1

Vlk ve slovanskm bjeslov

Ji Mauda

U starch Slovan se zvata tila mnohem vt ct n je tomu dnes mezi jejich
souasnmi potomky. Byla asto vnmna jako projev tajemnho svta duch i lidskch du
beroucch na sebe zvec podobu. Urit zvata byla dokonce prokazateln zasvcena
jednotlivm bostvm. Tuto ctu ke zvatm vak nememe srovnvat s totemismem
nkterch prodnch nrod.
1
dn historick prameny i etnografick zznamy toti
vslovn nehovo o zvecm pedku lovka. Naopak, nkter zvata jako medvd, labu i
holub byla pokldna za promnn lidsk bytosti, za uritch situac se lovk mohl mnit
ve vlka. Snad jen pezdvka Vlci, kterou Germni oznaovali polabsk Lutice Velety,
vznikla z toho, e v jejich znaku bval vlk.
2

Oznaen vlk pochz ze sanskrtskho slova vrka nebo vrk ve vznamu trhat i
nenasytn, odtud pechz do staroslovnskho vlk a modernch slovanskch i ostatnch
indoevropskch jazyk. Vlk byl nazvn i jako , v litevtin lytas (od
sanskrtskho koene lu ili rvt, trhat). Vlk je v nkterch ppadech oznaovn tak jako
chrt, rychl loveck pes. Jak zmiuje ALEKSEJEV, ve staroslovntin bylo pbuzn
slovo uvno tak pro zpadn vtr.
3
Vlk budil u prostch lid odjakiva bze.
Nebezpen bylo slovo vlk jen vyslovit. Lid se toti obvali, e i pouh vyen vlho
jmna me pny les a hor pivolat.
4
Proto se pro vlky pouvala oznaen jin: u Rus
, , , i , u Ukrajinc nap. , nebo .
Podobn na Litv lid z cty o vlcch tvrdili, e nevyj, ale zpvaj.
5


1
Totemismus je velmi sloit celek jev spojen pedevm s uvnm skupinovch i individulnch znak ili
totem. Ve zjednoduenm vkladu vak jde o odvozovn pvodu urit skupiny lid od zvecho, pop.
rostlinnho pedka (TOKAREV 1988, s. 522).
2
Vlci ili Vilzi, Vilti (oznaen jejich zem Vilcia, Vilze, Vilte, Wilzinand), z polabskho vrazu vuk (NIEDERLE
1924, s. 74). Na tuto skutenost poukazoval vak ji P. J. afak.
3
Finsk eposy zmiuj rychlonoh psy, dti zpadnho vtru. Z indickho prosted znme fenku Saram, kter
na pkaz Indry pronsleduje dmony ohroujc nebesk krvy. U Slovan i Germn bv navc vyt vlk a ps
ztotoovno se skuenm vtru a dunnm boue. se v rusk mytologii objevuje nap. jako spolenk
Zmeje Gorynye (draka) bhem jeho cesty do bitvy (AFANASJEV 186569, s. 257283).
4
To dokldaj i rzn pslov " , "; " ,
" nebo "O wilku mowa, a wilk tu tu" (AFANASJEV 186569, s. 257283).
5
O zkazech pronet vl jmno hovo i doklady tohoto obyeje zachycen ve zprvch od 15. stolet a po
souasnost (NIEDERLE 1924, s. 75).
2
Pro vlka je tak charakteristick spojitost se vm cizm.
6
Snad se i proto stal synonymem
pro tatarsk hordy, v zakadlech dokonce pro idy. Od vlka byly odvozovny i rzn
cizorod, zhoubn sti rostlin; vlk se kalo ndorm strom i hnilob vnitn sti kmene.
V lidovm litelstv se z tchto dvod setkvme s praktikami lit ndory a opuchliny
pomoc vlch kost nebo prostednictvm lovka, kter bhem ivota pozel vl maso. Vl
pvlastek bval pisuzovn tak obma zastnnm stranm svatebnho vesel. Nevsta byla
pokldna za cizinku v rodin enicha a samozejm tomu tak bylo i naopak. Za vlky
byla zamovna enichova druina nebo cel nevstino pbuzenstvo, kter se na svatb
selo v pbytku enicha (ocitlo se tedy v cizm prosted). Bhem obadnch nk nevsty
byli brati nastvajcho manela ztotoovni se edmi vlky, ve svatebnch psnch
enichovch pbuznch je naopak nevsta pirovnvna k vlici. V bohat svatebn
symbolice vchodnch Slovan se i z mue hledajcho nevstu stv vlk touc po koisti.
7

Vlk se ve slovanskm bjeslov vyskytuje pomrn asto. Meme dokonce tvrdit, e pat
k jednm ze zvat, ktermi jsou u Slovan mty doslova opedeny. Bv obvykle chpn
jako neptelsk dravec a samot. Jako takovmu je mu pisuzovna smlost a dravost
personifikovan vtzstvm v boji i triumfem nad nepteli. Vl oi, srdce, zuby, drpy i srst
byly proto soust amulet a pouvaly se i v lidovm litelstv. Vl tesk ml nap.
pomhat malm dtem, kterm prv rostly zoubky a vl ocas jeho nositele ochraovat ped
nemocemi. Apotropaick vznam mlo vyuit slova vlk pi pojmenovn dtte. Musk
jmno Vuk se u Srb pouv dodnes. Podobn, kdy se narodilo tele, hb nebo sele,
kvalo se: Tohle nen teltko, nbr vle.
8

Jako dravec byl lidmi sice obdivovn, na druhou stranu vak dokzal budit i strach.
Mytologick funkce vlka jsou nakonec veskrze podobn vlastnostem ostatnch dravc
(havrana, rysa a pedevm medvda), jsou vak blzk i psovi. Patrn podobnost mezi vlkem
a psem vyplv i z vchodoslovanskho folkloru. Dle etnografickch zznam ml vlka i psa
uplcat z hlny i vytesat ze deva ert. Nedokzal je vak bez bo pomoci oivit. Vlku tedy
vdechl ivot bh. Na bo pkaz se vlk na svho tvrce vrhl a od tto chvle se dokonce stal
zapshlm neptelem a hubitelem ert. Chtonick znaky vlka (stvoen, spojitost se zem a
hlnou; povry o pokladech vychzejcch z hlubin zem ve vl podob apod.) jej

6
Rusk lid rozdloval svt na ve sv (domc) a ciz, a toto lenn je pznan i pro jeho mytologick
chpn celho vesmru. Zejmna v severnch oblastech Rusi se vesnian po cel stalet potkali s hlubokmi a
neprobdanmi prostorami les lecmi za jejich relativn bezpenmi osadami na behu jezer a ek a tento
zk vztah s prodou dopomohl u venkovan vytvoit zvltn cit pro rozdlen prostoru, kter je
charakteristick pro folklr a vru prostho ruskho lidu (WARNEROV 2006, s. 35).
7
Srovnej se zvanm vlka na svatbu nebo na hody svten. (NIEDERLE 1924, s. 75).
8
" , " (GURA 1997, s. 122159).
3
pipodobuj tak k hadovi, pedevm vak k drakovi (viz. poznmka pod arou 3). Hadi se
mli dle bjeslov zrodit z hoblin, kter zstaly na zemi leet pot, co ert z kmene vlka
vytesal.
Snad pro vzjemnou fyzickou podobnost a vlastnosti je vlku pisuzovna i role boho psa.
Lid byli pesvdeni, e vlci nezabj dobytek z vlastn vle, nbr na bo pkaz. Potravu
ml vlkm pidlovat sv. Ji,
9
kterho meme na zklad jistch charakteristickch rys
pipodobnit k Perunovi, pop. Jarilovi/Jarovitovi starch Slovan.
10
Dobytek uchvcen
vlkem bval proto mnohdy chpn jako obtina, kter mla u vchodnch Slovan podobn
jako u Bulhar zaruit hospodi budouc spch. Za ochrnce i patrona vlk je sice vtinou
pokldn sv. Ji (Jegorij), na zpad Ukrajiny bv ovem zamovn se sv. Michaelem,
Luppem, Mikulem (Nikolajem) i Petrem a Pavlem. Etnografie vak zaznamenala tak
pedstavy (pravdpodobn archaitjho rzu) o tom, e vlci jsou chrnnci leije, pna les,
kter je krm chlebem jako sv psy. Leij se sm zjevuje v podob blho vlka. Aby si
pastevci zajistili jeho pze, ponechvali v lese vlkm po jedn ovci. Na Litv byli vlci znm
jako lovet psi (chrti) sv. Ji. I Nmci tvrdili, e bh peduril vlkm stt se jeho vrnmi
psy. Zajmav je, e vlci pi lovu pomhali bohu Odinovi, jeliko u starch Germn byl vlk
chpn jako jeho spolenk.
11
Dva vlci sedvali u Odinova trnu, bostvu na ramenou sedli
dva vtby znajc havrani. Pro srovnn, v bloruskm prosted se kvalo, e ten, kdo
usly kik havrana, dozajista naraz i na vlka.
12

Vlka meme zahrnout i do skupiny neistch, nedotknutelnch zvat, jejich maso bylo
bn zapovzeno. Pozdji jim byla pipisovna i vrozen vada zraku i slepota.
13
Zvltn
postaven vlka mezi ostatnmi zvaty je patrn i pi studiu ukrajinskho slovesnho folkloru.
Zdej vesnian vili, e vlice pivd na svt mlad pouze jedenkrt za ivot a jestlie
porod ptkrt, promn se v rysa. Vlata maj navc pichzet na svt v mstech, kde bhem
velikonon veern me ( ) zavyje vlk, a je jich pr tolik, kolik dn
toho roku trv obdob mezi Vnocemi a potkem velikononho pstu (toto obdob je znmo
jako ).

9
" , " (GURA 1997, s. 122159). U Rus byla zase zapsna iroce rozen
bylika vypravujc o mui, kter ze svho krytu nhodou vyslechl slova vlho cara Jegorije rozdlujcho
budouc koist vlkm, ktermi byl obklopen.
10
V Korutanech je nap. pasti vlk sv. Ji pisuzovno i rozhnn mraen. Pestoe pedpokldme jistou
spojitost mezi Jarilem znmm z vchodoslovanskho folkloru a loklnm bostvem Polaban Jarovitem, nebyla
ani na zklad jistch podobnch rys doposud jednoznan prokzna. Stejn tak nememe s jistotou ci,
jestli bylo vem Slovanm toto bostvo rodc se jarn prody vbec znmo.
11
Vlk byl zasvcen tak eckmu bohu Apolnovi, k jeho mnoha funkcm patila nap. i ochrana std.
12
AFANASJEV 186569, s. 257283.
13
Slepotu lid ostatn chpali jako proklet. Dle kesansk vrouky byla povaovna za bo trest, odplatu za
hch.
4
Vlka lid spojoval i s mrtvmi, pedky, revenanty (navracejcmi se umrlci) apod. Z nkterch
zaklnadel se dozvdme, e vlci pebvaj mezi mrtvmi na onom svt. Pi setkn
s vlkem vesnian o pomoc asto dali prv mrtv pedky. Vztah k podsvt bval
pisuzovn i astnkm obadnch obchzek v obdob nejkratch a nejtmavch dn v roce.
Snad i proto Rusov vlky z cty nazvali kolednky, co je ped nimi mlo zrove i
ochraovat. Makary vlk byly i nedlnou soust svtench prvod bhem Maslenice.
14

Proto vlku psluela i loha prostednka mezi dvma svty, mezi svtem lid a svtem
nadpirozenm. U vlka je vbec zeteln spojitost s noc. Veernici v Rusku nazvali Vl
hvzdou ( ), v eskm prosted Zvenice i Zvetnice, U Litevc Zwerine
(od zweris vlk). V pedstavch se vlk obyejn objevuje i ve spojitosti se zimnm obdobm,
chladem a hladomorem. Vlk, kter vbhnul do vsi, byl pokldn za pedzvst nerody a vce
vlk pohromad zvstovalo dokonce vlku. Vyt vlka prorokovalo hlad, vlku a epidemie.
Jestlie vlk zavyl pobl chalupy, oekvaly se mrazy nebo vojna.
15
Kdy vlci vyli na podzim,
mly nastat lijky, jestlie v zim, pichzely chumelenice. Vl vyt bylo i metaforou hlasu
vichru a boue (viz. poznmka pod arou 3).
Poukzali jsme na skutenost, e vlku byla pisuzovna spe apotropaick i magick funkce.
Dokzal chrnit ped dmonickmi bytostmi, hubil a poral zl vly a erty, aby se na svt
pli nerozmnoili. Ovem neist sla mohla vlky i ohroovat, zahnla je k lidskm
obydlm, kde se zve zahynuv rukou vesnian stvalo pro dmony snadnou potravou.
kalo se, e i sm bel kadm dnem pro sv poten pozel jednoho vlka. Vlk vak mohl
s neistmi silami v nkterch ppadech i spolupracovat. arodjov se k nim obraceli o
pomoc, dokzali je dokonce ovldat, tvt proti lidem i domcm zvatm. Pestoe mohl vlk
lidem kodit, nelze jej ztotonit s vlkodlakem, hrzostranou bytost, ve kterou se za uritch
okolnost mohl promovat lovk. Vlkodlak, kterho meme chpat i jako dmona ve vl
ki, v chpn lidu ohrooval msc a slunce, zatmn tchto nebeskch tles mu je i
pipisovno. V ruskch pohdkch narazme na vlka nebesk svtla porajcho, -
.
16


14
Maslenica () je tradin rusk svtek oslavujc konec zimy a probouzejc se produ. Slav se
tden ped velikononm postem ili sedm tdn ped Velikonocemi (ovem dle julinskho kalende). Lid
chod na prochzky, skuj, pipravuj se bliny, alik, pije se hork medovina. Jde o pjemn tden pln
zbavy a hodovn (TREENKO 2007, s. 692703).
15
Vlku zemdlci spojovali se zpustoenmi poli a usedlostmi, k mrazivmu obdob zimy, k vld smrti,
nemla tedy daleko podobn jako temnota noci, protjek jasnho dne.
16
Nap. Slovinci vidli v zatmn nemoc slunce nebo msce, kter byla zpsobena jejich ujdnm psy, vlky,
vlkodlaky a tak lidmi arodjnmi. Podobn pedstavy o zatmn byly zaznamenny i na Rusi i v Srbsku
(ZBRT 1995, s. 109119). Pedstava o vlkodlaku je velmi starho data a dokld j ji eck historik Hrodotos a
nebyla rozhodn rozen pouze ve slovanskm prosted (VA 1990, s. 140).
5
Nen divu, e se vlk asto objevoval i v rznch lidovch povrench pedstavch. Lid jej
v lese obyejn potkat nechtli, a proto ped cestou ze vsi pedtali rzn zakadla, pop.
tyicetkrt odkali modlitbu . Kdy na vlka i pesto narazili, obvykle
mleli, nedchali i pedstrali mrtv. Jindy si z vlka naopak utahovali, hrozili mu pst a
snaili se ho zastrait kikem, pskotem nebo dupnm. Jsou vak zaznamenny i ppady, kdy
se vesnian vlkm klanli, padali ped n na kolena, zdravili je a prosili.
17
Zahnat je bylo
nap. mono pomoc ke; mli se bt hlasu zvonu,
18
nesmlo se jim dvat nic svcenho.
Proto se lid ped vlky i kiovali a proneli rzn zaklnadla, kter mla vlky obrtit na tk
zpt do hlubin lesa.
19
Lid prosili i leije i ve zmiovan svtce, aby sv psy uspokojili.
V zakadlech se objevuj jist charakteristick pase: uzamen vl tlamy i zub zmkem a
stbrnmi rajskmi kli, odehnn vlk k moi, ochrana za kamennou stnou, vyhroovn
rozplenm kamenem vloenm do vl tlamy apod. Zakvn doprovzely obyejn
seven psti, skpot zub, zaren sekery do deva aj. magick kony.
Vlci vak vce ne lovka ohroovali jeho dobytek. Pro ochranu std bylo nutn zachovvat
urit zkazy, kter se tkaly zejmna innost a prac spojench s dobytkstvm i jeho
vslednmi produkty (ov srst a pz, masem, hnojem apod.), s tkalcovskmi pracemi a
ostrmi pedmty. Lid na den sv. Ji, pop. dalch vlch past, nevykonvali dn
prce, bhem prvnho vyhnn dobytka na pastvu a vvozu hnoje do pol platil zkaz cokoliv
pjovat, mimo vesnici se nezapjovalo ani tkalcovsk nin. Zamykaly se tak vechny
zmky v dom a uhlky z pece se posypval prh konrny. Na den sv. Mikule se nejedlo
maso, aby vlci nechali na pokoji zbloudil dobytata, Ukrajinci dvali do pece elezo,
Blorusov zabodvali do stolu i do prahu jizby n,
20
bn bylo i zakrvat kmen
hlinnm hrncem se slovy: Moje kraviko, m ivitelko, pose pod hrncem od vlka daleko,
a ty vlku, svoje boky ohlodej!
21
Mezi dny sv. Ji a sv. Mikule platil zkaz vztyovat ploty.
Na den sv. Ilji, kdy se svtec podle vrskch pedstav prohnl po nebi na ohnivm voze, se
na pastvu dobytek vbec nevyhnl. Lide toti vili, e tohoto dne opoutj dravci temnoty
les, prochzej se po polch a lov. Zahnat je ml a der svtcova hromu.

17
lo nap. o pozdrav , nebo o prosbu , , (GURA
1997, s. 122159).
18
Lid vili, e se vlci rozuteou, jakmile zazn zvon, podobn jako arodjov a neist sly. V Novgorodsk
gubernii hospodi bn obchzeli dvory se zvonci v rukou a zakvali vlky, aby nekodili domcnosti a
nevstupovali do dvora. Afanasjev ve zvuku zvonu spatoval metaforu hromu.
19
" , , "; " , i " nebo " ,
1 ?" (AFANASJEV 186569, s. 257283).
20
eleznm a ostrm pedmtm byl v lidovm prosted veobecn pipisovn ochrann vznam, dle
Afanasjeva se jednalo o metaforu blesku zahnjcho dmony, Perunovu zbra.
21
" , , , , , "
(GURA 1997, s. 122159).
6
Ovem ped vlkem se nebylo nutn jen chrnit. Byl naopak i pedzvst veho dobrho. Ve
vchodoslovanskm folkloru je vlk pebhajc pes cestu poutnkovi znamenm spchu.
22

Neekan tst pineli i vlci probhajc v bezprostedn blzkosti vsi. Zd se tedy, e u
Slovan vlku pinleela dleit loha v magii. Nen proto divu, e se mu odpoutly kody
na ovch stdech. V Bulharsku bvala zadven ovce astnm znamenm, vtbou
rozmnoen stda a zven produkce mlka a vlny. Snad proto Bulhai slavili na podzim
nebo v zim vl svtky, kter trvaly asi ti dny a platil pro n zkaz peden, tkan, it a
pran. Kdo nosil odv zhotoven v tchto posvtnch dnech, hrozilo mu roztrhn vlky.
23

Bulharsk probhaly v obdob od Vnoc (25. 12. resp. 7. 1. na
zklad julinskho kalende) do Zjeven Pn (6.1. resp. 18.1. na zklad julinskho
kalende). Nkte badatel sice uvdli, e se vl svtky konaly od 11. do 21. listopadu, lo
vak spe o chybn daj. Bhem tohoto obdob se provdl tak symbolick obad zavn
vl tlamy, jeho clem bylo zabrnit vlkm rdousit pasouc se dobytek. Pipravovaly se i
svten chleby , kter dostvali pasti za pronen zaklnadel majcch vlkm
zabrnit kodit dobytku. Podobn na jin Rusi panovalo pesvden, e v zimnm obdob,
konkrtn 9. prosince, zanaj vlci sldit ve smekch po okol, co trv a do Zjeven Pn.
Pi mui stleli z puek, po prvnm vstelu se vlci mli rozbhnout do vech
stran. Narky na Jev kest byly tak soust nkterch zaklnadel proti vlkm (viz.
poznmka pod arou 17).
Na pedchozch strnkch jsme si vlka pedstavili jako dravce, prostednka mezi svtem
ivch a zhrobm, poukzali na jeho spojitost s veerem a zimnm obdobm, ale i neistmi
silami. Pestoe se jej lid bli, byl na rozdl od vlkodlak starmi Slovany spe uctvn
jakoto zve s ochrannmi schopnostmi. Ovem pohled na vlka se bhem stalet mnil. Vlk
se stal biblickm symbolem antikrista ohroujcho nevinnho boho bernka a v och lidu
utrpl tedy pedevm po christianizaci slovanskch zem. I proto lze pohled Slovan na vlka
rekonstruovat jen na zklad dedukc, ke kterm se meme dopracovat prostednictvm
kusch historickch zznam, archeologickch nlez (amulety, figurky) a pedevm
bohatho etnografickho materilu, kter vak vtinou pochz a z 19. a potku 20. stolet.
ekli jsme si, e u starch Germn byl vlk spojovn s Odinem, u ek a man
s Apolnem. Spojovat ho s nkterm ze znmch slovanskch bostev je vak velice
obtnm kolem. Pokud se o to i pesto pokusme, je nutn hned z potku poznamenat, e
spojitost mezi rznmi prameny, lidovou kulturou a starmi Slovany pouze pedpokldme.

22
Nap. blorusk pslov " " (AFANASJEV 186569, s. 257283).
23
VA 1990, s. 149.
7
Mimo jistou podobnost vlho paste a patrona sv. Ji s Perunem a provzanost vlka
s vldcem lesa leijem
24
nalzme mezi prameny pouze jedin zchytn bod.
Ve Slov o pluku Igorov narazme toti na zmnku o kneti Veslavovi, kter za dne soudil
lid a vldl mstu, v noci vak bel jako vlk, dobhl z Kyjeva do Tmutarakan
25
jet ped
kuropnm, a zkil tak cestu velkmu Chorsovi. O tomto bostvu se nanetst
nedochovalo mnoho pramennho materilu. Krom Povsti o pluku Igorov je zmiovno
jakoto jedno z bostev kyjevskho panteonu knete Vladimra v ,
a dokldaj jej tak apokryfy a kzn z 11. 12. stol.
26
Nikde vak nen ble
charakterizovn.
27
Na zklad uvedench informac ze Slova o pluku Igorov jej mnoz
badatel ztotoovali se sluncem. Jene v ppad, e kne pi svm nonm bhu mil ze
severu na jih, mohl zkit cestu jedin msci. Navc, vlkodlaci se objevuj pouze za svitu
msce, a proto se logitjm vvodem zd ztotonit Chorse s msnm bostvem.
28

Dle tto zmnky bychom mohli vlka spojovat s mscem Chorsem, tedy v ppad, e byl
tento bh naimi pedky vskutku chpn jako jeho personifikace. Pro spojitost s mscem
hovo i magick a ochrann vlastnosti, kter byly vlku podobn jako msci pisuzovny.
Z informac o vlkovi shromdnch etnografy a folkloristy navc vyplv jeho jednoznan
propojen s veerem, noc, pop. zimou, kdy jsou dny roku nejkrat. Zimou a noc se potuluj
i due zemelch i neist sly. Kdybychom vlka oznaili za zve zasvcen msnmu
bostvu, vyvstane z tohoto hypotetickho svazku logicky nov zhada. Na zklad
dostupnch pramen toti nedokeme spolehliv vysvtlit skutenost, pro v lidovch
pedstavch ohrooval msc prv vlk, kter by s nm ml bt spe v harmonickm
propojen. Spojitost vlka s temnmi mrany zadrujcmi vlhu a brncmi nebeskm tlesm
vyzaovat svtlo, se kterou pili zastnci mytologick teorie, se zd nepravdpodobn.
Meme se jen domnvat, e pedstavy prostch lid ovlivnily bu pozdj vlivy a nsledn

24
Leij (lesovik) se zd bt paralelou eckho Pana. Je charakterizovn jako kodolib, chlupy porostl muk se
zelenmi vlasy a vousy a s drpy namsto neht. Jeho ptomnost a pohyb prozrazuje ozvna, um strom,
praskot vtv a pi boji s vodnmi duchy nebo sousednm leiji tak lomoz padajcch strom. Jinak m rd ve
svm krlovstv ticho a ochrauje lesn zv, krom vlka pedevm strce lesa medvda. Nkdy svd z cesty,
krade a vymuje dti. Jako jeho variantu meme chpat tak diva pebvajcho v korunch strom. U
zpadnch Slovan a Slovinc je znm jako div mu, postava porostl mechem a zvec srst s kapradm ve
vlasech. Div tedy npadn pipomn antick fauny a satyry (MCHAL 1995, s. 111115).
25
Dleit obchodn stedisko na pobe Azovskho moe. Starorusk msto lec na Tamanskm poloostrov;
stolice Tmutarakanskho knectv v 10. 11. stolet.
26
Apokryf ; ; ,
; . ; aj.
27
NIEDERLE 1924, s. 120122; PROFANTOVI 2004, s. 82; RYBAKOV 1981, s. 194197.
28
Nkte badatel povauj Chorse za Dabogovo synonymum, co je dle autora domnnka neopodstatnn,
jeliko ve Vladimrov panteonu stly idoly obou bostev. Spojitost Chorse a Daboga vysvtluje spe paralela
nebeskch tles slunce a msce. U Chorse nen jednoznan ani vklad jmna, kter bv lingvisty odvozovno
z perskho (rnskho) jazyka, jindy je poukazovno na jeho staroslovansk pvod.
8
transformace vlka v kesansk vrouce nebo dvn mtus, kter se do dnench dn
pravdpodobn nedochoval. Uvaovat lze tak o pozdj zmn vlkodlaka, ernoknnka
ve vl podob, za vlka. Navc, zznamy hovo tak o psu, drakovi (zmejovi), ve vchodnm
Srbsku dokonce bkovi, kte mli podobn jako vlkodlaci msc ujdat. Nememe vylouit
ani vizuln vnmn lovka pozorujcho ubvajc lunu ze zem, kter v prostm mylen
me evokovat nakousnut chlb i kol (od toho ujdn, porn slunce, msce). Jestli byl
dle slovanskch bj vlk chrnncem leije, spolenkem Perunovm i vrnm druhem
Chorse je tedy doposud nezodpovzeno a meme jen doufat, e budouc objevy prozrad
vce. Mon i proto zstv vlk obesten tajemstvm, propojen se svtem kouzel a magie,
nonm tvorem, kter i skrze spoleensk chovn a ctn svho druhu zstv pro mnoh lidi
stralivm stvoenm, pro jin pitalivm ivoichem a vnou hdankou.

Seznam pramen a literatury
AFANASJEV, A. N.: . 1. Moskva 18651869.
ALEKSEJEV, P. A.: ,
, .
. Sankt Petrburg 1818.
GURA, A. V.: . Moskva 1997, s.
122159.
MCHAL, J.: Bjeslov slovansk. Olomouc 1995.
NIEDERLE, L.: ivot starch Slovan II. Praha 1924.
PROFANTOVI, N.a M.: Encyklopedie slovanskch boh a mt. Praha 2004.
REGACHEOV, C.- C.: Mty a legendy: Vlci, draci, bjn zvata. Bratislava 1991.
RYBAKOV, B. A.: . Moskva 1981.
TREENKO, A. V.: . Moskva 2007.
TOKAREV, S. A.: . 2. Moskva 1988.
VA, Z.: Svt slovanskch boh a dmon. Praha 1990.
WARNEROV, E.: Rusk mty. Praha 2006.
ZBRT, .: Seznam povr a zvyklost pohanskch z VIII. vku. Praha 1995.