T JAKO IL JE

Living As Jesus Lived

Copyright - Zac Poonen (1977)






OBSAH

1. Bo pln pro lovka

2. t v pokoe

3. t ve svatosti

4. t v lsce

5. t v Duchu

6. t podle Bo vle

7. t z moci Bo

8. t pro Bo slvu

9. Nevsta Kristova



2
KAPITOLA 1

BO PLN PRO LOVKA
Kdy Bh stvoil lovka, neuinil tak proto, e by poteboval sluebnka. Za sluebnky
ml ji andly a byly jich miliny. lovka stvoil se zmrem, aby existoval nkdo, kdo
bude zjevovat Jeho charakter a Jeho podstatu.
Pokud to nebudeme mt stle na pamti, snadno uvme scestn mylence, e lid, kte
pijali spasen v Kristu, maj primrn kol slouit Bohu. V tomto omylu ije mnoho
vcch.
Kdy se Bh rozhodl stvoit Adama, ekl: Uime lovka, aby byl nam obrazem,
podle na podoby (Gn 1,26).
V okamiku, kdy Adam zheil, ml Bh ji podle svho pedzvdn pln, jak lovka
zachrnit z propasti hchu, do kter padl. Pchod Krista v tle a Jeho smrt na ki to
oboj ml Bh ve sv mysli, dve ne stvoil Adama.
Ve vykoupen, kterm ns Bh zaopatil skrze Krista, se uskuteuje Bo zmr,
abychom se navrtili k Bohu a naplnili tak pvodn Bo zmr s lovkem abychom
zjevovali Bo pirozenost.
Nae spasen je skrze vru v Krista. Vra se opr o nadpirozen zjeven Osoby Krista.
Jedin vra, kter stoj na tomto zklad, dovol Duchu Svatmu, aby ns promoval do
Kristovy podoby.
Rozumov nebo sten poznn Krista, kter se nezakld na Bom zjeven, neme
dt svtlo a ponechv ve slepot. To se pihodilo znalcm Psma v Jeovch dnech.
Dky svm vkladm Psma oekvali jinho Krista. Jinho, ne jakm byl Je
z Nazareta.
Je, kterho zjevuje Bible, je svou podstatou Bh, roven Otci. Vzdal se sm sebe a stal
se lovkem (Fp 2,6n).
Musme se snait, abychom to sprvn pochopili. Je zstal Bohem, i kdy piel
v lidskm tle. Bh neme pestat bt Bohem. V dob, kdy Je il v tle, nebrnil lidem,
aby se Mu klanli, protoe byl roven Bohu. Evangelia uvdj sedm ppad, kdy lidem
dovolil, aby se Mu poklonili. (Mt 8,2; 9,18; 14,33; 15,25; 20,20; Mk 5,6; J 9,38). Ten, kdo
se Boha boj, a andl nebo lovk, poklonu nikdy nepijm (Sk 10,25n; Zj 22,8n). Je
poklony pijmal, protoe byl Bo Syn.
eho se vzdal, kdy se stal lovkem? Vzdal se vech schopnost, ktermi jako Bh
pevyoval lovka.
3
Vzpomeme dv msta. Psmo k, e Bh neme bt pokouen (Jk 1,13). Z Psma ale
vme, e Je byl pokouen (Mt 4,1-11).
Vme, e Bh je vevdouc (nic mu nen skryto). Psmo ale k, e Je musel pijt a
k fkovnku, aby se podval, m-li plody (Mk 11,13). Jinde je uvedeno, e neznal den
svho druhho pchodu (Mk 13,32).
Z toho jasn vidme, e se vzdal Boch vsad na dobu, kdy il na zemi v lidskm tle,
aby byl jako my.
To Slovo bylo Bh.... a to Slovo se stalo tlem (J 1,1;14).
Mme-li se vyvarovat kacstv ohledn osoby Krista, musme pln uznat Jeho Bostv i
Jeho lidstv.
Nelze pehlet njakou pravdu Psma a duchovn si tm neukodit. Pokud nebudeme
pikldat stejnou vhu Kristov Bosk i lidsk podstat, budeme vit v neplnho Krista
jinho Jee, ne jakho zjevuje Psmo a budeme ochuzeni v kesanskm ivot i ve
slub. Jsme povolni, abychom Krista ctili jako Boha a souasn Jej nsledovali jako
lovka.
Svou smrt ns Je vykoupil a svm ivotem na zemi nm ukzal, jak m lovk t
podle Bo vle. Je nen pouze n Spasitel, je tak n Pedchdce [dosl. Pedbec: ten,
kdo el prvn a pipravil nm cestu] (d 6,20). Dal nm pklad, jak t v kadm ase a v kad
situaci v dokonal poslunosti Bohu.
Odputn hch, plnost Ducha a veker prostedky milosti, kter nm Bh poskytuje,
ns maj dovst k jedinmu, konenmu cli abychom zskali podobu Jeho Syna. Po-
pravd, jakkoli uen v Bom slov meme sprvn pochopit jen ve svtle vnho
Boho plnu pro lovka promnit ho do podoby Jee.
Duch Svat m dva hlavn koly. Psmo je popisuje tmito slovy: My vichni jako
v zrcadle spatujeme Pnovu slvu a jsme Duchem promovni k jeho obrazu, od slvy
k slv (2K 3,18).
Duch Svat se nm neustle sna v Psmu ukazovat slvu Pna Jee (jako v zrcadle) a
pak ns promovat do Jeho podoby.
I Bh Otec ve sv svrchovanosti vede vechno k tmu cli. Vme, e tm, kdo miluj
Boha, vechno napomh k dobrmuTy, kter pedem znal, toti pedem uril, aby pi-
jali podobu jeho Syna ( 8,28n).
Kadou okolnost a situaci v naem ivot Bh smuje k tomu, aby ns promnil o nco
vce do podoby Jee.
4
A tak vidme, e Otec v nebesch a Duch Svat v naem srdci pracuj spolen k tmu
cli abychom se pipodobnili Jei.
m je podl Jeho charakteru v naem ivot vt, tm vce budeme na zemi t jako On.
V tom tkv tajemstv plnosti Ducha Svatho.
Je nepiel na zem jako andl, ale jako lovk. Bible k: Proto (se musel ve vem
pipodobnit svm sourozencm) musel bt ve vem uinn podobn bratm (d 2,17);
(tmi bratry jsou Jeho uednci Mt 12,49). Kdyby nebyl ve vem jako my (Jeho brati),
nemohl by se nm stt Pkladem. Nemohl by kat Nsleduj m, nebo dlat to, co dl
ten, kdo nepodlh stejnm omezenm, je nemon. Proto ns andl neme uit plavat,
protoe jeho zemsk pitalivost neomezuje stejn jako ns.
Kdyby Je neml stejn omezen a kdyby nebyl ve vem jako my, Pavlova vzva
v 1. Korintskm 11,1, abychom ho nsledovali, jako on Krista, by nadvala smysl, nebo
Pavel by nemohl t jako Je. Pak bychom Kristv ivot mohli jen obdivovat, nikdy vak
nsledovat.
Chvla bu ale Bohu, e Je piel v tle, jako mme my a e il ve stejnch slabostech
tla (se stejnmi omezenmi) a tak se nm stal pkladem, jak meme nsledovat.
Kdy Je -jako lovk- mohl t svatm, istm ivotem, nen dvod, pro bychom i my
nemohli t tak, jak il On (1J 2,6).
Jako lid podlhme slabosti tla, a proto nm Bh nabz stejnou moc Ducha, jakou dal
Jei, kdy il na zemi.
Co udlal Bh pro Jee, s radost udl i pro ns, nebo ns miluje stejn, jako miloval
Jeho (J 17,23). Jeho moc vak me psobit pouze v tch, kdo v (Ef 1,19).
Nedostatek dvry v Bo Slovo je pinou, pro se dnen vc nedokou vzept a
pro jsou bezmocn vi hchu a Satanu.
Mme pkaz jt ve lpjch Toho, kter se nikdy nedopustil hchu (1P 2,21n). bel
se proto bude snait, abychom sami sebe omlouvali, e jsme jenom lid, a tud
nememe jinak, ne pleitostn heit. Uvidme-li vak, e Je piel ve stejnm tle a
potkal se s tout slabost tla jako my a pesto nikdy nezheil, vyplynou z toho DV
vci:
(1) Nebudeme mt u omluvu pro svj hch.
(2) Zskme vru, e i my meme vtzit nad hchem jako Je.
A proto se modlm spolu s Pavlem, aby kdy tete vklady Psma v tto knize, aby vm
Bh naeho Pna Jee Krista, Otec slvy, dal Ducha moudrosti a zjeven v pravm
poznn jeho samho (Krista)a aby vs podle bohatstv sv slvy poslil moc skrze
svho Ducha na vnitnm lovku (Ef 1,17; 3,16).
5
Jedin skrze pln poznn Krista meme poznat moc Ducha Svatho. Je je toti
dokonalm pkladem toho, jak jedn lovk, kter je pln Ducha.
Kdy budeme vnovat pozornost tomu, jak il, kdy byl na zemi, meme pochopit, co je
prav plnost Ducha.


KAPITOLA 2

T V POKOE
Nebesa vypravuj o Bo slv; obloha vypovd o dle jeho rukou ( 19,2). Vesmr se
vyznauje takovou rozmanitost, e to lidsk rozum ani neme pochopit. Na jedn stran
ob galaxie, kter se t prostorem i miliardy svtelnch let daleko a souasn kad i
pouhm okem neviditeln smtko hmoty ve vesmru se skld z atom a ty se skldaj
z elektron, kter v nich obhaj kolem jdra. To ve ukazuje, jak je Bh velik.
Uednk Jee Krista vak Bo velikost nespatuje v prvn ad v tchto asnch divech
vesmru, ale mnohem vce v tom, jak velik musela bt pokora, kter pimla Boho Syna
vzdt se sm sebe a pijt v naem tle a ztotonit se s nam padlm rodem.
Apotol Jan ekl, A Slovo se stalo tlem a pebvalo mezi nmi. Spatili jsme jeho
slvu (J 1,14). A my meme dodat slvu, kter jet mnohonsobn pekonv slvu,
jakou spatujeme ve stvoen.
Krl Nebes piel a pebval mezi nmi jako jeden z ns; v tle, jak mme my. Neponal
si blahosklonn ani poven, ale piel ve skuten pokoe a ve vem se s nmi ztotonil.
Slva Pna Jee spov mnohem vce v Jeho pokoe, ne v asnch zzracch, kter
konal.
Duch Svat nm chce ukazovat pedevm cestu pokory, abychom se po n uili chodit po
vechny sv dny. A prv touto cestou mme Jee nsledovat.
Dve ne piel na zem, aby se stal lovkem a proil ist ivot pln lsky, pokoil se.
To byl Jeho prvn krok. A prv tmto krokem musme zat i my.
Tisce let pedtm, ne Je piel na zem, Bh stvoil andla Lucifera. V moudrosti a
krse, byl dokonal. Bh jej ustanovil za nejvyho z andl. Stalo se vak, e v pe a
nespokojenosti s postavenm, kter mu Bh uril, se Lucifer touil pozvednout jet v
(Ez 28.11-17; Iz 14,12-15). Do Boho stvoen tm uvedl hch. Bh jej proto neprodlen
svrhl a tak se stal Satanem.
6
Pcha je tm prapvodnm koenem kadho hchu a zla ve vesmru.
Jakmile Adam zheil, zskal nkazu Satansk pchy i on.
Od t doby se vichni Adamovi potomci rod s touto infekc.
Od tohoto jedu Je lovka zachrnil tm, e se pokoil.
Tak, jako hch m svj pvod v Luciferov pe, m vykoupen svj pvod v Jeov
pokoe. Mysl Kristovu mme do t mry, nakolik je v ns Jeho pokora. Ta je neomylnm
ukazatelem duchovnho rstu.
Jeovu pokoru zjevuje u to, e z nebesk slvy piel na zem, nebo musel bt ve
vem jako jeho brat (d 2,17). Navc i jako lovk se ponil (Fp 2,8). Ped Bohem
zaujal msto mezi ostatnmi lidmi. Stal se nim, aby Boha uinil vm. To je skuten
pokora.
Svtskou slvu nebo dleitost lovka lid spatuj v jeho postaven, bohatstv, vzdln,
pvodu, atd. Jak odlin je Bo slva, kter se zjevuje v Jei Kristu!
Je byl jedin, kdo si mohl zvolit, v jak rodin se narod. Takovou monost nikdo z ns
nem.
Jakou rodinu si zvolil? Rodinu neznmho tesae z msta zvanho Nazaret, o nm lid
kali: Co odtamtud me vzejt dobrho? (J 1,46). Josef a Marie byli tak chud, e si ani
nemohli dovolit Bohu obtovat bernka jako zpalnou ob (srov. Lk 2,22-24 a Lv 12,8).
Je byl jedin, kdo si mohl zvolit msto narozen. Jak msto si zvolil, kdy ml takovou
monost? Byly to jesle pro krmen zve!
Povimnme si dle rodov linie, kterou pro sebe Je zvolil. U Matoue 1,3-6 jsou
v Jeov rodokmenu zmnny tyi eny. Prvn, Tmar, kter zskala syna ze svho
tchna Judy skrze cizolostv. Druh, Rachab, o n se k, e byla prostitutkou v Jerichu.
Tet, Rt byla potomkem Moba, narozenho z cizolostv Lotovy dcery se svm
vlastnm otcem. tvrt byla Urijova ena Bat-eba, s n zcizoloil David.
Pro si zvolil opovrhovanou rodovou linii? Aby se stal soust padlho Adamova lidstva.
V tom vidme Jeho pokoru. Nechtl se pynit rodinou nebo pedky.
Je se ztotonil s lovkem naprosto ve vem. Vil, e lid jsou si ze sv podstaty rovni,
nehled na barvu pleti, rodinu, postaven atd. Byl jednm z tch nejmench a spoleensky
nejne postavench. Piel a ponil se, aby mohl slouit vem. Pozvednout druhho
me jen ten, kdo je ne. A s takovm postojem piel Je.
Duch Svat ns promuje obnovou na mysli ( 12,2). Prv nae mysl je tou pdou,
kam se zasv semeno prav Kristovy pokory. Nakolik jsme v pokoe promovni do
7
Kristovy podoby, se nepozn z toho, jak jednme a co dlme ped zraky ostatnch, ale o
em pemlme, kdy jsme o samot a jak se porovnvme s druhmi.
Pokldat jeden druhho za pednjho ne sebe (Fp 2,3) a sebe povaovat za zdaleka
nejmenho ze vech svatch (Ef 3,8) meme jen tehdy, kdy o sob nesmlme
poven.
Je se povaoval za lovka, kter je ped Otcem nim. Jen tak se skrze Nho mohla
zjevovat Bo slva ve v sv plnosti.
Je pijal postaven nicotnosti ped Otcem, a proto se mohl radostn poddit vemu, co
Otec pro Jeho ivot uril a celm srdcem vdy poslechnout vechny Otcovy pkazy.
Ponil se, stal se poslunm a k smrti (Fp 2,8).
Naprost poslunost vi Bohu je neomylnm znakem pokory. Neexistuje lep test.
Ticet let se Je podizoval svm nedokonalm rodim, nebo takov byla vle Jeho
Otce. Vdl mnohem vce ne Josef a Marie a na rozdl od nich byl bez hchu. Pesto jim
byl poddn (Lk 2,51).
Pro lovka nen snadn bt poddn nkomu, kdo nen tak chytr nebo duchovn jako on.
Pro toho, kdo je ale skuten pokorn, to nen tk. Ten, kdo poznal, e je v Boch och
nicotn, nem pot poddit se tomu, koho nad nm Bh ustanovil.
Je si zvolil povoln, kterm na druh nedlal dojem byl tesaem. Kdy vstoupil do
veejn sluby, nenechal se oslovovat tituly ani ped jmnem ani za jmnem. Nenechal
by si kat Pastore Jei. A u vbec ne Ctihodn doktore Jei. Nikdy netouil po
vznamnm pozemskm postaven nebo titulu, jim by se nadadil lidem, kterm piel
slouit. Kdo m ui k slyen, a naslouch.
Kdy Ho zstupy chtly provolat krlem, vytratil se z jejich stedu (J 6,15). Chtl, aby byl
znm pouze jako syn lovka.
Nikdy nehledal lidskou chvlu a bylo mu jedno, jak o Nm lid mluv. il neustle ped
tv Svho Otce, Jemu se touil lbit, a proto Mu nevadilo, kdy Ho lid ignorovali nebo
Jm pohrdali. Zleelo Mu vdy jen na tom, aby doel uznn od Otce.
Kdy nkoho uzdravil nebo uinil zzrak, dbal na to, aby se o tom nikdo nedovdl. Jeho
zzraky byly projevem milosrdenstv, kter prokazoval tm, kdo byli soueni nejrznj-
mi nemocemi. Nedlal je pro senzaci. Kdy vzksil Jairovu dceru, drazn nadil, aby
se to nikdo nedovdl (Mk 5,43). To ve zveejnili teprve apotolov, kdy Je odeel ze
zem.
U posledn veee ped ukiovnm, vzal umyvadlo s vodou a myl uednkm nohy.
Udlal to, co bylo naprosto typick pro cel Jeho ivot slouil druhm. Viml si, e
8
uednci maj zapren nohy, pohotov vzal umyvadlo a udlal, co bylo teba. Neekal,
a to udl nkdo jin. Ukzal, jak m jednat slouc. Neekal, a ho nkdo pod. Vidl,
co je poteba a udlal to.
Je se sjednotil s tou nejni spoleenskou vrstvou. Stal se jednm z nich. Byl bez hchu
a dokonal, ale nikdy nejednal tak, e by tm, kdo se s nm setkali, mohlo bt hloup nebo
trapn, e jsou nedokonal. Se svmi uednky, nejednal pezrav ani poven. Ve svm
jednn vi druhm byl natolik laskav a ptelsk, e se Jej odvaovali napomenout
nebo Mu radit (Mt 16,22; Mk 4,38; 9,5).
Jeovu pokoru vidme i v tom, e hledal spoleenstv v modlitb se svmi uednky.
V Getsemansk zahrad chtl, aby se Petr, Jakub a Jan modlili spolu s nm, kdy mu bylo
zko a k smrti (Mt 26,38). Je si uvdomoval, e tlo, kter na sebe vzal, je naprosto
slab. Proto s nimi poteboval mt spoleenstv, aby se modlili spolen.
Kdy nejsme dost upmn, abychom uznali ped Bohem svou nicotnost, brnme Bo
moci, aby se skrze ns mohla projevit. Je ukzal, co je cesta pokory: znamen to piznat
si slabost tla a svou lidskou nicotnost.
Pokoil se, a proto Ho Bh vyvil na nejvy msto ve vesmru (Fp 2,9). Jen ti, kdo se na
cest pokory odv nejhloubji, budou sedt s Jeem ve slv po Jeho pravici a levici.
Je po cel svj ivot neustle sestupoval. Sestoupil s nebe a pak sestupoval n a n a
na k. Ani na mal okamik neustoupil zpt, aby se povil.
Na zemi dnes psob dva duchov. Duch Satana (Lucifera), kter lidi pohn, aby stoupali
v a nebo se nad druh povyovali a u ve svt nebo v crkvi. A duch Kristv, kter
lidi vede k tomu, aby se stle vc a vce pokoovali jako jejich Pn a Mistr. Je sestoupil
a do hloubi jako zrno penice a vichni Jeho opravdov uednci se bezpen poznaj
podle toho, e jednaj tak tak.
Jeovu pokoru je nejlpe vidt v Jeho smrti. Nikdy se nekonal nespravedlivj soud, ne
ped jakm stl Je. Pesto se nechal pokoovat, poddal se posmchu, nechal si ubliovat,
kivdit a psobit nespravedlnost. Na sv neptele nesvolval kletby. Nevyhrooval
odvetou ani nevolal na pomoc andly. Vzdal se vech prv, kter Mu jako Bomu Synu
nleela.
Pro lidstvo je phodn znm symbol zdvien ruky se zaatou pst. Ukazuje na dv
vci: na touhu prosadit sv prva, moc a vlastnictv a na touhu po odvet.
Je na ki naopak sv dlan ochotn otevel, aby pijal heby. Jeho dlan byly vdycky
oteven k dvn. Dvaly, dvaly a dvaly. Nakonec dal i svj ivot. To je prav pokora.
To je prav lidstv, jak si Bh peje.
Jev uednk, kter chce zjevovat Bo charakter, mus bt ochoten nespravedliv trpt,
ani by si stoval.
9
Bible k: budete-li snet utrpen, a jednte dobe, je to milost ped Bohem, je to
vzcn a Bohu mil. K tomu jste pece byli povolni je to neoddliteln soust vaeho
povoln, nebo i Kristus trpl. a zanechal vm Svj osobn pklad, abyste li v Jeho
lpjch. kdy Mu splali, neodplcel splnm, kdy trpl, nehrozil, ale pedval ve
Tomu, jen soud spravedliv (1Pt 2,20-23).
Je ml pokoru, kter Mu nedovolovala nkoho soudit. Bh sm je soudcem vech lid; a
kad lovk, kter soud druh, zaujm postaven, kter nle pouze Bohu. Kdy Je
il na zemi jako lovk, ekl: j nesoudm nikoho (J 8,15) a penechal veker soud Otci.
Tak na tom vidme krsu Jeho pokory.
Je se ochotn poddal pokoujc smrti, kterou Mu jeho Otec pedem uril. Vdl, e lid,
kte naplnovali a vykonali Jeho ukiovn, jsou nstroje v Otcov ruce a ochotn pil ten
kalich, kter Mu Otec dal (J 18,11).
Byl poslun a k smrti, a to smrti na ki (Fp 2,8).
To je ten skuten Je, kterho zjevuj Psma. Jemu lid nevzdvali pocty, jako dnes
modernm evangelistm, kte jsou populrn jako njak celebrity nebo filmov hvzdy.
Naopak, byl v opovren a odmtn; a svt jeho dn se Ho zbavil, kdy Ho pibil na k.
Dnen svt je stejn; a uednk nen nad svho Mistra. Kesanstv, kter je u lid
populrn a sklz pochvalu svta, je padlek. Celm svm ivotem, od narozen a po
svou smrt Je zjevoval, e co je u lid vzneen, je ped Bohem ohavnost (Lk 16,15).
Ute se ode mne, ekl Je, nebo jsem tich a pokorn v srdci (Mt 11,29). Ze veho
nejvce chtl, aby se od Nho uednci uili pokoe. A to plat i pro ns.


KAPITOLA 3

T VE SVATOSTI
Bh je Svtlo. Bh je Lska (1J 1,5; 4,8). Pebv v nepstupnm svtle (1Tm 6,16).
Bh je svat a ke svatosti povolv i ns.
Svatost me lovk zskat jedin skrze pokuen. Adam byl stvoen nevinn; neznal
dobr ani zl. Bh chtl, aby byl svat, a proto dovolil zkouku.
Strom poznn dobrho a zlho stvoil Bh. Nemohl tedy bt zl ze sv podstaty. Stl ve
svt, o nm Bh prohlsil, e je velmi dobr (Gn 1,31). I tento strom byl velmi dobr,
nebo ml Adamovi poskytnout pleitost dojt svatosti tm, e odmtne pokuen.
10
Bible k, Pokldejte za velikou radost, moji brati, kdy na vs pichzej rozlin
zkouky (Jk 1,2), nebo zkouky/pokuen nm pomhaj zskvat podl na Bo svatosti
(d 12,10) a stvat se dokonalmi a bez vady (Jk 1,4).
Kdy mluvme o Jeov svatosti, nemme na mysli tu svatost, kterou ml jako Bh
v t bychom Ho nemohli nsledovat. Vidme ale Toho, kdo byl ve vem uinn podobn
bratm a ve vem proel zkoukami jako my, avak bez hchu (d 2,17; 4,15).
Je je n Pedchdce (d 6,20), kter bel prvn v zvod, ve kterm bme i my,
pipravil nm cestu a k, Nsleduj m (J 12,26). Kdy hledme na Toho, kter takto
bel ped nmi, meme i my bet s vytrvalost, ani bychom umdlvali nebo ztrceli
odvahu (d 12,1-4).
Je obstl v kadm pokuen, se kterm se lovk me setkat. Byl zkouen v kadm
ohledu jako my, jak nm to jasn k idm 4,15, a to je nm posilou. Bh nikomu
nestran. Je neml k dispozici jinou moc, ne jakou dnes Bh nabz nm. Jako lovk
se Je setkval s pokuenm a pemhal ho v sle, kterou ml od Svho Otce skrze Ducha
Svatho.
Satan lovku vdycky namlouval, e Bo zkony nelze dodret. Je vak jako lovk
svm ivotem v naprost poslunosti dokzal, e je to le. Dnes bychom tedy svj hch
mohli omlouvat pouze v takovm ppad, e bychom mli pekonvat pokuen nebo se
dit pkazy a nazenmi, s jakmi se Je nesetkal. Kdyby Je il dokonale, ale
bez slabosti tla nebo ml speciln moc, jakou nm Bh k dispozici nedv, nebylo by
mon Ho nsledovat ani se poslit Jeho vtznm pkladem v okamiku pokuen. Svm
pozemskm ivotem vak Je prokzal, e moc, kterou Bh lovku dv, pln
postauje, a dky n lze plnit Bo poadavky, kter jsou zapsan v Jeho Slovu.
Nemme takovho veleknze, kter by s nmi nemohl souctit v naich slabostech, nbr
takovho, kter ve vem proel zkoukami jako my (d 4,15). Na Jei a Jeho ivot bez
hchu, Bh svtu ukzal, e skrze moc Ducha Svatho lovk me doshnout plnho
vtzstv nad hchem a Boha poslouchat radostn. Jestlie v Nm zstvme, MEME
t tak, jak il on (1J 2,6).
Pleitost heit ml Je denn stejn jako my a Otec Ho nechal projt vekerm
pokuenm, s jakm se lid v ivot setkaj. Zskal tak prpravu stt se nam Vdcem a
Veleknzem (d 2,10;17;18; 5,7-9). V kadm pokuen vdy zapel sebe a umrtvil
dosti tla, kter ho pokouely k hchu. Tak po cel svj ivot denn trpl v tle.
Psmo na Nj poukazuje jako na n Pklad: Kdy tedy Kristus za ns trpl v tle, i vy se
vyzbrojte tm smlenm, toti e ten, kdo trpl v tle, skoncoval s hchem, abyste po
zbvajc as ivota v tle ji neili podle lidskch dost, nbr podle Bo vle (1P
4,1n). Poslunost a k smrti Je demonstroval, e je lep trpt v tle, ne Boha ne-
uposlechnout v jedin vci.
11
Podstata hchu spov v tom, e lovk jedn podle sv vle. Tajemstv svatosti spov
v tom, e lovk zapr svou vli a kon vli Bo. Tmto zpsobem il Je. kal:
Nevyhledvm svou vli, ale vli toho, kter mne poslal. Sestoupil jsem z nebe, ne
abych inil svou vli, ale vli toho, kter mne poslal. Ne jak j chci, ale jak chce
ty (J5,30; 6,38; Mt 26,39).
Je obtoval svou lidskou vli jako vnou ob svmu Otci, i kdy to pedstavovalo
intenzivn utrpen. Vdy teme, e ve dnech svho pozemskho ivota s hlasitm
kikem a slzami obtoval modlitby a pnliv prosby (d 5,7).
Je v Getsemansk zahrad upozoroval ti z uednk, e tlo je slab a nabdal je, e
pokuen pemohou, budou-li ostrait [bdl jako hldka], aby ho vas rozpoznali, a
budou-li se modlit, tj. hledat u Boha milost ku pomoci (Mt 26,41). On Sm to tak dlal, a
jedin tm vtzil.
Ped cestou do Getsemane ekl Je uednkm, e brzy pijde den, kdy budou dlat
stejn skutky jako On, nebo Otec jim pole Ducha Svatho, aby jim byl Pomoc
(J 14,12.16). Je nepiel, aby ns uinil initeli zzrak, ale aby ns uinil svatmi.
Konal skutky svatosti a skutky poslunosti Otci a to jsou ony skutky, o nich zaslbil, e je
budeme init i my. Tyto skutky On ale nekonal jako Bh, nbr jako lovk naplnn
Duchem Svatm.
Kdy byli uednci v den Letnic naplnni Duchem Svatm, i oni pijali tu moc init
skutky poslunosti, kter konal Je. Moc uzdravovat nemocn, ksit mrtv, oiovat
malomocn i vymtat dmony dostali ji dvno ped tm, jet za Jeova ivota na zemi
(Mt 10,8). Tehdy ale jet nemli moc pemhat hch. K tomu potebovali naplnn
Duchem Svatm, kter pilo a o Letnicch.
Plnost Ducha Svatho potebujeme k tomu, abychom mohli konat Jeovy skutky,
jinmi slovy, abychom mohli konat Bo vli (viz J 4,34). Tak slavn ivot nm Bh
nabz v Nov smlouv.
Nebo co bylo Zkonu nemon, kvli slabosti tla, to uinil Bh: Poslal svho Syna
v podob tla hchu a jako ob za hch. Odsoudil hch v tle, ABY byl poadavek
Zkona (Bo vle) naplnn v ns, kte nechodme (neijeme) podle tla, ale podle
Ducha ( 8,3n).
Je byl pokouen po cel svj ivot a vdy zvtzil. To m pro ns obrovsk vznam:
otevel nm tm Cestu, po kter Ho meme nsledovat.
Ta Cesta, kterou nm Je pipravil je nazvna cestou novou a ivou. Mme tedy
smlou dvru, e smme vstoupit do svatyn Jeovou krv, cestou novou a ivou, kterou
nm otevel skrze oponu, to jest skrze sv tlo (d 10,19n).
Pbytkem Bo slvy byla Nejsvtj svatyn chrmu. Prv tam nm Je umonil
pstup a tam Jej mme nsledovat, abychom mohli dojt podlu na Jeho svatosti. On je
12
Pedchdcem, kter jako prvn ze vech vstoupil skrze oponu tla (d 6,20). Hleme na
Jeho pklad a s vytrvalost bme v tomto zvod, kter je ped nmi (d 12,1n).
My u oponu roztrhnout nemusme. Tu ji roztrhl n Pn jednou provdy. Mme ale jt
za Nm a vstoupit skrze roztrenou oponu cestou ke, cestou umrtvovn tla a jeho
dost.
Prv umrtvovnm tla zjevoval Je slvu Bo svatosti v celm svm pozemskm
ivot. Jin cesty nen ani pro ns. Ten ist Jev ivot me bt na naem tle
zjevovn pouze a jedin tehdy, kdy na svm tle nosme Jeovo umrn (2K 4,10).
Duch Svat (kter je v ns) ns vdycky povede cestou ke, jako vedl Jee. To je cesta,
na n budeme schopni roziovat svj podl na Jeho svatosti. Tak tomu bylo s Jeem
samotnm a tak tomu bude se vemi, kdo jdou Jeho cestou.
Je piel, aby ns uinil spoluastnky Bo pirozenosti, aby Jeho vlastn ivot, kter
ml sm v sob, byl i v ns.
Jeho Bosk moc nm darovala vechno, eho je teba k ivotu a zbonosti Tm nm
daroval vzcn a pevelik zaslben, abyste se skrze n stali astnky Bo povahy
(2Pt 1,3n).
Bh nezaslbil, e ns uin prost hchu a dokonal zde na zemi. O dokonalost mme
usilovat. Meme zde ale t ve vtzstv nad vdomm hchem.
Vidme, e Je byl pokouen ve vem jako my. Nejsilnj pokuen bvaj ta, kter to
na oblast mylen. Tomu byl vystaven i Je. Pesto nikdy nezheil. Proto i my meme
v oblasti mylen vtzit a oiovat se.
Jeova e byla ryz. Z jeho st nikdy nevylo neist nebo plan slovo. Vdy mluvil
pravdu. V Jeho stech nebyla lest. Nikdy se neastnil rozhovoru, jak vc a vc vydlvat
(vc, ne co bylo poteba). Takov vci Ho nezajmaly. Jeho mysl se upnala k tomu, co je
nahoe, ne k tomu, co je na zemi. Materiln vci nepochybn pouval. Nemiloval je vak
a nepilnul k nim.
Jeova svatost vychzela z Jeho nitra. Vnj nbonost u Nho nenajdeme ani pi
stolovn, v oblkn ani v jednn s druhmi. Nebyl asketa ani poustevnk. il a pracoval
uprosted vednho svta. Oblkal se jako ostatn lid, jedl a pil co bylo obvykl (Lk 7,34),
uval vechny dobr vci, kter Bh lovku poskytoval, aby se z nich v tomto svt til
(1Tm 6,17). V jdle nebyl nestdm. Uml se ovldat. Bo nadpirozenou moc nezneuil
pro sebe, aby udlal z kamen chlb po tyicetidennm pstu, ani kdy jindy astokrt
vyhladovl a neml co jst. Stkal se s nboenskmi lidmi i s nejhormi hnky, a pece
zstal bez poskvrny, nebo Jeho svatost vyvrala z Jeho nitra.
Hch nebyl tm jedinm, emu se Je vyhbal. Vzdal se i mnoha legitimnch poitk,
je byly neuiten, nebo by se z nich nemohl tit, pokud by neodloil stranou dleit
13
koly, kter ml vykonat a na kterch Otci tolik zleelo (1K 6,12).
Jeova svatost pramenila z toho, e cel ivot hluboce rozjmal o Bom Slov. Ji ve
svch 12 letech ml dkladnou znalost Slova dky tomu, e usilovn pemlel nad
Psmem, nebo touil, aby mu Duch osvtil kad Slovo. Znal Psmo lpe ne znalci
Psma, protoe vdl, e potebuje zjeven Ducha a vyhledval ho. Nechodil do biblick
koly. Uil se veden Otcem jako prav starozkonn proroci Moj, Elij, Ela,
Jeremj, Jan Ktitel a dal. Mjme na pamti, e dn prav prorok, kterho znme
z Bible, nechodil do biblick koly.
Je studoval Slovo a pak se jm dil. Slovo se tak stalo mocnou zbran v Jeho stech
nejen tehdy, kdy bojoval se Satanem (Mt 4,1-11), ale i v kazatelsk slub. Mluvil
v moci a Jeho kzn byla namena proti populrnm tradicm, kter tehdy prosazovali
znalci Psma a uitel zkona.
Odhalil pokrytectv a svtskost farize a ekl jim, e peklu neuniknou, akoli zastvaj
sprvn uen (Mt 23,33). Odhalil tak myln uen a nesprvn vklady Psma, kter
zastvali Saduceov (Mt 22,23-33).
O popularitu Je ve svm kzn nikdy neusiloval. Radji by podstoupil muen a agnii,
ne aby slevil z jedinho psmenka pravdy. Nechtl pokoj a jednotu za kadou cenu.
Dokonce Jeho neptel uznali, e je estn a u pravd nehled na nsledky, beze
strachu i nadrovn (Mt 22,16 parafrze).
Jeovu svatost lze tak spatovat v horlivosti, s jakou Mu lo o istotu Boho domu
(J 2,14nn). Kdy vstoupil do chrmu a uvidl ty, kte vydlvali penze ve jmnu nbo-
enstv, vzplanul spravedlivm hnvem a s biem v ruce je vyhnal.
Bible k, abychom se hnvali a neheili (Ef 4,26). Kdy mt vojci Jee tloukli a
biovali v Piltov palci, snel to trpliv. Nikdy se nerozhnval, kdy se jednalo o Jeho
osobu. Hnv v takovm ppad by byl hch. Pokud ale lo o istotu Boho domu, to bylo
nco jinho. To by byl hch se nerozhnvat.
Ten den pouil bi a nestaral se o to, jestli Ho lid pochop, a jestli si nebudou kat, e
nad sebou ztratil kontrolu nebo jednal podle tla. V dn situaci Mu nezleelo na tom,
co si o Nm lid pomysl. Piel uvst me (Mt 10,34); a neetil ho. Jeho me ezal,
psobil rny i bolest (d 4,12n; Iz 49,2n). Tak se zjevila Otcova slva.
Jev ivot byl ten nejkrsnj, nejuspodanj, nejpokojnj a nejastnj, jak kdy
tento svt vidl. Bylo to tm, e se naprosto dil Bom slovem.
Vzpomeme na d ve vesmru. Hvzdy a planety se pohybuj s takovou pesnost, e
podle nich meme dit hodiny na milintiny vteiny. Spolehlivost jejich drah je takov,
e astronomov mohou spotat, kde se nachzela nebo se bude nachzet ta kter hvzda
nebo planeta v uritm ase. V em tkv tajemstv tak dokonalho du? V tom, e se
14
pohybuj pesn podle Bo vle. Pohybuj se svou rychlost po svch drahch, jak uril
Stvoitel.
Kde je poslunost vi Bohu a Jeho du, tam je dokonal harmonie a krsa. Kde
poslunost vi Bohu a Jeho du chyb, tam je chaos a oklivost.
I hvzdy (tm, jak poslouchaj) jsou nmmi svdky toho, e Bo zkony jsou pro ns to
nejlep a e nejsou pt.
Je svm ivotem podal svdectv, e zbonost je uiten pro ivot nynj i budouc
(1Tm 4,8). Nikdo neme bt astnj, pokojnj a spokojenj ne zbon lovk.
Bze ped Hospodinem je pramenem ivota (P 14,27). Je se dil slovem kad
den bu horliv v bzni ped Hospodinem (P 23,17) a Bh vyslyel jeho modlitby pro
jeho bohabojnost (d 5,7). Nad Jeem bylo nebe vdy oteven, nebo il v bzni ped
Bohem. ekl Ctm svho Otce (J 8,49). Svm ivotem dosvdil pravdivost slova:
Potek moudrosti je bze ped Hospodinem (P 9,10).
Bh vyslchal Jeho modlitby ne proto, e byl Bo Syn, ale proto, e byl bohabojn
(d 5,7). Bh Ho pomazal radost a moc Ducha Svatho olejem radosti ne proto, e
byl Bo Syn, ale proto, e miloval spravedlnost a nenvidl nepravost (d 1,9). Bh se
piznv jen k tomu, kdo je morln ist. V tom tkv tajemstv duchovn autority.
Nboensk svt Jeovch dn nesdlel Bo pohled na Jeovu svatost. Jeho svatost je
provokovala k zti, protoe beze strachu odhaloval jejich hch (Jn 7,7). Byli vi Nmu
neptelt. Odmtali Ho, nenvidli a kritizovali. idovt vdci Jee nechali vyvst ven
ze shromdn a nakonec Ho zabili to proto, e kzal svatost. Neukiovali by ho,
kdyby il svat a je nechal bt. On ve svch kznch vak veejn odsuzoval jejich
pokrytectv a odhaloval jejich hch. Proto se rozhodli, e ho uml.
Je ekl: Jejich odsouzen je v tom, e Svtlo pilo na svt, ale oni si zamilovali vce
tmu ne svtlo, protoe jejich skutky byly zl. Pojali v nenvist nebesk Svtlo, protoe
touili heit skryti v temnot. Vyhbali se Svtlu ze strachu, aby jejich skutky nebyly
odhaleny (J 3,19n parafrze).
Dnen kesansk nboensk svt je pln stejn a uednk nen nad svho Mistra.
Budeme-li chodit ve svatosti, uznn od vlanho kesanstva neekejme. Vichni, kdo
chtj zbon t v Kristu Jei, zakus pronsledovn v jakkoli zemi, v jakkoli dob
(2Tm 3,12). Takov pronsledovn pichz pedn od nboenskch lid. Stejn tak to
zakusil sm Je.
Chce-li kdo Pna nsledovat, a si nejprve sedne a spot nklad (Lk 14,28), teprve pak
a vyjde k Nmu ven za tbor a nese Jeho potupu (d 13,13).


15
KAPITOLA 4

T V LSCE
Poznali jsme, e Bh je Svtlo i Lska. Bo slva se zjevila v Pnu Jei, kter je plnost
Svtla i Lsky. Svtlo a Lska jsou od sebe neoddliteln. Prav svatost je pln lsky a
prav lska je dokonale ist. Rozliujeme je zde jen pro snaz pochopen.
k-li nkdo, e doshl svatosti, ale Bo lska v nm nen, pak to nen skuten svatost,
ale farizejsk spravedlnost. A jestlie nkdo naopak tvrd, e m ke vem velkou lsku,
ale neije v istot a spravedlnosti, i ten klame sm sebe, protoe nechpe rozdl mezi
Bo lskou a veobjmajc sentimentalitou.
Spravedlnost farize byla zkostnatl a such. Byli jako kostlivci toporn a odpudiv.
Zsti mli pravdu; ta byla ale celkov pokiven a mla patn proporce.
Je ml plnou, celou Pravdu. Stl za kadm psmenkem nebo rkou Boho zkona
pevnji a odhodlanji ne farizeov. Neml jen kostru. Byl krsn - z masa a kost (kosti
ml obalen masem), byl pln ivota, jak Bh zamlel pedstavoval Svtlo obalen
Lskou. Mluvil pravdu, ale kal ji v lsce (Ef 4,15). Jeho slova mla moc a zrove byla
pln milosti (Lk 4,22,36).
To je ta slavn podoba, kterou se nm Duch Svat sna ukazovat a skrze ns zjevovat.
Bh JE lska. Ne, e pouze jedn lskypln. On JE LSKA ve sv nejhlub podstat.
Tuto Bo slvu je jasn vidt na Jei. Je nedlal jen pouh skutky lsky. Prochzel
zem a inil dobe vem (Sk 10,38). Bylo to dky tomu, e Bo lska zaplavila celou
Jeho osobnost.
Lska, stejn jako svatost a pokora, vychz z nitra lovka. Z nitra toho, kdo je pln
Ducha, vyvraj eky iv vody (J 7,38n). Nae nitern mylenky a postoje prostoup nae
slova, iny i nai osobnost jako pjemn vn. Takov vn si ostatn rychle vimnou.
Pokud jsme sobet a vi druhm pln kritiky, nae slova nebo iny lsky neznamenaj
nic. Bh tou po nitern opravdovosti ( 51,8).
Pro Jee m kad lidsk bytost nesmrnou hodnotu, proto si vil kadho. Je snadn si
vit nkoho, kdo je zbon, kultivovan a inteligentn. Mon milujeme bratry a sestry
v Kristu, a meme si proto myslet, e jsme duchovn pokroil. Je ale miloval vechny
lidi, a v tom je teprve skuten vidt Bo Slvu. Je nikdy nepohrdal nikm pro jeho
chudobu, nevdomost, oklivost nebo nedostatek kultivovanosti. Jedin lidsk due pro
Nj m mnohonsobn vt hodnotu, ne cel svt i se vm, co je na nm (Mk 8,36). A
tak si cenil kadho lovka. Proto ml zalben v kadm lovku. Vidl, e lid jsou
sveden a spoutan Satanem a touil je osvobodit.
Z tto lsky se zrodila tak velk touha osvobodit lovka z nadvldy hchu, e byl
ochoten zaplatit cenu nejvy. Byl ochoten za lidi zemt, aby je zachrnil z jejich hch,
16
a proto zskal prvo kzat proti hchu v moci a sle. Nemme prvo kzat proti hchu,
pokud jsme ho ve vlastnm ivot nesoudili a nezvtzili nad nm, nebo nejsme ochotn
zemt (kdyby to muselo bt), abychom druh osvobodili z hchu, proti ktermu keme.
To je smyslem slova mluvit pravdu v lsce (Ef 4,15).
Teplo lsky v naich slovech vypsob v druhch ovoce k Bo slv. Na plech ovoce
neroste; svtla je tam dost, ale nen tam teplo.
Ohledn hodnoty lovka a materilnch vc ml Je jasno. Vdl, e lid jsou stvoeni
k lsce a vci k pouvn. Hch ve svt ale pevrac hodnoty a lid tak miluj vci a lidi
vyuvaj (pro sv vlastn cle).
Je vdl, e lid jsou dleitj ne vci. Miloval lidi tak, e se s nimi ztotonil ve
vem a dval jim poznat, jak nesmrn mu na nich zle. Nesl jejich bemena, ml
laskav slovo pro ty, kdo byli druhmi polapvni. Povzbuzoval ty, kdo ve svch
ivotnch bojch znali jen porky. Nikdy nebyl vi nikomu lhostejn. Mnoz z nich byli
hrub a drsn, pro Nho vak byli tmi, za kter piel zaplatit vkupn.
Na vcech si nezakldal. Materiln vci pro nho mly hodnotu jen do t mry, nakolik
mohly slouit druhm. Myslm, e kdyby do Jeovy dlny pilo dt ze sousedstv a
nco drahho Mu rozbilo, jist by se nerozlil. Dt Mu bylo dra. Miloval lidi, ne vci.
Vci jsou k tomu, aby slouily lidem.
Duch Svat obnovuje nai mysl, abychom vidli vci, jak je vid Bh (Ko 1,9). Milovat
lovka znamen pohlet na nj tak, jak na nj pohl Bh se soucitem.
Bh js radost nad svm lidem (Sf 3,17). Je byl pln Boho Ducha a radost
nad Bomi dtmi sdlel s Otcem. Tak tomu bude i s tmi, kdo proli promnou mysli a
pohl na lidi Boma oima. Je o druhch pemlel jen a jen s lskou. Nikdy nikoho
nepokral za hloupost nebo neotesanost a lid si rychle vimli, jak pvtivho je ducha a
zstupy mu rdy naslouchaly (Mk 12,37). Kdy ns Bh napln Duchem Svatm, zplava
Bo lsky pijde i do naeho srdce ( 5,5).
Je bval pohnut soucitem, kdy vidl nemocn, ztrpen, hladov nebo ty, je byli jako
ovce bez paste. Mohl jim dt tchu, protoe jejich bdu ml za svou vlastn. Pinst
druhm tchu v jejich souench meme jen do t mry, nakolik se s nimi dokeme
ztotonit. Je byl citliv k nevyjdenm potebm druhch, protoe se dokzal vctit do
jejich situace a dokzal je chpat. Kdy se ale setkal s lidmi, kte mli srdce tak tvrd, e
se nechtli slitovat nad druhmi, velice se rozhnval (Mk 3,5).
Ve vztahu k druhm Je neustle umral sm sob. Nikdy se neurazil pro to, co Mu
nkdo udlal nebo ekl. Nikdy se neurazil pro to, co mu nkdo neudlal, protoe od lid
nic neoekval. Nepiel, aby si dal od lid slouit, ale aby jim slouil sm.
Svj k nesl kad den, a proto nikdy nebyl vi nikomu podrdn, a to byl sebevt
neika nebo popleta. Nikdy mu nelo na nervy, kdy byl nkdo pomal. Nebyl vi lidem
17
netrpliv kvli nepodku, kvli nesrovnanm vcem, nebo e nkde nco pehldli.
Dokonal lovk snadno vychz s nedokonalmi. Pouze nedokonal lid nesnesou u
druhch nedokonalost. Nae lska k druhm se nejlpe pozn podle toho, jsme-li trpliv.
Pohleme, jak se v Jeovch slovech zjevuje Jeho slva.
Je nikdy nikoho nesnioval. Nedlal na n adresu poznmky, ve snaze ho zesmnit
ani si z nikoho neutahoval. Tm by je zraoval. Nikdy druhmu lovku neekl nic, m by
mu ublil. Za zdy svch uednk nikdy nemluvil o jejich nedostatcch. A je skuten
pozoruhodn, e ped Jedencti za cel ti roky o Jidovi ani slvkem nic nenaznail,
take dokonce u posledn veee jet netuili, kdo by Ho mohl zradit.
Svj jazyk Je uval k povzbuzen i pokrn. Jeho jazyk se tak stal nstrojem ivota
v Bo ruce. Svm slovem posiloval zemdlen (Iz 50,4), ale proti pynm a povenm
byla Jeho sta jako ostr me (Iz 49,2).
Jak velik povzbuzen museli zat lid jako msk setnk nebo kananejsk ena, kdy
Je veejn ocenil jejich vru (Mt 8,10; 15,28). Na Jeova slova jist nemohla
zapomenout ani hnice, kdy ocenil Jej lsku (Lk 7,47) ani Marie z Betanie, kterou
pochvlil za dobr skutek (Mk 14,6).
Jakou posilou muselo bt pro Petra vdom, e se za nho Je modl (Lk 22,32). Jen pr
slov, ale jak posila a jak povzbuzen.
Slova, kter pozvedla zemdlenho ducha, muselo z Jeovch st slyet mnoho a mnoho
dalch, nebo Izai 50,4 dosvduje, e Je denn naslouchal hlasu svho Otce, aby
ml sprvn slovo pro znaven due, kter kad den potkval.
Jeova spravedlnost byla jin, ne ta, jak promuje lidskou tv v ponurou masku. Byl
pomazn olejem radosti (d 1,9). Jeho radost byla tak pekypujc, e v pedveer svho
ukiovn mohl svm apotolm ci: aby moje radost byla ve vs (J 15,11). Kam
piel, tam pinel radost sklenm a vyprahlm.
Byl jemn, citliv vi vem; nalomenou ttinu nedolomil a doutnajc knot neuhasil
(Mt 12,20). Ve slabch, hnch lidech vidl to dobr a v kadm ml nadji (v kadm
se nadl toho nejlepho 1K 13). V jeho blzkosti touil bt kad. Byl pln porozumn,
laskav a mrn. Vyhbali se mu jen pyn a ti, co skrvali svj hch.
Jeova lska nebyla sentimentln. Pro druh hledal nejvy dobro a nevhal pokrat
nebo napomenout, kdy vidl, e je to poteba. Pokral Petra, kdy na Nho nalhal, aby
se vyhnul ki a to tvrd, slovy: Jdi ode mne, satane! (Mt 16,23).
Pokral Jakuba a Jana, e touili po vznamnm postaven nebo e chtli ztrestat
Samaany (Mt 20,22n; Lk 9,55). Sv uednky kral pro nevru sedmkrt.
18
Je se jim nikdy nebl ci pravdu, i kdy to bylo nepjemn, nebo Jeho srdce bylo vi
nim pln lsky. Nebl se, e ztrat povst milho lovka, kdy je psn napomene.
Miloval druh vc ne sebe, a proto, aby jim pomohl, byl ochoten obtovat svou povst.
kal jim pravdu pevn a rozhodn to proto, aby nezahynuli na vky. Myslel na jejich
vn dobro, ne na to, co si o Nm pomysl.
Petr popsal Jeovu slubu slovy: kamkoli piel, konal dobro (Sk 10,38). Tm Ho
pesn vystihl. Nebyl jen dobr zvstovatel a nelo Mu jen o to zskvat due. Miloval
celho lovka a kamkoli piel, konal dobro vem lidem; jak jejich tlu, tak jejich dui.
Jeho neptel se mu posmvali. Nazvali ho ptel vbrch dan a hnk (Lk 7,34) a
tm On byl. Byl ptelem tch, ktermi druz opovrhovali nejvce.
Nen obvykl, aby nkdo cestoval, vude konal dobro a ptelil se s lidmi na okraji
spolenosti. A pokud se nkdo takov snad najde, vede ho k tomu jeho sobstednost.
Jeova lska vi lidem na okraji a bez ptel byla vak nezitn a ist.
Krista nebudeme zjevovat vzneenou uhlazenost, ale pouze umrnm sv pirozenosti a
pijetm Bo pirozenosti z Ducha Svatho.
Je sv uednky miloval, a proto jim mohl slouit radostn a konat pro n i podadnou
prci, jako umvn nohou. Neudlal to proto, aby na n zapsobil svou pokorou, ale
naprosto spontnn z lsky k nim.
Za lidskou dobrotou a lskou vdy stoj takov motivy jako touha dojt uznn, bt dlei-
t nebo jin sobeck dvody. Ty jsou zkaen ji ze svho koene. Pouze Bo lska je
nezkaen. Je konal dobe, ne proto, aby tm nco zskal. Jeho dobrota zjevovala samu
Otcovu podstatu a charakter, nebo on nechv sv slunce vychzet nad zlmi i dobrmi
a d posl na spravedliv i nespravedliv (Mt 5,45).
Bohu je pirozen konat dobro a dvat, dvat a dvat. Je Mu to tak vlastn, jako slunci
svtit. Tuto Bo slvu zjevoval Je celm svm ivotem. Neustle konal dobro, slouil
druhm, pomhal jim a dval jim, co mohl.
Slova v Janov evangeliu 13,29 odhaluj, na co Je pouval penze bhem sv pozemsk
sluby. Uednci vdli, e Je uv penze pouze na dv vci: nakoupit, co je
poteba a dt nco chudm.
Je uil sv uednky, e Blaze je tomu, kdo dv, ne tomu, kdo bere (Sk 20,35) a
celm svm ivotem ukazoval, e nejvy uspokojen a blaho m v ivot ten, kdo ije
cele pro Boha a pro druh.
Za ty, kterm kzal, se s plem modlil. Plakal nad Jeruzalmem, e nepijal Bo slovo.
Plakal nad pokrytci v chrm a teprve potom vzal bi a vyhnal je (Lk 19,41;45). Vzt na
lidi bi me jen ten, kdo za n ple.
19
Nikdo neml dleitj posln ne Je. Nikdo nebyl schopen vykonat tolik prce
bhem 3 let veejn sluby. Ve dne v noci musel bt velmi zaneprzdnn. Pesto si nikdy,
svte div se, nenajal dnou asistentku, kter by Mu plnovala schzky nebo urovala,
koho pijme a koho ne. Kdy se o to pokusili uednci, napomenul je (Mk 10,13-15).
Pijt k Nmu mohl kad, bez omezen, kdykoli poteboval. Je konal slubu zzrak
v takov me, e se mu nikdo nevyrovn (a tm, e uzdravoval vechny, dlalo si na Nj a
na Jeho as nrok mnoho lid).
Jeho pbuzn povaovali za nerozumn, kdy pro samou slubu tm, kdo mli nejrznj
trpen, neml as se ani najst (Mk 3,20n).
Lid vdli, e k Nmu mohou pijt kdykoli. Proto se Nikodm neostchal pijt v noci,
a kdy Je skonil celodenn slubu kzn. Nikodm si byl jist, e ho pijme ochotn.
Z toho poznvme, e Je musel dvat lidem najevo e k nmu mohou pijt pro
pomoc kdykoli, ve dne v noci.
Jednoho dne po zpadu slunce k Nmu pineli nemocn byl jich velik poet a Je
vkldal ruce na kadho z nich jednotliv (Lk 4,40). To Mu muselo zabrat nkolik hodin.
On se to ale nesnail urychlit tm, e by se modlil za vechny najednou. Zajmal se o
kadho z nich a vem se vnoval individuln. Nevadilo mu, e se nesta naveeet a e
se nevysp.
Je nepovaoval svj as za svj. Vydal se lidem naplno. Trpcm lidem dovoloval, aby
ho vyuvali a aby vyuvali Jeho as i Jeho majetek (Iz 58,10). Nevadilo Mu, kdy se
kvli nim musel njak omezovat nebo mt kvli nim nepohodl. Nikdy se nerozlil pro
osobn jmu nebo proto, e nkdo naruil Jeho soukrom.
Darem psoben mocnch in skrze Ducha konal dobe vem, nebo Bo moc v Nm
psobila bezpen chrnna Bo lskou a slitovnm. Zzraky konan bez lsky a
slitovn mohou pivodit duchovn smrt podobn jako nechrnn elektrick vodi.
Je miloval sv pbuzn podle tla a i na nich Mu zleelo. O slub Bohu neml
zkreslenou pedstavu jako farizeov. Oni sv ky, kte vstoupili do sluby na pln
vazek povzbuzovali, aby se neohleli na sv nezaopaten rodie, nebo mli milovat
vce Boha, ne rodie (Mk 7,10-13). Je si ale dlal starosti o matku a o to, jak ji
zabezpeit do budoucna i ve chvli, kdy umral na ki (Jn 19,25-27).
Je il tak naplno pro Boha a pro druh, e i ve chvli, kdy umral, vyuil jet as a
zloince vedl ke spasen. Kdy visel na ki, nehledl na sv utrpen ani na posmch a
nenvist lid stojcch okolo, ale zleelo Mu na tom, aby tm, kte ho nechali ukiovat,
byly odputny hchy (Lk 23,34).
Je vdy pemhal zlo dobrem. Ani pvaly vod lidsk nenvisti nemohly uhasit planouc
ohe Jeho lsky (Ps 8,7). Tuto lsku nm dv skrze Svho Ducha, a proto se meme
20
navzjem milovat, jako On miloval ns (J 13,34n; 5,5). Budeme-li mt takovou lsku,
budeme i my zjevovat Bo charakter.


KAPITOLA 5

T V DUCHU
Posledn ti kapitoly pojednvaly o Jeov pozemskm ivot v pokoe, ve svatosti a
v lsce.
Bylo by zavdjc se nyn domnvat, e meme bt jako On, kdy zaneme Jeho pokoru,
svatost a lsku napodobovat. Bo slvu nememe zjevovat tak, e budeme Jee
imitovat, ale jedin tak, e v ns bude psobit Jeho ivot, e zskme podl na Jeho
pirozenosti.

Bhem historie obdivovalo Jee mnoho nekesan. Snaili se napodobovat Jeho pokoru,
istotu a lsku mimochodem nkte velmi zdaile. Doshli avak jen toho, e byli jako
namalovan ohe, kter neheje.
Falen diamanty mohou vypadat tm jako prav a rozdl rozezn jen odbornk. Jsou to
ale jen bezcenn kousky skla. V imitovn je lovk expert doke imitovat i Jee.
Jak se ale meme vyvarovat padlku? Jak poznme, e skuten mme podl na Jeho
pirozenosti a e Jee pouze neimitujeme?
Je jen jedin zpsob. Musme dovolit Duchu svatmu, aby Slovem odhaloval, co v ns je
a oddloval duevn od duchovnho (d 4,17). Pokud nebudeme rozliovat duevn od
duchovnho, meme zcela bloudit a netuit, e jsme sveden.
Vc lid proto dnes nejvce potebuj vdt, e kdy ijeme podle vlastnho rozumu,
vle nebo citu, meme brnit psoben Ducha Svatho. Pokud nebudeme rozliovat
duevn od duchovnho, jsme v nebezpe, e ns me svst nejen vlastn srdce, ale i
duchov zla, kte imituj Bo dlo.
Vtina vcch si nen vbec vdoma toho, e mezi duevnm a duchovnm jednnm je
rozdl, protoe ve svm duchovnm ivot dosud nedola do bodu, kde dal rst zvis na
rozliovn mezi duevnm a duchovnm.
k 9. tdy jet neme vdt, co je derivovn a integrovn (a nev, v em se li). A
ve studiu matematiky pokro a k tto ltce, bude na tom zviset jeho dal rst.
Pokud vm sta, e vs ostatn lid povauj za estn, mil, laskav a soucitn, zstanete
21
na rovni duevnho kesanstv jako pouh karikatura Jee.
Pavel dl kesany do t kategori na:
(i) duchovn (1K 3,1)
(ii) duevn (1K 2,14); a
(iii) tlesn (1K 3,1)
To koresponduje s troj strnkou lovka, jak je zmnna v 1. Tesalonickm 5,23 duch,
due a tlo.
Nechme-li, aby ns ovldaly dosti tla, jsme tlesn. I kdy se nm nad tmito dostmi
da vtzit, meme bt duevn, tj. mohou ns ovldat rozumov a emocionln dosti.
Duchovn lovk se nechv vst Duchem Svatm a dui a tlo poddv Duchu.
Duevn lovk nemus nutn bt v neptelstv vi Bohu jako je tomu v ppad toho,
kdo je tlesn ( 8,7; Ga 5,17). Duevn lovk vak nepijm duchovn vci, neroz-
poznv je a ani je nedoke posoudit, nebo jsou mu blznovstvm (1K 2,14). Kdo je
duevn, rozliovn mezi du a duchem bude pokldat za blznovstv, za njakou
zbytenost. Sta mu, e m dobr svdectv od lid. Ten, kdo hled chvlu od lid,
zstv duevn.
Mme-li se ochrnit ped lstivost toho zlho, kdy v kesanstv psob tolik velijakch
smr, a vechny se dlaj, e jsou z Boha, je stle dleitj, abychom rozliovali
duevn od duchovnho.
Prvn lovk, Adam, se stal du ivou, posledn Adam Duchem oivujcm (1K 15,45).
My, kdo jsme vysvobozeni z pravomoci prvnho Adama, jako sv nkdej hlavy a jsme
peneseni pod pravomoc Krista (poslednho Adama), potebujeme rozumt tomu, co
znamen pestat t z due a zat t z moci Ducha.
Nesta umrtvovat tlesn touhy. Duevn touhy sice nesmuj pmo proti duchovnmu
rstu, pesto vak jsou nebezpen a musme je umrtvovat. Kad den tedy musme
usilovat o postupn vysvobozovn, a to nejen z moci hchu, ale i od nedokavosti due.
Duevn lid nikdy nepochop, pro Je v uritch situacch mluvil, jak mluvil. Kdy
mluvil k zstupu, kdosi mu ekl, e matka a brati s Nm chtj mluvit. Rozhldl se, ukzal
na sv uednky a ekl, e nejbli rodinou pro nho jsou ti, kdo in vli Jeho Otce
(Mt 12,49n).
Jeho matka, brati i ostatn okolo museli Jeho e vnmat jako tvrdou a neuvenou. Je
ale nechtl upednostnit pbuzensk vztahy.
22
Ani Jeho uednci nepochopili, pro musel promluvit tak tvrd, kdy Petra pokral slovy:
Jdi ode mne, Satane.
Duevn lid, kte se d vlastnm rozumem, by nco takovho nevyslovili, protoe vdy
zvauj, co si o nich druz pomysl.
Mon pekonvme hchy tla. Otzkou vak je, kdy nyn chceme bt jako Je, zda
budeme t z vlastnch sil nebo z moci Boho ivota.
Chceme doshnout dokonalosti vlastnmi schopnostmi nebo Duchem Svatm (Ga 3,3)?
Duevn jednn brn duchovnmu rstu. Kdy se Petr snail odvrtit Krista z cesty ke,
vedla ho k tomu hlubok lidsk lska k Nmu. Je poznal, e ta slova pochzej od
Satana, a proto Petrovi ekl: Nejde ti o vci Bo (duchovn), ale o vci lidsk
(duevn) (Mt 16,23 parafrze). Duevn kesan sml stle jako star lovk Adam.
Me mt hlubokou lidskou lsku a me touit po spravedlnosti, ale jeho smlen
nebude nikdy duchovn.
Bh lovka uinil duchem, du a tlem (1Te 5,23). Uinil jej, aby byl Bom chrmem.
Kdy Bh ukzal Mojovi vzor Stanu setkvn, ml troj oddlen ml pedstavovat
lovka, Bo pbytek.
Stan setkvn ml ti sti. Prvn st byla veejn pstupn Vnj ndvo, kter
odpovd viditelnmu lidskmu tlu. Dal dv, Svatyn a Nejsvtj svatyn byly
skryt, a ty u lovka odpovdaj neviditeln dui a duchu.
Bo ptomnost pebvala v Nejsvtj svatyni. Tam Bh promlouval k lovku. Pi
znovuzrozen Duch Svat obivuje lidskho ducha a lovk se stv jeden duch s Pnem
(1K 6,17), jako se jedno tlo stvaj mu a ena. Bo zmr je, aby Duch Svat nyn mohl
vldnout dui a tlu. Jestlie to pochopme a poddme se Bohu v tomto Jeho plnu,
meme se stt duchovnm lovkem.
Lidskou dui tvo ti strnky; rozum (schopnost uvaovat), vle (schopnost rozhodovat) a
cit (schopnost ctit). Tak, jako se Bohem neme lovk setkat tlesn, neme se s Nm
setkat ani duevn - prostednictvm nkter z tch t duevnch strnek, nebo Bh je
Duch (J 4,24).
Tak jako materiln svt meme vnmat pouze prostednictvm tla, s duchovnm svtem
meme bt v kontaktu pouze prostednictvm ducha. A pokud nerozliujeme mezi du a
duchem, meme bt svedeni duevnmi padlky Satana, kter se vydvaj za dlo Ducha
Svatho.
Boha lovk neme poznat prostednictvm due. Pokud jde o poznvn Boha, nem
chytrost ped hloupost dnou vhodu, nebo ve vcech, kter se pijmaj duchem,
duevn schopnosti nic nepomhaj. Duch a due jsou naprosto odlin. Chtt poznvat
Boha prostednictvm due je jako chtt poslouchat kolenem.
23
Vezmme si studium Psma. Kdy teme Bo slovo, pouvme tlo (zrak) a dui (rozum).
Pokud nm Duch Svat nezjev vznam toho, co teme, bude n duch stle v temnot.
Znalost Bible ukazuje pouze na to, e mte schopnost myslet, e mte dobe fungujc dui.
V duch me bt ale stle slep. Svou pravdu Bh zjevuje pokornm, ale skrv ji ped
chytrmi a inteligentnmi (Mt 11,25). Slepota teolog Jeovch dn je toho jasnm
dkazem (1K 2,7n).
Cit rovn nle k dui. Boha nelze vnmat citem. Pemra emoc nen spiritualita, ale
pouh naden due. U nkterch lid se projevuje emocionln naden spolu s nejtm
hchem, tak jako se u jinch projevuje chytrost spolu s hchem.
Baalovi proroci se na hoe Karmel projevovali velmi emocionln. Hlasit volali, chovali
se jako smysl zbaven a tanili (1Kr 18,26-29). To nebylo duchovn jednn. S takovmi
projevy se mete setkat i ve vysoce emocionln vypjatch kesanskch shromdnch.
S pravou spiritualitou nemaj takov projevy ale nic spolenho.
Jid Ikariotsk mohl bt nejchytej ze vech uednk, ale jeho duevn schopnosti mu
nepomohly poznat Bo pravdu. Uenci v Jeruzalm nebyli s to pochopit ty vci, kter
imon Petr, a neuen, pijal dky Bom zjevenm (Sk 16,17).
Z vlastnch sil Boha poznat nememe. Kdo se o to sna prv tmto zpsobem, je
duevn kesan.
Duevn kesan se me zdt pokorn, svou pokoru si ale vdy uvdomuje. Kdo je
skuten pokorn, ten o sv pokoe nepeml. Duevn kesan se sna vypadat pokorn.
Prav pokora je ale vdycky spontnn a pirozen, nebo vychz z nitra.
Duevn kesan me usilovat o spravedlnost, me vzt bi a vyhnt lidi z crkve, me
hmat proti hchu a povaovat se za proroka, svmi iny ale jen hled lidskou chvlu.
Jednm okem vdy sleduje, co tomu kaj lid. Duevnost ale me bt i tam, kde lovk
k, e se nestar o to, co si o nm lid mysl. Tm vak, e dv druhm najevo, e na
jejich nzor nehled, prozrazuje, e je duevn.
Duevn kesan me mt velik soucit. Jeho soucit ale vdycky bude lidsk a bez prav
moudrosti. Me poslat pravidelnou materiln pomoc nuznmu lovku, jen vak me
bt marnotratn syn, kter prv prochz Bo vchovou. Takov pomoc mu pak me
brnit v nvratu k Bohu, ale duevn kesan bude mt dobr pocit, e slou Bohu a
neuvdom si, e svm skutkem lsky ve skutenosti napomh zmrm bla.
To bylo jen nkolik pklad pro ilustraci. Mly by ale postait k tomu, abychom si
uvdomili, jak nutn je rozliovat mezi duevnm a duchovnm.
Duevn ovoce se me podobat ovoci Ducha a mnoz se jeho vzhledem nechali zmst. I
my sami meme bt svedeni.
Kdy se jako novinka objevily pomerane a banny z uml hmoty na jdelnch stolech,
24
spletla si je s pravmi ada lid. Byla to jen dekorace. Podobn je to i s duevn imitac
Kristovch ctnost.
To, co jsme ale dosud ekli, neznamen, e by due lovka byla bez uitku. Lidskou dui
stvoil sm Bh a m sv msto. Rozum i cit rozhodn mme pouvat. Prav spiritualita
zan tak, e se pokome pod mocnou Bo ruku a pro Boha se vzdme sv vle (kter je
dvemi k naemu duchu). U tchto dve vle stoj Je a tlue, abychom Mu dovolili vejt
(Zj 3,20).
Jen pokud jsme ochotn ci jako Je za dn, kdy byl v tle, Ne m vle, ale Tv vle se
sta, budeme moci t, jak il On. Bh pak bude moci vldnout naemu duchu. Nae due
bude ve slubch Ducha Svatho. I tlo pak bude poddno Duchu svatmu. Jen o takovm
lovku lze ci, e je duchovn, pln Ducha.
Obrcen, kest v Duchu a uvn duchovnch dar nedlaj lovka duchovnm. Vidme
to na kesanech v Korintu. Uvali vechny dary Ducha, a pesto byli spoutni hchem
tla, nadmali se pchou pro sv intelektuln poznn a emocionln vytren. To nebylo
duchovn.
Vme, e Bo ptomnost pebvala v Nejsvtj svatyni Stanu setkvn. Prostor mezi
Nejsvtj svatyn a Svatyn oddlovala siln opona, kter nedovolovala, aby Bo slva
zila do Svatyn. Opona pedstavuje tlo (d 10,20). Je-li tlo ukiovno (je-li opona
roztrena), Bo slva proz celou nai osobnost (dui).
Jestlie, vrn jdeme tou novou a ivou cestou, kterou nm Je otevel skrze Sv tlo,
Bo ivot proz celou nai osobnost a bude se skrze ns zjevovat vc a vc.
Pak se pi ns napln Psmo, kter k, Stezka spravedlivch, kte neznaj kompromisy
je jak svtlo rannho svitu, kter z jasnji a jasnji, a se zcela v pln sle a slv
rozedn (kdy pijde Kristus) (P 4,18).
Tak ns Duch Svat promuje do Jeho podoby ve stle vt slv (2K 3,18) abychom, a
se vrt, byli takov jako On (1J 3,2).
Vme, e Je nikdy nejednal podle sv vle. Jinmi slovy, nikdy neil podle svho
rozumu nebo cit. il v Duchu a svou lidskou dui podrobil Duchu svatmu. Rozum i cit
uval Je hojn, ale vdy jen jako nstroj Ducha Svatho, kterho uinil Pnem svho
ivota. Bo slva se tak skrze Nj zjevovala ve sv plnosti, nim nezastnn.
Bible k, e v den, kdy se Je vrt na zem, ivot a dlo kadho bude vyzkoueno
v ohni (1K 3,10-14). Zkouka ohnm uke, zda to, co jsme vytvoili, je duevn nebo
duchovn. Psmo ns vyzv, abychom stavli ze zlata, stbra a drahho kamen, kter
nesho, a ne ze deva, slmy a sena, kter ohe spl na popel.
Co to znamen stavt ze zlata, stbra a drahho kamen?
25
Odpov najdeme v manm 11,36, kde se k, e vechny vci jsou z Nho, skrze
Nho a pro Nho.
Ve stvoen je z Boha (a bez Boha nevzniklo nic, co je), On ve udruje svou moc a je
tm vm oslavovn. Tento d poruil jen Satan a lovk.
Jen to je vn, co je z Boha, co je uinno Bo moc k Bo slv. Ve ostatn zanikne,
sho na popel v ohni Kristova soudu.
Ve, co pochz z due (z lovka), je uinno lidskmi silami k slv lovka, je devo,
slma a seno, i kdyby se jednalo o kesanskou prci!!
Naopak, co je z Boha, co je uinno Jeho moc k Jeho slv se v den soudu proke jako
zlato, stbro a drah kamen.
V posledn den se nebude hodnotit mnostv prce, ale bude se testovat jej kvalita.
Rozhodujc bude materil, kter byl pouit, spe ne velikost dla. Ten den zjev, e
mnohem vce zle na tom, z koho to dlo je, silou se prosadilo a pro je kdo konal, ne
kolik se udlalo nebo kolik se mu obtovalo.
Je je nm pkladem v tom, e neil z due, ale il v Duchu. Nikdy nejednal sm od
sebe, nic nedlal z vlastnch sil ani pro vlastn slvu. Dlal jen to, co bylo z Boha, dlal to
v Bo sle a pro Bo slvu.
Svm uednkm asto opakoval, kdo by chtl svou dui/ivot zachrnit, zahub ji/jej;
kdo by vak svou dui/ivot zahubil kvli mn, nalezne ji/jej. Slova Jee nenvidt (i
ztratit) dui/ivot se v evangelich opakuje sedmkrt (Mt 10,39; 16,25; Mk 8,35; Lk 9,24;
14,26; 17,33; J 12,25).
Mus to jist bt jedna z nejdleitjch vc, kter Je uil, kdy Duch Svat uznal za
dleit opakovat to sedmkrt ve tyech evangelich. Pesto, jen velmi mlo vcch
chpe, co tm Je myslel.
Jak ale mme sami u sebe rozliovat, co je duevn a co duchovn? Odpov je: upt svou
pozornost na Jee - iv Slovo, kter zjevuje Duch Svat skrze Psma - Psan Slovo.
Musme se soudit Bom svtlem, ne svtlem sv due ( 36,9). To svtlo je v Jei
(J 8,12) a v Bom slov ( 119,105).
Je, Slovo, kter se stalo tlem, k, Ute se ode mne. a naleznete odpoinut od
svch duevnch aktivit (Mt 11,29 parafrze).
Bo slovo rozdluje duevn od duchovnho a odhaluje nm, co je duevn a co je
duchovn (d 4,12 parafrze).
A tak mme-li dostat svtlo pro svj ivot, musme hledt na Jee, n Pklad (Toho,
26
jen bel ped nmi) a do Boho slova, naeho Prvodce. Pouen, co je sprvn,
nleit a dokonal vidme na pozemskm ivot Jee a v celm Bom slov. Hleme
tedy st peliv.


KAPITOLA 6

T PODLE BO VLE
Z nho jsou vechny vci ( 11,36).
Je ekl, e nebesk krlovstv pat tm, kdo jsou chud v duchu (Mt 5,3) a e do
nebeskho krlovstv vejde pouze ten, kdo in vli Otce (Mt 7,21). Nebesk krlovstv
je vn a bude tam jen to, co se vykonalo z Bo vle. Ti, kdo jsou chud v duchu, si
uvdomuj svou nedostatenost, a proto se bezezbytku podizuj Bo vli.
V tomto smyslu byl Je ustavin chud v duchu. il tak, jak si Bh pl, aby lovk il
ve vem, co dlal a co mluvil, neustle spolhal na Boha, zekl se konat nezvisle na
Bohu podle svho rozumu. Zamysleme se nad Jeho slovy:
Syn neme sm od sebe init nic J sm od sebe nemohu dlat nic. Sm od sebe
neinm nic, ale mluvm tak, jak m nauil mj Otec. Nepiel jsem sm od sebe, ale on
mne poslal. J jsem nemluvil sm ze sebe, ale Otec, kter mne poslal, ten mi dal pkaz,
co mm kat a co promlouvat. Slova, kter k vm mluvm, nemluvm sm ze sebe;
Otec, kter ve mn pebv, in sv skutky (J 5,19.30; 8,28.42; 12,49; 14,10).
Je nikdy nejednal pouze na zklad toho, e vidl, co je poteba. Vidl potebu, byl
pohnut, znepokojen, ale jednal, a kdy Mu Otec ekl.
ekal v nebesch nejmn tyi tisce let, zatmco svt ml nalhavou potebu Spasitele a
na zem piel, a kdy Ho Otec poslal (J 8,42). Kdy se naplnil as, Bh poslal svho
Syna (Ga 4,4). Bh stanovil vemu svj as (Kaz 3,1). Jedin Bh v, kdy je ten prav as,
take udlme dobe, kdy ve vem budeme hledat Bo vli a vdy oekvat na Otce jako
Je.
Kdy Je piel na zem, nechodil, kam Ho napadlo, a nedlal, co sm uznal za dobr. I
kdy jeho mysl byla dokonale ist, nikdy nejednal z vlastnho npadu, ale svou vli
podroboval slub Duchu svatmu.
I kdy znal Psma dobe ji ve svch dvancti letech, strvil dalch osmnct let jako tesa
- truhl, bydlel se svou matkou a vyrbl stoly a idle. Akoli vdl, co potebuj slyet
vichni ti hynouc lid okolo, nevyel, a nezaal jim kzat. Pro? Protoe as, kter Otec
uril, jet nenastal.
27
Je se nebl ekat.
Kdo v, nebude spchat (Iz 28,16).
A kdy nastal as, kter Otec uril, vyel a zaal kzat. Proto asto v uritch situacch
kal, Jet nepila m hodina (J 2,4), Mj as jet nepiel (J 7,6). Vechno
v Jeov ivot se dilo asem a vl Otce.
Lidsk poteby samy o sob nikdy Jee nepimly, aby zaal jednat. To by konal sm od
sebe, ze svho rozumu (ze sv due). Lidsk poteby je teba brt v vahu, ale pedevm
je teba naplnit Bo vli. To Je vyjdil v Janovi 4,34 a 35.
Poteba je pospna ve (v. 35): Pozvednte oi, obrovsk pole lidskch du vude kolem
dozrvaj a ji jsou pipravena ke ni
Princip, na jeho zklad Je jednal, popisuje ver 34: Mj pokrm je, abych inil vli
toho, kter mne poslal, a dokonal jeho dlo.
Je neinil to, co Mu radili jeho ptel, nebo vdl, e kdyby naslouchal lidem a konal
to, co se jev za sprvn jim, promekal by to lep, co Mu pipravil Jeho Otec.
Jednou, kdy Ho lid prosili, aby u nich zstal, nemohl tak uinit, protoe slyel hlas
svho Otce, kter Ho volal jinam. Po lidsku eeno, ml dobr dvod tam zstat, protoe
lid Jeho kzn pijali s velkou otevenost. Bo mylen ale nejsou jako mylen lovka,
a lidsk cesty nejsou cesty Bo (Iz 55,8). asn rno, jet za tmy vstal a vyel ven, aby
se modlil. Svho Otce tak slyel dve, ne k Nmu dorazil se vzkazem Petr spolu
s ostatnmi (Mk 1,35-39). Je nespolhal na lidsk rozum. dil se slovem: Dvuj
Hospodinu celm svm srdcem, na vlastn rozumnost se nespolhej. Sna se jej poznvat
na kadm kroku, on sm tv stezky napm (P 3,5n). Spolhal na to, e Ho Otec
povede v kad situaci.
U proroka Izaie 50,4 o Pnu Jei teme, Rno co rno m probouz a dv mi
porozumt jeho vli. To se stalo Jeovm zvykem. Naslouchal hlasu Svho Otce cel
den od asnho jitra a konal pesn to, co Mu Otec ekl. O tom, co m dlat, se neradil
s lidmi, ale se Svm Otcem v modlitb. Duevn kesan plnuj na zklad diskuse
s druhmi, duchovn kesan ekaj na Bo pokyn.
Je il skrze Svho Otce (J 6,57). Bo slovo poteboval vce ne jdlo (Mt 4,4).
Poteboval ho pijmat mnohokrt za den, a to pmo od Otce. Kdy ho pijal, dil se jm. I
poslunost pro Nj byla vce ne jdlo (J 4,34). Je byl zvisl na Otci. Po cel den byl
v postoji, Mluv, Ote, poslouchm.
Vzpomeme, jak vyhnal penzomnce z chrmu. Musel se tam s nimi setkat pi mnoha
jinch pleitostech, a nevyhnal je. Udlal to jen tehdy, kdy Ho k tomu vedl Otec.
Duevn kesan by to dlal pokad nebo vbec ne. Ten, kdo je ale veden Bohem, v kdy,
v kde a v jak.
28
Je mohl vykonat celou adu dobrch vc, kter nevykonal, protoe Otcova vle pro
Nho byla jin. Byl vdy zaneprzdnn jen tmi nejlepmi vcmi. To stailo. Nepiel na
zem, aby konal dobr skutky, ale aby konal vli Svho Otce.
Jako dvanctilet, ekl svm rodim Josefovi a Marii: Nevdli jste, e musm bt ve
vcech svho Otce? (Lk 2,49). Zajmal se prv o ty vci, kter ml vykonat. Kdy mu
bylo asi 33,5 roku, mohl s naprostm uspokojenm ci, Ote, dlo, je jsi mi svil, jsem
dokonal (J 17,4).
Necestoval po svt, nenapsal jedinou knihu, ml jen hrstku nsledovnk a na svt zbylo
mnoho nenaplnnch poteb. Dlo, kter Mu Otec svil, ale dokonil. To je jedin, na
em v posledku zle.
Je byl sluebnk Boha Jahva. Od otroka se d jen jedno - aby vykonval pesn to,
co mu jeho pn ekne (1K 4,2). Svj ivot Je strvil tm, e naslouchal Svmu Otci, a
proto mohl Jeho vli dokonat beze zbytku, ani by byl vyerpan nebo frustrovan
z peten. Sv vlastn lidsk zjmy umrtvil. Nebyl duevn. Byl duchovn.
Modlitba mla v Jeov ivot pedn msto. asto odchzel do pustiny a tam se modlil
(Lk 5,16). Jednou v modlitb strvil celou noc, aby poznal Otcovu vli, kdy ml vybrat
dvanct uednk (Lk 6,12n). Duevn kesan m as strven oekvnm na Boha za
ztracen a modl se jen proto, aby ulevil svmu svdom. Modlitbu ve svm ivot
nechpe jako nutnost, protoe si je jist sm sebou. Duchovn lovk se ale neustle ve
vech vcech spolh na Boha, a modl se, protoe se bez modlitby neobejde.
Je ekl, e je poteba jednoho: poslouchat Bo slovo (Lk 10,42). Marie z Betanie je
nm v tom pkladem. Marta byla zaneprzdnn nesobeckou slubou, ale byla netrpliv
a ukivdn. Na pkladu tchto dvou sester vidme, jak ostr je kontrast mezi duevn a
duchovn aktivitou. Marta zajist neheila, kdy slouila Pnu a Jeho uednkm. Byla
vak netrpliv a mla vi Marii vhrady. To je typick v duevn slub Bohu. Duevn
kesan bv netrpliv a podrdn. Neodpoine od svch skutk a nevchz do Boho
odpoinut (d 4,10). Zmry m dobr, ale neuvdomuje si, e vlastn skutky, jakkoli
dobr, jsou v Boch och jako poskvrnn hadry, a to i po obrcen (Iz 64,6).
Ty nejlep kusy z amleckch ovc (nejlep skutky tla) jsou pro Boha stejn nepijateln
jako ty nejhor (1Sa 15,3. 9-19). Tohle lidsk rozum nepochop. Zd se mu nerozumn
pobt nejlep ovce, kdy mohou bt obtovny Hospodinu. Bh vak chce poslunost, NE
obti. Poslouchat je lep, ne obtovat (1Sa 15,22). Jak ale meme bt poslun, kdy
ani nevme, co od ns Bh d? Proto musme nejprve Bohu naslouchat. Proto Je ekl,
e jednoho je poteba, toti vnovat pozornost tomu, co k. To je zkladn pedpoklad,
na nm zvis ve ostatn.
Ti, kdo slou jako Marta, jakkoli upmn, slou ve skutenosti sob. Takov lid
nemohou bt nazvni Bomi sluebnky, protoe sluebnk ek na rozkazy svho pna a
teprve pak jde a kon.
29
Jestlie jsme se zekli sv nezvislosti, budeme se modlit jako alamoun, Dej svmu
otroku vnmav srdce, aby uml rozliovat mezi dobrem a zlem (1Kr 3,7.9). Je vdl,
e mus naslouchat svmu Otci, m-li bt schopen rozliovat dobr (ve svm nejlepm
smyslu) od toho, co dobr nen Otcovu vli od toho, co Otcovou vl nen.
U chrmov brny v Jeruzalm, kter se k Krsn, vdal Je asto jistho chromho
mue. Sedval tam a prosil o almunu. Je ho nikdy neuzdravil. Nedostal od Otce pokyn,
aby to udlal. Pozdji, kdy vystoupil do Nebes, v prav as, kter Otec uril, Petr a Jan
pinesli tomu mui uzdraven a v tento as onen zzrak zpsobil, e se k Pnu obrtilo
mnoho lid (Sk 3,1-4,4). A tehdy nastal Bo as, aby byl ten chrom uzdraven. Je
vdl, e as, kter uril Otec je vdy ten nejlep, a proto nikdy nejednal v nedokavosti.
Jev ivot je vzorem ivota v dokonalm odpoinut. 24 hodin kadho dne poskytlo
Jei dost asu na to, aby konal Otcovu vli. Kdyby se rozhodoval podle toho, co se mu
jevilo za dobr, 24 hodin by mu nestailo a dny by vtinou konil v nepokoji. Je se
mohl radovat pokad, kdy ho nkdo vyruil, protoe souhlasil s tm, aby svrchovan
Otec dil jeho rozvrh. Proto Jej nikdy nerozladilo, kdy Ho nkdo vyruil. Jev ivot
uvede i nae nitro do dokonalho odpoinut. To neznamen, e nebudeme dlat nic.
Budeme ale dlat jen to, co Otec pro n ivot naplnoval. Pak msto vlastnho programu,
budeme o to horlivji usilovat, abychom dokonali Jeho vli.
Duevn kesan jsou zaneprzdnni vlastnmi vcmi a asto pak bvaj vzntliv a
netrpliv. Nkte se ze veho nakonec nervov nebo fyzicky zhrout.
Je se nemohl nervov zhroutit. Nco takovho nebylo mon. Jeho nitro bylo
v dokonalm odpoinut. ekl, Vezmte na sebe m jho a ute se ode mne (z mho
pkladu), a tak naleznete odpoinut svm dum (Mt 11,29 parafrze). V tom tkv
Jeova slva, kterou nm Duch Svat zjevuje ve Slov a kterou se nm sna pedat a
zjevovat skrze ns.
N Pn je Past, kter vede sv ovce na pastviny odpoinut. Ovce si neplnuj denn
program, ani kam pjdou na pastvu pt. Jednodue nsleduj svho paste. Aby lovk
mohl svho Paste takto nsledovat, mus se zci sebedvry a nezvislosti. Je
nsledoval Svho Otce pokorn. Duevn kesan ale nechtj bt ovcemi, a jsou sveden
svm vlastnm intelektem. N intelekt je asn a nanejv uiten Bo dar. Me bt
ale nanejv nebezpen, kdy ho povme do rozhodujc role v naem ivot.
Pn uil sv uednky, jak se maj modlit, Ote, bu vle Tv jako v nebi, tak i na
zemi. Jak se v nebi dje Bo vle? Andl nepobhaj sem a tam ve snaze vykonat nco
pro Boha. To by v nebi dlali pkn zmatek, kdyby si tak ponali. Co tedy dlaj? Jsou
v Bo ptomnosti a ekaj, co jim Bh pike. Pak kad z nich vykon pesn to, co je
mu uloeno. Poslouchejte slova, kter ekl andl Gabriel Zachariovi: J jsem Gabriel,
kter stoj ped Bohem, a byl jsem posln, abych k tob promluvil (Lk 1,19). To je
postaven, kter zaujal i Pn Je ekal v ptomnosti Svho Otce, naslouchal Jeho hlasu
a konal Jeho vli.
30
Duevn kesan mohou tvrd pracovat a pinet mnoho obt, ale pronikav svtlo
vnosti jednou odhal, e lovili celou noc, ale nic nechytili. Naopak ti, kdo berou svj
k na kad den (zapeli sami sebe a svj ivot umrtvili) a Pna poslouchaj, budou mt
onen den st pln ryb (J 21,1-6).
Kdo se nech rozptylovat od prce, kterou jsem mu uloil, ekl Je, nen zpsobil
pro Bo krlovstv (Lk 9,62 parafrze). Mjte se na pozoru, abyste konali slubu,
kterou jste v Pnu pijali, a naplnili ji (Ko 4,17).
Kad rostlina, kterou nezasadil mj Otec, bude vykoenna (Mt 15,13). Nejde o to,
jestli je ta rostlina dobr, ale kdo ji zasadil. Bh je jedin legitimn Pvodce veho. Bible
zan slovy, Na potkuBh. Tak tomu mus bt s kadou na innost. Cokoli m
petrvat na vky, mus mt svj pvod v Bohu, ne v ns.
Kdo in Bo vli, zstv na vky (1J 2,17). Ve ostatn zanikne.
Polome si tedy otzku:
HLEDM VE SVM IVOT BO VLI A JEDNM PODLE N?


KAPITOLA 7

T Z MOCI BO
Skrze Nho jsou vechny vci ( 11,36).
Bh stvoil Adama s asn duevn schopnho. Dokzal pojmenovat kadho ivoicha,
kterho Bh uinil (Gn 2,19). My mme pot si jen zapamatovat nkter z tch tisc
nzv. Adam vymyslel nzev kadmu a tak si ho zapamatoval. Z toho vidme, e byl
skuten velmi schopn. Schopnosti, kter ml od Boha, ml vyuvat k tomu, aby
spolhal na Boha. On se vak rozhodl, e sv schopnosti bude rozvjet nezvisle na Bohu a
po tomto osudovm rozhodnut zaal t z due.
Mme-li bt schopni rozliovat duevn od duchovnho a nenechat se svst Satanovmi
padlky, musme vdt, jak je rozdl mezi moc Ducha Svatho a silou due.
Vezmme si oblast, kde se v dnenm kesanstv uplatuje sla due - uzdravovn.
Od devatenctho stolet, vda zan odhalovat, jak nesmrn potencil se skrv v lidsk
dui. V oblasti hypnzy se doshlo znanho poznn a je asn, eho se d doclit
psobenm mentln energie. Do kesanstv se tyto principy hypnzy se dostvaj pod
oznaenm dary Ducha Svatho.
31
Nepohrdm pravmi dary Ducha, kter vdy vedou k budovn crkve a en Bo slvy,
ale padlky, kter se vydvaj za prav, ale oslavuj lovka a buduj jeho osobn
krlovstv a finann imprium!
Vtina z toho, co se dnes oznauje za uzdravovn rukama litel vrou (kesanskch
i nekesanskch) vyuv schopnost lidsk mysli k tomu, aby lovk uvil, e je
uzdraven, akoli symptomy nemoci oividn petrvvaj. Dnes je vysok procento nemoc
psychosomatickch (kdy fyzick nemoc m mentln nebo emocionln pvod), a proto se
skuten stv, e pozitivn mylen a zmna postoje vi nemoci sam asto zpsob
uzdraven tla. Je to dky psoben prodnch zkonitost, psobcch v tle a mysli.
V dnm ppad nejde o zzran uzdraven.
I dnes Je uzdravuje zzran, ne vak psychologickmi triky. Kde se projev dar
uzdraven, nen nutn mentln zpasit o vru, abychom uzdraven pijali, protoe vra, o
kter mluv Bible, je Bo dar, stoj na zaslben Boho slova a v dnm ppad nen
produktem pozitivnho mylen.
Kdy nkdo praktikuje principy hypnzy (by nevdom), me na lidi psobit a
ovlivovat je zpsobem, kter Bh pro lovka nikdy nezamlel. Tak tyto principy se
v nkterch kesanskch kruzch mohou zamovat za moc Ducha Svatho.
Rozvjen potencilu sly due bez Boha pedstavuje vn nebezpe. Bh nm dal tu slu,
abychom se Mu poddali a byli mu k dispozici.
Tak il Je. On umrtvoval sm sebe a zekl se t z vlastnch sil. Msto toho se naprosto
spolhal na Otce a ve svm ivot i ve slub neustle hledal moc Ducha Svatho.
Vme, e Je asto odchzel do pustiny, aby se modlil (Lk 5,16). Bhem poslednch dn
ped ukiovnm ve dne uil v chrm a v noci odpoval na Olivov hoe bezpochyby
proto, aby se mohl dlouho a neruen modlit (Lk 21,37n).
t vrou znamen t jako On neustle se ve vem spolhat na Otce.
Jen to, co vykonme z Bo moci, je vn. Ve ostatn zanikne. Bible k, e lovk,
kter spolh na Boha, je jako strom zasazen u eky, jeho koeny maj dostatek vlhy
(Jr 17,5-8). Tak il Je. Jako lovk neustle erpal z duchovnho zdla, z Ducha
Svatho, z eky, kter vychz z Boha.
Je nad pokuenm nevtzil dky lidskmu odhodln, ale dky tomu, e erpal slu od
Otce, vteinu za vteinou. Cesta sebezapen [zapi sm sebe Mt 16,24], o kter Je
mluvil a kterou vyuoval, nen duevn sebeovldn, jak u buddhismus nebo jga. To
je jin uen, kter je vzdlen uen Psma, jako nebe od zem.
Je uil, e ze sebe lovk nen schopen t a slouit Bohu tak, jak si Bh peje. ekl, e
jsme na Nm zvisl, jako vtvika na kmeni, kter, aby mohla nst ovoce, erp mzu
32
z kmene. Beze mne, ekl, nemete init nic (J15,5). To, co by se nm tedy podailo
vykonat bez pomoci Ducha Svatho, bude povaovno za NIC.
Z toho dvodu je nanejv dleit, abychom se neustle nechvali naplovat Duchem
Svatm (Ef 5,18).
Sm Je byl pln Ducha Svatho a pomazan k slub (Lk 4,1.18). il a ve konal pro
Otce v moci Ducha. To ve bylo mon jedin dky tomu, e jako lovk byl chud
v duchu.
Je si uvdomoval slabost tlesn schrnky, kterou na sebe vzal. Proto neustle hledal
pleitost bt o samot a modlit se. Kdosi ekl, e podobn jako turist, kte v cizm
mst hledaj dobr hotely a vznamn pamtihodnosti, Je usilovn vyhledval odlehl
msta, kde by se modlil.
Hledal moc, aby pekonal pokuen a umrtvil slu due. Nikdo z lid si nebyl tolik vdom
slabosti tla jako Je, a proto hledal Otcovu tv v modlitb ku pomoci, jako nikdo jin.
Ve dnech svho pozemskho ivota se modlil s hlasitm kikem a slzami. To byl dvod,
pro Ho Otec mocn posiloval, vce ne kohokoli jinho. Dky tomu se Je nikdy
nedopustil hchu a nikdy nejednal ze sly sv due (d 4,15; 5,7-9).
Nen pznan, e v evangelich se slovo modlit se i modlitba ve spojen s Jeem
vyskytuje 25krt?
V tom tkv tajemstv Jeho ivota a dla.
Je se modlil ped dleitmi udlostmi, ale tak po velkch spch. Kdy zzran
nasytil pt tisc, odeel na horu do strann, aby se modlil. Bezpochyby proto, aby odolal
pokuen pchy nebo uspokojen z toho, co vykonal a aby oekval na Otce a nabyl tak
novch sil (Iz 40,31). My se zpravidla modlme, kdy ped sebou mme njak dleit
kol, kter mme pro Pna vykonat. Kdybychom si ale zvykli dlat to jako Je a stli
v oekvn ped Otcem i po tom, co tu prci vykonme, ochrnili bychom se ped pchou,
a byli bychom pipraveni na vt koly, kter mme pro Pna jet vykonat.
m ml Je vce prce, tm vce se modlil. Byly chvle, kdy se nestail ani najst nebo si
odpoinout (Mk 3,20; 6,31.33.46), vdy si ale udlal as na modlitbu. Vdl, kdy m
odpovat a kdy se modlit, protoe se nechal vst Duchem.
Bt chud v duchu je nutnm pedpokladem efektivn modlitby. Modlitbou vyjadujeme,
e potebujeme Bo pomoc a e na n oekvme. M-li mt modlitba smysl, nem-li bt
pouhm ritulem, musme jednou pro vdy uznat, e t jako kesan nebo slouit Bohu
z vlastnch sil nen mon.
Je v modlitbch neustle hledal Bo moc a nikdy se nezklamal. Dky modlitb tak
mohl vykonat vci, kter by ani On nebyl schopen uinit, kdyby se o to pokouel jinou
cestou.
33
Ten, kdo m ohledn vtzstv nad hchem pevnou sebedvru, se bude stle spolhat na
slu tla. Takov lovk mus bt nejdve zlomen, a pak teprve bude moci poznat Bo
vtznou moc. Bh proto dopout, aby lovk msc co msc stle znovu zaval porky,
dokud nedojde a na dno svch sil a neuzn, e sm to nedoke. V t chvli na nj Bh
vylije Ducha milosti, uvede ho do vtznho ivota a zan v jeho ivot zjevovat Svou
slvu.
Kdy jsme slab, tehdy jsme opravdu siln (2K 12,10).
Abraham zplodil Izmaela svoj pirozenou silou. Bh ho nepijal a pikzal Abrahamovi,
aby ho poslal pry (Gn 17,18-21; 21,10-14). A se ped Kristovm soudem bude
projednvat to, co jsme vykonali svm dobe mnnm silm a co jsme zplodili
pirozenou silou, ani bychom se spolehli na Boha, ekne i nm, e to nepijal. Vechno to
devo, seno a slma pak sho na popel.
Petrv jen to, co je vykonno skrze Boha.
A kdy byl Abraham impotentn kdy ztratil sv pirozen schopnosti plodit potomstvo
pak se skrze Bo moc narodil Izk, syn, kter byl pro Boha pijateln.
Jeden Izk je pro Boha vc ne tisc Izmael. Po zkouce ohnm bude mt jeden gram zlata
vt cenu ne kilogram deva. Mlo, kter vykonme v moci Ducha Svatho je mnoho-
nsobn cennj ne mnoho, kter vykonme z vlastnch sil.
Dobr skutky a sluba Bohu z vlastnch sil budou vdy jen a jen poskvrnnmi hadry
- ped obrcenm i po nm. Avak spravedlnost, kter je z vry a sluba, kter se spolh
na Ducha Svatho, se v den svatby Bernkovy stanou nam svatebnm rouchem (Zj 19,8).
To je rozdl! Na jedn stran poskvrnn hadry, na druh svatebn roucho! Ve zvis na
tom, zda jsme ili z vlastn sly nebo z Bo moci.
Je ve sv slub spolhal na moc Ducha Svatho. Neodvil se zahjit svou slubu
kzn, dokud nebyl pomazn Duchem Svatm. Ticet let il v dokonal svatosti skrze
moc Ducha Svatho, take Otec mohl dosvdit: Toto je mj milovan Syn, v nm jsem
nalezl zalben (Mt 3,17). Ke slub vak pesto poteboval pomazn Ducha. Proto se
modlil, aby byl pomazn, a stalo se (Lk 3,21). A protoe miloval spravedlnost a nenvidl
nepravost vce ne kdo jin, byl pomazn nade vechny (d 1,9). V dsledku toho byli
lid Jeho slubou vysvobozovn z pout Satana. To bylo hlavnm elem a primrnm
projevem onoho pomazn (viz Lk 4,18 a Sk 10,38).
Bo dlo se ned konat skrze lidsk nadn i schopnosti. Kdy se obrt lid, kte maj
pirozen nadn asto si mysl, e svj intelekt a schopnosti psobit emocionln na
druh smj uvat, aby druh ovlivnili pro Boha.
Mnoho kesan si plete venost, umn logicky myslet a umn srozumiteln mluvit
s dary Ducha Svatho. Jde ale jen lidsk schopnosti a Bo slub jsou na pekku, pokud
34
na n spolhme. Dlo, kter konme ze sv sly, nepetrv na vnost. Jist zanikne. A
pokud k tomu nedojde jet v tomto ase, pak se to stane ped Kristovm soudem.
Je se nespolhal na sv enick schopnosti ani na schopnost lidmi citov pohnout, aby
je pithl k Bohu. Vdl, e kdyby jednal ze sv sly, oslovil by emocionln a rozumovou
strnku svch poslucha, ale nepomohl by jim duchovn. Ze stejnho dvodu se nikdy
nepokusil pithnout lidi k Bohu formou njakho hudebnho nebo zbavnho programu.
Nepsobil na city svch poslucha ve snaze pivst je do horenho emocionlnho
vypt, aby se vydali Bohu. Skuten, Je nikdy nepouil nic z tchto psychologickch
metod, jak tak hojn pouvaj dnen evangelist a kazatel. Citovho vzruen nebo
naden davu nikdy nevyuil, aby lidi ovlivnil. To jsou metody politik a trhovc a to On
nebyl ani jedno.
Jako sluebnk Jahva, ve vem, co dlal, spolhal jen a jen na Ducha Svatho. Ti, kte Ho
nsledovali, mohli dky tomu vejt do hlubokho osobnho vztahu s Bohem.
Je neuval duevn schopnosti k ovldn druhch, aby pejali Jeho zpsob mylen.
Nikdy se neprosazoval na kor druhch. Vem dval svobodu Ho odmtnout, pokud se tak
rozhodli. Duevn kesant vdci panuj nad svenm stdem a svmi spolupracovnky
silou sv osobnosti. Lid se takovm vdcm podizuj, obdivuj je a poslouchaj je na
slovo.
Kolem takovho vdce se shromauj zstupy a mohou bt v jednot. Je to ale jen
jednota v oddanosti jejich vdci. Takov vdci nedovedou rozliovat mezi du a duchem,
a proto si o sob asto mysl, e maj moc Ducha Svatho. Podobn svedeni jsou i ti, kdo
je nsleduj. Jasn svtlo Kristova soudu vak odhal, e to, co pokldali za Ducha Svatho,
bylo duevn a Bomu dlu dokonce brnilo.
Existuj politit a nboent vdci, kte dovedou vyut sv lidsk charisma a uchvtit
zstupy silou sv osobnosti, dky svm enickm schopnostem apod.
Takovm vdcem Je nebyl. A takovm by neml bt dn kesan. Mli bychom se
bt pout svou duevn slu, protoe je to poruen Boho zkona danho lovku a
neme to psobit nic ne pekku Bomu dlu.
Silou due lze v druhch vypsobit vnj zmny a nastolit uritou formu zbonosti, avak
bez hlub oddanosti Bohu a bez vtzstv nad hchem v osobnm ivot.
Skuten duchovn dlo nelze nikdy konat z vlastnch sil, ale jedin moc Ducha Svatho.
Je to vdl, a tak neustle zapral sm sebe. Dky tomu mohl ve velice krtk dob
vykonat hlubok a trval dlo v tch, kte ho nsledovali.
Nikdy se neprosazoval na kor druhch, nikdy nad nikm nepanoval, nikdy se nesnail
nkoho ohromit e, ani intelektem. Neusiloval o to, aby se lidem zalbil, ale aby jim
pomohl.
35
Duevn kesan jsou vce zaujat tm, aby se lbili druhm, ne tm, aby jim prospli.
Duevn kesant vdci poutaj lidi k sob, msto ke Kristu jako k Hlav, a to znamen,
e nebuduj pravou crkev.
Ti, kdo jsou vysoce vzdlan a lidsky schopn a slou Slovem, by tak mli init s bzn a
tesenm jako Pavel (1K 2,1-5), aby se vra poslucha nezakldala na slovech lidsk
moudrosti, ale na moci Bo.
Je si po vechen as dobe uvdomoval, e tlo je slab. ekl, Syn neme sm od
sebe init nic (J 5,19). Proto Je vedl intenzivn modlitebn ivot. Proto mohl Otec
skrze Jee vykonat vechny sv skutky (J 14,10).
Prv takov postoj spolhn se na Boha nm zabrn uvat zdroje, kter Bh zakzal, a
o kterch Je ekl, e je mme nenvidt toti svj ivot a slu sv due. Pak bude
Duch Svat skrze ns moci zjevovat slvu Pn.
ijeme-li vrou (spolhme-li se na Pna, protoe vme, e jsme na Nm zvisl) a je-li
prce, kterou konme skutkem vry, pak budeme skuten stavt ze zlata, stbra a drahch
kamen.
Proto si polome druhou otzku:
ZKM SE JEDNAT ZE SV SLY A DVM VE SVM IVOT MSTO BO
MOCI?


KAPITOLA 8

T PRO BO SLVU
Pro Nho jsou vechny vci ( 11,36).
Bh je Alfa i Omega, Potek i Konec, ten Prvn i Posledn. Vechno vn pochz
od Nho a je pro Nho.
Bh stvoil vechny vci ke sv slv. V tom nen sobeck touha, abychom Ho oslavovali.
Je naprosto svbytn a nepotebuje od ns nic. V Jeho dostatku a plnosti Mu dnou svou
obt nememe nim pispt. Kdy chce, abychom hledali (usilovali o) Jeho slvu, je to
pedevm pro nae nejvy dobro, abychom nezstali sobstedn a uboz.
Bh vloil do stvoen zkon, e stedem veho je On sm. Tento zkon mohou poruovat
pouze morln bytosti se svobodnou vl. Ve neiv radostn poslouch svho Stvoitele
36
a oslavuje Ho. Adam tento zkon poruil a dsledky toho vidme v bd, do kter se
lidstvo dostalo.
V modlitb, kterou Pn uil Sv uednky, kme, Posv se jmno Tv. To byla
nejvt touha Pna Jee. Modlil se Ote, oslav sv jmno a ochotn el cestou ke,
nebo ta vede k Bo slv (J 12,27n). Pn Je ml horlivou touhu, kter v Jeho ivot
pevldala nade vm oslavit Otce.
Ve, co dlal, vedlo k tomu, aby oslavil Otce. V Jeho ivot se nemsila svatost spolu se
svtskost. Ve v Nm bylo pouze svat. Pro Bo slvu vyrbl stoly a idle. Pro Bo
slvu kzal a uzdravoval nemocn. Nerozlioval dny, kad den pro Nho byl stejn svat.
Penze, kter dval na Bo dlo nebo chudm, byly pro Nho stejn svat, jako ty, kter
pouval na kadodenn poteby.
Jeovo srdce bylo v kadm ase v dokonalm Bom odpoinut, protoe nehledal nic
ne Otcovu slvu a to, aby od Nho doel uznn. il ped Bo tv a lidskou est a slvu
nevyhledval.
ekl: Kdo mluv ze sebe, hled vlastn slvu (J 7,18).
Duevn kesan, i kdy vypad nebo pedstr, e mu jde o Bo slvu, ve skutenosti
v hloubi srdce tou po vlastn cti. Svoji est Je nikdy nevyhledval.
To, co vymysl lovk a prosad se skrze lidsk um a nadn vede vdy k lidsk slv. Co
m svj potek v dui, oslavuje stvoen.
Na vnosti, a v nebi i na zemi, nebude nic z toho, co psob est a slvu lovku.
Na vky petrv a branami vnosti projde jen to, co je z Boha, skrze Boha a pro Boha.
Hodnotu, jakou m skutek v Boch och a zda ho Bh pijm nebo ne uruje motiv.
Co dlme je dleit, avak pro co dlme, je jet mnohem dleitj.
Je znmo, e Je oekval na Otce, aby pijal Jeho pln, aby ml moc Jeho pln naplnit a
aby vekerou Bo vli vykonal pouze Bo moc. To ale nen vechno. Jak jsme etli
v pedchoz kapitole, po velkch spch odchzel, aby se modlil a vzdal slvu Otci. To
Jemu vdy pinesl ovoce sv prce jako obtn dar. Nehledal slvu pro sebe a ani ji
nepijmal (J 5,41; 8,50). Povst o Nm se ila stle vc, On vak odchzel do pustin, aby
vzdal slvu Otci (Lk 5,15n). il v pevnm odhodln nikdy si nepivlastnit Otcovu slvu.
Tento postoj zachovval neustle a na konci svho ivota mohl pravdiv prohlsit, Ote,
oslavil jsem T na zemi (J 17,4). Je piel na zem, aby oslavil Otce. S tmto clem
proil kad den svho ivota. Upmn se modlil, aby byl vdy oslaven jen a jen Otec, a
to stoj, co to stoj. Nakonec vzdal Otci poctu svou smrt. Vyvil Ho tak, a oslavil Jej na
zemi jako v nebi.
37
Pavel k, e v den, kdy ohe vyzkou dlo kadho lovka (1K3,13), se kad dozv,
PRO jsme pro Pna pracovali (1K 4,5). V ten den Pn odhal a posoud motivy kadho.
Duevn slubou vyvyujeme sebe a poutme lidi k sob msto k Bohu. Zstupy pijdou,
aby si poslechli nae kzn. Kdy se jim zalb, pijdou si ns poslechnout znovu. Pak ns
zanou obdivovat a chvlit. Kdy vak odejdeme jinam, upadnou do stejnho duchovnho
stavu, v jakm byli pedtm i po vech tch kznch, kter vyslechli. Skutenm testem
dla lovka je duchovn stav jeho poslucha po jeho mrt. Pak se uke, zda slouil
duevn nebo duchovn.
Posledn den uke, e vechna sluba, kter lidi pitahovala k nm (msto ke Kristu), je
devo, seno a slma, nebo oslavovala jen lovka.
Jeova sluba byla duchovn. Vme to z toho, e lid, kte Ho nsledovali a kter tu po
sob zanechal, (i kdy jich byla jen hrstka) neili z vlastnch sil, ale z moci Ducha.
Chceme-li zjevovat Jeho slvu, musme Ho v tom nsledovat.
Duevn sluba a ivot duevnm zpsobem pipravuje cestu pro nstup a celosvtov
pijet antikrista nkoho, kdo bude zcela duevn. Pov se nade ve a pothne k sob
zstupy skrze divy a zzraky (2Te 2,3-10).
Upozorovat na sebe a na sv vkony je charakteristickm znakem ducha antikrista.
Panovat nad svdomm druhch, kdy jim kme, co maj nebo nemaj dlat, kam chodit
a kam ne, je duevn. Duchovn sluba poskytuje lidem radu. Chtt ovldat je duevn.
Je ty, kte Ho nsledovali, nikdy k niemu nenutil. Respektoval svobodu volby, kterou
Bh lovka obdail.
Nikomu nepikazoval, ale se stal sluebnkem vech lid.
Kzat z pozice sly je snadn. Kzat ale z pozice sluebnka u tak snadn nen (2K 4,5).
Kdy vnucujeme druhm sv nzory duevnmi prostedky, dlme z nich sv zajatce.
Pokud si horliv nadenec nen vdom, e uv sv duevn sly, ani si nevimne, e
zskv lidi pro sebe, msto pro Krista. Bo dlo nelze konat moc nebo silou lovka, ale
pouze moc Ducha Svatho. A jednm ze znak psoben Ducha Svatho je svoboda
(2K 3,17) dokonal svoboda volby, kterou ponechv kadmu.
Je dleit si uvdomit, jak jedn dobr rodinn sluha. Tie servruje na stl, a kdy ve
vykon, tie odejde do kuchyn. Nechov se dleit ani okzale, a tm, kdo jsou u stolu,
nek, co maj dlat. Kdo ale je ochoten bt Pnu takovm sluhou?
Kdosi ekl: Je jen jedin oblast, kde sm sluebnk panovat, a tou oblast je jeho vlastn
ivot. Druh me duchovn dovst jen tam, kam sm dospl ve sv vld nad sebou.
Duchovn sluebnk slou pouze moc, kterou dostal od Boha. Tu vak dostv vhradn
k tomu, aby slouil druhm v jejich potebch. Pokud ji uv, aby nad druhm lovkem
38
panoval a k nemu ho nutil, odrad ho a ten si mon nakonec pjde svou cestou. kolem
sluebnka je pracovat tak, aby lid navzali iv vztah s Bohem, kter psob vechno, a
ne je poutat k sob (1K 12,6).
Je hledal Bo slvu. Byl hotov vydldit a pipravit cestu svm apotolm, aby mohli
vykonat nco jet vtho, ne On (J 14,12). To vt bezpochyby bylo vybudovat crkev,
jej dy budou jedno, jako Otec a Syn (J 17,21-23). Za Jeova ivota na zemi takov
jednoty nemohli dojt ani jedin dva z Jeho uednk. Kad hledal jen to sv. Avak po
Letnicch se stalo jedno mnoho z Jeho uednk, jak si pl. To byl onen vt skutek.
Je pipravil cestu druhm, aby mohli konat vt vci. Zemel, poloil zklad a Jeho
uednci na nm stavj.
Je neml vlastn zjmy. Nevadilo Mu, kdy zsluhy za to, co vykonal On, zskal nkdo
jin, pokud byl oslaven Otec. V takovm duchu musme t, mme-li pisluhovat ivotu
crkve a napomhat tak jejmu budovn do plnosti tla Kristova.
Je il tak bezvhradn a naplno ped tv svho Otce, e kdy vstal z mrtvch, ne-
usiloval se obhjit ped tmi, kte Ho ukiovali nebo se jim ukzat, aby uinil sob
zadost.
V och svta a idovskch vdc byla Jeova sluba naprost fiasko. Kdyby byl Je
duevn, zatouil by se vrtit a ukzat se po svm zmrtvchvstn vdcm lidu, aby je
ohromil a prokzal jim svou pravost. To On ale neudlal. Ukzal se pouze tm, kdo
v Nho uvili.
Tehdy nebyl Otcv as, aby se mu dostalo takovho zadostiuinn, a proto ekal. A ten
as dosud nenastal.
Svt Jee stle nechpe a vtina lid jeho ivot vid jako prohru. Svj pozemsk ivot
zaal potupnm narozenm ve chlv a skonil potupnou smrt na ki mezi dvma
nejhormi zloinci. Tehdy Ho tento svt vidl naposledy.
Je byl pipraven, e lid budou jeho ivot vidt jako nespch. Zleelo Mu ale jen na
tom, aby byl oslaven Otec. Neil a neslouil v touze, aby Ho lid obdivovali, a proto Otec
jednoho dne veejn proke Jeho pravost s velikou ct a slvou. Ten den se ped Nm
sklon kad koleno a kad jazyk vyzn, e Je Kristus je Pn i to vak bude k slv
Boha Otce (Fp 2,11).
A tak si polome tet otzku:
ODMTM SLVU OD LID A TOUM SVM IVOTEM OSLAVIT POUZE
BOHA?

39
KAPITOLA 9

NEVSTA KRISTOVA
Na poslednch strnkch Psma meme vidt zakonen dla Ducha Svatho Nevstu
Kristovu. Vidme tam ale tak produkt Satanova padlatelstv Nevstku.
Jan k, Uvidl jsem SVAT MSTO, NOV JERUZALM, jako NEVSTA
okrlen, jak sestupuje od Boha a Z BO SLVOU jako jaspis, jasn jako
kil (Zj 21,2.11).
Jet ped tm, ne ve vidn spatil Nevstu Kristovu, vidl Nevstku tu duchovn
cizolonici, kter vyznv, e miluje Boha, ve skutenosti vak miluje tento svt (Jk 4,4).
Ona je falen kesanstv. M vnj formu zbonosti (navenek sprvn uen), ale nem
jej moc (nem v sob Bo ivot) (2Tm 3,5).
Jan k, Vidl jsem enu, VELIK BABYLON, MATKU NEVSTEK, a hlas ekl,
Padla, velk e Babylon. Uvid DM Z JEJHO PORU. Jej dm stoup na vky
vk (Zj 17,3.5; 18,2.9; 19,3).
Ten kontrast je obrovsk. Zatmco Nevsta prola ohnm soudu a z Bo slvou jako
vzcn klenot, Nevstka v nm shoela na popel a dm jejho poru stoup na vky,
nebo to, co ji tvoilo, bylo holav.
Nevsta Jeruzalm a Nevstka Babylon jsou dva systmy prvn je od Boha, a druh je
pozemsk, duevn, dmonsk (Jk 3,15).
Podvejme se nejprve na Babylon.
Nzev Babylon se odvozuje od ve v Bbelu, je byla vybudovna z lidskho rozhodnut,
lidskmi silami a k slv lovka.
ekli jeden druhmu (Z LIDSKHO ROZHODNUT), vybudujme si (LIDSKMI
SILAMI) msto, a udlme si jmno (K SLV LOVKA) (Gn 11,3n).
Po mnoha letech, kdy Krl Nabkadnesar vystavl msto Babylon, hlavn msto svho
velkho svtovho impria a pohldl na n, prohlsil ve stejnm duchu: Tak tedy toto je
ten velk Babylon, kter jako sdlo krlovsk jsem j (Z LIDSKHO ROZHODNUT)
vybudoval silou sv moci (LIDSKMI SILAMI) a ke cti svho majesttu (K SLV
LOVKA) (Da 4,27).
Babylonsk v propadla soudu. Podobn Nabkadnesar, dky svmu vychloubn na sebe
uvedl neprodlen Bo soud (Da 4,28-30). Ve, co pochz z lidskho rozhodnut,
uskuteuje se lidskmi silami a vede k slv lovka, ukon Bo soud. Ve, jakkoli
velk nebo slavn, co vykonal lovk ve sv sle, zanikne, i kdyby se jednalo o prci
kesanskou.
40
irok hradby Babylonu budou zcela zboeny, jeho vysok brny budou spleny ohnm;
STAVITEL Z MNOHA NROD (kesant pracovnci?) SE NAMHALI ZBY-
TEN, JEJICH PRCI POZE OHE! (Jr 51,58).
Jeruzalm, naproti tomu, je Msto Bo (d 12,22). V dob Star smlouvy zde byl
vystavn Bo chrm. Jeruzalm, Bo pbytek, m svj pvod v Bo Svatyni, kterou
udlal Moj (Ex 25,8).
Moj tento Pbytek vytvoil pesn podle plnu, kter dostal od Boha.
.udlal vechno tak, jak mu Hospodin pikzal (Ex 40,16). To, co udlal, bylo
(Z BOHO ROZHODNUT).
Pbytek byl vystavn lidmi, kter Bh obdail svou moc:
Hle, povolal jsem Besaleela naplnil jsem ho Bom Duchem (Ex 31,1-5) (BO
MOC).
Byl vystavn k slv Bo:
Hospodinova slva naplnila pbytek (Ex 40,34) (K BO SLV).
Jen to, co je z Boha, co je uinno Jeho moc a je jen k Jeho slv, petrv na vky.
Takov dlo, kdy projde ohnm, zaz jako klenot, nebo je ze zlata, stbra a drahho
kamen.
Kdy porovnvme prvn a posledn strnky Bible, vidme, e mluv o dvou stromech (o
stromu ivota a o stromu poznn dobrho a zlho), kter pedstavuj dva nesluiteln
systmy Jeruzalm a Babylon.
Co se narodilo z Ducha z Boha, skrze Boha a pro Boha, zstv na vky. Co se narodilo
z tla z lovka, skrze lovka a pro lovka, zanikne.
ra lovka se nachz mezi Genesis a Zjevenm. Cht necht jsme soust jednoho
z tchto dvou systm bu toho, kter vyvyuje a oslavuje Boha nebo toho, kter
vyvyuje a oslavuje lovka. Jeden nsleduje Krista, druh nsleduje Adama. Jeden ije
z Ducha, druh ije z tla a due.
Bo hlas slyeli oba, Je i Adam. Rozdl byl v tom, e jeden poslechl, druh ne. Prv
tak, ekl Je, tomu bude s tm, kdo sly Jeho hlas jeden poslechne a svj dm vystav
na skle, kter se na vky nepohne; druh neuposlechne a svj dm vystav na psku a
jeho koncem bude zkza (Mt 7,24-27).
Dva domy, o kterch Je mluvil, jsou Jeruzalm a Babylon.
I dnes jsou lid, kte jsou ospravedlnn vrou. Vstoupili do Nov smlouvy zpeetn
41
Jeovou krv, nsleduj Ho a d se poslun Bo vl (jak je zapsna v kap. Mt 5 a 7).
Stavj tak na skle a maj podl na Jeruzalm. Patme-li skuten do tto spolenosti i
ne, zjistme, kdy teme oddl Matoue 5 a 7.
Prv tak jsou i dnes takov (a tch je naprost vtina), kte slchaj Jeova slova
z oddlu Matoue 5 a 7, ale tm, e ospravedlnn, vru a milost chpou nesprvn, ij ve
falen jistot a nedbaj na Jeova slova o poslunosti. Stavj tak na psku - Babylon, a
ten zanikne na vky.
Takov lid se povauj za kesany, vdy Je ekl, e mu, kter stavl na psku, byl
posluchaem Jeho slov. Urit nebyl pohan, kdy etl Bibli a chodil do crkve. Jeho
jedinm problmem bylo, e neuposlechl, a proto neme mt podl na vnm spasen,
kter Je zaslbil tm, kdo ho poslouchaj (d 5,9). Neml tu pravou vru, nebo nekonal
skutky poslunosti, v nich by jeho vra dola naplnn (Jk 2,22.26).
Ti, kdo nle (jsou v) Adamovi, nsleduj svou hlavu. Rovn oni neuposlechli zjevenou
Bo vli a nechali se Satanem pesvdit, e jist nezemou (Gn 3,4), budou-li spolhat
na to, e pijali Krista. Dr se tak falen jistoty a zstvaj v Babylonu.
Ti, kdo nle (jsou v) Kristu, se poznaj podle toho, e ij tak, jak il On (1J 2,6)
v poslunosti Bo vli. To jsou Kristovi brati a sestry (Mt 12,50) a jsou soust
Jeruzalma.
V Jeov podobenstv na konci oddlu Matoue 5 a 7 vidme, e domy obou mu,
moudrho i blzna, stly po uritou dobu vedle sebe, jako dnes Jeruzalm a Babylon,
dokud neudeily pvalov det a niiv povode. V dob, kdy se blzen zabval pouze
vnjm vzhledem (aby ml dobr svdectv od lid), moudr mu se na prvnm mst
staral o pevn zklady (nitern ivot v srdci ped Bo tv).
Jakmile piel d a udeil pval (Bo soud), byly proveny nejprve zklady, nebo
Piel as soudu a prvn na ad je Bo dm. Je-li to, co se dje nm, teprve zatek,
jak konec ek ty, kdo neposlouchaj Bo evangelium? Je-li spravedliv st spasen, co
bude s bezbonm a hnkem?" (1Pt 4,17n).
Ne kad, kdo mi k: Pane, Pane, vejde do krlovstv Nebes, ale ten, kdo in vli
mho Otce, kter je v nebesch. Mnoz mi v onen den eknou: Pane, Pane, co jsme tvm
jmnem neprorokovali a tvm jmnem neuinili mnoho mocnch in? A tehdy jim
vyznm: Nikdy jsem vs neznal (je pece psno: kdo he, ten Ho nepoznal - 1J 3,6).
Odejdte ode mne, initel nepravosti (Mt 7,21-23).
Vimnte si, e mnoz se povauj za kesany (vdy Jee oslovuj Pane) a dokonce
velmi emocionln (Pane, Pane!), avak svou vli ve svm ivot nepoddili vli Bo
a Pn je odmtne jako ty, kter nezn.
Pro Jeruzalm je charakteristickm znakem svatost. Je nazvn SVAT Msto (Zj 21,2).
Babylon se vyznauje svou velikost. Je nazvn VELIK msto (Zj 18,10). Zjeven jej
42
jedenctkrt nazv velik.
Ti, kdo ij v opravdov svatosti, poslouchaj Boha a milost skrze vru zskvaj ast na
Kristov povaze, jsou spolen budovni v Jeruzalm. Avak ti, kdo zde na zemi usiluj o
velikost (dobr svdectv od lid a lidskou chvlu) buduj Babylon a stvaj se jeho
soust.
Ji devatenct stolet se ozv voln k Bomu lidu, Vyjdte z n (z Babylonie) MJ
LIDE, abyste nemli ast na jejch hch a nedostali z jejch ran (Zj 18,4).
S pibliujcm se koncem tohoto vku, je to voln stle nalhavj a je skuten smutn,
e Bo lid me bt soust Babylonu. Mohlo by se toti stt, e bude odsouzen spolu
s n, pokud to jasn Bo voln nevezme vn. V ten den nikoho nezachrn, e zastval
prav uen, nebo uinil rozhodnut pro Krista, pokud podle toho pravho uen tak
neil a nekonal skutky poslunosti, nebo teprve tm lovk prokazuje pravost sv vry.
Kdy Bh uinil lovka ke svmu obrazu, inil to v touze, aby lovk zskal podl na
Bosk pirozenosti a zjevoval Jeho slvu.
A kdy lovk padl, Bh byl ochoten zaplatit jakkoli vysokou cenu. Poslal svho Syna
v podobnosti tla hchu a jako ob za hch a odsoudil hch v tle ( 8,3). Padlmu
lovku uchystal Cestu, dky n by se mohl obnovit a navrtit tam, kde by se mu jet
jednou dostalo monosti naplnit Bo zmr.
Otec, Syn i Duch Svat spolen pracuj na vykoupen lovka a jeho promn. A akoli
mnoho lid ve svm blznovstv Bohu neodpovd, Bo zmr se pece napln dky
ostatku (tm nemnoha, kte tu zkou cestu k ivotu nachzej) a kte se poddali Bohu
jako Je, a skrze kter Bh zjev svou slvu, nejen zde v ase, ale tak na vnosti, kdy
na nich proke, jak nesmrn je bohatstv Jeho milosti, j se jim dostalo skrze Jee
Krista.
Jemu bu veker slva nyn i na vky.
Kdo m ui k slyen, a naslouch.

Copyright - Zac Poonen (1977)
Tato kniha podlh autorskm prvm, aby se zabrnilo zneuit.
Bez psemnho souhlasu autora nesm bt
vytitna ani peloena.

Povolen je vak udleno ke staen nebo tisku kterkoli sti tto knihy
za pedpokladu, e je distribuovna zdarma,
za pedpokladu, e nebudou provdny dn zmny
a za pedpokladu, e bude uvedeno jmno a adresa autora,
a pokud toto prohlen o autorskch prvech bude uvedeno
na kadm vtisku.
Pro dal informace prosm kontaktujte: vydavatele