CERTIFIKOVAN METODIKA

ODHAD HMOTNOSTI JATENCH PRASAT

PI UKONEN VKRMU


Autoi
Ing. Martin Vtek, Ph.D.
doc. Ing. Jan Pulkrbek, CSc.
Ing. Libor Vali, Ph.D.
Ing. Libor David


Technick spoluprce
Pavlna Chadrabov


Oponenti
prof. Ing. Vclav Matouek, CSc.,
katedra Speciln zootechniky, Zemdlsk fakulta,
Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch
Ing. Jan Ivnek, CSc.,
Ministerstvo zemdlstv R

Dedikace: vstup vzkumnho zmru MZE 0002701404




listopad 2010
VZKUMN STAV IVOIN VROBY, v.v.i.
Praha Uhnves





































ISBN 978-80-7403-074-1
OBSAH


I. Cl metodiky ................................................................................................................... 5
II. Vlastn popis metodiky .................................................................................................. 5
1. vod do problematiky ..................................................................................................................... 5
2. Zkladn pojmy ................................................................................................................................. 6
3. Zdvodnn postupu ........................................................................................................................ 9
4. Charakteristika podkladovch daj ............................................................................................... 9
5. Zpsob odhadu pepotovch koeficient v zvislosti na vybranch charakteristikch ................. 9
6. Pepotov koeficienty pro stanoven hmotnosti ivho prasete ve stji ................................... 13
III. Srovnn novosti postup ........................................................................................... 14
IV. Popis uplatnn metodiky ........................................................................................... 14
V. Seznam pouit souvisejc literatury ........................................................................... 15
VI. Seznam publikac, kter pedchzely metodice ........................................................... 15
Anotace ........................................................................................................................... 15



5
I. CL METODIKY
Clem metodiky je umonit odhad hmotnosti ivch jatench prasat pi ukonen jejich vkrmu. Jedn se o
vyuit daj z klasifikace jaten upravench tl prasat (JUT), kdy v protokolu o klasifikaci se pro kad JUT
uvd jeho hmotnost za studena. Ta vychz z Vyhlky MZe . 324/2005, o zpsobu provdn klasifikace
jaten upravench tl jatench zvat a podmnkch vydvn osvden o odborn zpsobilosti fyzickch
osob k tto innosti.


II. VLASTN POPIS METODIKY
1. vod do problematiky
Z uitkovch vlastnost, kter se v chovu prasat sleduj zaujm zvltn postaven jaten hodnota. Ta je
podkladem pro stanoven farmskch cen (cen zemdlskch vrobc) a je zrove ukazatelem spnosti
lechtn a produkce jatench prasat. Pedpokladem rentabiln uitkovosti hybridnch kombinac, ktermi se
zajiuje pevn produkce vepovho masa, jsou vysok parametry vkrmnosti, tj. intenzita rstu, nzk
spoteba krmiva na jednotku prstku a dle jaten hodnoty, kdy se klade draz pedevm na sloen
jatenho tla, podl svaloviny a dle kvalitu masa a tuku.
Pro vyjden zmasilosti jatench tl prasat se v chovatelsky vysplch zemch uplatuje klasifikace podle
SEUROP systmu. Pi nm se stanov s poadovanou pesnost (s
e
< 2,5) hlavn ukazatel zmasilosti, tj. podl
svaloviny v jatenm tle a na podklad dosaen hodnoty se jaten tla zaad do pslunch td jakosti.
Vedle podlu svaloviny se pi zpenovn jatench prasat sleduje dal ukazatel, a to hmotnost jaten
upravenho tla. Vsledky klasifikace poskytuj vznamn informace pro lechtitele, producenty, zpracovatele,
profesn svazy i sttn sprvu. Jsou tak podkladem pro stanoven farmskch cen a umouj porovnn
dosaen rovn zmasilosti jatench prasat od jednotlivch producent, ppadn i v mezinrodnm kontextu.
Pi turnusovm vkrmu prasat s koncentracemi 500 a 800 jedinc v hale se pedpokld, e v jednom dni
jsou naskladnna prakticky vechna zvata a pi ukonen vkrmu jsou v co mon nejkrat dob
vyskladnna. Z tto skutenosti vyplv, e nen mon zajistit v bnch podmnkch individuln ven
jednotlivch zvat pi ukonen vkrmu ani v jateckm provozu ped porkou. daje z protokolu o klasifikaci
(tabulka 1) umouj vyut pro predikci iv hmotnosti jatench prasat pi ukonen vkrmu hmotnost JUT za
studena.
V tto souvislosti je teba pipomenout, e doba vyskladnn jatench prasat je urovna optimln rstovou
kivkou a jatenou hmotnost, kter odpovd poadovanmu sloen jatenho tla. Ne vdy vak tuto dobu
me detailn ovlivnit producent, nebo je zvisl na dob kdy masokombint jaten prasata pevezme.
V ppad, e tato doba se posune a zvata zv svoji hmotnost me dojt i k hormu zatdn jatench tl
do jakostnch td.
Dleitm ukazatelem jaten hodnoty, popisovan v uebnicch klasick zootechniky, je jaten vtnost.
Vyjaduje se procentulnm podlem hmotnosti jaten upravenho tla z porkov hmotnosti. Z uvedenho
vztahu vyplv, e jaten vtnost je zvisl na hmotnosti jaten upravenho tla, hmotnosti vnitnost a
zbytkovho obsahu nestrvenho krmiva vetn vody v zavacm traktu zvete. Vtnost se zvyuje
s rostouc hmotnost, a to vlivem intenzivnjho rstu svalstva a tuku ne jinch tlesnch komponent.
Hmotnost jatenho tla prasete se obvykle pohybuje mezi 70 a 84 % jeho porkov hmotnosti. Rozdl tvo
zejmna krev a vnitnosti. Obsah zavacho traktu dosahuje okolo 5 % iv hmotnosti v zvislosti na dob
lann ped porkou a je o nco vy pi zkrmovn krmn dvky s vym obsahem vlkniny. Hlavn faktory
ovlivujc jatenou vtnost jsou iv hmotnost, protunlost a genotyp. Pi iv hmotnosti 50 60 kg je

6
zjiovna jaten vtnost kolem 70 %, zatmco pi iv hmotnosti 100 a 120 kg je tato hodnota piblin
80 %, pi dalm narstn iv hmotnosti vtnost jet stoup. Hlavn pina spov v tom, e jaten tlo
roste relativn rychleji ne steva, kter v prbhu celkovho rstu tvo stle ni podl z celho zvete.
V esk republice se od 70. let minulho stolet administrativn vykazovala prmrn jaten vtnost 81,3
%. Po zmn definice jaten upravenho tla, kter ji nezahrnuje pls, svalnatou st brnice a brnin pil,
se pi uplatnn stejnch zsad odhaduje prmrn jaten vtnost 79,4 %. Pi sniovn porkov
hmotnosti lze oekvat urit pokles vtnosti.
Tento ukazatel prakticky pozbyl vznamu zavedenm zpenovn na podklad hodnocen JUT. V naem
sledovn vtnost v klasick definici z minulho stolet neuvdme, nebo nebylo mon na jatkch zjiovat
individuln ivou hmotnost jatench prasat ped porkou. Zpracovali jsme pepotov koeficienty, kter
vychzej z hmotnosti jatench prasat pi ukonen vkrmu.
2. Zkladn pojmy
Jaten upraven tlo (JUT) - dv k sob nleejc jaten plky s hlavou a k, bez vkroj onch a unch,
bez mozku, mchy, brnice, brninho pile, ledvin, ledvinovho tuku (plsti), pohlavnch orgn, prk,
orgn dutiny hrudn, bin i pnevn vyatch i s pirostlm tukem (zkladn definice podle referenn
pravy).
Obrzek 1: Jaten upraven tlo podle EU


7
Hmotnost jaten upravenho tla za tepla - hmotnost zjitn venm v teplm stavu v kg s pesnost na
jedno desetinn msto po ukonen porky a veterinrn prohldky, a to nejpozdji do 45 minut po proveden
vykrvovacho vpichu.
Hmotnost jaten upravenho tla za studena - hmotnost jaten upravenho tla za tepla v kg s pesnost na
jedno desetinn msto po odpotu 2 %. Uveden hmotnost je v esk republice od 1.5. 2004 povaovna za
pejmac hmotnost. Cenov maska je stanovena na zklad pejmac hmotnosti a podlu svaloviny.
Hmotnost jatenho prasete pi ukonen vkrmu iv hmotnost jatenho prasete zjitn ve stji, kterou
lze odhadnout pomoc pepotovho koeficientu z hmotnosti JUT za studena (viz. Protokol o klasifikaci).
Jaten vtnost (pro poteby metodiky) procentuln podl hmotnosti jaten upravenho tla za tepla
zjitn do 45 minut po porce z hmotnosti ivho jatenho zvete zvenho ve stji ped transportem na
jatky.
Protokol o klasifikaci (tabulka 1) - zpracovv klasifiktor v jateckm provozu pro celou skupinu jatench
prasat od jednoho dodavatele v jednom dni. Soust protokolu je mimo dalch charakteristik dleitch pro
nsledn zpenen jatench tl hmotnost JUT za studena, kter je vchozm parametrem pro pepoet JUT
na ivou hmotnost ve stji pomoc pepotovho koeficientu.

8
Tabulka 1:
PROTOKOL
o klasifikaci jaten upravench tl jatench prasat


Osobn slo klasifiktora:


Klasifikan metoda:


Registran slo
hospodstv chovatele:



Registran slo
obchodnka:
/pokud nen shodn s registranm slem chovatele/


Registran slo jatek:


Datum klasifikace:
(den, msc, rok)



Poadov
slo
jatenho
prasete

Tda
jakosti
Podl
svaloviny
(%)
Tlouka
sdla (S)
(mm)
Tlouka svalu
(M) (mm)
Hmotnost JUT
za studena (kg)

Hmotnost
kruponu
(kg)

Zem
pvodu
0 0 0 1 E 5 6 0 1 7 0 0 7 5 0 0 9 8 0 0 0
c z
0 0 0 2 U 5 4 0 1 9 0 0 7 0 0 1 1 1 0 0 0
c z
0 0 0 3 U 5 4 0 2 0 0 0 7 3 0 0 9 9 0 0 0
c z
0 0 0 4 E 5 8 0 1 2 0 0 7 0 0 0 8 7 4 0 0
c z
0 0 0 5 E 5 7 0 1 5 0 0 7 4 0 1 1 4 0 0 0
c z
0 0 0 6 U 5 3 0 2 2 0 0 7 6 0 1 0 8 8 0 0
c z

.
Podpis klasifiktora









9
3. Zdvodnn postupu
Stanoven pepotovch koeficient pro zjitn hmotnosti jatench prasat pi ukonen vkrmu je podstatn
pedevm pro zemdlsk vrobce. Je dleitm ukazatelem, ke ktermu se vztahuj nkter vrobn
ukazatele v chovech prasat, nap. spoteba krmnch sms, denn prstky aj.
V rmci Trnho informanho systmu podv SZIF pravideln hlen o situaci na trhu s vepovm masem.
Sledovn Cen zemdlskch vrobc (CZV) jatench prasat je vztaeno k hmotnosti jaten upravenho tla
za studena i k iv hmotnosti. Vyuit aktulnch pepotovch koeficient je mon uplatnit pro poteby
profesnch svaz.
V souvislosti s vvojem hodnocen jatench tl prasat se dve vyuvaly pepotov koeficienty, kter byly
vztaeny k dvj definici jaten upravenho tla s plst, brninm pilem a svalnatou st brnice. Podle
Vyhlky MZe . 112/2001 byl pouvn pepotov koeficient 1,23, kter umooval pepoet z jaten
upravenho tla za tepla na ivou hmotnost. Pro pepoet jaten upravenho tla za studena na ivou
hmotnost byl vyuvn koeficient 1,25.
Po zmn definice jaten upravenho tla prasat, kter ji nezahrnuje pls, brnin pil a svalnatou st
brnice, vznikla poteba stanovit nov pepotov koeficienty. Rozhodujc vchoz hodnotou je hmotnost
jaten upravenho tla za studena, kter je uvedena v protokolu o klasifikaci jatench prasat stanoven
Vyhlkou MZe . 324/2005.

4. Charakteristika podkladovch daj
Pro stanoven hmotnosti jatench prasat pi ukonen vkrmu byl uskutenn clen experiment, do kterho
bylo zaazeno 319 jatench prasat, a to 169 prasniek a 150 vepk. Sledovan zvata byla vybrna
z nejfrekventovanjch kombinac finlnch hybrid v podmnkch klasickho turnusovho vkrmu.
U sledovanch jedinc byla ped transportem na jatky zjitna iv hmotnost s pesnost na jednu desetinu kg
a zvata byla oznaena un znmkou. Dle byly vyuity daje z klasifikace, tj. hmotnost JUT z klasifikanho
protokolu a tda jakosti dle podlu svaloviny.

5. Zpsob odhadu pepotovch koeficient v zvislosti na vybranch charakteristikch
Sledovan soubor jatench prasat byl strukturovn podle pohlav. Tabulka 2 uvd vsledky hodnocen
prasniek a vepk. iv hmotnost zjitn ve stji ped transportem zvat na jatky doshla rovn u
prasniek 107,1 kg a u vepk 109,8 kg. Rozdl mezi skupinami dle pohlav vykzal hodnotu 2,7 kg a nebyl
statisticky prkazn. Prmrn hodnota za cel soubor doshla rovn 108,4 kg.
Hmotnost JUT za tepla zjitn 45 min. po porce vykzala hodnoty u prasniek 84,1 kg a u vepk 86,6 kg.,
rozdl byl statisticky vznamn. Dle byla sledovna hmotnost JUT za studena, tj. 24 hod. po porce snenm
hmotnosti za tepla o 2 %. U prasniek doshla uveden hodnota 82,4 kg, u vepk to bylo 84,9 kg. Diference
inila 2,5 kg a byla rovn statisticky prkazn.
Tabulka 2: Zkladn charakteristiky celho souboru a jeho charakteristika v zvislosti na pohlav
Kategorie n
Hmotnost ve stji
(kg)
Hmotnost JUT za
tepla (kg)
Hmotnost JUT za
studena (kg)
Podl svaloviny (%)
x s x s x s x s
prasniky 169 107,1
a
13,13 84,1
a
10,34 82,4
a
10,13 57,78
a
3,520
vepci 150 109,8
a
13,16 86,6
b
10,85 84,9
b
10,63 55,44
b
3,702
cel soubor 319 108,4 13,20 85,3 10,64 83,6 10,43 56,68 3,786
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )

10
Na zklad namench daj byly odvozeny pepotov koeficienty pro stanoven hmotnosti jedinc pi
ukonen vkrmu. V tabulce jsou uvedeny pepotov koeficienty z hmotnosti JUT za tepla i z hmotnosti JUT za
studena. Vzhledem k dajm, kter jsou evidovny v protokolu o klasifikaci dvme pednost pouvat
koeficient z hmotnosti JUT za studena. Pro pepoet hmotnosti u prasniek i vepk byl zjitn pepotov
koeficient 1,30. Lze tedy doporuit pouvat pro ob pohlav tento jednotn koeficient. Jaten vtnost byla
vy u vepk, diference mezi pohlavmi u tto charakteristiky inila 0,32 procentnch bod.
Tabulka 3: Pepotov koeficienty pro cel soubor, pro prasniky a vepky
Kategorie Pepoet JUT za tepla na
hmotnost ve stji
Pepoet JUT za studena na
hmotnost ve stji
Jaten vtnost
(%)
prasniky 1,28
a
1,30
a
78,53
a
vepci 1,27
a
1,30
a
78,85
a
cel soubor 1,27 1,30 78,68
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )
Vedle sledovn vlivu pohlav na predikci hmotnosti pi ukonen vkrmu (tab. 2 a tab.3) dle uvdme vliv
hmotnosti (tab. 4 a tab. 5). Z tchto dvod byl sledovan soubor rozdlen do esti dlch interval hmotnosti
JUT za studena. Dle bylo samostatn posouzeno preferovan hmotnostn rozmez v tzv. cenov masce, a to
od 80 100 kg JUT za studena.
Tabulka 4: Zkladn charakteristiky souboru v zvislosti na vybranch hmotnostnch kategorich
Hmotnostn
kategorie
(kg)
n Hmotnost ve stji
(kg)
Hmotnost JUT za
tepla (kg)
Hmotnost JUT za
studena (kg)
Podl svaloviny (%)
x s x s x s x s
60 - 69,9 29 87,0
a
5,39 67,0
a
2,75 65,7
a
2,69 58,68
a
2,074
70 - 79,9 86 98,3
b
4,83 76,8
b
2,81 75,2
b
2,75 57,14
ab
3,241
80 - 89,9 127 110,4
c
5,69 86,8
c
3,02 85,0
c
2,95 56,62
ab
3,711
90 - 99,9 59 120,7
d
4,55 96,2
d
2,70 94,3
d
2,64 55,79
bc
4,121
100 - 109,9 13 133,7
e
5,99 106,7
e
3,13 104,5
e
3,07 53,72
c
6,114
110 - 120 5 145,8
f
3,13 114,4
f
1,30 112,1
f
1,27 56,76
ab
4,53
80 100 186 113,6 7,19 89,8 5,27 88,0 5,16 56,36 3,854
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )
Nejt hmotnostn kategorie (110 120 kg) byla zastoupena pouze 5 jedinci, z toho dvodu maj pepotov
koeficienty pro uvedenou hmotnostn kategorii pouze iformativn charakter. Jaten upraven tla hodnocen
v tto hmotnostn skupin doshla i vyho podlu svaloviny ve srovnn s ostatnmi tmi kategoriemi.
iv hmotnost zjitn ve stji doshla v preferovanm hmotnostnm rozmez hodnoty 113,6 kg, piem
hmotnost JUT za studena inila 88,0 kg a podl svaloviny v JUT byl zjitn na rovni 56,36%.
V tabulce 5 jsou uvedeny pepotov koeficienty zjitn pro vybran hmotnostn kategorie a jaten
vtnost. Se zvyujc se hmotnost JUT dochz ke sniovn pepotovch koeficient. Vjimkou byla nejt
hmotnostn kategorie, kter je vak zastoupena malm potem jedinc . Pro nejni hmotnostn kategorii
60 69,9 kg byl zjitn koeficient pro pepoet JUT za studena na hmotnost ivho jatenho prasete 1,32, pro
hmotnostn rozpt 90 109,9 kg byl koeficient jednotn, a to 1,28. Rozdl mezi uvedenmi hmotnostnmi
kategoriemi nebyl statisticky prkazn. Pro preferovan hmotnostn rozmt JUT 80 100 kg byla hodnota
pepotovho koeficientu z hmotnosti JUT za studena 1,29. Jaten vtnost se s narstajc hmotnost JUT
zvyovala, nejvy hodnoty doshla u hmotnostnho rozmez 90 99,9 kg, a to 79,78 %. Pokles vtnosti
u hmotnostn kategorie 110 a 120 kg na rove 78,40 % je spojovn s vym nrstem hmotnosti plsti.


11
Tabulka 5: Pepotov koeficienty a jaten vtnost pro vybran hmotnostn kategorie
Hmotnostn kategorie
(kg)
Pepoet JUT za tepla na
hmotnost ve stji
Pepoet JUT za studena
na hmotnost ve stji
Vtnost
(%)
60 - 69,9 1,30
a
1,32
a
77,28
a

70 - 79,9 1,28
a
1,31
a
78,21
a
80 - 89,9 1,27
a
1,30
a
78,72
a
90 - 99,9 1,25
a
1,28
a
79,78
a
100 - 109,9 1,25
a
1,28
a
79,77
a
110 - 120 1,27
a
1,30
a
78,40
a
80 100 1,27 1,29 79,09
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )
Pro zohlednn vlivu pohlav ve vybranch hmotnostnch kategorich byly dle podrobnji rozpracovny
pepotov koeficienty u hmotnostnch kategori oddlen u prasniek a vepk. Tabulka 6 uvd zkladn
charakteristiky souboru v zvislosti na hmotnosti pouze u prasniek. V preferovanm hmotnostnm rozpt
80 100 kg byla zjitna iv hmotnost ve stji 112,7 kg, hmotnost JUT za tepla 88,7 kg a hmotnost JUT za
studena inila 87,0 kg pi podlu svaloviny v JUT 57,39 %.
Tabulka 6: Zkladn charakteristiky souboru u prasniek v zvislosti na hmotnosti
Hmotnostn
kategorie
(kg)
n
Hmotnost ve stji
(kg)
Hmotnost JUT za
tepla (kg)
Hmotnost JUT za
studena (kg)
Podl svaloviny (%)
x s

x s

x s

x s


60 - 69,9 18 87,4
a
5,58 67,2
a
2,43 65,9
a
2,38 59,35
a
1,855
70 - 79,9 49 98,1
b
4,77 76,9
b
2,82 75,4
b
2,77 58,23
a
3,004
80 - 89,9 73 110,3
c
6,04 86,7
c
3,04 84,9
c
2,98 57,47
a
3,666
90 - 99,9 20 121,5
d
3,58 96,3
d
2,65 94,4
d
2,60 57,07
a
3,744
100 - 109,9 6 133,0
e
3,29 105,8
e
2,77 103,7
e
2,72 55,95
a
6,496
110 - 120 3 146,3
f
1,61 113,9
f
1,56 111,7
f
1,53 56,77
a
5,036
80 100 93 112,7 7,23 88,7 4,95 87,0 4,85 57,39 3,666
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )
Pepotov koeficienty v jednotlivch hmotnostnch kategorich u prasniek znzoruje tabulka 7. Hmotnostn
interval 60 69,9 kg vykzal pro hmotnost JUT za studena koeficient 1,33. Nejni hodnota pepotovho
koeficientu byla stanovena u hmotnostn kategorie 100 109,9 kg, a to 1,28. Uveden hmotnostn kategorie
doshla u prasniek nejvy jaten vtnosti (79,59 %). Pro preferovanou hmotnostn kategorii byl stanoven
pepoov koeficient z hmotnosti JUT za studena 1,30, z hmotnosti JUT za tepla pak 1,27. Jaten vtnost
byla nejni u hmotnostn kategorie 60 69,9 kg, a to 77,08 %. Nzk hodnota jaten vtnosti byla zjitna
u nejt hmotnostn kategorie. Vysvtlen tto skutenosti vychz z ji zmnn hmotnosti plsti u tto
hmotnostn kategorie. Dle je teba uvst, e tato hodnota byla stanovena na podklad vyhodnocen 3 jedinc,
a proto m jen informativn charakter. Nejvy jaten vtnost byla zjitna u hmotnostn kategorie
100 109,9 kg (79,59 %).

12
Tabulka 7: Pepotov koeficienty a jaten vtnost podle vybranch hmotnostnch kategori u prasniek
Hmotnostn kategorie
(kg)
Pepoet JUT za tepla na
hmotnost ve stji
Pepoet JUT za studena
na hmotnost ve stji
Vtnost
(%)
60 - 69,9 1,30
a
1,33
a
77,08
a

70 - 79,9 1,28
a
1,30
a
78,49
a

80 - 89,9 1,27
a
1,30
a
78,70
a

90 - 99,9 1,26
a
1,29
a
79,32
a

100 - 109,9 1,26
a
1,28
a
79,59
a

110 - 120 1,28
a
1,31
a
77,87
a

80 100 1,27 1,30 78,83
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )
Tabulka 8 uvd zkladn charakteristiky souboru v zvislosti na hmotnosti pouze u vepk. V preferovanm
hmotnostnm rozpt 80 100 kg byla zjitna iv hmotnost ve stji 114,5 kg, hmotnost JUT za studena inila
89,0 kg pi podlu svaloviny v JUT 55,33%.
Tabulka 8: Zkladn charakteristiky souboru u vepk v zvislosti na hmotnosti
Hmotnost
kg
n
Hmotnost ve stji
(kg)
Hmotnost JUT za
tepla (kg)
Hmotnost JUT za
studena (kg)
Podl svaloviny (%)
x s

x s

x s

x s


60 - 69,9 11 86,1
a
5,23 66,7
a
3,30 65,3
a
3,23 57,59
a
2,019
70 - 79,9 37 98,5
b
4,96 76,5
b
2,81 75,0
b
2,75 55,69
ab
2,998
80 - 89,9 54 110,4
c
5,24 86,9
c
3,00 85,2
c
2,94 55,46
a
3,481
90 - 99,9 39 120,3
d
4,97 96,1
d
2,75 94,2
d
2,70 55,14
a
4,196
100 - 109,9 7 134,4
e
7,87 107,4
e
3,46 105,2
e
3,39 51,80
a
5,507
110 - 120 2 145,0
f
5,66 115,1
f
0,64 112,8
f
0,63 56,75
a
5,586
80 100 93 114,5 7,07 90,8 5,40 89,0 5,29 55,33 3,779
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )
Pepotov koeficienty v jednotlivch hmotnostnch kategorich u vepk znzoruje tabulka 9. Nejvy
hodnota pepotovho koeficientu z hmotnosti JUT za studena byla stanovena pro nejleh hmotnostn
kategorii 60 69,9 kg, a to 1,32. Pro hmotnostn rozpt 90 109,9 kg byl stanoven jednotn pepotov
koeficient 1,28. Ve srovnn s prasnikami byla zjitna ni hodnota pepotovho koeficientu u preferovan
hmotnostn skupiny 80 100 kg, a to 1,29. Jaten vtnost byla nejni v hmotnostnm rozpt 60 69,9 kg,
nejvy pak u hmotnostn kategorie 100 109,9 kg.
Tabulka 9: Pepotov koeficienty a jaten vtnost podle vybranch hmotnostnch kategori u vepk
n
Pepoet JUT za tepla na
hmotnost ve stji
Pepoet JUT za studena na
hmotnost ve stji
Vtnost
(%)
60 - 69,9 11 1,29
a
1,32
a
77,44
a

70 - 79,9 37 1,29
a
1,31
a
77,81
a

80 - 89,9 54 1,27
a
1,30
a
78,85
a

90 - 99,9 39 1,25
a
1,28
a
80,03
a

100 - 109,9 7 1,25
a
1,28
a
80,06
a

110 - 120 2 1,26
a
1,29
a
79,40
a

80 100 93 1,26 1,29 79,34
Diference mezi prmry oznaenmi stejnm psmenem nejsou navzjem statisticky vznamn ( P 0,05 )

13
6. Pepotov koeficienty pro stanoven hmotnosti ivho prasete ve stji
Z ve uvedench vsledk vyplv, e pro praktick vyuit lze doporuit pepotov koeficient z hmotnosti
JUT za studena na hmotnost ve stji podle vzorce:
y = 1,30 * x,
kde:
y - hmotnost ivho prasete ve stji (kg)
x - hmotnost JUT za studena (kg)
Pro pepoet hmotnosti JUT za tepla na hmotnost ve stji lze vyut vzorec:
y = 1,27 * x,
kde:
y - hmotnost ivho prasete ve stji (kg)
x - hmotnost JUT za tepla (kg)
Porovnn hmotnosti ivho prasete ve stji zjitn z hmotnosti JUT za studena odhadem pomoc
pepotovho koeficientu 1,30 se skutenou hmotnost ve stji znzoruje graf 1. Jsou zde patrn minimln
odchylky hodnot skutench od odhadnutch, co potvrzuje tak korelan koeficient r = 0,95 a koeficient
determinace R
2
= 0,905.

Graf 1: Diference mezi hmotnost ve stji zskanou odhadem
pomoc pepotovho koeficientu 1,30 a hmotnost skutenou
R
2
= 0,9048
60
70
80
90
100
110
120
130
140
150
160
60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160
Skuten iv hmotnost (kg)
O
d
h
a
d

i
v

h
m
o
t
n
o
s
t
i

(
k
g
)

Porovnn hmotnosti ivho prasete ve stji zjitn z hmotnosti JUT za tepla odhadem pomoc pepotovho
koeficientu 1,27 se skutenou hmotnost ve stji znzoruje graf 2.

14
Graf 2: Diference mezi hmotnost ve stji zskanou odhadem
pomoc pepotovho koeficientu 1,27 a hmotnost skutenou
R
2
= 0,8889
60
70
80
90
100
110
120
130
140
150
160
60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160
Skuten iv hmotnost (kg)
O
d
h
a
d

i
v

h
m
o
t
n
o
s
t
i

(
k
g
)

Z uvedenho grafickho znzornn vyplv, e pomoc pepotovch koeficient lze s relativn vysokou
pesnost odhadnout hmotnost ivho prasete ve stji z hmotnosti JUT, kter je uvedena v klasifikanm
protokolu po porce jatench prasat.
Statistick zpracovn bylo provedeno v programu SAS (procedury GLM, MEANS a REG).

III. SROVNN NOVOSTI POSTUP

Pro poteby producent jatench prasat byly dve vyuvny pepotov koeficienty na ivou hmotnost
jatench prasat, kter byly ureny pro definici jaten upravenho tla s plst, svalnatou st brnice
a brninm pilem. Podle souasn platn legislativy (Vyhlka MZe . 324/2005) obsahuje protokol
o klasifikaci daj o hmotnosti jaten upravenho tla za studena (bez plsti, brninho pile a svalnat sti
brnice). Nov pepotov koeficienty, kter by zohlednily novou pravu jatenho tla nebyly dosud pro
souasn populace jatench prasat v R zpracovny.


IV. POPIS UPLATNN METODIKY

Metodika je urena pedevm pro poteby zemdlskch vrobc, u kterch je hmotnost ivho zvete
dleit pro stanoven nkterch vrobnch ukazatel v chovech prasat (spoteba krmnch sms, denn
prstky aj.) V souasnch provoznch podmnkch se hmotnost jatench prasat prakticky nezjiuje.
Metodika uvd monost predikce hmotnosti jatench prasat ve stji na podklad hmotnosti jaten
upravenho tla za studena, kter je soust klasifikace podle SEUROP systmu a je uvedena v protokolu
o klasifikaci.


15
V. SEZNAM POUIT SOUVISEJC LITERATURY
KERNEROV N., MATOUEK V., VEJK A., VCLAVOVSK J., EIDELPESOV L.: Field test sof three final hybrid sof
pigs. Research in Pig Breeding, 1, 2007 (1).
PULKRBEK, J., PAVLK, J., VALI, L., VTEK M.: Pig carcass quality in relation to carcass lean meat
proportion. Czech. J. Anim. Sci., 51, 2006, (1): s. 18 23.
VTEK, M., PULKRBEK, J., VALI, L., DAVID, L., WOLF, J.: Improvement of accuracy in the estimation of lean
meat content in pig carcasses. Czech Journal of Animal Science, 53, 2008, s. 204 211.
WALSTRA, P., MERKUS, G. S. M.: Procedure for assessment of the lean meat percentage as a consequence of
the new EU reference dissection method in pig carcass classification. Zeist, 1996, s. 1 22, NL: ID-DLO.
WHITTEMORE, C. T.: The Science and Practice of Pig Production, Blackwell Publishing, Oxford, 1998. s. 624.

VI. SEZNAM PUBLIKAC, KTER PEDCHZELY METODICE
PULKRBEK J., VTEK M., VALI L., DAVID L.: Carcass composition of pigs classified in different SEUROP grades.
Research of Pig Breeding, 2009, ro. 3, . 1, s. 42 44.

ANOTACE
Pro zpracovn pepotovch koeficient z hmotnosti jaten upravenho tla za studena na ivou hmotnost
ve stji byl vybrn reprezentativn soubor 319 jaten upravench tl prasat. Byly navreny pepotov
koeficienty z hmotnosti jaten upravenho tla za studena a z hmotnosti JUT za tepla. Vzorec pro pepoet
hmotnosti JUT za studena (x) na hmotnost ve stji (y) byl navren v nsledujcm tvaru:
y = 1,30*x
Vzorec pro pepoet hmotnosti JUT za tepla (x) na hmotnost ve stji (y) byl navren v nsledujcm tvaru:
y = 1,27*x
Pepotov koeficienty byly dle zpracovny speciln pro vybran hmotnostn kategorie a v zvislosti na
pohlav. Pro praktick vyuit je mon doporuit pro pepoet z hmotnosti JUT za studena vyuvn
jednotnho pepotovho koeficientu 1,30. Hmotnost JUT za studena je uvedena ve vsledcch o klasifikaci
podle SEUROP systmu v protokolu o klasifikaci podle Vyhlky MZe . 324/2005.













Vydal: Vzkumn stav ivoin vroby, v.v.i.
Ptelstv 815, 104 00 Praha Uhnves

Nzev: ODHAD HMOTNOSTI JATENCH PRASAT PI UKONEN VKRMU

Autoi: Ing. Martin Vtek, Ph.D.
doc. Ing. Jan Pulkrbek, CSc.
Ing. Libor Vali, Ph.D.
Ing. Libor David

Technick spoluprce: Pavlna Chadrabov

Oponenti: prof. Ing. Vclav Matouek, CSc.
katedra Speciln zootechniky, Zemdlsk fakulta,
Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch

Ing. Jan Ivnek, CSc.
Ministerstvo zemdlstv R

ISBN 978-80-7403-074-1

Dedikace: vstup vzkumnho zmru MZE0002701404
Vydno bez jazykov pravy.





Vzkumn stav ivoin vroby,v.v.i., Praha Uhnves