Fundamentalismus jako problm jinakosti - Mgr.

Alee Prznho
(Dva vznam! pojmu "undamentalismus# $ledn% zkladu a toleran&e k jinakosti. $istori&k a
histori&k hledn% ko'en(. Problematika absolutiza&e vlastn%&h ko'en( jako)to
"undamentalismus. *es&hopnost navzn% komunika&e+

, sou-asnosti se -asto hovo'% o "undamentalismu. Fundamentalismus se objevuje ve spojen% s mnohmi oblastmi
lidskho p(soben%. Mluv% se o "undamentalismu ekologi&km. pedagogi&km. politi&km. s&ientisti&km.
ekonomi&km a v neposledn% 'ad/ o "undamentalismu nbo)enskm. *e&h&i zde hovo'it o jednotliv&h
projeve&h "undamentalismu. P(jde mi sp%e o polo)en% otzk!. &o je "undamentalismus0 1o je to
"undamentalismus jako)to lidsk zp(sob vztahovn% se ke sv/tu. 2ak je v(be& mo)n o "undamentalismu
hovo'it0 2ak je v(be& mo)n "undamentalismus identi"ikovat jako)to "undamentalismus0 3ed!. &o je kriteriem
"undamentalismu a -eho je "undamentalismus momentem0 3o jsou ve&hno otzk!. kter se v!no'uj% p'i ve&h
debat&h o "undamentalismu. Ptme se ted! po "iloso"i&k&h p'edpoklade&h "undamentalismu.
4amotn slovo "undamentalismus et!mologi&k! odkazuje k latinskmu term%nu "undamentum 5 zklad.
Fundamentalismus ns p'ivd% k problemati&e tzn% po zkladu. 2de o zklad. ke ktermu se vra&%me a kter je
v tzn% zpo&h!bn/n. 6klad se prom/7uje svmi tvar!. 2de v)d! o d/jinn zklad. *ejde o to dr)et zklad jako
nem/nn tvar!. ,/rnost tradi&%m. kter se tu dostv do pop'ed%. je v/rnost% sm!slu tradi& nikoli jeji&h de"initivn%
"orm/. 8 tradi&%m se nelze vra&et jako k v/&i 5 k "aktu. kter se adoruje. nbr) jako k &elkov situa-n% atmos"'e.
je) m svou d/jinnou d!namiku. 9 jak zklad zde b/)%0 9 zklad -eho0 2de o zklad na% identit!.
8a)d -lov/k je ve sv/t/ a v tomto sv/t/ je n/jak zako'en/n. n/jak zalo)en. *en% s&hopen se vztahovat ke sv/tu
jinak. ne) prv/ skrze zp(sob svho zalo)en% ve sv/t/. 8a)d ted! v!&hz%me do sv/ta z jinho zkladu. z jinho
"undamentu : z jinak konstituovanho domova (na% jesk!n/+. 4krze tento zklad. ve kterm jsme n/jak doma.
vn%mme sv/t. skrze tento zklad ve sv/t/ potvrzujeme -i v!vra&%me ur-it dan hodnot!. 4krze tento zklad
n/jak rozum%me sami sob/ a sv/tu. A zd se. )e sv/tu nejsme s to rozum/t jinak. ne) prv/ skrze tento n
domovsk zklad. kterm si tak v)d! n/jak konstituujeme kosmos a jeho 'd. 3ed! t%mto na%m zalo)en%m se ke
sv/tu vztahujeme v)d! u) s n/jakm &elkovm nrokem : totln/. , tomto sm!slu jsme ka)d ve sv/t/ n/jak
samoz'ejm/ "undovn a nen% to pro ns problmem. Problm ;"undamentalismu<. zat%m stle jako)to neutrln%
kategorie. se objevuje jako ideologie teprve p'i setkn% s jinakost% druhho. s jinakost% jeho pro)itkov rovin!.
;Fundamentalistou< v tomto sm!slu v)d! je n/kdo jin ne) m!. ,)d! je to ten jin. ten druh. kdo n/jak
naruuje samoz'ejmost naeho sv/ta (naeho "undamentu+ v n/m) si p'irozen/ v )dnm p'%pad/ nerozum%me
jako "undamentalist(m.
Fundamentalista je pro ns ten. pro koho plat% jin samoz'ejmost kosmu a ted! jin samoz'ejmost a jin "unda&e
hodnot. Fundamentalista je v)d! ten. kdo sm sob/ nerozum% jako)to "undamentalistovi. 2akkoli nae vpov/=
o "undamentu jin&h je zrove7 vpov/d% o naem "undamentu. o kterm v/tinou nemme problemati&k
v/dom%. 2de o to. )e ten druh je v)d! n/jak jinak zalo)en ne)li j. Prv/ absolutiza&e "undamentu jako
"undamentu a jeho nekriti&k "i>a&e je obe&n/ vn%mna jako "undamentalismus toho druhho 5 a v tomto sm!slu
je "undamentalismus pejorativn%m pojmem. Problm "undamentalismu se tak ukazuje bt "enomnem vn/j%
deskrip&e. nikoli vnit'n%ho rozum/n% a pro)%vn%. 2sou to v)d! ti druz%. kdo jin nazvaj% "undamentalist!. , tto
situa&i pojmenovn% se mohou skrvat obav! (>eno"obie+ z odlinho rozum/n% a z odlin interpreta&e sv/ta u
druhho. Mluv%me:li o "undamentalismu. mluv%me v)d! z n/jak histori&k! vznikl perspektiv!. kter m pro
ns dominantn% &harakter. 4tv se sama kriteriem "undamentalismu. Fundamentalismem nazvme rovn/)
ur-it druh &hovn% ke sv/tu. kter je zalo)eno ned/jinn/. ted! nap'%klad na zklad/ absolutn%ho nbo)enskho
zjeven%. jeho) poselstv% je nad:d/jinn/ platn. ted! ned/jinn. 3akovto diskurs se pak automati&k! dostane do
rozporu se v%m. &o si rozum% prv/ d/jinn/. Problmu "undamentalismu lze tak obe&n/ rozum/t jako kon"liktu
d/jinnho (histori&kho+ a ned/jinnho (ahistori&kho+ rozum/n% vlastn% situa&i. vlastn%mu "undamentu. , tomto
sm!slu je "undamentalismus ne'eiteln. proto)e je kon"liktem dvou interpreta-n%&h i"er lidsk e>isten&e.
, na% dob/. kter se ;rda< nazv postmodern%. nebo po:postmodern%. nab!l term%n "undamentalismu
pejorativn%ho vznamu prv/ vzhledem k svmu totalitn%mu nroku. kter postrd re"le>i sv totalitrnosti.
2eho &elkov/ uzav'en nrok na sv/t je shledvn jako nanejv problemati&k. 6vlt/ "ran&ouzsk "iloso"ie se
svm po)adavkem dekonstruk&e &elk( z d(vodu jeji&h mo&ensk&h inten&%. v!b%z% k hodnotov pluralit/.
;9dlinost< je pak dna v rm&i pluralit! stejnosti (pluralit! tho)+. a ted! ztr&% vznam jako)to singulrn%
odlinost. 2akkoli &elkov nrok na sv/t se ukazuje jako p'%li trou"al. p'%li problemati&k. 3zn% po
zklade&h je tmatem dekonstruk&e. (6de pou)%vm pojem Derridova diskursu dekonstruktivismu. Prv/
dekonstruk&% m!sl% Derrida tzn% po zklade&h (prvn%&h. politi&k&h aj.+. Pt se na podm%nk!. v ni&h) se
konstituoval! a "i>oval! ur-it interpreta-n% a legalizuj%&% diskurs!. , tomto tzn% se pak t!to diskurs! ukazuj%
jako problemati&k. 3oto tzn% po zklade&h nen% ani "undamentalisti&k ani nen% anti:"undamentalisti&k.
Dokon&e se toto tzn% nevzdv mo)nosti problematizovat samo sebe jako)to tzn%. 3%mto dekonstruktivn%m
tzn%m po zklade&h je mo)n spravedlnost. Dekonstruk&e je spravedlnost% a proto nelze dekonstruovat
dekonsruk&i. 4pravedlnost je tak nedekonstruovateln. nebo? nen% konstruk&%. ale je zkuenost%. apori%.
nemo)nho.+
2eden z mo)n&h p'%stup( k "undamentalismu m()eme spat'ovat v touze -lov/ka se identi"ikovat s ur-itmi
hodnotami. kter dvaj% naemu )ivotu vznam. 3ed! "undamentalismus jako)to instantn% a rozhodn odm%tnut%
jinho pohledu na sv/t. ,e "undamentalismu m()eme spat'ovat t) protest proti anon!mn%mu sebe spokojenmu
)ivotu modern% &iviliza&e. kter se v jistm sm!slu uzav'ela d/jinm a tak snad v!tvo'ila p'edpoklad!
"undamentalismu. 3ed! "undamentalismus jako)to kone& d/jin. 2ako)to rezigna&e na d/jin!. Fundamentalismus
m()eme vn%mat jako ur-it protipoh!b vzhledem k zplo?ovn% a rozm/l7ovn% hodnot. z ni&h) v!pr&hv jeji&h
)ivotn% 5 d/jinotvorn nboj. @%m bude ono zplo?ovn% a rozm/l7ovn% hodnot na jedn stran/
;"undamentalisti-t/j%<. t%m se v%&e bude objevovat touha po radikln%m nvratu k ur-itm hodnotm a jeji&h
radikln% artikula&i. 9na artikula&e bude v takov situa&i v)d! vn%mna radikln/ a snad militantn/. nebo?
;"undamentalismus< m/lkosti nebude s&hopen ve svm zaujet% reproduk&i stejnho sl!et jinakost nroku
druh&h jinm zp(sobem.
, jistm sm!slu je "undamentalismus svdivm diskursem v rm&i komunika-n%ho monopolu tzv. r! przdnot!
&elkovho sm!slu. kterm je mo)n pro)%t svoji ohro)enou jinakost. Parado>n/ tak "undamentalismus je i nen%
t%m. &o nai jinakost ohro)uje. Fundamentalismus se tak ukazuje jako pluraliza&e sou-asn struktur! sv/ta. kter
je st'etem r(zn&h "undament(. (M!lenka o st'etu kultur nen% ni& novho.+ 2e t'eba "undamentalismu rozum/t
d/jinn/. jako)to hledn% vlastn%ho "undamentu. zkladu. , tomto sm!slu je "enomn "undamentalismu te&hni&k!
ne'eiteln. 2de o problm lidsk niternosti. kter se n/jak v!mezuje v(-i d/jinm. 3oto hledn% "undamentu na%
niternosti je v)d! v riziku. )e ustrne a stane se totalizuj%&% kon&ep&% pouze mho zkladu. , tomto sm!slu je
ka)d "undamentalismus nebezpe-%m. kter p'edstavuje jeho uzav'enost. de"initivnost. b!tostn
nekomunikativnost. $ledn% vlastn%ho zkladu se pak zvrt% v hledn% mo&ensk p'evah! a m()e mutovat v
represivn% totalitn% (a ted! nekomunikativn%+ s!stm!. 2de o to. um/t rozliit "undament jako)to zainteresovan
vid/n%. jako )ivot z vlastn%&h ko'en( na jedn stran/ a na druh situa&i. kd! &h&eme svmi ko'en! zast%nit ko'en!
jin&h. 3o se pak projevuje zjednoduenmi nbo)enskmi a politi&kmi kon&ept!. kter nejsou s&hopn
toleran&e ani porozum/n% druhmu ani respektu k nbo)enskmu &%t/n% druh&h.
P'i hledn% vlastn%&h ko'en( je ted! v)d! riziko absolutiza&e t/&hto vlastn%&h ko'en(. vlastn%ho "undamentu a t%m
ztrt! s&hopnosti komunikovat s jinm. kter v)d! p'i&hz% odjinud. $ledn% vlastn%ho "undamentu. jako)to
vlastn%ho ko'ene. zdroje identit!. m sm!sl pouze tehd!. jestli)e jsme s&hopni ustt jistou d/jinnou otev'enost.
2estli)e sv zklad! nepova)ujeme za jednou prov)d! de"initivn/ ur-en. nbr) v)d! v ka)d situa&i nov/
d/jinn/ u&hopiteln. 8a)d hledn% se m()e stt totalizuj%&% kon&ep&% mho zkladu. kter se v)d! nakone&
projev% jako nes&hopnost toleran&e a respektu k jinakosti druhho.