/O modelu zjistili nzk hodnoty multipliktor kter
byly zpsobeny prv niky vdaj mimo lokln ekonomiku nap. nkupy potravin turisty
mimo region ale tak placen dan subjektm mimo zkouman region. Ve Spojench sttech
americkch je vbec pouvn I/O model jednodu protoe zde existuj ti druhy softwaru
s nzvy IMPLAN, CUM a REMI) umoujc pomrn jednoduch analzy v rmci model
vstup-vstup na rovni zdej okres counties). (Bonn a Harrington 2008) bohuel
v evropskm prosted podobn monosti nenachzme.
Z ve uvedenho je zejm e existuje pomrn mnoho ekonometrickch a statistickch
pstup ke zkoumn vlivu cestovnho ruchu na regionln rozvoj. Autoi se zamuj
pedevm na kvantitativn analzu vliv cestovnho ruchu.
Zjiovn mimoekonomickch vliv cestovnho ruchu i jeho dlch st na regionln
mstn rozvoj ji ne vdy vyuv robustnch vpotovch metod. Pro zjiovn vliv
raftingu a kempingu na ece Ganga na ivotn prosted a na sociln kulturn rozvoj vyuili
Farooquee et al. 00 pouze pozorovn ve zkouman oblasti. Kombinaci pomrn
jednoduchch vpot a dlouhodobho dotaznkovho eten u rezident v kombinaci
s osobnmi nestrukturovanmi rozhovory zvolili Li et al. 006 pro zjiovn vlivu turismu
na prodn bohatstv v jedn z nskch biosfrickch rezervac.
Schianetz a Kavanagh 00 navrhuj pro zkoumn udritelnho rozvoje destinac
systmov indiktorov systm Systemic Indicator System, SIS pedevm jako podporu pro
rozhodovn o investinch projektech. Navren metodika vychz z metod komplexnch
adaptivnch systm Complex Adaptive System, CAS a vyuv kriteriln matici korelan
matici pro prov porovnvn indiktor a graf analzy efekt vliv. Zsadn pro tuto
-42-
metodu je definovn sprvn baterie indiktor. To je ovem problmem i u regresnch
model a dalch prezentovanch pstup k hodnocen regionlnho rozvoje.
Lze konstatovat e literrn reer byl zjitn zsadn rozdl mezi pstupem eskch autor
k problematice vztahu cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje i rstu a pstupem autor
zahraninch ovem pedevm s ohledem na kvantitativn vlivy cestovnho ruchu.
V dostupnch eskch publikacch nejsou prezentovan vlivy cestovnho ruchu na ekonomiku
podloeny rozshlejmi empirickmi studiemi spe se jedn o pomrn nenron postupy
zaloen na asovch adch ukazatel sledovanch S. Zmnu v tomto ohledu nepinesly
ani analytick sti rozvojovch dokument v oblasti cestovnho ruchu na rovni kraj i
mench zemnch celk mikroregiony obce. Je to dno pedevm nedostatkem
sledovanch empirickch daj, nejsou v podstat provdny dlouhodob vzkumy.
Mimoekonomick pnosy i negativn vlivy cestovnho ruchu bvaj hodnoceny pedevm
u investinch projekt pomoc analzy nklad a pnosu cost-benefit analysis, CBA),
ppadn je jet zkoumn vliv projektu na ivotn prosted.
Jako naprosto zsadn se vech metod ukazuje nutnost dkladnho oven indiktor
a statistickch ukazatel kter maj bt pouity pro analzu vliv cestovnho ruchu na
regionln rozvoj. Je teba dbt na soulad teori a pouitch dat. Varadzin Bezinov 2003,
s. 90)

3.5 Prosted podniku a jeho analza
Hlavn zkoumanou oblast v tto disertan prci je prosted podniku. Pstupy k jeho dlen
a analze se do urit mry odliuj. Podniky cestovnho ruchu jsou zvislej na procesech
v okolnm prosted a proto je teba vnovat analze prosted dostatenou pozornost.
3.5.1 Dleitost hodnocen vnjho prosted podniku pro strategick
rozhodovn
Dleitost hodnocen vnjho prosted podniku pro sprvn strategick rozhodovn ukazuj
z eskch autor nap. ulk a Vack 005 analzy jako podklad manaersk rozhodovn
za nejistoty a rizika rozebraj Fotr a Ddina 17 Fotr a kol. 006 a Kekovsk
a Vykypl 006 vyuit statistickch metod nap. pro oblast prognzovn i vzkum trhu
rozebr Wisniewski 16 vbr z alternativnch monost popisuj Donnelly Gibson
a Ivancevich 17 koordinaci trhu a managementu e Milgrom a Roberts 17.
-43-
Srpov a kol. 010 zdrazuj nkter aspekty vnjho prosted ovlivujc podniky.
Popisuj napklad zsadn vliv legislativnch poadavk volba prvn formy a jej vlivy
registran povinnosti program podpory podnikn kter mohou naopak podnikn
usnadnit nebo managementu zmn u velkch podnik v reakci na stav a vvoj vnjho
prosted. U Hisrich Peters 16 uvdj dleitost analzy vnjho prosted a jeho rizik
ped vstupem na nov trhy. Meffert 16 z analzy vzev vnjho prosted pro marketing
odvozuje nutnost zmny koncepce managementu podnik. Je tedy zejm e mnc se vnj
prosted vznamn ovlivuje podniky a cel odvtv ekonomiky co nejnovji potvrzuje
i Kislingerov 010 pi analze vlivu ekonomick krize na podniky a zkoumn reakc
podnik na krizi.
Ani z pohledu regionalist neme dn podnik fungovat nezvisle na svm okolnm
prosted naopak vznik mnoho vzjemnch vztah mezi podnikem a jeho okolm je
nazvme v rmci lokalizanch teori lokalizanmi faktory. Prostednictvm jejich zkoumn
se pak podnik rozhoduje o mst podnikn umstn dal poboky tovrny prodejny apod.
V literatue jsou definovny ti pstupy k lokalizanmu rozhodovn podnik: behaviorln
neoklasick a strukturln. Vechny vak spovaj v ekonomickm ohodnocovn vztah
podniku a jeho okol budouc pjmy vs. nklady na jeho zklad je pak voleno vhodn
msto pro podnikn. Volba a vznam jednotlivch faktor se pro kad podnik odliuj. Jin
poadavky na lokalitu bude mt podnik cestovnho ruchu a jin ocelrna. Jeek 1 adil
2010)
Pro podniky cestovnho ruchu jimi se primrn zabv tato prce je proto zcela zsadn,
vhodnmi metodami analyzovat ekonomick vztahy odvtv cestovnho ruchu a regionln
ekonomiky. Vstupy analz umouj manaerm jednotlivch podnik efektivnji
rozhodovat v souasnm velmi dynamickm prosted. Rozbor vlivu zkoumanch
ekonomickch pnos a nklad cestovnho ruchu pro region a z nj rezultujc chovn
jednotlivch podnik v odvtv cestovnho ruchu resp. vice versa chovn jednotlivch
podnik a z nj resultujc jejich vliv na regionln rozvoj jsou klovm aspektem tto
prce. Pi podrobnjch studich mus bt samozejm zohlednna existence st podnik
rzn cle podnik spoleensk odpovdnost tchto firem CSR atd.
3.5.2 Charakteristika prosted podniku a jeho analza
Odborn literatura v oblasti strategickho managementu a marketingu povauje prosted ve
kterm psob podniky, za jeden z faktor kter ovlivuje podnikatelskch spch.
-44-
V literatue nachzme charakteristiku a lenn prosted okol) podniku a metod analzy
jednotlivch definovanch typ prosted. Vstupy strategick analzy v marketingu asto
nazvan situan analza pak vstupuj do strategickch rozhodovacch proces podniku
nejen pi formulaci strategi ale tak pi jejich pravch a aktualizacch kter mohou bt
zpsobeny prv zmnami v prosted podniku. Napklad Vodek Vodkov 006
v tomto kontextu zmiuj management zmn (change management) jako jednu z innost
kterou nelze pi manaersk prci ignorovat. V literatue nachzme rzn pstupy k dlen
prosted podniku subjekt psobcch v ekonomice danho regionu.
Prosted (environment)
18
tak meme rozdlit podle Donnellyho, Gibsona a Ivanceviche
(1997) nebo Jakubkov (2009) a dalch na vnj a vnitn prosted. Piem Jakubkov
(2008, 2009) a Kotler a Keller (2007) dl vnj prosted na makroprosted
a mikroprosted. Za makroprosted oznauj vlivy psobc na vechny podniky v danm
regionu sttu bez rozdlu. Bnm analytickm postupem pro zjitn charakteristik tohoto
prosted je PESTEL analza a jej varianty PEST STEP PESTLE kter toto prosted dl
na politick legislativn ekonomick sociln sociln kulturn technick a technologick
ekologick Jakubkov 2008, 2009). Synek 00 rozliuje pouze vnj okol podniku kam
ad jet navc geografick etick a kulturn historick okol. Mikroprosted jako soust
vnjho prosted podniku pak podle Jakubkov 2008, 00 nachzme pedevm v rovin
jednotlivch odvtv obor innosti a adme sem veejnost zkaznky konkurenci
distribun mezilnky a dodavatele. Toto prosted meme analyzovat napklad pomoc
Porterova modelu pti sil. Vnitn prosted podniku oznauje vnitn podnikov procesy
z nich lze za nejdleitj oznait marketingov zen zen lidskch zdroj a finann
zen. Srpov a kol. 010 Jakubkov 00 Podobn dl okol podniku i Sedlkov a
Buchta 006 kte nazvaj mikrookol odvtvovm okolm. Boukov a kol. 00
rozdluj prosted na makroprosted podnikem neovlivniteln a mikroprosted podnikem
ovlivniteln do kterho ad i samotn podnik. V literatue nalezneme i dal lenn
prosted podniku. ulk a Vack 005 dl prosted na extern a intern kdy extern se
sestv z makroprosted identick s ve uvedenmi pstupy a mezoprosted do nj ad
zkaznky distribuci konkurenci a dodavatele a intern prosted oznaovan jako
mikroprosted se tk vnitnch zdroj podniku. Podobn, a pesto odlin pohled na
prosted podniku maj Jauch a Glueck 1 in Kekovsk Vykypl 006 a Mallya (2007),

18
S ohledem na rzn peklady anglickch pojm jsou zde uvdny pvodn anglick nzvy v zvorce.
-45-
kte len vnj okol podniku na obecn okol odpovd makroprosted a oborov
prosted odpovd mezoprosted dle ulka a Vacka (2005) i mikroprosted dle
Jakubkov (2009), a spe by mlo bt oznaovno za odvtvov, Pearce a Robinson (1995)
definuj krom obecnho (general) a oborovho (industry) jet prosted provozn (task),
kter tvo nejbli okol firmy. Dess a Miller (1993), Solomon, Marshall a Stuart (2006) a
Nickels McHugh a McHugh 1 dl vnj prosted na obecn general a konkurenn
(competitive) k nim piazuj prosted vnitn. Do konkurennho pak nkte autoi zahrnuj
i oborov odvtvov prosted ze kterho se vlastn rekrutuj konkurenti dan firmy. Tomek
001 rozeznv makroekonomick okol clen okol a vlastn firmu. Makroekonomick
okol lze pak oznait jako obecn prosted a clen okol pak za konkurenn prosted ve
smyslu jinch autor.
Thompson se Stricklandem 16 pak zcela vynechvaj vnj obecn prosted a zabvaj
se pouze analzou odvtv oboru pi kter se podnik porovnv s odvtvovou konkurenc,
podobn i Cravens a Piercy 006 zkoumaj pouze trhy v pslunm odvtv podniku.
Tab. . 1 Pehled pstup k rozdlen prosted podniku

Jakubkov 00
Kotler a Keller
(2007) Sedlkov
a Buchta (2006)
ulk a Vack
(2005)
Jauch, Glueck
(1988 in
Kekovsk
Vykypl 2006),
Mallya (2007)
Dess, Miller (1993),
Solomon, Marshall,
Stuart (2006)
Nickels, McHugh,
McHugh (1999)
Pearce a
Robinson
(1995)
nvrh autora
Vnj
prosted

Makroprosted Makroprosted Obecn Obecn Obecn Obecn
Mikroprosted Mezoprosted
Oborov
odvtvov
Konkurenn
Oborov
Odvtvov
Konkurenn
Provozn
Vnitn
prosted
Vnitn Mikroprosted Vnitn/Podnik/Intern Vnitn
Vnitn
Zdroj: Vlastn zpracovn Cheb 011 dle publikac uvedench v tabulce
Rzn pstupy k oznaen okol podniky jsou shrnuty v tabulce . 1. Zcela jist se nejedn
o vyerpvajc pehled dlen prosted avak autoi maj mrn odlin pohledy. Pro poteby
tto prce bude vyuito dlen na obecn odvtvov konkurenn a vnitn prosted podniku.
utor se domnv e je teba rozdlovat vvoj a trendy v pslunm odvtv a pm
konkurenn prosted podniku. Nebo vechny ostatn subjekty v danm odvtv nemus bt
konkurenty. Navc jsou v souasn ekonomice nkter odvtv natolik vnitn diferenciovan
e sice vykazuj podobn vvoj a charakteristiky nicmn v jejich rmci meme rozliovat
dl skupiny producent. Porter 1 sice konkurenn a odvtvov prosted povauje za
jedno avak posun ve vvoji rmcovch podmnek v poslednm tvrtstolet me podpoit
autorv nzor. Jistou oporou mu je i Mugler 1 kter tak rozdluje analzu konkurence
-46-
a analzu odvtvovou. Jakubkov 00, s. 83) uvd e pi analze mikroprosted je
nejprve nutn analyzovat samotn odvtv a jeho strukturu a do mikroprosted ad krom
konkurence i partnery, zkaznky a veejnost ovlivovatele. Samozejm se pi velmi zkm
vymezen odvtv oboru innosti) podniku konkurenn a odvtvov prosted mohou rovnat.
V dnen globalizovan a mezinrodn ekonomice je mon dle dlit obecn vnj prosted
podniku na globln svtov trendy a regionln nap. rmcov podmnky v jednom stt i
jinak vymezenm regionu. Dleitost sledovn globlnch zmn identifikuj napklad
Sedlkov a Buchta 006.
Tab. . 2 Pehled zkladnch analytickch postup pro hodnocen prosted podniku
Typ prosted Pedmt analzy - pklady Vybran analytick metody, postupy, modely
Obecn prosted
Politick
Ekonomick
Spoleensk
Technologick
Ekologick
Legislativn
Vlivy globalizace
Prodn a kulturn prosted
PESTEL PEST PESTLE STEP analza
OT analza
EFE matice
Metody pro odhad vvoje forecasting
kvantitativn kvalitativn
Metoda scn
Odvtvov
oborov
prosted
Struktura oboru vnosy z rozsahu,
koncentrace pekky vstupu na
trh trendy globln i regionln,
vznam odvtv v rmci ekonomiky
atd.
Historick analza
nalza ivotnho cyklu odvtv
Metody pro odhad vvoje
Metody scn
nalzy trend
Metody hodnocen ekonomickho dopadu
odvtv na ekonomiku atd.
Konkurenn
prosted
Hrozba vstupu potencionlnch
konkurent
Dodavatel
Kupujc
Hrozba substitut
Konkurence v oboru
Porterv model pti sil
Benchmarking
nalza strategickch skupin
Vnitn prosted
Vnitn firemn procesy
Produkty, ceny, distribuce,
promotion
Finann situace Lidsk kapitl
Mra vyuvn zdroj
Zdroje a schopnosti jejich vyuit
(kreativita) apod.
nalza hodnotovho etzce
nalzy ivotnch cykl firmy produkt
Balanced Scorecard (BSC)
Diferenn analza
EFQM model
SW analza
IFE matice
BCG (BPM), GE matice a dal metody
hodnocen portfolia
Finann analza atd.
Syntza
Propojen analz vnjho a
vnitnho prosted jako vchodisko
pro formulaci strategi
SWOT (TOWS) analza BC analza
Matice vlivu (Influence matrix)
Portfoliov matice
nalza kritickch faktor spchu CSF
Zdroj: Vlastn zpracovn, Cheb, 2011 dle Blakov 007 Dess, Miller (1993), Jakubkov 00
Johnson, Scholes (2000), Kekovsk Vykypl 006 Kotler Keller 007 Nickels McHugh
McHugh (1999), Nenadl Vykydal Halfarov 011 Pearce a Robinson (1995), Porter (1993),
Sedlkov Buchta 006 Solomon Marshall Stuart 006 ulk Vack 005, Tomek (2001)
-47-
Pestoe se pohledy autor na prosted podniku li shodujc se v podstat vichni uveden
autoi na metodch analz a hodnocen jednotlivch st prosted podniku bez ohledu na to
jak nzvy jsou voleny pro jednotliv typy prosted. Hodnocen prosted podniku
a strategick reakce na vstupy jeho analz je zleitost vrcholovho managementu firem.
V tabulce . 2 jsou prezentovny zkladn analytick postupy pro hodnocen prosted
podniku a tak metody syntetizujc vstupy dlch analz prosted podnik. Pro rozdlen
prosted bylo vyuito vlastnho nvrhu lenn prosted viz tabulka . 1). V dalm sloupci
jsou ukzny mon pedmty analz a posledn sloupec shrnuje vybran metody hodnocen
jednotlivch aspekt danho prosted. Nkter metody mohou bt pouiteln i pi analze
jinho typu prosted.
V tto a pedchoz podkapitole byly pedstaveny obecn charakteristiky prosted podniku
a monosti jeho hodnocen nsledujc kapitola pak uke specifika odvtv cestovnho ruchu
a prosted podnik v tomto oboru psobcch.
3.5.3 Vnj prosted a podniky cestovnho ruchu
Odvtv cestovnho ruchu je vnjm prostedm ovlivovno zcela zsadn. Rozvoj tohoto
odvtv je historicky pmo spojen s rozvojem dopravy. Jej obrovsk rozmach v druh
polovin devatenctho stolet v podstat znamenal vznik modernho cestovnho ruchu
v souasnm smyslu slova. Nemn dleitou roli pro spnost podnik cestovnho ruchu
hraj i dal vnj podmnky sta vzpomenout nedvn udlosti nap. vlen konflikt na
zem bval Jugoslvie udlosti 11. z 001 a dal teroristick toky nap. Madrid
Londn, epidemie SARS (2003) a jinch nakalivch nemoc, i nestabiln politickou situaci
v zemch severn friky a Blzkho vchodu v roce 2011 a jejich zsadn vliv na odvtv
cestovnho ruchu.
Henderson (2007) ve sv knize popisuje neoekvan udlosti (krize), neboli takov vvoj
vnjch rmcovch podmnek kter pin negativn efekty subjektm v oblasti cestovnho
ruchu, ale napklad i ivotnmu prosted. Pehled kriz podle Hendersona 007 je uveden
v tabulce . 3. Henderson 007 dle rozebr pedevm negativn vlivy cestovnho ruchu na
ekonomiku a dl je na nklady spojen s ivotnm prostedm nap. dopravn zcpy
kriminalita zneitn vody ovzdu odpady destrukce prody kulturnch pamtek
rozen nakalivch nemoc a na zt veejnch rozpot nap. investice do
infrastruktury nklady na policejn sluby veejnou dopravu odpadov hospodstv
zdravotnictv udrovn parkovch ploch. Konstatuje vak e tyto negativn efekty jsou
-48-
zeteln pedevm v mn rozvinutch zemch. Dle poukazuje na niky z mstn
ekonomiky kter sniuj multiplikan efekty cestovnho ruchu a jsou zpsoben nap.
dovozem produkt nklady na extern poradenstv. Tyto efekty jsou podle Hendersona (2007)
vznamnj u mench otevench ekonomik.
Tab. . 3 Pehled nebezpe vskytu negativnch neoekvanch udlost kriz
v cestovnm ruchu
Oblast Krize zpsoben z vnjku Krize zpsoben v podniku vnitn
Ekonomick
Recese
Vkyvy mnovch kurz
Zdann
Rostouc nklady
Klesajc pjmy
Neziskovost
Politick
Vldn politika
Zahranin vztahy
Nestabilita
Terorismus

Spoleensko-kulturn
Nepokoje
Kriminalita
Kulturn konflikty
Zamstnvn
Ochrana ivotnho
prosted
Prodn fenomny
Prodn katastrofy
Zneitn
Zdravotn hrozby razy nakaliv
nemoci)
Nadmrn rozvoj
Degradace ivotnho prosted
Technologick
Vpadek potaovch systm
Mechanick vpadky
Ohe
Dopravn nehody
Podniky
Regulace
Vldn intervence
Mnc se poptvka
Konkurence
Problmy na trhu prce stvky apod.
Manaersk rozhodnut
Lidsk chyby
Problmy s financovnm
Zdroj: Henderson 007 s. 5 upraveno a doplnno autorem
V pedchoz kapitole bylo rozdleno prosted podniku na vnj obecn odvtvov
konkurenn a vnitn takov rozdlen okol podniku je zejm platn i pro subjekty
psobc v cestovnm ruchu. Nicmn mnoho autor nap. Heskov a kol. 006 Palatkov
Zichov 011 Goeldner Ritchie 006 Vystoupil auer Holeinsk Metelkov 006, Bieger
2005) se zabv pedevm obecnm vnjm prostedm kter psob na systm cestovnho
ruchu. Doporuuj analzu PESTEL pro analzu tohoto prosted. Vystoupil auer
Holeinsk a Metelkov 006 odliuj systm cestovnho ruchu a vnj prosted okol
kter nazvaj nadazenm systmem a ad do nj ekonomick sociln nap. dlba prce
a prva zamstnanc technologick nap. dopravn technika a jej zrychlovn kter pak
ovem sniuje mru zitku politick dan zkonk prce a omezen pracovn doby i nrok
na dovolenou) a ekologick naruen krajiny zaten prosted prosted. Ryglov Burian
a Vajnerov 011 se zase podrobn zabvaj legislativnm prostedm cestovnho ruchu.
-49-
Ve zmnn autoi ze zahraninch lze zmnit jet Freyera 001 nebo Berga 00 ve
svch publikacch dle popisuj systm cestovnho ruchu a vnuj se jeho specifikm. V tomto
smyslu tedy vlastn provdj analzu odvtvovho prosted napklad rozdluj
a charakterizuj sluby poskytovan subjekty cestovnho ruchu. Typick literatura kter se
zabv cestovnm ruchem pli nee konkurenn prosted. To je pak zmiovno
pedevm v publikacch nap. Jakubkov 00 jej lenn prosted podniku je soust
tabulky . a v kapitolch nap. Ryglov Burian Vajnerov 011 ecch marketing
podnik cestovnho ruchu. Zde jsou pak zmiovny obdobn analzy prosted podniku
shrnut v pedchoz kapitole. Obecn neexistuje pli publikac ecch management i
strategick management podnik cestovnho ruchu jako celku. Z hlediska mezinrodn
managementu firem v sektoru turismu nachzme publikaci Clarka a Chena 007 kte
vnj prosted dl na spoleensk v irokm slova smyslu odpovdajcmu obecnmu
prosted zmiovanmu v pedchoz podkapitole a oborov odvtvov. Pro strategickou
analzu pak navrhuj vyuit metod PEST SWOT a Porterova modelu pti sil. Dal autoi
zabvaj zenm jednotlivch typ podnik cestovnho ruchu nap. hotel Bernek Kotek
00 Kek Neufus 011 i oblast lzestv Ddina 005. Nicmn v tchto publikacch
ji nejsou extenzivn rozebrny aspekty souvisejc s analzou vnjho prosted tchto
podnik. Publikace se zamuj na provozn zleitosti i specifika danho typu podniku, tedy
pedevm na vnitn prosted.
Pesto studium publikac o cestovnm ruchu odhaluje urit specifikum odvtv cestovnho
ruchu kter pestoe nen autory vtinou zaazovno do vnjho prosted mus bt za jeho
st povaovno. Jedn o zkladn odlien odvtv cestovnho ruchu od ostatnch odvtv.
Toto specifikum je bn charakterizovno v sti popisujc primrn nabdku cestovnho
ruchu nap. Heskov a kol. 006 Bieger 005 Kirov 00. Ppadn pak v sti
charakterizujc faktory ovlivujc rozvoj cestovnho ruchu nap. Ryglov 00 kter jsou
dleny na selektivn lokalizan a realizan.
Primrn nabdku na trhu cestovnho ruch dl Kirov 00 s. 40-) na prodn
geomorfologick klimatick hydrologick biologick kulturn-historick nap.
pamtky parky a kulturn-spoleensk potencil nap. festivaly sportovn akce. Ryglov
(2009) oznauje posledn dv skupiny jako podmnky spoleenskho charakteru kter jsou
vytvoeny umle lovkem. Obecn pak primrn nabdku cestovnho ruchu i lokalizan
faktory rozvoje cestovnho ruchu oznaujeme jako atraktivity cestovnho ruchu. Ty jsou
doprovzeny sekundrn nabdkou cestovnho ruchu nebo tak realizanmi podmnkami.
-50-
Kirov 00 dl sekundrn nabdku na turistickou supra- a infrastrukturu. Ryglov
00 pouv oznaen materiln-technick zkladna kam adme jednotliv podniky
cestovnho ruchu nap. hotely, restaurace turistick infocentra provozovatele atraktivit. Na
rozdl od jinch odvtv tak produkty podnik cestovnho ruchu pomrn zsadn zvisej na
vnjm prosted vnjch podmnkch. V podstat se d konstatovat e podniky
cestovnho ruchu pedevm zpstupuj atraktivity cestovnho ruchu.
Samozejm je mon atraktivitu cestovnho ruchu v dnen dob tak umle vytvoit nap.
Dubai jako pklad msta kter se stalo turisticky atraktivnm dky lidsk innosti
Disneyworld i Legoland jako umle vytvoen atraktivity cestovnho ruchu na zelen louce
Aquapalace Tropical Paradise a dal akvaparky jsou dalm pkladem sportovn eventy
nap. olympijsk hry X-Games rzn mistrovstv Red Bull ir Race jsou zase pklady
lovkem vytvoench akc kter generuj pjezdov cestovn ruch. asto se tak dje dky
kombinaci aktivit a investic veejnho a soukromho sektoru. Samozejm i nov vytvoen
atraktivity cestovnho ruchu jako primrn nabdka/turistick suprastruktura vyaduj
existenci vybudovn doprovodn infrastruktury sekundrn nabdky.
Existence atraktivit cestovnho ruchu vnmanch zkaznky je nutnou podmnkou
rozvoje cestovnho ruchu. Mnoh atraktivity jsou zrove vhodnmi msty pro volnoasov
aktivity mstnch obyvatel i proto se na jejich rozvoji angauje veejn sektor kter se sna
o vytvoen vbornch podmnek pro ivot mstnho obyvatelstva. Protoe je cestovn ruch
realizovn pedevm ve volnm ase obyvatel je jeho typickou charakteristikou sezonnost.
Dalm specifikem cestovnho ruchu je pomrn vznamn vliv aktivit veejn sprvy na
podniky cestovnho ruchu pedevm z hlediska zachovn a rozvoje primrn nabdky
cestovnho ruchu a pslun pedevm dopravn infrastruktury. Bez monosti dopravy toti
neme cestovn ruch existovat viz definice cestovnho ruchu v vodu teoretick sti prce
kdy jsou aktivity cestovnho ruchu realizovny mimo bn prosted nvtvnka. Existence,
udrovn a rozvoj dopravn infrastruktury je pomrn zsadnm initelem vnjho prosted
podnik cestovnho ruchu.
Produkt odvtv cestovnho ruchu je velmi komplexn turista pi nvtv clovho msta
cestovnho ruchu destinace nakupuje mnoho dlch produkt pedevm slueb a jeho
spokojenost vychz ze spoteby mixu produkt. Jedin poskytovatel sluby vtinou
nedoke uspokojit poteby bnho nvtvnka destinace. Producent jedn sluby je
vtinou zvisl na jinm podniku. Ovem ne z pohledu dodavatelsko-odbratelskch vztah
-51-
ty jist nastvaj tak ale spe z hlediska horizontln nabdky produkt v rmci jedn
destinace.
Palatkov 006 Kirov 00 a dal rozliuj destinace clov msta cestovnho ruchu
rznch velikost. Pro ely tto prce je zejm destinaci nutn omezit na oblast ve kter
nvtvnk turista trv vtinu svho asu a utrc vtinu svch pennch prostedk
bhem svho pobytu. Kad turista trv sice svj as individuln avak svoje vdaje
realizuje pedevm v mst ubytovn za ubytovac a stravovac sluby a jeho geografickm
okol. prv v takov regionln destinaci psob podniky cestovnho ruchu
a charakteristiky tto destinace ovlivuj jejich podnikatelskch spch.
19
Z hlediska vnjho
prosted podniku tvo tato regionln destinace jeho zsadn soust. Naopak destinaci ve
smyslu celho sttu i vce stt je spe vhodn adit do obecnho a odvtvovho prosted
specifika organizace cestovnho ruchu v rmci jednoho sttu.
Existuje ada publikac nap. Bieger 005 Palatkov 006 Kirov 00 zabvajc se
destinacemi a jejich managementem, ve kterch je na destinaci pohleno jako na firmu resp.
na produkt. Jsou v nich eeny konkurenn vztahy mezi destinacemi jejich ivotn cyklus
znaka strategie apod. Na destinaci je pohleno jako prostor ve kterm by mla bt
akceptovna jednotn strategie rozvoje cestovnho ruchu zaloen na partnerstv soukromho
a veejnho sektoru. Ideln by jednotliv podniky pi svch aktivitch mly respektovat
strategick cle cel destinace. Souhrnn tyto aspekty vnjho prosted kter jsou pomrn
specifick pro odvtv cestovnho ruchu meme oznait jako regionln prosted. Toto
prosted se v kontextu tabulky . 1 ad do obecnho prosted. Dal aspekty obecnho
prosted meme oznait za globln
20
prosted kter je pro poteby tto prce lenno na
rovinu svtovou evropskou a nrodn. Nebo kad z tchto rovin do jist mry ovlivuje
podniky cestovnho ruchu a jejich vkony. Souhrnn tak autor navrhuje lenn vnjho
prosted podnik cestovnho ruchu na obecn do kterho pat globln a regionln
prosted odvtvov a konkurenn viz obrzek . 3.

19
V ppad esk republiky v podstat takov destinace vymezuje agentura Czechtourism (2010) ve svm
dlen turistickch region a oblast by se jedn o vymezen odbornou veejnost asto diskutovan. Dal
monost pro vymezen destinac v rmci esk republiky me bt dlen na jednotliv kraje kter mohou ze
sv samosprvn pozice a zkonem pidlench kompetenc mimo jin za regionln rozvoj vznamn
ovlivovat jak primrn tak sekundrn nabdku cestovnho ruchu. Samozejm je mono v tomto smyslu
povaovat i nkter obce a horsk stediska Bo Dar Karlovy Vary za samostatn clov msta cestovnho
ruchu kter pln uspokojuj poteby nvtvnk. Clem tto prce vak nen definovat velikost a typy destinac.
20
Slovo globln je v tto prci vyuvno pro oznaen obecnho prosted ve vy ne regionln rovin.
utor si je vdom urit nepesnosti v tomto oznaen. Nicmn z pohledu podniku je v podstat neovlivniteln
i na rovni nrodn take pouit slova globln je do znan mry zastupiteln.
-52-
Obr. . 3 lenn prosted podniku cestovnho ruchu
Vnj prosted
Obecn prosted
Globln prosted
Regionln prosted
Svt Evropa R

Odvtvov prosted
Konkurenn prosted
Vnitn prosted Podnik cestovnho ruchu a jeho aspekty
Zdroj: Vlastn nvrh Cheb 011
Ve uveden pojet prosted podniku v uritm smyslu tak odpovd mncm se
rmcovm podmnkm z hlediska celosvtovho kter Blohlvek Koan a ule 006
oznauj za glocalizaci kdy globln firmy mus pizpsobovat sv produkty pslunmu
loklnmu regionlnmu trhu. Z obrzku . tak vyplv urit pekrvn odvtvovho
prosted a regionlnho prosted nebo je logicky cel odvtv cestovnho ruchu
ovlivovno jak globlnmi trendy nap. zkracovn dlky pobyt tak v jednotlivch
oblastech i loklnmi trendy nap. specifick typy sport kter se rozvjej v regionu).
Obr. . 4 Vzjemn vztah vnjho prosted a podniku


Zdroj: Vlastn nvrh Cheb 011
V dalch stech prce bude ve zvolenm regionu analyzovno pedevm regionln
a odvtvov prosted s drazem na jejich vzjemn vztahy. Na obrzku . 4 jsou patrn
vzjemn vztahy mezi podnikem a vnjm prostedm a vybranmi komponentami vnjho
prosted. V prci v podstat nebude eeno vnitn a konkurenn prosted podniku.
vn[l
prosLedl
Podnik
Cloblol
ptosteJl (k)
keqloolol
ptosteJl (ktoje)
OJvtvov
ptosteJl
(cestovol tocb)
-53-
4 Monost implementace metod pouvanch k analze vliv
cestovnho ruchu na ekonomiku a rozvoj region
v podmnkch esk republiky
V nvaznosti na pedchoz kapitoly budou v tto sti prce rozebrny monosti
implementace metod pouvanch k analze vliv turismu na ekonomiku region esk
republiky.
V kapitole .4 byly prezentovny nkter monosti analzy vliv cestovnho ruchu na
regionln rozvoj a ekonomick rst. Clem tto kapitoly bude zhodnotit monosti
implementace pedstavench metod v rmci esk republiky. Bude kladen draz na
zhodnocen vyuitelnosti metod nejen pro hodnocen esk ekonomiky jako celku ale i jejich
potenciln vyuit pi regionlnch analzch vlivu cestovnho ruchu na regionln
ekonomiku.
Vtina prezentovanch metod je pmo zvisl na dostupnosti asto velmi irok kly
statistickch ukazatel jejich existence je zsadn pro monost aplikace pslun metody.
V souasn dob jsou dostupn data sledovan eskm statistickm adem S
www.czso.cz) dl a vtinou nepravideln vzkumy krom kontinulnho eten
pjezdovho cestovnho ruchu realizovanho od 005 a vyuvanho i pro tvorbu TS
zadv Ministerstvo pro mstn rozvoj (MMR) prostednictvm esk centrly cestovnho
ruchu CzechTourism (vyzkumy.czechtourism.cz). Spolenost KPMG realizuje projekt
Travel Leasure Tourism Benchmark (www.tltbenchmark.eu kter poskytuje data
o ubytovacm sektoru a kongresovm cestovnm ruchu v souasn dob zahrnuje data za
60-0 ubytovacch zazen a 0-50 realiztor konferenc a je tedy prozatm pedevm
orientan. Souhrnn data celosvtovho charakteru pak pedevm ve svm neoficilnm
satelitnm tu analyzuje a publikuje World Travel & Tourism Council (WTTC -
www.wttc.org/research a samozejm United Nations World Tourism Organisation
(UNWTO - statistics.unwto.org). Dostaten podrobn pravideln a regionln lenn
statistiky vak poskytuje pouze S.
Satelitn et cestovnho ruchu TS kter je prvn z metod popisovanch v kapitole 3.4, je
v esk republice sestavovn na nrodn rovni. Jeho implementace probh v souladu se
schvlenou metodikou UNWTO. Lejsek 011 zodpovdn za tvorbu tabulek Satelitnho
tu cestovnho ruchu esk republiky uvedl v prbhu nestrukturovanho rozhovoru e nen
reln regionalizovat data v rmci TS R protoe mnoho z ukazatel na rovni kraj nen
-54-
k dispozici nebo nem dostatenou vypovdac hodnotu. Take ppadn vstupy by nebyly
dostaten validn. Pestoe je TS pro R k dispozici je nutn vst v patrnosti e TS
nezahrnuje indukovan vdaje ale pouze vdaje pm. Oproti tomu WTTC ve svch
publikacch krom pmho vlivu cestovnho ruchu uvd i jeho indukovan vliv na
ekonomiku. Zatmco S zveejuje svoje data s pomrn znanm zpodnm metodika
WTTC umouje vpoet odhad pslunch daj mnohem rychleji. Pi porovnn dat
S a WTTC je zejm e metodika WTTC je optimistitj dv cestovnmu ruchu vt
vliv na ekonomiku a zrove vykazuje vt fluktuaci odhadovanho vlivu. Existence daj
pro celou ekonomiku umouje urit odhady celkovho ekonomickho vlivu odvtv
cestovnho ruchu ale tak hrub odhady regionlnch vliv. Toto bude provedeno
v nsledujcch stech prce. Nicmn je v tomto kontextu teba zmnit nzor Leipera 1
kter ve svm lnku ukazuje na australskm pkladu e zamstnanost ovlivnn
zpsoben cestovnm ruchem je ve skutenosti pravdpodobn ni ne uvd statistiky
WTTC UNWTO i jednotliv TSA.
nalza vstup a vstupu input output analysis jako dal metoda pro uren vlivu
cestovnho ruchu na ekonomiku kter pracuje s indukovanm vlivem na ekonomiku s clem
odhadu sektorovch multipliktor vyuitelnch napklad pro pedpovdi vlivu
neoekvanch udlost vyuv tabulek vstup a vstup. Tyto tabulky jsou v esk
republice konstruovny pouze pro nrodn hospodstv v lenn na jednotliv odvtv podle
klasifikace OKE
21
a nov i CZ-NACE
22
). Tyto tabulky jsou k dispozici se zpodnm.
Krom nedostupnosti regionlnch dat je pak samozejmou pekkou charakteristika
cestovnho ruchu jako mnohooborov innosti. Konstrukce pro nrodn hospodstv by vak
jist byla mon. Uritou monost vyuit tto analzy v esk republice ukazuje adil
(2010, s. 92-), kter vyuv analzy vstup a vstup pro odhad vlivu ppadn
poptvkovho oku na ekonomiku. Nicmn i on konstatuje e vyuit tto analzy
v regionlnch ekonomikch R nen mon kvli nedostupnosti dat.
Matice socilnho etnictv SAM Social accounting matrix je dalm zdrojem dat pro
odhad vlivu cestovnho ruchu na ekonomiku pedevm na zamstnanost. Pestoe je pro
eskou republiku konstruovna plat pro pouit tto analytick metody ty sam zvry jako
pro analzu vstup a vstup: nen regionalizovateln m velk asov zpodn.

21
Odvtvov klasifikace ekonomickch innost
22
Klasifikace ekonomickch innost
-55-
V souasn dob v odbornch publikac nejpouvanj vpotov modely veobecn
rovnovhy CGE computable general equilibrium pro odhad vlivu cestovnho ruchu na
ekonomiku tak narej v esk republice na nedostatek relevantnch statistickch dat, nejen
na regionln rovni. Pesto je pro jejich komplexnost a monost zapojit i ukazatele ivotnho
prosted povauj Stabler Papatheodorou a Sinclair 010 za momentln nejvhodnj
modely pro odhady ekonomickho vlivu cestovnho ruchu a pro podklady politickch
rozhodnut. Uvdj e jejich realizace je velmi finann nron sbr relevantnch dat co
sniuje frekvenci jejich vyuvn. Vstupy CGE model pak vtinou identifikuj ni vliv
cestovnho ruchu na ekonomiku ne metody vyuvajc analzy vstup a vstup.
Regresn a dal statistick metody odhadu multiplikanho inku cestovnho ruchu na
ekonomiku je opt mon pouze omezen regionalizovat. Naopak dl a mn rozshl studie
(viz Schwark 004 by zcela jist bylo mon v eskch regionech provst. Plat samozejm
e m men zem m studie popsat tm je to jednodu a levnj.
Pro komplexnj hodnocen vliv plnovanho eventu akce projektu je mon vyut
analzu nklad a pnos Cost Benefit Analysis - CBA) nebo analzu efektivity
vynaloench nklad Cost Effectiveness Analysis - CEA co je momentln realizovno
u vtch projekt v oblasti cestovnho ruchu kter jsou spolufinancovny Evropskou uni.
CB je mon tedy bez problm aplikovat i v prosted esk republiky pi odhadu
ekonomickch efekt projektu vak mohou chybt pslun multipliktory pro odhad
indukovanch efekt. CB se vyuv velmi asto u projekt jejich nositelem je veejn
sektor, take me bt sloit vyjdit pnosy projektu prv pro nj. Zejm jedinmi
ekonomickmi efekty me bt zven odvodu dan. To na pkladu vstavby sportovnho a
kongresovho centra v New Yorku ukazuje nezvisl rozpotov ad msta New York (IBU
2005) kter srovnv zven daovch odvod v dob ivotnosti centra s nklady na
vstavbu a provoz. Takov pstup by byl mon i v esk republice avak v kontextu
rozpotovho uren dan v esk republice pinej obcemi i kraji vynaloen investice
marginln efekty na daovch pjmech jejich rozpot bude rozebrno dle. McHugh
(2006) dochz za vyuit CB na pkladu megaeventu olympijskch her ve Vancouveru
2010 k nzoru e jejich pnos nepev nklady s nimi spojen. Jev se jako vhodn pout
CBA pro ex-ante evaluaci plnovanch investinch projekt event v oblasti cestovnho
ruchu. CBA by nemla bt vynechna ani u projekt pesahujcch vnitn prosted podnik
i u projekt s participac subjekt veejnho sektoru.
-56-
Souhrnn lze konstatovat e aplikaci vtiny dve uvedench metod pro odhad vlivu
cestovnho ruchu na regionln ekonomiku brn nedostatek zjiovanch statistickch daj.
U pro implementaci TS bylo nutn na zem esk republiky zavst nkter statistick
eten S 011a.
Decizn sektor na druhou stranu nevyvj v podstat dn tlak ani snahu na kontinuln
zskvn podrobnj statistickch dat kter by aplikaci ve uvedench model
v podmnkch eskch region pedevm kraj umonila. Pokud existuje urit tlak na
statistick data pak je koncentrovan do obdob zpracovn pslunch strategickch
dokument zsti vyadovanch pro erpn pennch prostedk EU i pro realizaci
regionln politiky. Typicky jsou pak vyhotovovny jednorzov przkumy a vzkumy
jejich vsledky vak nemohou bt bez pslun asov ady dlouhodob validn.
-57-
5 Nvrh postupu analzy prosted pro podniky psobc
v odvtv cestovnho ruchu
V tto kapitole bude pedstaven nvrh postupu analzy vnjho prosted pro podniky
psobc v odvtv cestovnho ruchu. Dle bude zdvodnn vbr modelovho regionu (kraje)
pro dl aplikaci navrenho postupu. V posledn sti kapitoly budou pedstaveny vzkumn
metody pi dl aplikaci postupu.
V rmci literrn reere byly charakterizovny rzn pstupy k dlen vnjho a vnitnho
prosted podniku zrove byly v tabulce . 2 shrnuty rzn metody analzy jednotlivch
aspekt prosted podniku. Pro analzu obecnho a odvtvovho prosted byly navrhovny
pedevm metody kter dan prosted popisuj uvdj jeho jednotliv aspekty a dvaj ho
do kontextu s podnikem. V podkapitole . .5. konkrtn na obrzku . 4 jsou znzornny
vzjemn vztahy mezi jednotlivmi stmi vnjho prosted. Vztahy mezi jednotlivmi
druhy prosted nejsou v rmci bnch teoretickch pstup pli asto reflektovny.
Jednotliv autoi navrhuj eit jednotliv analzy jednotliv a propojit je a v zvru analzy
prosted situan analzy typicky v rmci SWOT analzy. Pro podniky cestovnho ruchu je
vak tento pstup nedostaujc nebo se globln regionln a odvtvov prosted velmi
vznamn vzjemn ovlivuj. Napklad rzn regiony budou reagovat jinak na
hospodskou krizi. V jednom se bude investovat do infrastruktury a ve druhm se naopak
bude etit i na drb infrastruktury stvajc a a tato reakce regionlnho prosted bude pro
podnik relevantn. Krom samotn charakteristiky jednotlivch st vnjho prosted je
teba analyzovat jejich vzjemn vztahy a z nich plynouc dsledky pro podniky.
Na obrzku . 5 je navren postup analzy vnjho prosted pro podniky psobc v odvtv
cestovnho ruchu co je zkladnm clem tto disertan prce. Postup vychz z obecnho
procesu strategickho managementu kter byl obohacen o st Konfrontace
podnikatelskho zmru s realitou a o sti C.1 C. tkajc se vztah mezi globlnm
regionlnm a odvtvovm prostedm. st navrenho postupu se tk novch
podnikatelskch mylenek i zmr nov podnik nov produkt kter by mly bt nejprve
konfrontovny s realitou. V podstat se zde jedn o bivalentn rozhodnut rozvinout
mylenku nebo zavrhnout jej dal realizaci zaloen na rychlm prozkoumn zkladnch
kvalifikanch a diskvalifikanch podmnek prosted podniku pro podnikatelsk zmr
nap. existence vhodn infrastruktury existence atraktivit cestovnho ruchu). V tto fzi hraje
vznamnou roli tak podnikatelova intuice a ochota riskovat.
-58-
Obr. . 5 Nvrh postupu analzy vnjho prosted pro podniky psobc v odvtv
cestovnho ruchu
A Konfrontace podnikatelskho zmru s realitou
- relnost a realizovatelnost podnikatelsk mylenky na prvn pohled
- prozkoumn zkladnch kvalifikanch a diskvalifikanch podmnek vnitnho i vnjho prosted
- nap. existence vhodn infrastruktury existence atraktivity cestovnho ruchu
- bivalentn rozhodovn ano/ne

KDO? Podnikatel

B Zkladn charakteristika (evaluace) globlnho, regionlnho a odvtvovho
prosted
P

i

r
e
s
p
e
k
t
o
v

c
h
a
r
a
k
t
e
r
i
s
t
i
k

p
o
d
n
i
k
u

a

s

o
h
l
e
d
e
m

n
a

o
b
e
c
n

f
a
k
t
o
r
y

s
p

n
o
s
t
i

p
o
d
n
i
k

v

e
k
o
n
o
m
i
c
e

a

o
d
v

t
v

- PESTEL analza globlnho prosted
- zkladn charakteristiky odvtv cestovnho ruchu v R a v uvaovan destinaci
- strun charakteristika regionlnho prosted nap. opaten veejn sprvy sociln-kulturn
prosted infrastruktura prodn podmnky atraktivity cestovnho ruchu

KDE? Strategick dokumenty vech rovn veejn sprvy, informace veejn sprvy,
informace podnikatelskch asociac atd.

C.1 nalza vztah mezi globlnm a regionlnm prostedm
- regiony v R a jejich vzjemn porovnn z hlediska regionlnho rozvoje
- nalezen slabch a silnch strnek regionlnho prosted v kontextu cel R

KDE? Sekundrn zdroje V, S apod., ppadn vlastn analza realizovan i zadan,
primrn vzkum

C.2 nalza vztah mezi globlnm a odvtvovm prostedm
- cestovn ruch v R a porovnn jednotlivch region z hlediska jeho rozvoje a vlivu
- vliv cestovnho ruchu na globln prosted ekonomiku ivotn prosted atd.
- aktivita veejnch subjekt v oblasti cestovnho ruchu projekty investice apod.

KDE? Sekundrn zdroje V, S apod., ppadn vlastn analza realizovan i zadan,
strategick dokumenty, primrn vzkum

C.3 nalza vztah mezi odvtvovm a regionlnm prostedm
- cestovn ruch v regionu a jeho specifika
- vliv cestovnho ruchu na region a obrcen vliv regionu na cestovn ruch a podniky v nm

KDE? Sekundrn zdroje V, S apod., ppadn vlastn analza realizovan i zadan,
strategick dokumenty, primrn vzkum

D nalza konkurennho prosted podniku
- Porterv model pti sil
- konkurence zkaznci dodavatel odbratel

KDO? Podnikatel, poradensk subjekt

E nalza vnitnho prosted podniku
- zdroje (lidsk finann hmotn kapitl)
- schopnosti vyut zdroje kreativita)
- organizan struktura zamstnanci finann analza analza portfolia atd.

KDO? Podnikatel, poradensk subjekt

F Syntza (re)formulace strategi implementace realizace kontrola
KDO? Podnikatel, poradensk subjekt
Zdroj: Vlastn nvrh Cheb 011
-59-
V dalm kroku v sti B podnik analyzuje globln regionln a odvtvov prosted
pomoc bn pouvanch postup nap. PESTEL analzy. U globlnho prosted je vhodn
rozliit i jeho dl roviny svtovou evropskou nrodn eskou jak bylo navreno na
obrzku . . Charakteristiky prosted mus t respektovat ob roviny nabdky cestovnho
ruchu primrn s prodnmi podmnkami a atraktivitami sekundrn se slubami pro turisty.
Nejen podniky psobc v oblasti cestovnho ruchu mohou pro tuto zkladn analzu erpat
informace z rznch strategickch rozvojovch dokument EU R kraj mikroregion
msto jejich vodn st je vdy situan strategick analza. Dalmi zdroji mohou bt
aktuln informace subjekt veejn sprvy a asociac podnik nap. sociace hotel
a restaurac esk republiky ob asociace sdruujc cestovn kancele a agentury.
Zvraznn sti postupu C.1 C. a C. e analzu vztah mezi globlnm regionlnm
a odvtvovm prostedm kter nen v ostatn literatue pli rozebrna. Tyto ti sti budou
dle v prci aplikovny na pkladu esk republiky a vybranho modelovho regionu. st
C.1 se tk analzy vztah globlnho a regionlnho prosted piem jsou zde eeny
pedevm otzky rozdlnho rozvoje jednotlivch region v rmci esk republiky. st C.
navrenho postupu se tk vztah globlnho a odvtvovho prosted tedy pro poteby tto
prce cestovnho ruchu v esk republice. Mly by zde bt eeny vzjemn vlivy cestovnho
ruchu a aspekt globlnho prosted nap. aktivita veejn sprvy na centrln rovni vliv
cestovnho ruchu na ekonomiku ivotn prosted. st C. pak obsahuje analzu
vzjemnch vztah odvtvovho a regionlnho prosted. e tedy pedevm cestovn ruch
v rmci modelovho regionu. Stejn pro empirickou st tto disertan prce jsou
prv sti C.1-C.3.
Dal krok navrenho postupu st D tvo analza konkurennho prosted podniku.
Tato analza by mla bt provdna podnikem podnikatelem samotnm ppadn vhodnm
poradenskm subjektem. Pi tto analze ji podnik mus pihldnout ke specifikm slueb
cestovnho ruchu jm poskytovanch jin parametry budou mt zkaznci konkurenti
dodavatel odbratel i substituty na trhu stravovacch ubytovacch i prvodcovskch
slueb. Nejastji zmiovan analytick postup je pak Porterova analza pti sil kterou autor
povauje za vhodn pro analzu tto sti vnjho prosted.
nalzou vnitnho prosted podniku se pak zabv st E navrenho postupu. Klov
v tto sti je identifikovat zdroje podniku lidsk finann hmotn kapitl atd. a pedevm
schopnosti tyto zdroje vyuvat k dosaen strategickch cl. Kreativita ve vyuvn zdroj
je tak nezbytn nutn. V tto sti by mly analyzovny tak organizan struktura firmy,
-60-
zamstnanci finance portfolio produkt a dal. Podnikatel (podnik) me krom svch
zdroj vyut poradenskch subjekt kter mohou pispt vhodnm externm pohledem.
Do sti F navrenho postupu jsou shrnuty dal kroky procesu strategickho managementu
od syntzy vstup z st A-E pes reformulaci strategi jejich implementaci realizaci
a nezbytnou kontrolu s pslunou zptnou vazbou do jednotlivch st procesu strategickho
managementu.
Jednotliv kroky navrenho postupu B-F strategick analzy prosted podniku cestovnho
ruchu by mly vdy respektovat charakteristiky podniku a obecn faktory spnosti podnik
v ekonomice a odvtv. Tyto faktory vstupuj ve vt me do analz prosted bliho
podniku kroky D E F ne do analzy obecnho prosted kroky B C.
Navren postup strategick analzy podnik cestovnho ruchu je obecnm nvrhem piem
clem bylo sestavit dostaten jednoduch postup pro praktick vyuit. Pro kad region a
podnik bude aplikace navrenho postupu specifick. Ve zvolenm regionu je mon kroky B
a C vyut pro vt skupinu podnik. Kroky A, D, E a F je nutn realizovat specificky pro
dan podnik pestoe u kroku D tedy analzy konkurennho prosted se me podnik opt
o sekundrn analzy publikovan v nkterch odbornch asopisech nebo realizovan
asociacemi podnik a univerzitami.
5.1 Volba modelovho regionu
Navren postup pro analzu vnjho prosted podniku je v dalch kapitolch aplikovn na
podmnky esk republiky. Zvolenm modelovm regionem je Karlovarsk kraj. Empirick
st prce tak je ppadovou studi kter ukazuje na zklad dostupnch dat vztahy mezi
jednotlivmi druhy vnjho prosted jako podmnkami pro rozvoj podnik v regionu.
Karlovarsk kraj jako modelov region byl zvolen z nkolika dvod. Jedn se kraj kter je
z hlediska zkladnch ukazatel cestovnho ruchu nejrozvinutj v esk republice
pomineme-li hlavn msto Prahu. Sektor slueb cestovnho ruchu v tomto regionu pat
k nejrozvinutjm v rmci esk republiky. Tedy by se mly ppadn efekty cestovnho
ruchu na rozvoj regionu a podnik projevovat ve vraznj me. Volba celho kraje jako
modelovho regionu v sob skt vhodu v dostupnosti statistickch daj je jsou vtinov
zemn lenny v krajsk rovin. S ohledem na svoji malou rozlohu je podle nejnovj
rajonizace cestovnho ruchu proveden CzechTourismem (2010) zrove turistickou oblast
i regionem. Rzn pstupy administrativnho lenn esk republiky na regiony se tak
v ppad Karlovarskho kraje pekrvaj proto u tohoto regionu odpadaj problmy
-61-
s konzistentnost dostupnch daj. Dalm dvodem pro volbu Karlovarskho kraje jako
modelovho regionu je autorova znalost regionlnho prosted jeho struktury a aktr co
usnaduje hledn pslunch vztah mezi prostedmi a je mon vyut metody pozorovn
pro podporu ostatnch vzkumnch metod.

5.2 Pehled pouitch vzkumnch metod
5.2.1 Vzkum expertnch nzor
Pro analzu vztah vnjho prosted a podnik cestovnho ruchu bylo vyuito kvalitativnho
vzkumu piem vzkumnm clem bylo prozkoumat vzjemn vztah mezi odvtvm
cestovnho ruchu s jeho subjekty a faktory rozvoje region a podnik na pkladu
Karlovarskho kraje. Vzkumnmi otzkami pak byly:
Jakm zpsobem ovlivuje rozvoj cestovnho ruchu dl faktory rozvoje regionu
Karlovarskho kraje
Jak jsou hlavn faktory spnosti podnik cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji
Jakm zpsobem ovlivuj faktory vnjho prosted rozvoj cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji
Pro zjitn expertnch nzor bylo vyuito hloubkovch strukturovanch rozhovor in-depth
interview, Veal 2006) s otevenmi otzkami Hendl 00 ve kterch bylo pouito ve dvou
stech kvantitativnho typu dotazu. Pouit podklad pro realizaci rozhovor je soust
Plohy C. Nejprve byly realizovny ti pilotn rozhovory v jejich rmci byly krom
odpovd na otzky diskutovny jednotliv aspekty pipravenho pokladu. Ten byl nsledn
mrn upraven a optovn konfrontovn s experty z pilotnch rozhovor tak aby byly zskny
konzistentn vsledky i u tchto tech expert a jejich nzory mohly bt vyuity pi
zpracovvn vstup. V prbhu ervence a srpna 2011 bylo realizovno celkov
22 rozhovor vetn t pilotnch s experty z odvtv cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji.
Pehled dotazovanch expert naleznete v seznamu pouitch zdroj. Z 22 respondent bylo
devt z oblasti podnikatelsk praxe ubytovn lzestv stravovn pt zstupc veejn
sprvy kraj obce dva zstupci turistickch informanch center dva zstupci z oblasti
dopravy, dva experti z poradenskch firem zamujcch se na odvtv cestovnho ruchu
jeden zstupce hospodsk komory a jeden expert z S. Vichni dotazovan byli ve svch
subjektech na vedoucch pozicch editel hotelu jednatel mstostarosta obchodn editel
-62-
vedouc TIC apod.. Experti psobili v obcch rznch velikost geograficky rozprostench
po vtin zem Karlovarskho kraje. Vbr expert nebyl nhodn ale naopak zmrn
Foret Stvkov 00. Zejmou a naplnnou snahou byla kombinace zstupc rznorodch
subjekt na trhu cestovnho ruchu a pracovn pozice expert na vysok manaersk rovni
kter je spojen se strategickm rozhodovnm. Pestoe poet rozhovor je spe ni snail
se autor alespo v sti realizovanch rozhovor o sbr dat kvantitativnho charakteru
protoe ta mohou lpe vyjdit zkouman nzory expert. Punch 00 povauje
kvantitativn eten menho rozsahu za pijateln postup vdeckho zkoumn kter me
pinst zajmav vcn poznatky.
Svm charakterem byly strukturovan rozhovory z vt sti vzkumem kvalitativnm.
V rmci rozhovor kter trvaly od ticeti do devadesti minut vak byli experti vyzvni
k hodnocen vybranch faktor ve vztahu k cestovnmu ruchu. Toto hodnocen je mono
povaovat za kvantitativn vzkum. I kdy lze pi vyhodnocovn tto sti rozhovoru vyut
zkladn statistick nstroje je teba vnmat mon omezen zpsoben zamenm vzkumu
pouze na Karlovarsk kraj a malm potem respondent.
Podklad pro strukturovan rozhovory byl sestaven na zklad studia odborn literatury.
Krom literatury vyuit v teoretick sti tto prce byly nkter zkouman teze pevzaty
z Godfreyho a Clarka 000 dle bylo vyuito poznatk Ryglov 00 Palatkov 011
a Morrisona 15. Pro hodnocen mry vlivu vybranch faktor na cestovn ruch a naopak
byla zvolena kla od 1-5 bez ohledu na to jestli expert vyhodnot vliv faktoru jako negativn
i pozitivn. Pokud expert usoudil e dan faktor vliv nem nebyla pro zkladn vpoty
piazena jeho odpovdi dn hodnota mry vlivu. Zrove vak byl proveden i vpoet
s piazenou hodnotou nula m byla vlastn kla rozena o estou hodnotu nula).
Vpoet obma metodami by ml eliminovat ppadn nikov odpovdi respondent.
Zkladn vpoet bude vdy mru vlivu nadhodnocovat pi nezahrnut nuly do vpotu
stednch hodnot bude automaticky stedn hodnota vy. Ptistupov kla byla zvolena
i pes mon problmy s neutrlnm postojem respondent kter uvd nap. Kozel 006.
Bylo vyuito nejen otevench otzek kter jsou pro kvalitativn vzkum typick ale i otzek
uzavench Foret 00. Tyto otzky byly vyuity pi hodnocen pravdivosti tez
prezentovanch na konci rozhovoru otzky dichotomick McDaniel Gates 005
a samozejm tak ve ve uvedenm hodnocen faktor pomoc kly. Pi rozhovorech bylo
vyuito monosti diskuze nad jednotlivmi odpovmi a pro jejich vysvtlen co vznamn
rozvinulo vypovdac schopnost vstup. Pi konstrukci struktury rozhovoru bylo nejdve
-63-
vyuito vodnch otzek a vysvtlen tak aby byl rmec rozhovoru pro vechny respondenty
shodn Pbov a kol. 16. Vzhledem k tomu e autor ml zkladn informace
o dotazovanch expertech, vyplnil jejich identifikan daje ji ped samotnm rozhovorem.
V rmci samotnho rozhovoru pak byly nejprve pokldny otzky oteven a a nsledn byly
probrny uzaven otzky kter mli v nkolika ppadech ovovac charakter. A na
samm konci byl pokldn dotaz na kvantifikaci vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost
a hrub domc produkt v Karlovarskm kraji. V prbhu rozhovor byl potvrzen pedpoklad
e respondenti budou chtt znt sprvnou odpov jej znalost vak mohla ovlivnit ostatn
odpovdi tedy tato otzka byla sprvn zaazena a na konec rozhovoru. Vhodou zvolen
metody vzkumu byla monost upesnn a vysvtlen vzkumnch otzek.
5.2.2 Dal vyuit vzkumn metody
Rozhovory s experty z oblasti maloobchodu
Krom expert z oblasti turismu byli osloveni tak odbornci z oblasti maloobchodu. Rozvoj
pjezdovho cestovnho ruchu s sebou pin rozvoj dalch odvtv. Z nich prv v oblasti
maloobchodu jsou jeho efekty nejlpe pozorovateln. Pomrn jednodue pozorovateln jsou
efekty krtkodobho nkupnho turismu pedevm v blzkosti hraninch pechod naopak
vliv na vt obchodn jednotky nen na prvn pohled zejm. Ppadn vzkum v oblasti
lokalizace maloobchodn st zemn analzy maloobchodu velikosti prodejnch ploch na
obyvatele potu maloobchodnch jednotek v zem apod. Prask Jindra a kol. 17 sice
pesahuje rmec tto prce. Pesto byly realizovny dva expertn strukturovan rozhovory se
zstupci maloobchodu specificky velkch obchodnch center kter mly za cl zhodnotit
pnosy cestovnho ruchu pro rozvoj maloobchodu konkrtn obchodnch center. Rozhovory
probhly podle jednotn struktury viz Ploha D. Za obchodn nkupn centra se
v Karlovarskm kraji daj oznait Obchodn centrum OC Varyda Obchodn centrum
Fontna ob v Karlovch Varech a men Obchodn centrum Dragoun v Chebu), tato centra
jsou zena centrlnm managementem a krom obligatornho hypermarketu zde nalzme
nkolik destek dalch obchod a stravovacch zazen. Ostatn centra maloobchodu tvo
hypermarkety s nkolika doplkovmi maloobchodnmi jednotkami. Podailo se uskutenit
rozhovory s manaery obou karlovarskch obchodnch center zatmco manaer OC Dragoun
v Chebu dost o rozhovor odmtl.


-64-
Rozhovor s expertem S
V rmci zskvn informac pro tuto prci byl proveden nestrukturovan rozhovor s Mgr.
Lejskem z eskho statistickho adu kter ml za cl zjistit monost aplikace metod
pouvanch k hodnocen vlivu cestovnho ruchu na ekonomiku. Zskan informace byly
vyuity pedevm pi zpracovn kapitoly . 4 tto prce.
Dotaznkov eten vliv eventu na ekonomiku vybranho msta
V prci je tak vyuito vsledk osobnho dotaznkovho eten kter bylo provedeno pod
vedenm autora prce v letech 2010 a 2011. Jednalo se o vzkum nvtvnk Valdtejnskch
slavnost ve mst Chebu co je dvoudenn event kterho se podle odhadu Turistickho
informanho centra msta Cheb astn piblin 10 000 nvtvnk ron. kce je
organizovna vdy posledn srpnov vkend mstem Cheb. Jednm z cl tohoto vzkumu
bylo zjitn ekonomickho dopadu tohoto eventu pro msto Cheb pomoc analzy trat
nvtvnk eventu. V obou letech byla pouita metoda osobnho dotaznkovho eten
s 400-500 respondenty kter se ve sledovanch letech nezmnila a a na mal pravy byl
pouit shodn dotaznk.
nalza sekundrnch dat
Znan st empirick sti prce je zaloena na analze sekundrnch dat. Jedn se
pedevm o analzu statistickch dat eskho statistickho adu. Tato data byla zskna
pedevm z dat dostupnch na webovch strnkch S www.czso.cz. daje o potech
podnikatelskch subjekt zapsanch v Registru ekonomickch subjekt RES
v Karlovarskm kraji byly autorovi poskytnuty pmo regionlnm zastoupenm S
v Karlovch Varech. Okrajov jsou vyuita i statistick data jinch subjekt.
Druhm typem pouitch dat byly informace z rozpot vybranch obc v Karlovarskm
kraji kter byly zsti zskny pmo z webovch strnek jednotlivch obc a zsti pmm
oslovenm zstupc pslunch obecnch a mstskch ad. Ve vtin ppad vak data
zskan osobnm dotazem slouila k verifikaci veejn dostupnch dat.
V neposledn ad byly analyzovny daje o projektech financovanch z prostedk fond
Evropsk unie. Bylo vyuito veejn dostupnch databz pidlench dotac.
nalyzovna byla data za obdob mezi rokem 000 a 010 pokud to jejich dostupnost
umoovala. V nkterch ppadech napklad pi analze rozpot obc bylo sledovan
obdob zkrceno pedevm v dsledku omezen dostupnosti veejn pstupnch dat.
-65-
6 nalza vztah mezi globlnm a regionlnm prostedm
Na pkladu rmcovch podmnek esk republiky a jejch kraj bude v tto kapitole
realizovna analza vztah globlnho
23
a regionlnho odvtv, kter je st C.1 navrenho
postupu analzy vnjho prosted pro podniky cestovnho ruchu. Autor se zam na
srovnn kraj esk republiky z hlediska regionlnho rozvoje, pro kter vytv vlastn
metodu.
Modelov region zvolen pro tuto prci je Karlovarsk kraj. Tato prce je tedy z hlediska
regionlnho prosted zamena na rove souasnch kraj tedy na rovinu NUTS III.
24

Obecn z hlediska analzy vztahu globlnho a regionlnho prosted v esk republice pro
volbu kraj jako srovnvanch zemnch jednotek hovo nsledujc faktory:
zkonn zodpovdnost za regionln rozvoj
dostatek finannch prostedk v porovnn s jinmi monmi regiony nap.
regiony soudrnosti NUTS II mikroregiony turistickmi oblastmi dle
Czechtourismu turistickmi regiony dle Czechtourismu zem obc s rozenou
psobnost ORP obce
zsadn rozhodovac pravomoci a sla vlivu v oblasti regionlnho rozvoje
vyjednvac sla vi centrlnm institucm
existence irok bze statistickch dat S.
Proti volb kraj naopak hovo jejich velikost neumoujc konkrtn zamen na dl
problmy regionu mal draz na prosazovn strategi mal akceschopnost a fakt e se
jedn o administrativn regiony kter jsou asto nesourod nap. geomorfologicky,
historicky rzn problmy.
Vstupem analzy vztah mezi globlnm a regionlnm prostedm by mla bt monost
relnho zhodnocen rozvoje vybranho regionu v kontextu rmcovch podmnek esk
republiky.

23
Pro ely tto prce omezuje autor globln prosted pedevm na rmcov podmnky esk republiky a
v podstat se nebude v tto kapitole vnovat evropskmu a svtovmu kontextu.
24
NUTS neboli Nomenklatura zemnch statistickch jednotek zkratka z francouzskho Nomenclature des
Unites Territoriales Statistique nebo anglickho Nomenclature of Units for Territorial Statistics jsou zemn
celky vytvoen pro statistick ely Eurostatu statistick ad Evropsk unie pro porovnn a analzu
ekonomickch ukazatel statistick monitorovn ppravu realizaci a hodnocen regionln politiky lenskch
zem EU. Klasifikaci NUTS zavedl Eurostat v roce 1.
-66-
V posledn dob byla problematika regionlnho rozvoje intenzivn zkoumna etnmi
vdeckmi tmy v esk republice je byly krtce pedstaveny v kapitole 3.3. K rozvoji
vzkum pisply vzkumn zmry Ministerstva pro mstn rozvoj. V projektech
navrhovan metody komparace jednotlivch zemnch celk z hlediska regionlnho
udritelnho rozvoje ppadn sledovn disparit jsou ve vtin ppad velmi nron na
zskvn dat. asto se jedn o popis stavu regionlnho rozvoje ve zvolenm asovm
momentu a dynamizace vpot v ase je pomrn sloit. Na druh stran je prost popis
regionlnho rozvoje na zklad jedinho statistickho ukazatele nap. vvoje rstu hrubho
domcho produktu ne zcela dostaten protoe zachycuje pouze jedin aspekt regionlnho
rozvoje.
utorovm clem je vytvoen vhodn metody pro komparaci kraj v oblasti regionlnho
rozvoje s vyuitm dostupnch dat sledovanch eskm statistickm adem. Metoda by
mla umoovat komparaci vvoje kraj v prbhu delho asovho obdob ale zrove bt
dostaten jednoduch a zaloen na dostupnch datech kter mohou podniky bezplatn
zskat. Metoda by tak mla umonit dynamickou srovnvac analzu jednotlivch region
kraj a identifikaci zaostvajcch a spnch region.
S ohledem na specifick charakter Hlavnho msta Prahy kter nen typickm eskm
krajem, nen tento region brn do vahy. Jeho zahrnut do analzy by znamenalo znan
zkreslen daj.
Pi analze byly vyuity bn dostupn statistick daje S na rovni kraj. Metoda
vychz z pvodn navren a publikovan metody Tluho 006 kter je pepracovna na
zklad vdeck diskuze na konferenci Mlad vda 006 kde byla metoda poprv
pedstavena.
6.1 Popis metody komparace kraj R
Clem kter byl pi vytven metody pro srovnvn kraj v oblasti regionlnho rozvoje
stanoven je nalezen postupu kter by na jedinm souhrnnm ukazateli dokzal zachytit
vvojov tendence jednotlivch kraj esk republiky Hlavn msto Praha vyjmaje)
a porovnvat odlin vvoj v jednotlivch krajch. Je zejm e stanoven cle vznamn
ovlivn pouitou metodu pro vpoet tohoto ukazatele jak zkoumal nap. Tuleja 00.
Primrnm clem metody naopak nen nalezen pin pro zjitnou pozici kraje.

-67-
Postup pro vpoet souhrnnho ukazatele:
1. Vbr statistickch ukazatel pedpokladem je poet ukazatel v intervalu 10-15 pro
zachovn pehlednosti a jednoduchosti metody.
2. Stanoven vah ukazatel souet vah za vechny ukazatele je roven deseti).
3. Nalezen statistickch dat vybranch ukazatel pro jednotliv kraje.
4. Vbr rok pro kter se bude souhrnn ukazatel stanovovat.
5. Zjitn maximln a minimln hodnoty vybranho ukazatele z daj pro jednotliv
kraje ve zvolenm roce.
6. Uren rozdlu mezi maximln a minimln hodnotou a jeho vydlen esti.
7. Stanoven hranic esti skupin
25
prvn zan nejni hodnotou a posledn kon
nejvy hodnotou kterou mezi daty za dan rok najdeme a piazen bod pro
jednotliv hodnoty pslunho ukazatele 10, 8, 6, 4, 2, 0 piem 10 bod je
pidlovno nejlep hodnot ukazatele podle typu ukazatele to me bt minimln i
maximln hodnota.
8. Opakovn bod 5. - 8. postupu pro dal zkouman roky a ukazatele.
9. Vpoet souhrnnch ukazatel pro dan rok a kraj.

Z ve uvedenho vyplv e je navrena bodovac metoda zaloen na klovn. Poet kl
interval je stanoven na est co odpovd doporuenmu minimlnmu potu skupin. Pi
aplikaci Sturgesova pravidla (S = 1 + 3,3 log X, kde S je poet skupin X je rozsah souboru
co je tinct = poet sledovanch kraj by byl doporuen poet skupin jet ni. (Tuleja
00 Pidlovn bod v intervalu 0-10 je zvoleno pro pehlednost metody a je to vhodn pi
analze jednotlivch dlch ukazatel. To pi zohlednn postupu bodovac metody znamen
e je vlastn kadmu ukazateli implicitn pirazena vha ve vi 10 bn jsou toti bodov
hodnoty piazovny z intervalu 0 a 1.
Souhrnn ukazatel pro jeden sledovan rok v pslunm kraji pak meme vyjdit pomoc
nsledujcho vzorce:


25
Je vyuito 0 a 10 bod jako nzornho minimlnho a maximlnho hodnocen. Pot byl stanoven poet
shodnch interval vdy po dvou bodech. Vzniklo tedy 10 shodnch interval do kterch jsou zaazeny
hodnoty ukazatele. Samozejm by bylo mon provst i jemnj analzu s vce intervaly.
-68-

kde

piem

je bodov hodnota i-tho ukazatele k-tho

kraje a

je vha i-tho ukazatele. Souhrnn ukazatel nabv hodnot v intervalu

.
Piem pro bodovou hodnotu

u i-tho ukazatele k-tho kraje

plat pi existenci
rozdlu mezi maximln a minimln hodnotou k-tho ukazatele ve vybranm roce

Ve uveden vztah je platn pro ukazatel u nho je obecn za lep hodnotu povaovna
hodnota co nejvy nap. hrub domc produkt. U ukazatele u nj povaujeme minimln
hodnotu za pozitivn pro regionln rozvoj nap. mra nezamstnanosti by ve uveden
vztah pro bodovou hodnotu

byl analogick. S tm rozdlem e nula bod by zskaly

hodnoty ukazatele v intervalu mezi maximln hodnotou a maximln hodnotou snenou
o estinu rozdlu

atd.
Vpoet souhrnnho ukazatele podle ve uvdnch vztah je provdn zvl pro vybran
rok a vybran kraj pi zahrnut vech sledovanch ukazatel. S ohledem na pouitelnost
dlch vpot je vhodn provdt vpoet pro vechny vybran roky a kraje u jednoho
ukazatele najednou. Takto lze posuzovat i vvoj v ase u jedinho ukazatele.
Vbr statistickch ukazatel
Zsadn st metody je vbr statistickch ukazatel kter budou pouity. Pi vbru
ukazatel byl kladen draz na jejich statistickou sledovatelnost byly vyhledvny pedevm
ukazatele vstupu dopadu tedy takov kter sleduj spe dopady vyuvn dostupnch
regionlnch zdroj a realizovanch opaten regionln politiky. Vyuvan ukazatele by
zrove nemly bt pli zvisl na diskrench opatench veejn sprvy. Naopak s ohledem
na ve uvedenou metodu nen zsadnm problmem zmna metodiky vpotu jednotlivch
-69-
ukazatel jak se tomu stalo v posledn dob napklad u mry nezamstnanosti. Kraje jsou
toti srovnvny v jednotlivch letech na zklad metodicky shodnch dat pepoet na body
pak zmnu metodiky mezi sledovanmi lty str. Veker ukazatele by mly bt indiferentn
na velikosti kraje z hlediska rozlohy i potu obyvatel.
V kapitole ..1 je definovn regionln rozvoj a je zejm e se vbr indiktor neme
omezit na ukazatele ist ekonomick ty mus bt doplnny minimln o ukazatele
demografick sociln a ukazatele kvality ivota.
Na zklad vdeck diskuze na konferenci Mlad vda 006 byl z pvodnho nvrhu metody
006 vyputn ukazatel potu lka na 1000 obyvatel byly zaazeny nov ukazatele a vhy
jednotlivch ukazatel. utor uvaoval jet o ukazateli Pozen investice na ochranu
ivotnho prosted podle kraj. vak s ohledem na znan vliv diskrench opaten ze
strany centrlnch instituc veejn sprvy na tento ukazatel nebyl nakonec tento ukazatel
vybrn. Podobn nen vyuit ukazatel procentulnho zastoupen tercirnho sektoru
v ekonomice jako maximalizujc ukazatel
26
kterho vyuvaj nap. Rydvalov ika
00. Stejn tak nebyl do modelu zaazen ukazatel kter by sledoval erpn pennch
prostedk z fond Evropsk unie EU. Jsou proto dva dvody. Podpora z fond EU nem
kontinuln charakter a je ovlivovna mnoha externmi vlivy a tm pdem neodr
regionln aktivitu. Navc nen tento daj v rovin NUTS III k dispozici. V modelu je tento
ukazatel nahrazen ukazateli pmch zahraninch investic a tvorby hrubho fixnho kapitlu.
Zrove byly prozkoumny vzjemn korelace mezi hodnotami jednotlivch ukazatel.
Hodnoty korelac kontinuln nepesahuj pro vybran roky hodnoty 06. Nkter ukazatele
lze oznait za vzjemn zvisl ale zvislost nelze oznait za silnou.
Vybran statistick ukazatele indiktory) jsou shrnuty v tabulce . 4. Pro kad indiktor je
zde znzornna jeho stanoven vha. Je stanoveno jestli se jedn o ukazatel na vstupu tedy
zpsobujc regionln rozvoj nebo v dopadu tedy ukazujc dopady regionlnch aktivit.
V ppad poteby je uvedena poznmka a vdy je rozlieno jestli se jedn o maximalizujc
nebo minimalizujc ukazatel.



26
utor se domnv e neexistuje jednoznan vztah mezi stavem regionlnho rozvoje a podlem jednotlivch
sektor v ekonomice.
-70-
Tab. . 4 Vybran indiktory
Nzev
Vha - V
i
Vstup/Dopad Max/Min Poznmka
Hrub domc produkt na jednoho obyvatele (v K)
1 Dopad Max
Mra nezamstnanosti dle VPS (v %)
1 Dopad Min
Produktivita prce - hodinov produktivita prce (v %) R = 100 %
1 Dopad Max
Podl obyvatel mladch 24 let (v%)
0,5 Vstup Max
Ukazatel vstupnho charakteru snen vha z dvodu mon
migrace tto budouc pracovn sly
Mra ekonomick aktivity, podl potu pracovn sly na potu vech osob starch 15-ti let (v %)
0,5 Dopad Max
Snen vha jedn se o doplujc ukazatel
k produktivit prce a dalm ukazatelm
Podl vysokokolsky vzdlanch obyvatel na zamstnanch (v %)
0,5 Dopad Max
Snen vha vy podl vysokokolsky vzdlanch obyvatel
nemus mt vliv na hospodsk rst zvis na struktue a
pidan hodnot jimi obsazovanch pracovnch mst zrove
vznamn zven dostupnosti tohoto typu vzdlvn
nekorespondujc se strukturlnmi zmnami v ekonomice
Vdaje na vdu a vzkum, pepoten na 1 obyvatele (v mil. K)
1 Vstup Max
Pm zahranin investice (PZI), pepoten na 1 obyvatele (v tis. K)
0,3 Vstup Max
Vychz z dat NB data pro rok 2000 tvo ukazatel celkovho
stavu PZI v danm roce data pro dal roky jsou vypotny
jako zmna PZI oproti stavu v pedelm sledovanm roce.
Snen vha spolen s regionln tvorbou hrubho fixnho
kapitlu celkov vha 1
Regionln tvorba hrubho fixnho kapitlu na 1 obyvatele (v K)
0,7 Vstup Max
Snen vha spolen s pmmi zahraninmi investicemi
celkov vha 1
Hustota obyvatelstva na km
2
(obyv./km
2
)
1 Dopad Max
Domcnosti s pipojenm k internetu (v %)
0,5 Dopad Max
Ukazuje na kvalitu ivota nekoreluje s istm disponibilnm
dchodem domcnost snen vha.
daje pro rok 000 nejsou k dispozici (i s ohledem na stav
rozvoje internetu v R v t dob daje roku 000 byly
nahrazeny daji z roku 2003.
ist disponibiln dchod domcnost na 1 obyvatele (v K)
1 Dopad Max Ukazuje na kvalitu ivota obyvatel
Celkov relativn prstek obyvatel (v %)
1 Dopad Max
Ukazuje na kvalitu ivota obyvatel. Pedpoklad: Lid se sthuj
do oblast s nejvy vnmanou kvalitou ivota a zohleduj
pitom faktory environmentln sociln a ekonomick.
Zdroj: Vlastn zpracovn, Cheb, 2011 s vyuitm Tluho 006 a nzv statistickch indiktor eskho
statistickho adu
-71-
Vbr sledovanch let
V rmci tto prce byly provedeny vpoty pro roky 000 vznik kraj v souasn podob,
vetn jejich odpovdnosti za regionln rozvoj 00 006 00 pravideln tlet
intervaly. V pvodnm nvrhu metody Tluho 006 byly sledovny roky 15 000
a 004 kdy ovem pro rok 15 bylo nutno asto vyuvat statistickch dat z jinch let.
Nkter star daje toti nejsou pepotvny zpt na rove kraj ppadn nebyly
sledovny publikovny.
Vstupy metody
Krom samotnho srovnn bodovch hodnot jednotlivch kraj mezi sebou i v asovm
vvoji lze vyut i dlch vpot jako vstup. Napklad lze jednodue ukzat jestli se
rozdl mezi nejlepm krajem a nejhorm krajem u danho ukazatele v rznch letech
zmenuje i zvtuje zapojenm metody semaforu Tuleja 00 do zdrojovch tabulek
jednotlivch ukazatel lze sledovat vvoj konkrtnch hodnot jednotlivch ukazatel
zlepovn zhorovn. Na obrzku . 6 jsou zobrazeny dl vstupy pro ukazatel Hrubho
domcho produktu na obyvatele v K.
Obr. . 6 Hrub domc produkt na obyvatele v K dl vpoty

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm dat S
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj
200 538 238 328 296 556 317 199 10 10 10 10
Jihoesk kraj
195 948 225 621 281 664 298 058 10 8 8 8
Plzesk kraj
199 944 235 913 296 510 299 846 10 10 10 8
Karlovarsk kraj
178 465 202 270 225 263 233 629 2 2 0 0
steck kraj
173 756 208 128 255 100 275 653 2 2 4 4
Libereck kraj
190 641 204 456 255 133 240 057 8 2 4 0
Krlovhradeck kraj
201 667 226 640 266 319 291 241 10 8 6 6
Pardubick kraj
182 033 214 667 263 436 286 518 4 4 6 6
Kraj Vysoina
178 550 217 097 264 423 270 743 4 6 6 4
Jihomoravsk kraj
196 834 234 537 287 472 330 145 10 10 10 10
Olomouck kraj
169 573 193 848 232 639 260 450 0 0 0 2
Zlnsk kraj
178 119 206 803 255 695 286 977 2 2 4 6
Moravskoslezsk kraj
166 891 195 864 261 316 281 634 0 0 6 4
esk republika bez Prahy
185 467 216 923 268 797 289 693 6 6 6 6
esk republika
213 110 252 617 313 868 345 601
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 166 891 193 848 225 263 233 629
Max (U
ik
) 201 667 238 328 296 556 330 145
prmr 185 612 215 706 264 733 282 473
R
i
34 776 44 480 71 293 96 516
R
i
/6 5 796 7 413 11 882 16 086
-72-
Na obrzku . 6 jsou uvedeny jednak hodnoty ukazatele pro jednotliv kraje vetn prmr
za eskou republiku vetn Prahy zahrnut tchto daj nijak nezkresluje vpoet ukazatele
tak vpoet bodovch hodnot dle ve uvedench postup a tak jednotliv dl promnn
(minimln maximln hodnoty prmr a rozdl mezi maximem a minimem pro jednotliv
roky. Hodnoty ukazatele jsou zvraznny pomoc metody semaforu vdy pro jednotliv
roky jsou barevn odlieny jednotliv hodnoty. Bodov hodnoty jsou pro nzornost opateny
datovmi rami.
Z ve uvedench hodnot lze pak odvodit mnoho zvr:
hodnota ukazatele ve sledovanch letech kontinuln roste minimln maximln
hodnoty i prmr rostou),
vliv hlavnho msta Prahy na tento ukazatel je znan zvyuje prmrnou hodnotu
esk republiky nad maximln hodnotu dosaenou v krajch viz posledn dek
tabulky s daty a proto se ukazuje jako vhodn nezahrnovat tento region do srovnn
s ostatnmi,
nkter kraje i pes znan hospodsk rst a vysokou pozici ztrcej v porovnn
s ostatnmi Krlovhradeck kraj Stedoesk kraj ztratil prvn pozici v roce 2009,
i kdy stle zstv ve skupin nejsilnjch kraj
nkter kraje i pes hospodsk rst ve srovnn s ostatnmi kraji vznamn ztrcej
svoji pozici nap. Libereck kraj Karlovarsk kraj) lze to jednodue pozorovat
nap. na zmn barevnosti ze zelench/lutch hodnot na erven,
zvyuj se rozdly mezi jednotlivmi kraji zvyujc se R
i
pi doplkovm vpotu
zjistme e v roce 000 tvoila minimln hodnota tohoto ukazatele 5% hodnoty
nejsilnjho kraje v roce 00 to ji bylo pouze 70%.
Je zejm e je mono pozorovat i dal vztahy.
6.2 Vsledky analzy
V souladu s popisem metody v pedchoz kapitole byly vypotny jednotliv bodov
hodnoty souhrnnho ukazatele SU pro jednotliv kraje v letech 2000, 2003, 2006, 2009,
kter jsou prezentovny v tabulce . 5 a obrzku . 7.



-73-
Tab. . 5 Srovnn rozvoje kraj v letech 2000-2009 souhrnn ukazatel

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm dat S
Obr. . 7 Srovnn rozvoje kraj v letech 2000-2009

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm dat S
Kraj 2000 2003 2006 2009
Stedoesk kraj 74,2 82,6 85,2 86,2
Jihomoravsk kraj 56,4 63,2 58,2 74
Plzesk kraj 49,8 51,8 55,6 55,2
Jihoesk kraj 51,8 51,6 54,4 51,2
Pardubick kraj 39 39,4 48 44
Moravskoslezsk kraj 29,4 30,4 48,8 42,6
Krlovhradeck kraj 52,2 43 43 38,2
Zlnsk kraj 35,4 38,6 42 35,6
steck kraj 27,8 30,8 23,4 32,6
Kraj Vysoina 36,2 49,4 46 30,6
Libereck kraj 47,8 42,2 39 26,2
Olomouck kraj 21,4 22,8 21 24,6
Karlovarsk kraj 32 36,8 18,6 14
Celkov souet bod 553,4 582,6 583,2 555
Max(SU) - Min (SU) 52,8 59,8 66,6 72,2
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
2000 2003 2006 2009
Srovnn| rozvo[e kra[ v |etech 2000-2009
SLedoesky kra[ !lhoesky kra[ lzesky kra[ karlovarsky kra[ sLecky kra[
Llberecky kra[ krlovehradecky kra[ ardublcky kra[ kra[ vysolna !lhomoravsky kra[
Clomoucky kra[ Zllnsky kra[ Moravskoslezsky kra[
-74-
Z vsledk vyplv e stabiln nejlepm krajem v oblasti regionlnho rozvoje dle zvolen
metody je Stedoesk kraj jeho bodov hodnota se postupn bl hranici 0 bod ze sta
monch. Vrazn odstup od ostatnch kraj vznik pedevm dky extraordinrnm
hodnotm v oblasti celkovho prstku obyvatel. Druhou pozici si stabiln dr Jihomoravsk
kraj piem pedevm mezi lety 006 a 00 zaznamenal tento kraj strm rozvoj. nalza
dlch ukazatel ukazuje e Jihomoravsk kraj je v roce 2009 krajem s nejvy hodnotou
hrubho domcho produktu na obyvatele produktivit prce podlu vysokokolsky
vzdlanch regionln tvorb hrubho fixnho kapitlu a pli nezaostv ve vdajch na
vdu a vzkum za Stedoeskm krajem.
Za tmito kraji nsleduj Plzesk a Jihoesk kraj kter si stabiln dr pozici tet resp.
tvrtou. Jejich vvoj lze povaovat za pomrn stabiln jako mrn dynamitj se jev
Plzesk kraj. Pomrn stabiln a pozitivn se rozvj tak Pardubick kraj a podobn tak
Zlnsk kraj a Olomouck kraj i kdy oba tyto kraje dosahuj spe nzkch hodnot
souhrnnho ukazatele (SU). Naopak Moravskoslezsk kraj se z pvodnch nzkch hodnot SU
v roce 000 dokzal vyvihnout na estou pozici. Kraj Vysoina vykazoval do roku 006 rst
hodnot SU avak v roce 00 jeho hodnota vznamn poklesla. Naopak vrazn negativn
vvoj zaznamenvaj Libereck a Karlovarsk kraj u kterch bodov hodnoty souhrnnho
ukazatele stabiln klesaj. Klesajc tendenci vykazuje takt Krlovhradeck kraj.
Celkov meme konstatovat e se rozvjej kraje se silnm krajskm centrem Ostrava
Brno esk Budjovice Plze a Praha v ppad Stedoeskho kraje. Naopak perifern
oblasti Karlovarsk Libereck Olomouck Zlnsk Krlovhradeck kraj spe
venkovsk Kraj Vysoina a specificky steck kraj se rozvjej pomaleji stagnuj i se
dokonce stvaj slab z hlediska regionlnho rozvoje.
Zajmav hodnoty vykazuj i posledn dva dky tabulky . 5. Zvyujc se rozdly mezi
minimln a maximlnho hodnotou souhrnnho ukazatele SU jednotlivch kraj v danm
roce ukazuj na rozevrajc se nky v rozvoji jednotlivch kraj. U celkovho soutu
hodnot SU vech kraj za jeden rok rostouc hodnoty do roku 006 aby byla v roce 2009
hodnota pod rovn hodnoty roku 000. I kdy samotn konstrukce metody m vliv na tento
souet, lze konstatovat e v roce 00 rozvoj vtiny region stagnoval nebo byl negativn
nakonec pouze tyi kraje Stedoesk Jihomoravsk steck a Olomouck doshly
vych bodovch hodnot ne v roce 2006.
-75-
V tabulce . 6 jsou shrnuty dl vstupy pro jednotliv ukazatele z hlediska jejich celkovho
vvoje a rozdl mezi nejlepm a nejhorm krajem. Podrobnj pehled vpot
u jednotlivch sledovanch dlch ukazatel je obsahem Plohy A.
Tab. . 6 Dl vstupy na rovni jednotlivch statistickch ukazatel regionlnho
rozvoje
Nzev ukazatele
Vvoj Zhodnocen
Rozdl Zhodnocen
Hrub domc produkt na jednoho obyvatele (v K)
Vvoj
Celkov hodnoty tohoto ukazatele ve sledovanch letech kontinuln rostou mezi lety
006 a 00 vak mn strm.
Rozdl Rozdly mezi kraji se zvyuj mezi lety 000 a 00 a trojnsobn.
Mra nezamstnanosti dle VPS (v %)
Vvoj
Celkov hodnoty ukazatele dlouhodob klesaj a s ohledem na maximln minimln
i prmrnou mru nezamstnanosti.
Rozdl
Rozdly mezi kraji se kontinuln sniuj. Tedy mra nezamstnanosti v jednotlivch
krajch se postupn vyrovnv.
Produktivita prce - hodinov produktivita prce (v %) R = 100 %
Vvoj
Celkov produktivita prce v krajch ve vztahu k R spe kles. V jednotlivch krajch
se produktivita prce vyvj rzn. Extrmn nzk je v Karlovarskm a Libereckm
kraji.
Rozdl
Rozdly mezi kraji se spe prohlubuj. Minimln hodnota ukazatele vytrvale kles i
kdy se zpomalenm tempem poklesu.
Podl obyvatel mladch 24 let (v %)
Vvoj
Celkov hodnota ukazatele kles co ukazuje na negativn vvoj z hlediska vstup do
ekonomiky. Dobrch hodnot dosahuj v jinch parametrech spe slab kraje steck
Karlovarsk Libereck.
Rozdl
Rozdl mezi maximlnmi a minimlnmi hodnotami mrn kols jeho hodnota se
pohybuje ve vi cca. %.
Mra ekonomick aktivity, podl potu pracovn sly na potu vech osob starch 15-ti let (v %)
Vvoj
Celkov mra ekonomick aktivity m tendenci klesat ovem vvoj v jednotlivch
krajch nen konzistentn. Prmrn hodnota mrn kles. V jinch oblastech slab
Karlovarsk kraj v tomto ukazateli dosahuje pomrn dobrch hodnot i zde hodnota
postupn kles.
Rozdl
Maximlnho a minimln hodnoty se pibliuj a sice minimln hodnota stoup
zatmco maximln kles.
Podl vysokokolsky vzdlanch obyvatel na zamstnanch (v %)
Vvoj Celkov podl zamstnanch vysokokolk ve sledovanch letech roste.
Rozdl
Rozdly mezi kraji maj tendenci rst rozdl mezi minimln a maximln hodnotou je
v roce 00 vce ne dvojnsobn in 5 % pi minimln hodnot 41 % a
maximln hodnot 10 %).
-76-
Vdaje na vdu a vzkum, pepoten na 1 obyvatele (v mil. K)
Vvoj
Celkov se d konstatovat e vdaje na vdu a vzkumjsou spe rostouc men
propad nastal pouze v roce 00 jak celkov tak v jednotlivch krajch. Hodnoty jet
nejsou poznamenny investicemi do velkch projekt OP VaVPI. Vrazn nzkch
hodnot dosahuj kraje Karlovarsk a steck.
Rozdl Rozdly mezi kraji se zvyuj a jsou pomrn znan.
Pm zahranin investice, pepoten na 1 obyvatele (v tis. K)
Vvoj
Celkov se PZI zvyuj i kdy v nkterch krajch bylo v roce 006 zaznamenno
snen jejich stavu oproti roku 00. Vvoj v jednotlivch krajch je rznorod a
velice kols.
Rozdl
Rozdly mezi hodnotami jsou pomrn znan. Vzhledem k charakteru ukazatele nelze
vysledovat trendy.
Regionln tvorba hrubho fixnho kapitlu na 1 obyvatele (v K)
Vvoj
V roce 000 dosahoval tento ukazatel nzkou hodnotu oproti ostatnm sledovanm
rok. na rok 00 je ldrem v tomto ukazateli Plzesk kraj v souasnosti
nsledovan Jihomoravskm krajem.
Rozdl na rok 006 jsou rozdly mezi kraji pomrn konstantn.
Hustota obyvatelstva na km
2
(obyv./km
2
)
Vvoj
Tato promnn nezaznamenv vraznjch zmn snad pouze hustota obyvatelstva ve
Stedoeskm kraji roste. Celkov hustota obyvatelstva mrn roste s ohledem na
zvyujc se poet obyvatel v esk republice.
Rozdl Jev podstat nemnn.
Domcnosti s pipojenm k internetu (v %)
Vvoj
Celkov se podl domcnost pipojench k internetu vznamn zvyuje. Vvoj
v jednotlivch krajch je vak odlin.
Rozdl
V letech 2003 a 2006 je v podstat konstantn v roce 00 se rozdl mezi nejlepm a
nejhorm krajem zvyuje a na 17 %.
ist disponibiln dchod domcnost na 1 obyvatele (v K)
Vvoj Celkov disponibiln dchod domcnost ve sledovanch letech roste.
Rozdl
Rozdly mezi jednotlivmi kraji se v roce 2003 oproti roku 2000 vrazn zvily,
v nsledujcch letech jsou pak pomrn konstantn.
Celkov relativn prstek obyvatel (v %)
Vvoj
Celkov se poet obyvatel v R mrn zvyuje jednotliv kraje vak vykazuj rzn
tendence od extrmn pozitivnho vvoje ve Stedoeskm kraji a po konstantn
negativn prstky v Moravskoslezskm kraji.
Rozdl
Rozdly mezi kraji jsou v poslednch dvou sledovanch rocch v podstat shodn.
Nicmn celkov jsou hodnoty extrmn odlin od -3 % po 13 %).
Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm dat S
Porovnn s dve publikovanmi vsledky Tluho 006 pi pouit pvodnho vbru
deseti promnnch bez vyjden jejich vah ukazuje jist odlinosti nejvt rozdl nalzme
u Krlovhradeckho kraje vliv ukazatele tvorby hrubho fixnho kapitlu a istho
disponibilnho dchodu a Stedoeskho kraje pedevm vliv istho relativnho prstku
obyvatel, u obou kraj souasn metoda mrn zvyuje hodnotu souhrnnho ukazatele pi
-77-
porovnn hodnot roku 000. Naopak u nkterch kraj steck Karlovarsk potvrzuje
klesajc tendenci u hodnoty souhrnnho ukazatele.
6.3 Diskuze metody
Proveden analza a vstupy navrenho modelu v podstat potvrzuj veobecn diskutovan
trendy v rozvoji kraj. Nejlepch hodnot souhrnnho ukazatele vykazuj kraje se silnmi
regionlnm centrem. Za kritick lze oznait rozvoj v Karlovarskm kraji je vykazuje
klesajc hodnoty souhrnnho ukazatele. Nzkch hodnot dosahuje takt Olomouck kraj
jeho regionlnho rozvoj vak lze oznait za stabiln i mrn se lepc. Je zajmav e
Olomouck kraj nen momentln sttn regionln politikou povaovn za pli
problematick zem.
Navren metoda umouje na zklad jedn sady hodnot porovnvat vvojov trendy
v jednotlivch krajch. Sleduje meziregionln rozdly a jejich zmny. V dsledku pevodu
pvodnch hodnot statistickch ukazatel na bodov hodnoty tato metoda neumouje
zkoumn pin danho stavu regionlnho rozvoje co ale ani nebylo jejm clem. Metoda je
vzhledem k postupu vpotu bodovch hodnot nevhodn pro zem s podobnm stavem
regionlnho rozvoje protoe hodnoty jednotlivch ukazatel vdy rozdl do pslunch
skupin, i kdy rozdly v nkterch ukazatelch nemus bt signifikantn pro stav regionlnho
rozvoje. Konen vpoet souhrnnho ukazatele zrove ztrat svoji vypovdac schopnost pi
zahrnut region na vrazn vym stupni rozvoje tento efekt je pi zvolench promnnch
pozorovateln u Stedoeskho kraje vzhledem k nadproporcionlnmu celkovmu
relativnmu prstku obyvatel. I z tohoto dvodu nebylo do modelu zaazeno hlavn msto
Praha druhm dvodem je samozejm strukturlnho neporovnatelnost tohoto mstskho
regionu s ostatnmi kraji esk republiky. S ohledem na vyuit statistick ukazatele
majoritn sledujc dopady/vstupy regionln ekonomiky a politiky je zejm e z hodnoty
souhrnnho ukazatele v jednom roce lze pouze omezen odhadovat jeho hodnotu v roce
nsledujcm. To by bylo mon pi zvolen pedstihovch statistickch ukazatel
popisujcch vstupy regionln ekonomiky.
Navren metoda sice pedpokld kontinuln data ve zvolench statistickch ukazatelch
avak ppadn zmny v metodice jejich sbru nejsou pro hodnotu souhrnnho ukazatele
podstatn. Avak ji ztuj i ppadn znemouj dl analzy jednotlivch ukazatel.
Podobn metoda bez problm umouje nahrazen jednoho statistickho ukazatele jinm
samozejmost mus bt zachovn soutu vah V
i
pkladem by mohlo bt nahrazen podlu
-78-
domcnost s telefonn ppojkou podlem domcnost s pipojenm k internetu apod.),
i v takovm ppad vak budou zteny dl analzy. Pi zachovn soutu vah jednotlivch
statistickch ukazatel bude vdy hodnota souhrnnho ukazatele v danm roce pro zvolen
region men nebo rovna 100 a vt nebo rovna 0. Vhy a bodov hodnocen jsou v modelu
nastaveny zmrn v tomto intervalu protoe je to pro bnho uivatele modelu
nejpirozenj.
6.4 plikace vstup pro podniky cestovnho ruchu v modelovm regionu
Ve sledovanm obdob 000-00 se rozvoj Karlovarskho kraje v porovnn s ostatnmi
kraji zhoruje a region se tak nevyvj tak dynamicky jako ostatn esk kraje. Z vstup
analzy je patrn e se zrove zvtuj rozestupy mezi jednotlivmi kraji i kdy prv ve
sledovanm obdob vznikaj kraje s dostatenmi kompetencemi a motivac pro podporu
regionlnho rozvoje. Navc v roce vstoupil v platnost zkon . 4/000 Sb. o podpoe
regionlnho rozvoje kter identifikoval zaostvajc regiony na kter by se mly soustedit
nstroje sttn regionln politiky. Oekvan konvergence rozvoje jednotlivch region vak
nenastala.
Karlovarsk kraj je z hlediska sledovanch ukazatel jednoznan nejslabm krajem esk
republiky navc se jeho pozice kontinuln zhoruje. Pro podniky cestovnho ruchu vak
me bt souasn stav regionlnho rozvoje v kraji vhodou. Z dl analzy ukazatel
vyplv e kraj vykazuje velk procento osob mladch 4 let co je pslibem do budoucna.
Zrove je pravdpodobn e v kraji bude mon bez vtch problm najt pracovn slu pro
podnikatelsk zmry. Na druhou stranu je vak realitou e Karlovarsk kraj bu
nedisponuje dostatkem zdroj nebo schopnost tyto zdroje vyut. Navc se zd bt sttn
politika podpory zaostvajcch region neinn nebo pro Karlovarsk kraj nevhodn.
Souhrnn lze konstatovat, e se rozdly mezi globlnm prostedm a jeho rozvojem a
modelovm regionem zvtuj. Parametry globlnho prosted se v modelovm regionu
neprojevuj pozitivn.

-79-
7 nalza vztah mezi globlnm a odvtvovm prostedm
V tto kapitole budou rozebrny vztahy mezi globlnm prostedm (v rovin R)
a odvtvovm prostedm cestovnho ruchu, co odpovd bodu C.2 navrenho postupu
analzy vnjho prosted. Autor v tto kapitole provede komparaci kraj R z hlediska
cestovnho ruchu a uke hlavn makroekonomick vlivy cestovnho ruchu na eskou
ekonomiku.
Na rozdl od regionlnho rozvoje nen v esk republice eena problematika cestovnho
ruchu a jeho rozvoje ve vtm potu komplexnjch vzkumnch projekt. Z iniciativy
Ministerstva pro mstn rozvoj esk centrly cestovnho ruchu (CzechTourism) kraj
a dalch subjekt sice vznik pomrn irok kla analytickch dokument a jsou
realizovny komplexn przkumy by ne vdy zcela kontinuln pjezdovho cestovnho
ruchu avak poet statistickch ukazatel kter jsou sledovny kontinuln, je pomrn
nzk. Za komplexn vzkumn projekt se zsadnmi vstupy lze oznait projekt Nvrh nov
rajonizace cestovnho ruchu R InfoBanka vzkumu MMR 011 ostatn projekty e
spe dl oblasti cestovnho ruchu ppadn maj souvislost s vzkumem regionlnch
disparit jako nap. projekt Vzkum domcho a pjezdovho zahraninho cestovnho ruchu
ve vztahu k zmrnn spoleensko-ekonomickch disparit InfoBanka vzkumu MMR 011.
Jednotliv kraje zpracovvaj resp. nechvaj si zpracovvat strategick rozvojov dokumenty
ec rozvoj cestovnho ruchu najdeme je pod rznmi nzvy: programy rozvoje cestovnho
ruchu strategie rozvoje cestovnho ruchu apod. v naprost vtin tchto dokument je
v jejich analytick sti vyuvno statistickch daj S ppadn vstup eten
zadanch MMR i CzechTourismem. Pokud jsou vyuvny vlastn przkumy jedn se
pedevm o przkumy momentlnho stavu bez snahy o kontinuln eten snad a na
pomrn asto sledovanou nvtvnost turistickch informanch center v rzn podrobnm
lenn. Pomrn validn daje jsou poskytovny jet provozovateli nap. Nrodnm
pamtkovm stavem rznorod pspvkov organizace subjekt veejn sprvy jako jsou
teba zoologick zahrady samotnmi subjekty veejn sprvy turistickch atraktivit s daty
o jejich nvtvnosti.
7.1 Makroekonomick charakteristika cestovnho ruchu v R
Pro charakterizovn vlivu cestovnho ruchu na ekonomiku esk republiky jsou v souasn
dob nejvhodnj daje vychzejc ze Satelitnho tu cestovnho ruchu (TSA). Pro vpoet
jednotlivch ukazatel v tabulkch TS jsou vyuvny statistick daje a metodiky S.
-80-
Take je mon daje z TSA kombinovat s ostatnmi statistickmi ukazateli S. Pro tabulku
. 7 byla zkladnm podkladem tabulka TS T11.1 Hlavn ukazatele nrodnho hospodstv
a cestovnho ruchu v R v letech 00-2009 kter je vak rozena o dal ukazatele
a vpoty.
Tab. . 7 Zkladn ukazatele ekonomiky cestovnho ruchu v R v letech 2003-2009

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm dat S a MFR
-81-
V prvnch dcch tabulky . 7 jsou prezentovny daje o zamstnanch osobch v ekonomice
jako celku a v odvtv cestovnho ruchu. Podl osob zamstnanch v cestovnm ruchu pak ve
sledovanm obdob 00-00 kols mezi 55 % a 6 % piem v poslednch letech se tento
podl sniuje. Hned v nsledujcch dcch jsou uvdna data pro hrub domc produkt
(HDP), i zde je patrn pokles podlu HDP vytvoenho cestovnm ruchem na HDP cel
ekonomiky. Pi srovnn podlu zamstnanch osob a podlu HDP v odvtv cestovnho ruchu
je zejm e cestovn ruch je odvtvm nronm na lidsk kapitl co je patrn i z dalch
propot v tabulce . 7 nap. v ukazateli HDP vytvoenho jednou zamstnanou osobou
kter je pro odvtv cestovnho ruchu piblin polovin ve srovnn se zbytkem ekonomiky.
Navc pestoe HDP cel ekonomiky ve vech sledovanch letech rostlo by v nkterch
letech pouze marginln HDP odvtv cestovnho ruchu se ve sledovanch letech nevyhnulo
poklesu.
Dle jsou v tabulce . 7 prezentovny daje o hrub pidan hodnot HPH piem podl
HPH cestovnho ruchu na HPH ekonomiky je ni ne podl na HDP co je vysvtleno ne
nim vbrem dan. Z daj je zejm e odvtv cestovnho ruchu odvd men podl dan
ne je tomu v cel ekonomice v poslednch letech o -3,5 % mn. Podl cestovnho ruchu na
tvorb hrubho fixnho kapitlu ve sledovanch letech kols avak mezi roky 007-2009
postupn roste.
V poslednch dvou dcch tabulky . 7 jsou vypotny ukazatele kter mohou slouit
k uren vznamu cestovnho ruchu pro ekonomiku a ppadn i jej dl sti obec, kraj).
Z tabulky . 7 je patrn e v poslednch tech sledovanch letech stagnuje HDP v cestovnm
ruchu pepoten na jednu zamstnanou osobu v tomto odvtv. Poet penocovn na jednu
zamstnanou osobu v cestovnm ruchu ve sledovanm obdob osciloval kolem hodnoty 170,
avak v poslednch dvou letech poet penocovn na jednu zamstnanou osobu v cestovnm
ruchu klesal. HDP v cestovnm ruchu vytvoen jednm penocovnm od roku 006 roste
piem v roce 00 se jedn o rst skokov zpsoben pedevm zsadnm propadem potu
penocovn pi mrn zvenm HDP cestovnho ruchu. Z daj S dle vyplv e
z roku 00 na 00 poklesl poet lek v ubytovacch zazench o tisce avak mezi lety
2005-00 rostl poet lek vdy piblin o 10 tisc ron bez vznamnho vlivu na
makroekonomick daje.
Pi porovnn vypotenho ukazatele potu penocovn na jednu zamstnanou osobu
v tabulce . 7 s dajem ve Freyerovi 001 s. 6 kter uvd poet 70 penocovn na
jedno pracovn msto zjistme e Freyerovy daje pro nmeckou ekonomiku jsou vznamn
-82-
vy ne ty vypoten pro eskou republiku (150-170 penocovn na jednu zamstnanou
osobu). Freyer 001 tak uvd e 5-10 lek vygeneruje jedno pracovn msto. V esk
republice by tento podl byl 1 lka na jedno pracovn msto rok 00 vpoet z daj
S tedy opt vrazn ni ne Freyerem zmnn hodnota, kter pochz piblin z roku
1993. Nen zejm jak byla Freyerova datov zkladna pro jeho vpoty. Uveden rozdly
mezi ve uvedenmi ukazateli mohou bt zpsobeny napklad: ni produktivitou prce
orientac eskho cestovnho ruchu na typy cestovnho ruchu kter jsou nronj na lidsk
kapitl wellness lzestv men kapacitou jednotlivch zazen v prmru vym
standardem jednotlivch zazen kter vyaduje vt poty zamstnanc a samozejm
ppadn jinou datovou zkladnou obou vpot.
Pro srovnn jsou tabulce . prezentovny daje z neoficilnho satelitnho tu cestovnho
ruchu za roky 2000-010 kter sestavuje World Travel and Tourism Council (WTTC). Na
prvn pohled je z tabulky patrn kontinuln pokles podl cestovnho ruchu na vech
sledovanch veliinch. V roce 00 u v porovnn s tabulkou . 7 vykazuje men pm
vliv cestovnho ruchu na HDP i na zamstnanost ne TS. Co se te indukovanho
celkovho vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost a HDP vyplv z analzy dat e jsou
pepotvny z tch pmch pomoc zvolenho multipliktoru kter pomrn konzistentn
v rmci celho sledovanho odvtv. Jednoduchm dlenm a zprmrovnm zjistme e
WTTC pro vpoet multiplikovanch vdaj cestovnho ruchu nsob pm vdaje
multipliktorem ve vi piblin 17. Podl celkov vytvoench pracovnch mst dky
cestovnmu ruchu je vypotn jako piblin nsobek pmo zamstnanch osob
v cestovnm ruchu.
Tab. . 8 Zkladn ukazatele ekonomiky cestovnho ruchu v R v letech 2000-2010
podle WTTC

Zdroj: WTTC 2011, upraveno autorem
V tabulce . je spotn pspvek rozvoje cestovnho ruchu k rstu HDP kter je pro
zajmavost porovnn s pspvkem Karlovarskho kraje zkrceno na KV k rstu HDP esk
-83-
republiky. Zatmco pspvek Karlovarskho kraje k rstu HDP je pomrn vyrovnan
v prbhu sledovanch let u cestovnho ruchu tomu tak nen. Jeho pspvek k rstu HDP
velmi kols.
Tab. . 9 Pspvek cestovnho ruchu k ekonomickmu rstu v porovnn
s Karlovarskm krajem


Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm dat S
Tab. . 10 Prmrn msn mzda ve vybranch odvtvch podle CZ-NACE

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 dle S pmzcr060811
V tabulce . 10 jsou prezentovny prmrn msn mzdy ve vybranch odvtvch podle
Klasifikace ekonomickch innost CZ-NACE) za roky 2000-010 a doplnny o dal
vpoty. V tabulce . 10 jsou porovnvna data za celou eskou republiku a odvtvmi
dopravy a skladovn H ubytovn stravovn a pohostinstv I a kulturnmi zbavnmi
a rekreanmi innostmi R ze kterch se rekrutuje vtina podnik cestovnho ruchu.
Ze srovnn mezd vyplv e mzdy v odvtv I rostly v sledovanch letech celkov nejmn
-84-
a meziron tempa rstu mzdy jsou vznamn odlin od celkovch temp rst mezd v esk
republice. I kdy celkov mzdy v odvtv I rostou mzdy v ostatnch odvtv se zvyuj
rychleji take msn mzdy v odvtv ubytovn stravovn a pohostinstv vyjden
v procentech eskho prmru vlastn klesaj. Jednoznan lze konstatovat, e cestovn
ruch generuje, alespo zsti, nzkopjmov pracovn msta.

7.2 Odvtv cestovnho ruchu v prosted R
V tto podkapitole budou rozebrny dl ukazatele odvtv cestovnho ruchu v esk
republice. Nejen v rmci cel ekonomiky ale i v odvtv cestovnho ruchu m hlavn msto
Praha specifick postaven take daje budou prezentovny pedevm za ostatn kraje. U
vtiny ukazatel byly zvoleny shodn roky sledovn jako v pedchoz kapitole pro monost
srovnn.
V tabulce . 11 naleznete vvoj kapacitnch ukazatel ubytovacho sektoru. Rok 000 byl
zvolen jako bazick ostatn sledovan roky jsou pak vyjdeny jako procentn vyjden roku
000. Ve sledovanm obdob se v R mrn zvil poet zazen o 11 %) a o 5,86 % poet
lek. Lze tedy konstatovat e kapacita ubytovacho sektoru mrn roste a jednotliv zazen
se zvtuj. V rmci jednotlivch kraj je vak vvoj nerovnomrn. Nejvt nrst potu
zazen a lek zelen barva v tabulce mezi roky 000 a 00 byl zaznamenn
v Pardubickm a Plzeskm kraji kapacita byla vrazn zvena i v Karlovarskm kraji
(o 20,5 % avak pi zachovn potu zazen. Nejvt pokles naopak zaznamenal
Stedoesk a steck kraj a o 10 %. Velk bytek ubytovacch zazen zaznamenal
Libereck kraj pi zachovn potu lek naopak zven potu zazen pi vznamnm
snen potu lek zaznamenal Jihomoravsk kraj. Pi pohledu na vvoj potu zazen
a lek za cel sledovan obdob je mon sledovat odlin tendence u jednotlivch kraj
zatmco v Olomouckm a Zlnskm ale i Moravskoslezskm a Libereckm kraji se kapacita
a poet zazen nejdve zvyovaly i stagnovaly aby do roku 00 klesly. V jinch krajch
se naopak poet lek spe postupn zvyoval nap. v Pardubickm a Karlovarskm kraji i
v kraji Vysoina. Obzvlt v Pardubickm kraji je nrst potu kapacit mezi lety 006
a 00 markantn. V poslednm sloupci tabulky . 11 je vypotn prmrn poet lek na
jedno ubytovac zazen tedy v podstat prmrn velikost ubytovacho zazen. Nejvt
prmrn poet lek je s odstupem nejvy v Karlovarskm kraji naopak nejni nalzme
v Krlovhradeckm Libereckm steckm a Jihoeskm kraji. Celkov prmr v esk
-85-
republice zvyuj zazen v hlavnm mst Praze. V krajch s menmi ubytovacmi
zazenmi pevld spe venkovsk a sportovn cestovn ruch zatmco v krajch s vtmi
zazenmi nalezneme ve vt me lzesk mstsk ppadn kongresov cestovn ruch.
Tab. . 11 Poet zazen a lek v odvtv cestovnho ruchu ve vybranch letech

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm dat S
27

Poznmka: daje u rok 2003, 2006, 200 jsou procentulnm vyjdenm stavu v roce 2000 (rok 2000 je
bazickm rokem).
V tabulce . 12 jsou prezentovny vybran statistiky kongresovho cestovnho ruchu v letech
2006-010 ped rokem 00 nebyly tyto daje konzistentn sledovny. Jsou uvdny poty
akc kongresovho typu a poty astnk podle metodiky S jedn se tedy o konference
v hromadnch ubytovacch zazench s alespo 50 astnky. Za rok 010 je vypotna
i prmrn velikost kongresov akce datov ry v tabulce porovnvaj poet akc a poet
astnk vdy ve vvoji danho ukazatele za jeden kraj a umouj tak identifikovat rzn
vvojov tendence. Celkov v cel R i ve vtin kraj roste poet kongresovch akc
a jejich astnk vjimkou je v tomto ppad Karlovarsk kraj kter zaznamenal vrazn
bytek potu astnk kongresovch akc mezi lety 006 a 010. Mezi roky 00 a 010
nastal pokles astnk akc u vtho potu kraj pravdpodobn v dsledku omezovn
rozpot na firemn akce v dsledku hospodsk krize. Nejvt poet astnk
kongresovch akc zaznamenv Jihomoravsk kraj se svm veletrnm centrem Brnem
a Moravskoslezsk kraj s Ostravou. Nejmen poet astnk akc vykazuje steck kraj
a tak Karlovarsk kraj kter ve vtin dalch ukazatel cestovnho ruchu ostatn kraje

27
Pod jednotlivmi tabulkami nejsou uvdny pesn odkazy na zdrojov data zskan u eskho statistickho
adu. Odkazy na jednotliv zdroje asto se jedn o kombinaci vce datovch zkladen pmo pod tabulkami by
potlaili pehlednost prce proto jsou pouit zdroje souhrnn uvedeny v seznamu pouitch zdroj.
-86-
pevyuje. Na druhou stranu ale prv Karlovarsk kraj spolen s Libereckm
a Olomouckm krajem host v prmru nejvt akce kongresovho typu.
Tab. . 12 Vybran statistiky kongresovho cestovnho ruchu v letech 2006-2010

Zdroj: S 011 doplnno vpotem autora
V tabulce . 1 jsou prezentovny vybran daje o vyuit lek resp. pokoj a prmrnm
potu penocovn byl zvolen odlin zpsob datovch ar zachycujc vdy pro kad
sledovan ukazatel a rok srovnn jednotlivch kraj.
Tab. . 13 Prmrn poet penocovn, ist vyuit lek a vyuit pokoj v odvtv
cestovnho ruchu ve vybranch letech

Zdroj: S 011
Obecn za celou R i v krajch kles ve sledovanch letech prmrn poet penocovn
(na jeden pobyt a tak ist vyuit lek resp. pokoj. sice v cel R klesl mezi lety 000
a 00 prmrn poet penocovn o cel jeden den vytenost lek o 146 % a vyten
pokoj o 147 %. Poklesy prmrnho potu ubytovn maj rznou dynamiku nejvt
pokles zaznamenal Kraj Vysoina o penocovn nejmen naopak Stedoesk kraj
(o 0,3 penocovn kter ovem ml v roce 000 vbec nejni prmrn poet penocovn
-87-
penocovn pomysln tafetov kolk v roce 00 pevzal Jihomoravsk kraj
(2 penocovn. Vrazn nadprmrn daje by s klesajc tendenc ve vech sledovanch
ukazatelch je mono sledovat u Karlovarskho kraje. Statistiky o vyuit lek a pokoj je
teba sledovat nejen v rmci tabulky . 13, ale i v kontextu tabulky . 11 kter zachycuje
zmnu kapacit ubytovacch zazen. U nkterch kraj ve kterch byla zsadn roziovna
kapacita ubytovacch zazen Plzesk kraj a specificky msto Plze Pardubick kraj
dolo k vraznmu poklesu jejich vyuit. Vrazn negativn vvoj pozorujeme u steckho
kraje kde dochz ke strmmu poklesu vyuit lek a pokoj ji mezi lety 000 a 00. Od
t doby je nejni v rmci R. Tento stav ji m pravdpodobn dopad na pomrn
vznamn sniovn objemu kapacit. Ani jejich pokles viz tab. . 11 vak nedokzal vylepit
jejich ist vyuit. daje prezentovan za eskou republiku obsahuj i data za hlavn msto
Prahu.
Pi pohledu na daje o istm vyuit lek a pokoj je mon pozorovat i dal vvojovou
tendenci a sice zvyovn rozdl mezi jednotlivmi kraji a pokles vkon ubytovacch
zazen vrazn pod prmr esk republiky kter je zvyovn daji za hlavn msto Praha.
Zatmco jet v roce dosahovaly tyi kraje na prmrn hodnoty v R nebo je pevyovaly
zelen hodnoty v tabulce . 13 pro rok 2000), v roce 006 a jet vraznji. V roce 00 u
pouze Karlovarsk kraj a logicky i hlavn msto Praha pevyoval prmr R ostatn kraje
u zaostvaly.
V nsledujcm textu budou podrobnji rozebrny statistiky o nvtvnosti ubytovacch
zazen v lenn na pjezdy rezident a nerezident a budou prozkoumny i statistiky
lzeskho cestovnho ruchu jako druhho specifickho typu cestovnho ruchu pro kter
existuj statistick daje.
V tabulce . 14 jsou prezentovny zkladn ukazatele potu host a potu penocovn
v jednotlivch krajch v letech 2000-010 daje jsou doplnny zvraznnm vvoje
jednotlivch hodnot v prbhu sledovanho obdob zelen barva v kadm dku zna
maximlnho hodnotu ukazatele a erven barva naopak nejni hodnotu danho ukazatele
ve sledovanm asovm obdob. Dky zvraznn jednotlivch hodnot pak meme pomrn
jednodue vizulnm pozorovn hodnot zjistit e ve vtin kraj a na Karlovarsk kraj
a hlavn msto Prahu kles v poslednm obdob poet host i penocovn kraje tak vykazuj
v letech 2009 a 2010 jedny z nejnich hodnot potu penocovn ve sledovanm obdob.

-88-
Tab. . 14 Poet host a penocovn v jednotlivch krajch

Zdroj: S 011 upraveno
V tabulce . 15 ukazujc poet host pepoten na jednoho obyvatele pslunho kraje
zjistme e celkov nen cestovn ruch v esk republice pli intenzivn,
28
snad a na hlavn
msto Praha a Karlovarsk kraj. Pro porovnn esk hodnoty 116 dosaen v roce 2009
napklad Nmecko vykzalo v roce 2009 poet host na jednoho obyvatele ve vi 161
(Statistisches Bundesamt Deutschland 2010). Z daj v tabulce . 15 dle vyplv e
v poslednch letech od roku 007 poet host na jednoho obyvatele mrn kles i kdy
vzhledem k roku 2000 zaznamenal vznamn rst. Pomrn nzk poet host vykazuje
steck kraj Moravskoslezsk kraj ale i Stedoesk kraj. Naopak nadprmrn poty host
na jednoho obyvatele vykazuj Karlovarsk Libereck Krlovhradeck Jihoesk kraj
a hlavn msto Praha.




28
Nkdy se pepotv poet host na 100 obyvatel apod.
-89-
Tab. . 15 Poet host na jednoho obyvatele v jednotlivch krajch

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S
V tabulce . 16 uveden poet penocovn pepoten na poet obyvatel jeden sto tisc je
asto nazvn ukazatelem intenzity cestovnho ruchu. Z tabulky . 16 vyplv e s odstupem
nejvt intenzitu cestovnho ruchu meme pozorovat v Karlovarskm kraji a hlavnm mst
Praze dle pak v Libereckm Krlovhradeckm a Jihoeskm kraji. esk republika jako
celek vykazuje intenzitu ve vi 51 penocovn na jednoho obyvatele v roce 2010 a 3,49
v roce 00 pro porovnn je nmeck hodnota 45 v roce 2009 (Statistisches Bundesamt
Deutschland 2010).
Tab. . 16 Poet penocovn na jednoho obyvatele v jednotlivch krajch

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S
Zajmavm zjitnm je t fakt e zatmco tendenn intenzita cestovnho ruchu stoup
v Praze a Karlovarskm kraji, v ostatn krajch a i R celkov spe kles. Podobn vvoj
rozevrn nek bylo mon pozorovat u ukazatel regionlnho rozvoje. vak zatmco
-90-
hlavn msto Praha zstv ldrem v obou oblastech, v oblasti regionlnho rozvoje byly ldry
Stedoesk Jihomoravsk kraj je vykazuj velmi nzk hodnoty v oblasti cestovnho ruchu
kde ostatn kraje pevyuje Karlovarsk kraj kter naopak zcela propad v hodnocen
regionlnho rozvoje. Me bt prv orientace Karlovarskho kraje na cestovn ruch
pinnou jeho slabho regionlnho rozvoje?

Vpoty ukazatel v tabulce . 15 a 16 byly provedeny tak jednotliv pro domc cestovn
ruch rezidenty a aktivn zahranin pjezdov cestovn ruch nerezidenti. Z hlediska
potu host na obyvatele vykazuj nejvy hodnoty u domcho cestovnho ruchu Libereck
Krlovhradeck a Jihoesk kraj u zahraninho pak naprosto dominuje hlavn msto Praha
nsledovan s jistm odstupem Karlovarskm krajem. Je zajmav e se ve sledovanm
obdob zmnil pomr mezi hosty domcmi a zahraninmi. V domcm cestovnm ruchu je
poet host na obyvatele ve sledovanm obdob ve sv podstat konstantn u zahraninho
cestovnho ruchu pomrn rychle narst poet host na obyvatele mezi lety 000 a 005 a
na hodnoty mrn vy ne u domcho cestovnho ruchu. Jet vraznji je mono tento
trend pozorovat u ukazatele intenzity cestovnho ruchu poet penocovn na obyvatele kdy
ve sledovanm obdob 000-010 poklesl poet penocovn na obyvatele v domcm
cestovnm ruchu o celou jednotku na hodnotu 176 v roce 010 naopak u zahraninho
cestovnho ruchu poet penocovn na obyvatele roste z hodnoty 1,48 v roce 2000 na
hodnotu 1,75 v roce 2010. Nebyla zaznamenna vrazn zmna u ukazatel domcho
cestovnho v poslednch sledovanch letech co je paradoxn protoe probhaly kampan
a projekty Czechtourismu podporujc domc cestovn ruch. Nemus to nutn znamenat
nespch tchto kampan je mon e preference vjezdovho cestovnho ruchu je tak
vrazn e se kampanm a projekt da alespo zpomalovat pokles objemu domcho
cestovnho ruchu.
Pi srovnn intenzity cestovnho ruchu u penocovn nerezident mezi kraji vykazuj
vysokou intenzitu Karlovarsk kraj a hlavn msto Praha 6 resp. 77 v roce 010 dal
v poad Libereck kraj vykzal hodnotu 17. V domcm cestovnm ruchu pak nejvyho
hodnot intenzity cestovnho ruchu dosahuj Krlovhradeck kraj 40 rok 2010),
nsledovan Libereckm a Karlovarskm krajem 76 resp. 75 v roce 010 a Jihoeskm
krajem (3,28 v roce 010. Naopak druhou nejni hodnotu zaznamenv hlavn msto Praha
kter ovem u intenzity domcho cestovnho ruchu jako jedin kraj vykazuje rostouc
tendenci. Karlovarsk kraj bv oznaovn za kraj s pomrn nzkm podlem domcho
-91-
cestovnho ruchu a v absolutnch slech tomu tak i je co potvrdil i relativn ukazatel potu
host na obyvatele. Avak dky del dob pobytu nvtvnk vykazuje tento kraj pomrn
vysokou intenzitu domcho cestovnho ruchu poet penocovn rezident na obyvatele
srovnatelnou s kraji tradin oznaovanmi jako hlavn destinace domcho cestovnho ruchu.
Je pravdpodobn e je tento fakt zpsoben vznamnm podlem lzeskho cestovnho
ruchu v tomto kraji.
I proto bude podrobnji rozebrn lzesk cestovn ruch. Karlovarsk kraj toti nen jedinm
krajem kter disponuje dobrmi pedpoklady pro lzesk cestovn ruch. V Ploze B je
prezentovn seznam lzeskch mst a obc s vyhlenm prodnm zdrojem ve smyslu
zkona . 164/001 Sb. o prodnch livch zdrojch zdrojch prodnch minerlnch vod
prodnch lebnch lzn a lzeskch mstech. Do tchto mst a obc je koncentrovn
lzesk turismus v esk republice samozejm m v jednotlivch mstech odlinou
intenzitu.
V tabulkch . 17-20 budou vdy prezentovny daje za eskou republiku a Karlovarsk kraj
kter byl vybrn jako modelov region pro tuto prci vypoten daje za ostatn kraje (viz
ploha E budou pouze komentovny v textu. Pestoe analza samotnho Karlovarskho
kraje a cestovnho ruchu v nm zcela nepat do tto kapitoly povauje autor za vhodn
prezentovat data ji v tomto textu. daje za Karlovarsk kraj vhodn zrelativizuj daje za
celou eskou republiku.
Tab. . 17 Vybran statistiky lzeskho cestovnho ruchu v R a Karlovarskm kraji

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S
-92-
Velmi zajmav daje vyplvaj z tabulky . 17 prezentujc statistiky lzeskho cestovnho
ruchu, a sice pi vyjden podlu lzeskch host a penocovn lzeskch host
na celkovch dajch o potu host a penocovn v R a v Karlovarskm kraji. Z dat
v tabulkch . 15 a 16 vyplv e absolutn objemy host i penocovn klesaj. Data
o podlu lzeskho cestovnho ruchu na turismu celkem prezentovan v tabulce . 17
vykazuj kontinuln nrsty podlu lzeskho cestovnho ruchu. Nejen pro R celkem
a Karlovarsk kraj ve kterm je lzesk turismus naprosto dominantnm typem cestovnho
ruchu, ale i v ostatnch krajch s lzeskmi ubytovacmi zazenmi narstaj podly
lzeskho turismu. Vjimen v nkterch krajch poklesly podly u lzeskho cestovnho
ruchu nerezident.
Vznam lzeskho cestovnho ruchu v rmci esk republiky je zdraznn delmi pobyty
rmci lzeskho turismu viz tabulka . 1 a 1. V naprost vtin kraj pevyuje podl
penocovn lzeskch host na celkovm potu penocovn podl na potu host celkem.
Zatmco v Karlovarskm kraji pevauj v rmci lzeskho cestovnho ruchu nerezidenti
v steckm Krlovhradeckm Olomouckm Zlnskm Stedoeskm Jihoeskm
a Moravskoslezskm kraji hraj prim domc lzet host.
V tabulkch . 1 a 1 je uveden vvoj prmrnho potu penocovn na jednoho
nvtvnka v esk republice a Karlovarskm kraji. Jsou rozlieny poty penocovn pro
cestovn ruch celkem lzesk cestovn ruch a cestovn ruch oitn o vliv lzeskho
turismu.
Tab. . 18 Poet penocovn na jednoho hosta v esk republice cestovn ruch,
lzesk cestovn ruch

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S
-93-
Tab. . 19 Poet penocovn na jednoho hosta v Karlovarskm kraji cestovn ruch,
lzesk cestovn ruch

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S
na mal vjimky nap. poet penocovn nerezident celkov v Karlovarskm kraji
kles prmrn poet penocovn ve sledovanm obdob. Pestoe je prmrn poet
penocovn dlouhodob nejvy v Karlovarskm kraji lzesk pobyty jsou statisticky
nejdel v Moravskoslezskm kraji pobyty oitn o vliv lzestv jsou pak nejdel
v Krlovhradeckm a Libereckm kraji. Ovem tak v Karlovarskm kraji zaznamenvme
nadprmrn dlouh pobyty v tto kategorii.
Pro zajmavost je jet v tabulce . 0 prezentovno srovnn statistik eskho statistickho
adu S a stavu zdravotnickch informac a statistiky R ZIS R tkajc se
lzesk pe resp. lzeskho cestovnho ruchu v roce 010. Oba ady pouvaj odlinou
metodiku pro definici lzesk pe a proto se vykazovan daje mrn odliuj. Nicmn pi
pepoten pot nvtvnk na podly rezident a nerezident na celkovm potu
vykazovanch nvtvnk jsou daje obou ad srovnateln. V celkovm soutu pak
nkter celkov ukazatele zkresluj daje zveejovan ZIS pro kraje u kterch S poty
lzeskch turist nevykazuje. V poslednch tech sloupcch jsou uvedeny daje o potu lek
v lzeskch zazench v pomru k celkovmu potu lek. Pi porovnn tohoto daje
s dajem o podlu lzeskho cestovnho ruchu poty host a penocovn na turismu
celkem zjistme e kraje s vym podlem lzeskch lek tak vykazuj vy podl
lzeskho turismu.

-94-
Tab. . 20 Poet astnk lzeskho cestovnho ruchu v krajch R v roce 2010 ve
srovnn daj S a ZIS

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S a ZIS
Pokud vyuijeme data z pedchozch tabulek a vpot zjistme e napklad
v Karlovarskm kraji generuje 446 % lzeskch lek 0 % penocovn v Olomouckm
kraji 1% lek generuje 4 % penocovn a ve Zlnskm kraji 106% lek 6% vech
penocovn. Ve vech regionech kde nalzme rozvinut lzeskch cestovn ruch se tento
stv tahounem poptvky cestovnho ruchu vykazuje nadprmrn doby pobytu a vysokou
intenzitu cestovnho ruchu. zejm je vrazn koncentrovn do lzeskch mst viz
Ploha B. Soust plohy E jsou vpoty ukazatel lzeskho cestovnho ruchu ve
struktue prezentovan v tabulkch . 17-19.
Souhrnn lze uvst, e lzesk cestovn ruch se stv stle vznamnj soust
turismu v R. Uvaovan zmna hradov vyhlky pro lzesk pobyty, tak me
vznamn ovlivnit odvtv cestovnho ruchu.









-95-
8 nalza vztah mezi odvtvovm a regionlnm prostedm
Clem tto kapitoly je provst analzu vztah odvtvovho a regionlnho prosted na
pkladu modelovho regionu. Jsou zde charakterizovny vztahy cestovnho ruchu
a Karlovarskho kraje a jeho rozvoje. Je provedena korelan analza mezi potem podnik
v odvtv cestovnho ruchu a hlavnmi ukazateli rozvoje cestovnho ruchu. Dle jsou ukzny
monosti pro zjiovn pnos cestovnho ruchu pro obce i regiony.
8.1 Charakteristika Karlovarskho kraje
zem Karlovarskho kraje je nejzpadnjm zemm esk republiky a svou rozlohou
3 314 km
2
se ad mezi nejmen kraje zaujm piblin 4 % z celkov rozlohy R. Vznikl
1. 1. 000 na zklad Zkona 1/000 Sb. o krajch krajsk zzen. Soused s Nmeckem
Bavorsko Sasko Plzeskm krajem a s krajem steckm se kterm tvo region
soudrnosti NUTS II Severozpad. Prodn osu kraje tvo eka Ohe kter protk Chebskou
a Sokolovskou pnv od jihozpadu k severovchodu. Prodn hranici s Nmeckem tvo
Smriny a Krun hory. Nejvy vrchol Krunch hor Klnovec 1 44 m n. m. je zrove
nejvym bodem Karlovarskho kraje. Dal vznamnou prodn hranici tvo esk les
Slavkovsk les a Doupovsk hory. Nadmosk vka se pohybuje na Karlovarsku mezi 0m
a 1 44 m. Metodick podpora regionlnho rozvoje 011
Karlovarsk kraj sm o sob nen z historickho hlediska starm zemm. Pokud budeme
chtt Karlovarsk kraj resp. zem dnenho Karlovarsk kraj a jeho vvoj zkoumat do
minulosti lze konstatovat e prvn zmnky o nkterch stech kraje sahaj a do 7. stolet
a dodnes ho nejvce ovlivuje jeho poloha - rozhran slovanskho a germnskho zem.
Nejzsadnjm obdobm kter ovlivnilo charakter zem kraje dodnes je bezpochyby
14. stolet kdy byly po nlezu livch pramen csaem Karlem IV. zaloeny Karlovy Vary.
V obdob ped a bhem svtovch vlek se kraj potkal s neustlou migrac jak eskho tak
nmeckho obyvatelstva zvlt v tsnm phrani. Po druh svtov vlce se situace
obrtila ve prospch eskch obyvatel a zem dnenho Karlovarskho kraje se i pes
protesty nmeck strany stalo soust tehdej eskoslovensk republiky. Vyuit bohatch
surovinovch zdroj hnd uhl kaolin prodn liv zdroje vedlo v 19. a 0. stolet
k vznamnmu hospodskmu rozvoji regionu. Podl na pznivm vvoji vak nemla jen
tba ale i lehk prmysl a to zejmna textiln sklsk keramick strojrensk a tak dal
vroby nap. vroba hudebnch nstroj. Vrobn kapacity jsou i dnes soustedny na zem
Chebsk a Sokolovsk pnve. Tuto st kraje tak nejvraznji poznamenaly zsahy lovka
-96-
do prody zejmna tebn innost. Nemn vznamnm oborem je lzestv Karlovy
Vary Marinsk Lzn Frantikovy Lzn Jchymov Lzn Kynvart. Program rozvoje
Karlovarskho kraje 007-2013)
Zkladn charakteristiky Karlovarskho kraje jsou shrnuty v tabulce . 1.
Tab. . 21 Zkladn charakteristiky Karlovarskho kraje
Ukazatel Obdob Hodnota
Rozloha 3 314 km
2

Poet obyvatel k 30.3.2011 307 182
Hustota osdlen k 30. 3. 2011 92,69 obyvatele/km
2

Regionln HDP 2009 71 4 mil. K
Prmrn hrub mzda 1. tvrtlet 011 1 1 K
Mra registrovan nezamstnanosti k 30. 6. 2011 9,68 %
Poet ekonomickch subjekt k 30. 6. 2011 82 888
Celkov poet host v hromadnch
ubytovacch zazench
1. tvrtlet 011 149 034
Zdroj: S 011
Karlovarsk kraj je situovn vhodn pro stle narstajc peshranin spoluprci. Z hlediska
nrodnho je vak relativn izolovn. I pes malou vzdunou vzdlenost nap. od hlavnho
msta vznikaj problmy s jeho dosaitelnost stle chyb pm dopravn spojen. Dlnice
rychlostn silnice jsou zatm v plnu rychlostn silnice R6 ve vstavb eleznin spojen
mezi Karlovmi Vary a Prahou vede pouze pes Plze nebo st nad Labem co cestovn
znan prodluuje. Co se te nadnrodn rovn Karlovarsk kraj je jednm
z nejotevenjch kraj v R vi zahrani co mimo jin dokld vysok podl zde
ijcch a pracujcch cizinc i poet zahraninch nvtvnk. Cestovn ruch je bezpochyby
vznamnm odvtvm v kraji pedevm dky livm zdrojm. esk statistick ad
Karlovy Vary, 2011)
Karlovarsk kraj pat v typologii region k zaostvajc co bylo potvrzeno v pedchozch
kapitolch prce. Jeho zkladnm problmem je jak ji bylo zmnno jeho odlehlost a nzk
rove dopravn infrastruktury. Tuto skutenost nepekonv ani jeho sousedstv
s Nmeckem. Dalm problmem je vnitn heterogenita zem je tvoeno lzeskmi
oblastmi a oblastmi postienmi restrukturalizac nap. Sokolovsko. V dsledku
naznaench problm se kraj potk s velmi nzkm rstem HDP ve srovnn s ostatnmi
kraji.
-97-
Na obrzku . je zobrazeno souasn administrativn lenn Karlovarskho kraje
s vymezenm sprvn obvod obc s rozenou psobnost SO ORP Cheb Marinsk
Lzn Sokolov Kraslice Ostrov Karlovy Vary.
Obr. . 8 dministrativn lenn Karlovarskho kraje SO ORP

Zdroj: S 011
Na obrzku . je pak zobrazena mapa kraje s vyznaenm hlavnch destinac cestovnho
ruchu mezi kter pat krom lzeskch mst i oblasti s rozvinutm sportovnm cestovnm
ruchem Jchymovsko a Bodarsko a Kraslicko.
Obr. . 9 Mapa Karlovarskho kraje s vyznaenm hlavnch destinac turismu

- oznaen hlavnch destinac cestovnho ruchu v kraji
Zdroj: S 2011, upraveno
-98-
Karlovarsk kraj jako zemn celek vytv nkolik zkladnch strategickch dokument
vyjadujc jeho pedpokldan vvoj zpravidla v dlouhodobjm asovm horizontu.
Zkladnm rozvojovm dokumentem kraje je Program rozvoje Karlovarskho kraje na obdob
2007-01 kter prochz kadoron aktualizac. Tvorbu pravy aktualizace a dal aktivit
s tmto spojen m na starosti Odbor regionlnho rozvoje Krajskho adu Karlovy Vary.
Oblast cestovnho ruchu se d Programem rozvoje cestovnho ruchu a lzestv
v Karlovarskm kraji 007-01 jeho je autor prce spoluautorem. Tento program definuje
nsledujc strategick cle rozvoje cestovnho ruchu:
1. Poslen pozice cestovnho ruchu a lzestv v rmci regionln ekonomiky rst
podlu,
2. Mobilizace a efektivnj vyuvn stvajcch zdroj a kapacit pro rozvoj cestovnho
ruchu a lzestv
3. Udriteln rozvoj cestovnho ruchu a lzestv.
Tyto strategick cle jsou pak vyjdeny v prioritch programu:
Priorita 1: Budovn a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovnho ruchu a lzestv,
Priorita : Zvyovn kvality a nabdky ubytovacch a stravovacch zazen,
Priorita : Podpora lidskch zdroj marketingu a tvorby produkt cestovnho ruchu
a lzestv.
Mezi dal vznamn strategick dokumenty pat:
Strategie rozvoje lidskch zdroj
Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarskho kraje
Zsadnm dokumentem kter umouje financovn rozvojovch projekt i v oblasti
cestovnho ruchu je Regionln operan program NUTS II Severozpad. Tento dokument je
navzn na krajsk strategick dokumenty m je umonno podnikm cestovnho ruchu a
subjektm veejn sprvy erpat finann prostedky fond Evropsk unie. Strun analza
jejich erpn bude provedena v nsledujcm textu.
Na zem Karlovarskho kraje psob dal organizace sdruujc pedevm subjekty
veejnho sektoru kter se zabvaj rozvojem zem. Jedn se pedevm o tzv. mikroregiony
jejich pehled je uveden v Ploze F. Podniky psobc na jejich zem by mly prozkoumat
monosti propojen svch podnikatelskch aktivit s innost tchto mikroregion.
-99-
8.2 Hlavn charakteristiky cestovnho ruchu v regionu
Hlavn charakteristiky cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji budou prezentovny pedevm
na zklad pepotench ukazatel zohledujcch poet obyvatel v regionu. Takto oitn
statistiky nejsou pi bnch interpretacch statistickch ukazatel pli pouvny. Piem
z hlediska urovn vztahu cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje a vyjadovn intenzity
cestovnho ruchu viz nap. Freyer 001 Berg 00 v dan oblasti je takov pohled pomrn
dleit. U v pedchozch stech prce bylo vyuito ukazatel rozvoje cestovnho ruchu
kter byly vztaen na poet obyvatel v regionu apod. V tto podkapitole bude vyuito
nkolika v literatue zmiovanch ukazatel funkc kter dvaj do vztahu aspekty
regionlnho prosted a cestovnho ruchu. Tyto ukazatele pak budou vypoteny na zklad
dostupnch daj pro cel kraj jeho okresy a sprvn obvody obc s rozenou psobnost
(SO ORP).
Kirov 00, s. 27 zmiuje tzv. Defertovu turistickou funkci kter pomuje poet stlch
lek v destinaci a poet mstnch obyvatel. Tato funkce je asto nazvna irridexem jeliko
pedpokld pmou mru mezi rstem turistick funkce a rstem nevraivosti rezident
vi nvtvnkm destinace:

kde T(f) Defertova turistick funkce
N poet stlch lek
P poet stlch obyvatel.

Vystoupil auer Holeinsk Metelkov 006 uvdj ukazatel vyuit ubytovac kapacity v
procentech. Ten je vhodn pedevm pro porovnvn v ase kdy jeho vysok mra indikuje
potebu novho ubytovacho zazen a obrcen:

kde I
UB
vyuit ubytovac kapacity
O
365
poet penocovn za rok
N poet stlch lek.

-100-
Dle me bt definovn poet ubytovanch host na 100 obyvatel autor vyuil tohoto
ukazatele ji v tabulce . 15 ovem s pepotenm na jednoho obyvatele:

kde I
H
poet ubytovanch host na 100 obyvatel
H poet ubytovanch host
P poet stlch obyvatel.
Zejm nejpouvanjm ukazatelem je intenzita cestovnho ruchu kter vyjaduje poet
penocovn na sto obyvatel zvolen destinace Freyer 001:

kde I
CR
intenzita cestovnho ruchu
O poet penocovn za urit obdob
P poet stlch obyvatel.
Ukazatel intenzity cestovnho ruchu byl v prci ji pouit, a sice v tabulce . 16 pepoten na
jednoho obyvatele regionu.
V tabulce . jsou ve zmnn ukazatele funkce vypoteny. Z vypotench dat je patrn
e vvoj jednotlivch ukazatel v ase pro jednotliv zkouman zem je kontinuln.
Nejvych hodnot Defertovy turistick funkce dosahuje SO ORP Marinsk Lzn
s odstupem nsledovan SO ORP Ostrov a Karlovy Vary. V rovin okres je pak jednoznan
nejmn zaten cestovnm ruchem okres Sokolov. Je zejm e pi vpotu tto funkce
v rovin jednotlivch obc a mst by nejvych hodnot dosahovaly lzesk msta a horsk
stediska. Nejlep vyuit ubytovac kapacity vykazuj SO ORP Cheb Marinsk Lzn
a Karlovy Vary tedy zem kter zahrnuj ti nejdleitj lzesk msta regionu. Je
zejm e lzesk cestovn ruch zaruuje pomrn vysok vyten ubytovacch kapacit
a nen tolik ovlivnn sezonnost. Posouzen hodnot intenzity cestovnho ruchu a potu
ubytovanch host na 100 obyvatel potvrzuje dominantn roli lzeskch mst jako destinac
cestovnho ruchu. Naopak velice nzkou aktivitu z hlediska cestovnho ruchu vykazuje oblast
ska Sokolovska a Kraslicka. Tyto subregiony zstvaj v rozvoji turismu daleko za
prmrem esk republiky naopak ostatn sti Karlovarsk kraje vznamn pevyuj esk
prmry v jednotlivch sledovanch ukazatelch.
-101-
Tab. . 22 Ukazatele vztahu regionlnho prosted a cestovnho ruchu v Karlovarskm
kraji

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S 011
-102-
Je bez diskuze e Karlovarsk kraj je z hlediska cestovnho ruchu nejrozvinutjm krajem
esk republiky kter smle konkuruje Praze. Pi regionln analze vak bylo zjitno, e
se cestovn ruch v Karlovarskm kraji koncentruje do jednotlivch mst, kter vykazuj
zsadn turistickou atraktivitu, a zrove maj vybudovanou materiln technickou
zkladnu. V souladu s pedchozmi zjitnmi lze konstatovat, e tahounem cestovnho
ruchu v regionu je lzesk turismus. Podobn zvr byl uinn i v Programu rozvoje
cestovnho ruchu a lzestv v Karlovarskm kraji pro lta 007-2013.
8.3 Odhad vlivu cestovnho ruchu na regionln ekonomiku
V kapitole . 4 bylo konstatovno e nedostatek podrobnch a dostaten validnch
statistickch dat neumouje aplikaci sloitjho ekonometrickho modelu odhadu vlivu
cestovnho ruchu na regionln ekonomiku. S vyuitm makroekonomickch dat dostupnch
na nrodn rovni se autor pesto pokus o odhad vznamu cestovnho ruchu pro Karlovarsk
kraj. Je teba poznamenat e se jedn o hrub odhady bez pslunch analz a tedy je na
vstupy pohlet s velkou opatrnost jak upozoruje i Berg 00.
V tabulce . jsou provedeny odhady potu zamstnanch v cestovnm ruchu
v Karlovarskm kraji. Pi vpotu bylo vyuito jednak statistickch dat S TS R a dat
z neoficilnho satelitnho tu turismu WTTC. Vpoet byl zaloen na daji o zamstnanch
v odvtv I Ubytovn stravovn a pohostinstv podle CZ-NACE) v Karlovarskm kraji.
Toto odvtv nrodnho hospodstv je mon z hlediska cestovnho ruchu povaovat za
klov. Odhady jsou zaloen na pedpokladu e struktura odvtv cestovnho ruchu v cel
esk republice odpovd struktue turismu v Karlovarskm kraji tedy je mono vyut
vztahu mezi poty zamstnanch na nrodn rovni pro odhad stavu na rovni regionln.
Byly vypoteny ti odhady potu zamstnanch v turismu v Karlovarskm kraji. Nejni
hodnoty vykazuje odhad podle podlu zamstnanch v odvtv I kdy je vyuito podlu
zamstnanch osob v cestovnm ruchu dle TS na zamstnanch v odvtv I a pedpokladu
stejnho podlu na nrodn i regionln rovni. Tento odhad je nejkonzervativnj ale
zahrnuje pouze osoby pmo zamstnan v cestovnm ruchu nebo i pro vpoet pouit TSA
zahrnuje pouze pmo vytvoen pracovn msta.



-103-
Tab. . 23 Odhady vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost v Karlovarskm kraji

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S 011 WTTC 011
Druh odhad ji smuje k celkovmu potu zamstnanch v ekonomice kter je vyvoln
cestovnm ruchem. Zde je vyuito, jak daj z TS R pro pepoet zamstnanch
v odvtv I na pmo zamstnan v turismu) tak daj WTTC odhad indukovanch
pracovnch mst podle podlu induktivn zamstnanch na pmo zamstnanch osobch
v turismu dle WTTC. Poet zamstnanch vypoten dle TS je v tto metod nsoben
koeficientem 105 prmr podlu zamstnanch dle TS a WTTC kter slou k pevodu
-104-
dat z metodiky TSA na metodiky WTTC. I pi tomto odhadu autor pedpokld konzistentn
strukturu nrodn a regionln ekonomiky.
Tet odhad je hypotetickm konstruktem kter vychz z pedpokladu e poet
zamstnanch linern zvis na potu penocovn. Je tedy vyuito vztahu mezi potem
penocovn a potem penocovn na jednoho pmo zamstnanho v cestovnm ruchu kter
byl spotn v tabulce . 7. Tento odhad je jednoznan nesprvn hovo proti nmu teorie
vnos z rozsahu nap. stejn podobn poet pracovnk hotelu obsluhuje z poloviny
obsazen i pln hotel tedy nov pchoz nvtvnk nezpsobuje automaticky potebu
vtho potu zamstnanc. Nicmn v regionech kde je intenzita cestovnho ruchu podobn
prmru R by tato metoda mla pinet relevantnj vstupy. Z tabulek . a
vyplv e intenzita cestovnho ruchu je v Karlovarskm kraji skoro tyikrt vy ne
v esk republice avak podl zamstnanch v odvtv I je pouze 15 nsobn.
Zdvojnsoben intenzity cestovnho ruchu tedy zdvojnsoben potu penocovn pin
pouze cca. 37% zven potu zamstnanch v odvtv I. Pi vyuit tohoto vztahu by pak pi
celkov zamstnanosti v cestovnm ruchu v R v roce 2010 ve vi 56 % vech
zamstnanch tvoili zamstnan v cestovnm ruchu v Karlovarskm kraji piblin
8-8,5 % vech zamstnanch. Takov odhad ji lpe vyhovuje souasn ekonomick situaci
v regionu.
Souhrnn pak autor odhaduje, e v Karlovarskm kraji cestovnho ruch pmo
zamstnv piblin 7-9 % z celkovho potu zamstnanc.
V tabulkch . 7- byly provedeny prezentovny vpoty vlivu cestovnho ruchu na
ekonomiku esk republiky. Nyn se podobn jako v ppad zamstnanosti pokus autor
odhadnout vliv cestovnho ruchu na regionln ekonomiku Karlovarskho kraje s vyuitm
nejbnjho ukazatele HDP.
Odhad vlivu turismu na hrub domc produkt je sloitj ne odhad vlivu na zamstnanost
protoe neexistuje regionln daj o produkci konkrtnho odvtv. utor tak odhaduje vliv
turismu na HDP na zklad provedench odhad zamstnanosti a potu penocovn.
Pomrn jednoduch je odhad HDP cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji na zklad potu
penocovn. Z dat v Satelitnm tu cestovnho ruchu se vypote HDP cestovnho ruchu
pipadajc na jedno penocovn v R. Tento daj se pak vynsob potem penocovn
v Karlovarskm kraji a d do vztahu s celkovm regionlnm HDP autor tak dochz
-105-
k prmrn hodnot 14%. Podobn jako u odhadu vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost je
i odhad HDP cestovnho ruchu v regionu pomrn vysok.
Tab. . 24 Odhady vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost v Karlovarskm kraji

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle daj S 011 WTTC 011
V tabulce . 4 jsou zobrazeny i dal odhady HDP cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji
vypotan pomoc odhadnutho potu zamstnanc v cestovnm ruchu. Vdy je vynsoben
odhadnut poet zamstnanc vypotanm HDP v cestovnm ruchu pipadajcm na jednoho
-106-
zamstnance v nrodnm hospodstv. V tabulce . 4 jsou provedeny ti odhady. Dva
odhady e pouze pm vliv cestovnho ruchu na HDP autor vychz pi jednom odhadu
z metodiky TS a pi druhm z daj WTTC. Pokud odhadnut HDP cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji zprmrujeme za cel zkouman obdob 005-00 vyjde nm
piblin 4% vliv cestovnho ruchu na HDP v kraji. Tato hodnota je konzistentn
s odhadem zamstnanosti kterou pmo zpsobuje cestovn ruch ve zkoumanm kraji.
Hodnota odhadu pmho vlivu cestovnho ruchu na zamstnanosti i HDP pevyuje vstupy
TS pro eskou republiku a ukazuje na nadprmrn vliv odvtv cestovnho ruchu na
regionln ekonomiku Karlovarskho kraje ve srovnn s prmrem esk republiky. Byl
proveden i odhad indukovanho HDP cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji dosahuje na
zklad daj WTTC prmrn hodnoty 16,7%.
Pokud realizovan odhady ovme pomoc pravidla kter k e intenzita cestovnho ruchu
ve vi 500 penocovn na 100 obyvatel pedstavuje pspvek k HDP ve vi jednoho
procenta Koch in Vystoupil auer Holeinsk Metelkov 006 pak se zd bt odhad 4%
pspvku cestovnho ruchu k HDP Karlovarskho kraje pi intenzit cestovnho ruchu ve vi
piblin 1400 viz tabulka . reln.

8.4 Rozvoj cestovnho ruchu a poty podnik v cestovnm ruchu
Rozvoj podnikatelskch pleitost je asto oznaovan jako pozitivn efekt rozvoje
cestovnho ruchu v regionu. utor se proto rozhodl provit vzjemn vztah mezi zkladnmi
statistickmi ukazateli rozvoje cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji a poty subjekt
zapsanch v Registru ekonomickch subjekt RES. Pro zkoumn vzjemnch vztah
tchto promnnch bylo vyuito korelan analzy viz nap. Hindls Kaokov Novk
1997).
Mezi zkladn ukazatele rozvoje cestovnho ruchu zvolil autor: poet pjezd host poet
pjezd host-rezident poet penocovn poet penocovn rezident prmrn poet
penocovn ist vyuit lek vyuit pokoj poet zazen poet pokoj a poet lek.
daje o potu subjekt zapsanch v Registru ekonomickch subjekt lennch podle
odvtv OKE a okres Karlovarskho kraje vetn informace o nov vzniklch subjektech
pro obdob 004-010 zskal autor pmo z karlovarsk poboky eskho statistickho adu
v ervenci 011. Do korelan analzy byly zaazeny daje o celkovm potu subjekt
zapsanch v RES a daje potu subjekt zapsanch v nsledujcch odvtvovch skupin dle
-107-
OKE 52 Maloobchod,
29
opravy spotebnho zbo; 55 Ubytovn a stravovn;
60 Pozemn doprava; 6 Vedlej innosti v doprav cestovn kancele a Rekrean
kulturn a sportovn innost.
Bylo vytvoeno celkem sedm matic korelanch koeficient mezi ve zmiovanmi ukazateli
v asov ad 004-010 ecch vztahy mezi poty subjekt v R Karlovarskm kraji
okresech Cheb Sokolov a Karlovy Vary a mezi vzniklmi subjekty v Karlovarskm kraji
a okresu Karlovy Vary vdy v konfrontaci se zkladnmi ukazateli cestovnho ruchu v danm
regionu. Pehled vytvoench matic korelanch koeficient je soust plohy G. Krom
vztah mezi poty podnik a ukazateli rozvoje cestovnho ruchu je mon sledovat
i vzjemnou zvislost mezi ukazateli cestovnho ruchu a poty podnik navzjem.
Ped zkoumnm ve uvedench zvislost porovnal autor data o potech subjekt
z Karlovarskho kraje zapsanch v RES s daji za celou eskou republiku. Byly srovnvny
podly pot podnik v jednotlivch odvtvch na celkovm potu subjekt na sledovanm
zem. Ve sledovanm obdob 004-2010 se v Karlovarskm kraji nachz o 55-75 % vce
subjekt psobcch v maloobchod ne na zem esk republiky. Na zem Karlovarskho
kraje je podl subjekt psobcch v ubytovacch a stravovacch slubch o 5 % vy ne
v cel R. V ostatnch sledovanch odvtvch pak je podl subjekt na jejich celkovm potu
srovnateln pro Karlovarsk kraj i eskou republiku. Vt intenzita cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji, zapiuje nadproporcionln podl subjekt psobcch
v oblasti ubytovacch a stravovacch slueb, a pravdpodobn i v oblasti maloobchodu.
Vstupy korelan analzy povauje autor za pomrn pekvapiv. Napklad v rmci cel
esk republiky byla napklad identifikovna siln nepmo mrn zvislost
30
potu
subjekt v ubytovacm a stravovacm sektoru na vtin ukazatel rozvoje cestovnho ruchu.
Rozvoj cestovnho ruchu by tak spe smoval ke zmenovn potu subjekt v danm
odvtv. Uritm vysvtlenm tohoto faktu by mohla bt snaha o lep vyuvn kapacit
a konsolidace trhu ubytovacch a stravovacch slueb.

29
Odvtv maloobchodu bylo do analzy zahrnuto protoe v literatue i v expertnch rozhovorech je zmiovno
propojen rozvoje cestovnho ruchu s dalmi odvtvmi ekonomiky piem prv maloobchod pmo profituje
z trat turist navtvujcch region a je tak nasnad e by mohl bt rozvojem cestovnho ruchu podpoen.
30
Vysok kladn korelan koeficienty jsou v ploze H oznaeny zelen a znamenaj pmo mrn vztah mezi
veliinami. Vysok zporn korelan koeficienty jsou oznaeny erven. Intenzita obou barev m dva stupn
zvislost vt ne 0 je barevn intenzivnj barevn jsou oznaeny vechny zvislosti vy ne 065.
-108-
Souhrnn lze konstatovat e pestoe jsou nalzny dl siln zvislosti mezi nktermi
zkoumanmi ukazateli ve zkoumanch zemch nelze ze zjitnch dat uinit obecn platn
zvry pro cel zem Karlovarskho kraje ohledn zvislosti potu subjekt psobcch
v oblasti cestovnho ruchu zapsanch v RES a ukazateli rozvoje cestovnho ruchu. Stejn tak
se neprokzala pozitivn zvislost mezi ukazateli rozvoje turismu a vznikajcmi subjekty
v odvtv cestovnho ruchu.
Paradoxn zajmavj vstupy ukzala analza vztah mezi kapacitnmi ukazateli cestovnho
ruchu poet zazen pokoj a lek a ukazateli aktivity cestovnho ruchu poet
penocovn poet pjezd host. Celkov v Karlovarskm kraji je patrn pozitivn vztah
mezi poty pjezd a penocovn a poty existujcch pokoj. Markantn je tento vztah
v okresech Karlovy Vary a Sokolov naopak slab zvislost je vykzna v okrese Cheb.
V tomto ppad se ukzalo e vy intenzita cestovnho ruchu pozitivn ovlivuje objem
nabzench ubytovacch kapacit avak kladn neovlivuje poty subjekt v sektoru
ubytovacch a stravovacch slueb. Mnoho dlch negativnch zvislost mezi poty subjekt
a ukazateli cestovnho ruchu pisuzuje autor konsolidaci trhu cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji.
I kdy je podl subjekt psobcch v odvtvch spojench s cestovnm ruchem
nadproporcionln ve srovnn se stavem v cel R, nebyly nalezeny pozitivn zvislosti
mezi poty subjekt psobcch v cestovnm ruchu a ukazateli rozvoje cestovnho ruchu.

8.5 Pjmy obc plynouc z cestovnho ruchu
V podstat jedinm pjmem kter lze v rozpotech obc pmo piadit cestovnmu ruchu
jsou mstn poplatky vybran obcemi na zklad zkona . 565/10 Sb. o mstnch
poplatcch ve znn pozdjch pedpis a sice se konkrtn jedn o poplatek za lzesk
nebo rekrean pobyt a poplatek z ubytovac kapacity kter obce mohou vybrat na zklad
obecnch vyhlek piem pslun novela zkona . 565/10 Sb. uruje maximln vi
mstnch poplatk kter je v souasn dob 15 K na osobu a noc u poplatku za pobyt a 6 K
za obsazen lko u poplatku z ubytovac kapacity piem me bt stanoven i formou
ronho paulnho poplatku. V tabulce . 5 naleznete pehled sazeb mstnch poplatk
u vybranch obc v Karlovarskm kraji v letech 2005-010 kter byl sestaven na zklad
daj z oficiln internetovch strnek jednotlivch obc.
-109-
Tab. . 25 Pehled sazeb mstnch poplatk vybranch obc Karlovarskho kraje
v letech 2005-2010

Zdroj: Vlastn vzkum Cheb 011 na zklad oficilnch dokument jednotlivch obc (viz Seznam
pouitch zdroj
Poznmka: V pehledu chyb Lzn Kynvart s konstantn hodnotou poplatku za lzesk nebo rekrean pobyt
ve vi 10 K, a 4 K u poplatku z ubytovac kapacity, bohuel vak nejsou pjmy z tchto poplatk zachyceny
oddlen v rozpotu i zvrenm tu obce.
Z ve tabulky . 5 vyplv e lzesk msta vyuvaj maximln ve poplatk
stanovench zkonem ostatn msta pak vybraj ni poplatky ne je zkonem stanoven
maximln ve nkter msta se dokonce rozhodla e nkter z poplatk nebudou vybrat
vbec. V tabulce . 6 jsou pak zaznamenny pjmy jednotlivch mst z ve uvedench
poplatk. Bohuel ne u vech mst se podailo zskat pesn stky ale pouze odhady stek
ze schvlenho rozpotu pro dan rok. Z uvedench stek vyplv e nejvy pjmy
z mstnch poplatk spjatch s cestovnm ruchem maj lzesk msta nsledovan mstem
Bo Dar. Vzhledem k pomrn stlosti vybranch poplatk lze pomrn dobe srovnvat
vvoj vbru poplatk mezi jednotlivmi roky a msty. Tak je napklad patrn e v roce
00 poklesl ve vtin mst krom Chebu a Marinskch Lzn pjem z poplatk za
lzesk nebo rekrean pobyt. Ve vech mstech poklesl pjem z poplatku z ubytovac
kapacity vi roku 00. i pes vykzan nrst pjm v roce 010 u vtiny mst
nedoshl pjem z poplatk ve roku 00.

-110-
Tab. . 26 Pehled vybranch mstnch poplatk vybranch obc Karlovarskho kraje
v letech 2005-2010

Zdroj: Vlastn vzkum Cheb 011 na zklad oficilnch dokument jednotlivch obc viz Seznam
pouitch zdroj
Vzhledem k tomu e jsou od plateb poplatk osvobozeny nkter skupiny obyvatelstva nelze
vyut tchto daj pro ppadnou verifikaci statistickch daj o penocovn host. Krom
oficilnch zdroj byly kontaktovny i jednotliv obecn mstsk ady s dost
o poskytnut informacch o poplatcch avak ani pmm kontaktem nebylo bohuel mon
nkter informace zskat.
Pi analze rozpot sledovanch obc bylo tak zejm e pjmy z mstnch poplatk
subjekt cestovnho ruchu tvoily bnou soust pjm obce. V dnm z ppad nebyly
pjmy z tchto poplatk konkrtn smovny na vdaje tkajc se cestovnho ruchu.
Nicmn je teba poznamenat e u mst Cheb a Marinsk Lzn byly analyzovny vdaje
mstskch rozpot smujc do odvtv cestovnho ruchu a v obou ppadech byly vdaje
samosprv do cestovnho ruchu vy ne pjmy z mstnch poplatk generovanch
cestovnm ruchem. Napklad u msta Chebu vybran finann prostedky ani zdaleka
nepokrvaj nklady na provoz turistickho informanho centra. Situaci v Marinskch
Lznch zase podrobn rozebral Chval 011a kter konstatuje e vdaje na tzv. lzesk
nadstandard 5-krt pevyuj pjmy z mstnch poplatk.
Souhrnn lze konstatovat, e cestovn ruch zvyuje pjmy rozpot mstnch samosprv
obc, avak obce tyto pjmy obratem vydvaj ve prospch odvtv cestovnho ruchu,
piem vtinou jsou vdaje obc vy ne pjmy z vybranch poplatk. Navc stt
-111-
stanovenm maximln ve sazby jednotlivch poplatk omezuje monosti obc zvyovat
tyto pjmy.
Proveden analza je samozejm velmi zce zamen protoe se zabv pouze pjmy obc
z mstnch poplatk placench subjekty z odvtv cestovnho ruchu kter tvo pouze malou
st celkovch daovch pjm obc. Z rozpotovho uren dan RUD podle zkona
. 243/2000 Sb., o rozpotovm uren vnos nkterch dan zemnm samosprvnm
celkm a nkterm sttnm fondm zkon o rozpotovm uren dan ve znn pozdjch
pedpis jsou samozejm obcm pisuzovny ostatn daov pjmy konkrtn je pro obce
souhrnn ureno:
14 % z celosttnho hrubho vnosu dan z pidan hodnoty;
14 % z celosttnho hrubho vnosu dan z pjm fyzickch osob ze zvisl
innosti a jinch funknch poitk odvdn zamstnavatelem jako pltce dan podle
zkona o danch z pjm;
15 % z celosttnho hrubho vnosu dan z pjm fyzickch osob ze zvisl innosti
a jinch funknch poitk dle pepotenho potu zamstnanc;
14 % z vnosu dan z pjm prvnickch osob bez dan placen obcemi dle
pepotenho potu obyvatel;
14 % z celosttnho hrubho vnosu dan z pjmu fyzickch osob vybran srkou
podle zvltn sazby;
21,4 % z 60 % z celosttnho hrubho vnosu dan z pjm fyzickch osob
z podnikn a jin samostatn vdlen innosti;
30 % z vnosu dan z pjm fyzickch osob z podnikn a jin samostatn vdlen
innosti, kter mli v obci bydlit k poslednmu dni pslunho zdaovacho obdob,
tuto da plat nap. fyzick osoby, kter podnikaj jako drobn a stedn podnikatel;
100 % z vnosu dan z nemovitosti odvdn za nemovitosti nachzejc se na zem
obce. Strnsk 010
Vtina daovch pjm obc je tak pes pslun koeficienty navzna na celosttn vnosy
pslunch dan. Pouze 0 % z vnosu dan z pjm fyzickch osob z podnikn
a samostatn vdlen innosti je daovm pjmem obce kter zvis na podnikatelsk
aktivit fyzickch osob v dan obci. obec by jej vhodnou podporou podnikn mohla do
jist mry stimulovat. Nicmn ani v ppad tohoto daovho pjmu nen mon vypost
pspvek odvtv cestovnho ruchu do rozpotu konkrtn obce. Pjmy ze sprvnch
-112-
mstnch poplatk tak zstvaj jedinmi rozpotovmi pjmy obc, kter lze pomrn
snadno identifikovat a vyut je pro analzu pnosu cestovnho ruchu v konkrtn obci,
jak to bylo provedeno ve.
Dal monost zskn veejnch prostedk jsou finann prostedky EU i sttnho rozpotu
podporujc konkrtn projektov zmry.
8.6 Pehled projekt v odvtv cestovnho ruchu financovanch EU
Z vzkumu nzor expert mimo jin vyplynulo e projekty spolufinancovan z prostedk
Evropsk unie maj vznamn pozitivn vliv na rozvoj cestovnho ruchu v Karlovarskm
kraji. V obdob od vstupu esk republiky do Evropsk unie do souasnosti bylo mon
erpat prostedky na projekty podporujc cestovn ruch v regionech z nkolika operanch
program. V obdob 004-006 to byl primrn Spolen regionln operan program
SROP konkrtn lze nalzt projekty alespo sten ovlivujc odvtv cestovnho ruchu
v priorit Regionln rozvoj infrastruktury a jejch opaten .1 Rozvoj dopravy
v regionech, 2.2 Rozvoj informanch a komunikanch technologi v regionech a 2.3
Regenerace a revitalizace vybranch mst dle v priorit 4 Rozvoj cestovnho ruchu
a jejch opaten 4.1 Rozvoj slueb cestovnho ruchu a 4.2 Rozvoj infrastruktury pro
cestovn ruch. MMR 011
Tab. . 27 Pehled potu projekt a jejich rozpot realizovanch v rmci SROP
v Karlovarskm kraji

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle Strukturln fondy EU - Seznam podpoench projekt SROP [online]
Praha: MMR, 2011. [cit 2011-10-] Dostupn z: <http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/35/35f44719-a184-
4c64-8392-9ca48c47ed6b.xls>
Z tabulky . 7 vyplv e v rmci SROPu byly v Karlovarskm kraji realizovny projekty
souvisejc s odvtvm cestovnho ruchu v souhrnnm objemu 7 mil. K. Do pehledu byly
zaazeny projekty kter alespo okrajov nap. rozvojem infrastruktury souvisely
-113-
s cestovnm ruchem. Projekt pmo zamench na rozvoj cestovnho ruchu bylo sice
celkov vce avak s menm objemem investinch vdaj. Prostedky z tohoto operanho
programu mohly bt erpny mezi lety 004 a 00 alokovny do konce roku 006 jedn
se tedy o sumu vynaloenou bhem ty let. Jakkoli se tato suma zd bt pomrn vysok je
poteba ji porovnat s tvorbou hrubho fixnho kapitlu v Karlovarskm kraji kter podle
daj S kols v letech 005 a 00 mezi 15-175 mld. K ron ppadn s tvorbou
hrubho fixnho kapitlu v cestovnm ruchu v R kter podle daj S roste z 34,6 mld.
K v roce 005 na 405 mld. K v roce 00. Ron objem prostedk kter jsou iniciovny
podporou z veejnch rozpot tak tvo marginln podl na celkov tvorb hrubho fixnho
kapitlu v regionu i v odvtv cestovnho ruchu. Piem je zcela zanedbn fakt e prostedky
vynaloen v rmci opaten 4.1 SROP slouily spe pro realizaci okamitch pedevm
propaganch aktivit ne pro rozvoj fixnho kapitlu.
V dalm obdob erpn prostedk z EU kter zaalo v roce 007 a bude pokraovat do
roku 01 piem erpn bude mon a do roku 015 je mon financovat projekty
smujc k rozvoji cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji pedevm z Regionlnho
operanho programu Severozpad ROP SZ Integrovanho operanho programu IOP
Operanho programu R-Svobodn stt Bavorsko OP CZ-BY a Operanho programu R-
Sasko (OP CZ-SX). Oba posledn jmenovan programy podporuj projekty s esko-
nmeckm charakterem. erpn prostedk z tchto program stle pokrauje nicmn lze
provst dl analzu dosud alokovanch finannch prostedk EU pro projektov zmry na
zem Karlovarskho kraje. U SROPu se jednalo o prostedky ji vynaloen a pedevm
celkov za kompletn projektov zmry. V tabulce . jsou alokovan prostedky z fond
EU doplovny finannmi prostedky z veejnch rozpot stt kraje obce a soukromch
subjekt kter se musej na podpoench projekty vznamn finann podlet. Tedy celkov
generovan kapitl bude v konenm vyjden vy. erpn alokovanch finannch
prostedk probh reln od roku 00 bude pokraovat do roku 015. Vtina finannch
prostedk kter byly v operanch programech k dispozici je ji alokovna rozdlena.



-114-
Tab. . 28 Pehled potu projekt a alokace finannch prostedk EU realizovanch
nebo schvlench k realizaci) v rmci IOP, ROP SZ, OP CZ-BY, OP CZ-SX
v Karlovarskm kraji do ervence 2011

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 podle Strukturln fondy EU - Seznam pjemc podpory z fond EU
[online] Praha: MMR, 2011. [cit 2011-10-] Dostupn z: <http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/2eec9b32-
0674-48ba-a419-90fa51db8823/Seznamy-prijemcu>
V letech 2007-2013 (resp. 015 je tedy zejm k dispozici vt objem prostedk pro
projekty podporujc rozvoj cestovnho ruchu ne v letech 2004-006 resp. 00. Pi
pepotu na objem prostedk kter jsou k dispozici v prmru na jeden rok zjistme e se
objem dostupnch prostedk pinejmenm ztrojnsobil. Je vak zajmav e se zmenil
poet projekt realizovanch soukromm sektorem a zrove se zvtil objem finannch
prostedk erpanch na jeden projektov zmr. Obecn se tak d konstatovat e penze
z rozpotu EU plynou pedevm do projektovch zmr veejnho sektoru a e se zmenila
dostupnost tchto prostedk pro soukrom subjekty obecn. Zajmav je napklad porovnn
nositel projekt smujcch k podpoe rozvoje slueb cestovnho ruchu z opaten 4.1
SROPu a opaten 4. ROP SZ kde v ppad SROPu bylo 15 ze 7 projekt realizovno
soukromm subjektem aby to v rmci ROP SZ byl pouze jeden ze 16 projekt pi podobn
celkov vi finann podpory.
I pestoe se objem finannch prostedk plynoucch z fond Evropsk unie od roku
2004 do souasnosti 2011 vznamn zvil, tvo pouze marginln st investic
plynoucch do regionln ekonomiky i odvtv cestovnho ruchu maximln jednotky
procent). Za negativn lze povaovat zten pstupu mench soukromch subjekt
-115-
k finann podpoe z fond EU v dsledku zvten projekt. Navc se v dalm plnovacm
obdob Evropsk unie 014-00 vznamn sn objem finann podpory z fond EU
plynoucch do infrastrukturlnch projekt kter v souasnosti tvo zsadn st objemu
finannch prostedk z fond EU.

8.7 Vzkum ekonomickho dopadu vybranho eventu
V posledn dob je v literatue nap. Heskov a kol. 006 zmiovna dleitost event pro
rozvoj cestovnho ruchu. Pod vedenm autora prce probhl v roce 010 a 011 vzkum
nvtvnk Valdtejnskch slavnost ve mst Chebu. Jedn se o dvoudenn event kterho se
podle odhadu Turistickho informanho centra msta Cheb astn piblin 10 000
nvtvnk ron. kce je organizovna vdy posledn srpnov vkend mstem Cheb.
Nklady na konn akce se v letech 2008-010 pohybovaly mezi 0 a 110 tis. K piem
pspvek msta Cheb byl v letech 00 a 010 700 tis. K a v roce 00 500 tis. K ostatn
nklady na akci byly pokryty sponzorsky. Pliingr 011 Jednm z cl tohoto vzkumu bylo
zjitn ekonomickho dopadu tohoto eventu pro msto Cheb. Byla pouita metoda osobnho
dotaznkovho eten kter se ve sledovanch letech nezmnila a a na mal pravy byl
pouit shodn dotaznk. Hlavn vstupy vzkumu naleznete v tabulce . .
Tab. . 29 Shrnut vzkumu ekonomickho dopadu Valdtejnskch slavnost

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 s vyuitm: Pliingr 011
Pi nkladech ve vi piblin jednoho milionu korun eskch kter vynakld msto Cheb
a sponzoi akce utrat nvtvnci akce celkov piblin -5 mil. K. Je tedy zejm e
akce doke generovat krtkodob nvtvnky msta i jist objem treb pro poskytovatele
slueb cestovnho ruchu ubytovn stravovn stnkov prodej. Nicmn nvratnost
vloench finannch prostedk na organizaci eventu nen akc zajitna. Event tohoto typu
-116-
negeneruje dostatek treb na zaplacen nklad na jeho organizaci. Kdyby ist hypoteticky
cel event podala a vechny produkty na nm prodvala jedna firma musela by pi prodeji
svch produkt pracovat s extrmn vysokou mar vrazn za hranic 50% co nen pli
reln. Ekonomick vtnost akce by se samozejm dala zvit napklad vbrem
vstupnho.
Event vak na druhou stranu pin i mimoekonomick efekty nap. zlepovn image
msta pozitivn publicita msta spokojenost mstnch obyvatel vznik tradic kter by nemly
bt podceovny by se seln v podstat nedaj vyjdit. Obecn povdom o eventu se
u obou vzkum pohybovalo kolem 5 %.
Vtina dalch ve sv podstat kulturnch event v Karlovarskm kraji je spolufinancovna
z obecnch rozpot nap. Chopinv festival v Marinskch Lznch Mezinrodn filmov
festival v Karlovch Varech. Vtina akc m tedy neziskov charakter a bez pspvku obc
je jejich organizace mon pouze s obtemi.
Ve ve uvedenm kontextu pak nen pekvapiv e se msto Cheb rozhodlo podat
Valdtejnsk hry ve dvouletm intervalu. Dvodem pro toto rozhodnut bylo pedevm
zaten rozpotu msta nklady na tento event. Ppadn pozitivn efekty akce nebyly pi
rozhodovn zastupitelstva pli diskutovny. Protoe nejsou vdaje na kulturu sport i
podporu rznch akc a slavnost mandatorn a v podstat odpovdaj firemnm vdajm na
marketingovou komunikaci a sponzoring je zejm e prv u tchto pro msto
nadstavbovch akc budou primrn hledny monosti pro sporu vdaj obecnch
veejnch rozpot. Stejn jako mnoho firem s pchodem krize v prvn ad omezilo
sponzoringov aktivity i nklady na marketingovou komunikaci. Na pkladu msta Cheb,
tak meme ukzat, e podpora rozvoje cestovnho ruchu ze strany obc je velmi
volatiln zvlt v obdob klesajcch rozpotovch pjm. zrove je teba poukzat
na nutnost analzy nklad a pnos u akc podporovanch veejnmi rozpoty.





-117-
9 Vsledky vzkumu expertnch nzor
V tto kapitole budou souhrnn prezentovny vstupy realizovanho vzkumu expert pomoc
hloubkovch interview, jeho metodika byla popsna v kapitole . 5. Podklady pro
realizovan rozhovory jsou v Ploze C a D.
9.1 Pnosy cestovnho ruchu pro rozvoj regionu
Respondenti oznaili zamstnanost resp. pracovn a podnikatelsk pleitosti za hlavn
pozitivn pnos odvtv cestovnho ruchu pro regionln rozvoj Karlovarskho kraje celkem
14 respondent. Druhou nejastj odpovd 5 byly pjmy plynouc z odvtv cestovnho
ruchu nsledovala znmost kraje respondenti a jedin respondent oznail rozvoj
podnikn jako hlavn pozitivn efekt cestovnho ruchu. Nkte respondenti vyjmenovali vce
pozitivn pnos take se u dvou respondent objevila na druhm mst zamstnanost pt
dotazovanch jmenovalo dobrou image ppadn povdom o kraji dvakrt bylo jet
jmenovno budovn infrastruktury jednou vyuit prodnho potencilu a vyuit
existujcch kapacit. Souhrnn je mon konstatovat, e osloven akti cestovnho ruchu
povauj zamstnanost za jednoznan nejvt pnos cestovnho ruchu pro regionln
rozvoj Karlovarskho kraje. Vakov 011 vak upozoruje na nzk mzdy v odvtv
cestovnho ruchu a tak na nabdku pracovnch pleitost spe pro eny.
Zatmco pozitivn efekty cestovnho ruchu byly experty jmenovny v podstat bez zavhn
otzka smujc na nejvt negativn vliv cestovnho ruchu na rozvoj kraje vyvolala u
respondent jist vhn a rozpaky. Odpovdi na tuto otzku pak velmi variuj: tyikrt byla
uvedena zven kriminalita tikrt byl zmnn aspekt mezilidskch vztah ve vztahu
k cizincm a jednostrann orientace kraje na cestovn ruch dvakrt vy cenov hladina
jednou pak byly jmenovny odpadky vytven korupnho prosted neoptimln vyuit
souasnho potencilu oslabovn veejnch rozpot stagnace komercionalizace
dvojjazyn nzvy sexturismus a upednostovn zjmu turist ped zjmy mstnch
obyvatel jeden respondent pak uvedl e cestovn ruch nem negativn efekty na region.
Nkte respondenti opt jmenovali i dal negativn efekty cestovnho ruchu. Dvakrt bylo
jmenovno riziko jednostrann orientace na cestovn ruch jednou pak byly jmenovny
kriminalita negativn publicita zatovn infrastruktury zvyovn fluktuace pracovnk
zatovn ivotnho prosted vy pohyb cizch osob zvyovn cenov hladiny
sexturismus a nzk mzdy ve slubch a s tm spojen ni efekt pi vbru dan. Ten byl
-118-
mimochodem identifikovn i v tabulce . 7 pi hodnocen makroekonomickch aspekt
cestovnho ruchu.
Celkov respondenti povaovali negativn vlivy cestovnho ruchu za mn zvan a mn
dleit ne pnosy pozitivn. zatmco u pozitivnch efekt se odpovdi respondent
neliily s ohledem na jejich zamstnn nachzeli dotazovan z oblasti veejn sprvy
negativn efekty cestovnho ruchu snadnji a dokzali je i pesnji vystihnout.

Realizovan rozhovory s experty obsahovaly tak dv sti ve kterch byl hodnocen vliv
cestovnho ruchu vybran faktory prosted a u druh sady faktor jejich vliv na pjezdov
cestovn ruch. Respondenti mli urit typ vlivu pozitivn negativn bez vlivu a ohodnotit
mru vlivu na dan faktor/danho faktoru na stupnici od jedn do pti nejvy vliv).
V ppad uveden monosti bez vlivu nebyla zjiovna mra vlivu a do prmr uvdnch
v tabulce se hodnota nepotala. Pesto je poslednm sloupci tabulek vypotn prmr
jednotlivch faktor v ppad e by pi uveden monosti bez vlivu byla do aritmetickho
prmru zapotna hodnota 0. Pro jednotliv faktory byly vypoteny aritmetick prmr
smrodatn odchylka rozptyl varian koeficient ikmost a piatost Cyhelsk Kahounov
Hindls 16 Hindls Hronov Novk 1. Tyto statistick ukazatele vyjaduj variabilitu
odpovd expert. utor pedpokldal pravdpodobnostn rozdlen vzorku. V podstat plat
e m men smrodatn odchylka rozptyl a varian koeficient tm men rozdly existovaly
v odpovdch jednotlivch respondent. Zporn ikmost ukazuje vt poet odpovd kter
byly vt ne aritmetick prmr. Zporn piatost pak ukazuje na spe plo rozdlen
odpovd normln rozdlen m nulovou piatost tedy hodnoty jsou mn nahutn
kolem stedn hodnoty. U nkterch faktor nejsou ukazatele variability vypoteny protoe
nebyl k dispozici dostatek hodnot alespo 10 odpovd s mrou vlivu. Celkov lze
konstatovat e se a na vjimky nedaly vypozorovat rozdly v odpovdch expert z rznch
sektor ekonomiky i z rznch obc.

Z hodnocen expert viz tabulka . 0 vyplynulo e cestovn ruch m nejvt pozitivn
vliv na zamstnanost poet pracovnch mst. Dotazovan byli pomrn jednotn
v hodnocen tohoto faktoru. Tento vsledek koresponduje s ostatnmi vstupy vzkumu
nebo zamstnanost byla nejastj odpovd i v vodn otzce ve kter mli respondenti
uvst oblast regionlnho rozvoje kter je nejvce ovlivovna cestovnm ruchem. Podobn
-119-
pozitivn hodnotili experti pnos cestovnho ruchu na podnikatelsk pleitosti. Pi
hodnocen tohoto faktoru byli dotazovan konzistentnj ne u zamstnanosti. Celkov vak
pi hodnocen obou tchto faktor doshli experti nejvt vzjemn shody. Ti experti vak
nepovauj pracovn msta generovan cestovnm ruchem za progresivn pro region a
zamen regionu oznauj za pli jednostrann orientovan.
Tab. . 30 Kvantitativn hodnocen vlivu cestovnho ruchu na vybran faktory

Zdroj: Vlastn vzkum Cheb 011
Poznmka: V ppad, e respondenti u nkterho faktoru identifikovali pozitivn i negativn vliv, pak byly
zapotny jejich odpovdi u obou monch odpovd, proto souet odpovd u nkterch tvrzen nen roven
potu respondent (22).
Vysokho prmrnho pozitivnho vlivu doshly i faktory povdom o regionu a image
regionu kter jsou do jist mry zamniteln. Mimo jin slouily i pro jist oven
konzistentnosti hodnocen expert. Pouitm testu shody stednch hodnot dvou statistickch
vbr s neznmm ale s odhadovanm shodnm rozptylem zkladnho souboru Cyhelsk
Kahounov Hindls 16 se nepodailo na 5%n hladin vznamnosti vyvrtit hypotzu
o rovnosti stednch hodnot tedy lze konstatovat e experti odpovdali konzistentn.
Respondenti pisuzuj cestovnmu ruchu pomrn vysok vliv na konkurenceschopnost
regionu a peshranin spoluprci. Shoduj i v pozitivit tohoto vlivu. U peshranin
spoluprce vak existuje pomrn irok variabilita mezi jednotlivmi experty.
-120-
Zajmav vsledky ukzalo hodnocen vlivu cestovnho ruchu na spoluprci podnik
cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji a podnik a veejn sprvy. Pestoe jsou vypoten
mry vlivu pomrn vysok existuje zde pomrn velk variabilita mezi jednotlivmi
respondenty. Pomrn mnoho respondent nepisoudilo cestovnmu ruchu dn vliv v tto
oblasti. Na rozdl od pedchozch faktor zpsobuje pomrn velk poet expert kte
cestovnmu ruchu nepisuzuj dn vliv na spoluprci subjekt e prmrn vliv cestovnho
ruchu pi zapotn nulovch hodnot pro odpov bez vlivu vznamn kles. Otzka
hodnocen faktoru spoluprce vyvolala u respondent pomrn mnoho komentr na rozdl
od jinch diskutovanch faktor. Ti dotazovan uvedli e ochota spolupracovat nepichz
s potem zkaznk ale je o pstupu jednotlivch podnikatel/subjekt. Respondenti nebyli
jednotn ani v hodnocen vlivu krize nkte kali e men poty nvtvnk spe zvyuj
ochotu ke spoluprci druz tvrdili opak. Nicmn pevaujcm nzorem bylo e by subjekty
v oblasti cestovnho ruchu mly spolupracovat. V oblasti spoluprce veejnho a soukromho
sektoru tvrdili tyi respondenti e spoluprce nefunguje nen efektivn nebo e dokonce oba
sektory podnikaj protichdn kroky. Se zmenujc se velikost sdla kde dotazovan
podnikaj/pracuj je spoluprce obou sektor hodnocena lpe. U spoluprce v rmci
soukromho sektoru je nutn uvst e zskan hodnoty vykazuj kladnou ikmost tedy vt
st expert u tohoto faktoru hodnotila vliv cestovnho ruchu podprmrn.
Ti faktory tkajc se ekonomickho vlivu cestovnho ruchu investin vdaje veejnho
sektoru HDP kraje pjmy veejnch rozpot byly experty hodnoceny velmi podobn. Byl
uvdn pozitivn vliv cestovnho ruchu na tyto faktory. Nicmn je teba poznamenat e
odpovdi vykazuj pomrn vysokou variabilitu a tedy nejednotnosti nzor expert ohledn
vlivu odvtv cestovnho ruchu na tyto faktory. Zajmav je nzor Chvala 011b kter jako
jedin tvrd e cestovn ruch m vrazn negativn vliv na investin vdaje veejnho
sektoru. Argumentuje tm e lzesk cestovn ruch pin mstu Marinsk Lzn nutnost
investinch vdaj kter pevyuj pjmy msta z cestovnho ruchu. Z pohledu investinch
vdaj jsou pak upednostovni nvtvnci ped mstnmi obyvateli.
Pozitivn hodnotili experti vliv cestovnho ruchu na kvalitu ivota mstnch. Jejich hlavnm
argumentem byl fakt e mstn obyvatel profituj z aktivit vytvench primrn pro turisty.
Dva experti, kte vliv oznaili za negativn tak uinili kvli vy cenov hladin a
plinmu potu nvtvnk rucch mstn obyvatele.
Dal oblast hodnocenou experty byly faktory zamujc se na vliv cestovnho ruchu na
mstn obyvatelstvo. Nejvt vliv m podle respondent cestovn ruch na rozvoj lovka
-121-
spolenosti kter experti hodnot prmrn s pomrn velkou variabilitou. Hlavnm
komentovanm vlivem je poznvn novch kultur a jejich charakteristik nkolik expert
vyjaduje nzor e cestovn ruch m vliv pedevm na zamstnance podnik poskytujcch
sluby nvtvnkm. Pomrn pekvapiv vsledky nabz faktor zvyky a obyeje mstnch
obyvatel a vliv cestovnho ruchu na n. Pestoe je vliv spe oznaen za pozitivn pevauje
nzor e cestovn ruch v podstat nem vliv na zvyky a obyeje obyvatel. Experti vychz ze
situace v Karlovarskm kraji kter piblin polovina z nich oznauje za region bez tradic
a zvyk co vychz z historickho vvoje zem kraje v minulm stolet. Zajmav je pak
nzor Zmostn 011 kter podpoili dal dva experti e nm vlastn nvtvnci
pomhaj zvyky a tradice obnovovat i pmo zakldat nov. Oznaen efektu cestovnho
ruchu na tradice a zvyky za spe pozitivn je zajmav v kontextu dalho faktoru tkajcho
se vztahu obyvatel regionu a turist kter je podle mrn vtiny expert cestovnm ruchem
spe zhorovn. Mra vlivu cestovnho ruchu je ve srovnn s ostatnmi sledovanmi faktory
oznaena za pomrn nzkou. Souhrnn se jedn v podstat o jedin faktor kde se
v hodnocen expert vyrovnal negativn vliv cestovnho ruchu pozitivnmu. Hodnocen vlivu
bylo v prmru jedno z nejnich a vykazovalo nejvt variabilitu. Komente expert
rozdluj typ vlivu podle zdrojov zem dva experti pmo uvedli e rut turist maj spe
negativn vliv a nmet turist naopak pozitivn nebo podle zainteresovanosti mstnch
obyvatel na cestovnm ruchu. Celkem tyi experti shodn konstatuj e u pracujcch
v odvtv cestovnho ruchu pev pozitivn efekt dky pjmm kter jim nvtvnci
pinej zatmco obyvatel nespojen s odvtvm cestovnho ruchu jsou vi turistm spe
apatit nebo se u nich projevuje urit rozpaitost vi turistm. Pozitivn vliv cestovnho
ruchu na vztahy mstnch a nvtvnk experti asto pisuzuj ekonomickm efektm
plynoucm z cestovnho ruchu.
V tomto kontextu je zajmav hodnocen vlivu turismu na vi prmrn mzdy
v Karlovarskm kraji kdy mezi odbornky nepanuje jasn nzor. Ptice expert zmiuje
pozitivn i negativn vliv cestovnho ruchu na vi prmrn mzdy. Hodnot pozitivn
vytvoen pracovn msta avak negativn hodnot vi platu. Vtina expert uznv e
mzdy v cestovnm ruchu jsou pomrn nzk. Experti ale mli tendenci srovnvat vyplcenou
mzdu s nulovou variantou pro zamstnance tedy nezamstnanost. Nakonec i v tto otzce
oceuj respondenti pnos cestovnho ruchu v podob vytven pracovnch mst, ovem
uvdomuj si spe nzk mzdy vyplcen v tomto odvtv.
-122-
Dal dv oblasti u kterch experti identifikuj krom pozitivnch i negativn vlivy cestovnho
ruchu jsou ivotn prosted a rove stravovacch slueb. Mra vlivu je u obou faktor
hodnocena podobn. U gastronomie vak pevauje poet respondent kte identifikovali
pozitivn vliv. U obou faktor tak nalzme pozitivn ikmost v rozdlen odpovd tedy
tendenn experti spe hodnotili vliv podprmrn. U faktoru ivotnho prosted nachzej
respondenti pomrn jasn psoben cestovnho ruchu. Z hlediska pozitivnho je to pedevm
vt pe o ivotn prosted a jeho ochrana 7 odpovd z negativnho pohledu se je
zmiovno zven zaten ivotnho prosted 4 experti, odpadky a ern skldky
experti). Pi hodnocen rovn stravovacch slueb se experti ve svch komentch pli
neshoduj. U ty expert lze najt shodu nad faktem e nabdka stravovacch slueb je irok
co povauj za pozitivn avak zrove jako negativn hodnot kvalitu tchto slueb
ppadn pomr kvality a ceny. Dal tyi respondenti povauj stvajc rove stravovacch
slueb za dobr zklad pro dal rozvoj.
Dosud nezmnn zstal rozvoj destinanho managementu marketingu. Experti pomrn
jasn dokzali v rozhovorech identifikovat hlavn cle a role destinanho managementu,
nicmn nepovaovali rozvoj cestovnho ruchu za vznamn impuls pro jeho rozvoj. Pi
vpotu prmru se zapotenm odpovd bez vlivu do prmru dokonce vykazuje tento
faktor druhou nejni mru ovlivnn. I kdy pouze jedin expert zmnil negativn vliv. Navc
tento faktor vykazuje pomrn vysokou variabilitu a pevahu niho hodnocen mry vlivu
ne je stedn hodnota. V komentch expert pevauje jednoduch konstatovn e se
v Karlovarskm kraji destinan management nerozvj.

9.2 Faktory ovlivujc podnikn v cestovnm ruchu
Dotazovan experti mli jmenovat ti nejdleitj faktory kter ovlivuj podnikn
v cestovnm ruchu. Jednalo o otzku volnou take byla jmenovna irok kla faktor.
Celkov respondenti jmenovali 61 faktor kter se vak daj uspodat do nkolika skupin.
Tyto skupiny faktor jsou uvedeny v tabulce . 1. Faktory jsou uspodny do skupin podle
lenn prosted podniku cestovnho ruchu uveden v dvjch kapitolch tto prce.
Souhrnn je mon konstatovat e respondenti nejastji krt jmenovali faktory vnitnho
prosted podnik cestovnho ruchu. Naopak pouze 16krt byly zmnny faktory globlnho
prosted.

-123-
Tab. . 31 Nejdleitj faktory ovlivujc podnikn v cestovnm ruchu
Skupina faktor Faktor Poet jmenovn
Faktory globlnho prosted
legislativn rmcov podmnky na vech
rovnch
6
svtov hospodsk situace 3
ekonomick situace v R 2
vhodn kurz Euro/K 2
ivotn styl 1
ern ekonomika 1
vzov povinnost pro nvtvnky 1
Celkem 16
Faktory regionlnho prosted krtkodob
a stedndob neovlivniteln
infrastruktura a dostupnost regionu 6
image regionu povdom o nm 5
prodn liv zdroje 2
poloha (lokalita) 2
kulturn podmnky a pamtky 1
Celkem 16
Faktory regionlnho prosted krtkodob
a stedndob ovlivniteln psobenm
regionln politiky a podnik)
koncepn rozvoj management regionu 3
irok nabdka doplkovch slueb 2
dostupnost kapitlu finannho i lidskho 1
bezpenost 1
materiln technick zkladna 1
Celkem 8
Faktory vnitnho prosted
mikroprosted podniku kter lze
ovlivovat
e a kvalita zvyujc se nebo alespo
zachovvan nabzench slueb
9
odpovdajc cenov rove
poskytovanch slueb
6
kvalita v odpovdajc cen 2
kvalifikovan personl a jeho dostupnost 6
schopnost oslovit klienta 2
osoba majitele podniku 1
flexibilita 1
pe o klienty 1
Celkem 28
Zdroj: Vlastn vzkum Cheb 011
Z realizovanch rozhovor vyplv e pro spn fungovn podnik cestovnho ruchu
zvis pedevm na nich samotnch. Vbec nejastji byla zmiovna kvalita nabzench
slueb asto v kombinaci s odpovdajc cenou za tyto sluby. Z hlediska regionlnho
prosted je za nejkrititj faktor oznaena infrastruktura. V rmci globlnho prosted je
nejdleitjm faktorem legislativn prosted.
Otzku tkajc se faktor kter ovlivuj podnikn v odvtv cestovnho ruchu rozvjel
dotaz smujc v jedn sv sti na chovn podnik v prbhu ekonomick krize
krtkodob reakce na makroekonomick vvoj a ve druh sti smujc ke zjitn
podstaty dlouhodob prosperity podnik cestovnho ruchu. Zatmco v pedel otzce eili
respondenti vnj i vnitn prosted podniku zde se odpovdi tkaly v podstat vhradn
prostedn vnitropodnikovho. Z hlediska krtkodob reakce podnik 4 odpovd na
ekonomickou cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji se zd bt nejdleitj:
-124-
diverzifikace produkt (7 odp.), clovch skupin 6 odp.) a rizik (2 odp.),
snaha o udren i zven kvality a ceny odp.),
rozvoj marketingov komunikace 5 odp.),
sniovn nklad efektivnj vyuvn zdroj (4 odp.),
aktivita v reakci na trn vvoj odp.),
flexibilita (3 odp.),
vyuvn novch technologi odp.),
flexibiln prce s cenou (2 odp.),
spoluprce 1 odp.) a
vzdlvn pracovnk 1 odp.).
U dlouhodobch kritri jmenovali respondenti zsti odlin faktory spchu firem v odvtv
cestovnho ruchu 51 odpovd:
diverzifikaci clovch skupin 7 odp. a produkt odp.),
pe o zkaznka CRM 7 odp.,
spoluprce s jinmi podniky a subjekty 7 odp.),
zvyovn kvality 4 odp.),
rozvoj materilnho prosted odp.),
zlepovn produkt odp.),
jasn podnikatelsk koncepce odp.),
korektnost vi zkaznkovi nabdka slueb odpovd skutenosti 2 odp.,
rozvoj personlu odp.),
marketingov komunikace odp.),
aktivn reakce na podnty trhu odp.),
naslouchn trendm odp.),
jedinenost diferenciace 2 odp.,
udrovn cenov hladiny 1 odp.),
sniovn nklad 1 odp.),
vyuvn novch technologi 1 odp.) a
intenzivn namsto extenzivnho rozvoje 1 odp.).
Pi porovnn kritri spnosti podnik cestovnho ruchu v obou dotazovanch
obdobch vyplv jako jednoznan kritrium snaha o diverzifikaci clovch skupin
a produkt, nebo alespo pipravenost na ni. vaek 011 toti poznamenal e pi
-125-
v podstat pln obsazenosti hotelu solventn klientelou, by jakkoli diverzifikace clovch
skupin s nejvt pravdpodobnost znamenala propad celkovho objemu treb. Je zejm e
si dotazovan experti uvdomuj pomrn jednostrannou orientaci cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji na lzesk cestovn ruch. Kritrium kvality za odpovdajc cenu je
astji zmiovno v krtkm obdob zatmco v dlouhm obdob se do poped dostv pe
o zkaznka a snaha o pln naplnn jeho poteb. Respondenti povauj dostatenou kvalitu
produktu za podmnku nutnou pro uspokojen zkaznka. V dlouhm obdob vznamn zskal
na dleitosti faktor spoluprce s ostatnmi podniky kter byl ve faktorech spnosti
v krtkm obdob zmnn pouze jedenkrt. Zde se nabz otzka zda jsou podniky schopny
a ochotny pi een kadodennch krtkodobch problm investovat as a energii i do
dlouhodobjch kooperanch koncepc.
Experti se tak v podstat shoduj s Kislingerovou 010 s. 16 kter uvd e v ppad
krizi si budou muset podniky pomoci vlastnmi silami.

9.3 Vlivy prosted na podniky cestovnho ruchu
Z hlediska globlnho prosted byly pomoc otevench otzek zkoumny dva aspekty:
legislativn podmnky a klimatick podmnky poas.
Autor s ohledem na etnost medilnch zprv pedpokldal e legislativn rmec bude
pomrn vznamn ovlivovat odvtv cestovnho ruchu. Proto byli experti dotazovni prv
na ovlivnn cestovnho ruchu zmnami v prvnm rmci. Ve ve popsanch vstupech
vzkumu povauj respondenti legislativn rmec za nejdleitj st vnjho prosted
podnik cestovnho ruchu. Avak pi konkrtn otzce na jeho zhodnocen byli experti
pomrn zdrenliv pouze est oznailo legislativu za vznamn ovlivnn. Zvlt zstupci
podnikov praxe jsou v podstat smeni s legislativnmi podmnkami v esk republice
a jejich zmnami. U se s nimi t respektuj je a spe zdrazuj nutnost bt flexibiln
a pizpsobovat se rmcovm podmnkm. Dvodem pro takov nzory me bt veobecn
vysok zvislost odvtv cestovnho ruchu na vnjch a tm pdem podniky
neovlivnitelnch rmcovch podmnkch kter nut podniky rychle se pizpsobovat
zmnm. Navc Mrzek 011 podotk e zkaznky legislativn rmec nezajm chtj
prost bt obsloueni. Zajmav je i nzor Krle 011 kter tvrd e cestovn ruch nen tak
siln pjmov zdroj aby byl sttem exkluzivn podporovn. Z hlediska hodnocen
legislativnch podmnek byla nejastji zmiovna nsledujc omezen:
-126-
DPH celkov zmiovna odp.) sniovn mar pi rstu DPH 1 odp. rzn
sazby pro nkup a prodej odp. vysok podl lidsk prce a tedy vy odvody DPH
(1 odp. vznamn dopady by mla zmna nulov sazby DPH pro len odp.),
nestabilita (7 odp.)
autorsk zkon a jeho dopady 5 odp.),
zkonk prce a regulace trhu prce neprunost (3 odp.),
administrativn a nkladov nronost legislativnch poadavk odp.),
vy zdaovn a restrikce podporuj vznik/rozvoj ed ekonomiky odp.),
chybjc zkon o financovn cestovnho ruchu odp.),
vzov politika R (2 odp.) souvis s ruskm zdrojovm trhem a
zmny v indikanch seznamech omezovn pspvku zdravotnch pojioven na
lzeskou lbu s dopadem na pjezdy rezident odp.).
Dva experti navc doporuuj urit uvolnn legislativnch restrikc: podniky by se mly
nechat dchat.
Zskan poznatky lze shrnout do nkolika zobecujcch charakteristik. Legislativn
podmnky a omezen jsou brny jako nutn zlo, kter je vak teba respektovat.
U mnoha dotazovanch byla ctit velk nejistota s ohledem na budoucnost lzesk
lby z hlediska DPH, indikanho seznamu apod. Zvanj dopady legislativnho
rmce byly vyjadovny u respondent z mench podnik a paradoxn z veejnho
sektoru.

Dal specifickou oblast kter byla dotazovna byly klimatick podmnky poas a jejich
vliv na cestovn ruch v Karlovarskm kraji. Experti se v hodnocen klimatickch podmnek
dosti rozchzeli. ji v hodnocen klimatickch podmnek jako takovch tak i ve vlivu na
pjezdov cestovn ruch. Experti pi hodnocen vlivu poas pomrn striktn oddlovali typy
cestovnho ruchu ale i ron obdob a dlku pobytu. Nzory respondent se rozdlili na dv
poloviny. Jedni tvrdili e poas vliv m a spe negativn co do potu pjezd. Ostatn pak
tvrdili e poas vliv na pjezdy nem. U lebnch lzeskch a tedy delch pobyt
vtina expert uvdla e na n poas vliv nem. Dokonce pr hor poas me mt
pozitivn vliv na pjezdy nvtvnk odpovdi. Specificky byly uvdny mrnj teploty
v lt pro turisty z Blzkho vchodu i celkov chladnj poas kter je phodn pro
rekonvalescenci po plastickch operacch.
-127-
Spe ne celkov klimatick podmnky jsou problmem extrmy v poas. Ti respondenti
uvedli e dleit je stabilita a pedvdatelnost poas. Zkuenosti z podnikatelsk praxe
ukazuj e vt vliv m poas i pedpov horho poas na krtkodob vkendov
pobyty a individuln pjezdy 6 respondent nap. Vetekov 011. Naopak Bohnek
011 uvauje v evropskm kontextu kdy tvrd e hor poas v Evrop me znamenat
vce pjezd do Karlovarskho kraje za relaxac a poznnm. est expert tak uvdlo
vraznj vliv poas u pobyt zamench na outdoorov aktivity pedevm s ohledem na
destinace v Krunch horch. Ve dvou ppadech byl vliv poas hodnocen jako zvanj
v zim ne v lt. tyi dotazovan v tomto kontextu rovnou uvdli e je poteba vylepit
nabdku doplkovch a indoorovch aktivit.
Klimatick podmnky, podle expert, ovlivuj pouze omezen pjezdy nvtvnk za
hlavnm produktem cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji lebnch lzeskm
pobytem. Naopak vliv poas na pjezdy u krtkodobch, individuln plnovanch
a na outdoor zamench pobyt je vy. Pokud dme do souvislosti odpovdi
u pedchozch dotaz kde experti zdrazovali nutnost diverzifikace clovch skupin a
produkt pak logicky jakkoli pesun od dlouhodobjch lebnch lzeskch pobyt
znamen vrazn vy volatilitu v pjezdech nvtvnk zpsobenou mimo jin i aktulnm
poasm.

Krom odpovd na oteven otzky hodnotili experti kvantitativn vliv rznch faktory
prosted na rozvoj cestovnho ruchu.
31
Celkov je mon konstatovat e pi hodnocen tchto
faktor nedokzali dotazovan v mnoha ppadech urit mru vlivu faktoru na rozvoj
cestovnho ruchu. Naopak typ vlivu ppadn neutrlnost byl urovn bez vtch problm.
Toto veobecn pozorovn reakc expert ukzalo e se dotazovan nktermi vztahy mezi
pjezdovm cestovnm ruchem a udlostmi ve vnjm prosted pli nezabvaj. Ppadn
s nimi nemaj dostatenou zkuenost aby mohli mru vlivu ohodnotit. Souhrnn vstupy tto
sti expertnch rozhovoru uvedeny v tabulce . .



31
Metodika hodnocen je popsan v druh sti podkapitoly . .1.
-128-
Tab. . 32 Kvantitativn hodnocen vlivu faktor vnjho prosted na rozvoj
cestovnho ruchu

Zdroj: Vlastn vzkum Cheb 011
Poznmka: V ppad, e respondenti u nkterho faktoru identifikovali pozitivn i negativn vliv, pak byly
zapotny jejich odpovdi u obou monch odpovd, proto souet odpovd u nkterch tvrzen nen roven
potu respondent (22). U nkterch faktor nebyli nkte respondenti hodnotit vechny faktory, proto me bt
souet odpovd u nkterch faktor ni ne poet respondent (22).
Prodn zdroje a atraktivity cestovnho ruchu byly experty hodnoceny jako faktor s nejvtm
pozitivnm vlivem na rozvoj cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji. Experti se v tomto
hodnocen shodovali ti z nich dokonce povaovali prodn zdroje a atraktivity za
nedostaten vyuit. Druhm faktorem kter podle expert vznamn pispv k rozvoji
cestovnho ruchu je finann podpora pro projekty v cestovnm ruchu financovan
z prostedk Evropsk unie. I zde panuje u odbornk pomrn jasn shoda pestoe je mra
vlivu hodnocena na ni rovni ne u pedchozho faktoru. Nicmn dva experti zmiovali
jistou neefektivitu a netransparentnost pi vyuvn tchto zdroj.
Jako pozitivn pro rozvoj cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji vnmaj experti image kraje i
esk republiky piem za dleitj oznauj dotazovan image Karlovarskho kraje. Pt
expert uvd e image Karlovarskho kraje je v podstat nahrazovno image lzeskho
trojhelnku. Deset respondent uvedlo e image kraje m vt vliv na pjezdy sedm
-129-
tvrdilo e image cel esk republiky m stejn vliv na pjezdy jako image kraje a pt
dotazovanch pedpokld e turisty vce ovlivuje celkov image R.
Dal faktory souvisely s udlostmi tkajcch se Evropsk unie a zaleovn R do jejch
struktur. Vstup do Schengenskho prostoru byl hodnocen experty jako pozitivn pro rozvoj
cestovnho ruchu s pomrn vysokou mrou vlivu Experti naopak nepedpokldaj vznamn
ovlivnn pjezdovho cestovnho ruchu otevenm pracovnho trhu ke ktermu dolo
v letonm roce. Ti dotazovan u hodnocen vstupu do Schengenskho prostoru uvdj
negativn vliv na pjezdy turist a sice v souvislosti s psnjm posuzovnm dost o vza
u ruskch klient.
Experti hodnotili tak vliv ekonomick krize nebo naopak hospodskho rozmachu ve svt
na pjezdy turist do Karlovarskho kraje. Oba faktory byly ohodnoceny podobnou mrou
vlivu, s pomrn velkou variabilitou v odpovdch respondent. Ti respondenti vyjdili
nzor e vliv hospodskho rozmachu nastupuje pomaleji ne vliv ekonomick krize
piem napklad u kongresovho cestovnho ruch je vliv krize v podstat okamit. Dal
tyi respondenti poukzali na zmnu struktury klient v obdob ekonomick krize a sice
konkrtn poukzali na zven potu domcch turist. Tento nzor podpoili dva dotazovan
komentem e v dob hospodskho rstu vyhledvaj nvtvnci jet atraktivnj
destinace ne je Karlovarsk kraj. Je zajmav e tyi respondenti vnmali vliv ekonomick
krize jako pozitivn pro rozvoj cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji i kdy jejich
hodnocen mry vlivu bylo podprmrn. Z odpovd expert je vak zejm e ekonomick
krize nemus nutn znamenat pouze negativn efekty na pjezdov cestovn ruch.
Experti byli t podni o zhodnocen vlivu opaten regionln politiky na obecn krajsk a
sttn rovni oddlen pro kadou rove piem byla dotazovna pouze mra vlivu.
Opaten veejn sprvy mohou bt logicky pozitivn i negativn. Dotazovan vyhodnotili
opaten na obecn rovni jako ta kter ovlivuj rozvoj cestovnho ruchu nejvce. Tsn
nsleduj zsahy krajsk politiky. S vtm odstupem je v me vlivu hodnocena sttn
politika jej hodnocen vykazuje nejvt variabilitu. Experti sv hodnocen u tchto faktor
komentovali pomrn stroze. Sttn zsahy jsou povaovny za status quo kter nelze
ovlivnit zatmco ob dal rovn regionln politiky do jist mry ovlivniteln jsou.
Posledn pomrn obshlou skupinu faktor tvoily krizov situace teroristick toky
rozen nakalivch nemoc nehody asto hypotetickho charakteru. Prv u tto skupiny
faktor se experti potkali s nutnost odhadovat mon vliv negativnch udlost, s nimi
-130-
nemli zkuenost. Za jednoznan nejmn by negativn ovlivujc cestovn ruch byly
oznaeny nehody v osobn hromadn doprav. I negativn vlivy byly experty oznaovny za
krtkodob a pro rozvoj cestovnho ruchu mlo vznamn. Podobnou mru vlivu i kdy
s vtm potem expert hodnotcch jejich negativn vliv zaznamenaly iveln pohromy
kter byly odlieny z hlediska jejich geografickho vskytu. Pomrn nzkou mru vlivu
ivelnch pohrom v R na rozvoj cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji lze vysvtlit
pomrn malou pravdpodobnost vskytu podobnch situac na zem kraje.
Pi hodnocen ivelnch pohrom ve svt oznaili ti experti vliv na cestovn ruch v kraji za
pozitivn co bylo zdvodnno na pkladu mimoevropskch katastrof kter pimly uritou
skupinu turist vyhledvat dovolenou na evropskm zem spe ne by odltali do
vzdlenjch mimoevropskch destinac. Rozen nakalivch nemoc v R nebo ve
zdrojovch oblastech nvtvnk Karlovarskho kraje bylo povaovno za situace s vtm
vlivem na cestovn ruch ne iveln pohromy. Piem bylo vnmno rozen nemoc v R
jako vt hrozba ne podobn situace ve zdrojovch oblastech nvtvnk kraje. Specificky
byli dotzni respondenti psobcch v ubytovacch zazench jestli podnikaj njak opaten
ohledn pjezdu host pi rozen nakalivch nemoc v jejich vlasti. Bylo vyuito pkladu
rozen infekce bakterie e-coli na zatku lta 011 tedy v dob realizace vzkumu.
Z odpovd vyplynulo e dn opaten nebyla podnikna. V ppad dotazu na vliv
teroristickch tok piazovali experti vy mru negativnho ovlivnn ppadn krizov
situaci na zem esk republiky. Jeden respondent dokonce u monho teroristickho toku
ve zdrojov zemi nvtvnk vidl pozitivum v monosti zven potu nvtvnk kte se
sna uniknout ped touto krizovou situac.
Souhrnn tak lze konstatovat, e krizovm situacm pisoudili experti men vliv na
cestovn ruchu, ne aspektm regionlnho prosted prodn podmnky, image.
Negativn udlosti v esk republice byly hodnoceny jako zvanj. Experti
odhadovali spe malou pravdpodobnost vskytu zmnnch krizovch situac na zem
kraje i esk republiky, co by mohl bt dvod pro zjitnou nzkou mru vlivu tchto
udlost na rozvoj cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji.

-131-
9.4 Vztah cestovnho ruchu a regionlnho prosted
V posledn sti rozhovoru byli experti podni o vyjden souhlasu i nesouhlasu
s pipravenmi tezemi kter se tkaj hodnocen nkterch aspekt rozvoje cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji.
Tab. . 33 Expertn hodnocen vybranch aspekt rozvoje cestovnho ruchu
Tvrzen Typ odpovdi Poet odp. Koment
Vliv cestovnho ruchu na regionln rozvoj
Karlovarskho kraje je
peceovn. 8
podceovn. 6
realisticky hodnocen. 9
Pravideln przkumy poptvky
nvtvnk v cestovnm ruchu
pispj/nepispj k rozvoji
podnikatelskch pleitost v cestovnm
ruchu.
pispj 20

nepispj 2
Rozvojem cestovnho ruchu by se mla
zabvat pedevm podnikatelsk sfra.
ANO 5 13 odp. veejn sprva a
podnikatelsk sektor
spolen
NE 17
Cestovn ruch v rmci esk republiky je
vhodnm doplnnm mstn ekonomiky ne
vak jejm hlavnm motorem.
ANO 22

NE 1
Cestovn ruch v rmci Karlovarskho kraje
je vhodnm doplnnm mstn ekonomiky
ne vak jejm hlavnm motorem.
ANO 9 1 odp. je hlavnm
motorem, ale bylo by
lep, kdyby nebyl, 2x
jednm z hlavnch
motor
NE 15
Zisky podnik v odvtv cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji jsou v pevn me
zptn investovny v rmci regionu.
ANO 16 2 odp. mal ano velk
ne, 2 odp. mstn ano a
ciz ne
NE 9
Turist vytlauj mstn obyvatele z center
vznamnch destinac cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji.
ANO 9
3 odp. mstn v centrech
nebyli ani pedtm NE 13
Rozvoj cestovnho ruchu v Karlovarskm
kraji zpsobuje problmy v oblasti
dopravy zcpy nedostatek parkovi.
ANO 2
NE 20
Uspokojen poadavk klienta zkaznka
je primrnm clem podnik cestovnho
ruchu v Karlovarskm kraji.
ANO 14 V ppad odpovdi NE
uvdla pevn vtina
expert krtkodob zisk
jako pevaujc
orientaci.
NE 12
Zdroj: Vlastn vzkum Cheb 011
Poznmka: V ppad, e respondenti nedokzali zvolit ani jednu z monch odpovd, ppadn rozdlili svoji
odpov na dv sti, byly zapotny jejich odpovdi u obou monch odpovd, proto souet odpovd
u nkterch tvrzen nen roven 21.
Z tabulky . je zejm e se u nkterch tvrzen experti nedokzali shodnout. Napklad
u vodnho tvrzen kter eilo hodnocen vlivu cestovnho ruchu na regionln rozvoj
v Karlovarskm kraji. Nejastji experti uvdli e je cestovn ruch realisticky hodnocen
avak i z jejich nslednch odhad vlivu cestovnho ruchu na HDP a zamstnanost viz dle
-132-
spe vyplv e cestovn ruch a jeho vliv na regionln rozvoj je peceovn co tvrdilo osm
dotazovanch.
V souasn dob nejsou na regionln rovni realizovny kontinuln przkumy v oblasti
cestovnho ruchu samozejm krom indiktor sledovanch S a pravdpodobn i proto
se experti v podstat shodli na tvrzen e pravideln przkumy nvtvnk by pisply
k rozvoji podnikatelskch pleitost v odvtv cestovnho ruchu.
Experti naopak spe nesouhlasili s tvrzenm e by se rozvojem cestovnho ruchu ml zabvat
pouze podnikatelsk sektor. Vtina ze 17 respondent kte s tvrzenm nesouhlasili byla
toho nzoru e by se o rozvoj cestovnho ruchu slueb infrastruktury atraktivit mly dlit
soukrom a veejn sektor. Nkte dotazovan argumentovali e to v ppad infrastruktury
a mnoha atraktivit kulturnch pamtek prodnch atraktivit ani jinak nen mon.
Podobn podle nzoru pevn vtiny expert nezpsobuje intenzivn cestovn ruch
v Karlovarskm kraji problmy v oblasti dopravy. Dotazovan pi rozhovoru zmiovali pouze
dl problmy s parkovnm v centru mst avak z celkovho pohledu nepovauj dopravn
situaci za napjatou.
Zajmav vsledky poskytly odpovdi na tvrzen o dleitosti odvtv cestovnho ruchu
v podmnkch mstn ekonomiky. V rmci esk ekonomiky povauj vichni experti pouze
jedin se neuml rozhodnout odvtv cestovnho ruchu pouze za doplujc ekonomickou
aktivitu. Vznam cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji je hodnocen odlin. 15 expert
povauje cestovn ruch v tomto kraji za hlavn motor mstn ekonomiky ppadn alespo za
jedno z hlavnch odvtv ekonomiky.
Dv tvrzen se tkala podnik cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji. 16 expert odpovdlo
e zisky podnik jsou zptn reinvestovny v rmci regionu dva z nich to pedpokldaj
pouze u malch firem a dal dva pouze u firem mstnch. Naopak devt expert tvrd e
zisky jsou spe z regionu odvdny. V podstat na dv poloviny se respondenti rozdlili
v otzce ec jestli je uspokojen poadavk zkaznk primrnm clem podnik cestovnho
ruchu v Karlovarskm kraji. Z dodatench diskuz vyplynulo e jednoznan by tomu tak
mlo bt ale pesto u mnoha podnik podnikatel a majitel pevauje spe orientace na
zisk.
Nejednotn byli dotazovan v posouzen tvrzen zda turist vytlauj mstn obyvatele z center
vznamnch destinac cestovnho ruchu v Karlovarskm kraji. Spe pevil nzor e tomu
tak nen 1 odpovd. Ti respondenti odpovdli e v nkterch centrech lzeskch mst
-133-
Marinsk Lzn Frantikovy Lzn historicky pli mnoho mstnch obyvatel neilo tedy
vlastn tko nkoho vytlaovat.
Experti byli tak podni o zhodnocen motivace pro investice do rozvoje slueb atraktivit
i volnoasov infrastruktury. sice mli rozhodnout jestli jsou sluby pevn rozvjeny
kvli mstnm obyvatelm nebo kvli nvtvnkm. Ani v tto otzce se dotazovan
odbornci neshodli. Deset dotazovanch odpovdlo e primrn je investovno kvli
nvtvnkm tyi uvdli jako dvod investic mstn obyvatele. Osm respondent se
domnv e jsou sluby atraktivity a infrastruktura rozvjeny kvli obma skupinm. Nkte
experti pitom uvdli e je rozdl mezi motivac k investici a jej komunikac, kdy je logicky
vtina investic realizovanch veejnm sektorem zdvodovna potebnost pro mstn
obyvatele.

Zcela na zvr rozhovor byli experti podni o odhad procentulnho podlu odvtv
cestovnho ruchu na HDP a zamstnanosti v Karlovarskm kraji. Z vslednch hodnot je
patrn e v prmru maj experti tendenci vliv cestovnho ruchu peceovat prmrn
uvdn hodnota vlivu cestovnho ruchu na HDP byla 0% u zamstnanosti pak 0%
piem se vesms jednalo o odhady indukovanch hodnot. Pouze tyi experti uvdli ni
podl cestovnho ruchu na zamstnanosti ne na HDP. Nronost odvtv cestovnho ruchu na
lidsk kapitl tedy byla odhadovna dobe.
9.5 Doplujc expertn rozhovory zstupci obchodnch center
Rozvoj pjezdovho cestovnho ruchu s sebou pin rozvoj dalch odvtv co pi
rozhovoru zmnila na pkladu rozvoje doplkovch slueb ve mst Jchymov Vakov
(2011). Zdrazovala vliv na rozvoj nabdky obchodnk kter ve mst Jchymov souvis
nejen s rozvojem lzeskho turismu ale i s rozvojem phraninho nkupnho turismu
kter meme pozorovat i v dalch phraninch obcch v Karlovarskm kraji.
Zatmco nkter vlivy na strukturu obchodn nabdky v dsledku pjezd nvtvnk do
Karlovarskho kraje lze odvodit z vlastnho pozorovn nap. trnice na Svatm Ki Cheb
struktura obchod a poskytovanch slueb v lzeskm centru Karlovch Var Marinskch
Lzn a sten ve Frantikovch Lznch a Jchymov nabdka obchod v Potkch a
nkterch stech msta e. S postupnm vyrovnvnm esk a nmeck cenov hladiny a
dlouhodobmu posilovn esk koruny vi euru zanaj v Karlovarskm kraji ustupovat
dve markantn a asto negativn projevy krtkodobho nkupnho turismu. Ppadn
-134-
vzkum v oblasti lokalizace maloobchodn st zemn analzy maloobchodu velikosti
prodejnch ploch na obyvatele potu maloobchodnch jednotek v zem apod. Prask
Jindra a kol. 17 pesahuje rmec tto prce. Pesto byly realizovny dva expertn
strukturovan rozhovory se zstupci maloobchodu specificky velkch obchodnch center.
Clem rozhovor bylo zhodnocen pnos cestovnho ruchu pro rozvoj maloobchodu,
konkrtn obchodnch center. Rozhovory probhly podle jednotn struktury viz Ploha D.
Za obchodn nkupn centra se v Karlovarskm kraji daj oznait Obchodn centrum (OC)
Varyda Obchodn centrum Fontna ob v Karlovch Varech a men Obchodn centrum
Dragoun (v Chebu tato centra jsou zena centrlnm managementem a krom obligatornho
hypermarketu zde nalzme nkolik destek dalch obchod a stravovacch zazen. Ostatn
centra maloobchodu tvo hypermarkety s nkolika doplkovmi maloobchodnmi
jednotkami. Podailo se uskutenit rozhovory s manaery obou karlovarskch obchodnch
center zatmco manaer OC Dragoun dost o rozhovor odmtl. OC Dragoun je vak
pomrn specifickm obchodnm centrem kter kombinuje bn obchodn centrum se stlou
trnic. Jako jedno z mla obchodn center nabz parkovac msta pro autobusy a sna se
oslovit svoj nabdkou trnice vlastn OC nkupn turisty z Nmecka.
Vstupy realizovanch rozhovor jsou prezentovny v dalm textu pedevm u OC
Varyda je zeteln vznamn posun ve strategii obchodnho centra z pvodn
zamlenho zamen struktury obchod na nvtvnky Karlovch Var na zamen
na mstn obyvatele.
Vstup rozhovoru OC Varyda (Kune 2011)
Obchodn centrum Varyda bylo pvodn plnovno a poten strukturou obchod butik
zameno na solventn rusk klienty 005. Nicmn zhy se ukzalo e takov zamen
obchodnho centra nebylo vhodn a ji po pl roce se zaala skladba obchod promovat.
Dnes je obchodn centrum zameno na mstn obyvatele spe mlad lidi do 40 let s rodinou
a spe s nimi pjmy. Podle przkumu z roku 00 tvo turist pouze cca. 5% zkaznk
centra % Rusov % rabov a 1% Nmci. Celkov poet nvtvnk je v prmru
250 000 msn.
Na turisty jako hlavn klientelu cl pouze ti a tyi obchody s odvy a turist pinej
znan obraty mstn lkrn. Turist do obchodnho centra m pedevm autobusovou
linkou . od Lanovky Imperial a ppadn smluvn taxislubou. S ohledem na nzk podl
turist mezi zkaznky vydv obchodn centrum pouze jedin specifick marketingov
-135-
materil o obchodnm centru ve vce jazycch kter slou po cel rok. Nejsou clen
podny dal marketingov aktivity zamen na turisty.
Hlavnmi faktory kter ovlivuj spnost obchodnch center jsou podle manaera centra
skladba njemc poloha centra ve mst a istota a udrovan prostory. Manaer obchodnho
centra Kune 011 se domnv e ve mst Karlovy Vary pedevm na Masarykov td
a v lzesk zn je struktura obchod vznamn ovlivnna ptomnost turist. Jedn se o
obchody kter se nachzej v dochzkov vzdlenosti od lzeskch dom a hotel. Ve
zbytku msta pak turist na skladbu obchodnho sortimentu zsadn vliv nemaj. Nicmn
pesto maj turist zsadn vliv na cenovou hladinu v Karlovarskm kraji pedevm v oblasti
njm a nemovitost.
V otzce vlivu poas na nkupn chovn obyvatel byly uvedeny zajmav postehy.
V extrmn horkch dnech me obchodn centrum psobit jako msto kam se chod lid
zchladit. Oproti veobecnmu pedpokladu e lid nakupuj vce ne pi patnm poas bylo
konstatovno e lid nakupuj kdy je venku hezky. Pi patnm poas trby klesaj co je
objektivn prokazateln z daj o vytenosti autobusovch linek MHD a tak
z termosenzor umstnch v obchodnm centru. Nvtva obchodnho centra je jednou
alternativ trven volnho asu pmo konkurujc nvtv prodnch a dalch atraktivit.
Byl diskutovn i vliv slab ekonomick situace v Karlovarskm kraji na celkov trby
obchodnho centra kdy je pi porovnn obdobnch obchodnch center v esk republice
krom OC Varyda provozuje spolenost i dalch 1 podobnch obchodnch center v esk
republice patrn ni objem treb v Karlovch Varech ve srovnn s ostatnmi eskmi
msty.
Vstup rozhovoru OC Fontna Fryek 011
Poet nvtvnk turist tvo piblin 15% vech nakupujcch nicmn struktura
obchod v Obchodnm centru Fontna se turistm nepizpsobuje. Fryek 011 stejn jako
manaer Obchodnho centra Varyda uvd e v centru Karlovch Var je obchodn
sortiment pizpsoben vysokmu potu turist drkov zbo suvenry restaurace. Stejn
tak si mysl e vysok poet pijdjcch turist zvyuje cenovou hladinu v Karlovch
Varech Karlovarskm kraji napklad v porovnn s cenovou hladinou v Plzni.
Hlavnmi faktory ovlivujcmi spnost obchod jsou podle manaera centra upraven ist
a pjemn prosted dobr dopravn obslunost a parkovn irok nabdka zbo a slueb za
-136-
dobrou cenu a pjemn a zkuen personl. V otzce vhodn polohy a istoty fyzickho
prosted se tak oba dotazovan manaei shoduj.
Naopak protichdn nzory maj na vliv poas kdy je v Obchodnm centru Fontna
pozorovn negativn vliv slunenho dobrho poas na trby a poty nvtvnk co
zjiuj pomoc tzv. footfall monitoringu tajcho poty vstupujcch zkaznk.
Pi porovnn Karlovch Var a Plzn dochz dotazovan k nzoru e v Karlovch Varech
je men kupn sla co je podle jeho nzoru zpsobeno vy cenovou hladinou pracovnmi
pleitostmi a nimi pjmy. I dky tomu zkaznci vce reaguj na slevy akn nabdky
apod. Jako vznamn konkurence v oblasti vych pjmovch skupin je pak spatovna
Praha a blzk nmeck msta.
Nzory expert lze zobecnit do nsledujcch tvrzen: Struktura maloobchodu je
vznamn ovlivovna v okol dochzkov vzdlenosti vznamnch ubytovacch
kapacit a atraktivit centra lzeskch mst, maloobchodn jednotky vzdlenj od
center destinac cestovnho ruchu se zamuj na mstn obyvatele. Kupn sla
obyvatelstva Karlovarskho kraje je nzk, v dsledku nich pjm a vy cenov
hladiny njemn, nemovitosti, sluby, je je zpsobena pjezdovm cestovnm
ruchem, resp. jejich turistickou atraktivnost a lzeskm charakterem. Turist jsou
pro obchodn centra spe okrajovou clovou skupinou.


-137-
10 Zhodnocen navrenho postupu a nvrh dalho vzkumu
Podnikn v odvtv cestovnho ruchu je specifick protoe je vznamn ovlivovno
aspekty vnjho prosted kter autor len na obecn globln a regionln odvtvov a
konkurenn. V navrenm postupu jsou oddlen posuzovny globln a regionln prosted.
Dvody pro toto lenn jsou popsny v pedchozm textu.
Navren postup je dostaten obecn take je mon ho aplikovat pro poteby rznch
podnik cestovnho ruchu ale vlastn i pi strategickch situanch analzch provdnch
v rmci destinac cestovnho ruchu. utor povauje analzu vzjemnch vztah globlnho
regionlnho a odvtvovho prosted za velmi podstatnou pro efektivn analzu vnjho
prosted konkrtnho podniku cestovnho ruchu.
V rmci empirick sti prce se autor zabval dl aplikac navrenho postupu pi mnohch
omezench a je zejm e dostaten podrobn celkov analza prosted podle navrenho
postupu je velice nronou zleitost. I kdy autor navrhuje vyuvn jednoduch
analytickch metod a dostupnch dat pesahuje asov nronost celkov analzy monosti
malch a stednch podnik cestovnho ruchu. Ani pi nvrhu postupu analzy prosted autor
nepedpokldal e by sti C.1-C.3 postupu byly vdy realizovny samostatn jednotlivmi
podniky, naopak jsou zmnny mon zdroje pro zskn analytickch informac. Vzhledem
k tomu e vstupy krok B C.1-C. navrhovanho postupu jsou dostaten obecn pro
podniky v rmci konkrtnho regionu regionlnho prosted doporuuje autor vzjemnou
spoluprci podnik cestovnho ruchu a dalch subjekt v regionu pi realizaci ve
zmnnch krok navrhovanho postupu analzy prosted. V idelnm ppad by platformou
pro takov analzy mla bt spolenost destinanho managementu v jejm rmci je tak
mon zskat potebn expertn nzory.
Implementace navrenho postupu bude zvisl na zvolenm regionu regionlnm prosted
a dostupnosti sekundrnch ale i primrnch dat. S ohledem na charakteristiky konkrtnho
regionu je mon specificky zamit jednotliv analzy vzjemnch vztah jednotlivch
odvtv. utor se pi aplikaci postupu v podstat nezabval kvalitativnmi aspekty s
vjimkou realizovanho vzkumu expert regionlnho rozvoje. Ani neeil s ohledem na
charakteristiku modelovho regionu problematiku negativnho vlivu cestovnho ruchu na
ivotn prosted apod. Pi realizaci analzy prosted pro konkrtn podnikatelsk zmr mus
bt zohlednna jeho specifika.
-138-
Zvrem lze konstatovat e analza prosted podniku cestovnho ruchu podle navrhovanho
postupu je mon i kdy je pi komplexnm pstupu nron na as a zskn sekundrnch
dat.

Bhem zpracovvn prce narazil autor na prozatm neeen vzkumn otzky. Dosud
nebyla pokud je autorovi znmo provedena komplexn ekonometrick analza zaloen na
analze vstup a vstup matic socilnho etnictv i vpotovm modelu veobecn
rovnovhy vlivu cestovnho ruchu na ekonomiku esk republiky co je jist vzvou pro
dal vzkum. Nakonec chyb v podstat jakkoli odhady multipliktor odvtv cestovnho
ruchu v esk republice kter by byly zaloeny na komplexnjch statistickch modelech.
Podobn nebylo v eskch rmcovch podmnkch provedeno komplexn zhodnocen vlivu
cestovnho ruchu na ekonomiku vybranho regionu. Takov vzkum by si vak vydal del
asov obdob a nron sbr relevantnch primrnch dat. S ohledem na vzkumy
realizovan v rmci empirick sti prce nejsou v eskch rmcovch podmnkch
realizovny vzkumy ekonomickch pnos event ani nejsou komplexn evaluovny
dopady projekt financovanch EU v konkrtnm regionu. V tto prci navren postup
analzy prosted podniku cestovnho ruchu by samozejm ml bt tak podroben vdeck
diskuzi.
-139-
11 Zvr
V rmci disertan prce bylo eeno aktuln tma vztahu podnik cestovnho ruchu a jejich
vnjho prosted. utor se pedevm zamil na evaluaci vztah jednotlivch st vnjho
prosted podnik cestovnho ruchu. Po vymezen cl prce a zasazen tmatu disertan
prce do procesu strategickho managementu jsou charakterizovny zkladn pojmy podnik,
cestovn ruch regionln rozvoj a ekonomick rst.
V nsledujc sti prce jsou strun popsny vlivy odvtv cestovnho ruchu na jejich okol.
Dle jsou popsny vybran pstupy k hodnocen stavu regionlnho rozvoje. Vznamnou st
kapitoly . pedloen disertan prce tvo reere pouvanch metod hodnocen vliv
cestovnho ruchu na ekonomiku a rozvoj region. Nalezen metody vtinou nejsou v esk
republice vyuvny a proto je v nsledujcm textu zhodnocena monost implementace
nalezench metod analzy vliv cestovnho ruchu na ekonomiku a rozvoj region
v podmnkch esk republiky.
V rmci teoretick reere jsou tak rozebrny pstupy k rozdlen prosted podniku a k jeho
analze. utor prce zde navrhuje lenn na obecn odvtvov konkurenn a vnitn
prosted podniku. Specificky je eeno vnj prosted v odvtv cestovnho ruchu a jeho
podnik. S ohledem na popsan specifika turismu navrhuje autor podrobnj lenn vnjho
prosted podnik cestovnho ruchu ve kterm zdrazuje dleitost regionlnho prosted.
Stejn st prce je vlastn nvrh postupu analzy prosted pro podniky psobc v odvtv
cestovnho ruchu co bylo zkladnm clem tto disertan prce. utor v navrenm postupu
klade vedle bn deskripce vnjho prosted draz na analzy vztah jednotlivch st
vnjho prosted podnik cestovnho ruchu. Pi zpracovn postupu vychzel autor
pedevm z reere sekundrnch zdroj a dlouhodobho sledovn specifik odvtv
cestovnho ruchu a podnik v nm psobcch. Publikovan postupy strategick analzy
nedostaten reflektuj specifika podnik cestovnho ruchu. Autor ve svm nvrhu rozil
bn pouvan postupy strategick analzy o analzu vztah dlch st vnjho
prosted.
Navren postup pedevm jeho inovativn sti byl dlm zpsobem aplikovn na
vybranm regionu Karlovarskm kraji. plikace postupu se tkala pedevm rmcovch
podmnek esk republiky a jejch region. V empirick sti prce bylo vyuito irok kly
pstup k analze dlch st vnjho prosted podnik cestovnho ruchu v Karlovarskm
kraji a esk republice. Mimo jin byla navrena metodika komparace kraj esk republiky
-140-
v oblasti regionlnho rozvoje. Byl proveden vzkum expertnch nzor zamen na
zhodnocen faktor vnjho prosted ovlivujcch podniky cestovnho ruchu
v Karlovarskm kraji a zhodnocen vliv cestovnho ruchu na regionln prosted. Soust
empirick sti prce byla rozshl analza statistickch dat popisujcch vztahy dlch st
vnjho prosted podnik psobcch v cestovnm ruchu. Byly provedeny odhady vlivu
cestovnho ruchu na zamstnanost a hrub domc produkt v Karlovarskm kraji. utor tak
v rmci modelovho regionu zhodnotil pjmy obc plynouc z podnikatelskch aktivit v rmci
cestovnho ruchu pnosy projekt financovanch Evropskou uni a pedstavil vzkum
ekonomickho dopadu eventu v oblasti cestovnho ruchu. Celkov byla provedena rozshl
aplikace st navrenho postupu analzy prosted podniku cestovnho ruchu s vyuitm
rznorodch analytickch postup.
Realizovan reere analzy a vzkumy umouj nyn ovit platnost tvrzen definovanch
v vodu prce:
T1: Podniky cestovnho ruchu nevytv vy poet pracovnch mst nezvyuj
nadprmrn pjmy obyvatel a neovlivuj HDP silnji ne podniky psobc
v ostatnch odvtvch.
Platnost tvrzen byla ovena.
Z provedench analz a vzkum vyplv e cestovn ruch je sice dleitm
odvtvm regionln ekonomiky vytv podnikatelsk pleitosti pracovn msta a
pispv hrubmu domcmu produktu avak ani v Karlovarskm kraji kter vykazuje
vysokou intenzitu cestovnho ruchu nepin silnj efekty na zamstnanost a hrub
domc produkt ne ostatn odvtv. S ohledem na zjitn skutenosti pi komparaci
kraj esk republiky zstv otzkou jestli to nen prv orientace na cestovn ruch
kter zpsobuje zhorovn vvoje tohoto kraje ve srovnn s ostatnmi regiony R.

T2: Podniky cestovnho ruchu jsou vznamn zvisl na faktorech vnjho prosted
nap. politick vvoj prodn podmnky.
Platnost tvrzen byla ovena.
Experti dotazovan v rmci vzkumu potvrdili vraznou zvislost podnik cestovnho
ruchu na faktorech vnjho prosted. I kdy za nemn dleit pro podnikatelsk
spch povaovali faktory vnitnho prosted podnik.
-141-
Autor konstatuje e zkladn cl prce tj. nvrh postupu analzy prosted pro podniky
psobc v odvtv cestovnho ruchu a jeho dl aplikace na modelovm regionu byl splnn.
Rovn byly naplnny i jednotliv dl cle tto prce. Ve svch nvrzch se snail autor
zachovat alespo stenou jednoduchost postup a analz tak aby bylo mon navren
postup prakticky aplikovat.
11.1 Pnos disertan prce pro vzkum a vvoj v oboru
Disertan prce m z hlediska vzkumu a vvoje v oboru podnikov ekonomiky
a managementu podnik cestovnho ruchu nkolik pnos. Jednm z nich je reere pstup
ke strategick analze vnjho prosted podnik cestovnho ruchu a specifikace dlch st
jejich vnjho prosted. Dalm pnosem prce je vlastn nvrh postupu analzy prosted
pro podniky psobc v odvtv cestovnho ruchu s drazem na analzu vztah dlch st
vnjho prosted podniku. Uritm pnosem i pro dal vdn obory me bt navren
metodika komparace kraj zaloen na jedinm souhrnnm ukazateli. Podobn i proveden
reere pedevm zahraninch sekundrnch zdroj metod pouvanch k analze vlivu
cestovnho ruchu na rozvoj region a podnik v nich me bt inspirac pro vdeck
pracovnky k realizaci dalch vzkum.
Vzkum je v tto disertan prci realizovn pedevm pomoc kvalitativnch metod a ji se
jedn o literrn reeri strukturovan hloubkov rozhovory s experty nebo analzu
statistickch dat. V menm rozsahu zapojuje autor kvantitativn vzkumn metody.
Dl sti tto disertan prce byly publikovny na mezinrodnch vdeckch konferencch
viz seznam vlastnch publikac. utor plnuje uveejnn navrenho postupu analzy
prosted ale i dalch st tto disertan prce v odbornch asopisech preferovan s impakt
faktorem. Publikace zvr prce me pestavovat podklad pro dal vdeckou diskuzi pi
kter budou navrhovan postupy a metody podrobeny odborn kritice.

11.2 Pnos disertan prce pro praxi
Vstupem tto prce je navren postup analzy prosted podnik cestovnho ruchu a jeho
dl aplikace ve vybranm regionu. Navren postup metody navrhovan a vyuvan
v empirick sti prce mohou bt zajmav a pnosn pro vrcholov manaery podnik
cestovnho ruchu manaery destinac cestovnho ruchu a tak pro zstupce deciznho
sektoru.
-142-
Metody pouvan v empirick sti prce pro analzu vztah jednotlivch st vnjho
prosted je mon aplikovan vyut i v jinch regionech napklad pi tvorb strategickch
dokument subjekt veejn sprvy nebo jako podpora rozvoje podnik cestovnho ruchu.
Pokud bude toti analza vnjho prosted provedena a zpstupnna v rmci konkrtnho
regionu podpo to strategick rozhodovn jednotlivch podnik psobcch v tomto regionu.
Navren postup analzy prosted podnik cestovnho ruchu rozvj v souasnosti pevaujc
metody deskripce jednotlivch aspekt vnjho prosted do roviny analzy vzjemnch
vztah dlch st vnjho prosted co pispje ke kvalitnjm vstupm strategick
analzy a k formulacm dosaitelnch a relnch strategi nejen v oblasti podnik cestovnho
ruchu, ale i v rmci destinac cestovnho ruchu. Navren postup je bez vtch obt
aplikovateln i pro strategickou analzu prosted destinac cestovnho ruchu.
Naprosto konkrtnm pnosem pro praxi bude pedn empirick sti tto prce vem
dotazovanm expertm kte tak budou moci dosaen vstupy vyut pi vlastnch analzch
a strategickch rozhodnutch.
11.3 Pnos disertan prce pro pedagogickou innost
Pnosy pro pedagogickou innost autora je mon spatovat jak v teoretick sti prce, tak
v empirick sti prce. Pi reeri sekundrnch zdroj zskal autor pehled o aktulnch
publikacch lncch a ppadovch studich kter je mono vyut v rmci jeho pedagogick
innosti v oblasti regionln ekonomiky cestovnho ruchu a managementu podnik
cestovnho ruchu.
Pro pedagogickou innost autora do kter pat i veden bakalskch a diplomovch prac
bude velmi pnosn empirick st prce pi kter autor zanalyzoval nejnovj statistick
data o rozvoji eskch kraj a odvtv cestovnho ruchu v R. Tchto dat vyuije autor pro
ilustraci eskch rmcovch podmnek. Zrove mohou bt v rmci zvrench prac
podrobnji rozebrny nkter pouit metody. Dleitm aspektem pi zpracovn tto prce
bylo nalezen zdroj sekundrnch dat. Odkazy na tyto zdroje pak budou pedvny
studentm a budou autorem prce vyuvny pi zpracovn praktickch pklad a
ppadovch studi podporujcch vuku.
Zskan poznatky budou vyuity pi inovaci autorem vyuovanch pedmt ke kter
dochz kontinuln. Vtanm pnosem vyplvajcm z pmho kontaktu s experty je dal
spoluprce, kter je prozatm smovna do oblasti pedagogick.
-143-
12 Seznam pouitch zdroj
Seznam zdroj - monografie
DMK Stanislav. Zdroje teorie regionln politiky a regionlnho rozvoje. 1. vyd.
Ostrava: VB Technick univerzita Ostrava 17. ISBN 0-7078-432-6.
BARROWS, Clayton W., POWERS, Thomas F. POWERS, Thomas F. Introduction to
management in the hospitality industry. 9th ed. Hoboken, N.J.: John Wiley, 2009, 695 s.
ISBN 978-047-1782-773.
BLOHLVEK Frantiek KON, Pavol, ULE, Oldich. Management: Co je
management, proces zen, obsah zen, manaersk dovednosti. 1. vyd. Brno: Computer
Press, 2006, 724 s. ISBN 80-251-0396-X.
BERNEK Jaromr a Pavel KOTEK. zen hotelovho provozu. . peprac. vyd. Praha:
MAG Consulting, 2003, 218 s. ISBN 80-867-2400-X.
BERG, Waldemar. Tourismusmanagement. 1. Aufl. Ludwigshafen (Rhein): Kiehl, 2006,
604 s. ISBN 978-347-0548-616.
BERG, Waldemar. Tourismusmanagement. 2., Aufl. Ludwigshafen am Rhein: Kiehl, F, 2008.
ISBN 978-347-0548-623.
BIEGER, Thomas. Management von Destinationen. 6. unwes. vernd. ufl. Mnchen:
R. Oldenbourg, 2005, 365 s. ISBN 34-865-7656-9.
BLEK Ji UHL David. Teorie regionlnho rozvoje: nstin, kritika, klasifikace.
Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5.
BLKOV Martina. Marketingov zen a plnovn pro mal a stedn firmy. 1. vyd.
Praha: Grada, 2007, 278 s. ISBN 978-802-4715-353.
BOUKOV Jana a kol. Marketing. Praha: C. H. Beck, 2003, 432 s. ISBN 80-717-9577-1.
BRAU, Rinaldo, Alessandro LANZA, USAI, Stefano. Tourism and sustainable economic
development: macroeconomic models and empirical methods. Northampton, MA: Edward
Elgar, 2008, 245 s. ISBN 18-472-0650-6.
CLARKE, Alan, CHEN, Wei. International hospitality management: concepts and cases. 1st.
Amsterdam: Elsevier/Butterworth-Heinemann, 2007, 382 s. ISBN 978-075-0666-756.
-144-
COLANDER, David C. Macroeconomics. 2nd ed. Chicago: Richard D. Irwin, Inc., 1994.
ISBN 0-256-16820-2.
CRAVENS, David W., PIERCY, Nigel F. Strategic marketing. 8th. Boston: McGraw-Hill,
2006, 726 s. ISBN 007-124432-8.
CYHELSK Lubomr KHOUNOV, Jana, HINDLS, Richard. Elementrn statistick
analza. 1. vyd. Praha: Management Press, 1996, 303 s. ISBN 80-859-4318-2.
DIL Jan. Regionln ekonomie: teorie a aplikace. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 152 s.
Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4001-918.
ERTK Miroslav a kol. Cestovn ruch. Vvoj, organizace a zen. Praha : OFF, 2000. ISBN
80-238-6275-8.
DDIN Ji. Management, organizovn a ekonomika lzestv - vybran kapitoly. 1. vyd.
Praha: Vysok kola cestovnho ruchu hotelnictv a lzestv 004 170 s.
ISBN 80-865-9201-4.
DESS, Gregory G., MILLER, Alex. Strategic management. New York: McGraw-Hill, 1993,
924 s. ISBN 00-701-6569-6.
DONNELLY, James H, GIBSON, James L., IVANCEVICH, John M. Management. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, 1997, 821 s. ISBN 80-716-9422-3.
DORNBUSCH, Rudiger, FISCHER, Stanley. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace
Economics, 1994. ISBN 80-04-25-556-6.
DROBN DANA MORVKOV Eva. Cestovn ruch pro stedn koly a pro veejnost.
1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 208 s. ISBN 80-7168-901-7.
DVOEK Ji. Podpora podnikn: (prmyslov politika). 1. vyd. Praha: Vysok kola
ekonomick v Praze nakladatelstv Oeconomica 00 16 s. ISBN 80-245-0502-9.
DWYER, Larry, FORSYTH, Peter. International handbook on the economics of tourism.
Northampton, Mass.: E. Elgar, 2006, 495 s. ISBN 18-437-6104-1.
EDGELL, David L. Managing Sustainable Tourism: a Legacy for the Future. New York,
London, Oxford: The Haworth Press Inc., 2006. ISBN 0-7890-2770-2.
FORET, Miroslav, STVKOV, Jana. Marketingov vzkum: jak poznvat sv zkaznky.
1. vyd. Praha: Grada, 2003, 159 s. ISBN 80-247-0385-8.
-145-
FORET, Miroslav. Marketingov komunikace. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008,
451 s. ISBN 80-251-1041-9.
FORET, Miroslav. Marketingov przkum: poznvme svoje zkaznky. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 2008, 121 s. ISBN 978-802-5121-832.
FOTR Ji, DDIN, Ji. Manaersk rozhodovn. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997, 207 s.
ISBN 80-901-9917-8.
FOTR Ji VECOV, Lenka DDIN, Ji HRZOV, Helena, RICHTER, Ji.
Manaersk rozhodovn: postupy, metody a nstroje. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 409 s.
ISBN 80-869-2915-9.
FRANK, Robert H.; BERNANKE, Shalom B. Ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2003.
ISBN 80-247- 0471-4.
FREYER, Walter. Tourismus: Einfhrung in die Fremdenverkehrskonomie. 7. Aufl.
Mnchen: Wien : R. Oldenbourg Verlag, 2001. ISBN 34-862-5617-3.
GODFREY, Kerry, CLARKE, Jackie. The tourism development handbook: a practical
approach to planning and marketing. Reprinted. New York: Continuum, 2000.
ISBN 08-264-5337-6.
GOELDNER, Charles. R., RITCHIE, J. R. Brent. Tourism: Principles, Practices,
Philosophies. 10th ed. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2006.
ISBN 0-471-45038-3.
GMBEL Rudolf WORTSCHECK Herbert. Institutionenkonomik. In: Tietz, Bruno,
Khler, Richard, Zentes, Joachim. (Hrsg.) Handwrterbuch des Marketing. 2. Aufl. Stuttgart:
Schffer-Poeschel. s. 1008-1019. ISBN 3791080415.
HEBK Petr a kol. Vcerozmrn statistick metody (1). Praha: Informatorium, 2004. ISBN
80-7333-025-3.
HENDERSON, Joan C. Tourism crises: causes, consequences and management. 6th. Boston:
Butterworth-Heinemann, 2007, 186 s. ISBN 07-506-7834-8.
HESKOV Marie a kol. Cestovn ruch pro vy odborn koly a vysok koly. 1. vyd. Praha:
Fortuna, 2006, 224 s. ISBN 80-7168-948-3.
HINDLS Richard HRONOV, Stanislava, NOVK, Ilja. Analza dat v manaerskm
rozhodovn. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 358 s. ISBN 80-716-9255-7.
-146-
HINDLS Richard KOKOV, Jara, NOVK, Ilja. Metody statistick analzy pro
ekonomy. 1. vyd. Praha: Management Press, 1997, 249 s. ISBN 80-859-4344-1.
HISRICH, Robert D., PETERS, Michael P. Zaloen a zen novho podniku. 1. vyd. Praha:
Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-858-6507-6.
HGL Hans. Hinter den Fassaden des Tourismus: Drfer im Stress. Innsbruck, Wien:
sterreichischer StudienVerlag 15. ISBN -901160-29-9.
HUEK Roman. Ekonometrick analza. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-19-X.
CHVL Ji. Finann hospodaen msta Marinsk Lzn: koncepce 2011 - 2015. Cheb,
2011a. Bakalsk prce. Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta ekonomick.
INDROV Jarmila a kol. Cestovn ruch (zklady). 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, 119 s.
ISBN 978-80-245-1252-5.
J Ivan PRSKVCOV Martina EHOOV Pavla VIHOVSK.
Jaromr. Komplexn pohled na problematiku regionlnch disparit z hlediska
municipalit: monografie. 1. vyd. Liberec: Technick univerzita v Liberci 00 151 s. ISBN
978-807-3725-54. Dostupn z: <http://vyzkum.hf.tul.cz/wd/download/2009/4-monografie-
Komplexni_pohled.pdf>
JKUBKOV Dagmar. Marketing v cestovnm ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s.
ISBN 978-802-4732-473.
JKUBKOV Dagmar. Strategick marketing: 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN
978-802-4726-908.
JNEKOV Ludmila, VTKOV, Miroslava. Marketing mst a obc. 1. vyd. Praha:
Grada, 1999, 178 s. ISBN 80-716-9750-8.
JEEK Ji a kol. Budovn konkurenceschopnosti mst a region v teorii a praxi. Plze:
Zpadoesk univerzita v Plzni, 2007. ISBN 978-80-7043-632-5.
JEEK Ji. Prostorov a regionln ekonomika. Plze: Zpadoesk univerzita v Plzni,
1998. ISBN 80-7082-575-8.
KEKOVSK Miloslav, VYKYPL, Oldich. Strategick zen: teorie pro praxi. 2. vyd.
Praha: C.H. Beck, 2006, 206 s. ISBN 80-717-9453-8.
KIROV lbta. Marketing: destinace cestovnho ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003,
173 s. ISBN 80-861-1956-4.
-147-
KISLINGEROV Eva. Podnik v asech krize: Jak se nedostat do pot a jak se dostat
z pot: zkuenosti ze svtov recese let 2007 a 200. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s.
ISBN 978-80-247-3136-0.
KOTLER, Philip, KELLER, Kevin. Marketing management. 12th. Praha: Grada, 2007, 792 s.
ISBN 978-802-4713-595.
KEK Felix, NEUFUS, Josef. Modern hotelov management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011,
195 s. ISBN 978-802-4738-680.
LACINA, Karel. Regionln rozvoj a veejn sprva. Praha: Vysok kola finann a sprvn
o.p.s., 2007. ISBN 978-80-86754-74-1.
MCKOV Libue. Mikroekonomie: zkladn kurs. . aktualiz. vyd. Slan: Melandrium
2003, 275 s. ISBN 80-861-7538-3.
MAK, James. Tourism and the Economy: understanding the economics of tourism. Honolulu:
University of Hawaii Press 004. ISBN 0-8248-2789-9.
MALLYA, Thaddeus. Zklady strategickho zen a rozhodovn. 1. vyd. Praha: Grada,
2007, 246 s. ISBN 978-802-4719-115.
MANKIW, N. Gregory. Zsady ekonomie. Praha: Grada Publishing, 1999.
ISBN 80-7169-891-1.
MCDANIEL, Carl Jr., GATES, Roger. Marketing research. 6th. Hoboken: John Wiley, 2005,
617 s. ISBN 0471-65765-4.
MCHUGH, Darren. A Cost-Benefit Analysis of an Olympic Games. [online] Kingston:
Queens University Department of Economics 006. Dostupn z:
<qed.econ.queensu.ca/working_papers/papers/qed_wp_1097.pdf>
MEFFERT, Heribert. Marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, 551 s. ISBN 80-716-9329-4.
MELOUN Milan MILITK Ji. Statistick analza experimentlnch dat. Praha:
Akademia, 2004. ISBN 80-200-1254-0.
MILGROM, Paul, ROBERTS, John. Modely rozhodovn v ekonomii a managementu. Praha:
Grada, 1997. ISBN 80-7169-411-8.
MORRISON, Alastair M. Marketing pohostinstv a cestovnho ruchu. 1. vyd. Praha: Victoria
publishing, 1995, 523 s. ISBN 80-856-0590-2.
-148-
MUGLER, Josef. Podnikov hospodstv malch a stednch podnik II. . opr. vyd. Plze:
Zpadoesk univerzita 1. ISBN 0-708-2570-7.
MUNDT, Jrn W. Tourismus. . ufl. Mnchen Wien : R. Oldenbourg Verlag, 2006, 616 s.
ISBN 3-486-58123-6.
NTR Lubomr. Rozvoj trvale neudriteln. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0987-8
NENDL Jaroslav VYKYDL, David, HLFROV, Petra. Benchmarking: mty
a skutenost: model efektivnho uen se a zlepovn. 1. vyd. Praha: Management Press,
2011, 265 s. ISBN 978-807-2612-246.
NICKELS, William G., MCHUGH, James M., MCHUGH, Susan M.. Understanding
business. 5th Boston: Irwin/McGraw-Hill , 1999, 677 s. ISBN 0-07115817-0.
ORIEK Jn. Sluby v cestovnm ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2010, 405 s. ISBN
978-808-5970-685.
PAGE, Stephen J. Tourism management: managing for change. 3rd ed. Amsterdam:
Elsevier/Butterworth-Heinemann, 2009. ISBN 978-185-6176-026.
PLTKOV Monika, ZICHOV, Jitka. Ekonomika turismu: turismus esk republiky:
vymezen a fungovn trhu turismu, pstupy k hodnocen vznamu a vlivu turismu,
charakteristika turismu esk republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-802-
4737-485.
PLTKOV Monika. Mezinrodn cestovn ruch: analza pozice turismu ve svtov
ekonomice: vznam turismu v mezinrodnch ekonomickch vztazch: evropsk integrace a
mezinrodn turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-802-4737-508.
PAPATHEODOROU, Andreas. (ed.) Corporate Rivalry and Market Power. Competition
Isssues in the Tourism Industry. London: I.B. Tauris, 2006. ISBN 978-1-84511-156-4.
PSKOV Martina, ZELENKA, Josef. Vkladov slovnk cestovnho ruchu. Praha:
Ministerstvo pro mstn rozvoj 00.
PEARCE, John A., ROBINSON, Richard B. Strategic Management. Formulation,
Implementation & control. Chicago: IRWIN, 1995, 947 s. ISBN 02-561-7067-3.
PLIINGR Pavel. Marketing a management Valdtejnskch slavnost v Chebu. Cheb, 2011.
Bakalsk prce. Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta ekonomick.
-149-
PORTER, Michael E. Konkurenn vhoda: (jak vytvoit a udret si nadprmrn vkon).
Praha: Victoria Publishing, 1993, 626 s. ISBN 80-856-0512-0.
POSPILOV Dagmar a kol. Vybran oblasti udritelnho rozvoje v krajch esk
republiky. Praha: S Praha odbor informanch slueb 010 16 s. ISBN 7-80-250-
2009-. Dostupn z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/
F20038A725/$File/138310.pdf>
PIBOV Marie a kol. Marketingov vzkum v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, 238 s.
ISBN 80-716-9299-9.
RYDVLOV Petra a Miroslav IK. Konkurenceschopnost a jedinenost
obce: Identifikace dynamickho rozvoje obce. Liberec: Technick univerzita v Liberci 00
217 s. ISBN 978-80-7372-423-. Dostupn z: <http://vyzkum.hf.tul.cz/wd/download/2008/3-
monografie_Konkurenceschopno.pdf>
RYGLOV Kateina BURIN, Michal, VJNEROV, Ida. Cestovn ruch -
podnikatelsk principy a pleitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 216 s.
ISBN 978-802-4740-393.
RYGLOV Kateina. Cestovn ruch: soubor studijnch materil. . roz. vyd. Ostrava: Key
Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-807-4180-286.
SAMUELSON, Paul A., NORDHAUS, William D. Ekonomie. 1. vydn. Praha:
NS Svoboda, 2007. ISBN 80-205-0590-3.
SEITZ, Erwin, ROSSMAN, Dominik. Fallstudien zum Tourismus-
Marketing: Marketingerfolg trainieren. . vollst. berarb. ufl. Mnchen: Vahlen 007.
ISBN 978-3-8006-3395-1.
SCHINDLER, Christina. Chancen sanfter Mobilitt in sterreich: Die Akzeptanz von
Verkehrsberuhingungsmanahmen in Tourismusorten. In Schriftenreihe fr empirische
Tourismusforschung und Hospitality Management, Band 11. Wien : GF sterreichische
Gesellschaft fr angewandte Fremdenverkehrswissenschaft 1. ISBN -90192-235-0.
SCHWRK Jrgen. konomische Bedeutung des Sporttourismus im Westmnsterland. In
Bocholter Hochschulschriften. Band . Bocholt: Frdergesellschaft Fachhochschule Bocholt
e.V., 2004. ISSN 1613-1436.
-150-
SCHWARTING, Henning. Regional economic development through small and medium
enterprises (SMEs) the example of the Voivodship of Wielkopolska (Poland). Kaiserslautern:
Universitt Kaiserslautern 00. ISBN -933103-16-9.
SOLOMON, Michael R, MARSHALL, Greg W., STUART, Elnora W. Marketing: oima
svtovch marketing manaer. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006, 572 s.
ISBN 80-251-1273-X.
SOUKUP, Jindich a kol. Makroekonomie: modern pstup. Praha: Management Press, 2007.
ISBN 978-80-7261-174-4.
SRPOV Jitka, EHO, Vclav a kol. Zklady podnikn: Teoretick poznatky, pklady
a zkuenosti eskch podnikatel. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 432 s.
ISBN 978-80-247-3339-5.
STABLER, Mike, PAPATHEODOROU, Andreas, SINCLAIR, Thea M. The economics of
tourism. 2nd ed. New York: Routledge, 2010, 506 s. ISBN 978-020-3864-272.
STIGLITZ, Joseph. E. Ekonomie veejnho sektoru. Praha: Grada, 1997.
ISBN 80-7169-454-1.
STRNSK Pavla. Metodika vpotu sdlench dan plynouc do rozpot obc. In Veejn
sprva 2010. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010. s. 193-201. ISBN 978-80-7395-334-8.
SUN, Bindong. Institutionen und regionales Wirtschaftswachstum am Beispiel Shanghai.
Berlin : Technische Universitt Berlin 004. ISBN -7983-1942-1.
Strategie regionlnho rozvoje esk republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro mstn rozvoj
esk republiky, 2006. ISBN 80-239-7497-1.
SWOBODA, Hans G. et al. Fremdenverkehr und Gemeinde. Wien: sterreichischer
Wirtschaftsverlag, 1976.
SYNEK, Miloslav a kol. Podnikov ekonomika. . peprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck
2002, 479 s. ISBN 80-717-9736-7.
RONK Ivan. Etika podnikn s pihldnutm k hotelnictv, cestovnmu ruchu a lzestv.
1. vyd. Praha: Vysok kola hotelov v Praze 004 15 s. ISBN 0-85678-21-6.
ULK Milan VCK Emil. Strategick zen v podnicch a projektech. Praha: Vysok
kola finann a sprvn o.p.s. 005. ISBN 0-86754-35-9.
-151-
THOMPSON, Arthur A., STRICKLAND, A. J. Strategic management: Concepts & Cases.
9th ed. Chicago: Irwin, 1996, 1035 s. ISBN 02-561-6205-0.
TITTELBCHOV rka. Turismus a veejn sprva: prniky - dysfunkce - problmy -
ance, sttn politika turismu esk republiky, systmov pstup k een problm. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, 2011, 200 s. ISBN 978-802-4738-420.
TOMEK, Jan. Zklady strategickho marketingu. . vyd. Plze: Zpadoesk univerzita
v Plzni, 2001. ISBN 80-7082-821-8
TOTH, Petr. Ekonomika mst a obc. Praha: Vysok kola ekonomick Fakulta
nrodohospodsk 1 14 s.
TRNKOV Olga SLMOV, Dana WICHSOV, Marie, POSPIL, Frantiek. zem
a cestovn ruch. Praha: Vysok kola ekonomick v Praze Fakulta mezinrodnch vztah
1993, 95 s.
TULEJA, Pavel. Regionln disparity v zemnm rozvoji R: jejich vznik, identifikace
a eliminace PPSS 22. Ostrava: VB-Technick univerzita Ostrava Ekonomick fakulta
2009, 122 s.
VRDZIN Frantiek a kol. Ekonomick rozvoj a rst. Praha: Professional Publishing 2004.
ISBN 80-86419-40-1.
VRDZIN Frantiek BEZINOV Olga. Hledn ve svt ekonomie (vda, metodologie,
ekonomie). Praha: Professional Publishing, 2003. ISBN 80-86419-56-8.
VEAL, Anthony James. Research methods for leisure and tourism: a practical guide. 3rd ed.
New York: Financial Times, Prentice Hall, 2005. ISBN 02-736-8200-8.
VEBER Jaromr a kol. Management: zklady, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha:
Management Press, 2000, 700 s. ISBN 80-726-1029-5.
VITURKA, Milan a kol. Kvalita podnikatelskho prosted, regionln konkurenceschopnost
a strategie regionlnho rozvoje esk republiky:jejich vznik, identifikace a eliminace PPSS
22. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 227 s. ISBN 978-802-4736-389.
VODEK Leo VODKOV, Olga. Modern management v teorii a praxi. 1. vyd.
Praha: Management Press, 2006, 295 s. ISBN 80-7261-143-7.
VYSTOUPIL Ji UER, Martin HOLEINSK, Andrea, METELKOV Petra. Zklady
cestovnho ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6.
-152-
WISNIEWSKI, Mik. Metody manaerskho rozhodovn. Praha: Grada, 1996, 507 s.
ISBN 80-7169-089-9.
WOKOUN Ren a kol. Regionln rozvoj (Vchodiska regionlnho rozvoje, regionln
politika, teorie, strategie a programovn). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0.
WOKOUN Ren MTES Pavel. eds. Management regionln politiky a reforma veejn
sprvy. Praha: Linde, 2006. ISBN 80-7201-608-3.
WOKOUN, Ren. esk regionln politika v obdob vstupu do Evropsk unie. Praha:
Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0517-7.
WOKOUN Ren. ERVEN Milo a kol. Ekonomika v prostoru (svt, stedn Evropa, EU,
OECD, R). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-698-3.
ZINS, Andreas H. Reiseausgaben im sterreichischen Tourismus. In Schriftenreihe fr
empirische Tourismusforschung und Hospitality Management, Band 9. Wien:
sterreichischer Wirtschaftsverlag 16. ISBN -85212-084-5.

lnky:
ANDREW, Barry P. Tourism and the Economic Development of Cornwall. Annals of
Tourism Research, 1997, Vol. 24, No. 3, s. 721-735 ISSN 0160-7383
ARCHER, Bryan, FLETCHER, John The Economic Impact of Tourism in the Seychelles.
Annals of Tourism Research, 1996, Vol. 23, No. 1, s. 32-47 ISSN 0160-7383
BONN, Mark A., HARRINGTON, Julie. A comparison of free economic impal models for
applied hospitanty and tourism research. Tourism Economics, 2008, Vol. 14, No. 4, s. 769-
789 ISSN 1354-8166
BRID Juan G. PEREYR Juan S. DEVES Mara J.S. Evaluating the Contribution of
Tourism to Economic Growth. Anatolia: An International Journal of Tourism and Hospitality
Research, 2008, Vol. 19, No. 2 s. 351-357 ISSN 0570-0116
DIAKOMIHALIS, Mihail N., LAGOS, Dimitris G. Estimation of the economic impacts of
jachting in Greece via the tourism satellite account. Tourism Economics, 2008, Vol. 14, No. 4,
s. 871-887 ISSN 1354-8166
-153-
FAROOQUEE, Nehal A., BUDAL, Tarun K., MAIKHURI, R.K. Environmental and socio-
cultural impacts of river rafting and camping on Ganga in Uttarakhand Himalaya. Current
Science, 2008, Vol. 94., No. 5 ISSN 00113891
FAYISSA, Bichaka, NSIAH, Christian, TADASSE, Badassa. Impact of tourism on economic
growth and development in Africa. Tourism Economics, 2008, Vol. 14, No. 4, s. 807-818
ISSN 1354-8166
HENRY, E.W., DEANE, B. The contribution of tourism to the economy of Ireland in 1990
and 1995. Tourism Management, 1997, Vol. 18, No. 8, s. 535-553
ISSN 0261-5177
HJERPE, Evan E., KIM, Yeon-Su. Regional economic impacts of Grand Canyon river
runners. Journal of Environmental Management, 2006, Vol. 85, s. 137-149 ISSN 0301-4797
IBU (New York Independent Budget Office). The Long-Term Costs and Benefits of teh New
York Sports and Convention Center. [online] New York: New York Independent Budget
Office, 2005. [cit. 2011-11-16]. Dostupn z:
<www.ibo.nyc.ny.us/iboreports/nyscc_bpfeb2005.pdf>
KRFTOV Ivana. Podl lzestv na tvorb HDP R a zdroje jeho financovn.
E+M Ekonomie a Management 007 ro. 10 . 1 s. 1-32. ISSN 1212-3609
LEIPER, Neil. A conceptual analysis of tourism-supported employment which reduces the
incidence of exaggerated, misleading statistics about jobs. Tourism Management, 1999, Vol.
20, No. 5, s. 605-613 ISSN 0261-5177
LI, Wenjun, ZHANG, Qian, LIU, Chunyan, XUE Qifu. Tourisms Impacts on Natural
Resources: A Positive Case from China. Environmental Management, 2006, vol. 38. s. 572-
579 ISSN 1432-1009
MRTINK David. Ekonomicko-sociln rove kraj komplexn srovnvac analza.
E+M Ekonomie a Management, 2008 ro. 11 . 1 s. 14-25. ISSN 1212-3609
NEDOMLELOV Iva. Theories of Economic Growth and Regional Disparities.
In Elektronick zbornk prspevkov. Mezinrodn konferencia Nov ekonomika a trvalo
udraten rast Sasnos a Budcnos perspektivnho vvoja. Bratislava : Ekonomick
univerzita v Bratislave, 2007. ISBN 978-80-225-2350-9
NEVIM Jan. Ekonometrick model konkurenceschopnosti. In: IMEA 2008. Liberec:
HF TU Liberec, 2008. s. 505-511. ISBN 978-80-7372-335-4
-154-
POLO, Clemente et al. The potential effects of a change in the distribution of tourism
expenditure on employment. Tourism Economics, 2008, Vol. 14, No. 4, s. 709-725
PROENCA, Sara, SOUKIAZIS, Elias. Tourism as an economic growth factor: a case study
for Southern European countries. Tourism Economics, 2008, Vol. 14, No. 4,
s. 791-806 ISSN 1354-8166
SCHIANETZ, Karin, KAVANAGH, Lydia. Sustainability Indicators for Tourism
Destinations: A Complex Adaptive Systems Approach Using Systemic Indicator System.
Journal of Sustainable Tourism. 2008, Vol. 16, No. 6. s. 601-626.
ISSN 0966-9582
SIEBER, Patrik. Analza nklad a pnos (metodick pruka). Praha: Ministerstvo pro
mstn rozvoj 004 44 s.
SUGIYARTO, Guntur, BLAKE, Adam, SINCLAIR, M. Thea. Tourism and Globalization
Economic Impact in Indonesia. Annals of Tourism Research, 2003, Vol. 30, No. 3, s. 683-
701. ISSN 0160-7383
THOMPSON, Eric. Measuring the Impact of Tourism on Rural Development: An
Econometric Approach. The Journal of Regional Analysis & Policy, 2007, vol. 37, No. 2, s.
147-154 ISSN 1090-4999
TLUHO Jan. Poraen v procesu transformace a evropsk integrace. In Souasn
problmy rozvoje region a pstup veejn sprvy k jejich een. Brno: Masarykova
univerzita, 2006, s. 277-282. ISBN 80-210-4148-X.
WALPOLLE, Matthew J., GOODWIN, Harold J. Local Economic Impacts of Dragon
Tourism in Indonesia. Annals of Tourism Research, 2000, Vol. 27, No. 3. s. 559-576.
ISSN 0160-7383

Seznam realizovanch rozhovor
NDRLK Daniel editel regionlnho zastoupen Cheb sistenn centrum, a.s. Osobn
rozhovor. Most-Cheb, 2. 8. 2011.
BOHNEK Pavel editel Dopravn podnik Karlovy Vary a.s. Osobn rozhovor. Karlovy
Vary, 26. 7. 2011.
-155-
CARAN, Radovan, majitel, Hotel Seeberg /mstostarosta obec Poustka. Osobn rozhovor.
Ostroh, 2. 8. 2011.
FRYEK Miroslav editel poboky Tesco Karlovy Vary OC Fontna. Osobn rozhovor.
Karlovy Vary, 15. 8. 2011.
HVOV Elena vedouc oddlen cestovnho ruchu Karlovarsk kraj. Osobn rozhovor.
Karlovy Vary, 25. 7. 2011.
CHVL Ji manager rozvoje msta Msto Marinsk Lzn. Osobn rozhovor. Marinsk
Lzn . 7. 011b.
KLTOV Elika marketingov manaer Lzn Frantikovy Lzn a.s. Osobn rozhovor.
Frantikovy Lzn 4. 7. 011.
KRL Tom editel Bristolgroup. Osobn rozhovor. Karlovy Vary, 25. 7. 2011.
K Stanislav editel OHK Cheb. Osobn rozhovor. Cheb, 1. 8. 2011.
KUNE Petr Senior Centre Manager Euro Mall Centre Management s.r.o. OC Varyda.
Osobn rozhovor. Karlovy Vary, 3. 8. 2011.
LEJSEK Zdenk oddlen statistiky cestovnho ruchu S. Osobn rozhovor. Plze
13. 4. 2011.
MEK Karel majitel Penzion Maek. Osobn rozhovor. Cheb, 11. 8. 2011.
MRZEK Milan jednatel Westbohemia Hotels. Osobn rozhovor. Ostrov, 8. 8. 2011.
MUSIL Jaromr vedouc Odboru regionlnho rozvoje Karlovarsk kraj. Osobn rozhovor.
Karlovy Vary, 28. 7. 2011.
OMELK Vladimr editel Krajskho centra osobn dopravy esk Drhy a.s. Osobn
rozhovor. Karlovy Vary, 25. 7. 2011.
PFFEFER-FERKLOV ndrea generln editelka Grandhotel Pupp. Osobn rozhovor.
Karlovy Vary, 2. 8. 2011.
POSPIL Michal mstostarosta Msto Cheb. Osobn rozhovor. Cheb, 2. 8. 2011.
PROCHZK le jednatel a.i.m. agentur. Osobn rozhovor. Karlovy Vary, 29. 7. 2011.
ENITKOV Jaroslava regionln zmocnnec S. Osobn rozhovor. Karlovy Vary,
3. 8. 2011.
-156-
IMKOV Lenka vedouc Msto Cheb Turistick infocentrum. Osobn rozhovor.
Cheb, 4. 8. 2011.
VEK Ji editel hotelu Imperial Imperial Karlovy Vary, a.s. Osobn rozhovor.
Karlovy Vary, 9. 8. 2011.
VKOV Jana obchodn editelka Lebn lzn Jchymov a.s. Osobn rozhovor.
Jchymov . . 011.
VOVSK Petr vedouc Msto bertamy Turistick infocentrum. Osobn rozhovor.
Abertamy, 28. 7. 2011.
VETEKOV Veronika Sales Manager Orea Hotels - Hotel Monty. Osobn rozhovor.
Marinsk Lzn 1. . 011.
ZMOSTN Olga projektov manaerka Obec Bo Dar. Osobn rozhovor. Bo Dar
25. 7. 2011.

Seznam internetovch zdroj
Cestovn ruch. Ministerstvo pro mstn rozvoj R: Infobanka vzkumu Ministerstva pro mstn
rozvoj [online]. Praha: MMR, 2011. [cit. 2011-07-07]. Dostupn z: <http://www.mmr-
vyzkum.cz/INFOBANKA/cestovni-ruch.aspx>
Czechtourism: Mapa turistickch region a oblast [online]. Praha: Czechtourism, 2010.
[cit. 2011-09-17] Dostupn z: <http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/mapa-
turistickych-regionu-a-oblasti/>
esk statistick ad Karlovy Vary. Statistick bulletin Karlovarsk kraj za 1. tvrtlet 2011.
[online]. Karlovy Vary: S 011. [cit. 011-08-5]. Dostupn z:
<http://www.kvary.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/BC0045E7B9/$File/w-S: Metodika
satelitnho tu esk republiky [online]. Praha: S 006-.
[cit. 2011-07-15]. Dostupn z: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/
metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu/$File/metod_tsa.doc>
41130211_1q.pdf>
Finance.cz: Inkaso dan v esk republice [online]. Praha: Finance media.
[cit. 2011-10-13] Dostupn z: <http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky/>
-157-
Finance.cz: Bez dan se stt neobejde [online]. Praha: Finance media, 2007.
[cit. 2011-10-13] Dostupn z: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/113315-bez-dani-se-
stat-neobejde/>
Metodick podpora regionlnho rozvoje: Charakteristika Karlovarskho kraje [online].
Brno: GaREP, 2009-. [cit. 2011-08-5] Dostupn z:
<http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/karlovarsky-kraj.html>
MMR: Fondy evropsk unie Spolen regionln program (SROP) [online]. Praha: MMR.
[cit. 2011-10-23] Dostupn z: <http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-
2006/Operacni-programy/SPOLECNY-REGIONALNI-OPERACNI-PROGRAM-
%28SROP%29>
Program rozvoje Karlovarskho kraje 2007-2013 [online]. Karlovy Vary: EC Consulting a.s.,
2006. 104 s. [cit. 2011-08-25] Dostupn z: <http://www.karp-
kv.cz/cz/Documents/Program_rozvoje_KK_2007-2013.pdf>
Statistisches Bundesamt Deutschland: Tourismus Tourismus in Zahlen Teil A Touristisches
Angebot 2009 [online]. Wiesbaden: Statistisches Bundesamt Deutschland, 2010.
[cit. 2011-10-10]. Dostupn z:
<http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikationen/
Fachveroeffentlichungen/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/TourismusinZahle
n__TeilA1021500097004,property=file.pdf>
WTTC: Data Search Tool. [online]. London: World Travel and Tourism Council, 2011.
[cit. 2011-11-10] Dostupn z: <http://www.wttc.org/research/economic-data-search-tool/>

Seznam zdroj nalza mstnch poplatk ve vybranch obcch
11/2003 - Obecn zvazn vyhlka o mstnm poplatku za lzesk nebo rekrean
pobyt. Msto Cheb:Oficiln internetov strnky msta [online]. Cheb, 2003
[cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.mestocheb.cz/11-2003-obecne-zavazna-
vyhlaska-o-mistnim-poplatku-za-lazensky-nebo-rekreacni-pobyt/d-149686>
Dokumenty msta ndlsk Hora. Msto Andlsk Hora [online]. Karlovy Vary, 2011
[cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.andelskahora.info/dokumenty.html>
-158-
Dokumenty v archivu. Obec Bublava: edn e-deska [online]. Bublava, 2007
[cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://e-
deska.cz/bublava/index.php?slozka=9999999>
Obecn zvazn vyhlky a nazen msta. Msto Lzn Kynvart: Informan portl
obecnho adu [online]. Lzn Kynvart 005 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW:
<http://www.laznekynzvart.cz/spr_dok_vyh.php>
Obecn zvazn vyhlky. Obec Bublava [online]. Bublava, 2007 [cit. 2011-08-0]. Dostupn
z WWW: <http://obecbublava.cz/ozv.htm>
Obecn zvazn vyhlky. Obec Stbrn: Informan portl obecnho adu [online].
Stbrn 010 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW:
<http://www.stribrna.cz/clanek.php?idc=164&sloz=3>
Obecn zvazn vyhlky. Pomez nad Oh: Informan portl obecnho adu [online].
Pomez nad Oh 00 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.kr-
karlovarsky.cz/obce/Pomezi/vyhlasky/>
OZV 1/010: Obecn zvazn vyhlka . 1/010. Msto A: Oficiln web msta [online].
010 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.muas.cz/ozv-1-2010/d-
227202/query=poplatek+z+ubytovac%C3%AD+kapacity>
Primtor navrhuje zmnu sazby za lzesk pobyt. Karlovarsk denk.cz [online]. Karlovy
Vary, 2005 [cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW:
<http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/primator-navrhuje-zmenu-sazby-za-lazensky-
pobyt-.html>
Pezkoumn hospodaen za rok 2010, Zvren et za rok 2010. Oficiln strnky Msta
Horn Blatn [online]. Horn Blatn 010 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW:
<http://www.horni-blatna.cz/uredni-deska/hospodareni-za-rok-2010/>
Rozpoet a hospodaen. Jchymov: informan server mstskho adu msta
Jchymova [online]. Jchymov 011 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.kr-
karlovarsky.cz/obce/JACHYMOV/Dokumenty/rozpocet/>
Rozpoet msta. Frantikovy Lzn [online]. Frantikovy Lzn 011 [cit. 011-08-03].
Dostupn z: <http://www.frantiskovy-
lazne.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=3464&id_org=3464&id_ktg=1009&p1=3200>
-159-
Rozpoet. Oficiln strnky Msta Horn Blatn [online]. Horn Blatn 011
[cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.horni-blatna.cz/zakon-106-
99sb/rozpocet/>
Rozpoet. Msto Andlsk Hora [online]. Karlovy Vary, 2011 [cit. 2011-08-0]. Dostupn z
WWW: <http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Andelska_hora/ah_povinne/RO.htm>
Rozpoet. Msto A: Oficiln web msta [online]. 011 [cit. 011-08-0]. Dostupn z
WWW:
<http://www.muas.cz/vismo/zobraz_dok.asp?p1=3966&id_ktg=1007&n=rozpocet&tzv=1&p
ocet=25&stranka=1>
Rozpoet. Msto Bo Dar [online]. Bo Dar 00 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW:
<http://www.bozi-dar.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=886&id=40858&p1=26025>
Rozpoet. Msto Cheb:Oficiln internetov strnky msta [online]. Cheb, 2011 [cit. 2011-08-
0]. Dostupn z WWW: <http://www.mestocheb.cz/rozpocet/ds-6222/archiv=0&rd=1000>
Rozpoet. Obec Stbrn: Informan portl obecnho adu [online]. Stbrn 011 [cit.
2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.stribrna.cz/clanek.php?idc=162&sloz=3>
Rozpoet. Pomez nad Oh: Informan portl obecnho adu [online]. Pomez nad Oh
2011 [cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.kr-
karlovarsky.cz/obce/Pomezi/Pom_povinne/rozpocet.htm>
Rozpoty zvren ty a statuty fond msta. Magistrt msta Karlovy Vary [online].
Karlovy Vary, 2011 [cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW:
<http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=69>
Vyhlka msta. Msto Bo Dar [online]. Bo Dar 010 [cit. 011-08-0]. Dostupn z
WWW: <http://www.bozi-
dar.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=886&id_ktg=3863&p1=25888>
Vyhlka o mstnch poplatcch. Oficiln strnky Msta Horn Blatn [online]. Horn Blatn
2003 [cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.horni-blatna.cz/uredni-
deska/?kshow=270&detail=972>
Vyhlky a nazen. Magistrt msta Karlovy Vary [online]. Karlovy Vary, 2004
[cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=11>
-160-
Vyhlky. Jchymov: informan server mstskho adu msta Jchymova [online].
Jchymov 00 [cit. 011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.kr-
karlovarsky.cz/obce/JACHYMOV/Dokumenty/vyhlasky/>
Vznamn dokumenty. Msto Kraslice [online]. Kraslice, 2010 [cit. 2011-08-0]. Dostupn z
WWW: <http://www.kraslice.cz/modules/dokumenty/dokumenty.html?d_sekce=1>
Vznamn dokumenty: Rozpoet msta. Msto Kraslice [online]. Kraslice, 2009
[cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW:
<http://www.kraslice.cz/modules/dokumenty/dokumenty.html?d_sekce=5>
Zvren et msta. Marinsk Lzn [online]. Marinsk Lzn 011 [cit. 011-08-03].
Dostupn z: <http://www.marianskelazne.cz/cs/zaverecny-ucet-mesta/>
Zruen vyhlky a nazen. Magistrt msta Karlovy Vary [online]. Karlovy Vary, 2004
[cit. 2011-08-0]. Dostupn z WWW: <http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=139>

Seznam zdroj Vpoty indiktor cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje
Hlavn ukazatele regionlnch t. esk statistick ad: Databze RN [online]. Praha,
2011 [cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.volba?titul=Hlavn%ED%20ukazatele%20region
%E1ln%EDch%20%FA%E8t%F9&mypriznak=RC&typ=2&proc=rocenka.presmsocas&myl
ang=CZ&jak=4>
Demografick roenka kraj 000 a 00. esk statistick ad [online]. Praha, 2010-07-15
[cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4027-
10>
Vkov sloen obyvatelstva v roce 00. esk statistick ad [online]. Praha, 2010-04-30
[cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/4003-10->
Trh prce v R 1 a 00. esk statistick ad [online]. Praha, 2010-07-29
[cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3103-
10>
-161-
Produktivita prce na odpracovanou hodinu. esk statistick ad [online]. Praha, 2011
[cit. 2011-06-5]. Dostupn z:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/b2_produktivita_prace_(na_odpracovanou_hodinu)>
Pm zahranin investice. esk NB nrodn banka [online]. Praha, 2011
[cit. 2011-06-5]. Dostupn z:
<http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/>
Vzkum a vvoj. esk statistick ad [online]. Praha, 2011 [cit. 2011-06-5]. Dostupn z:
<http://www.kvary.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje>
Kraje esk republiky 2003. esk statistick ad [online]. Praha, 2004 [cit. 2011-06-25].
Dostupn z: <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/1304-04-_2003>
Statistick roenka Pardubickho kraje 001. esk statistick ad Pardubice [online].
Pardubice, 2002 [cit. 2011-06-5]. Dostupn z:
<http://www.czso.cz/kraje/pa/cisla/1/13/13530101/13530101.htm#01>
Statistick roenka esk republiky. esk statistick ad [online]. Praha, 2004
[cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/kapitola/10n1-04-_2004-1300>
Vsledky eten o vyuvn informanch a komunikanch technologich v domcnostech a
mezi jednotlivci v roce 2004. esk statistick ad [online]. Praha, 2005 [cit. 2011-06-25].
Dostupn z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/9603-04-2004>
Informan technologie v domcnostech a mezi jednotlivci. esk statistick ad [online].
Praha, 2005 [cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://www.kvary.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci>
Vbr parametr pro tabulku: Regionln ty R RgU. esk statistick ad: Veejn
databze [online]. Praha, 2011 [cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?&vo=tabulka&cislotab=RgU&kapitola_id=5&str=tab
detail.jsp&voa=tabulka>
Vbr parametr pro tabulku: 6001-1106a). esk statistick ad: Veejn
databze [online]. Praha, 2011 [cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=03-07&&kapitola_id=10>

-162-
Vbr parametr pro tabulku: Kapacity hromadnch ubytovacch zazen podle kategorie
(CRU0010UU_KR).esk statistick ad: Veejn databze [online]. Praha, 2011
[cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?&vo=tabulka&cislotab=CRU0010UU_KR&kapitola
_id=653&str=tabdetail.jsp&voa=tabulka>
9 - Sluby / - Cestovn ruch / - Nvtvnost. esk statistick ad: Veejn
databze [online]. Praha, 2011 [cit. 2011-06-5]. Dostupn z WWW:
<http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=654&vo=tabulka&expand=1>
Cestovn ruch: asov ady. esk statistick ad [online]. Praha, 2011 [cit. 2011-06-25].
Dostupn z WWW: <http://www.kvary.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr>
-163-
Vlastn publikace souvisejc s tmatem
JEEK Ji; TLUHO Jan. Program rozvoje cestovnho ruchu a lzestv
v Karlovarskm kraji 2007-2013. Plze: ZU v Plzni Fakulta ekonomick 007.
Publikace zpracovna pro Karlovarsk kraj.
ROMIG my; TLUHO Jan. Managing Tourism in the Karlovy Vary Region: Some
Ideas from Successful Foreign DMOs. In The 7th Annual Ph.D. Conference IMEA 2007
(Conference Paper Abstracts). Pardubice: University of Pardubice, 2007, s.35-35.
ISBN 978-80-7194-965-7.
TLUHO Jan; ROMIG, Amy. ljaka - monost inspirace pro rozvoj region mst a
cestovnho ruchu. In Regio 2005. Plze: Zpadoesk univerzita 005 s.51-532.
ISBN 80-7043-432-5.
TLUHO Jan. nalza lzeskho cestovnho ruchu v esk republice za vyuit
upraven matice BCG. In MendelNeT PEF 2008. Brno: B4U Publishing, 2008. s.1-8.
ISBN 978-80-87222-03-4.
TLUHO Jan. Monost vyuit conjoint analzy - cestovn ruch a jeho vliv na
regionln rozvoj. In IMEA 2006. Hradec Krlov: Gaudeaumus 006 s.464-469.
ISBN 80-7041-164-3.
TLUHO Jan. Monosti rozvoje cestovnho ruchu prostednictvm sportovnch event.
In Marketing management sportu. Plze: Zpadoesk univerzita 006 s.1-6.
ISBN 80-7043-492-9.
TLUHO Jan. Nvrh modelu regionlnho managementu pro eskou republiku. In
MendelNet 2005. Brno : Konvoj, 2005, s.164. ISBN 80-7302-107-2.
TLUHO Jan. Poraen v procesu transformace a evropsk integrace. In Souasn
problmy rozvoje region a pstup veejn sprvy k jejich een. Brno: Masarykova
univerzita, 2006, s.277-282. ISBN 80-210-4148-X.
TLUHO Jan. Spezifik des Sporttourismus im Erzgebirge - Perspektiven der
grenzberschreitenden Kooperation. In Sporttourismus im Erzgebirge - Perspektiven
grenzbergreifender Netzwerkkonzepte = Cestovn ruch v oblasti sportu v Krunoho -
perspektivy koncept peshraninch st. Hamburg: Czwalina Verlag 00 s.7-49.
ISBN 978-3-88020-496-6.
-164-
TLUHO Jan. Teoretick pstupy ke vztahu cestovnho ruchu regionlnho rozvoje a
ekonomiky. In IMEA 00. Liberec: Technick univerzita, 2008, s.841-849.
ISBN 978-80-7372-335-4.
-165-
Seznam ploh
Ploha - Vsledky dlch vpot ukazatele regionlnho rozvoje
Ploha B - Pehled lzeskch mst a obc s vyhlenm prodnm zdrojem
Ploha C - Podklad pro realizaci expertnch rozhovor
Ploha D - Podklad pro realizaci expertnch rozhovor - obchodnci
Ploha E Vpoty vybranch statistickch ukazatel lzeskho cestovnho ruchu
Ploha F Pehled mikroregion v Karlovarskm kraji
Ploha G Pehled korelanch matic pro vztah mezi poty subjekt zapsanch do RES
a ukazateli cestovnho ruchu



Ploha
Vsledky dlch vpot ukazatele regionlnho rozvoje
Hrub domc produkt na jednoho obyvatele v K) - dl vpoty

Mra nezamstnanosti dle VPS v % - dl vpoty

1 - HDP na 1 obyvatele v K
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 200 538 238 328 296 556 317 199 10 10 10 10
Jihoesk kraj 195 948 225 621 281 664 298 058 10 8 8 8
Plzesk kraj 199 944 235 913 296 510 299 846 10 10 10 8
Karlovarsk kraj 178 465 202 270 225 263 233 629 2 2 0 0
steck kraj 173 756 208 128 255 100 275 653 2 2 4 4
Libereck kraj 190 641 204 456 255 133 240 057 8 2 4 0
Krlovhradeck kraj 201 667 226 640 266 319 291 241 10 8 6 6
Pardubick kraj 182 033 214 667 263 436 286 518 4 4 6 6
Kraj Vysoina 178 550 217 097 264 423 270 743 4 6 6 4
Jihomoravsk kraj 196 834 234 537 287 472 330 145 10 10 10 10
Olomouck kraj 169 573 193 848 232 639 260 450 0 0 0 2
Zlnsk kraj 178 119 206 803 255 695 286 977 2 2 4 6
Moravskoslezsk kraj 166 891 195 864 261 316 281 634 0 0 6 4
esk republika bez Prahy 185 467 216 923 268 797 289 693 6 6 6 6
esk republika 213 110 252 617 313 868 345 601
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 166 891 193 848 225 263 233 629
Max (U
ik
) 201 667 238 328 296 556 330 145
prmr 185 612 215 706 264 733 282 473
R
i
34 776 44 480 71 293 96 516
R
i
/6 5 796 7 413 11 882 16 086
2 - Mra nezamstnanosti, % dle VPS
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 7,5 5,2 4,5 4,4 8 10 10 10
Jihoesk kraj 5,8 5,2 5,1 4,3 10 10 10 10
Plzesk kraj 6,2 5,3 4,6 6,3 10 10 10 8
Karlovarsk kraj 8,4 6,4 10,2 10,9 8 10 4 0
steck kraj 16,0 13,0 13,7 10,1 0 2 0 0
Libereck kraj 6,2 6,1 7,7 7,8 10 10 6 4
Krlovhradeck kraj 6,1 5,8 5,4 7,7 10 10 10 4
Pardubick kraj 8,3 7,6 5,5 6,4 8 8 10 8
Kraj Vysoina 6,8 5,3 5,3 5,7 10 10 10 8
Jihomoravsk kraj 8,3 8,0 8,0 6,8 8 8 6 6
Olomouck kraj 12,8 9,6 8,2 7,6 2 6 6 4
Zlnsk kraj 8,1 7,5 7,0 7,3 8 8 8 6
Moravskoslezsk kraj 14,3 14,7 12,0 9,7 0 0 2 2
esk republika 8,8 7,8 7,1 6,7 8 8 8 6
esk republika bez Prahy 9,4 8,3 7,8 7,2 6 8 6 6
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 5,8 5,2 4,5 4,3
Max (U
ik
) 16,0 14,7 13,7 10,9
prmr 8,8 7,7 7,5 7,3
R
i
10,2 9,5 9,2 6,6


Podl obyvatel mladch 24 let v% - dl vpoty

Mra ekonomick aktivity, podl potu pracovn sly na potu vech osob starch 15-ti let (v %) - dl
vpoty

Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 30,70% 28,91% 28,37% 28,89% 0 2 8 10
Jihoesk kraj 31,77% 29,55% 28,05% 27,33% 6 6 6 2
Plzesk kraj 30,37% 28,32% 27,10% 27,01% 0 0 0 0
Karlovarsk kraj 32,12% 30,09% 28,67% 27,98% 8 8 10 6
steck kraj 32,29% 30,26% 28,90% 28,54% 8 10 10 10
Libereck kraj 32,03% 29,79% 28,48% 28,21% 6 8 8 8
Krlovhradeck kraj 31,15% 28,81% 27,61% 27,12% 2 2 2 2
Pardubick kraj 32,14% 29,64% 28,36% 27,92% 8 6 8 6
Kraj Vysoina 32,86% 30,46% 28,89% 27,93% 10 10 10 6
Jihomoravsk kraj 31,08% 28,83% 27,26% 26,76% 2 2 0 0
Olomouck kraj 31,99% 29,46% 27,81% 27,10% 6 6 4 0
Zlnsk kraj 31,94% 29,49% 27,78% 26,88% 6 6 4 0
Moravskoslezsk kraj 32,26% 29,92% 28,36% 27,50% 8 8 8 4
esk republika 31,16% 28,99% 27,67% 27,33% 2 2 2 2
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 30,37% 28,32% 27,10% 26,76%
Max (U
ik
) 32,86% 30,46% 28,90% 28,89%
prmr 31,75% 29,50% 28,12% 27,63%
R
i
2,49% 2,14% 1,80% 2,13%
4 - Mra ekonomick aktivity, podl potu pracovn sly na potu vech osob starch 15-ti let, v %
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 55,8 57,1 57,1 57 6 10 10 10
Jihoesk kraj 57,6 56,3 56,5 56,3 8 10 10 10
Plzesk kraj 57,4 56,4 56,7 55,8 8 10 10 8
Karlovarsk kraj 59,7 57,6 55,3 54,5 10 10 8 6
steck kraj 50,8 51,4 52,2 51,5 0 2 2 0
Libereck kraj 56,7 56,2 54,6 52,8 8 8 6 2
Krlovhradeck kraj 57,3 55,6 56,1 53,5 8 8 10 4
Pardubick kraj 54,3 54,9 55,3 54,1 4 8 8 4
Kraj Vysoina 55,7 54,9 55,4 54,6 6 8 8 6
Jihomoravsk kraj 54,7 53,5 53,2 53,5 4 4 4 4
Olomouck kraj 52,1 53,2 53,5 53 2 4 4 2
Zlnsk kraj 53,9 53,7 54,3 53 4 6 6 2
Moravskoslezsk kraj 50,2 49,5 50,5 52 0 0 0 0
esk republika 55,1 54,8 55 54,8 6 6 8 6
esk republika bez Prahy 54,3 54,2 54,4 54 4 6 6 4
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 50,2 49,5 50,5 51,5
Max (U
ik
) 59,7 57,6 57,1 57,0
prmr 55,1 54,6 54,7 54,0
R
i
9,5 8,1 6,6 5,5


Produktivita prce - hodinov produktivita prce v % R = 100% - dl vpoty

Pm zahranin investice PZI, pepoten na 1 obyvatele v tis. K - dl vpoty

5 - Produktivita prce - hodinov produktivita prce v %
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 101,1 100 101,6 95,2 10 10 10 10
Jihoesk kraj 92,9 92,1 94,4 90,2 6 6 8 8
Plzesk kraj 91,9 91,5 89,6 88,4 6 6 6 6
Karlovarsk kraj 80,3 79 73,4 72 0 0 0 0
steck kraj 95,4 92,2 91,8 92,7 8 6 6 8
Libereck kraj 88,4 79,9 85,6 76,4 4 0 4 2
Krlovhradeck kraj 91,6 87,4 85,5 86,3 6 4 4 6
Pardubick kraj 92,6 87,6 88,3 90 6 4 6 8
Kraj Vysoina 90,1 97,6 94,1 87,1 4 10 8 6
Jihomoravsk kraj 92,7 95,9 95,3 97,4 6 8 8 10
Olomouck kraj 92 85,4 80,2 80,9 6 2 2 4
Zlnsk kraj 89 88,6 89,1 88,8 4 4 6 6
Moravskoslezsk kraj 94,3 94,8 99,5 95,2 8 8 10 10
esk republika bez Prahy 92,9 91,8 92,1 90,1 6 6 6 8
Samotn R 100
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 80,3 79,0 73,4 72,0
Max (U
ik
) 101,1 100,0 101,6 97,4
prmr 91,7 90,2 89,9 87,7
R
i
20,8 21,0 28,2 25,4
PZI na obyvatele
Kraj do 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 87,02 31,65 37,82 63,04 10 10 10 10
Jihoesk kraj 49,65 3,05 43,54 34,16 4 0 10 6
Plzesk kraj 60,32 30,19 5,27 29,08 6 10 2 4
Karlovarsk kraj 34,52 10,91 8,15 18,52 0 2 2 2
steck kraj 73,70 8,93 -8,98 50,57 8 2 0 8
Libereck kraj 36,76 30,75 42,00 23,49 0 10 10 4
Krlovhradeck kraj 31,05 13,27 -5,10 25,88 0 2 0 4
Pardubick kraj 44,07 34,52 -3,65 1,63 2 10 0 0
Kraj Vysoina 28,19 34,26 37,34 13,41 0 10 10 2
Jihomoravsk kraj 44,99 17,37 -0,61 54,16 2 4 0 10
Olomouck kraj 27,68 20,71 -6,90 10,54 0 6 0 0
Zlnsk kraj 34,00 13,55 2,70 16,64 0 4 2 2
Moravskoslezsk kraj 28,93 27,46 41,92 40,11 0 8 10 6
Celkem regiony (R) 79,72 34,06 48,25 57,95 10 10 10 10
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 27,7 3,0 -9,0 1,6
Max (U
ik
) 87,0 34,5 43,5 63,0
prmr 44,7 21,3 14,9 29,3
R
i
59,3 31,5 52,5 61,4


Vdaje na vdu a vzkum, pepoten na 1 obyvatele v mil. K - dl vpoty

Hustota obyvatelstva na km
2
(obyv./km
2
) - dl vpoty

Kraj 2000
resp. 2001
2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 6419,91 6127,71 7253,72 8056,81 10 10 10 10
Jihoesk kraj 1292,04 1641,31 2719,51 3329,36 2 2 4 4
Plzesk kraj 1186,84 1294,98 2405,31 2796,93 0 2 2 2
Karlovarsk kraj 223,32 301,23 231,92 299,11 0 0 0 0
steck kraj 610,64 736,53 714,75 780,18 0 0 0 0
Libereck kraj 1704,11 1909,68 3442,48 3026,90 2 2 4 4
Krlovhradeck kraj 1247,51 1432,33 1792,35 2978,76 0 2 2 4
Pardubick kraj 1957,16 2501,40 3804,13 3755,82 2 4 6 4
Kraj Vysoina 623,37 838,60 1010,85 1254,19 0 0 0 0
Jihomoravsk kraj 2705,34 3074,79 4465,09 7056,04 4 4 6 10
Olomouck kraj 1153,86 1419,41 2075,09 2523,82 0 2 2 2
Zlnsk kraj 1153,81 1529,68 2790,26 2678,53 0 2 4 2
Moravskoslezsk kraj 1396,07 1923,81 4430,85 2428,83 2 2 6 2
esk republika 2776,38 3157,88 4850,72 5267,97 4 4 6 6
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 223,3 301,2 231,9 299,1
Max (U
ik
) 6419,9 6127,7 7253,7 8056,8
prmr 1667,2 1902,4 2856,6 3151,2
R
i
6196,6 5826,5 7021,8 7757,7
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 101 103 107 113 2 2 2 2
Jihoesk kraj 62 62 63 63 0 0 0 0
Plzesk kraj 73 73 73 76 0 0 0 0
Karlovarsk kraj 92 92 92 93 2 2 2 2
steck kraj 155 154 154 157 6 6 6 6
Libereck kraj 136 135 136 139 4 4 4 4
Krlovhradeck kraj 116 115 116 117 2 2 2 2
Pardubick kraj 113 112 112 114 2 2 2 2
Kraj Vysoina 75 75 75 76 0 0 0 0
Jihomoravsk kraj 161 159 157 160 6 6 6 6
Olomouck kraj 125 123 121 122 4 4 4 4
Zlnsk kraj 151 149 149 149 6 6 6 6
Moravskoslezsk kraj 230 228 230 230 10 10 10 10
esk republika 130 129 130 133 4 4 4 4
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 62,0 62,0 63,0 63,0
Max (U
ik
) 230,0 228,0 230,0 230,0
prmr 122,3 121,5 121,9 123,8
R
i
168,0 166,0 167,0 167,0


Domcnosti s pipojenm k internetu v % - dl vpoty

Podl vysokokolsky vzdlanch obyvatel na zamstnanch v%

Kraj 2000
resp. 2003
2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 15,5 15,5 27,7 49,1 8 8 10 8
Jihoesk kraj 11,8 11,8 24,2 44,1 2 2 6 2
Plzesk kraj 11,6 11,6 24,5 48,8 2 2 6 8
Karlovarsk kraj 15,9 15,9 23,6 47,4 8 8 6 6
steck kraj 9,6 9,6 20,2 43,6 0 0 0 2
Libereck kraj 13,1 13,1 23,8 39,9 4 4 6 0
Krlovhradeck kraj 13,8 13,8 26,3 52,6 6 6 8 10
Pardubick kraj 15,6 15,6 25,8 48,2 8 8 8 6
Kraj Vysoina 15,6 15,6 25,6 46,2 8 8 8 4
Jihomoravsk kraj 18,6 18,6 27,9 51,3 10 10 10 10
Olomouck kraj 8,9 8,9 19,1 43,4 0 0 0 2
Zlnsk kraj 14,8 14,8 21,7 49,2 6 6 2 8
Moravskoslezsk kraj 12,3 12,3 24,6 46,6 4 4 6 6
esk republika 14,8 14,8 26,7 49,2 6 6 10 8
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 8,9 8,9 19,1 39,9
Max (U
ik
) 18,6 18,6 27,9 52,6
prmr 13,6 13,6 24,2 47,0
R
i
9,7 9,7 8,8 12,7
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 3,99% 4,86% 5,71% 7,36% 0 4 4 6
Jihoesk kraj 4,51% 5,75% 6,67% 7,43% 2 6 6 6
Plzesk kraj 4,81% 5,00% 5,75% 7,72% 4 4 4 6
Karlovarsk kraj 4,25% 4,34% 4,09% 5,22% 2 2 0 2
steck kraj 3,64% 3,09% 4,22% 4,13% 0 0 0 0
Libereck kraj 3,96% 4,55% 4,76% 5,04% 0 2 0 0
Krlovhradeck kraj 4,95% 5,69% 6,77% 7,16% 4 6 6 6
Pardubick kraj 4,72% 4,99% 5,77% 6,89% 2 4 4 4
Kraj Vysoina 4,13% 4,66% 5,51% 6,12% 0 4 4 4
Jihomoravsk kraj 7,04% 7,57% 8,22% 10,01% 10 10 10 10
Olomouck kraj 4,86% 4,78% 6,51% 5,81% 4 4 6 2
Zlnsk kraj 5,01% 5,48% 6,04% 7,03% 4 6 4 4
Moravskoslezsk kraj 4,81% 5,09% 5,50% 7,24% 4 4 4 6
esk republika 5,82% 6,25% 7,04% 8,22% 6 8 8 8
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 3,64% 3,09% 4,09% 4,13%
Max (U
ik
) 7,04% 7,57% 8,22% 10,01%
prmr 4,67% 5,07% 5,81% 6,70%
R
i
3,40% 4,47% 4,13% 5,88%


ist disponibiln dchod domcnost na 1 obyvatele v K - dl vpoty

Regionln tvorba hrubho fixnho kapitlu na 1 obyvatele v K - dl vpoty

11 - ist disponibiln dchod domcnost na 1 obyvatele v K
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 118 665 140 937 165 869 187 430 10 10 10 10
Jihoesk kraj 110 459 126 962 151 520 178 186 4 4 4 6
Plzesk kraj 113 439 130 972 153 671 179 688 6 6 6 8
Karlovarsk kraj 110 701 121 402 138 179 162 262 4 2 0 0
steck kraj 103 702 116 396 137 869 163 272 0 0 0 0
Libereck kraj 108 753 123 017 144 672 167 460 4 2 2 2
Krlovhradeck kraj 113 871 125 752 150 528 172 998 8 4 4 4
Pardubick kraj 104 338 120 166 146 095 171 694 0 0 2 4
Kraj Vysoina 103 358 123 792 146 485 169 876 0 2 2 2
Jihomoravsk kraj 109 492 124 378 147 923 176 293 4 2 4 6
Olomouck kraj 103 623 120 213 141 862 166 159 0 0 0 0
Zlnsk kraj 106 369 122 393 149 036 168 431 2 2 4 2
Moravskoslezsk kraj 103 028 116 767 138 305 167 627 0 0 0 2
esk republika 113 398 130 945 155 232 179 909 6 6 6 8
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 103 028 116 396 137 869 162 262
Max (U
ik
) 118 665 140 937 165 869 187 430
prmr 108 446 124 088 147 078 171 644
R
i
15 637 24 541 28 000 25 168
12 - Regionln THFK na 1 obyvatele v K
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 59 524 64 806 74 899 63 220 6 8 6 6
Jihoesk kraj 61 179 68 906 60 474 55 513 8 8 2 2
Plzesk kraj 72 647 58 067 97 941 77 735 10 4 10 10
Karlovarsk kraj 36 358 62 809 50 079 50 404 0 6 0 2
steck kraj 43 155 63 031 53 789 65 365 2 6 2 6
Libereck kraj 52 990 62 386 49 754 49 199 4 6 0 0
Krlovhradeck kraj 55 076 51 121 44 734 49 447 6 2 0 0
Pardubick kraj 43 076 50 381 42 095 46 758 2 2 0 0
Kraj Vysoina 54 772 49 850 50 869 49 140 6 2 0 0
Jihomoravsk kraj 52 815 74 837 76 090 76 619 4 10 6 10
Olomouck kraj 45 652 46 449 46 749 66 945 2 0 0 8
Zlnsk kraj 43 853 49 965 51 931 44 480 2 2 2 0
Moravskoslezsk kraj 42 870 42 902 60 772 55 595 2 0 4 4
esk republika 59 622 67 388 77 563 77 590 6 8 6 10
esk republika bez Prahy 51 202 57 789 61 092 59 856
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 36 358 42 902 42 095 44 480
Max (U
ik
) 72 647 74 837 97 941 77 735
prmr 51 074 57 347 58 475 57 725
R
i
36 289 31 935 55 846 33 255


Celkov relativn prstek obyvatel v % - dl vpoty

Podl vysokokolsky vzdlanch obyvatel na zamstnanch v% - dl vpoty

Celkov prstek obyvatel -relativn
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 3,3 6,3 14,7 13,6 10 10 10 10
Jihoesk kraj -0,4 0,7 3,6 2,1 4 4 2 2
Plzesk kraj -1,1 1,3 5,4 3,9 2 4 4 4
Karlovarsk kraj -1,4 0,1 1,1 -2,5 2 2 0 0
steck kraj -0,2 1,4 0,1 0,4 4 4 0 2
Libereck kraj 0,3 0,9 4,1 3,9 4 4 2 4
Krlovhradeck kraj -1,6 -1,6 2,3 -0,2 2 0 2 0
Pardubick kraj -0,4 -2,1 3,4 2,2 4 0 2 2
Kraj Vysoina -1,3 -0,2 1,7 -0,8 2 2 2 0
Jihomoravsk kraj -1,5 0,7 1,9 4,0 2 4 2 4
Olomouck kraj -1,4 -0,7 1,1 -0,1 2 0 0 0
Zlnsk kraj -0,8 -2,1 -0,5 -0,6 2 0 0 0
Moravskoslezsk kraj -2,7 -1,9 -1,2 -2,3 0 0 0 0
esk republika -1,1 0,8 3,5 3,7 2 4 2 4
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) -2,66 -2,13 -1,18 -2,49
Max (U
ik
) 3,31 6,29 14,70 13,59
prmr -0,69 0,22 2,91 1,80
R
i
5,97 8,43 15,88 16,08
Kraj 2000 2003 2006 2009 B
ik
(2000) B
ik
(2003) B
ik
(2006) B
ik
(2009)
Stedoesk kraj 3,99% 4,86% 5,71% 7,36% 0 4 4 6
Jihoesk kraj 4,51% 5,75% 6,67% 7,43% 2 6 6 6
Plzesk kraj 4,81% 5,00% 5,75% 7,72% 4 4 4 6
Karlovarsk kraj 4,25% 4,34% 4,09% 5,22% 2 2 0 2
steck kraj 3,64% 3,09% 4,22% 4,13% 0 0 0 0
Libereck kraj 3,96% 4,55% 4,76% 5,04% 0 2 0 0
Krlovhradeck kraj 4,95% 5,69% 6,77% 7,16% 4 6 6 6
Pardubick kraj 4,72% 4,99% 5,77% 6,89% 2 4 4 4
Kraj Vysoina 4,13% 4,66% 5,51% 6,12% 0 4 4 4
Jihomoravsk kraj 7,04% 7,57% 8,22% 10,01% 10 10 10 10
Olomouck kraj 4,86% 4,78% 6,51% 5,81% 4 4 6 2
Zlnsk kraj 5,01% 5,48% 6,04% 7,03% 4 6 4 4
Moravskoslezsk kraj 4,81% 5,09% 5,50% 7,24% 4 4 4 6
esk republika 5,82% 6,25% 7,04% 8,22% 6 8 8 8
2000 2003 2006 2009
Min (U
ik
) 3,64% 3,09% 4,09% 4,13%
Max (U
ik
) 7,04% 7,57% 8,22% 10,01%
prmr 4,67% 5,07% 5,81% 6,70%
R
i
3,40% 4,47% 4,13% 5,88%


Ploha B
Pehled lzeskch mst a obc s vyhlenm prodnm zdrojem
Kraj Lzesk msta*
Msta/obce s vyhlenm prodnm
zdrojem*
Stedoesk Lzn Toue
Podbrady
Jihoesk Bechyn Domann
Tebo
Vr u Psku
Plzesk Konstantinovy Lzn
Karlovarsk Frantikovy Lzn
Jchymov
Karlovy Vary
Lzn Kynvart
Marinsk Lzn
steck Blina Klterec nad Oh
Dub u Teplic
Men Lzn
Teplice
Libereck Lzn Kundratice
Lzn Libverda
Krlovhradeck Bloves
Jnsk Lzn
Velichovky
Lzn Blohrad
eleznice
Pardubick Lzn Bohdane
Vysoina
Jihomoravsk Hodonn Lednice
Ostrosk Nov Ves Pasohlvky
Olomouck Bludov
Jesenk
Lipov Lzn
Slatinice
Teplice nad Bevou
Velk Losiny
Zlnsk Kostelec u Zlna
Luhaovice
Moravskoslezsk Karvin 3 - Darkov Jnsk koupele
Karlova Studnka
Klimkovice
* ve smyslu zkona . 164/001 Sb. o prodnch livch zdrojch zdrojch prodnch
minerlnch vod prodnch lebnch lzn a lzeskch mstech.
Zdroj: Zkon . 164/2001 Sb., o prodnch livch zdrojch zdrojch prodnch
minerlnch vod prodnch lebnch lznch a lzeskch mstech a o zmn nkterch
souvisejcch zkon lzesk zkon


Ploha C
Podklad pro realizaci expertnch rozhovor

V||v cestovn|ho ruchu na rozvo[ reg|onu a podn|k v nm psob|c|ch
Poklad k expettolm tozbovotm

2kloJol oJoje.
Imoo o pljmeol Jotozovoobo.
2omstoovotel/lltmo.
5lJlo fltmy.
Oblost psobeol zomstoovotele, fltmy.
uotom o os tozbovoto.
Mlsto tozbovoto.

ven panl/veny pane,
v souasne dob provdlm vyzkum vllvu cesLovnlho ruchu na reglonlnl rozvo[ zameny na
karlovarsky kra[. v rmcl LohoLo vyzkumu oslovu[l experLy z oblasLl cesLovnlho ruchu a/nebo
reglonlnlho rozvo[e v karlovarskem kra[l, mezl n paLlLe l vy. v nsledu[lclch mlnuLch bych vm
rd pololl nkollk oLzek Lyka[lclch se LeLo problemaLlky.
na zaLek ml dovolLe upesnlL po[em cesLovnl ruch a po[em reglonlnl rozvo[, Lak [ak [e vyulvm ve
svem vyzkumu:
cestovol tocb = looost osoby, cestojlcl oo pecboJooo Jobo Jo mlsto lelclbo mlmo jejl bo
ptosteJl, plem blovol oel cesty je jlo oe vkoo ploceo looostl v oovtlveom mlst. (uNw1O,
1991). V tomto smyslo Jo cestovolbo tocbo oJlm peJevlm tokov looostl sobjekt v teqlooo, ktet
poskytojl sloby ovtvolkm teqlooo. uo cestovolbo tocbo tok zoozojl ptlmto looost veejo
sptvy (somosptvy) v oblostl vytveol o moJetolzoce loftosttoktoty pto ovtvolky o jejl
motketloqov oktlvlty, Jle looost ck o cA, botel, testootocl, Joptovol spoleoostl, lofotmoolcb
ceotet, sptvc totlstlckcb ottoktlvlt.


keqloolol tozvoj = ptoces smojlcl k otltmo clll, zlepojlcl sooosooo sltoocl, oejeo v oblasti
ekooomlckbo tsto (bo meo nul), ole l v oblostl kvollty lvoto, llJskbo zJtovl, ocbtooy
lvotolbo ptosteJl, mooostl ptocovot, sptoveJloostl o oJtlteloostl.
cestovol tocb o teqloolol tozvoj se oovzjem ovllvojl. Aktlvlty ovtvolk teqlooo ovllvojl tozvoj
teqlooo (o lvot v om), o ooopok teqloo (o lvot v om) ovllvoje ovtvolky.
1. Kterou ob|ast reg|on|n|ho rozvo[e ne[v|ce ov||vu[e cestovn|ho ruch z h|ed|ska poz|t|vn|ho, tedy
co poz|t|vn|ho p|n| cestovn| ruch reg|onu (kra[|)?

2. kterou ob|ast reg|on|n|ho rozvo[e ne[v|ce ov||vu[e cestovn|ho ruch z h|ed|ska negat|vn|ho, tedy
co negat|vn|ho p|n| cestovn| ruch reg|onu (kra[|)?

3. Co povau[ete za t| ne[d|e|t[| faktory ov||vu[|c| podn|kn| v cestovn|m ruchu (pop|te na
p|k|adech)?

4. Na zk|ad Va| zkuenost| (Vaeho pozorovn|), [ak [e pouen| z ekonom|ck kr|ze pro
podn|ky? kespekt|ve, co [e d|e|t pro pe|t| podn|k v odvtv| cestovn|ho ruchu, na co by m|y
podn|ky k|st draz?
a) v krLkem obdobl (1-2 roky)

b) v dlouhem obdobl (3-10 let)




S. ros|m ohodnote v||v p|[ezdovho cestovn|ho ruchu v kar|ovarskm kra[| na ns|edu[|c|
faktory.
Typ vlivu: pozltlvol vllv bez vlivu oeqotlvol vllv
Mlra vllvu: 1 5 (1 oejmo vzoomo, 5 oejvzoomojl)

Faktor v kar|ovarskm kra[| a v||v cestovn|ho ruchu
na n[
Typ
vlivu
M|ra v||vu
1-5
koment
ZamsLnanosL (poeL pracovnlch mlsL) 1
vye prmrne mzdy 2
Konkurenceschopnost regionu 3
odnlkaLelske pllelLosLl 4
ovdoml o reglonu (v okolnlch reglonech, sLLech) 5
8ozvo[ lovka/spolenosLl 6
eshranlnl spoluprcl 7
lnvesLlnl vyda[e vee[ne (samo)sprvy 8
Spoluprcl podnlk cesLovnlho ruchu
v karlovarskem kra[l
9
Spoluprcl podnlk a vee[ne sprvy v oblasti
cesLovnlho ruchu
10
Pruby domcl produkL karlovarskeho kra[e 11
Zvyky a obye[e mlsLnlch obyvaLel 12
Gastronomie urove sLravovaclch slueb 13
vzLah obyvaLel reglonu a LurlsL (nvLvnlk) 14
l[my vee[nych rozpoL (dan, poplaLky) 15
8ozvo[ desLlnanlho managemenLu (marketingu) 16
lvoLnl prosLedl 17
kvallLa lvoLa mlsLnlch obyvaLel 18
Image regionu 19

6. Iakym zpsobem ov||vu[| zmny v |eg|s|at|vn|ch podm|nkch podn|ky v odvtv| cestovn|ho
ruchu?
uP a daove zkony obecn hyglenlcke a dall normy zkon o cesLovnlm ruchu auLorsky zk.
mlsLnl vyhlky (poplaLky, zbory, parkovnl apod.)



7. 2hodnote ns|edu[|c| faktory z h|ed|ska [e[|ch p|nosu k rozvo[| cestovn|ho ruchu v kar|ovarskm
kraji:
Typ vlivu: pozltlvol vllv bez vlivu oeqotlvol vllv
Mlra vllvu: 1 5 (1 oejmo vzoomo, 5 oejvzoomojl)

Iaktor a [eho v||v na rozvo[ cestovn|ho ruchu Typ
vlivu
M|ra v||vu
1-5
koment
lmage karlovarskeho kra[e 1
lmage eske republlky 2
rove lnfrasLrukLury a dopravnl obslunosLl 3
lrodnl zdro[e a aLrakLlvlLy cesLovnlho ruchu 4
vsLup do Schengenskeho prosLoru/Lu (2004) 5
CLevenl pracovnlho Lrhu s nmeckem (2011) 6
Pospodskych rozmach ve svL 7
Lkonomlck krlze ve svL 8
lvelne pohromy v 8 9
lvelne pohromy ve svL 10
Nehody v osobnl hromadne doprav (eleznlnl,
leLecke)
11
1erorlsLlcke uLoky v 8 12
1erorlsLlcke uLoky ve zdro[ovych oblasLech
nvLvnlk karlovarskeho kra[e
13
8ozlenl nakallvych nemocl v 8 14
8ozlenl nakallvych nemocl ve zdro[ovych
oblasLech nvLvnlk karlovarskeho kra[e
15
CpaLenl reglonlnl pollLlky na sLLnl urovnl 16
CpaLenl pollLlky reglonlnl rozvo[e na kra[ske
urovnl
17
CpaLenl pollLlky reglonlnl rozvo[e na obecnl urovnl 18
llnannl podpora ze sLrany Lvropske unle pro
vybrane pro[ekLove zmry
19

8. Iakym zpsobem ov||vu[e poas| (k||mat|ck podm|nky) cestovn| ruch v kar|ovarskm kra[e.
ozoru[ete n[ak zv|s|ost|?



9. Vy[dete souh|as | nesouh|as s ns|edu[|c|m tvrzen|m (pro cestovn| ruch v kar|ovarskm kra[|),
p|padn vyberte (krtce zdvodnte):
vllv cesLovnlho ruchu na reglonlnl rozvo[ karlovarskeho kra[e [e
peceovn]podceovn]rea||st|cky hodnocen.
ravldelne przkumy popLvky (nvLvnlk) v cesLovnlm ruchu p|sp[|]nep|sp[| k rozvoji
podnlkaLelskych pllelLosLl v cesLovnlm ruchu.
8ozvo[em cesLovnlho ruchu by se mla zabyvaL pedevlm podnlkaLelsk sfera. ANO/NE-KDO
CesLovnl ruch v rmcl eske republlky [e vhodnym doplnnlm mlsLnl ekonomlky, ne vak [e[lm
hlavnlm moLorem. ANO/NE
CesLovnl ruch v rmcl karlovarskeho kra[e [e vhodnym doplnnlm mlsLnl ekonomlky, ne vak [e[lm
hlavnlm moLorem. ANO/NE
Zlsky podnlk v odvLvl cesLovnlho ruchu v karlovarskem kra[l [sou v pevne mle zpLn
lnvesLovny v rmcl reglonu. ANO/NE
1urlsLe vyLlau[l mlsLnl obyvaLele z cenLer vyznamnych desLlnacl cesLovnlho ruchu v karlovarskem
kraji. ANO/NE
8ozvo[ cesLovnlho ruchu v karlovarskem kra[l zpsobu[e problemy v oblasLl dopravy (zcpy,
nedosLaLek parkovl). ANO/NE
uspoko[enl poadavk kllenLa (zkaznlka) [e prlmrnlm cllem podnlk cesLovnlho ruchu
v karlovarskem kra[l. ANO/NE
(okud nesouhlas: Me byL dvodem nedosLaLen vzdlanosL podnlkaLel v oblasLl cesLovnlho
ruchu?)
10. Vyberte jedno z tvrzen|, kter povau[ete za p|atn.
V karlovarskem kra[l [e lnvesLovno do rozvo[e slueb, aLrakLlvlL apod. prlmrn kvll nvLvnlkm,
a nsledn z Loho proflLu[l mlsLnl obyvaLele.
V karlovarskem kra[l [e lnvesLovno do rozvo[e slueb, aLrakLlvlL apod. prlmrn kvll mlsLnlm
obyvaLelm a [e[lch volnoasovym akLlvlLm, a nsledn z Loho proflLu[l nvLvnlcl kra[e.
11. Cdhadnte [aky procentu|n| pod|| m odvtv| cestovn|ho ruchu na:
HDP v karlovarskem kra[l
ZamsLnanosLl v karlovarskem kra[l
12. Da|| p|pom|nky, nmty k tmatu
Dkuji za spoluprci!


Ploha D
Podklad pro realizaci expertnch rozhovor - obchodnci

V||v cestovn|ho ruchu na rozvo[ reg|onu a podn|k v nm psob|c|ch
Dotazy - obcboJolcl

2kloJol oJoje.
Imoo o pljmeol Jotozovoobo.
2omstoovotel/lltmo.
5lJlo fltmy.
Oblost psobeol zomstoovotele, fltmy.
uotom o os tozbovoto.
Mlsto tozbovoto.

ven panl/veny pane,
v souasne dob provdlm vyzkum vllvu cesLovnlho ruchu na reglonlnl rozvo[ zameny na
karlovarsky kraj. V rmcl LohoLo vyzkumu oslovu[l mlmo [lne experLy z obchodu v karlovarskem kra[l,
mezl n paLlLe l vy. 8d bych vm pololl nkollk oLzek.

1. Cbs|uhu[e V obchod (obchodn| centrum) krom m|stn|ch obyvate| tak tur|sty (nvtvn|ky)?
Pokud ano, dokete odhadnout pod|| tur|st na potu nakupu[|c|ch?

2. Ie ov||vnna struktura sort|mentu ve Vaem obchod ] struktura obchod ve Vaem obchodn|m
centru vysokym potem tur|st p|[|d[|c|ch do kar|ovarskho kra[e ([eho [ednot||vych mst)?

3. Co povau[ete za t| ne[d|e|t[| faktory ov||vu[|c| spnost podn|kn| v obchod (pop|te na
p|k|adech)?


4. Mys||te s|, e [e struktura obchod (obchodn|ho sort|mentu) v kar|ovarskm kra[| ov||vnna
p|[ezdy tur|st (nvtvn|k)? okud ano, [akym zpsobem?

S. Ma[| p|[ezdy tur|st (nvtvn|k) do kar|ovarskho kra[e v||v na ceny]cenovou h|ad|nu v kra[|?

6. Iakym zpsobem ov||vu[| zmny v |eg|s|at|vn|ch podm|nkch podn|ky v obchod?
uP a daove zkony obecn hyglenlcke a dall normy mlsLnl vyhlky (poplaLky, zbory,
parkovnl apod.)

7. Iakym zpsobem ov||vu[e poas| trby obchod v kar|ovarskm kra[|. ozoru[ete n[ak
zv|s|ost|?

8. Da|| p|pom|nky, nmty k tmatu

Dkuji za spoluprci!



Ploha E
Vpoty vybranch statistickch ukazatel lzeskho cestovnho
ruchu














Poet penocovn na jednoho nvtvnka v jednotlivch kraj


























Ploha F
Pehled mikroregion v Karlovarskm kraji
Nzev Sdlo obec el
Marinskolzesko
http://www.marianskolazensko.org
Velk Hlesebe
Koordinovn celkovho rozvoje zem mikroregionu na zklad spolen strategie pm provdn spolench
investinch akc spolen propagace v cestovnm ruchu spolen postup pi prosazovn ekologick stability zem
pe o pamtky lidsk zdroje zamstnanost
Mikroregion Chebsko
http://www.mestocheb.cz/html/microre
gion/Mikroregion.html
www.chebsko.net
Cheb Vzjemn pomoc pi prosazovn a uskuteovn komplexnho zemnho ekonomickho a socilnho rozvoje
"Mikroregion Pod Chlumem"
http://www.medard-cyklo.eu
Habartov Regionln rozvoj
"Region Karlovarsk venkov"
http://www.otovice.cz
Otovice Regionln rozvoj
Regionln sdruen obc a mst
Euregio Egrensis
http://www.euregio-egrensis.cz
Karlovy Vary
Vestrann psobit k prohlouben a rozvjen ptelskch vztah mezi R a SRN - obcemi msty institucemi i
jednotlivci. Doporuuje nmty ke spoluprci partnerskch stran v phraninm regionu trojmez ech Bavorska a
Saska
"SDRUEN SKO"
http://www.mestoas.cz
Spolenou prac zsadnm zpsobem zviditelovat doten oblasti a vytvet podmnky pro ekonomick rozvoj.
Sdruen Centrln Krunoho Jchymov
Zajiovn regionlnho programovn a realizace mstn strategie regionlnho rozvoje podpora hospodskch aktivit
v regionu navzn spoluprce a organizan propojen s obdobnmi sdruenmi pop. s dalmi organizacemi
spoluprce s phraninmi sousedcmi obcemi zvyovn atraktivity regionu pro aktivn cestovn ruch propagace
regionu podpora rozvoje infrastruktury zemdlstv ochrany a tvorba ivotnho prosted.
Sdruen Krun hory - zpad
http://www.skhz.cz
Ostrov Propagace cestovnho ruchu kultury a sportu
Sdruen obc a firem - Chebsk pnev Cheb Regionln rozvoj
Slavkovsk les pro obnovu venkova
http://www.krajzivychvod.cz/
Tepl
Zabezpeen koordinovanho postupu orgn mstnch samosprv ve vci programu obnovy a rozvoje venkova,
propagace mikroregionu a dalch souvisejcch aktivit poskytuje poradensk a informan sluby v oblasti rozvoje
venkovskho prostoru
"Svazek mst a obc Kraslicka"
http://www.kraslice.cz
Kraslice
Pedmtem innosti Svazku je pedevm: koordinace rozvoje cestovnho ruchu na zem obc Svazku, koordinace
peshranin spoluprce obc zajiovn skldkovn tuhho domovnho odpadu sprva vodovodn a kanalizan st
spolen dohoda o hrazen systm veejn dopravy k zajitn dopravn obslunosti danho zem spolen podn
kulturnch akc.


Svazek obc Bystice
http://www.pernink.eu/
Pernink Regionln rozvoj
"Svazek obc Doupovsk hory"
http://www.zlutice.cz
lutice Regionln rozvoj
Svazek obc EKOODPDY
http://www.mestocheb.cz
Cheb Vytvoen integrovanho systmu nakldn s odpady v Karlovarskm kraji.
Svazek obc Kamenn vrchy Luby Regionln rozvoj
Svazek obc Pleivec
http://www.abertamy.eu
Abertamy Podpora rozvoje cestovnho ruchu s vyuitm hory Pleivec.
Svazek obc Sokolov - vchod
http://www.kralovske-porici.cz
Krlovsk Po
Zabezpeen koordinovanho postupu ve vci programu obnovy venkova a dalch program kde bude eln spolen
postup v danm mikroregionu. Hospodsk kulturn a sociln rozvoj mikroregionu. Realizace opaten souvisejcch s
dolovou innost kter probh v bezprostedn blzkosti obc.
VODOHOSPODSK SDRUEN
MST OBC SOKOLOVSK
Sokolov
Jednotn sprva a zen skupinovho vodovodu Horka spolench rozvod pitn vody a vodohospodskch zazen.
Jednotn sprva a zen mstnch rozvod pitn vody kanalizac a istren odpadnch vod lenskch obc a po
vypoutc msta
Vodohospodsk sdruen obc
zpadnch ech
http://www.vsozc.cz
Karlovy Vary
Jednotn sprva a zen obecnch vodovod a kanalizac a dalch spolench st z majetku obc kter slou vrob
a rozvodu vody k odvodu a likvidaci odpadnch vod na principu investin a cenov solidarity len svazku.

Zdroj: Mikroregiony - Karlovarsk kraj. RISY.cz: Regionln informan servis [online]. 2010-2011 [cit. 2011-01-4]. Dostupn z:
<http://cygni.risy.cz/index.php?pid=202&omid=6511&kraj=5>



Ploha G
Pehled korelanch matic pro vztah mezi poty subjekt zapsanch do RES a ukazateli cestovnho
ruchu