Spolenost mladch agrrnk esk republiky 2012

OBSAH
Hromadn onemocnn v chovech kon 3
Kosti a jejich nemoci 7
Nemoci lach kon 14
Technologie ustjen kon 19
Obecn zsady v krmen kon 27



























HROMADN ONEMOCNN V CHOVECH KON
MVDr. Jaroslav Draan

Hromadn onemocnn v chovech kon meme rozdlit do dvou
skupin, a to na infekn a neinfekn onemocnn. Infekn
onemocnn dlme dle pvodce nkazy na virov, bakteriln,
mykotick a parazitrn. Neinfekn onemocnn u kon pak meme
rozdlit na metabolick a intoxikace.

1. Infekn onemocnn virov
Mezi nejznmj a nejastji se vyskytujc virov nemoci kon pat
chipka, EHV, EVA, AIE, rhinoviry, adenoviry, reoviry. Jako dal
virov onemocnn meme jmenovat napklad AHS (african horse
sickness), vzteklina, borna virus.

2. Infekn onemocnn bakteriln
Bakteriln infekn onemocnn u kon zpsobuj streptokoky
(hbc, pneumonie a dal), Rhodococcus Equi (pneumonie),
stafylokoky (kon infekce), Klostridie (tetanus, botulizmus,
enteritidy), Salmonella (enteritidy, aborty, septikmie u hbat),
Pseudomonas mallei (vozhivka), E. coli (septikmie a prjmy u
hbat).

3. Infekn onemocnn mykotick
Nejastjm mykotickm infeknm onemocnnm u kon je
dermatomykza zpsoben kmeny microsporum a trichophyton.
Dalm z bnch mykotickch onemocnn je mykza vzdunch
vak, kter je zpsoben kmenem aspergillus

4. Infekn onemocnn parazitrn
Parazity u kon meme rozdlit na dv skupiny endoparazity a
exoparazity. Mezi nejastj endoparazitrn onemocnn pat
strongylidza, strongyloidza, askaridza, oxyuridza, cestodza,
fasciolza a dal.
Nejastj ektoparaziti jsou svrab, vi a venky.

Prevence hromadnch onemocnn v chovech kon je nsledujc:
- Zoohygiena
- Imunoprofylaxe
- Antiparazitrn program
- Viva
- Bezpenost provozu

1. Imunoprofylaxe

a) Proti kterm infekcm meme kon vakcinovat?
- Virov infekce
Chipka - Orthomyxoviry typu A, A/Equine/1/Praha/56,
A/Equine/2/Miami/63, nen kov imunita, postvakcinan
imunita 3 - 4 msce!!
RPK - Herpesviry - EHV 1, EHV 4, klinick pznaky jsou
respiratorn onemocnn, aborty, neurologick onemocnn.
Dle lze okovat proti reovirovm infekcm a vzteklin.

- Bakteriln onemocnn
Tetanus zpsoben neurotoxinem (Clostridium tetani), kter
zpsobuje vysok mortalita. Dobr postvakcinan imunita,
vakcinace je nezbytn pro vechny kategorie kon.
Dal asto vyuvan vakcinace je proti paratyfovmu zmetn,
infekn metritid klisen. Vakcinovat lze kon tak proti snti
slezinn, leptospirze, streptokokovm infekcm, aktinobacillus
equuli, loklnm bakterilnm agens.

- Mykotick onemocnn
Trichofytza kon pouvaj se pouze iv vakcny, vakcinace je
velmi bolestiv. Sta vakcinovat asi 40% zvat v chovu.

b) Kdy a jak vakcinovat jednotliv kategorie kon?
Vakcinan schma je vtinou nsledujc:
Primovakcinace (iniciln vakcinace + booster) + revakcinace!
Vakcinace hbat
standardn iniciln vakcinace 3. 6. msc s 1 - 3 boostery
- Intenzivn iniciln vakcinace v 2. msci, nsleduje kadomsn
peokovn a do vku 6.msc a dal peokovn v 9 a 1
mscch
Vakcinace bezch klisen
Dvody
zven imunitn hodnoty kolostra
revakcinace 4 - 6 tdn ped termnem porodu
snen rizika EHV1 abortu
boosterov vakcinace v 5., 7. a 9. msci gravidity
Pi vakcinaci bezch klisen nikdy nepouvme iv vakcny!!
Vakcinace plemennch hebc
Dvody
vy riziko penosu infekce
subklinick infekce se mohou odrazit na kvalit semene
U hebc provdme revakcinaci v 2 - 3 msnch intervalech
Vakcinace sportovnch a pracovnch kon
Zkladn imunizan schma (tetanus, chipka, RPK)
krat revakcinan periody u vkonnch zvodnch kon

c) Je nutn vakcinovat vechny kon ve stji?

d) Kter imunopreparty pro kon jsou dostupn na naem trhu a
jak je jejich vyuit?
Imunopreparty existuj v tchto verzch jako sra, globuliny nebo
vakcny, a to bu ve form jednoduch, nebo kombinovan (vce
onemocnn v jedn aplikaci)
Podle toho zda se jedn o aktivn i pasivn ochranu dlme
imunopreparty na iv nebo inaktivovan.
Jednotliv preparty od rznch vrobc se mohou liit tak
obsahem a sloenm antigen.
Samozejm dle vech tchto mtek lze odvodit tak cenovou relaci
jednotlivch prepart.


2. Anitparazitrn program
a) Kdy zat? A Jak asto?
- klisna ped porodem (Strongyloides westeri)
vyluovn larev kolostrem a mlkem a 50 dn
- sajc hb (prepat. perioda do 10-12 dn)
- mal strongylid, krkavky - (prep. perioda 6 - 12 tdn)
- velc strongylid -10 - 11 msc

b) Jak preparty pouvat?
Velc
strong.
Mal
strong.
krkavky SW
TV
steci
Encyst.
larvy
Moxidectin X X X X X X
Ivermectin X X X X X
Mebendazol X X X X
Fenbendazol X X X X
Pyrantel X X X X


c) Vyetovat trus ped antiparazitrn lbou?
- cestodzy
- rezistence











KOSTI A JEJICH NEMOCI
MVDr. Jaroslav Draan

Stavba kost epifza, fza (rstov zna), metafza, diafza
Uzvr rstovch zn
Rentgenologick - Tabulky
Proximlnji = pozdji
Morfologick - 2-3 msce pozdji
uzvr rst. zn (ms) - spnkov kost (6-9)
metakarpus (9 - 12)
olekranon (24 - 30)
radius dist. (24 - 30)
hrbol patn (20)
distln tibie (22 - 26)
femur dist. (24 - 30)


I. Celkov onemocnn skeletu
1. Kongenitln
2. Vvojov anomlie
3. Zntliv
4. Metabolick
5. Novotvary

2. Vvojov anomlie skeletu
Osteochondrza dva typy kostn a kloubn

Angulrn deformity = >
- vrozen nebo zskan vvojov anomlie
vyznaujc se deviac osy konetiny pi pohledu
zpedu bu vn (valgus), nebo dovnit (varus)
Etiologie a patogeneze - nezralost kostry
laxita kloubnch vaz
trauma (defektn osifikace epifz,
kuboidnch kost a diafz)
fyzitida

Physitidy
- Fyzitida je nezntliv zduen oblasti rstov zny dlouhch kost
- dl se na fyzitidu, Epiphysitis, Dysplazie rstov zny
- Etiologie - trauma rstov zny
pekrmovn blkovinami
nevyven minerln viva
genetick dispozice

Flexn deformity

3. Zntliv onemocnn kost
Ostitida a periostitida
- aseptick (osifikujc) znt kosti a okostice
Pznaky - bolestiv tuh zduen, temperace
Diagnostika - klinick pznaky, rtg, punkce, biopsie

Osteomyelitida
- Osteomyelitida je zntem kosti a jej den
zpsoben pyogennmi organismy, cizmi tlesy,
plsnmi nebo viry.
Etiologie - bakteriln infekce, mykzn infekce,
aktinomykza, neinfekn (implantty)
- Patogeneze - hematogenn osteoartritida (typ S,
E, T, P), exogenn kontaminace (oteven
zlomeniny, operace), ischmie kosti (pokozen
vivy kosti), implantan (koroze, alergie, ciz
tleso)
- Pznaky - akutn osteomyelitida - inkubace 5 dn a 3 tdny,
bolestivost, lokln otok, hypermie, horeka, deprese,
anorexie, dehiscence a secernace rny, abscedace
- chronick osteomyelitida - dlouhodob opakujc se
infekce kosti, selhn pedchoz lby, ptle,
bolestivost, kulhn
- Diagnostika - klinick obraz, rtg (difzn zastnn mkkch
tkn; ztrta kontur sval. skupin; projasnn osteolytickch zmn;
stny periostln rekace; voln stny sekvestr; stny
osteosklerotickch zmn), scintigrafie, kultivace - punkn
biopsie, hemokultivace, (hematologie)
- Lba - akutn osteomyelitida
clen antibiotick lba
chirurgick lba (po 3 dnech)
incize, dren; dekomprese deov dutiny;
debridement; stabilita lomk; rtg kontrola 14 dn
chronick osteomyelitida
provrka antibiotick lby
chirurgick revize (sekvestrace, nekrza, mrtv
prostor)
lokln antibiotick lba
kostn tpy
zmna zpsobu fixace (zevn msto vnitn)
Prevence - stabiln a aseptick osteosyntza
volba zpsobu fixace
preventivn antibiotick lba
rtg kontrola procesu hojen
vasn vyjmut implantt

Hypertrofick osteopatie
Osteopatie dorzlnho metakarpu
- Periostza, periostitida
- Stresov fraktury dorzln kortikalis
- Etiologie - Profesionln choroba mladch plnokrevnk (2-3
roky)
Stin sly zvsnho apartu prstu
Pestavba struktury mtc na zt
- Klinick pznaky - Snen vkonnosti
Toporn, bolestiv chze
siln palpan bolestivost
zduen, temperace
kulhn
- Diagnostika - klinick pznaky
- rtg (kortikln fisury (miskovitho tvaru); hladk
periostln reakce; perimetafyzrn stny)
Terapie Konzervativn - Snen zte, Protizntliv lba
Chirurgick - Fenestrace kortikalis, Intrakortikln
komprese
Prognza - Periostza pzniv, Stressov fraktury - pzniv a
dubiozn

4. Metabolick onemocnn
- Osteochondrza
- Sekundrn hyperparathyreoidismus

5. Novotvary kost = Neoplazie kost
a) Benign neoplazie
Kostn cysty
Exostzy, hyperostzy, osteochondrmy
b) Malign kostn tumory
U velkch zvat nejsou prokzny

II. Zlomeniny kost u kon
- zlomenina utracen kon
- velk pokrok v poslednm desetilet
primrn hojen/hojen pod trbinou
AO/ASIF - stabiln osteosyntza
- zlepen vybaven: plotnky, rouby
- cl: monosti lby zlomenin u kon

1. Vyeten pacienta se zlomeninou
- Peliv prohldnut je velmi dleit
- Oteven a uzaven zlomeniny
- Kompletn a nekompletn zlomeniny
- Lba nebo euthanazie - Nepijmat unhlen rozhodnut -
Zvit pozdj revizi

a) Sedace a analgezie
- Sedativa usnaduj vyeten a prvn pomoc
- Analgetika pouvat jen individuln

b) Stabilizace zlomeniny
- Redukovat stres a strach
- Zabrnit komplikacm
c) Dal opaten a medikamentzn lba
- toaleta rny
- Antibiotika
- Infuze
d) Optimln transport











2. Pedpoklady spnho oeten zlomenin
dlouhch kost
- Klidn k
- Uzaven x jednoduch zlomenina
- Modern vybaven
- Zkuen operan tm

3. Monosti lby zlomenin kon
- Klid v boxe
- Zevn fixace obvazem - Robert/Jonesova band
(RJB) nebo Kast (cast)
- Speciln podkovy zmkov = >



- Drtn cerkl zuby, elisti = >


- rouby - tan (lag screw), 4.5, 5.5 mm
kortikln, 6.5 mm spongiozn
- Plotnky - Dynamic compresion plate DCP
- Zajitn hebovn

4. Pehled jednotlivch kost a oeten jejich zlomenin

- Hlava - Drtn cerkl - velmi dobr, ojedinle tak plotnky
(Obr. A)
- Obratle tlo, vbky
- Pnev bez a s postienm kloubu
- Lopatka (Obr. B)
- Humerus a femur - Hbata: mon vnitn fixace, Dospl:
mon eventuln konzervativn lba
- Ulna - Tan ligatura, 4.5 mm plotnka, u hbat pozor na
rstovou znu radiu
- Radius a tibie - zakiven radiu, pkov sly na tibii, ideln
osteosyntza (Obr. C)
- Karpln zlomeniny - Artroskopick fixace, Artrodze
- Zlomeniny bodcovch kost Resekce, fixace malou
plotnkou (Obr. D)
- Zlomeniny metakarpu/metatarzu - Diafza - asto rozttn
zlomeniny, kondylrn zlomeniny, kominutivn zlomeniny mtt
- Zlomeniny sezamskch kost - Mal fragmenty proximln a
distln, zlomeniny tla (Obr. E)
- Zlomeniny spnkov kosti - Fisury - dobr prognza,
rozttn zlomeniny - nepzniv prognza
- Zlomeniny korunkov kosti - Rozttn zlomeniny, nutn
artrodze korunkovho kloubu
- Zlomeniny kopytn kosti - Zmkov podkova, tan roub
- Zlomeniny stelkov kosti - Zmkov podkova s podpatkem,
tan roub

Obr. A Obr. B









Obr. C Obr. D











Obr. E
Obr. F






NEMOCI LACH KON
MVDr. Jaroslav Draan

1. Vvojov anomlie
a) laxita (extenzn deformity)
b) flexn deformity
2. Uzaven traumata
a) tendinitida, tendinza
b) ruptura
3. Nemoci lachovch pochev
a) tendovaginitida

1a) Laxita lach flexor
Vrozen flacidita lach ohba
prstu
Etiologie - nezralost kostry,
nezralost plodu, nitrodlon
infekce, infekce matky
Pznaky - prostoupen kloub,
pizvednut pika koptka, chze po spnkovm kloubu

1a) Laxita lach extenzor
Diagnostika - klinick pznaky
- rtg
- nedostaten mineralizace kostnnho
podkladu kloub; opodn vvoj dlouhch kost
- Terapie - klid v boxu x trauma
- podkvky x obvaz
- Prognza - pzniv/opatrn

1b) Flexn deformity
Vrozen prstu, cel konetiny, ruptura spolenho natahovae prstu
Neschopnost hbat po porodu napmit konetiny a postavit
se na n
Etiologie neznm, influenza, RPK, primipara
Pznaky - flexe kloub konetiny (karpus, mtc/ph),
neschopnost chze, pit, nezbytn pomoc

Ruptura spolenho natahovae prstu
- Neschopnost hbte pedvst extenzi
prstu pi kadm kroku
- Etiologie neznm, hlavn u velkch
zvat
- Pznaky - laxita natahova
peklubovn
odrky
otok na karpu
zven npl lachov
pochvy
- Diagnostika na klinice pomoc USG
- Terapie pomoc fixanho obvazu (1 - 2 T) nebo OTC.
- Prognza je velmi pzniv







Zskan - rann (kopytn kloub - peklubn kopko)
pozdn (spnkov kloub - strm postoj)
artrogenn, tendogenn

Flexn deformity kopytnho kloubu
- palkov, peklubn koptko sajcch hbat
- Etiologie neznm, pekrmovn
(glycidy, blkoviny), nevyven minerln
viva, prudk (kvalita/kvantita) zmny
vivy, sekundrn hyperparathyeza,
zt, trauma, hlubok podestlka

- Pznaky - strm a peklubn kopyto
vysok patkov hrany
nastupovn na hrot
- Diagnostika - sklon dorzln stny
stupe zte nosnho okraje
rtg - epiphysitis
- Terapie - prava kopyt
podkovn
Dallmer shoe
Operace - desmotomie lait hlavy hlubokho
ohbae prstu nebo prolongan tenotomie nebo
tenotomie v ohb spnky

Flexn deformity mtc/ph kloubu
- Strm a peklubn postoj odstvat
- Etiologie pekrmen, nhl zmna ve
viv, nevyven minerln viva,
nadmrn zt, trauma
- Pznaky - peklubovn
petovn kloub
toporn chze
odlehen lach
- Diagnostika na klinice
- Terapie - podkovn - zven patky
desmotomie lait hlavy povrchovho a hlubokho
ohbae prstu nebo tenotomie
- Prognza - dubiozn a nepzniv

2. Uzaven tarumata
2a) Tenditida/tendinza
- Znt a degenerace lachy po jejm
peten
- Etiologie - profesionln choroba
dostihovch kon, opakovan/cyklick
zt, nedostaten prokrven, dostihy -
povrchov ohba, tah - hlubok ohba, sport - mezikostn
sval
- Pznaky - temperace, otok, bolestivost
- Kulhn
- Patogeneze - teorie peht
reperfuzn teorie
teorie hypoxie
- Diagnostika palpace (temperance, bolestivost, otok)
- USG
peritendineln efuze
povrchov lze SDF
central core lesion
tendinitida DDF
desmitida ICL
hojen
- Terapie - klid
rehabilitace (kontrolovan pohyb,
vbh)
plen, blistrovn = >
DMSO celkov/lokln
tendon spliting
inratendineln injekce (kortikoidy, hyaluront
sodn, PSGAG, APN-F)
laser
USG
elektromagent
operace (transekce SCL)

2b) Ruptura (lacerace) lachy
- Pekroen mechanick pevnosti lachovho provazce -
petren/rozvlknn
- Etiologie - peten (doskok,
dobh), zt pokozen lachy



- Pznaky - selhn funkce lachy
- Diagnostika - klinick nlez - povrchov
ohba, hlubok ohba, mezikostn sval, m.
peroneus tertius, extenzory, Achilova lacha
- Terapie - klid, fixan obvaz
(sutura, artrodze)
snen zte/chov
eutanzie

3. Nemoci lachov pochvy
Aseptick tengovaginitida
- Synovitida lachov pochvy (analogie se synovitidou v
kloubu)
- Etiologie - nadmrn zt
pokozen struktur
mechanick drdn
- Pznaky - zven npl
strikutra retinakuly
- Diagnostika na klinice pomoc USG a RTG
- Terapie - klid
uvolnn retinakula
hyaluront sodn
PSGAG
Prognza +/-












TECHNOLOGIE USTJEN KON
Ing. Michaela Prausov

Kon jsou stdov zvata, proto je teba si uvdomit, e to jak jim
poskytneme ustjen m na stjov pud, ale i dal sociln chovn
velik vliv.
V tomto lnku nechci probrat dopodrobna rozmry jednotlivch
box, stn apod., spe se chci zamit na problematiku welfare,
bezpenosti a zdrav kon v zvislosti na technologii ustjen. Tedy
jak by to sprvn ustjen mlo vypadat, jak jsou negativa i
pozitiva a jak je dan ustjen vhodn pro rzn kategorie kon.
Zkladn dlen ustajovacch technologi pro kon je na vnitn a
venkovn technologie. Mezi vnitn ustjen lze potat boxov nebo
voln ustjen kon ve stji. Mezi venkovn potme pastevn
ustjen s pstekem. Ob ustjen maj rzn varianty a mnohdy se
mezi sebou rzn prolnaj.
Vnitn ustjen
Do vnitnho ustjen meme zaadit vnitn boxy, vazn ustjen,
voln ustjen a jejich rzn varianty. Co je vak nejdleitj pi
budovn stje pro kon, je vhodn poloha, svtlost, vzdunost a
prostornost. Nesmme ale tak zapomenout na bezpenost nejen
kon,ale i lid kolem nich a tak na ekonomiku celho projektu.

1. Poloha
- V ppad polohy je teba dbt na to, aby byla stj na rovin nebo
mrnm svahu. Mli bychom se vyvarovat stavby ustjen i
psteku v dolku, kde by pi detch voda stkala pmo do stje.
- Nejvhodnj je poloha S-J a to dky zajitn slunenho svitu, tedy
pirozenho osvtlen, v podstat po cel den.
- Mli bychom tak respektovat okol a vyvarovat se stavb stj
v blzkm okol obydl, kde by mohl zpach obtovat okol.
- Poloha hnojit by mla bt minimln 100m od stje, aby hmyz a
zpach neobtoval kon zejmna v letnch mscch. V ppad, e
nechceme zakldat hnojit, je nejlep se domluvit s mstnmi
zemdlci, kam je mon hnj vyvet, ppadn dohodnout odvoz
pmo s nimi.
2. Svtlost
Pirozen osvtlen zajiuje slunen svit, proto bychom mli mt ve
stji co nejvce oken i przor, kter budou budovu prosvtlovat co
nejvce.
- Okna by mla bt mimo dosah kon, tak aby jim pm slunce
nesvtilo do o. Je teba dbt na to, aby kon na okno nedoshli a
omezili jsme tedy jejich ppadn zrann bu by mly bt okna ve
vt vce, nebo lze ped okno umstit m. Okna by se mla dt
lehce dovnit otvrat a tak slouit nejenom k prosvtlen, ale tak
k vtrn.
- Pokud mme nedostatek oken, nebo tak v zimnm obdob, je teba
instalovat svtla do stje vdy by mla bt veker elektrika mimo
dosah kon, veker kabel, zsuvky apod. by mly bt izolovny a
chrnny ped konm, aby nedolo k razu.
3. Vzdunost
- Vzdunost zajistme dobrm vtrnm, tedy cirkulac vzduchu.

- emu se ale opravdu vyvarovat je prvan pi prvanu dochz ke
zvedn prachu a dalch jemnch steek, kter mohou kon
vdechnout a tm jim zpsobit dchac pote. Tak pi velkm
prvanu mohou kon prochladnout, zejmna v chladnjm obdob.
- Ve stji je teba udrovat optimln teplotu, kter je v lt okolo 15-
20C, v zim 6-10C.
4. Prostornost
Kad k by ml mt svj vlastn prostor!

na pastvin dostatek prostoru u krmtka a napajedla, prostor
k stupu ped nadazenm jedincem, monost krytu.
- Ve stji pohodln box i msto, kde si me bez problmu lehnout
a odpovat. Ml by ale vidt stle na ostatn kon a ml mt monost
bt s nimi v kontaktu.
Vybaven stje
A u se jedn o stj s boxy i voln ustjen je teba dbt zejmna
na bezpe a welfare kon.

Boxov ustjen
Dbt na pedepsan rozmry a
vdy se snait vybudovat radji
vt.

- Boxy mohou bt vnitn nebo
venkovn.
- Ve stji by ml bt dostaten
poet dve jako monch nikovch vchod v ppad nebezpe.
Dvee by mly bt dostaten irok a vysok, aby byl prchod nimi
s konm co nejpirozenj.
- Ve stji by mly bt veker chodby dostaten irok - ml by
bt irok tak, aby proli dva kon zrove, k mohl z boxu vyjt
pmo, v ppad pekky na chodb by mla bt alespo ulika
voln k projit jednoho kon.
Mohou bt devn, zdn, s kovovou konstrukc a vpln ze
deva apod. vdy by mly bt bezpen nevyuhovat nikde dn
hebky, skoby a jin vci, o kter by se mohl k i lovk zranit
hrany by mly bt obrouen, ne ostr.
- Pokud jsou boxy ze deva, je teba oetit devo proti okusu
v ppad, e mme takovho kon ve stji.
- Me mezi jednotlivmi boxy i do uliky by mly bt pevn,
nemly by pruit. Co je dleit mly by bt v takov vzdlenosti,
aby koni nezstala pi vykopnut noha zaseknut mezi memi.
Me mezi boxy jsou lep variantou, ne zcela uzaven box k
m monost vidt souseda a je s nm v kontaktu.
- Podlaha boxu Vhodn je guma i gumov dly dr teplo,
odvd vlhko, prun, ale mn odoln. Dal variantou je betonov
podlaha ta je vak studen, tud bychom mli dbt na dostatenou
podestlku, je ale odoln a dobe omyvateln. Jinou variantou je tak
devn podlaha - je nron na drbu, dobe dr teplo a dr tak
vlhko, po njak dob je vhodn podlahu vymnit.
- Stny boxu pokud jsou vechny stny ze deva, je teba devo
udrovat. Pokud jsou stny zdn, je lep pout omyvatelnou
omtku, v ppad porodnch i karantnnch box je dobr stny
vykachlkovat lep omyvatelnost a dezinfekce.
- Dvee boxu bud zsuvn na kolejnici, nebo otevrateln na
pantech vdy volit vhodnou variantu dle prostoru v ulice, tak aby
se zamezilo vzniku nebezpe porann kon i lid.
- Venkovn boxy by mly bt dostaten tepeln izolovan,
chrnn ped pmm vtrem i sluncem. Dvee vtinou dvoudln
spodn dl ve vce alespo 120-140cm, aby neml k tendenci
vyskoit. Monost kombinace vrchnho dlu plnho s m.
- V kadm boxe by nemla chybt napjeka a lab. Napjeku
pro boxov ustjen je nejvhodnj s pkovm ventilem k si sm
napust vodu, voda se v napjece nedr. Mov napjeka je mn
vhodn z dvodu neustl hladiny vody, kde se mohou rozmnoovat
bakterie nen v n dostaten prtok, aby se zneitn zabrnilo.
lab by ml bt dostaten velk, tak aby do nj k mohl pohodln
vloit hlavu a bezpen ji vyndat. Ml by bt bez ostrch hran, kde
by se drely zbytky rdla. Vtinou umisujeme lab vedle
napjeky, aby si kon mohli krmen smoit. U sousedcch box by
mly bt napjeka a lab umstny na protjch stnch, aby mli
kon dostatek soukrom pi krmen a napjen nedochz ke
konfliktm pes stnu, kon nejsou ve stresu. lab i napjeka by
mly bt v pirozen vce kosk hlavy. V ppad, e nemme
k dispozici lab ani napjeku, je teba koni poskytnou vodu
k kblech i gumovch vanch vodu je teba kad den vymovat
za istou a ndobu vdy dobe vyplchnout a omt. Stejn plat o
ndob na jadrn krmen.
- Podestlka nejastj je slma nebo piliny nebo kombinace
obou. Dal variantou jsou devn tpky, guma, paprov tpky,
speciln vakuov balen piliny vtinou se jedn o bezpran
stice, kter jsou vhodn zejmna pro kon s dchacmi problmy,
ovem jejich nevhodou je vy cena. Podestlka by se mla
zakldat v dob, kdy kon nejsou ve stji, aby stail veker zven
prach sednout a nezpsoboval konm zbyten dchac problmy.
- Objemn krmiva zakldme koni na zem, nejastji blzko
napjeky. Nevhodnou variantou jsou jesle na seno, a ji pi zemi
nebo na stn k ere s hlavou sklonnou, proto nen vhodn
dvat koni seno do vky. Tak hroz nebezpe razu pi vyuit
jesl k si me mezi me vsunout nohu, apod.
- Ve stji by ml bt k dispozici minimln jeden oddlen box pro
nov pchozho kon, i kon nemocnho, ppadn box porodn. Je
vhodou mt v takovm boxe kamerov systm, kterm lze kon
kontrolovat 24hodin denn. Po kadm pouit je teba box dobe
vydezinfikovat!!!
- Dezinfekce stj i box by mla bt nepsanm pravidlem v kad
stji a to minimln jednou ron, lpe vak dvakrt do roka. Kad
box by ml bt ped pchodem novho kon vdy vydezinfikovn a
vyitn, aby byl pipraven pro novho njemnka.
Voln ustjen
- vdy by mlo bt rozmrov
nadhodnocen, aby mli vichni
kon dostatek prostoru k niku.

- Pro kadho kon by ml bt
dostaten msto s vazem u
labu a dostatek napjeek,
ppadn napjecch van.
- Seno voln loen by mlo bt v dostatenm mnostv na
rznch mstech, aby se mohli vichni kon bezpen narat.
- Vtinou je systm veden na hlubok podestlce je teba ale
kad den vybrat kobylky a mokr msta a pistlat suchou
podestlku zamez se produkci pavku, tedy monm respiratornm
poruchm, tak omez mon hniloby kopyt apod.
- Do skupiny kon zaazovat pokud mono jedince stejnho vku,
skupiny o velikosti do max. 20 kon (dle prostoru).
Dal vybaven stje
Krmrna mstnost, kde uchovvme krmen such, s konstantn
teplotou, bez slunenho zen, tak aby nedolo k pokozen krmiva.

- Sedlovna dostaten prostorn
pro uchovvn sedel a dalho
jezdeckho vybaven. Dobe
vtrateln, such, s monost
v zimnch mscch vytpn k usuen
mokrho vybaven.
- atna mstnost pro pevlkn jezdc a nvtvnk, such,
dobe vtrateln s topenm.
- WC, Sprcha WC s umyvadlem by nemlo chybt v dn stji
a ji pro poteby jezdc, nvtvnk, tak tak pro veterine!
- Sprchov kout pro kon podlaha z neklouzavho materil
guma, pogumovan asfalt, speciln
povrchy, neklouzav odoln dladice.
Stny z vododolnho materilu
dladice, vododoln a omyvateln
barva. Monost vyut jak studen, tak i
tepl vody. Vst hadici vrchem nad
konm lep manipulace, zamezen
zamotn se kon do hadice, prolpnut hadice.
- Vbhy, padoky, pastviny nejenom u venkovnho ustjen je
mon kon poutt do vbh i na pastvinu. Vbhy by mly bt
dobe ohranien veker sousedc vbhy s cestou (jakkoliv
frekventovanou) je lep mt ohranien pevnm hrazenm devo,
kulatina. Ostatn vbhy, nebo rozdlen vbh je mon provzt
jen pomoc elektrickho ohradnku kon mus ohradnk
respektovat! Pokud pijde do stje nov k, je teba mt ohradu
pevnou, kde si zvykne postupn sm, ppadn s dalm sousedem,
ne jej vypustme do stda, abychom zamezili zrann, stresu apod.
Ve vbhu i na pastvin by ml mt k k dispozici vodu
v plastovch ndobch, nebo zzen napjeky i napajedla, stejn
jako seno na nkolika mstech. Pokud jsou kon ve vbzch po
cel den, je dobr mt ve vbhu i na pastvin kryt stromy, kee,
nebo jednoduch psteek, kde se me k ped nepzn poas
(slunce, d, vtr) ukrt a kde me odpovat vdy by ml bt
dostaten velk, aby poskytl kryt vem konm.
Vybudovn jzdrny, haly, kruhovky, lonovacho kruhu, kolotoe,
trninkov drhy a dalho vybaven je na majiteli stje. Vdy
bychom vak pi budovn mli dbt hlavn na bezpe kon a lid,
kte s nimi v tchto prostorch budou manipulovat.

II. Venkovn ustjen
- Je nutn dostaten prostor pro stdn jednotlivch pastvin nebo
opltk pot se na
jednoho kon optimln 1ha,
kobyla s hbtem 1,5ha. Mt
dostatek prostoru k pohybu,
ale tak k krytu a bezpe.
- Pastvina by mla pokrt
poadavky na objemn
krmen, pi nedostatku je
vhodn mt k dispozici
neustle seno.
- Vdy bezpen ohrazeno pevnm nebo mobilnm hrazenm
(el.ohradnk), ppadn kombinac obou. U pastviny i opltku, kter
nebudeme mnit je lep ohrazen pevn, stl devo, kulatina,
kombinace ivho plotu se devem. U pastvin nebo st kter
stdme, nebo mnme je mon oplocen mobiln, el. Ohradnkem.
- Na pastvin by ml bt zdroj vody pirozen zdroj bychom mli
zpevnit, aby nedolo k rozbahnn dr se v nm pak bakterie a
sinice. Uml zdroj v podob napjeek, van je teba mt dostatek,
tak aby se kad jedinec dostal k vod v ppad poteby. Msta
okolo napajedel zpevnit, aby nedolo k rozbahnn a razu i
roznen nkazy
- Krmit na objemn krmiva zaloit nkolik mst, kde je neustle
k dispozici seno/sen i v pastevnm obdob.
- Krmit pro pkrm jdrem zpevnn, dostaten velk prostor
se laby a vazy k pkrmu jdrem nejlpe zasteen msto, kde si
kon mohou tak odpoinout, je vhodn
mt blzko tak zdroj vody.
- Psteek dle vyhlky u celoronho
pastevnho ustjen, mus mt kon
k dispozici dostaten velk psteek je
mon v nm umstit tak pkrm a vodu.
Ml by bt dobe chrnn ped vtrem,
nepznivm poasm. Dostaten prostor
pro pohyb i ulehnut a odpoinek vech
kon. Dostaten velk vchod, ppadn
vchod a vchod.
- Karantnn box ml by bt u kadho venkovnho ustjen
k dispozici minimln jeden. Pro oeten raz, pro ustjen a
oddlen zrannho nebo nemocnho kon, pro ustjen novho
kon, ne se zalen do stda apod.


OBECN ZSADY V KRMEN KON
Ing. Michaela Prausov
Fotografie Ing. M. Prausov a Michaela Litovov

Porozumn anatomii a fyziologii trvic soustavy me vrazn
pomoci minimalizovat riziko vzniku poruch trven u kon
nsledkem patn sestaven krmn dvky a celkovho management
krmen. Zdrav trvic trakt je jednm z hlavnch faktor, kter
dopomhaj koni k jeho vkonnosti a vyuit jeho potencilu.
Spolu s domestikac dolo tak ke zven vivnch potebm kon,
kte u se jen nepsli voln v prod, ale vykonvali pro lovka
prci. Tmto zvenm potebm u pouze erstv pastva nestaila a
bylo teba doplnit krmnou dvku kon o vivnj sloky. Proto
byly do krmn dvky zaazovny obiloviny a jejich vedlej produkty
a olej. Domestikac tak dolo k velmi radiklnm zmnm
managementu krmen omezen doby krmen, zven objemu
krmn dvky, omezen pohybu kon. Kon jsou nepevkav
bloravci a jejich trvic systm je nastaven na pomal trven
krmn dvky s vysokm obsahem vlkniny vetn krmiv, jako jsou
trva, listy, bylinky. V prod kon strv vtinu dne, okolo 16 18
hodin, pasenm. To znamen, e trvic trakt je pizpsoben diet na
zklad principu mlo, ale asto. Prmrn k zkonzumuje 2kg
suiny na 100kg tlesn hmotnosti nebo 2-3% sv tlesn hmotnosti
za den.
Trvic trakt kon meme rozdlit do dvou sekc. Prvn sekce
(aludek, tenk stevo) m podobn vlastnosti jako monogastrick
trvic trakt, napklad psa nebo lovka, druh sekce je pak podobn
bachoru krvy fermentac strukturln vlkniny pomoc bakteri
ijcch v koskm slepm stev. Trvic trakt se skld z huby,
jcnu, aludku, tenkho a tlustho steva, kde kad st hraje
dleitou roli pi trven krmiva.

Obr.1 Trvic soustava kon

Celkov doba prchodu krmiva pes trvic trakt zle na typu a
sloen krmiva, kter bylo pijato. Me to bt doba od 35 do 50
hodin celkov, piem okolo 61.3% vekerho trven probh v
tlustm stev. Obecn celkov doba prchodu krmiva trvicm
traktem je rychlej u sena ne u koncentrovanch krmiv (krmiva
nevlknit povahy) a bv rychlej v ppad velkho mnostv
podanho krmiva ne u malho mnostv krmiva!!!
Proces trven
Pjem potravy: Nabrn krmiva pomoc huby a pysk
Trven: Rozklad pijmut potravy na nejjednodu formy
Absorpce ivin: Natrven iviny jsou absorbovny do
krevnho obhu a rozneseny tam, kde jich je poteba, nebo
kde jsou skladovny
Asimilace: Vyuit ivin tlem k rznm tlnm funkcm
Vyluovn: Odchod nestrvench zbytk a odpadnch ltek
z tla ven

Huba a jcen
rdlo je pijmno pomoc pysk, jazyka a zub. Pysky jsou velmi
citliv a pohybliv a kon jsou pomoc nich schopni selektivn
vybrat a vyazovat potravu. Toto je velmi uiten pro prevenci
pozen nevhodnch st a pedmt, ale naopak v ppad
odmtnut vitamnovch a minerlnch doplk. Potrava je
rozvkna a rozkousna pomoc laterlnch a vertiklnch pohyb
elisti. Doba pjmu potravy zvis na typu krmiva - krmiva s vym
obsahem vlkniny (seno, slma, sen, cukrovarsk zky, apod.)
jsou pijmna mnohem pomaleji ne koncentrovan krmiva
(obiloviny, granule, musli). Krmivo vlknit povahy je tak vce
provkno a tedy i proslinno ne koncentrovan krmiva.
Mechanick rozmlnn potravy je velmi dleit pro optimln
trven krmiva v tenkm stev a pro neruen prchod trveniny do
tlustho steva!!!

= > Proto by k ml vdy nejdv dostat krmivo vlknit povahy,
tedy seno, sen nebo ezanku a a pot dostat dvku
koncentrovanho krmiva. Tm dojde ke zlepen proslinn krmiva, a
tm i lepmu trven.
= > Pi zkrmovn velkho mnostv
koncentrovanho krmiva, ppadn mokrho
krmiva, me dojt k tvorb tzv. zubnch
hk a tak k zskn zlozvyk, jako
napklad hodinaen, klkn nebo okusovn
deva. Zubn hky mohou vst a
k nechutenstv a odmtn potravy
= > Sliny jsou produkovny jako odpov na vkn!!! K
vyprodukuje na 1kg vlkniny 3-5kg slin, ale pouze 1-2kg slin na 1kg
koncentrtu. m vce tedy k vk, tm vce slin produkuje a vce
potravu proslin tedy dojde k hladnmu sklouznut potravy do
aludku, a tak k neutralizaci aluden kyseliny!
aludek
aludek kon je relativn mal, zaujm jen okolo 8% objemu
trvicho traktu s kapacitou 9- 15l, protoe byl pizpsoben malmu
mnostv potravy. Doba prchodu krmiva pes aludek se me
mnit od 1-5 hodin dle typu krmiva.
= > aluden vyprazdovn je rychlej po velkm jdle, co dle
zpsobuje rychlej prchod potravy pes tenk stevo, a tm tedy je
redukovn as trven a absorbce ivin. Jak rychl pjem, tak mal
proslinn, me vst k poruchm trven, proto je teba dbt na to,
aby byl k krmen co nejastji malm mnostvm krmiva!!!
Maximln dvka koncentrovanch krmiv na jedno krmen by mla
bt 0,4 kg na 100 kg tlesn hmostnosti a nemla by bt pekroena!
aludek je rozdlen na 2 sti - mukzn (obrzek - lut st) a
lznatou (obrzek - oranov st). V mukzn sti zan
bakteriln trven rozpustnch sacharid (krob) na kyselinu
mlnou. Tento proces se zastav, a kdy obsah aludku pejde do
laznat sti, kde je smchn s aluden kyselinou.
= > Pokud krmme velk mnostv koncentrovanch krmiv, sousta
obsahuj velk mnostv suiny a obsah aludku se smch se
aludenmi vami v menm mnostv, co zvyuje riziko
zastaven fermentace potravy. Kyselina zane naruovat kutikulrn
rhu a mukzn st aludku a me dojt k tvorb aludench
ved!
= > Diagnostika ved je mon pomoc endoskopie aludku
kvalifikovanm veterinrnm lkaem. Piny jsou rzn, ale velmi
asto je pinou dieta na zklad malho mnostv vlknit potravy
a velkho mnostv krmiva s vysokm obsahem krobu, nebo tak
kombinace velkch dvek potravy s dlouhou dobou hladovn,
stresem a mechanickmi efekty pi trninku.
Tenk stevo
Tenk stevo je skoro 20 m dlouh a je mstem trven a absorpce
jednoduchch cukr (a 90%), blkovin (a 70%) a tuk (a 90%).
Tenk stevo je lenno na ti sti dvanctnk, lank, kyelnk.
Doba prchodu potravy pes tenk stevo je 1,5 hodiny. Vechny
natrven iviny v tenkm stev (krom mastnch kyselin vzniklch
roztpenm lipid) jsou vyplaveny do jater pomoc krve a tam jsou
uskladnny. Mastn kyseliny jsou absorbovny do lymfatickho
systmu.
= > Pankreatick va obsahuje jak enzymy tpc sacharidy,
blkoviny a tuky, kter jsou produkovny ve v slinivky bin, tak
tak zsadit ltky, kter pomhaj neutralizovat aluden kyselinu.
lu, kter je neustle produkovna do tenkho steva z jater, m
tak pufran schopnosti a pomh emulzifikaci lipid (tuky a oleje),
co zlepuje jejich nsledn tpen. Dalmi dleitmi enzymy jsou
enzymy ze sliznice steva, kter podporuj trven sacharid a
blkovin a jejich absorpci. Dospl kon (~500kg TH) vyprodukuj
okolo 100 litr/den tekutiny do tto sekce gastrointestinlnho traktu.
= > Kapacita tenkho steva k trven krobu, kter je hlavnm
energetickm zdrojem pi krmen obilovinami, je limitovna a
sniuje se pi zvyovn mnostv krmiva s obsahem krobu.
= > Tedy pokud krmme na jedno krmen velk objem krmiva,
vsledkem nutn nen vce energie pro kon, ale naopak - pokud
krmme velk mnostv koncentrovanch krmiv s vysokm obsahem
krobu, me to vst k poklesu pH v tenkm stev a vsledkem je
produkce kyseliny mln slinivkou, kter me pokodit sliznin
membrnu a zpsobit peruen peristaltiky (rytmick svalov
kontrakce posunujc trveninu skrz trvic trakt).
= > Nestrven krob nebo jin ltky mohou projt do tlustho
steva a tam nsledn peruit mikrobiln aktivitu - acidzy, koliky
nebo laminitidy!!!
= > Tepelnou nebo mechanickou pravou meme zvit
stravitelnost krobu z obilovin a tedy zlepit trven tchto krmiv pro
kon.
Tlust stevo
Tlust stevo je lenno na 3 sekce slep stevo, trank, konenk.
Je skoro 8 metr dlouh, ale tvo skoro 61.3 % z celho trvicho
traktu. Prmrn doba prchodu trveniny tlustm stevem je okolo
40 hodin.
= > mikrobiln fermentace strukturlnch sacharid (celulza,
hemicelulza, pektiny) nebo vlknitho obsahu krmiva.
= > K nen schopen trvit lignin. Proto bychom se mli vyhbat
krmen velkho mnostv vlkniny s vysokm obsahem ligninu, jako
je napklad slma.
= > Pokud je mikrobiln flra steva zdrav a podpoen
pravidelnm dodnm nakvaen vlkniny, pak me dochzet
k pravideln tvorb vodrozpustnch vitamn skupiny B. Proto
kon mlokdy trp nedostatkem vitamn skupiny B.
= > Mikrobiln kvaen probh ve slepm stev, kde jsou
produkovny tkav mastn kyseliny (TMK), kter jsou absorbovny
v tranku. TMK z mikrobilnho kvaen napklad sena jsou
zdrojem energie pro kon. Dsledkem dlouh doby trven vlkniny,
je tedy energie ze tpen vlkniny povaovna za pomalu se
uvolujc energii.
= > Absorpce vody v tranku - rzn druhy krmiva maj rznou
schopnost zdre a uvolnn vody, take napklad seno psob v
trvicm traktu jako rezervor vody, co je velmi dleit zejmna
pro kon ve vytrvalosti.
= > Trven blkovin v tlustm stev nen dost inn je proto
poteba dodvat koni krmiva s vysoce kvalitn blkovinou, kter je
tpena a absorbovna v tenkm stev.
= > Konenk je krtk trubice slouc k vytlaen vkal
charakteristickho tvaru.



Praktick rady pro krmen kon k omezen trvicch problm u
kon
= > Adekvtn mnostv pce (objemnch krmiv)
- Vlknina v podob trvy, sena nebo sene by mla init 50
% krmn dvky kon.
- Doporuen minimln mnostv
vlknitho krmiva je 1 kg vlkniny
na 100 kg TH. Tedy u kon o vze
500kg je to minimln 5kg
objemnho krmiva/den.
- Objemn krmivo by mlo bt
bezpran, bez toxin, plsn, bez
hlny a vysoce kvalitn!
- Objemn krmiva pastva, seno,
sen (o vy suin ne pro krvy,
bez hlny, dobe zabalen a
neporuen zkrmit po oteven
balku do 3dn), ezanka (ze slmy, travnch sms, apod.),
cukrovarsk zky, vojtkov a travn pelety, atd.
= > Krmit asto po malch dvkch
- Krmenm asto malm mnostvm koncentrovanho krmiva
tak, abychom nepekroili 0,4 kg / 100 kg TH na jedno
krmen.
- Zapamatujte si, e pokud krmte velk mnostv na jedno
krmen, napklad abyste zvili pjem energie kon,
vtinou to m prv opan efekt!
- Koncentrovan krmiva oves, jemen (mechanicky
upraven), kukuice (hypotermicky upraven do tzv. vloek),
sja, granule a musli, atd.
= > Krmen zdroj s obsahem krobu trvenho v tenkm stev
- Zkrmovat kvalitn krmivo s obsahem lehce stravitelnch
krob zamezen tvorby trvicch problm.
- Pro zlepen stravitelnosti krobu je teba upravit obiloviny
termick, hydrotermick nebo mechanick prava.
= > Pouvat alternativn zdroje energie
- Vyhnout se zkrmovn velkho mnostv krmiva s vysokm
obsahem krobu jako zdroje energie! - oleje, tuky a vysoce
straviteln vlknina (sja, cukrovarsk zky, apod.) poslou
daleko lpe jako zdroj energie v KD.
- Mnostv oleje by nemlo bt vt ne 100 ml /100 kg TH.
- Oleje nejstravitelnj lososov nebo z tresch jater
(lisovan za studena), sojov, lnn, epkov (nzko nebo
bezerukov), slunenicov, kukuin.
= > Provdt postupn dietetick zmny
- Pi jakkoliv zmn KD vdy postupn kon navykat
navykme mikrofloru ve stev!
- Nov krmiva (koncentrovan nebo pce) by mla bt
postupn pidvna a navykna v obdob 7 14 dn.
= > Prodleva trninku po krmen
- Krmit koncentrovanmi krmivy minimln 2 hodiny ped
jakoukoliv prac!
= > Vhodn skladovn krmiva
- Msto ke skladovn krmiva mus bt such, dobe vtrateln,
chladn.
- Nejlpe uchovvat krmivo v uzavratelnch ndobch, aby
nedochzelo ke ztrtm ivin, ale tak k zaplsnn a jin
kontaminaci.
= > A samozejm, nezapomete poskytnou vaemu koni vdy
erstvou VODU!
- Pstup k vod neomezen
- Nesm bt kontaminovan
- Napajedla udrovan v istot, zpevnn, dostatek pro
vechny kon!