MON PINY VZNIKU KOROZE PI POUIT ELEKTROLZY

SOLI I ZAZEN NA STEJNOSMRN PROUD

Elektrolza soli sama o sob korozi kovovch st v baznu nezpsobuje. Znamen to, e pi sprvnm
fungovn zazen elektrolzy soli a splnn podmnek maximlnho obsahu chloru ve vod a sprvnho pH nen
dvod, aby dochzelo k nadmrn korozi nerezovch materil osazench v baznu. Je samozejm nutn
vybrat nerezovou ocel vhodnou pro dan podmnky.

Aby zazen pro elektrolzu soli sprvn fungovalo, je nutn do vody pidat urit mnostv kuchysk soli, tedy
je potebn zvit elektrickou vodivost neboli konduktivitu vody. Na druh stran proces elektrolzy soli me
zpsobit saturaci kyslku v baznov vod, co m za nsledek zven oxidan schopnosti vody. Zven
konduktivity vody i jej oxidan schopnosti pi normlnch provoznch podmnkch maj jen mal vliv na korozi
kovovch pedmt umstnch do baznu (schdky, trysky, protiproud apod.).

Existuj vak situace, kdy me dochzet k siln korozi kovovch pedmt:

1. Ptomnost bludnch el. proud
Pokud dojde k ptomnosti bludnch el. proud, kovov sti se stvaj anodou a jsou siln zateny
korozvnmi inky, a to v zvislosti na velikosti proudu a dob jejich inku. Bludn proudy se vyskytuj
nejen u zazen elektrolzy soli, ale u vech zazen, kter pouvaj ve svch elektronickch obvodech
stejnosmrn el. proud (nap. ionizan zazen Cu-Ag nebo LED diodov reflektory).
Pokud je podezen na korozi zpsobenou bludnmi proudy, je teba nejdve zjistit, kter zazen je
zpsobuje. Pak lze zmit velikost jevu a najt npravu.
Ne je uveden zpsob, jak zjistit bludn proudy.

2. Vysok koncentrace chloru ve vod
Nae przkumy prokzaly, e nejbnj pinou koroze kovovch st v baznu je vysok obsah
chloru v baznov vod, a to nezvisle na tom, zda m uivatel elektrolzu soli i nikoli. Zazen na
elektrolzu soli me zpsobit vysokou koncentraci chloru ve vod. Stejn tak to ale me zpsobit
chybn nastaven automatick dvkovn chloru nebo poloautomatick dvkova chlorovch tablet
(asto dochz k dvkovn Cl 24 hodin denn). Z uvedenho dvodu je nutn kontrolovat a udrovat
obsah chloru ve vod v rmci doporuenho rozmez. Stejn tak je teba udrovat sprvn pH baznov
vody (7,2 7,6), nikdy ne pod 6,8.

V Austrlii jsme provedli studii u 45.000 soukromch bazn, ve kterch nebyl pouvn stabiliztor
organickho chloru (kyselina kyanurov). Ukzalo se, e obsah volnho chloru v baznu bhem dne
velmi kols viz graf ne.



Pechodn dochz i k obsahu chloru 6 mg/l (ppm), kdy tato hodnota ji zkresluje men chloru pomoc
DPD tablet. Dojde k neutralizaci zabarven roztoku DPD vlivem vysokho obsahu chloru a uivatel m za
to, e je ve vod chloru mlo. Proto jet pidv dal chlor run (pi men DPD takto vysokch
hodnot je nutn nejprve smchat stejn dl baznov vody a odstt vody z vodovodu i studny, tuto
pout ve zkumavce a odeten vsledek pak vynsobit dvma).

Dle je teba si rovn uvdomit, e pro dosaen sprvn hodnoty chloru v celm objemu baznu je
v tryskch (pi pouit automatickho dvkovn i poloautomatickho chlortoru) koncentrace chloru
nkolikansobn vy. Z toho dvodu se drazn doporuuje instalovat nerezov schdky i dal
nerezov prvky co nejdle od recirkulanch trysek.
1 / 3

V ppad, e pouvte stabilizovan organick chlor kyselina trichlorizokyanurov (nap. CTX-370,
CTX-372), se v baznu postupn zvyuje obsah stabiliztoru (kyselina kyanurov). Obsah stabiliztoru
by neml bt vy ne 20 25 mg/l (ppm). Pi vym obsahu stabiliztoru se sniuje innost chloru, i
kdy do vody dvkujete dal chlor. Pi koncentraci kyseliny kyanurov vy ne 50 mg/l dochz ji
k problmm a chybm men ORP (Rx potencil), stejn jako pi pouit amperometrickch i
galvanickch elektrod.


Pro minimalizaci rizika koroze kovovch materil v baznu pi pouit elektrolzy soli je teba pouvat vhodn
materily a zajistit vhodn podmnky:

odolnost nerezov oceli
Doporuujeme pouvat vdy ocel kvality AISI-316 (SN 17.346), nebo tato nerezov ocel je odoln
korozi pi dodren koncentrace soli ve vod 36 mg/l (kg/m
3
). Nikdy nepouvejte s elektrolzou soli
nerezovou ocel kvality AISI-304 (SN 17.240). Pokud jste tuto kvalitu ji pouili, je nutn zvit drbu
(itn a konzervace) nerezovch prvk a striktn hldat hodnoty pH a chloru ve vod. K itn lze
pout ppravek CTX-isti nerezu kd 18713, ke konzervaci a letn Silichrom nebo jin konzervan
ppravek na kovy.

uzemnn
Samostatn uzemnn je teba provdt u elektronickch zazen s elektrodami, aby bylo zajitno
pesn ten mench hodnot, ochrana proti korozi je a na druhm mst.
Je dleit nezamovat kvalitn uzemnn zazen elektrolzy soli se systmem vyrovnn elektrickho
potencilu mezi rznmi kovovmi prvky osazenmi v baznu. Systm vyrovnn elektrickho potencilu
je teba provst vdy dle norem platnch pro danou zemi.

katodov ochrana
Funkce katodov ochrany spov v ochran ostatnch kovovch st proti korozi. Katodov ochrana se
provd pomoc speciln anody, kter m vysokou schopnost oxidace (koroze). Znamen to, e dochz
ke korozi a ubvn tto ochrann anody, zatmco ostatn kovov prvky zstvaj ped koroz chrnny.
U provoz se sprvn provedenm systmem vyrovnn el. potencilu je zamezeno vzniku rozdlnch
elektrickch potencil mezi rznmi kovovmi pedmty, a proto ke korozi nedochz. Pokud tento
systm chyb, jako urit nhrada se me pout hokov anoda (lze pout u sladk vody).


Koroze zpsoben elektrooxidac kov v baznech

Jako pina koroze kovovch pedmt v baznu se asto uvdj bludn elektrick proudy zpsoben
zazenm elektrolzy soli.
Dleit je sprvn definovat tento problm a nepisuzovat jej automaticky elektrolze soli. Aby vznikl uveden
jev, mus bt vdy njak kov v kontaktu s vodou, tedy mus existovat katoda a anoda ve vodivm roztoku.

kovov pedmty ponoen do vody
Krom istho titanu jsou vechny zbyl kovy pouvan v baznech nchyln k elektrooxidaci, vetn
nerezov oceli tdy AISI-316.

katoda + anoda
Podvodn reflektor, stejn jako elektrolza soli nebo ionizan zazen s Cu-Ag elektrodou jsou zazen,
kter sama o sob mohou zpsobovat elektrooxidaci.

Jakkoli zazen, kter m zdroj stejnosmrnho napt ve svch elektronickch obvodech, me
zpsobovat korozi elektrooxidac kov. Zpravidla dochz k problmu nechtnm kontaktem mezi
anodou napjecho zdroje a kovovou st ponoenou do vody nebo kontaktem s uzemnnm (pi
kontaktu s uzemnnm maj problm s koroz vechny kovov prvky, kter jsou uzemnny).

vodivost (konduktivita)
K uvedenmu jevu elektrooxidace dochz vdy ve vodivm roztoku. Jedna kovov st funguje jako
anoda (dochz na n ke korozi) a druh kovov st funguje jako katoda. Rychlost elektrooxidan
koroze je dna rozdlem elektrickch potencil pivdnch napjecm zdrojem na ob kovov sti
(m vy je rozdl el. potencil, tm rychlej je koroze) a vzdlenost kovovch st (m krat je
vzdlenost kovovch st, tm rychlej je postup koroze). Tato skutenost je dleit pro pochopen
toho, e koroze, kter ve sladk vod trv tdny (vodivost 0,5 mS/cm), me v mosk vod (vodivost 50
mS/cm), studnin vod (vodivost 4-10 mS/cm) nebo pi elektrolze soli (vodivost 8 mS/cm), trvat jen
nkolik dn z dvodu vy vodivosti vody.


Kdy dochz k elektrooxidaci kovovch pedmt, tak je tomu tm, e kovov pedmt sm vytv anodu nebo
e se tento kovov pedmt nachz v elektrickm poli mezi anodou a katodou. Ppad, kdy se kovov pedmt
nachz v el. poli mezi anodou a katodou je velmi mlo a dochz k nim jen na malou vzdlenost. Mnohem
rozenj je prvn ppad, kdy je sm kovov pedmt anodou.
2 / 3
Pokud mme podezen na korozi zpsobenou elektrooxidac, tak se jev d ovit zmenm elektrickho
potencilu za pomoci referenn elektrody. Nsledn je teba odpojit elektronick zazen od el. st a el.
potencil zmit znova. Pokud je mezi obma menmi znateln rozdl potencil mench v mV, tak
k elektrooxidaci jednoznan dochz.
Ne je znzornno men el. potencilu na baznovch schdkch. Jako mc referenn elektroda se pouv
elektroda Ag/AgCl (bn dostupn), ppadn lze pout elektrodu pH. Pi pouit elektrody pH je nutn voltmetr
pipojit na vnj krouek elektrody oznaen BNC (stnn).







3 / 3