Akumulatory

20.
prosince 2008
aneb letem svtem startovacch olovnch akumultor
Skoro ve o akumultorech
a nabjen
Zpracoval:
Marconi
Strnka 2
Skoro ve o akumultorech a nabjen
STRUN OBSAH

ST I. - AKUMULTORY, ROZDLEN, FUNKCE str. 4

Galvanick (elektrochemick) zdroje proudu str. 5
Vlastnosti olovnho akumultoru str. 6
Konstrukce olovnho akumultoru str. 8
Bezdrbov akumultory str. 9
Akumultor se zaplavenmi elektrodami str.10
Akumultory s vzanm elektrolytem - AGM str.12
Gelov akumultor str.13
Gelov nebo AGM? str.14

ST II. - MLI BYCHOM ZNT str.17

Pl akumultoru str.17
Napt akumultoru str.17
Proud str.18
Jmenovit kapacita akumultoru str.18
Vnitn odpor akumultoru str.18
Samovybjen akumultor str.19
Startovac kapacita, vybjec proud str.19
Hlubok vybjen str.20
Zkladn charakteristiky akumultoru str.21
Jak daje se o akumultoru bn uvdj str.22
Tvary elektrod str.22
MF, SLA, SLI str.22
Peukertova konstanta str.22
Strnka 3
Co znamen pojem sulfatace? str.23
Co se v olovnm akumultoru dje pi vybjen/nabjen? str.26

ST III. NABJEN AKUMULTORU str.29

Charakteristika U str.30
Charakteristika I str.30
Charakteristika W str.31
Pokyny pro nabjen str.34
Dleit poznmky k nabjen str.39
Teplotn kompenzace str.40
Udrovac nabjen (udrovac proud) str.40
Rychl nabjen (nabjen velkm proudem) str.41
Odpojovn akumultoru str.42
Nabjeky str.42
Postup uveden do provozu novho akumultoru str.43

ST IV. PROVOZ A DRBA AKUMULTORU str.45

Zvady akumultor str.48

st V. - SHRNUT A ZVR str.49

Jak akumultor si mm vybrat? str.49
Strun shrnut str.52
Pipomeme si str.53
Omyly, se ktermi se mete setkat str.55
Zvr str.58
Strnka 4
Tento materil jsem zpracoval po zjitn, e zkladn soust elektrick
soustavy vozidla, bv mnohdy opomjena i kdy se podstatnou mrou podl
na jeho fungovn. Tato publikace, dky svmu rozsahu, neme dt
odpovdi na vechny otzky, i popsat ve, co problematika akumultor,
jejich nabjen a drby, pedstavuje. Vm vak, e v n najdete alespo
zkladn informace pro obecnou orientaci v tto oblasti a pome Vm
vyvarovat se nkterch chyb.
Dleit upozornn! Pokud v tto publikaci uvdm njak hodnoty napt a
dobjecch proud, jedn se o orientan, obvykl hodnoty, kter se mohou
u konkrtnho vrobku nepatrn liit. Prostudujte pslunou technickou
dokumentaci vrobce, nebo pbalov letk danho akumultoru. Konkrtn
pokyny pro nabjen, vetn svorkovch napt akumultoru vzhledem k
hloubce vybit, ppadn kompletn nabjec/vybjec kivky lze zskat jako
soust dokumentace danho akumultoru. Hodnoty se mohou, dle typu a
vrobce, nepatrn liit. Pokud tyto hodnoty neznte, nebo jsou Vm
nedostupn, pouijte daje definovan v tto publikaci.
Publikace nen mylena jako kuchaka, pesn definujc jednotliv postupy a
reflektujc komplexn otzky dan problematiky, ale slou vhradn k
zskn zkladn orientace v problematice akumultor, jejich parametr,
nabjen, drb, provozu a orientaci v pslun terminologii.

ST I. - AKUMULTORY, ROZDLEN, FUNKCE

Naletn motocykl ne a ne nastartovat. Baterie vypovd slubu. Klasick,
bezdrbov, gelovka, takov a makov, prost kdo se v tom m vyznat.
Dokud akumultor poslun pln svj el, vtinou zapomnme, e njak
v motocyklu (automobilu) vbec mme. Problm nastv, kdy akumultor
sele. Rozdl v cen akumultor je nepehldnuteln a i pro ten nejlevnj
akumultor musme shnout pomrn hluboko do kapsy. A tak ns zajm,
zda za sv penze dostaneme spolehliv vrobek, kter uspokoj veker
energetick nroky naeho stroje za vech reim jzdy. Mn si u vmme
jeho poteb bhem provozu. Viml jsem si, e se na internetovch frech
objevuj, v souvislosti s akumultory, informace, kter jsou nkdy zavdjc,
nkdy myln. A m mn nkte vd o konstrukci a vlastnostech
akumultor, tm zasvcenj a zmatenj, ale o to pesvdivj nzory od
nich uslyme. Smutn je, e mnohdy i prodejci akumultor o nich tvrd
skutenosti, kter jsou spe znakem neznalosti a obecn ench mt, ne
Strnka 5
jejich odborn erudice. Tak se pojme spolu podvat, jak to s tmi
akumultory vlastn je.

Galvanick (elektrochemick) zdroje proudu

Zdrojem elektrick energie me bt mimo jin cel ada galvanickch
(elektrochemickch) lnk, pracujcch na rznch principech. Vak jen
jeden druh umouje inn elektrickou energii nejen vydvat, ale tak
akumulovat. Ano, je to akumultor.
Na vod mi dovolte malou odboku do
t e r mi nol ogi e . V s ouvi s l os t i
s galvanickmi (elektrochemickmi)
zdroji elektrick energie mluvme o
lnku (monolnku). Vce lnk
spojench dohromady pak tvo baterii.
Vce akumultorovch lnk tvo
akumultorovou baterii. My se vak
nebudeme dr et p s n t t o
terminologie (nejsme v hodinch
fyziky), ale budeme zde prost hovoit
o akumultoru nebo baterii a vdy pod
t mi t o poj my budeme chpat
akumultorovou baterii. Akumultory
pat mezi tzv. sekundrn lnky,
kdeto primrnmi pak oznaujeme
takov lnky, kde probh nevratn
reakce vybjen elektrick energie v lnku se sniuje a do jejho
vyerpn, bez monosti jejho obnoven, dobit.
Poznmka: Nkter klasick such galvanick lnky nedobjec
baterie (primrn lnky), lze za uritch okolnost, v omezen me, tak
dobjet. Napklad klasick uhlo-zinkov baterie. Jen je teba dodret
urit zsady. Svorkov napt jednoho lnku nesm bhem vybjen klesnout
cca pod 1 V, nabjec proud mus bt velice mal (nabjec napt nesm bt
vt ne napt, pi kterm dochz k rozkladu sol tvocch elektrolyt). Za
optimum se povauje cca 0,1 mA na 1 cm
2
povrchu zinkov elektrody
nabjenho lnku (celkem se bude jednat o proudy nejve nkolika mlo
mA) a dobjme vdy ihned po ukonen odbru proudu z lnku a to
Obr. 1Automobilov akumultor zna-
ky Exide spolenosti Powerstream
Rok 1922, USA.
Strnka 6
stabilizovanm zdrojem proudu. Poet vybjecch a nabjecch cykl me
kupodivu doshnout i nkolika destek a set, ne dojde k destrukci lnku.
Pro praxi to dnes, v dob modernch dobjecch lnk s pomrn dlouhou
ivotnost, valn vznam nem, berte to spe jako technickou zajmavost.
Akumultorov lnky jsou rzn konstrukce. Kyselinov olovn,
alkalick napklad nikl-elezov, stbro-zinkov, nikl-kadmiov, nikl-
metal-hydridov, atd. Kad takov lnek m
sv specifika, vhody a nevhody, sv
charakteristiky, dky kterm nalz upoteben
v t kter oblasti prmyslu, zdravotnictv,
telekomunikac, doprav, spotebn elektronice,
atd. V automobilovm a motocyklovm
prmyslu se vyuv u mnoho destek let lnek
olovn. Pro tomu tak je, si povme v dal
sti. A snad pro doplnn, princip olovnho
akumultoru objevil nmeck vojensk lka J.
W. Sinsteden roku 1854 a prvn olovn
akumultorov baterie spatila svtlo svta ve
Francii roku 1859 n.l. (G. R. Plant). Zazen
tvoily olovn desky ponoen do roztoku
kyseliny srov, mezi n bylo vloeno pltno
jako separtor (viz obr. 3). Vlastn podobn konstrukce vydrela olovnm
akumultorm dodnes, by v daleko sofistikovanj podob.

Vlastnosti olovnho akumultoru

Olovn akumultor nalezl pro sv vlastnosti irok uplatnn v mnoha
oborech lidsk innosti. My se vak zamme na akumultory pro motorov
vozidla a u automobilov, nebo motocyklov. Mon si kte, e je
pece jedno, k emu je akumultor uren, pokud m odpovdajc napt a
kapacitu. Do urit mry ano, vak pi blim zkoumn zjistme, e jin
poadavky klademe na akumultor pro napjen napklad traknch i
telekomunikanch zazen a jin pro startovn motoru automobilu. Kad
oblast nasazen sleduje jin vlastnosti. Napklad akumultor v motorovm
vozidle pracuje v reimu, kdy otoenm klku zapalovn motocyklu nebo
automobilu, mus akumultor uspokojit znan proudov poadavky na
rovni a nkolika set ampr, piem po nastartovn, mme-li palubn
Obr. 2Gaston Plant
Strnka 7
dobjec soustavu v podku, je akumultor prakticky u jen dobjen, nebo
veker energetick poteby vozidla do znan mry pokrv alterntor.
Naopak v jinm reimu pracuj teba zlon akumultory pro napjen
pota nebo celch potaovch st. Zde akumultor, pod dohledem dc
elektroniky, kter db o jeho kondici, ek na svoji pleitost vpadek
sovho napjen zazen. Jeho zaten je pak pesn definovan, tm
konstantn, bez velkch piek a vkyv. Jin poadavky jsou na trakn
akumultory, jin na napjen prvk spotebn elektroniky, nebo energetick
zlohovn pamt mikroprocesor.
Pro se ve vozidlech, a u motocyklech i automobilech, vyuv nco tak
starobylho, jako je olovn akumultor? Pro ne jin, modernj typ?
Vdy je velmi tk. Hmotnost olovnho akumultoru je cca 4 a 5 x vt
ne hmotnost nikl-elezovho akumultoru stejn kapacity, ivotnost
olovnho akumultoru je jen nkolik mlo rok, kdeto alkalickch i deset
let. Ano, olovn akumultor nen dokonal, m vak adu vhodnch
vlastnost. Napklad velice mal vnitn odpor (cca 0,001 Ohmu), dky
nmu je akumultor schopen krtkodob dodvat mnoho energie (velk
proud) pi zanedbatelnm poklesu jeho svorkovho napt. A to je vlastnost,
kterou potebujeme prv pi startovn motoru (startr si vezme klidn 80 -
120A, u dieselovch motor i vce jak 300A).
Svoji podstatnou roli vak hraje celkem pzniv
cena olovnch akumultor a zvldnut, lty
proven technologie vroby. Olovn
akumultor m velkou energetickou innost
(cca 85%), to znamen, e vyd velk podl
dodanch amprhodin. Olovn akumultory
mohou pracovat v mnoha reimech, pomrn
pzniv je tak prbh jejich nabjecch a
vyb j ec ch charakt eri st i k. Al kal i ck
akumultory maj vtinou vdy njak ale.
Napklad Ni-MH akumultory jsou drah (na
jednotku kapacity stoj asi 10 x vce ne
olovn), Ni-Cd maj pamov efekt, Ni-Fe
ni energetickou innost, navc plynuj
prakticky od samho potku nabjen, atd.
Shrneme-li vlastnosti olovnho akumultoru, pak jako vhodu meme
oznait nzk vnitn odpor, schopnost dodat po krtk okamik vysok
proud, vysokou energetickou innost, schopnost zvldnout pomrn
nron provozn podmnky ve vozidle a pijateln pomr cena/vkon. Jako
Obr. 3Plantv akumultor.
Strnka 8
nevhody meme oznait zejmna omezenou ivotnost a velkou hmotnost.
Poznmka: hmotnost dnench modernch akumultor se dky jejich
konstrukci vznamn snila. Napklad v 30. letech minulho stolet vil
40Ah akumultor cca 21 kg, kdeto dnes m takov akumultor hmotnost
zhruba polovin.

Konstrukce olovnho akumultoru

Konstrukce akumultoru je v zsad u vtiny typ automobilovch a
motocyklovch bateri stejn. Akumultor je tvoen plastovm kontejnerem
(monoblokem) na jejm vrcholu nalezneme vyveden kladn a zporn pl
baterie, ppadn plnc i odvtrac ztky, nkdy i indiktor stavu nabit.
Uvnit je akumultor tvoen jednotlivmi lnky, kter jsou sriov
propojeny (sriovm propojenm se napt jednotlivch lnk st). Vlastn
lnky tvo sytm kladnch a zpornch olovnch desek ve form mek,
kter jsou vzjemn oddleny pro elektrolyt propustnm separtorem a
ponoeny do zedn kyseliny srov o pedepsan hustot (tzv.
akumultorov kyselina). Aktivn hmotou kladn mky je jemnozrnn,
provit, kyslink oloviit (v nabitm stavu je kladn mka hnd),
zpornou m ku t vo
houbovit olovo (v nabitm
stavu je zporn mka ed).
V detailech se pak jednotliv
akumultory li. Kad
vrobce m sv een mek
a s epar t or , j ej i ch
konfigurac se sna zajistit
z e j m n a p r o d l o u e n
i vot nost i akumul t oru,
snen vnitnho odporu,
zmenen samovol nho
v y b j e n a z l e p e n
startovacch schopnost i za
nzkch teplot. Akumultorov baterie o jmenovitm napt 12V obsahuje 6
akumultorovch lnk, baterie o napt 6V pak lnky 3.

Obr. 4pohled pod vko do akumultoru
Strnka 9
Olovn akumultory meme rozdlit do 2 zkladnch kategori:
akumultory vyadujc drbu
akumultory bezdrbov
Akumultory vyadujc drbu jsou nejstarmi a dnes klasickmi
akumultory. Takov akumultor snadno identifikujeme tm, e na vrcholu
(na vku) jsou roubovac inspekn ztky, kter
slou ke kontrole hladiny elektrolytu a
ppadnmu doplovn destilovan vody. Tento
typ akumultor s elektrodami zaplavenmi
vodnm roztokem kyseliny srov - elektrolytem
(proto se jim k se zaplavenmi elektrodami)
vyaduje vdy drbu, i kdy dnes ji nikoliv
intenzivn.
Tato drba spov v pravideln kontrole
pedepsan hladiny elektrolytu, kter innost
akumultoru kles jednak pirozenm odparem,
jednak plynovnm, elektrolzou - rozkladem
H
2
O na kyslk a vodk, pi nabjen. Do
akumultoru dolvme vhradn destilovanou vodu, ppadn kontrolujeme
hustotu elektrolytu po plnm nabit dosahuje 1,28 g/cm
3
(plat pro
automobilov/motocyklov startovac akumultory), pi teplot 25
0
C.
Hustota elektrolytu roztoku kyseliny srov, je teplotn zvisl (pi 10
0
C
bychom namili cca 1,29 g/cm
3
, pi 40
0
C cca 1,27 g/cm
3
). Proto, pokud se
teplota, pi kter provujeme stav akumultoru zsadn li od 25
0
C, musme
zjitn hodnoty hustoty elektrolytu korigovat. Za snen teploty namme
hustotu vy ne je skutenost, pi zven naopak. Souasn modern
akumultory vak dky sv konstrukci vykazuj ni ztrty vody a tak se
inspekce omezuje na kontrolu hladiny elektrolytu v intervalu cca 3 a 12
msc podle konkrtnho typu, proveden a provoznm reimu akumultoru.

Bezdrbov akumultory

Pod pojmem bezdrbov akumultor se schovv nkolik rznch een
akumultor a tedy i cest k bezdrb. Ji jsme si ekli, e drbou
rozumme pravidelnou inspekci hladiny elektrolytu a z tohoto pohledu
kategorie akumultor, o kterch budeme dle hovoit, takovou innost
Obr. 5olovn ingoty pi-
praven pro vrobu aku-
multor
Strnka 10
nevyaduje a dokonce, v mnoha ppadech, ani neumouje. Budi vak
eeno, e drbu akumultoru nelze omezit pouze na zjitn rovn hladiny
elektrolytu, ale je vhodn as od asu zkontrolovat stav elektrod svorek.
Jejich oxidace je samozejm na zvadu, nebo omezuje proces nabjen i
naopak vdeje energie, zejmna pi momentln velk proudov poteb.
Dothneme tedy na svorkch vechny roubov spoje, ppadn je oetme
pastou proti korozi. Do drby meme zahrnout tak pravideln dobjen
akumultoru napklad bhem zimn odstvky vozidla, kontrolu dobjec
soustavy a jej ppadn sezen pokud to dan konstrukce umouje.
V tchto bodech se drb nevyhneme a u s drbovm nebo
bezdrbovm (Maintenance Free) akumultorem.

Akumultor se zaplavenmi elektrodami

I takov akumultor bv vydvn za bezdrbov (i kdy pesnj by asi
bylo mluvit o jakmsi semi-bezdrbovm een). Je toho dosaeno zejmna
legovnm mek elektrod vpnkem. Dvj technologie vyuvala mky
vhradn dotovan antimonem, obsah Sb byl pomrn vysok, cca 6-7%.
Takov een bylo voleno pro zajitn dostaten tuhosti mek. Dnes se
vak vyuv v mnoha akumultorech na kladn elektrod antimonov
koncepce (Pb/Sb) se snenm obsahem Sb, kdeto na zporn pak tzv.
kalciov (vpnkov) koncepce (Pb/Ca) - napklad v baterich AKUMA
Obr. 6zbr z vrobnho zvodu (Topin Battery, na)
Strnka 11
Comfort. Z tohoto een pak vznikla koncepce kalcium-kalcium, kter
vyuv vpnk na obou mkch, tedy jak zpornch tak i kladnch. Jedn
se o kompozit, jeho zkladem je olovo s psadami antimonu v dvce cca 1,5
3% a vpnku v dvce cca
0,08 0,12%. Dotovn
vpnkem se mimo jin
pzniv projevilo na odparu
vody, kter je nyn minimln
(snil se cca na ptinu
h o d n o t y o b v y k l u
akumultoru Pb/Sb). Tm je
dosaeno, e hl adi na
elektrolytu (by nepatrn
kles), se udruje na bezpen
rovni po dlouhou dobu ivotnosti akumultoru. Samozejm za pedpokladu
sprvn funkce dobjec soustavy vozidla a odpovdajc pi pi
dlouhodobm odstaven. Konstrukn se vak jedn o klasick akumultor se
zaplavenmi elektrodami, jen dolvac otvory jsou asto skryty bnmu
uit pod vkem. Speciln ztky nebo vko akumultoru s jakmsi
labyrintem kanlk osazench gumovm nebo teflonovm tsnnm,
omezuj mon nik elektrolytu pi nklonu nebo pevren, zrove vak
zajiuj bezpen odvtrvn nahromadnch plyn. U nkterch
akumultor se meme setkat s indiktorem nabit. Jedn se vlastn o
kulikov hustomr, jeho indiktor tvo prhledov oknko do komrky
hustomru, v jeho kanlku je jedna nebo dv barevn kuliky (obr. 7 a 8).
Konstrukce kalcium-kalcium se rovn pzniv projevuje na samovybjen
akumultoru. U klasickho akumultoru koncepce olovo-antimon je hodnota
samovybjen cca 1% za den,
kdeto u konstrukce kalcium-
kalcium kles a na tetinu.
Te c h n o l o g i e m e k
akumultor se neustle
vyvj, kad vrobce m
svoje een. Leguje se i
stbrem (Bosch), selenem
(Bren) a dalmi prvky. O
vlastnostech mek a tm
akumultoru vak nerozhoduje jen sloen kompozitu, ale tak jejich tvar a
konstrukce. Zejmna konstrukn een mek a jejich technologie vroby
Obr. 7jedno kulikov hustomr
Obr. 8dvou kulikov hustomr
Strnka 12
me znan ovlivnit nchylnost ke korozi, odluovn aktivn hmoty a
nsledn destrukci akumultorovho lnku.

Akumultory s vzanm elektrolytem - AGM

Vvoj akumultor nikdy neustal. Jednm z progresivnch een jsou tzv.
akumultory AGM (Absorbed Glass Mat). Jejich historie sah k potku 70.
let, kdy byla definovna
konc e pc e a kumul t or u
s vzanm elektrolytem.
Jednm z prkopnk AGM
technologie byla spolenost
Gates Corporation (USA),
kter v roce 1973 uvedla na trh
akumultorov lnky pod
obchodnm nzvem Cyklon
TM

(mimochodem, prodvaj se
dodnesviz obr. 24). Na n
pak navzala v roce 1992
adou AGM akumultor Genesis (od roku 1993 pod kdly spolenosti
Hawker Group).
AGM akumultor m ponkud jinou konstrukci separtoru a uzpsoben
een elektrod - mek. Akumultory AGM naleznete mimo jin i ve
vojensk technice letectv (nap. v letadlech F/A-18, F-117 Stealth, nebo
C-130 Hercules). Vlastn AGM akumultorov lnek se skld z mnostv
kladnch a zpornch elektrod, je jsou oddleny specilnm separtorem ze
skelnch vlken dotovanch brem (obr. 9), kter tsn pilh na jednotliv
mky. Vhodou tohoto typu separtoru je vynikajc iontov vodivost,
umoujc rychl prnik plyn a tm innou rekombinaci na zporn
elektrod a vbornou schopnost vzat elektrolyt. Konstrukce tak omezuje
mezimkov zkraty, drolen aktivn hmoty, co m blahodrn inek na
ivotnost akumultoru a dle sniuje riziko stratifikace kyseliny - jaksi
vrstven hladin kyseliny s rznou hustotou, kdy se u dna akumultorov
ndoby hromad elektrolyt s vy koncentrac. Stratifikace napomh
sulfataci a vede k rychlej degradaci akumultoru. Tento problm je vak
velkm strakem zejmna u stacionrnch zdroj proudu (s velkou vertikln
vkou lnk), ne v akumultorech vozidlovch. A nyn to podstatn.
Obr. 9skeln vlkna a ze kterch je vyrbn sepa-
rtor AGM akumultor
Strnka 13
V akumultorech tohoto typu je elektrolyt prv vzn (vskl)
v separtoru. Proto AGM akumultor nem zaplaven elektrody (hladinku
elektrolytu) a pokud bychom se podvali dovnit (nedlejte to), bude se nm
zdt, e je such, bez elektrolytu. Ppadnm dolitm destilovan vody jej
znime. Dky konstrukci AGM akumultoru je samozejm vylouen nik
elektrolytu pi naklonn i pevren.
Vhodou AGM akumultor je velk podan vkon za nzkch teplot,
vysok odolnost vi otesm, zven kapacita pi snen hmotnosti,
absolutn bezdrbovost dn dolvn destilovan vody, dn hldn
hladiny elektrolytu a rovn pomal samovybjen.

Gelov akumultor

V kategorii bezdrbovch akumultor panuje velk zmatek a ani prodejci
akumultor nebvaj bohuel vdy nositeli sprvnch informac.
Akumultory AGM jsou asto chybn oznaovny jako gelov, navc
informace o konstrukci gelovch akumultor jsou veejnosti problematicky
dostupn a tak nastupuj mnohdy domnnky a to i pesto, e gelov
akumultory ji maj za sebou znan kus historie a rozhodn nejsou
poslednm technologickm vkikem. Napklad Akkumulatorenfabrik
Sonnenschein si patentovalo VRLA gelovou baterii ji v roce 1957 a ve
stejnm roce zahjilo jej vrobu.
Konstrukce gelovho akumultoru je vak podobn kadmu jinmu
akumultoru. Obsahuje sestavu kladnch a zpornch mek oddlench
celkem bnm separtorem. Vak elektrolyt je zde vzn v tixotropnm
kemiitm gelu (SiO
2
, kter je pak aditivovn dalmi ltkami) nikoliv
v separtoru jako u AGM! Zjednoduen se d ci, e gelov akumultor je
konstrukn velice podobn akumultoru se zaplavenmi elektrodami, jen
msto tekutho elektrolytu obsahuje gel elektrolyt v kemiit suspenzi. Ani
zde, stejn jako u akumtoru AGM, nehroz vylit elektrolytu a u pi
nklonu, nebo pevren. Vhodou gelov koncepce je ni citlivost na vy
provozn teplotu, kdy napklad u AGM me za vysokch teplot pi nabjen
bez teplotn kompenzace dojt k tzv. teplotnmu zkratu za vvinu znanho
mnostv plyn. Nsledkem me bt destrukce akumultoru. Gelov
akumultory snily, dky suspendovanmu elektrolytu, riziko stratifikace
kyseliny prakticky na nulu. Stejn tak, jako u technologie AGM, jsou gelov
akumultory bezdrbov, se zvenou kapacitou pi snen hmotnosti a
Strnka 14
nzkou hladinou samovybjen. Lpe snej provoz za zvench teplot a
hlub vybjen. I gelov akumultory naly uplatnn ve vojensk technice.
Najdeme je napklad v tancch NATO.
Uzaven koncepce akumultor (a u
gelovch nebo AGM) maj pro snen
odparu vody samozejm mky
konstruovny z olovnho kompozitu
dotovanho vpnkem, kter se rovn
pzniv podl na snen boulivho
plynovn jak jej znme z konvennch
akumultor. Konstrukce akumultoru
(mek) je dle uzpsobena tak, aby
vznikajc plyny pi nabjen zde mohly
inn rekombinovat. Akumultory pracuj
na principu tzv. kyslkov rekombinace,
kdy voln kyslk uvolovan v pozdjch fzch nabjen prochz pry
separtoru od kladn elektrody k zporn, kde je redukovn na vodu (za
uvolnn tepeln energie). Tmto procesem se tak vznamn sniuje mnostv
plynnho kyslku a vodku vznikajcho pi nabjen (pebjen) akumultoru.
Tak bylo dosaeno prakticky pln hermetinosti tchto bateri.
Gelov nebo AGM bezdrbov akumultor nebv vybaven klasickmi
roubovacmi ztkami, by meme v nkterch ppadech jaksi ztky
objevit. Ty vak slou jen k prvotnmu naplnn elektrolytem ped uvedenm
do provozu. Po jejich uzaven se ji nikdy neotevraj. Motocyklov
(automobilov) gelov a AGM akumultory jsou vdy vhradn tzv.
koncepce VRLA, tj. ventilem zen (VRLA - Valve Regulated Lead Acid
batteries). Akumultory jsou vybaveny ventilem, kter slou k regulaci
pracovnho tlaku uvnit akumultoru a zrove psob jako bezpenostn
petlakov ventil (oteve se pi tlaku asi 10 - 40 kPa dle typu akumultoru).
Jeho konstrukce je eena tak, e neumouje prnik vzduchu z okolnho
prosted do pracovnho prostoru akumultoru.

Gelov nebo AGM?

Upmn eeno, na tuto otzku nelze kvalifikovan odpovdt. Nkte
vrobci se piklonili ke gelov koncepci, jin k AGM a nkte pro jistotu
produkuj ob ady (napklad VARTA). Jist, jsou teoretick argumenty pro
Obr. 10MF akumultor Exide
Strnka 15
a proti, ale neexistuj exaktn srovnvac testy, nebo jsou nm nedostupn.
Proklamace vrobc pak nelze brt za bernou minci, udvan parametry jsou
mnohdy definovny dle rozdlnch technickch norem a vsledky tak nejsou
vdy zcela soumiteln.
Pro zajmavost uvdm, e jist vrobce produkujc gelov akumultory
tvrd, e jeho gelovky vydr do ztrty poloviny kapacity 1000 nabjecch/
vybjecch cykl dle dan metodiky, kdeto konkurenn AGM jen 500
cykl. Jene vrobce AGM akumultor tvrd to sam, ale naopak, tedy ve
prospch AGM proveden. East Penn uvd tabulku, kde porovnval
ivotnost 3 gelovch akumultor, 3 AGM rznch znaek v tzv. BCI - 2
Hour Life laboratornm testu. Nejlep vsledek podala gelovka tohoto
vrobce, a pak to bylo prostdno - nkdy doshl lepch vsledk AGM
jindy gelov akumultor. Pokud bychom zprmrovali dosaen hodnoty,
nepatrn pznivj vsledky podaly gelov akumultory, kter vykzaly
v prmru cca o 10% del ivotnost. Pokud vak budeme ignorovat nejlep
a nejhor vsledek jako vjimen extrm, pak to vychz o 30% lpe ve
prospch AGM. Take jak akumultor m vt ivotnost? Tko ci.
Nenechme se tedy unst marketingovmi grafy a eknme, e ivotnost obou
proveden je cca stejn. Hodn bude zleet na provoznch podmnkch.
Dotknme se vak alespo rmcov jejich porovnn. Ob koncepce jsou
bezdrbov, dnes vhradn tzv. VRLA koncepce tedy ventilem zen.
Ventil slou, mimo jin, jako petlakov pojistka pro odvod plyn, pokud
tyto nesta rekombinovat uvnit akumultorov ndoby. Ob een eliminuj
vytkn elektrolytu pi nklonu nebo pevren, oba akumultory jsou
prakticky hermeticky uzaven. Ob koncepce jsou vysoce odoln proti
otesm. AGM akumultory maj vt aktivn
plochu mek, proto dosahuj vych
startovacch proud a podvaj vborn vkon
za nzkch teplot. Nejlep srovnn parametr
jednotlivch typ akumultor je mon u
vrobce te znaky, tm vyloume vliv
rozdln metodiky pro jejich zskn a snahu sv
vrobky pedstavit v ponkud lepm svtle.
Firma Varta produkuje prakticky vechny typy
akumultor. Podvejme se tedy, co uvd ve
svch data-sheets. Jako vzor si vybereme
motocyklov akumultor 12V o kapacit 10Ah.
Gelov akumultor m hmotnost 3,5 kg, objem
Obr. 11drbov akumul-
tor Yuasa; vlevo je patrn ha-
dika na odvtrn plyn
Strnka 16
ndoby 1,75 dm
3
, vybjec proud (dle EN) 90 Ah. AGM akumultor stejnho
typu m hmostnost 3,2 kg, objem ndoby 1,37 dm
3
, vybjec proud (dle EN)
120 Ah. Dle tchto daj vychz jako ponkud vhodnj akumultor
technologie AGM. Pi ni
hmot nos t i a men ch
rozmrech m st ej nou
kapacitu (10Ah), vak je
navc schopen dodat o tetinu
(33%) vt startovac
proud (vhodn pro studen
starty) ne akumultor
gelov. A jak je to s cenou u
stejnho prodejce? AGM
akumultor 1.921,- K,
gelov pak 1.726,- K.
Take je snad gelov
k o n c e p c e p e k o n n a
technologi AGM? To jist
ne. AGM technologie je sice
vlajkovou lod mnohch
vrobc akumultor, nicmn gelov akumultor m rovn sv pednosti.
Gelov akumultory jsou mn citliv na hlubok vybjen ne AGM,
rekombinace plyn je zde zpravidla inj a jsou rovn mn nchyln k
tzv. teplotnmu zkratu jak jsme si ekli ji dve. V ppad odstvky pak
ztrcej o nco pomaleji svoji kapacitu ne akumultory AGM. Vrobci, kte
zaloili svoji technologii na gelovm proveden, snej argumenty pro
obhajobu sv koncepce. Vrobci AGM zase pro akumultory s vzanm
elektrolytem.
A pouijete ve svm motocyklu akumultor AGM nebo gelov, neudlte
chybu. Z naeho hlediska jsou ob technologie prakticky rovnocenn. Spe
si dejme pozor na neznakov, podezele levn akumultory. Tyto no-
name akumultory mohou (ale nemus) mt zpravidla hor technologii
vroby, lnek me mt dokonce men poet mek, zvady mohou bt na
stran separtoru (trhliny) i elektrolytu (problematick istota). Takov
akumultor pak m omezenou ivotnost, vy ztrtov odpor a men
startovac proudy ne je obvykl. Vak i u znakovho vrobku se mete
setkat se zvadou a krtkou ivotnost. Proto je dleit vylouit pokozen
akumultoru nevhodn nastavenou dobjec soustavou, i nevhodnm
postupem pi dobjen mimo vozidlo.
Obr.14nahldnut pod pl akumultoru
Strnka 17
A jak jsou na tom akumultory se zaplavenmi elektrodami? Nejsou u
technickm anachronismem? Ani nhodou. Dnen modern konstrukce
akumultor dosahuj vbornch vsledk a rozhodn nepat do starho
eleza". Napklad akumultor Varta s antisulfan pravou o kapacit 12Ah
m vybjec proud 120A, kdeto gelov akumultor stejnho vrobce a stejn
kapacity jen 100A. Samozejm, hodn zle na konkrtnm proveden
akumultoru, jeho architektue - akumultor dan technologie, by obdobn
kapacity, me poskytovat znan rozdln vybjec proudy. A abychom po
ve provedenm srovnnm peci jen rehabilitovali gelovou koncepci, tak
uvedu dal porovnn. Dan antisulfan akumultor Varta se zaplavenmi
elektrodami 20Ah m vybjec proud 200A, gelov tho vrobce s kapacitou
jen 18Ah vak u nepehldnutelnch 260A.
Obecn je nutno ci, e konen parametry toho kterho akumultoru zvis
na danm vrobci, pouit technologii a proveden akumultoru.
Nezanedbatelnm faktem je, jakou strategii dan vrobce sleduje. Me to
bt honba za excelentnmi parametry, kter se logicky projev na cen
akumultoru, nebo naopak snaha nabdnout akumultor za hubiku, od
kterho vak nelze ekat dn mimodn vkony. Pstup a detaily se li,
proto mezi jednotlivmi provedenmi akumultor stejn technologie
(gelov, AGM, se zaplavenmi elektrodami), vak rznch vrobc,
sledujeme rozdly ve vkonech.

ST II. - MLI BYCHOM ZNT

V tto sti vysvtlm nkter nejbnj pojmy, se ktermi se v souvislosti
s akumultory mete setkat a popeme si elektrochemick reakce
probhajc pi nabjen a vybjen olovnho akumultoru.
Pl akumultoru je zpravidla z blho (mlnho, poloprhlednho)
nebo ernho plastu. Bl plast signalizuje klasick drbov akumultor se
zaplavenmi elektrodami, ern pak vtinou akumultor bezdrbov (a u
se zaplavenmi elektrodami, nebo AGM i gelov).
Napt akumultoru udv se ve voltech [V] a je zvisl na potu lnk
baterie. U olovnho 6-ti lnkovho (12-ti voltov baterie) pln nabitho
akumultoru je jeho svorkov napt cca 12,6 a 12,8V, kdeto pln vybitho
cca 10,5V. U t lnkovho (6-ti voltov baterie) jsou hodnoty polovin.
Napt na akumultoru dosahuje pi nabjen a vybjen jinch hodnot, sleduje
Strnka 18
tzv. nabjec a vybjec kivku, kter m ponkud odlin prbh. Jednotkou
tisckrt men je milivot [mV].
Proud udv se v amprech [A], ppadn v jednotkch 1000 x mench,
miliamprech [mA]. Hodnoty proudu provzej kad elektrick obvod,
akumultor nevyjmaje. Zjiujeme doporuenou hodnotu dobjecho proudu,
potme dobu nabjen pi konstantnm proudu, proudov odbr spotebi a
dle toho dimenzujeme akumultor, atd.
Jednoduch vpoet - proudov odbr I spotebie znmho pkonu P
ve Wattech [W] vypotme snadno dle vzorce I = P/U, kde U = svorkov
napt na spotebii. Vsledek obdrme v amprech, pokud dosazujeme P
ve Wattech a U ve Voltech. Napklad 60W rovka (pedn svtlomet)
odebr z akumultoru 60/12,6 = cca 4,8A.
Jmenovit kapacita akumultoru udv se v amprhodinch [Ah].
Obvykle se udv pro zaten jmenovitm proudem po dobu 20 nebo 10
hodin. Jmenovit kapacita se oznauje symbolem C a slic vyjadujc
dobu zaten v hodinch. Napklad C
20
= 55Ah znamen, e pi zaten
jmenovitm proudem po dobu 20 hodin, dosahuje akumultor kapacity
55Ah. Nebo jinak, pi odbru 55/20 = 2,75A bude akumultor krt
energetickou potebu spotebie po dobu 20 hodin. m vt udvan
kapacita, tm vce energie je akumultor schopen naakumulovat a nsledn
vydat. Jmenovit kapacita se zjiuje dle rzn metodiky, proto je dobr
zjistit, co dan daj znamen. Napklad dle EN norem se zjiuje pi teplot
25
0
C a zaten danm proudem tak dlouho, dokud napt na lnek neklesne
pod 1,5V. Obvykl vyjden jmenovit kapacity akumultoru je tedy C
20

(zatovn po dobu 20 hodin) nebo C
10
(zatovn pod dobu 10 hodin).
Nkdy se lze setkat s pojmem rezervn kapacita, oznaen RC. Udv se v
minutch a je to doba, po kterou je akumultor schopen dodvat proud 25 A
do poklesu napt kadho lnku pod 1,75 V.
Soust technickch dat akumultor bvaj vybjec kivky definujc
kapacitu akumultoru pi rznm proudovm odbru, nebo skuten
hodnota kapacity akumultoru je zvisl mimo jin rovn na jeho zaten.
m vt zaten, tm ni kapacita. Proto stejn akumultor bude mt o
nco ni hodnotu jmenovit kapacity C
10
ne hodnotu C
20
.
Vnitn odpor akumultoru udv se v ohmech a m ni hodnota
vnitnho odporu, tm je akumultor tvrd. Ideln akumultor m nulov
vnitn odpor a byl by proto schopen dodat prakticky jakkoliv proud bez
poklesu jeho svorkovho napt. Takov ideln akumultor vak neexistuje.
Strnka 19
U skutenho akumultoru dojde vdy k uritmu poklesu napt, co je dno
jeho vnitnm odporem. m vt odbr proudu, tm vt pokles napt, m
men vnitn odpor, tm je tento pokles ni. Teoreticky, pokud bychom
vstupn svorky akumultoru dokonale zkratovali, potee tmto zkratem
proud o velikosti I=U/Ri, kde U je svorkov napt akumultoru [V], Ri
jeho vnitn odpor [Ohm]. m ni vnitn odpor, tm vy proud. Pokud si
pedstavme napklad pln nabit automobilov akumultor, pak by jeho
svorkami v ppad dokonalho zkratu (pokud by nedolo okamit k jeho
destrukci a samozejm, za pedpokladu, e by se chemick reakce mohla
v danm okamiku astnit veker aktivn hmota mek a objem
elektrolytu) protkal teoreticky proud a cca 13000A! To je okamit vkon
okolo 150 kW. Pro srovnn - elektrick pmotop m pkon jen asi 1 - 2
kW. Proto, dojde-li ke zkratu na elektrick instalaci vozidla, kon to
vtinou fatln porem. Pro je dleit hodnota vnitnho odporu? Mal
vnitn odpor akumultoru zajiuje schopnost poskytnout, pi velkm
zaten, vysok vybjec proud, ani by dramaticky pokleslo napt v obvodu
akumultoru - napklad pi startovn vozidla. Vnitn odpor vzrst s
vybitm akumultoru.
Samovybjen akumultor je realitou kadho proveden akumultoru.
Baterie se zaplavenmi elektrodami se vnitnmi pochody zcela vybije do cca
6 - 9 msc. Pokud budeme sledovat po jak dob odstvky klesne kapacita
pln nabitho akumultoru na 80% pvodn hodnoty, pak u gelovho
akumultoru to je za cca 6 msc, AGM za 4 msce, se zaplavenmi
elektrodami cca za 2 msce (plat pro zcela odpojen akumultor, bez
jakhokoliv odbru proudu - jakkoliv odbr proudu, i nepatrn, napklad
z blikajc LED diody, tuto dobu zkracuje). Hodnoty jsou zvisl od
konkrtnho vrobce, typu a proveden akumultoru. Samovybjen se
zhoruje stm akumultoru a nezapomnejme tak, e je siln zvisl na
okoln teplot. Jestlie dan VRLA akumultor ztrat 30% sv kapacity pi
25
0
C za 6 msc, pak pi 40
0
C to je u za necel 3 msce. Skladovn
akumultor, a u jakhokoliv proveden, vysok teplota neprospv.
Sname se je skladovat vdy v chladn (nevytpn) a such mstnosti.
Klasick akumultory, dky samovolnmu vybjen, sniuj sv svorkov
napt asi o 8-10 mV/den, AGM akumultory asi o 3-4 mV/den a gelov asi o
2 - 3 mV/den.
Startovac kapacita, vybjec proud - (oznauje se mnohdy psmeny CCA
Cold Cranking amps) definuje tzv. startovac schopnosti akumultoru za
studena. m vy hodnota CCA, tm lpe. Udv se vak dle rznch norem
a kad m jinou metodiku. Jedn se zejmna o normy dle EN, IEC, DIN a
Strnka 20
SAE. Metodika zjiovn startovacho proudu dle EN pedepisuje ochladit
akumultor na mnus 18
0
C a zatit jej vybjecm proudem po dobu 10
sekund. Napt akumultoru nesm na konci testu pi danm vybjecm
proudu klesnout pod 7,5V. Pak se odbr proudu na 10 sekund peru a
akumultor se nsledn zat proudem o velikosti 60% pvodn hodnoty do
poklesu napt na hladinu 6V. Dle DIN se vybj po dobu 30 s, piem
koncov napt nesm klesnout pod 9V. Dle IEC se vybj po dobu 60 s a
napt nesm klesnout pod 8,4V, kdeto dle SAE se vybj po dobu 30 s a
napt nesm klesnout pod 7,2V. Rzn metodiky tak dvaj rzn, znan
rozdln, vsledky. Napklad akumultor s vybjecm proudem zjitnm dle
EN o velikosti 100A, bude mt stejnou hodnotu dle metodiky DIN jen asi
60A.
Hlubok vybjen vdy zkracuje ivotnost akumultoru. Je to takov
vybjen, pi kterm napt kles k hladin 10,5V, nebo i pod n. Takto vybit
akumultor musme ihned nabt, jinak jej ohrozme masivn sulfatac. Udv
se, e akumultor se zaplavenmi elektrodami vydr hluboce vybit nejve
1 a 2 dny, gelov a 4 tdny. AGM bude asi nkde uprosted. Ale
doporuuji, v zjmu zachovn zdrav akumultoru, jej do takov situace
vbec nepivst, protoe po hlubokm vybit se nm u nemus podait
akumultor znovu oivit. Pokud peci jenom nkdy dostaneme akumultor do
stavu hlubokho vybit, nespolhejme, e jej dobijeme a budeme mt nladu,
ale uime tak ihned, jak je to jen mon. Neopjejme se tm, e gelovka
pok jet pr dn. m dle je akumultor ve stavu hlubokho vybit, tm
he pro jeho ivotnost a vlastnosti. Sname se vdy dodret jednoduchou
Obr.15pklad ivotnosti gelovho akumultoru v zvislosti na hloubce vybjen
Strnka 21
zsadu - vybjen akumultoru by mlo bt ukoneno nejpozdji pi snen
jeho napt na 10,5V. Pro zachovn dlouh ivotnosti baterie je vak nutn
ukonit jej vybjen vdy daleko dve a to nejpozdji pi vyerpn 75 a
80% jej kapacity, tj. pi napt naprzdno 11,9 a 12,2V dle typu a proveden
akumultoru.
Udv se, e pravideln vybjen (cyklick vybjen/nabjen) do ztrty 10%
kapacity vznamn nesniuje ivotnost akumultoru. Vybjen do poloviny
kapacity sniuje ivotnost asi na ptinu (5 x ), vybjen do plnho vybit
sniujeme ivotnost baterie asi na desetinu (10 x). Natst akumultory ve
vozidlech jsou udrovny dobjec soustavou stle v nabitm stavu.
Kritickm obdobm se tak stvaj zimn msce - studen starty za nzkch
teplot a krtk pojky, kdy me dochzet k hlubmu vybjen
(nedobjen) baterie. Obecn plat jednoduch mra. m hlub vybjen,
tm krat ivotnost baterie. Snad jet dodm, e hlubok vybjen nejlpe
snej akumultory gelov.
Zkladn charakteristiky akumultoru definujc jeho vkon jsou
zejmna jmenovit kapacita a vybjec (startovac) proud. Oba parametry
ped koup baterie zkontrolujeme. Jmenovit kapacita by mla odpovdat
kapacit pedepsan naemu motocyklu (automobilu), nebo bt o nco vy.
Napklad mm pedepsn akumultor 10Ah, pak rozhodn nekoupm
akumultor 8Ah, ale budu vybrat mezi 10Ah akumultory, ppadn, pokud
se mi vejde do kastlku, shnu po 11 i 12Ah akumultoru. Doporuuji pi
porovnvn jednotlivch akumultor zkontrolovat, jak je kapacita
deklarovna mlo by se jednat o tzv. C
10
(kapacita pi vybjen proudem o
hodnot 1/10 kapacity) nebo C
20
(kapacita pi vybjen proudem o 1/20
kapacity), piem C
20
bude dvat daj o mrn vy kapacit, ne by tomu
bylo v ppad hodnoty C
10
. Pokud tedy vybrme mezi 2 akumultory stejn
kapacity, piem jeden ji m deklarovnu pi C
10
a druh pi C
20
, pak dme
radji pednost tomu, je ji uvd pi C
10
. Dal daj, kter provme, bude
hodnota vybjecho proudu (CCA) vybereme akumultor pokud mono
s nejvy deklarovanou hodnotou. Pozor na metodiku men - a
srovnvme srovnateln daje. Vt hodnotu vybjecho proudu ocenme pi
startovn.
Chovn danho akumultoru v procesu nabjen a vybjen pak charakterizuj
jeho nabjec/vybjec kivky. Jejich znalost umouje pesn dit pi o
akumultor danho typu a proveden. K dispozici tak bvaj orientan
hodnoty napt akumultoru pro rzn hloubky vybit (zpravidla v hladinch
100% = nabit, 75% = sten vybit, 50% = z poloviny nabit, 25% =
Strnka 22
sten nabit a 0% = vybit).
Jak daje se o akumultoru bn uvdj typov oznaen, jmenovit
napt (6, 12 i 24V) jmenovit kapacita, vybjec proud, rozmry, hmotnost
(s elektrolytem nebo bez elektrolytu), typ elektrickch kontakt pl
(pozor, a akumultor pasuje na svorky va kabele), plovn vvod (kde
je plus a kde mnus), ppadn na kter stran je pipojena odplynovac
trubika (jen u akumultor se zaplavenmi elektrodami).
Tvary elektrod (desek - mek) nejrozenj jsou akumultory
s plochmi mkami (obr. 16), ale lze se setkat i s akumultory, jejich
mky jsou stoeny do spirly. Jedn se o vysoce vkonn akumultory
asto s vzanm elektrolytem, pouvanch napklad na lodch. Pkladem
takovho een jsou baterie EXIDE Maxxima (obr. 17).
Zjiovn hustoty kyseliny srov nm u bnho akumultoru se
zaplavenmi elektrodami napovd o stavu nabit, ppadn o stavu
elektrolytu. Pi kontrole hustoty nezapomnejte na jej teplotn zvislost.
K dispozici jsou korekn, pepotac tabulky nebo grafy. U AGM i
gelovch akumultor samozejm hustotu ani hladinu elektrolytu
neprovujeme.
MF (Maitenance Free) takto se oznauj pln bezdrbov akumultory.
Jedn se bu o AGM nebo gelov baterie.
SLA - (Sealed Lead Acid) pod tmto oznaenm se skrvaj hermeticky
uzaven olovn kyselinov akumultory (ji naplnn elektrolytem z
vroby).
SLI (Starting-Lights-Ignition) pod tmto oznaenm se skrvaj startovac
akumultory, tedy takov, kter jsou schopn podat znan startovac proud.
Jsou vak i akumultory jen pro zlohovn napjecch zdroj, napjen
pstroj, trakn a stanin aplikace.
Peukertova konstanta pojmenovan po nmeckm vdci, kter roku 1897
vyjdil zvislost kapacity akumultoru na rychlosti vybjen. Zjednoduen
meme ci, e dle jeho bdn meme korigovat vybjec proud mocninou
konstanty k, tedy I
k
, kde k = Peukertova konstanta. Nsledn tak lze
stanovit kapacitu akumultoru pi danm vybjecm proudu. Peukertova
konstanta pro olovn akumultory se zaplavenmi elektrodami je k = 1,2 a
1,6, pro gelov 1,1 a 1,25, pro AGM pak 1,05 a 1,15.
Co s tm? Jak jsme kali, kapacita akumultoru zvis mimo jin na hodnot
vybjecho proudu. Nejni Peukertovu konstantu maj akumultory AGM,
Strnka 23
co znamen, e s rostoucm odbrem proudu ztrcej kapacitu nejmn.
Modelujme nyn pklad s gelovm akumultorem (k = 1,2). Jmenovit
kapacita akumultoru C
20
= 12Ah. Chceme
jej vybjet proudem 5A (svtme si hlavnm
reflektorem pi vypnutm motoru). Jak
dlouho bude akumultor dodvat energii
ne se vyerp jeho kapacita? Pepotme
vybjec proud Peukertovou konstantou, I =
5
1,2
= cca 6,9 A. Tedy nmi modelovan
gelov akumultor bude vnmat odbr
5A jako bychom odebrali 6,9A (tedy
s uritou licenc pro zjednoduen -
vybjec proud je dan, jen kapacita
akumultoru se jev pi rznm proudu
jin). Take podlme kapacitu s tmto
vypotanm proudem 12/6,9 = cca 1,74 a mme vsledek. Po dobu 1,74
hodin vydr n akumultor dodvat energii rovce. Jak je tedy
Peukertova kapacita akumultoru pi odbru proudu 5A? Vynsobme as
odebranm proudem (zde u skutenm, ne vypotanm) 1,74 x 5 = 8,7 Ah.
Nmi modelovan gelov akumultor m tzv. Peukertovu kapacitu pi
odbru 5A jen 8,7 Ah, pestoe se jedn o akumultor s kapacitou 12 Ah.
Uvdm to jen pro zajmavost, nepedpokldm, e budete nco takovho
potat, ale mete se nkdy s vrazem Peukertovy konstanty setkat.
Pamatujme si vak, e kapacita relnho akumultoru je tm ni, m vce je
zatovn, tj., m vt proud je z nho odebrn.
Vkonov pomry akumultor uvdm jen pro zajmavost. Olovn
akumultor nm poskytne asi 30 45 Wh (Watthodin) na 1 kg hmotnosti, i
60 80 Wh na 1 litr objemu. Nejhor pomr kapacity [Ah] na jednotku
hmotnosti i objemu m klasick akumultor se zaplavenmi elektrodami. O
nco vhodnj pomr maj gelov akumultory a nejlepho pomru
dosahuj akumultory AGM, kter je piblin 3,5 3,6Ah/kg , nebo 6,7
6,8 Ah/dm
3
. Pro akumultor potebujeme cca 8-10 ml alektrolytu na 1 Ah
jeho kapacity.

Co znamen pojem sulfatace?

Sulfatace je tvorba sranu olovnatho vznikajc pi vybjen akumultoru.
Obr. 16ploch mka akumulto-
ru
Strnka 24
Sran olovnat tvo na mkch akumultoru drobn, jemn krystalky, kter
se asem petvej na vt, nebo PbSO
4
se pednostn ve na ji vznikl
krystaly. Tyto srany (sulfty proto sulfatace) svm povlakem postupn
sniuj innou plochu
elektrod (mek), kter se
tak nemohou astnit
elektrochemickch reakc
v akumultoru. Tento
proces sniuje kapacitu
akumultoru a zvyuje jeho
vnitn odpor. Dalm
problmem je, e PbSO
4
m
ponkud vt objem ne
aktivn hmoty, m
dochz k mechanickmu
n a m h n l n k ,
postupnmu oddlovn a
vypadvn aktivnch hmot.
K nejvt sulfataci dochz pi nedobjen, velk krystalky PbSO
4
zstanou
neredukovny a pi kadm dalm vybjen dle narstaj. PbSO
4
tvo ir
leskl krystaly, podobn sklu. Sulfataci podporuje hlubok vybjen (u 6-ti
lnkovho olovnho akumultoru napt 10,5 V nebo mn), dle vybjen
nebo nabjen velkmi proudy. Pi masivn sulfataci je akumultor ztracen.
Jak poznm, e je akumultor sulfatovan? Prvnmi pznaky je snen jeho
kapacity (brzy se vybije), pi nabjen zaznamenvme vy teplotu
elektrolytu, lnky zanaj plynovat brzy po zahjen nabjen, svorkov
napt akumultoru me bt v prbhu nabjen paradoxn vy, ne by
mlo bt. innou prevenc rizika sulfatace je pravideln dobjen
akumultoru.
Pokud je u akumultor zasaen vznamnj sulfatac, d se s tm nco
dlat? Ano, nepekro-li sulfatace uritou mez, meme zkusit napklad
opakovan nabjen malm konstantnm proudem o velikosti cca 0,05 a
0,025 nsobku kapacity akumultoru (nap. pro akumultor 12Ah to je 0,3 a
0,6A) a do plnho nabit bez ohledu na dobu nabjen (me to trvat
nezvykle dlouho). U hodn zanedbanho akumultoru je mon zkusit
nahradit star elektrolyt destilovanou vodou a nabjet jej proudem o cca 0,02
nsobku jeho kapacity (nap. pro akumultor 12Ah to je cca 0,2 a 0,25A) a
do silnho vvinu plyn. Pitom kontrolujeme napt akumultoru a doshne-
li cca 15 V u 6-ti lnkovho (7,5V u t lnkovho), lze vodu vylt a
Obr. 17pohled do akumultoru Exide Maxxima.
Vimnte si spirlovch elektrod
Strnka 25
okamit naplnit akumultor erstvm elektrolytem o hustot 1,28 g/cm3.
Pak jej nabjme u bnm zpsobem. Ve popsan (s vjimkou
opakovanho nabjen malm konstantnm proudem) samozejm nelze
aplikovat pro tzv. pln bezdrbov AGM nebo gelov akumultory.
Mnoh modern akumultory jsou vybaveny antisulfan pravou (napklad
akumultory Yuasa ady YuMicron), kter vznamn sniuje riziko
sulfatace.

Obr. 18povrch aktivnch hmot na
elektrod akumultoru bez zn-
mek sulfatace. 550 x zvteno
( zdroj: Shanghai Jeegu Electronic
Ltd. )
Obr. 19povrch aktivnch hmot na
elektrod akumultoru s ponajc
sulfatac. 550 x zvteno ( zdroj:
Shanghai Jeegu Electronic Ltd. )
Obr. 20masivn sulfatace, aktivn
hmoty zcela pekryly krystaly sra-
nu olovnatho. 550 x zvteno
( zdroj: Shanghai Jeegu Electronic
Ltd. )
Strnka 26
Co se v olovnm akumultoru dje pi vybjen/nabjen?

Akumultorov kyselina, vodn roztok kyseliny srov o dan koncentraci,
tvo elektrolyt (pesnji tzv. potenciln elektrolyt), kdy vlivem
elektrolytick disociace (rozruovn vazeb atom v molekulch kyseliny
interakc s molekulami vody) dochz k rozpadu pvodn struktury na systm
voln rozptlench iont (plus jako horn index zna kladn iont - kationt,
minus pak zporn iont - aniont) v roztoku, dle vrazu:
H
2
O H
+
+ OH
-
a dle H
2
SO
4
2H
+
+ SO
4
2-

Jednotliv ionty se pak astn vlastnho procesu nabjen i vybjen a
reaguj s aktivnmi hmotami elektrod. V akumultoru v kadm okamiku
dochz k chemick reakci mezi deskami (mkami) a elektrolytem. Smr
tto reakce zvis, zda je akumultor prv nabjen, nebo vybjen. Pi
vybjen kles hustota elektrolytu (roztoku kyseliny srov), elektrolyt
(kyselina) se rozkld na vodu, piem na elektrodch (kladn i zporn) se
tvo jemn krystalick sran olovnat.
Pi vybjen prochz proud od zporn elektrody ke kladn. Na kladn
elektrod pak probh nsledujc redukn dj:
PbO
2
+ 2H
2
O
+
Pb
4+
+ 4OH
-
(vznik tyvalentn iont olova)
Pb
4+
+ 2e Pb
2+
(tyvalentn olovo redukuj 2 elektrony na dvojvalentn)
Pb
2+
+ SO
4
2-
PbSO
4
(dvojvalentn olovo reaguje a vznik sran olovnat)
4H
+
+ 4OH
-
4H
2
O (vznikaj 4 molekuly vody)
Na zporn elektrod probh oxidan dj:
Pb Pb
2+
+ 2 e (vznik dvojvalentn olovo a uvoluj se 2 elektrony)
Pb
2+
+ SO
4
2-
PbSO
4
(dvojvalentn olovo reaguje a vznik sran olovnat)
Celkov zpis ve uvedench vybjecch proces pedstavuje rovnice:
Pb + PbO
2
+ 2H
2
SO
4
2PbSO
4
+ 2H
2
O
Z rozdlu potencil, kter jsou dsledkem reakc mezi aktivn hmotou
elektrod a elektrolytem, vznik na elektrodch elektromotorick napt.
Elektrodov potencil kladn elektrody je cca 1,69V, zporn pak cca -
0,36V. Reakce pi vybjen probhaj tak dlouho, dokud se nespotebuj
aktivn hmoty elektrod a dokud se kyselina srov zcela nerozlo.
Strnka 27
Pi nabjen probh v akumultoru obdobn reakce jako pi vybjen, jen jej
smr je opan. Sran olovnat se pemuje na aktivn hmoty, na kladn
elektrod se tvo ervenohnd kyslink oloviit, na zporn ed,
houbovit olovo, piem do elektrolytu se vyluuje kyselina srov,
elektrolyt houstne. Proces nabjen meme opt popsat nkolika rovnicemi.
Proces na kladn elektrod:
PbSO
4
2e
-
+ 6H
2
O PbO
2
+ 4H
3
O
+
+ SO
4
2-
(sran olovnat oxiduje na
kyslink oloviit)
Proces na zporn elektrod:
PbSO
4
+ 2e
-
Pb + SO
4
2-
(sran olovnat redukuje na olovo)
Celkov zpis ve uvedench nabjecch proces pedstavuje rovnice:
2PbSO
4
+ 2H
2
O Pb + PbO
2
+ 2H
2
SO
4

Princip akumulace a vdeje energie je tedy zaloen na pemn elektrick
energie v chemickou pi nabjen a naopak, z chemick na elektrickou pi
vybjen.
A co se dje v akumultoru, kdy se nenabj ani se z nho neodebr dn
proud? Probh v nm stejn reakce, jako pi vybjen, nebo nboj
akumultoru se samovoln, vnitnmi elektrochemickmi procesy, sniuje.
Obr. 21zvislost kapacity gelovho akumultoru na teplot a odebranm proudu
Strnka 28
Ztrta nboje pitom me dosahovat a 1% denn, piem men
akumultory ztrcej kapacitu spe rychleji ne akumultory vt. Rychlost
samovybjen zvis na teplot, typu akumultoru, jeho kondici, st a
samozejm konstrukci. Bn akumultor se tak sm zcela vybije vnitnmi
pochody za nejve 9 msc.
Kdy jsme si zjednoduen popsali procesy probhajc v akumultoru, asi u
tute, pro siln vybit akumultor me za zimnch teplot klidn i
zamrznout. Ano, je to proto, e elektrolyt obsahuje velk mnostv vody,
koncentrace kyseliny je nzk. Nsledkem zmrznut je mechanick destrukce
akumultoru, poruen separtoru, deformace desek, jejich houbovit
povrchov struktury, ppadn i prasknut plt akumultoru. Pln nabit
akumultor v pln kondici nezamrzne ani pi silnch mrazech. Vdy
elektrolyt pln nabitho akumultoru s hustotou 1,28 g/cm
3
mn sv
skupenstv na pevn a pi teplot -68
0
C. Pi hustot 1,25 g/cm
3
(nepatrn
vybit akumultor) zamrz pi -52
0
C a asi z poloviny vybit akumultor
(pesnji o chlup vc ne z poloviny - hustota elektrolytu 1,15 g/cm
3
)
zamrzne pi -15
0
C. Vybit akumultor (hustota 1,1 g/cm
3
), zamrzne u pi -
7
0
C a hluboce vybit mrzne pi teplotch tsn pod bodem mrazu.
A i kdy akumultor nezamrzne, pro v zimnch mscch motorov vozidlo
he startuje? Dky vy viskozit oleje a tm vtmu odporu, kter klade
motor startru? Ne, to je zcela zanedbateln dvod. Je to dno tm, e
vlastnosti akumultoru velmi zvis na dynamick viskozit kyseliny srov a
ta je znan teplotn zvisl. Pi ni teplot sledujeme vy viskozitu -
dochz k problematickmu men elektrolytu, elektrolyt v okol desek se tak
rychleji vyerp. Proto se za nzkch teplot akumultor chov, jako by ml
vy vnitn odpor, ni kapacitu. Udv se, e v rozsahu teplot +30
0
C a -
10
0
C kles kapacita akumultoru cca o 1% s kadm stupnm Celsia. Tento
fakt je pak siln zvisl na odebranm proudu. m je odebran proud vt,
tm je tento pokles kapacity vt (obr. 21). Proto pi velkch startovacch
proudech a teplotch pod bodem mrazu, kles kapacita akumultoru jen na
zlomek jeho jmenovit hodnoty.
Jene nejen teplota, ale i sprvn hustota kyseliny se podl na kapacit
akumultoru. Pokles hustoty jen o 0,01g/cm
3
zpsob pokles kapacity o 3% a
tento pokles je opt siln zvisl na odbru proudu. Pokles hustoty o 0,06g/
cm
3
zpsob, pi poadavku na odbr proudu o velikosti 1,2A, u akumultoru
s jmenovitou kapacitou 12Ah, pokles jeho kapacity na cca 75% pvodn
hodnoty. Prost takov akumultor se bude chovat, jako bychom mli nikoliv
12Ah baterii, ale baterii s kapacitou 9Ah.
Strnka 29
Na zvr tto kapitoly jednoduch otzka pro pozorn tene. Co obsahuje
100% vybit akumultor? Ano, msto elektrolytu jen vodu a mky povlekl
sulftem olova. Kdy je vybjenm rozloena posledn molekula kyseliny
srov, je napt akumultoru nulov. Mimochodem, snahy o oiven by byly
ponkud marn.

ST III. NABJEN AKUMULTORU

Myslte, e bezdrbov akumultor nevyaduje skuten dnou drbu?
Kdepak. U jsme si ekli, e i ten sebedokonalej akumultor vyaduje mt
v podku dobjec soustavu, aby nedochzelo k jeho trvalmu pebjen nebo
naopak nedobjen a tm zkracovn ivotnosti akumultoru. Dle mt ist,
nezoxidovan svorky a roubov spoje dn dotaen. Pi odstvce vozidla
i motocyklu, je pak nutno pamatovat na pomal samovybjen a vas
zashnout jeho dobitm, piem star akumultor vydr krat dobu
v nabitm stavu ne nov.
Pi nabjen vybitho olovnho akumultoru o 6-ti lncch, stoup jeho
svorkov napt ve tech psmech. Prvn psmo je charakteristick tvorbou
kyseliny srov v prech olovnch desek (mek), napt stoup na cca 13,2
V, hustota elektrolytu se zvyuje a na 1,15 g/cm
3
. Nabjen pokrauje ve
druhm psmu, kdy pokrauje pemna sranu olovnatho a do vzrstu
napt na cca 14,7 V pi souasnm zven hustoty elektrolytu na 1,25 g/
cm
3
. Pi pekroen napt 14,7 V (tet psmo nabjen) se zane krom
sranu olovnatho rozkldat voda na kyslk a vodk, akumultor zane
bublat plynovat. Rozlo-li se pak vechen sran olovnat, doshne napt
akumultoru hodnoty 16,2 a 16,8 V a hustota elektrolytu je 1,28 g/cm
3
.
Akumultor bouliv plynuje a nadle se ji jeho napt nezvyuje. Veker
dodvan energie z nabjeky se spotebovv k rozkladu vody na kyslk a
vodk. Pokud zaznamenme plynovn pi napt menm ne asi 14,4V, je
to jeden ze signl sulfatace akumultoru (m ni napt, tm vt
sulfatace).
Pi vybjen (jakmile pipojme njak spotebi na prv nabit akumultor),
klesne jeho svorkov napt rychle na cca 12,6 a 12,8 V, hustota elektrolytu
kles, kyselina se zane rozkldat, vznik voda a na povrchu elektrod se tvo
sran olovnat. S postupnm vybjenm se sniuje svorkov napt
akumultoru a na 10,5 V, kdy hustota elektrolytu dosahuje 0,95 g/cm3.
Tehdy povaujeme akumultor za zcela vybit. Vybjen k hladin
Strnka 30
10,5V nebo mn povaujeme za tzv. hlubok. Hlubok vybjen akumultor
pokozuje zkracuje jeho ivotnost, vede k rychl sulfataci, vzrstu
vnitnho odporu a vyerpn elektrolytu a to a do selhn akumultoru.
Poznn ve popsanch zkonitost nm slou k zen procesu nabjen
akumultoru. N se pustme do problematiky nabjen, pipomnm, e
nabjec proud nezvis na potu lnk a tedy napt akumultoru, ale jeho
kapacit. To znamen, e akumultorovou baterii o dan kapacit nabjme
stejnm proudem, bez ohledu na to, zda se jedn o baterii 6V (3 lnky) nebo
24V (12 lnk). Rozeznvme 3 zkladn nabjec charakteristiky.
Charakteristika U nabjen konstantnm naptm, jeho hodnota se
nastavuje na plynovac napt akumultoru, tedy na cca 14,4 a 14,8V. Po
pipojen nabjeky tohoto typu zahjme nabjen znan velkm proudem
(jeho velikost bude zvisl na hloubce vybit akumultoru), kter se
konstrukn zpravidla omezuje na max. 0,5 a asi 1 x nsobek jmenovit
kapacity akumultoru. Poten nabjec proudy (jsou-li omezeny jak jsem
uvedl ve) tak mohou doshnout, napklad u akumultoru 12 Ah, 6 a 12A.
Jak se napt akumultoru pi nabjen zvyuje, kles dobjec proud.
Konen nabjec proudu dosahuje asi 0,002 nsobku jmenovit kapacity
akumultoru, v naem ppad tedy cca nepatrnch 24 mA. Vybit
akumultor takto pln nabijeme za 10 a 15 hodin, vak u za 1 a 2 hodiny
je akumultor nabit na 80% konen kapacity. Doporuenou nutnost je u
v poten fzi nabjen hldat teplotu elektrolytu, nebo dky velkm
protkajcm proudm dochz k znanmu vvinu tepla, kter me bt
podpoeno zvadami na mkch starho akumultoru (mezimkov
zkraty). Doporuuje se nepekroit 40
0
C. Vhodou nabjen dle tto
charakteristiky je rychlost nabjen a urit volnost ke konci nabjen, nebo
tehdy tee akumultorem ji jen nepatrn proud (jen pozor na hladinu
elektrolytu) a meme si dovolit i nkolika hodinov pebjen.
Charakteristika I dobjen konstantnm proudem, jeho hodnota se
nastavuje zpravidla na 0,08 a 0,1 nsobek jmenovit kapacity akumultoru.
To je opt v naem modelovanm ppad akumultoru s kapacitou 12Ah
dobjec proud 0,9 a 1,2 A. Vybit akumultor takto pln nabijeme za asi 10
a 14 hodin, piem zde neexistuje efekt rychlho nabit. U nabjeky
s konstantnm naptm jsme u za 2 hodiny mli akumultor nabit z 80%, u
nabjeky s konstantnm proudem vak stejn akumultor nabijeme za 2
hodiny nejve z 20%. Vhodou je snadn vpoet dodanho nboje. Sta
znt dobjec proud a as, po kter nabjme. Nevhodou je fakt, e konen
dobjec proud je stejn velik, jako inician. Hroz tedy znan pebjen a
Strnka 31
rychl vyvaen akumultoru, pokud nen nabjeka vybavena automatikou
hldajc stav plnho nabit, i alespo asovm spnaem. Jet budi eeno,
e dokonalej nabjeky konstantnm proudem pracuj s dvoj hodnotou
proudu. Vtm na potku nabjen a menm ke konci.
Charakteristika W - dobjen se zvyujcm se naptm a klesajcm
proudem. V prbhu nabjen se zvyuje hodnota napt nabjee. Vak dky
zvyovn svorkovho napt akumultoru kles nabjec proud, ne vak tak
strm, jako u nabjen konstantnm naptm. Nabjee s touto charakteristikou
proto nabjej rychle, nebo pracuj s pomrn velkmi proudy v prbhu
celho nabjecho procesu.
V e p o p s a n n a b j e c
charakteristiky jsou ty zcela
zkladn. U ady nabjeek
akumultor pak najdeme i jin
typy nabjecch charakteristik, ale
pi blim zkoumn zjistme, e
se nakonec vdy jedn o
kombinaci ve popsanch.
Obvykle se zan napklad
nabjet konstantnm proudem a po
dosaen plynovacho napt
pechz nabjeka na nabjen
konstantn m naptm. Tato
nab j ec charakt eri st i ka j e
oznaovna jako IU.
Vhodn je rovn nabjen
pulznm nebo tepajcm
naptm - zpravidla jednocestn
usmrnnm a nevyhlazenm
(nevyfiltrovanm) proudem, kdy
po intervalu nabjen v kladn
plvln dochz v zporn k
stenmu vybjen proudem o
velikosti 1/10 proudu nabjecho.
Vybjec proud m pitom jist depolarizan inky (prchodem proudu
dochz vlivem elektrolzy ke zmnm na povrchu elektrod, vznikaj
elektrick dvojvrstvy na rozhran elektrod a elektrolytu, jejich
elektromotorick polarizan napt m pitom opanou orinetaci - psob
Obr. 23Nabjec charakteristika nabjeky
AcccuMate starho typu. Nabj se konstant-
nm proudem a k dosaen plynovacho
napt, pak se pechz na nabjen konstant-
nm naptm. Po dosaen napt odpovdajc-
ho plnmu nabit akumultoru, se dobjec
napt skokem sniuje a pechz se do reimu
udrovacho, zde konstantnm naptm.
Strnka 32
proti napt vnjho zdroje nabjecho proudu) a zvyuje tak nepatrn
innost nabjen. Toto dobjen pomrn pzniv psob na ji ponkud
zanedban (sulfatovan) akumultor, a nkdy se nm jej tak me podait
opt vzksit k ivotu, tedy za pedpokladu, e takov akumultor nem
vyerpny a znehodnoceny aktivn hmoty na deskch mkch. Nabjen
tepajcm naptm lze, jak u jsem naznail, v principu realizovat pomrn
jednodue transformtorem s jednocestnm usmrovaem a njakou
odporovou zt (sta vhodn dimenzovan rovka) zapojenou paraleln
k vstupnm svorkm nabjee, nebo samozejm sofistikovanj
inteligentn nabjekou schopnou pracovat v pulznm reimu. V jednom
asovm seku nabj danm proudem, v dalm vybj zlomkem proudu
nabjecho a tak stle dokola a do znak plnho nabit akumultoru.
Poznmka: nkter reimy pulznho nabjen zaazuj do sv charakteristiky
pravideln krtk nabjec pulz opan polarity o velikosti cca 10% proudu
nabjecho. Argumentuje se depolarizanm inkem a tedy pznivm vlivem
na desulfataci. Budi vak eeno, e tento ne zcela obvykl reim nabjen
m jak sv zastnce tak i odprce, stejn jako pulzn nabjen obecn.
Nkte autoi pspvek depolarizace pro vy innost nabjen a mon
prodlouen ivotnosti akumultoru, dokonce zpochybuj.
Vzpomnm, jak jsem v kuchyni z umakartu vyrobil kostru na trafo, slepil
epoxidem a pak smaltovanm drtem navjel
jednotliv vinut transformtoru pro nabjeku
akumultoru na kody 1000MB, vrstvy drtu
natral resistinem ML a prokldal
transformtorovm paprem. Myslm, e dnes
si asi nabjeku bude stavt mlo kdo. Vdy
na trhu je k dispozici cel ada nabjeek od
jednoduchch a po modely zen
mikroprocesory, majc i uritou inteligenci.
Aby pro ns takov nabjeka nebyla jen
ernou skkou, tak se jet podvejme, jak
takov chytr pstroj pracuje. Pedeslm, e
schopnosti a nabjec schma konkrtn
nabjeky se me liit, ale v zsad se bude
jednat vdy o podobn een.
Nae modelov nabjeka pracuje ve 3 fzch
nabjen tak, e v prvn fzi nabj konstantnm
proudem ve dvou hladinch. Po zapojen
Obr. 22teplotn kompenzo-
van nabje traknch akumu-
ltor
Strnka 33
akumultoru se provede opatrn nabjen vybitho akumultoru malm
konstantnm proudem o rovni jen destek miliampr a pi dosaen uritho
prahovho napt (tm se ov, e akumultor je funkn) se pepne na
nabjen konstantnm proudem rovnajcm se 1/10 kapacity akumultoru. Po
dosaen cca plynovacho napt se pepne nabjeka do fze druh, kde
nabj konstantnm naptm a do urit hladiny nabjecho proudu (kter se,
v souladu se stavem nabit akumultoru, postupn sniuje). Pak nastupuje
fze tet, posledn, nabjeka sn sv napt a dobj u jen malm
udrovacm proudem, rovnajcm se samovolnmu vybjen. A i kdy se
jedn o inteligentn stroj, vlastn se stle jedn jen o prostou kombinaci nm
ji dobe znmch U a I nabjecch charakteristik. Sprvn pe o akumultor
(zamezen hlubokho vybjen, sprvn fungujc dobjen ve vozidle,
pravideln dobjen pi del odstvce) je mnohem dleitj, ne druh
pouit nabjeky, ovem za pedpokladu, e nabjeka pracuje sprvn.
Poznmka: mon Vs napadlo, jak je to u bezdrbovch akumultor.
Kdy jsou na konci nabjen, va a pitom jsou mnohdy hermeticky
uzaven. Jak je to s vvinem plyn? Nehroz exploze? Pozorn ten u
odpov na tuto otzku zn. Pro ostatn - pi bnm provozu a nabjen
nehroz. Bezdrbov akumultory maj toti speciln konstrukci, kter e
rekombinaci plyn vznikajc pi nabjen. Akumultory jsou navc vybaveny
bezpenostnmi petlakovmi ventily (nap. u koncepce VRLA). Bezdrbov
akumultory gelov nebo AGM se navc nabjej tak, aby dobjec napt
nepestoupilo napt plynovac.
Pokud nabjeku akumultor nevlastnte a mte zjem si njakou podit,
pak doporuuji radji shnout po znakovch vrobcch, i si alespo ovit
zkuenost s danou znakou u kamard a znmch. Jednoduch nabjeky
stoj pr stokorun a akumultor nm nabij zcela spolehliv, jen jedno neum,
ohldat akumultor a reagovat na jeho nabit. To musme sami. Pokud vak
chceme jistotu, e o akumultor bude peovno jak se pat, ani by
vyadoval njak mimodn dohled, shnte po nabjece s uritm
stupnm inteligence. Jejich cena se vak zpravidla pohybuje v du tisc
korun. Ale i v ppad uit nabjeky zen mikroprocesorem doporuuji
vdy kontrolovat teplotu akumultoru v prbhu nabjen, nejlpe vhodnou
teplotn sondou, nebo alespo lepcm jednorzovm teplomrem, i
v nejhorm ppad run akumultor by ml bt pocitov neutrln,
nejve pjemn vlan, ne hork (teplota elektrolytu by nemla pestoupit
40
0
C). Pozor na teplotu okol a hlavn, nenabjet na pmm slunci. Uvdm
to proto, e star akumultor ped koncem ivotnosti me vykazovat
zvady, kter povedou k znanmu ohevu pi nabjen se vemi riziky z toho
Strnka 34
plynoucmi. A stejn tak nesmme zapomenout, e i nabjeka me selhat a
to tm vce, m sloitj elektroniku obsahuje.
Poznmka - pokud vlastnte nabjeku, je dobr as od asu zkontrolovat jej
funknost, (provit nabjec napt, proudy a jejich hladiny, dle danho
reimu nabjen). Zejmna, pokud se jedn o nabjeku pro gelov i AGM
akumultory, kde ppadn pebjen znamen zkrcen jejich ivotnosti nebo
dokonce nevratn pokozen akumultoru. Jestlie Vae nabjeka nen
schopna oivit vybit akumultor, nejedn-li se vak o hluboce vybitou
baterii pod povolenou mez, je takov nabjeka bu oizena na parametrech
a schopnostech, by se honos kdo v jakou elektronikou, nebo se jedn o
technickou zvadu i jej chybn nastaven.

Pokyny pro nabjen

Nabjen akumultor nen dn vda. Pokud vme jak na to, mme alespo
zkladn pont o jejich funkci a rovn schopnostech nabjeky, kterou
vlastnme. Znalost vlastnost nmi pouvanho akumultoru nm umon
odhadnout jeho stav.
Varovn jakkoliv manipulace s akumultorem jeho elektrolytem,
vyaduje zachovn zkladnch bezpenostnch postup. Pracujeme alespo
v gumovch rukavicch, ochrannch brlch nebo lpe s obliejovm ttem,
gumovmi rukavicemi a gumovou zstrou. Vhodnou obuv povauji za
samozejmost. Zvdav nahlen do otevench dolvacch otvor bhem
nabjen, by si myslme, e z bezpen vzdlenosti, me bt pohledem
poslednm. Poleptn roztokem kyseliny srov nen nic pjemnho a nestoj
za tu trochu hazardrstv. A jet jedno upozornn. Pi nabjen akumultor
nepracujeme s otevenm ohnm, piezoelektrickmi zapalovai, nekoume,
eliminujeme zazen nebo prce, kde hroz riziko vzniku jisker. Mstnost, ve
kter akumultor nabjme, by mla bt dostaten vtrna. Pi nabjen toti
unik z akumultoru mimo jin plynn vodk, kter se vzduchem (kyslkem)
tvo vysoce taskavou sms.
Po ukonen nabjen naped vypneme od st nabjeku a teprve pak
odpojujeme kontakty akumultoru.
Z internetu: Zdravm vechny motoristy. Nedvno jsem nabjel znovn
celoplastovou autobaterii Varta 6V 75Ah a jako vdy jsem nedodrel zsadu
nejdve odpojit nabjeku ze st a teprve potom od nabjen baterie.
Strnka 35
Doposud se mi nikdy nic nepihodilo, ale tentokrte tomu bylo jinak. Baterie
u dn plynovala a tak dolo k vbuchu aku pod mma rukama. Ihned jsem
si oplchl elektrolyt z rukou a oblieje a druh den jsem u dokonce
normln slyel na lev ucho
Akumultor se zaplavenmi elektrodami je lhostejno zda drbov i
bezdrbov. Vzhledem k tomu, e akumultory je snadn odvtrat, meme
nabjet i za plynovac napt. Pokud se jedn o akumultor se zaplavenmi
elektrodami, vyroubujeme ztky a zkontrolujeme hladinu elektrolytu (v
ppad bezdrbovho, pokud to akumultor umouje nikdy se do
akumultoru nedobvejte nsilm), ppadn dolijeme destilovanou vodu.
Pipojme nabjeku pozor na polaritu! Radji zkontrolujeme 2 x ne
bychom ji zapojili obrcen. Zapneme nabjeku. Proces nabjen prbn
kontrolujeme zejmna teplotu baterie a hladinu elektrolytu, vvin plyn.
Teplota baterie elektrolytu, by nemla pestoupit 40
0
C (ppadn teplotu
povolenou vrobcem). m mn, tm lpe. Pokud bude teplota vy, jsou
dv monosti me to signalizovat ji patnou kondici akumultoru
(sulfatace, zkraty mezi mkami), nebo pli vysok dobjec proud. V obou
ppadech nabjen na cca 10 minut perume, snme dobjec proud a
pokusme se tak dostat teplotu do pedepsanch mez.
Budeme-li mit svorkov napt v prbhu nabjen, je akumultor prakticky
nabit pi dosaen plynovacho napt, tj. 14,4 14,7V, nabjen pak
ukonme po dosaen 16,2 16,8V, kdy byl zcela ukonen proces
desulfatace. Pokraovn v nabjen by bylo zbyten - dobjec proud by se
ji jen mail k boulivmu rozkladu vody na vodk a kyslk. Vhodou
nabjen akumultor se zaplavenmi elektrodami je men citlivost na
pebjen. Akumultor bude jen vce plynovat, destky minut nehraj
podstatnou roli. Nemusme u nho sedt jako u mimina. Rovn nabjeka
sta pomrn jednoduch.
Budeme-li dobjet konstantnm proudem, meme si pomrn pesn spotat
potebnou dobu nabjen. Ke konci nabjen u ale musme bt ve stehu a
proces nabjen hldat, aby se nm akumultor nevyvail, nebo i kdy u je
prakticky nabit, stle jm protkaj znan nabjec proudy.
Pokud budeme nabjet konstantnm naptm, doporuuji jen amprmetrem
zkontrolovat okamit poten dobjec proud neml by pekroit 0,5
jmenovit kapacity, maximum je hodnota odpovdajc hodnot jmenovit
kapacity (tedy pro 12Ah akumultor by to mlo bt nejve 6 a 12 A;
pesn hodnoty max. nabjecho proudu deklaruje vrobce). V prbhu
nabjen bude hodnota nabjecho proudu rychle klesat. Ke konci u do
Strnka 36
akumultoru potee jen velice mal proud a proto nemusme akumultor
tolik hldat jako pi nabjen konstantnm proudem. Pokud budeme nabjet
s charakteristikou W, pak zahajujte nabjen 0,1 nsobkem jmenovit
kapacity, ke konci to je podobn jako u napovho nabjen, nemusme
baterii tak zkostliv hldat, zvren nabjec proud bude rovn mal.
Kdo vak vlastn nabjeku s jakousi inteligenc, m to nejjednodu. Proces
nabjen za nho do znan mry ohld elektronika. Z nabjen akumultor
meme udlat velkou vdu, ale nakonec vdeck pstup a nabjeka
propikovan mikroprocesory, nebo samo domo nabjedlo z pr soustek
za pr korun, daj v konenm dsledku hodn podobnou slubu. Tm spe,
e modern akumultory, pokud mme v podku nabjec soustavu, nm
k dobjen zas a tak mnoho anc nedaj. Samozejm, jak bude akumultor
strnout, bude se zejmna pi zimn odstvce hlsit o nakrmen m dl
astji. Ne uvdm svorkov napt 12V odpojenho akumultoru
naprzdno (nesm bt na svorky pipojen dn spotebi) a piblin stav
nabit:
12,6V a 12,8V = 100%
12,4V a 12,5V = 75%
12,1V a 12,2V = 50%
11,9V a 12,0V = 25%
11,8V = vybit
Pi dosaen 12,6V je akumultor v zsad 100% nabit, ale nebyl zcela
ukonen proces desulfatace, chtlo to jet chvilku nabjet. Men
provdme po vce ne 2 hodinch od poslednho nabjen nebo jzdy vozidla,
nebo radji jet pozdji (klidn druh den). Pokud bychom mili dve,
meme namit falen vy hodnoty. Pesn pokyny a hodnoty pro
nabjen/vybjen, ppadn nabjec/vybjec kivky, nalezneme v technick
dokumentaci akumultoru, pbalovm letku, nebo by vm je ml bt
schopen poskytnout na vydn prodejce baterie.
K emu tyto piblin daje napt slou? Jednak k orientan kontrole stavu
akumultoru, funkci dobjec soustavy (po dlouh jzd by funkn
akumultor rozhodn neml mt na svorkch napt napklad jen 12V, pokud
ano, je nkde chyba dobj nm to vbec?) a jednak k odhadu, co musme
do akumultoru dostat v ppad, e jej budeme chtt nabjet mimo vozidlo.
Meme tak odhadnout dobu potebnou pro nabjen. To je pomrn snadn
v ppad dobjen konstantnm proudem. Napklad 12 Ah akumultor m
Strnka 37
svorokov napt 12,5V, tj. do plnho nabit mu chyb asi polovina jmenovit
kapacity. Budeme-li nabjet konstantnm proudem o velikosti napklad 0,1
jmenovit kapacity akumultoru, tj. 0,1 x 12 = 1,2 A, vypotme dobu
nabjen podlenm potu chybjcch amprhodin dobjecm proudem,
tedy v naem ppad 6/1,2 = 5 hodin (slo 6 pedstavuje ji vyerpanou
kapacitu akumultoru - byl z poloviny vybit). Doba nutn k plnmu nabit
akumultoru je tedy cca 5 hodin. Pozor - je to jen hrub odhad, nebo nevme
zcela pesn, jak hluboko je akumultor skuten vybit, v jak je kondici a
nezapomnejme, e i nabjen m svoji innost. Pi nabjen konstantnm
naptm se doba nabjen uruje pomrn obtn, vak v rmci uritho
zjednoduen meme uvaovat, e celkov doba potebn pro nabjen
konstantnm naptm s omezenm inicianho proudu bude asi 1,0 - 1,5 x
del ne pi nabjen konstantnm proudem o velikosti 0,1 kapacity.

Gelov VRLA akumultor zde je proces nabjen vce kritick, nebo se
jedn o hermeticky zapouzden akumultor s vnitnm rekombinanm
cyklem a tak jej nelze nechat jen tak svmu osudu i ho dokonce nabjet jako
klasick akumultory se zaplavenmi elektrodami. Na druhou stranu zpsob
nabjen gelovch akumultor nen nic tajemnho, ani komplikovanho,
pokud dodrme zkladn podmnku, e akumultor nesmme nabjet naptm
pevyujcm hodnotu napt plynovacho a dle, po nabit akumultoru
nabjen ihned ukonme, tedy pokud nepechzme na nabjen udrovac,
snenm naptm. Pebjen gelovch akumultor zkracuje jejich ivotnost,
v nkterch ppadech me skonit i vbuchem.
U gelovch akumultor je tedy absolutnm pravidlem, e napt na svorkch
nabjeky nesm pekroit cca 14,4V (po krtkou dobu, z potku nabjen,
lze pipustit i vy napt k oiven vybit baterie). V opanm ppad
dochz ke zkrcen ivotnosti akumultoru. U dobjec napt vy o 0,5V
(tj. napt 14,6 14,9V) nap. patn nastavenou nabjec soustavou v
motocyklu, zkracuje ivotnost akumultoru o tetinu, napt vy o 0,7V pak
o vce ne 60%. Jinmi slovy, sta jen trochu rozhaen nabjen ve
vozidle a msto 5 let nm bude akumultor slouit nejve jednu i dv
sezny, nebo tak jen nkolik tdn. Abychom zajistili bezpenost nabjen,
vyuv se pi nabjen gelovch akumultor tzv. IU nabjec
charakteristika. To znamen, e nabjen zahajujeme konstantnm proudem
(I) o velikosti 0,1 jmenovit kapacity (pro 12Ah akumultor 1,2A), po
dosaen 14,1 a 14,4V pepnme na nabjen konstantnm naptm (U) o
velikosti 14,1 a 14,4V. Vzhledem k tomu, e okamik dosaen plynovacho
Strnka 38
napt je kritick, je vhodn pouvat nabjeku s jistou inteligenc, kter
sama vas pepne na dobjen konstantnm naptm a ohld, e toto napt
nepekro 14,4V. Dky nabjen konstantnm naptm, tee do akumultoru v
konen fzi jen mal proud. Nsledovat me i fze udrovac, kdy se
dobj konstantnm naptm snenm na cca 13,6 - 13,8V. Pokud nemme
inteligentn nabjeku, nabjme radji v reimu konstantnho napt o
velikosti do 14,4V. I u gelovho akumultoru kontrolujeme teplotu v prbhu
nabjen, stejn jako u akumultoru se zaplavenmi elektrodami.
Pokud se nm poda gelov akumultor dostat do stavu hlubokho vybit,
jednm z nabjecch pedpis je nabjet jej konstantnm proudem o velikosti
0,1 jmenovit kapacity do dosaen napt 14,1 a 14,4V, pak pokraujeme
konstantnm naptm rovnajc se napt plynovacmu, po dobu nejmn 12
hodin. Ne uvdm svorkov napt 12V odpojenho gelovho akumultoru
naprzdno (nesm bt na svorky pipojen dn spotebi) a piblin stav
nabit:
12,8V = 100%
12,5V a 12,6V = 75%
12,2V a 12,3V = 50%
12,0V a 12,1V = 25%
11,8 = vybit
Men u gelovho akumultoru provdme nejlpe za 24 hodin od
poslednho nabjen (teba i jzdy motocyklu). Pokud bychom mili dve,
meme namit falen vy hodnoty.

VRLA akumultor s vzanm elektrolytem AGM - zde je proces nabjen
prakticky shodn s gelovmi akumultory. Opt se jedn o hermeticky
zapouzden akumultory s vnitnm rekombinanm cyklem se vemi
dsledky z toho plynoucmi, vetn rizika destrukce pi pebjen. U AGM
akumultor je absolutnm pravidlem, e dobjec napt nesm pekroit
14,6V (tedy zde se pipout o nco vy napt ne u akumultor gelovch,
nkte vrobci pipoutj a 14,8V). Pokud bychom napt 14,6V pekroili
(po krtkou dobu, z potku nabjen, lze pipustit i vy napt k oiven
vybit baterie), zkracujeme jeho ivotnost. Abychom zajistili bezpenost
nabjen, vyuv se rovn pi nabjen AGM akumultor tzv. IU nabjec
charakteristika. To znamen, e nabjen zahajujeme konstantnm proudem
(I) o velikosti 0,1 jmenovit kapacity (pro 12Ah akumultor 1,2A), po
Obr. 24Cyclon., AGM akumu-
ltor vyrbn od roku 1973
Strnka 39
dosaen 14,4 a 14,6V pepnme na nabjen konstantnm naptm (U) o
velikosti 14,4 a 14,6V. Opt je vhodn pouvat nabjeku s jistou
inteligenc, kter sama vas pepne na dobjen konstantnm naptm a ohld,
e toto napt nepekro 14,6V. Dky nabjen konstantnm naptm, tee do
akumultoru, v konen fzi, jen mal proud. Nsledovat me i fze
udrovac, kdy se dobj konstantnm naptm snenm na cca 13,6 - 13,8V.
Pokud nemme inteligentn nabjeku, nabjme radji v reimu
konstantnho napt o velikosti do 14,6V. O teplot akumultoru pi nabjen
plat stejn pravidla jako pro akumultory jinho typu. Ne uvdm svorkov
napt 12V odpojenho AGM akumultoru naprzdno (nesm bt na svorky
pipojen dn spotebi) a piblin stav nabit:
12,8V = 100%
12,5V a 12,6V = 75%
12,2V a 12,3V = 50%
12,0V a 12,1V = 25%
11,8V = vybit
Men u AGM akumultoru provdme nejlpe za 24 hodin od poslednho
nabjen. Pokud se nm poda AGM akumultor dostat do stavu hlubokho
vybit (nkte vrobci takto oznauj pokles napt AGM akumultoru u
pod 11,5V napklad Yuasa), nemusme bt schopni tento stav eit. Je to
dno tm, e akumultor vykazuje pli velk vnitn odpor. eenm je
pokusit se nabjet vysokm konstantnm naptm (vak nejve 25V) po dobu
cca 5 minut tak, aby se nm podailo zvit proud protkajc akumultorem.
Pokud se to poda, mme pravdpodobn vyhrno a meme pokraovat
v nabjen dle, ale u v klasickm nabjecm reimu a to a do znak
plnho nabit (me to trvat del as, klidn 20 hodin). Pokud vak i pi
nastaven nejvyho ppustnho napt protk akumultorem stle jen
zanedbateln proud, kter se nezvyuje, nepokraujme v dalm oivovn.
Baterie je znan sulfatovan, znien.

Dleit poznmky k nabjen

Univerzln akceptovanou hodnotou dobjecho napt je 14,4V - vyhovuje
vce mn prakticky vem typm olovnch akumultor. Vae nabjeka by
mla poskytovat, s pomrn velkou pesnost, prv toto napt.
Strnka 40
Teplotn kompenzace - dosahovan napt na svorkch akumultoru jsou
deklarovna obvykle pro 25
0
C. Pokud bychom chtli bt precizn, je vhodn
pepotat napt uritm kompenzanm koeficientem, piem m ni
teplota, tm vy napt a naopak. Piblin lze uvaovat, e na kadch
10
0
C teplotn odchylky (teplota akumultoru elektrolytu), upravme
dobjec napt piblin o cca 0,3 V (tedy asi 0,03V/1
0
C - plat v ppad 12
V akumultoru - 6 lnk). Pokud pracujeme za ni teploty, upravme
napt smrem nahoru, pokud za vy, upravme napt smrem dol. Pro o
tom mluvm? Modelujme sice ne zcela obvyklou situaci, ale kdy si
vzpomenu na Bukvice 2007, tak ne zase a tak vylouenou :-) Mme
akumultor s gelovm elektrolytem, alterntor motocyklu nm dv jen 14,0
V a vyrazme na zimn tour. Venkovn teplota je okolo nuly, akumultor
bude prochladl a na pln nabit potebuje napt, dle pravidla uvedenho
ve, cca 14,4 + 2,5 x 0,3 = cca 15,15 V. Jene nae palubn s nm
poskytuje jen 14,0 V, tedy akumultor nen odpovdajcm zpsobem (pln)
dobjen. Pidejte k tomu studen starty, ztrtu kapacity podchlazenm
akumultoru a meme mt brzy problm.
Udrovac nabjen (udrovac proud) je zpsob udrovacho dobjen.
Udrovn akumultoru v pln nabitm stavu nzkm proudem du
Obr. 25teplotn zvislost udrovacho napt pro gelov akumultor
Strnka 41
miliampr nebo nkolika mlo destek mA (zle na typu a velikosti
akumultoru) napklad bhem zimn odstvky. Tento udrovac reim
pedstavuje asto nabjen konstantnm naptm o snen hodnot okolo
13,6V (13,4 13,8V, piem i hodnota udrovacho napt je teplotn
zvisl - viz obr. 25), ppadn dobjme (udrujeme) konstantnm proudem o
hodnot okolo 0,0005 a 0,001 jmenovit kapacity akumultoru (pro 12Ah
akumultor to je 6 a 12 mA), pro akumultory s malm vnitnm vybjenm
(gelov, AGM) volme proudy
cca polovin. Nkdy se
pojmem udrovac reim
rozum automatick dobjen
obvyklm nebo snenm
(nikoliv vak udrovacm)
proudem do znak plnho
nabit pi poklesu svorkovho
napt akumultoru pod
uritou hodnotu. Udrovac
reim bv mnohdy soust
nabjecho reimu s tzv. IU
1
U
2

prbhem, kde U
2
je prv
fz udrovac. IU
1
U
2
reim
bv asto implementovn do
mikroprocesorem zench nabjeek pro AGM a gelov akumultory.
Pokud plnujete del odstvku, mete tak msto konzervace akumultoru
udrovacm nabjenm, akumultor as od asu vybt (teba pipojenou
rovkou) a znovu nabt v obvyklm nabjecm reimu. Tento proces
opakujte po celou dobu odstvky akumultoru. Doporuuji provdt v
intervalu asi 1 x za 1 a 3 msce dle typu a kondice baterie (u akumultor
se zaplavenmi elektrodami volme krat interval, u AGM, gelovch
meme volit del), ovem za pedpokladu, e akumultor je zcela odpojen.
Rychl nabjen (rychlonabjen) jedn se o nabjen velkm proudem po
krtkou dobu (cca 1 2 hodiny), zpravidla o velikosti 0,5 nsobku jmenovit
kapacity akumultoru, v nkterch ppadech pak a proudem rovnajcm se
jmenovit kapacit. Ppustnou velikost proudu definuje pro dan akumultor
vrobce. Napklad pro AGM akumultor Yuasa typ YTX20L-BS vrobce
pipout nabjen produdem 9A (0,5 nsobek jmenovit kapacity
akumultoru) po dobu 1 hodiny. Pi rychlonabjen musme kontrolovat
napt dosaen na svorkch akumultoru a teplotu elektrolytu (hroz znan
pebjen bhem krtk doby). Doporuuji vak toto rychlonabjen
Obr. 26mikroprocesropem zen nabjeka
Conrad pro akumultory 4,5 a 135 Ah.
Strnka 42
vyuvat jen v nejnutnjch ppadech, kdy z njakho zsadnho dvodu
nememe vyut bn dobjec reim. Velk nabjec proudy toti spe
sniuj ivotnost akumultoru.
Odpojovn akumultoru jak jsme ji uvedli dve, dodrujme
jednoduchou zsadu. Naped odpojme (vypneme) nabjeku od st, teprve
potom odpojme nabjeku od akumultoru. Chceme-li akumultor vyjmout
z vozidla, naped odpojme kostru, zpravidla (dle typu vozidla) zporn (-)
pl a teprve potom kladn (+) pl. Vyhneme se tak riziku monho zkratu pi
odpojovn svorek baterie. Pi zapojovn pak postupujeme obrcen. Naped
zapojme kladn pl a pak teprve zporn.
Nabjeky - na trhu je cel ada rznch typ a model. Obecn - vtinou z
nich akumultor spolehliv nabijete. Kvalita nabjeky se projev spe v
stedndobm a dlouhodobm horizontu a to ivotnost akumultoru. Stejn
typ akumultoru me poskytovat sluby po dobu 5 let, nebo tak jen 2 roky.
Ano, klovm bodem pro ivot akumultoru je sprvn funkce dobjec
soustavy vozidla, kter se o nho
star s kadou vyjkou, s
kadm ujetm kilometrem. Vak
i nabjeka by mla pracovat tak,
aby nm pomohla spe ivotnost
akumultoru prodlouit a nikoliv
jej zkrtit. Nen bezpodmnen
nutn mt pstroj kdo v jakch
vl a s t nos t , pr o pi kova n
mikroprocesory a nabzejc kdo
v kolika rovov nabjen. Sta
i obyejn nabjeka a pesn
voltmetr. A pokud dodrme
nkolik zsad - nepebjme,
hldme teplotu akumultoru,
kontrolujeme svorkov napt,
nemusme se nieho obvat. Pro
laick dobjen AGM a gelovch
akumultor pak doporuuji nkterou z inteligentnch nabjeek, kter nm
pomohou zbyten akumultor netrat, ale dodat mu potebn nboj, aby byl
zase fit a pln k dispozici. Kdo je technicky nadn, me vyut k dobjen i
stabilizovan zdroj napt s regulac. Samozejm, njak ta chytr nabjeka
ns zbav starost a dobjen s takovm strojem je pak velice komfortn. A
snad jet vzpomenu, e velk dobjec stanice mvaj i teplotn kompenzaci,
Obr. 27pezy ze skelnho rouna pro vrobu
separtor AGM akumultor
Strnka 43
tedy zen nabjen s ohledem na teplotu elektrolytu, ppadn okol.
Ned mi vak, abych nevaroval ped podezele lacinmi nabjekami, by se
honos kdo v jakmi funkcemi. Jejich funknost me bt problematick,
stejn jako pochybn udrovac nabjeky neznmch vrobc. Napklad na
internetu mete koupit
udrovac no-name
nabjeku, o kter
prodejce udv, e
poskytuje napt 13,5V
+-10%, maxi ml n
dobjec proud je 500
mA a je vhodn k
v t i n t y p
akumultor do vozidel,
pro udren akumultoru
v pln nabitm stavu.
Tohl e dob j edl o
prost me mt na
vstupnch svorkch
12,15 a 14,85V -
pozor, to nen dn
r e g u l a n r o z s a h
nabjee, ale prost garantovan pesnost deklarovanho vstupnho napt.
Za 600,- K si tak kupujeme spe vstupenku k nemilm pekvapenm.
Pedstavte si, e mte smlu, a nabje dv zrovna onch meznch 14,85 V.
Jak asi takov udrovn prospje va gelov baterii? A co udrovn
naptm 12,15 V (druh extrm)? Diskutovali jsme zde i teplotn zvislost
udrovacho dobjen, eme milivolty a najednou tohle. Ne, dkuji, takov
nabje nechci ani za ptikorunu.

Postup uveden do provozu novho akumultoru

Akumultor ji meme koupit naplnn, nabit a pipraven k pouit.
Bute vak obezetn, nebo stav akumultoru bude zvisl na pi, jakou
akumultoru vnoval dan prodejce. Zkontrolujte si tak st akumultoru,
jeli to mon (are), aby se nejednalo a baterii, kter leela nkde dlouho
zapomenuta. Doporuuji provit stav nabit a akumultor ped instalac do
Obr. 28mikroprocesorem zen nabjeka akumultor
Fiamm
Strnka 44
vozidla dobt. Pokud si koupte nenaplnn akumultor, pokusm se ne
popsat orientan postup jeho aktivace. Pesn nvod dostaneme spolu
s akumultorem. Pozor na bezpenost! Elektrolyt v akumultoru je roztok
kyseliny srov (ravina hroz poleptn), pi nabjen se uvoluje kyslk a
vodk (hroz nebezpe vbuchu i od nepatrn jiskry). Nabjejme v dostaten
odvtrvanm prostoru a pozor na zvdav dti ponechan bez dozoru!
Akumultor se zaplavenmi elektrodami ulome akumultor na rovnou
podloku (nesm bt nijak naklonn), vyroubujeme ztky a opatrn
akumultor naplnme elektrolytem do pedepsan hladiny. Vdy to je tak,
aby byly jednotliv lnky zaplaveny. Elektrolyt ji dostaneme namchan
o pedepsan hustot. Aktivaci akumultoru provdjme, pokud je teplota
prosted okolo 25
0
C (nedlme laboratorn prci, tak se drme rozpt 20
0
C
a 30
0
C). Opatrn dolvme elektrolyt do jednotlivch lnk.
Akumultorem lehce zatepeme, abychom dostali vechny vzduchov
bubliny z prostoru lnk a aby se elektrolyt dostal vude kam m. Pozor pi
tto operaci hroz vystknut kyseliny! Nejedn se o dn divok
protepvn jako kdy mchme v ejkru ingredience pro njak long drink,
ale o jemn zatepn, spe poklepn na akumultor. Pokud je poteba, opt
doplnme elektrolyt na pedepsanou hladinu. Pak nechme akumultor
v klidu stt po dobu cca 30 minut. Nsledn jej pipojme k nabjece a
provedeme jeho pln nabit. V prbhu nabjen zkontrolujeme hladinu
elektrolytu. Po ukonen nabjen nechme akumultor krtce odvtrat,
oteme ppadn kondenzt v okol dolvacch otvor a akumultor dkladn
vysume. Naroubujeme zpt ztky a meme jej umstit do vozidla.
Poznmka pokud v prbhu nabjen zjistme, e je elektrolytu mlo,
perume nabjen, ppadn pokme, a ustane plynovn a elektrolyt
dolijeme (pi prvn aktivaci nedolvme destilovanou vodu snili bychom
hustotu elektrolytu!) a hned pokraujeme v nabjen.
VRLA gelov a AGM akumultory zde se aktivace zpravidla omez na
jejich nabit. Pokud vak obdrme VRLA akumultor bez elektrolytu (nap.
nkter ady AGM akumultor Yuasa), postupujeme nsledovn:
Ulome akumultor na rovnou podloku, odstrame flii zakrvajc nalvac
otvory. Pak z nalvacch hrdel plastovho kontejneru s elektrolytem,
dodanho spolu s akumultorem, opatrn odstranme ochrannou flii.
Otome kontejner vzhru nohama a zasuneme hrdly (kolmo k rovin -
nenaklnt!) do nalvacch otvor akumultoru. Opatrn zatlame a
zafixujeme tak kontejner pro nalvn. Obsah kontejneru se pomalu pelije do
akumultoru (cca do 20 minut). Bhem tohoto procesu na kontejner obas
Strnka 45
Nzev dokumentu
opatrn poklepeme - zbavme se tak
pebytench bublin vzduchu. Po pelit
vekerho obsahu kontejner opatrn
odstranme. Na nalvac otvory pilome
plastov strip s uzvry jednotlivch
nalvacch otvor, zatm je vak
ponechme jen voln piloen.
Akumultor nechme v klidu odpovat
po dobu 1 hodiny (ne mn, pokud to
nepipout vrobce), aby ml elektrolyt
as proniknout na sv msto. Po uplynut
pedepsanho asu pipojme akumultor
na nabjeku a zahjme nabjen reimem
vhodnm pro AGM akumultory. Zde
dnou kontrolu hladiny ani jej
doplovn v prbhu nabjen ji
neprovdme! Teprve po ukonen
nabjen bezpen uzaveme nalvac otvory pevnm zamknutm stripu
s uzvry a v prbhu ivotnosti jej u nikdy neotvrme. Jednak k tomu nen
dn dvod a navc to me bt i nebezpen v akumultoru bv bhem
provozu urit petlak plyn, kter mohou za uritch okolnost explodovat.
Nehled k riziku pokozen uzvr. Rozhodn vak oteven akumultoru
me zkrtit dobu ivotnosti baterie, kter si vytv sv vnitn prosted,
kter nsilnm odvtrnm narume. Akumultor po nabit meme umstit
do vozidla.
Pesn nvod na aktivaci konkrtnho typu a proveden akumultoru byste
mli obdret od prodejce spolu s akumultorem.

ST IV. PROVOZ A DRBA AKUMULTORU

Jak jsme si ji ekli v prbhu minulch kapitol, i bezdrbov akumultor
potebuje urit dohled a odpovdajc provozn podmnky. To nejdleitj
je mt pln funkn a sprvn nastavenou dobjec soustavu, odpovdajc
danmu typu a proveden akumultoru. Jin provozn napt vyaduj AGM
i gelov a jin klasick akumultory se zaplavenmi elektrodami.
Piblin nastaven dobjec soustavy ve vozidle (max. napt regultoru -
pesn hodnoty jsou otzkou toho kterho vozidla) pro jednotliv typy 12V
Obr. 29lnek akumultoru
Strnka 46
akumultor je (u 6V akumultor jsou hodnoty polovin):
Klasick se zaplavenmi elektrodami 14,0 - 14,4V
Gelov akumultor 14,1 - 14,4V
AGM akumultor 14,4 - 14,8V
U nkterch Ca-Ca akumultor se zaplavenmi elektrodami je poadovno
dobjec napt v rozsahu 14,4 - 14,8V. Regultor napt ve vozidle omezuje
jeho maximln velikost, pi volnobhu meme namit napt orientan
cca 13,0 - 13,6V. Pebjen nebo
nedobjen akumultoru zkracuje
jeho ivotnost, v nkterch
ppadech velice dramaticky. U
k l a s i c k c h a k u mu l t o r
kontrolujeme hladinu elektrolytu
dle doporuen vrobce, nebo
alespo 1 x za pl roku. astj
kontroly nejsou na zvadu,
naopak. Pravidelnmi kontrolami
meme vas zachytit problm s
pebjenm (neobvykle zven
odpar vodypokles hladiny
elektrolytu).
Celoron provoz vozidel nemus
zajistit vdy pln dobjen a tedy
dokonalou desulfataci. Proto vtina vrobc nabz tak akumultory s tzv.
antisulfan pravu, kter vznamn eliminuje riziko sulfatace. V ppad
odstvky vozidla (napklad motocyklu po skonen sezny), se nevyhneme
pravidelnmu dobjen akumultoru. Interval dobjen je zvisl na typu,
konstrukci a kondici (stavu) akumultoru. Dobr akumultor, nezasaen
sulfatac, sta dobjet v intervalu cca 1 - 2 msc, gelov a AGM pak 3 - 4
msc. Stav akumultoru kontrolujeme voltmetrem, pi zcela odpojenm
akumultoru od spotebi. Dobjme nejpozdji pi poklesu napt na
przdno 11,9 12,2V. K dispozici jsou i testery bateri, kter zat
akumultor po uritou dobu pesn definovanou zt a dle zjitnho
poklesu svorkovho napt a jeho pesn hodnot usuzuj na hloubku vybit a
jeho stav - kondici. Meme vak vyut i tzv. konzervan (udrovac)
nabjen a to bu konstantnm proudem o velikosti 0,0005 a 0,001
jmenovit kapacity. U gelovch a AGM bateri volme proud radji o
Obr. 30ponkud zanedban akumultor
Strnka 47
velikosti 0,00025 0,0005 jmenovit kapacity, nebo lpe nabjme
konstantnm naptm 13,4 13,8V (pi 25
0
C obvykle 13,6V, pi 20
0
C pak
13,8V).
Dobjen si vak me vydat nejen odstaven vozidla, ale tak jeho zimn
provoz, zejmna, kdy pojdme na krtk vzdlenosti s astmi starty za
vych mraz. Pokud pozorujeme vybit akumultoru (problematick
startovn), sname se jej co nejdve dobt. U klasickho akumultoru
ukonme nabjen pi dosaen hustoty elektrolytu 1,28 g/cm
3
, nebo pi
dosaen svorkovho napt akumultoru o hodnot 16,2 16,8V. Nemme-li
ani voltmetr, ani hustomr, pak doporuuji sledovat
alespo dosaen znaku plnho nabit, toti varu
elektrolytu v akumultoru. Akumultor nechme
vait jet nkolik mlo hodin (v ppad nabjen
konstantnm naptm), aby byl dokonen proces
desulfatace. Potom nabjen ukonme, ppadn
doplnme hladinu elektrolytu destilovanou vodou.
V ppad ventilem zench akumultor doporuuji
pout inteligentn nabjeku urenou k nabjen
tchto akumultor, nebo alespo nabjeku splujc
tato napt: 14,1 14,4 V pro gelov akumultory,
14,4 14,8V pro AGM. Pro kontrolu procesu nabjen
pak potebujeme jet pesn voltmetr. Nabjen
ukonme po dosaen plynovacho napt
akumultoru (gel do 14,4V, AGM cca 14,6V). Po
odlehovac pauze okolo 30 minut pokraujeme v
nabjen a opt odlehme. Opakujeme nkolikrt.
Poznmka: se zmnou teploty je nutno korigovat
dobjec napt o cca 0,15V na kadch 5
0
C, piem
pi ni teplot je dobjec napt vy. Napt jsou
obvykle udvny pi 25
0
C. Kapacita akumultoru
kles s rstem vybjecho proudu a dle s poklesem
teploty elektrolytu. Akumultor se zaplavenmi
elektrodami v dobr kondici zan plynovat pi dosaen napt okolo
14,6 V. Plynuje-li dve, je sulfatovn a to tm vce, m dve dochz
k tvorb plyn. Pokud mluvme o plynovn, nejedn se o drobn bublinky
plynu bhem nabjen, ale o situaci, pi kter elektrolyt zan jako by
vait. Nejedn se vak o tepeln var, ale o bohat vvin plyn dky
elektrolytickmu rozkladu vody.
Obr. 31
akumultorov lnek
Willard pro osvtlen
odlehlch farem a je-
jich elektrifikaci (USA,
okolo roku 1920); ln-
ky se sdruovaly do
bateriviz str. 60
Strnka 48
Do drby zahrnujeme tak kontrolu stavu svorek akumultoru, provdme
jejich ppadn oitn od oxidanch vrstev, konzervaci proti korozi, a
samozejm dotaen vech roubovch spoj (svorek) akumultoru.

Zvady akumultor

Dnen modern akumultory maj
pomrn dlouhou ivotnost, ovem
za pedpokladu sprvn pe. V
praxi se meme setkat napklad s
akumultorem, kter je ji ponkud
sulfatovan (to jest bhem provozu
byl napklad nedostaten, mlce,
dobjen). Sulfatace se pi nabjen
pr oj e vuj e z e j m na va r e m
elektrolytu za niho napt, ne je
obvykl napt plynovac danho
akumul t or u, t ak meme
pozor ova t bou l i vj var
elektrolytu i vy napt ne
odpovd dob (fzi) nabjen.
Sulfatovan akumultor vykazuje v
provozu nepehldnutelnou ztrtou
kapacity - akumultor se rychle
vybj. Dal zvadou mohou bt
zkraty mezi deskami (elektrodami). To se pi nabjen projev jednak
zvenou teplotou elektrolytu, jednak tm, e akumultor nedosahuje
pedepsanch napt. Tento stav velice dobe diagnostikuj mikroprocesorem
zen nabjeky, kter zpravidla po zjitn tohoto stavu nabjen ihned
ukon. Zkraty mezi deskami mohou bt
zpsobeny krom vrobnch vad a uvolnnmi
zbytky aktivnch hmot, tak pli vysokmi
nabjecmi proudy (velk nabjec proudy rovn
vedou k velkmu opoteben kladn elektrody),
nebo naopak prudkm vybjenm (pipojen
nadmrn zte - obvodem tee pli velk
proud). U konvennch akumultor sniuje riziko
zkrat mezi deskami pouit tzv. oblkovch
Obr. 32typick proveden drbovho aku-
multoru. Ztky pro dolvn destilovan
vody, odvtrac hadika, kontejner z mln-
ho, poloprhlednho plastu umoujc in-
spekci hladiny elektrolytu, s vyznaenm
minimln a maximln hladiny.
Obr. 33zazen LBPR
spolenosti Jeegu, China)
Strnka 49
separtor. Pi nabjen velkm proudem pozorujeme rovn rychl vzrst
teploty elektrolytu a jeho vysokou teplotu.
Poznmka: na trhu se objevuj zazen, kter emituj vysokofrekvenn pulsy
s velkou amplitudou (viz obr. 33) slouc k revitalizaci sulfatovanch
akumultor (dajn rozruuj krystaly sranu olovnatho). Zkuenost s
tmito zazenmi nemm, ale pro je nezkusit.

st V. - SHRNUT A ZVR

Problematiky akumultor a nabjen se nen teba obvat, co se zd na prvn
pohled sloit, je vlastn velice jednoduch. Ostatn, kdo m fungujc
nabjeku vhodnou pro jm pouvan akumultory, dobe nastavenou a
funkn dobjec soustavu ve vozidle a zkladn znalost dan problematiky,
m z velk sti vyhrno.
Vak vm, e ne kad m chu se prokousvat mnohdy nezivnm textem
a hled jen klov vty tkajc se problmu a praktick doporuen. Take
pro tyto praktiky je uren nsledujc text, kter je pro ostatn tene
jakmsi velice strunm shrnutm pedchozch kapitol.

Jak akumultor si mm vybrat?

Takov, na kter sta Tvoje kapsa :-) Ne, vn. Te eknu nco, co je
samozejmost, ale pro forma mi dovolte ci, e mme-li ve vozidle 12
V palubn s, nebudeme do nho kupovat 6 V akumultor a naopak, stejn
jako je jasn, e pouijeme akumultor pedepsan kapacity nebo ppadn o
nco vt. Pro ne men? Nemusel by pokrt energetickou potebu naeho
motocyklu (automobilu), zejmna pi startovn.
Pi rozhodovn zanme otzkou, zda chceme drbovou nebo
bezdrbovou variantu akumultoru. Mj osobn nzor je, e pokud
netoume mt ve pod kontrolou, pokud netoume po kouzlu starch as,
kdy bruc samo domo nabjeky pivdly do varu vn vyerpan 35
Ah baterie kodovek v e problematickch dynam, je na cestou
bezdrbov baterie. Zbv se jen rozhodnout, zda se zaplavenmi
elektrodami a zstat na pli cesty, nebo shnout rovnou po skuten
Strnka 50
Maitenance Free, tedy AGM i gelov koncepci. Vak pozor. Je tak nutn
pihldnout k nastaven dobjec soustavy vozidla, s jakm dobjecm
naptm pracuje. Tak se jet jednou podvejme na jednotliv proveden
akumultor.
drbov, kapalinov akumultor - Fungujc, lty proven klasika.
Dky vysok technologick kzni pednch vrobc a istot surovin pro
vrobu elektrod i elektrolytu bez pms, dosahuj dnen akumultory
tohoto typu pomrn dlouh ivotnosti okolo 4 let pi velice pzniv cen.
Nabjen je pomrn nekonfliktn (prbhy nabjen nejsou tolik kritick),
baterka d co stroj r a kdy se o n postarme v zim, nen co eit. Pokud
ji koupme, ek ns kol pravideln kontrolovat hladinu elektrolytu. Ostatn
technicky zaloen jedinec to me i vtat - me se kochat jak akumultor
pi nabjen ije, mit hustotu kyseliny a kontrolovat tak proces nabjen.
Ve vozidle pak musme vyeit odvod plyn a kondenztu (hadika) z baterie
mimo pslun bateriov kastlk. V motocyklu pak musme zvit riziko, e
kdy stroj nhodou polome, me hrozit nik elektrolytu se vemi
negativnmi dsledky. Take mj nzor nem penz na zbyt? OK, jdi do
toho. Nejedn se o dn smvn kompromis. Jen ten komfort bude mt
ni, a pibude ti i njak ta starost navc. Jako nejvt problm pak vidm
urit riziko niku kyseliny, ppadn nutnost eit odvtrn akumultoru. A
klady? Nabjen bude snadn i celkem primitivn nabjekou. Akumultor
nen tak citliv na nastaven nabjecch napt a proud jako akumultory
uzaven a podme jej za nejni cenu.
Bezdrbov akumultor kapalinov - pro orientaci jednm z
pedstavitel tto koncepce jsou automobilov akumultory Akuma Comfort,
Exclusive, nkter Bosch a podobn. Dnes standard, zlat stedn cesta. Stle
jet (vtinou) pzniv cena, vypiplan technologie a tm vysok
spolehlivost. ivotnost podobn drbovm akumultorm, spe o chlup
del. Ostatn, konstrukce je velice podobn. Vhodou je minimln pe a
pokud dobjen funguje jak m, o akumultoru nebude dlouhou dobu vdt.
Nevhodou je nutnost eit odvtrn akumultoru obdobn, jako u
akumultoru drbovho. ivotnost akumultoru bude piblin 4 roky, nebo
i o nco vce.
Bezdrbov gelov akumultor - pedstavitelem gelov koncepce je
napklad akumultor Varta LF. Gelov akumultory jsou vbornmi
pomocnky odevzdvajcmi vy vkon pi mench rozmrech a snen
hmotnosti. Vzhledem k tomu, e se jedn o hermeticky uzaven akumultor,
nemusme eit odvtrvn plyn, akumultor je bezpen, eliminuje riziko
Strnka 51
vyteen elektrolytu pi nklonu nebo pevren. Velkou vhodou je velice
nzk vybjec proud a tm dlouh vdr bez nabjen, dle velk tolerance
k hlubokmu vybjen a odolnost vi otesm. Nevhodou je vy cena,
nutnost precizn funkce dobjec soustavy (napt 14,1 14,4V) a dodrovn
uritch pravidel pi nabjen. Dobjen realizujeme vhradn nabjekou
vhodnou k nabjen gelovch/AGM akumultor. ivotnost gelovch
akumultor je v praktickm provozu asi 4 6 let.
Bezdrbov akumultor AGM - Typickm pedstavitelem je akumultor
Yuasa MF. AGM akumultory jsou v souasn dob, dle mho nzoru, na
vrcholu technologie olovnch akumultor. Charakterizuje je nzk
hmotnost, mal rozmry, vak ctyhodn vkon. I AGM akumultory jsou
hermeticky uzaven, bez nutnosti eit odvtrvn plyn. Akumultor je
bezpen, eliminuje riziko vyteen elektrolytu pi nklonu nebo pevren.
Velkou vhodou je nzk vybjec proud a tm dlouh vdr bez nabjen
(vak o nco krat ne u gelov koncepce), dle mal vnitn odpor a tm
schopnost poskytnout vysok startovac vkon, odolnost vi otesm.
AGM akumultor si velice dobe vede za nich provoznch teplot (studen
starty v zimnm obdob), exceluje v obvodech s velkm proudovm
zatenm a vkonovch aplikacch. Nevhodou je vysok cena a stejn jako
u gelovho akumultoru nutnost precizn funkce dobjec soustavy (napt
14,4 14,8V) a dodrovn uritch pravidel pi nabjen. Dobjen
realizujeme vhradn nabjekou
vhodnou k nabjen gelovch/AGM
akumultor. ivotnost AGM
akumultor je v praktickm
provozu asi 4 6 let.
Mm volit radji Gelov nebo
AGM akumultor? Z hlediska
praktickho provozu naeho
motocyklu i automobilu to je v
zsad jedno. Ob technologie jsou
do znan mry rovnocenn, li se
jen v detailech. Take zvol
akumultor jak je pedepsn
vrobcem vozidla, nebo se kterm
m ty, nebo tvj kolega, dobr
zkuenosti. Vce ne na znace
baterie zle na hodnot kapacity a
velikosti CCA.
Obr. 34detail bezdrbovho, MF akumu-
ltoru. dn dolvac ztky, dn odvtra-
c hadika, kontejner z ernho plastu. V p-
pad startovacch akumultor znak bez-
drbovho proveden.
Strnka 52
Strun shrnut

Druhy olovnch akumultor se zaplavenmi elektrodami, gelov,
AGM. Gelov a AGM baterie jsou pln bezdrbov (nedolv se
destilovan voda) a svmi vkony, pro aplikaci v motocyklu, srovnateln.
Vhodou AGM a gelov koncepce je jejich hermetinost nulov riziko
niku elektrolytu, dlouh ivotnost a vysok podvan vkon.
Na co hledt pi vbru akumultoru baterie mus bt s odpovdajcm
naptm (6 nebo 12V), jmenovitou kapacitu (Ah) nebo kapacitou o nco
vy ne je pedepsno, s co mon nejvym vybjecm proudem za
studena (CCA). Pokud mono volme pedepsan typ, kter definuje velikost
akumultoru a pouit svorky (bez ohledu na konkrtnho vrobce). Jinak
musme sledovat rozmry, zkoumat polaritu vvod, typ svorek a ppadn
tak zpsob vyveden odvtrvac hadiky (vlevo, vpravo) aby byl
akumultor kompatibiln s nam vozidlem.
Nabjen akumultor - pebjen i nedobjen akumultor zkracuje jejich
ivotnost. Akumultory dobjme nejpozdji pi poklesu napt na przdno na
11,9 12,2V. Teplota elektrolytu pi nabjen by nemla pekroit 40
0
C.
Zejmna v ppad gelovch a AGM akumultor nesmme pekroit
pedepsan maximln dobjec napt, jinak zkracujeme ivotnost
akumultoru - v ppad gelovch akumultor to je 14,1 14,4V, v ppad
AGM pak 14,4 14,8V u akumultoru se zaplavenmi elektrodami pak 14,0
14,4V (v nkterch ppadech 14,4 14,8V). Univerzln hodnotou
nabjecho napt vhodnho pro vechny typy akumultor je 14,3 - 14,4V.
Konzervan (udrovac) nabjen provdme bu konstantnm proudem o
velikosti 0,0005 a 0,001 jmenovit kapacity, u gelovch a AGM bateri
volme jen 0,00025 0,0005 jmenovit kapacity, nebo nabjme konstantnm
Obr. 35sestava staninch akumultor
Strnka 53
naptm o velikosti 13,4 13,8V. Msto konzervace meme akumultor tak
as od asu vybt a pak znovu pln nabt.
Vybjen akumultor klem pro zachovn dlouh ivotnosti
akumultoru je udrovat jej v pln nabitm stavu. Musme-li jej vybjet, pak
m bude toto vybjen hlub, tm vt dopad na zkrcen ivotnosti meme
oekvat. V ppad tzv. hlubokho vybjen se nm ji nemus podait
akumultor znovu oivit (nabt).
Pe o akumultory u akumultor se zaplavenmi elektrodami dbme na
pravidelnou kontrolu hladiny elektrolytu, v ppad poteby dolvme
vhradn destilovanou vodu. U vech akumultor provdme prbnou
kontrolu stavu svorek (oxidace, dotaen konektor), vhodn je i obasn
kontrola funknosti dobjec soustavy a udrovn hladiny napt pro klasick
akumultory pi nabjen v hladin 1414,4V (v nkterch ppadech a
14,8V), pro gelov 14,1 14,4V a konen pro AGM akumultory v rozsahu
14,4 14,8V.
Kdy ukonme nabjen pi dosaen svorkovho napt klasickho
akumultoru v prbhu nabjen o hodnot 16,2 16,8V nebo pi dosaen
hustoty elektrolytu 1,28 g/cm
3
. Gelov a AGM akumultory nabjme
nabjekou urenou k nabjen tchto akumultor, pokud mono s njakou
inteligenc, kter proces nabjen bude sama dit. Po ukonen nabjen
naped vypneme nabjeku, teprve potom odpojme akumultor.

Pipomeme si

Hlubok vybjen je to opravdu takov problm? Ano, nebo vtina
kyseliny se dky elektrochemickm pochodm pemnila v sran olovnat,
kter povlekl vtinu plochy kladn i zporn elektrody, dal vybjen
zpsob, e msto elektrolytu zbude v akumultoru prakticky jen voda a
mky akumultoru budou masivn sulfatovny. Akumultor se stane
nefunknm. Pokud zajdeme za uritou hranici, u akumultor nevzksme.
Hlubokmu vybjen se vdy radji vyhnme.
Dobjec proud pro se nabj pomrn malmi proudy? Je snad zbyten,
aby to trvalo tak dlouho. Co dobjet vtmi proudy? To by nebyl chytr
npad. as od asu, pokud potebujeme vybit akumultor rychle zprovoznit,
meme nabjet proudem o velikosti cca 0,5 kapacity, nkdy a hodnotou
jmenovit kapacity kam a lze zajt deklaruje vrobce danho akumultoru.
Strnka 54
Pln vybit akumultor tak nabijeme do cca 1 a 2 hodin. Vak pamatujme,
e nabjen velkm proudem zkracuje ivotnost akumultoru, podporuje
sulfataci a ponkud sniuje jeho kapacitu. Je to dno zejmna tm, e
vyerpan elektrolyt v tsnm okol aktivn hmoty desek se rychle nasyt,
sulft se tak rozpout pomaleji, nebo ostatn masa elektrolytu se nesta tak
rychle difzn promsit s ji nasycenm roztokem a elektrochemick reakce
inn astnit. Velk prochzejc proud zatm psob silnou elektrolzu
vody, za mohutnho vvinu plyn a vzrstu teploty elektrolytu. Prost rychle
zde neznamen lpe. Obdobn to plat pi vybjen velkmi proudy (pi
znan velkch proudech me dochzet i k deformaci desek, pokozen
separtoru a rychl zkze akumultoru). Prost elektrochemick rekce uvnit
akumultoru potebuj svj as. Obvykl dobjec proud je 0,05 a 0,1
nsobek kapacity akumultoru.
Nedobjen co se stane, kdy se akumultor dobj jen z sti, nikoliv do
znak plnho nabit? Nedochz k rozkladu vekerho sulftu. Sran olovnat
vznikajc pi vybjen m tendence pednostn obalovat ji usazen krystalky
sulftu. Vsledek je nasnad sniujeme kapacitu a zkracujeme ivotnost
akumultoru.
Mal ivotnost akumultoru domnvm se, e nejmn 70% ppad
selhn novch akumultor bhem provozu je zpsobenou chybou patn
fungujc dobjec soustavy vozidla (motocyklu, automobilu). Akumultor je
bu pebjen, nebo nedobjen. Oboj je chybou. Pozor taky na pdavn
elektrick zazen. Zkontrolujme si, jak je n alterntor dimenzovn, aby
uthl veker energetick poteby vozidla a jet mu zbylo na inn
dobjen. Zbyl procenta zvad jdou na vrub patn skladovanch a
oetovanch akumultor u prodejc a vrobn zvady akumultor.
Zimn starty kapacita podchlazenho akumultoru pi velkm zaten
(startovn) je jen zlomkem jeho jmenovit kapacity. Proto dlouh (nebo i
bez spchu nkolikrt opakovan) startovn za mrazu nem valnou cenu a
vede k rychlmu vybit. Pamatujme tak, e abychom akumultoru dodali
zpt energii vydanou pi startu (tedy pokud jsme nastartovali na prvn
cvrnknut), musme (orientan) po nastartovn ujet vzdlenost vce jak 20
km pi obvykl rychlosti, nebo jinak, umonit alterntoru cca 15 minut
dobjet n akumultor. To ve za pedpokladu 100% funknosti dobjec
soustavy vozidla a jejm dostatenm vkonu na kryt energetickch poteb
vozidla. Proto pozor na krtk pojky a ast startovn v krtkch
intervalech.

Strnka 55
Omyly, se ktermi se mete setkat

Dovolte mi zde uvst na pravou mru nkter tvrzen, se ktermi mete bt
konfrontovni. Nedlm si patent na rozum, vak nkter sdlen jsou
zavdjc, jin zcela chybn. A v ppad jejich aplikace v procesu nabjen i
ohroujc ivotnost akumultoru.
Gelov baterie je ve skutenosti s normln kyselinou na jednom webu
jsem se doetl, e: tady pjde o gelov akumultory. Bn se tak
oznauj ty znm bezdrbov vtinou se tm naznauje, e elektrolyt nen
tekut, ale ve form jakhosi gelu samozejm to je zas pl pravdy, je tam
pln normln kyselina srov ale nen voln nalit jako v autobaterii, ale
naskl ve skeln vat Tady je vidt, jak zmaten pojm v souvislosti s
akumultory vldne. Gelov baterie jsou skuten gelov, maj elektrolyt
v kemiit suspenzi - ve form gelu. Elektrolyt naskl ve skeln vat (a
pouiji slova autora vroku) maj akumultory AGM, ale ty nemaj s gelovou
koncepc nic spolenho, snad jen, e se s gelovmi bn zamuj a v obou
ppadech se jedn o MF VRLA akumultory.
Voda z vodovodu do akumultoru v jednom diskuznm fru zaznlo:
z akumultoru se me vyvait pouze voda, tud v ppad nzk hladiny
dolvme opt jen destilovanou vodu. Jen opravdu v krajnm ppad lze
pout vodu z kohoutku Prosm, jen to ne! Iontov istota elektrolytu je
jednm z podmnek dostaten ivotnosti akumultoru. Jakkoliv neistoty
pmo ohrouj jeho funkci. Voda z vodovodu obsahuje znan mnostv sol,
chlorid, kter by nm s kyselinovm akumultorem podn zacviily, ale
v tom negativnm slova smyslu.
Udrovac nabjen jinde jsem nalezl tvrzen, e: pomalej dobjen
slab dobjekou je pro jakkoliv akumultor etrn a rozhodn mu
neukod. Pokud je dobjeka opravdu hodn slab, tzn.kolem 1/50-1/100
kapacity akumultoru, me bt pipojena trvale jako udrovac, protoe
nabjec proud je tak slab, e v podstat pouze nahrazuje bytek proudu
samovybjenm Potejte se mnou. Jedna padestina a 1/100 kapacity
pedstavuje u 12Ah akumultoru dobjec proud 120 a 600 mA. To jsou
proudy dobjec, ne udrovac. Pokud by takov akumultor ml
samovybjen na rovni 120mA (o tch 0,6A ani nemluv), vybil by se sm
vnitnmi pochody do 5 dn. Takov akumultor by byl velice patn
akumultor. Take pokud bychom udrovali akumultor ve doporuenm
proudem, bezpen bychom jej pebjeli. Vzhledem k tomu, e se jednalo o

Strnka 56
doporuen pro gelovku, meme si bt jisti, e bychom takovm to
udrovnm gelov akumultor s pehledem zniili.
Startovn motoru obas zaslechnete informaci, e jakmile se Vm poda
motor protoit, nejsou u proudov nroky na start tak velk. To nen pesn
tvrzen. Startr je vlastn stejnosmrn elektromotor s velkm vkonem,
nejastji nkde mezi 0,8 2 kW. Na jeho zaten maj zsadn vliv
kompresn pomry na vlcch, kter tak promlouvaj do odebranho proudu
z akumultoru. Ten se pi oten motoru skuten mn (kols), vak
nikoliv dramaticky. Nap. pi startu dieselovho motoru VW Bora si startr
vezme njakch 300A a jeho hodnota, dle komprese na vlcch, kols nkde
mezi 260 a 310A. Take dn vznamn snen odebranho proudu po
protoen motoru je by odlehilo akumultoru. Odebran proud je toti
tm konstantn a kols asi +-10% dle komprese.
Gelov motocyklov akumultory YUASA tak jste to ji slyeli? Tak
myslte, e kdy gelovku, tak Yuasa? Vdy i prodejci akumultor mluv
v souvislosti s tmto vrobcem asto o gelovkch. Yuasa vak vyrb
akumultory AGM nikoliv gelov. Obecn zait fakt, e se jedn o
gelovky, je pouze tradovan omyl. Posute sami:
1.) Evropsk zastoupen Yuasa k: The technique Yuasa is well reputed
for is called AGM, absorbing glassmatt Voln peloeno Yuasa je
vysoce cenna pro technick een zvan AGM, absorpn skeln rouno...
2.) Kdy Yuasa uvd graf samovybjen svch MF akumultor, hovo o
AGM technologii (viz http://www.yuasabatteries.com/batteries.asp).
3.) Ve svm Technical Manual hovo vhradn o AGM technologii, ani
jedin slovo o gelu.
4.) Yuasa byla jednm z prkopnk AGM technologie a u v 80 ltech
minulho stolet zaala produkovat prvn AGM akumultory.
Omluvou nm vem budi, e Yuasa sv een nijak nezdrazuje a hovo
v drtiv vtin jen o MF akumultorech. Tm pravdpodobn vznikl ve
uveden omyl. Vak prodejci akumultor by mli vdt co vlastn nabzej.
Pokud nkte ani neznaj technologii jimi prodvanch akumultor, jak se
mohu spolehnout, e akumultor je sprvn skladovn, oetovn, jak se
mohu spolehnout na informace, kter mi prodejce dv.
Technick daje vrobc i tady bute obezetn. V technick
dokumentaci vrobc i distributor akumultor se obas vyskytuj fatln
chyby. Nejsou mysln, ale jedn se v drtiv me o chyby pi pekladech
Strnka 57
materil, jejich grafickm zpracovn a tedy selhn korektor.
Napklad Exide Slovakia, s.r.o. (zstupce Exide Technologies) v materlu
Exide Gel Tipy a rady pre dlhiu ivotnost batrie, revize a datum vydn
neznm, uvd graf prbhu napt a proudu pi nabjen, jene ob kivky
jsou zamnny. Vsledkem je zavdjc informace, jej aplikace by vedla
pravdpodobn ke znien akumultoru. Toti po 4 hodinch nabjen
dramaticky zvit nabjec proud. Natst popis v odstavci Sprvne
techniky nabjenia je korektn.
Yuasa Technical Manual, Form No. YUA-069 (Rev. 4/04), uvd napklad
na stran 20 tabulku, ze kter mimo jin vyteme, e pi napt 12,5V je jej
Sealed VRLA akumultor stle jet nabit na 50%, kdeto na stran 32 uvd
obdobnou tabulku, vak s hodnotou jen 12V. O akumultorech u nco vte,
take co myslte, kter daj je asi chybn?
Tato opomenut povauji za politovnhodn, zejmna, pokud se jedn o tak
zsadn technick daje, dle kterch bychom mli dit proces dobjen
akumultoru. Take doporuuji, pokud se daje v danm materilu zsadn
li od informac v tomto lnku, ani bych si dlal patent na neomylnost,
provte si u vrobce i distributora, zda podvan informace, hodnota, i
tvrzen, je opravdu korektn.
Obr. 36akumultorov vlevo mka; vpravo s nanesenou aktivn hmotou.
Strnka 58
Zvr

O akumultorech by se toho dalo napsat stohy, ostatn jako o vem, co m
za sebou znanou historii, pokud chceme vcem pijt na kloub, porozumt
jejich procesm, zkonitostem a podlit se o to s ostatnmi. Snad jsem vm
tmto lnkem alespo trochu pomohl zorientovat se v problematice
akumultor, zskat jistotu v otzce dobjen a jejich oetovn a vyvarovat
se nkterch chyb. Tak mi dovolte prohlsit, e nkter dje a skutenosti
jsem popsal ve zjednoduen form, nco jsem vypustil, napklad zajmavou
paladiovou rekombinan ztku pro stacionrn akumultory, pli jsem se
nepitval v nabjekch a jejich nabjecch schmatech, v jinch typech
akumultor, v dobjec soustav vozidla (to u je jin kapitola), historii vzal
hkem, ale myslm, e jsem i tak postihl to nejdleitj a snad vm
pedloen informace budou k uitku.
A znovu pipomnm, e z nabjen nen teba dlat velkou vdu (a nebo taky
ano - to podle ntury). Sta se vyvarovat nkolika zkladnch chyb -
nedovolit hlubok vybjen, ani akumultor nepebjet, udrovat ho v nabitm
stavu, obas (eknme 1 x ron) provit dobjec soustavu. A to je cel
kouzlo. A kdy vme, e ivotnost klasickho akumultoru je v bnm
provozu asi 4 roky, gelovho a AGM okolo 5 let, meme se na ppadnou
vmnu vas a pohodln pipravit.
A kdybych snad ml njak akumultor doporuit? Pokud nebudeme hledt
na cenu, pak asi AGM, nebo si pomrn dobe porad za nzkch teplot, je
schopen dodat znan startovac vkon, je relativn lehk a samozejm
bezdrbov. Gelov akumultor bych osobn radji vidl na mst
stacionrnho zlonho zdroje proudu (typick aplikace UPS), zvld
obasn hlubok vybit, sn i vy provozn teploty. Je to vak jen mj
nzor, nebo souboj AGM versus gel nem dle mne vtze. Kad z obou
koncepc v nem vynik proti druh a tak zle, jak parametr je pro ns
stejn. Pro nkoho bude slem jedna gelov akumultor, pro jinho AGM
a jin ned dopustit na bezdrbovou klasiku modern konstrukce. Ale bute
v klidu - vtina souasnch akumultor svmi parametry spluje
poadavky na spolehliv zdroj proudu pro nae motocykly i automobily a
tak spe ne na typu a proveden, zle na na kapse, jak hluboko jsme
ochotni do n shnout. Pokud nevolme njak neproven no-name
akumultor, vtinou neudlme chybu s dnou bateri. Na druhou stranu, i
ten nejlep akumultor nm pinese hodn starost, kdy o nj nebudeme
dn peovat, kdy jej budeme trvale pebjet, nebo naopak nedobjet.
Strnka 59
A a to neodbudu jen nkolika obecn formulovanmi vtami, na tto stran
jet uvdm pehlednou tabulku vybranch znaek MF motocyklovch
akumultor v R (ppadn dostupnch v EU) s jejich zkladnmi
parametry, tj. kapacitou a deklarovanm startovacm proudem (data mne
pstupn v z 2008). V tabulce tak uvdm ve zkratce normu, dle kter
Vrobce/oznaen Proveden Kapacita CCA
Exide Bike MF
ETX14-BS
AGM C
??
12Ah
200A
(norma?)
Yuasa MF
YTX14-BS
AGM C
10
12Ah
200A
(EN)
Toplite (Yuasa)
YTX14-BS
Gelov C
20
12Ah
100A
(EN)
Varta LF
YTX14-BS
Gelov C
20
12Ah
100A
(EN)
Banner Bike Bull AGM
YTX14-BS
AGM C
10
12Ah
200A
(EN)
Fiamm Storm
FTX14-BS
AGM C
10
12Ah
170A
(EN)
Bosch AS
YTX14-BS
Gelov C
20
12Ah
100A
(EN)
Westco AGM
YTX14-BS
AGM C
10
14Ah
200A
(SAE)
Strnka 60
je dan hodnota zjitna. Pro srovnn jsem vybral motocyklov akumultor
typu YTX14-BS (japonsk znaen, kter deklaruje vtina vrobc
akumultor) s kapacitou 12Ah.
Jak z tabulky vyplv, akumultory vtinou dosahuj obdobnch parametr,
zajmav je daj zven kapacity u akumultoru Westco. Nejslab co do
vkonu jsou k mmu divu akumultory Toplite, Bosch AS a Varta LF.
Kapacita je udvna pi 20 hodinovm vybjen, kter dv ponkud lep
vsledky, ne pi vybjen desetihodinovm, kdy meme oekvat u tchto
bateri cca o 1 Ah ni kapacitu. Rovn relativn mal vybjec proud
(CCA) je pekvapenm. Kde je problm? Myslm, e na to nm dv
odpov ni hmotnost akumultoru 3,7 kg, co je tm o 1 kg mn, ne
maj konkurenn akumultory obdobn kapacity. Co to napovd? e lnky
tchto akumultor maj pravdpodobn ni poet mek, aktivn plocha
elektrod je tak men, eho dsledkem je ni kapacita a hlavn ni
vybjec proud. Dokonce se domnvm, e akumultory Varta LF a Bosch
AS, Toplite jsou identick, vyrbn stejnm vrobnm zvodem, jen
s pslunm firemnm oznaenm (Varta nebo Bosch). Upmn, nemm
zjem na diskreditaci tchto akumultor, jen porovnvm deklarovan
parametry jednotlivmi producenty u konkrtnho modelu baterie. Jist
v mnoha aplikacch vyhov, ada motocyklovch nadenc je s nimi pln
spokojena, ale pokud bych ml za piblin stejn penze vybrat mezi
akumultorem s CCA 100A nebo 200A, je pro mne volba pomrn jasn.
Vborn vkon nm poskytnou akumultory Yuasa, Exide, Banner i
Westco. Mezi tmito znakami bych asi hledal svj nov motocyklov
akumultor. Zajmav je, e Exide je velkm propagtorem gelov koncepce,
vak pro motocyklov MF
akumultory zvolila technologii
AGM (gelov akumultor pro
motocykly dodv na EU trh jen
jeden, o kapacit 19Ah). Slun
parametry maj i akumultory
Fiamm, je mohou bt rovn
vhodnou volbou. Samozejm, ani
ost at n znaky nemus me
opomjet, pokud souhlas jejich
kapacita a poadovan hodnota
Obr. 37akumultorov lnky sdru-
en do baterie pro elektrifikaci odleh-
lch farem. USA, okolo roku 1920...
Strnka 61
CCA. Obecn doporuuji volit akumultor, jeho CCA je 1,5 a 2 x vt ne
odebran proud startru, tedy v ppad motocykl naeho stylu tento
poadavek spluj zpravidla baterie s CCA v rozsahu asi nkde mezi 120
240A dle konkrtn znaky, typu a objemu stroje. Napklad pro Yamahu
Dragstar Classic XVS1100A je pedepsn akumultor GT14B-4 (co je typ
YT14B-BS). J pouvm vrobek spolenosti Yuasa, kter m CCA 210A.
Zajmav by bylo srovnn vlastnost nhodn vybranch bateri formou
laboratornho testu pi simulovanch provoznch podmnkch. Jene
proveden takovho testu by vyadovalo pomrn znan finann nklady.
Nejvtm pekvapenm pi pprav lnku vak pro mne bylo zjitn, e
gelov koncepce akumultor je obestena jakmsi tajemstvm, e mnoho
laik i odbornk z ad prodejc akumultor zamuje gelov a AGM
akumultory a narazil jsem i na nzor, e AGM technologie se
v motocyklovch akumultorech prost nevyuv, stejn tak jako na
obdobn tvrzen o akumultoru gelovm. Gelov akumultor se pak,
ponkud neastn, stal v R mnohdy synonymem pro bezdrbov MF
akumultor, a u jeho koncepce je jakkoliv. Take snad u jen, a nm to
dobj a dky, e jste to se mnou vydreli a sem.

Marconi

Tuto publikaci jsem vnoval kamardm a motocyklovm nadencm z
K1400 a dle vem, kte se o problematiku akumultoru ve svm motocyklu
nebo automobilu zajmaj. Nen urena ke komernmu vyuit. V publikaci
jsem uil voln en obrzky. Nejsem si vdom, e by nkter z nich
podlhal autorskmu prvu. Pokud snad ano, prosm o upozornn, abych
takov objekt z publikace odstranil, nebo jej nahradil.

Akumulatory

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Akumulatory

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

20.

You might also like