1

Virtuální peníze……………………………………………………………………2

Hon na lidi vrcholí, aneb rozděl a panuj šlape jako nikdy dříve ………………7

Nejšílenější okamžik 1. světové války, aneb smrt přichází zezadu………………12

Jak to pečou doktoři a farmaceuti?………………………………………………..16

Jak to pekli papežové?……………………………………………………………...28

Jak se v bankách pečou peníze?……………………………………………………45

Jak se peklo 11. září 2001(?), aneb pryč s konspiračními…………………………57

Svetový finančný systém………………………………………………………….…64

 2

Virtuální peníze

Motto: „Chcete být otroky bank a platit si náklady svého vlastního otroctví? Pak je nechte
vytvářet peníze…“

Josiah Stamp, guvernér Bank of England, 1920

Ze statistických údajů Anglické banky vyplývá, že vláda Velké Britanie vydala celkem jenom
asi 25 miliard Lstg. Kde se tedy vzalo zbývajících 655 miliard, které nevytvořila vláda? Celý
ten zbytek 655 miliard liber – což dělá 97% všech peněz Velké Britanie – byl vytvořen
bankami a stavebními společnostmi a byl vytvořen z ničeho....

Peníze hýbou světem. Ale co jsou to vlastně peníze? Jak se změnily v průběhu historie?
Peníze umožnily a usnadňují směnu mezi lidmi. V dávné minulosti byly peníze z drahých
kovů – ze zlata a ze stříbra. Revoluci do peněžnictví přinesly papírové peníze. Začátky
bankovnictví musíme studovat na aktivitách anglických zlatníků v 16. a 17. století. V té době
ještě platila Magna Charta a podle ní se požadování nebo vybírání úroků trestalo smrtí.

Na konci 17. století byl Anglický král Wiliam Oranžský v důsledku války s Francií ve
velkých finančních potížích. Tenkrát mu angličtí zlatníci „půjčili“ 1,2 milionu liber sterlingů,
což byla na tehdejší dobu nepředstavitelná částka. Měli ovšem své podmínky. Úrok 8% a král
musel dát zlatníkům licenci, která jim umožňovala poskytovat úvěry. Až do té doby všechny
jejich operace s vydáváním jejich potvrzenek na sumy větší než měli ve na svých depozitech,
byly protizákonné. Tato licence to povolovala a zlegalizovala. Roku 1694 získal Wiliam
Patterson královskou licenci, která umožnila zřízení centrální Bank of England.

Ve Spojených státech má emisi peněz pod kontrolou Federální rezervní úřad – FED. V roce
1913 president Woodrow Wilson podepsal dokument, kterým vytvořil FED. Není to vládní
orgán, ale rada soukromých bankéřů. Většina lidí je přesvědčená, že FED (Americká centrální
banka) je pobočkou vlády. Není to pravda.

Od té doby začaly všechny problémy v peněžnictví. Nastala éra inflace, krachu měn a dalších
zlořádů. Nové peníze se staly předmětem podnikání. Přesto všechno byly stále tyto peníze
kryty zlatem. Každý mohl přijít do banky a své peníze vyměnit za zlato. Dýku do zad
peněžnictví vrazil prezident Nixon, když zrušil zlatý standard dolaru. Od té doby je možné
všechno. Začala éra virtuálních peněz. Jednu z nejlepších knih o problematice současného
finančního systému napsal Michael Rowbotham pod názvem The Grip of Death, česky
Smrtelné sevření.

Komunisté si mysleli, že když si chci něco koupit, tak si musím napřed na to vydělat. Proto se
tenkrát stály fronty na banány. Proto jsme před vánoci nemohli dostat prémie. Lidé by totiž s
těmi penězi šli do Prioru a chtěli by zboží, které nebylo. Po vánocích už to bylo lepší a lidé
peníze uložili v bance na dvou nebo čtyřprocentní úrok – jó - kdeže loňské sněhy jsou. Víte
 3

ještě, že dříve lidé dostávali úroky za vložené peníze a neplatili žádné poplatky?

Klaus přišel na to, že si můžeme půjčit. Každý rok Klausových vlád byla záporná bilance
zahraničního obchodu přes 200 miliard korun. Každý rok jsme nakoupili více o 200 miliard
korun než jsme získali. Za 5 let jeho vlády to bylo více než 1000 miliard korun. Banánů byly
plné obchody – půjčili jsme si na ně. Poznali jsme, jak to na světě funguje.

Ano, svět funguje na úvěrech. To je hlavní poznatek z knihy Michaela Rowbothama. To, na
co přišel Klaus u nás na začátku devadesátých let, to na Západě fungovalo už celá desetiletí -
tedy asi něco přes 30 let. Od té doby, kdy padl zlatý standard.

Banky půjčují lidem peníze. Na to potřebovaly shromáždit co největší množství peněz od

střádajících lidí. Proto začaly lidem za uložení peněz dávat úrok až 3%. Bankéři velmi rychle
zjistili, že mohou na každých 100 dolarů , které měli u sebe v depositu, půjčovat 200, 400
nebo až 900 dolarů. Bylo to proto, že jen jeden člověk z deseti někdy požadoval svoje peníze
vyplatit v hotovosti. A banky nesměly riskovat nesolventnost. To by byl konec jejich
podnikání.

Většina lidí byla přesvědčena, že zisk bankéřů z půjčování peněz za úrok 5% poskytováním
úroků střádalům klesne na 2%. Ale lidé byli spokojeni s 3% úrokem za uložené peníze a
přijali to. Objem úspor narůstal, a banky mohly na každých vložených 100 dolarů půjčit až
900 dolarů. Z těchto 900 dolarů měly úrok 45 dolarů. Takže, když se dluh vrátil získaly 945
dolarů. 900 dolarů bylo stornováno ve sloupci dluhů a banky si ponechaly úrok ve výši 45
dolarů.

Proto velmi ochotně platily úrok ve výši 3 dolary za každých 100 dolarů vkladu, které nikdy
neopustily jejich sejfy. To znamená, že banky jsou schopny dosáhnout 42% zisk za každých
100 uložených dolarů. A přitom si většina lidí myslí, že banky dosahují jen 2% zisk – tj.
rozdíl mezi úrokem půjčky 5% a úrokem za vklady 3%. Ale to vše platilo.

Nástupem globalizace dostaly banky "ramena" a když zjistily, že vlastně peníze střádalů ke
svým obchodům nepotřebují, tak v podstatě minimalizovaly reálný úrok pro střádaly k nule.
Mimo jiná opaření, také zavedením vysokých poplatků za jednotlivé bankovní úkony, služby.
Tyto poplatky jsou často fakticky vyšší, než úroky, které vyplácely. V rakouské - české
spořitelně vytváří poplatky více než jednu třetinu dividend pro akcionáře.

Tento popis finančních transakcí koluje na internetu například pod názvem „Chceme celou
zem a 5% navíc“. V něm anonymní autoři popisují formou pohádky všechny praktiky
finančníků. Fakta jsou známá, ale obrana proti nim je v nedohlednu.

Statistické údaje Bank of England z roku 1997 uvádí celkový stav peněz ve Velké Britanii
celkem 680 miliard liber sterlingů (Lstg). Je to celkový obraz financí, pohybujících se v
ekonomice. Jde o mince, bankovky, bankovní vklady, vklady stavebních společností všech
lidí, veřejných i soukromých obchodních společností.

Celkový obraz financí nám na příkladu Velké Británie objasní, jak tento objem peněz rostl v
čase a tedy jak obecně finančni systémy dnes "fungují".

V roce 1963 bylo v anglické ekonomice 14 miliard Lstg, v roce 1975 to bylo už 53 miliard.
Za 5 let toto množství stouplo v roce 1980 na 205 miliard Lstg. V roce 1997 dosáhlo množství
 4

peněz v ekonomice na celkem 680 miliard. Virtuálních peněz! Tedy finančních zdrojů
podložených jen vírou střádalů a obecně lidí v tento dokonalý klam, kterým ekonomické
systémy jsou, aby sloužily úzké minoritě společnosti a její hlavní část uváděly do stresu a
nekončící služby pro blahobyt "vyvolených", tedy vědomých i nevědomých podílníků na
tomto systémovém podvodu.

Většina lidí si myslí, že peníze může vydávat jen vláda a vláda si peníze ohlídá. Ale dnes již
se státy nefinancují vydáváním peněz (to je ponecháno výhradně na soukromém bankovním
systému) a oběživo dodává centrální banka podle potřeby. Podle mne je to stejné, jako udělat
kozla zahradníkem. Za této situace se můžeme jen divit, že není větší množství krachů bank a
měn celých států. I když je jich i tak dost. Mexico, Malajsie, Rusko a jako určitě ne poslední
Argentina.

Ze stejných statistických údajů Anglické banky vyplývá, že vláda Velké Britanie vydala
celkem jenom asi 25 miliard Lstg. Kde se tedy vzalo zbývajících 655 miliard, které
nevytvořila vláda? Celý ten zbytek 655 miliard liber – což dělá 97% všech peněz Velké
Britanie – byl vytvořen bankami a stavebními společnostmi a byl vytvořen z ničeho.

Každému, kdo by si chtěl přilepšit výrobou peněz, hrozí trest 20 let vězení. Tedy malému
obyčejnému člověku. Nikoli lidem, kteří se pohybují v bankovním sektoru. Podle prof. Jílka
peníze vznikají, když banka poskytne úvěr, aniž současně někomu peníze z účtu strhne.
Tomuto způsobu tvorby peněz se říká "multiplikativní tvorba depozit".

Když by se někdo zeptal, jak můžou soukromé společnosti „vyrábět“ peníze, dostane se jim
odpovědi, že jsou to hypotéky, soukromé půjčky a přečerpávání účtů, které vedou k vytvoření
tohoto dluhu. Vlády se přímo spoléhají na to, že se lidé zadluží, aby tak byly vytvořeny
peníze, které proudí do ekonomiky. K roztáčení kol ekonomiky je pak nutné, aby každá libra,
koruna, dolar měly své ekvivalenty v nějakém dluhu.

Ale Británie v tom není sama. Situace ve Spojených státech je stejná. Dluh USA dosahuje
dnes, 14.12. 2005 celkem 8,144,943,973,435 dolarů. To je 8 144 tisíc miliard dolarů. To
znamená, že na každého Američana včetně starců a kojenců je tady státní dluh v částce 27 334
dolarů (to dělá 683 350 korun – kolik je ten náš? Dosáhneme dokonalosti Američanů?).
Každý se může o tom přesvědčit na U.S. National Debt clock (Stránka nonstop aktualizující
propad stavu amerických financí pzn. redakce).

Stejně jsou na tom všechny státy světa. Dluh Britanie jsme již vzpomínali, ale i Kanada má
svůj dluh ve výšce 650 miliard dolarů, Japonsko dalších 2 000 miliard dolarů a Německo 300
miliard euro. Vypadá to, že čím bohatší země, tím je více zadlužená. Mohli bychom naopak
říci, že čím je stát více zadlužený, tím je bohatší. Možná jen virtuálně.

Ale nejen vlády jsou zadlužené. Rostou i dluhy osob a domácností. Američané jsou
nejbohatším národem na světě hlavně díky tomu, že jsou také nejzadluženější. Celkový dluh
lidí a firem v USA dosahuje dalších 4 200 miliard dolarů. V Británii je to 780 miliard liber, z
toho domácnosti si půjčily přes 500 miliard. Ale dluhy se musí jednou splácet. Zatím to
vypadá, že svět se řídí heslem Madame de Pompadour – po nás potopa.

Většina lidí žije v bláhové představě, že když si půjčují peníze v bance, tak si půjčují peníze
jiných lidí, kteří je do banky uložili. Jenže na výše uvedených číslech jsme si ukázali, že to
není pravda. (když Bank of England vydala jen 25 miliard liber, není možné vytvořit dluhy ve
 5

výši 680 (stát) + 780 (lidé) miliard liber). Když banky půjčují lidem peníze, tak ve skutečnosti
vytvoří nové peníze. Peníze půjčované bankou nejsou už existující peníze, ale jsou to nově
vytvořené peníze jen k tomu účelu. Všichni se spoléhají na to, že tento proud peněz vytvořený
dlužníky bude zásobovat ekonomiku jako celek a tím ji udržovat v chodu.

Popsaný systém bankovnictví je u nás nazýván "multiplikativní tvorba depozit". V USA se

mu říká „frakční rezervní bankovnictví“. Když jsem si nechal udělat recenzi tohoto článku u
renomovaných ekonomů, nejprve řekli, že to není možné. Dnes již názor mění a mnoho
renomovaných odborníků připouští, že popis je více méně přesný, jen banky mají pro tento
systém názvosloví a mechanismy, které jeho absurditu a zločinnou iracionalitu vystavují jako
"standarní" postupy.

Abychom viděli, jak vznikají tyto virtuální peníze, uvedu příklad. Podnikatel si vypůjčí peníze
v bance. Udělá si účet, na který mu „peníze“ přijdou. Nechá postavit tovární halu, nakoupí
stroje a začne vyrábět. Za halu a stroje zaplatí z účtu. I za provozní materiál zaplatí z účtu.
Svoje dělníky platí z účtu. Platí jim na jejich účet v bance.

Oni zase jdou nakoupit do obchodu a platí kartou opět z účtu. I obchodník zaplatil za zboží
převodem na účet. Viděli jste v tomto koloběhu nějakou opravdovou korunu, kterou vydal a
za kterou ručí stát?? Já ne. Mám ještě jeden příklad. Nedávno se nějaký pan Kramář pokusil
(on se ani nepokusil, ale to je jedno) udat akreditivy neexistující americké banky v obrovské
ceně. A bude možná po zásluze potrestán (když ho chytnou). Pan Kramář je žabař. Kdyby pan
Kramář tyto akreditivy použil někde na Bahamách nebo ve střední a východní Evropě k
založení banky, dostal by se mezi finanční elitu. „Peněz“ na to měl dost.

U nás v devadesátých letech taky nikdo nekontroloval „peníze“, když se zakládaly banky a
víme co z toho bylo. A z této své banky by se mohl pan Kramář účastnit kolotoče půjček a
úvěrů virtuálních peněz, které nikdo nikdy neviděl. Vydělal by mnohem více a zůstal by
ctihodným finančníkem. Takto ho honí policie na celém světě. A to je jediný rozdíl mezi ním
a ctihodnými finančníky.

Tato zadluženost žene státy k neustálému růstu ekonomiky. Ekonomika musí růst, státy musí
exportovat, aby získaly peníze, aby mohly splácet dluhy. Jenže to tak nefunguje. Ekonomika
roste, ale ještě rychleji rostou dluhy. Rostou úroky a úroky z úroků. USA si musí každý den
vypůjčit 2 miliardy dolarů, aby udržely ekonomiku v chodu. Vypůjčují si hlavně v Číně. Čína
už má v USA aktiva za více než 400 miliard dolarů ve formě státních dluhopisů. Žijeme v éře
stále rychlejšího ekonomického růstu. A dluhy dosahují astronomických výšek. Ve
skutečnosti jediné, co roste, jsou obrovské sumy virtuálních peníze na účtech jednotlivců a
finančních skupin.

Tyto virtuální peníze mají ale v prostředí slepé, aktivně vnucované víry v tento podvodný
systém velkou reálnou, politickou a mediální moc, mimo to, že si za ně finančníci užívají svůj
pozemský "ráj" nakupováním požitků i materiálního blahobytu. V obrovské míře potom jsou
z těchto prostředků placeny neustálé kampaně na koloběh půjček a tedy "růst" národních
ekonomik a co hůře také mediální a politické kampaně, které utvrzují nás, služebníky těchto
finančních systémů v tom, že máme dál pracovat a nechat se sžírat nesmyslnou byrokracií a
platbami, které tato nekalá hra, vnucená iluze o finančním blahobytu, přináší.

To vše v důsledku proto, abychom v praxi, dokud nebude vymyšlen postup jak dál klamat
novodobé nevolníky či zabránit odhalení těchto praktik neřku-li potrestání viny, neměli ani
 6

čas, ale ani motivaci tuto manipulaci a podvod odkrýt. Čím budou data o finančnictví a tento
klam zjevnější, tím zuřivější je tlak systému na takzvané obyčejné daňové poplatníky, tedy
sluhy tohoto systému, ale i na novináře, politiky a kulturní frontu, která má za úkol připravit
naším očím a emocím to nejlepší divadlo, zabavit nás, jen abychom nevnímali své reálné
postavení v tomto světě.

Až se vyčerpají tyto možnosti a zbyde jen prodlužená, poničená zem, ptejme se, jestli se
mocní těchto systémů příjdou kát, nebo již připravují taková opatření, aby proti tomuto
podvodu nebylo možno se postavit ani slovem, ani činem - tedy absolutně kontrolovanou
společnost - diktaturu mocných, globalizovaných skupin, které nás činí závislými a to
důmyslně a stále rychleji prakticky ve všech oblastech našeho života, od potravinářských
systémů až po zdravotní.

Pozdě a beznadějně vyznívají v poslední době publikace některých amerických ekonomů, že

úvěry, vytvořené bankou ve vlastnictví státu jsou lepší, než úvěr vytvořený soukromými
bankami, protože není nutné vymáhat takový dluh prostřednictvím daní a neexistuje žádný
úrok, který by nafukoval celkové náklady. Veřejná stavba, realizovaná za peníze státní banky
je aktivem, které nahrazuje peníze vytvořené v momentě ukončení prací. Na americké autory
je to geniální poznání. Pro nás bohužel už pozdě. Naši politici už zatím stačili naše státní
banky rozdat zahraničním zájemcům.

Všichni říkají, že „žijeme ve věku pokroku“ a že „pokrok se zastavit nedá“. Nikdo neříká, že
pokrok by se měl týkat lidí a jejich života. Měl by zlepšovat životní podmínky všech lidí,
nejen těch bohatých. Nejen těch, co vyrábí legálně falešné peníze. Zatím tento „pokrok“ vede
jen ke stále většímu zbídačování lidí. Stoupající nezaměstnanost, nedostupnost lékařské péče,
důchody v nedohlednu – to všechno je důsledek růstu. Růstu v rukou neoliberálních politiků a
ekonomů. Jak to, že ekonomika roste a všude chybí peníze?? Kam mizí ty vytvořené
prostředky?? Neoliberální svět ekonomiky drží lidi pod krkem a nikdo neví, kam kráčí –
přesto rychle kráčíme k zářným zítřkům. Zářným zítřkům pro koho??
 7

Hon na lidi vrcholí, aneb rozděl a panuj šlape jako nikdy dříve

V současné době je hlavní starostí (nejen) českých politiků, jak zvolit pana prezidenta.
Pomineme – li velmi smutný fakt, že v důsledku je úplně jedno, který z kandidátů bude
prosazovat zájmy „sjednocujícího“ se světa, tak způsob, jakým se „naši“ zástupci přou o to,
zda hlasovat tajně a kolik uren nakonec bude potřeba k tomu, aby si jednotlivé strany
„uhlídaly“ své ovečky, zda a jak volí, přesněji kdo jim nabídl lepší obchod, je velmi
frustrující.

Mezitím, kdy politici prodlužují odchody do „důchodu“ a občané, (včetně kojenců), započali
éru hrazení pobytu ve zdravotnických zařízeních, ale také návštěvy pohotovosti, či každé
položky na receptu (proč tedy platíme zdravotní pojištění?), se v novoročním projevu
prezidenta republiky dozvídáme, že jsme se vlastně ani nikdy neměli lépe.

Soudnictví, exekutorské komory a bezpočty „administrativních“ celků se začínají chovat jako

velmi sadistické soukromé podniky, zcela mimo logiku zřízení své existence. Na základě
smyšlených faktů lobuje ředitel tabákové firmy, která mimochodem má v ČR na starosti
vzdělávání dětí, ale ve značné míře i kulturu a politiku, pro stavbu radaru o jehož účelu
prakticky nikdo z veřejnosti ani odborníků nemá jakoukoliv jednoznačnou informaci. Vyjma
toho, že i premiér mění zdůvodnění jako na běžícím pásu….

Ostatně do Iráku bylo potřeba vtrhnout, protože prý (!) měl chemické, možná nukleární
zbraně, nenašel se jediný důkaz, invaze pokračuje a statisíce dětí, nevinných lidí trpí.

Pojďme se podívat, kteří lidé jsou tedy spokojení. Je kvalita života opravdu spojena
s penězi (?), za které si můžeme dopřát libovolná potěšení a pokud si nebudeme nic nalhávat,
tak i pořídit atraktivního partnera třeba na noc, nebo i do manželství, protože díky sociálnímu
inženýrství se manželství pomalu stává (, ale také partnerství), jakousi smlouvou - akciovou
společnosti, dohodou, často i fakticky smluvně stvrzenou o tom, že vzniká nová ekonomická,
státní jednotka, hluboce na úkor Lásky, podstaty lidského bytí – pár – dnes po libovůli i
stejného pohlaví. Proti gustu žádný dišputát?

Znám jednoho úředníka. Jsou jich mraky. Inteligentní, velmi schopný a v podstatě milý
člověk. Je on spokojený se současným stavem společnosti? Není, s nadhledem nadává, čeká
až se to samo nějak změní, ale….

Ráno jde do práce, má pod sebou několik administrativních pracovnic, neustále si kupuje
nové „hračky“ pro úřad, vybírá čas od času nový vůz, častěji digitální fotoaparáty, které pak
užívá soukromě i pracovně. Má také problém utratit za telefon a počítačové připojení, inu vše
 8

je služební. K tomu bratru krásný pocit, když může razítkovat, vládnout a dohlížet na své
podanné.

Pří vší úctě k němu, budu-li jeho sociální dávky, za které chápu platy drtivé většiny
úředníků považovat za mzdu, tak má opravdu hodně peněz, určitě kolem 20 000 korun, plus
další ušetří požitky, které tato práce přináší. Troufám si směle napsat, že jeho „práci“, lze – li
o této činnosti tak hovořit, ale připusťme, by udělalo dvanáctileté dítě za nejvíce dva pracovní
dny v měsíci.

Úřednicí jsou opravdu koníčkáři, mají své úřední dny, kdy si mohou odreagovat své
trápení na „prostých“ lidech a jejich pracovní den neochvějně začíná ranní kávou, vyřízením
si své soukromé korespondence a všemi radostmi, které počítačové spojení od sledování filmů
po meanstreamové „radosti“ a zprávy, jak se máme dobře, přináší.

Nechci zdržovat, tak jen rychle zmíním armádu. Peníze, které do ní tečou, jsou
neuvěřitelné a prakticky nikdo neví, když občas prosáknou statistiky o neuvěřitelných
částkách na letecké (!) výlety a další nutnosti naší ochrany, tedy nikdo neví jak si asi žijí
úředníci armády, ostatně je to tajemství ze své podstaty. Něco mi ale přesně říká, že také
armádní úředníci mají „snový“ život.

Efektivitu úředníků nechtě sleduji celé roky, kdy při mé vlastní práci, kterou a rád (!)
dělám zdarma, při které musím kontaktovat mnohé úřady, čím dále častěji – pokud vůbec
někdo odpoví, naleznu v e-mailu standardní odpověď: Do toho a toho jsem mimo úřad,
obraťte se na toho a toho…“ Potom už nic, ale i tak se zaraduji, úředníci skutečně žijí….

Mezi výše popisovaným provádí politika neuvěřitelný tlak, hon na člověka, který se
nechce, či nemůže zúčastnit této hry, velmi podobné hře „Letadlo“, kdy organizátoři státu
vyplácí peníze zcela přesně nikoliv podle práce ve prospěch komunity, jejíž racionalitu i
rozumné vstupy blokují historicky dlouho, ale podle toho, do jakých výšin konexe, či rodinné
vztahy, občas i snaha samotného účinkujícího – úředníka vynese, třeba až ke kýžené
definitivě – pro mne doživotním sociálním dávkám, které přijímá za to, že dále hraje hru na
stát a politiku, která se o nás údajně stará.

Zdaleka nejlépe jsme ovládáni ve velkých městských celcích. Podobně jako mi nikdo
doposud neuměl vysvětlit, proč války začínají údajně ty nejchudší, frustrované státy
(Německé zářným příkladem), když mnohem levnější, nemluvě o etickém pozadí, je nikoliv
prodlužení státu (kdopak asi na války a zbraně chudým zemím půjčuje – že by to nebyl
rizikový úvěr(?), historie ukazuje, že není….

Tedy podobně jako nedokážu pochopit, že vytvoření světové války je levnější, než
rozumné hospodaření komunity vedoucí k soběstačnosti, zůstaňme pro příklad u Německa,
které mělo fascinující předpoklady pro uživení nejen sebe sama, přes složitosti uměle
vytvořeného tlaků pomocí „reparací“, tak podobně neumím pochopit letité heslo naší
civilizace: „Pojďme do města, na co už vesnice, či malá městečka, tam se vydělávají prachy?“

Kdo ve městě ovšem vytváří hodnoty, skutečné hodnoty potřebné k životu, už nikdo
neřekne.
 9

Všemocná média potom doplní lidské hemžení o „zpravodajství“ a kulturu, což netřeba
komentovat, protože lži a infantilizující zprávy o nalezencích, či nehodách se úzkostlivě
vyhýbají jen náznaku pravdy.

Podnes lidé netuší jak obrovským podvodem jsou federální rezervní banky, kdy nejen
v USA, skupiny finančníku tisknou peníze, pomocí kterých pak i podle platných zákonů
většinou ilegálně vysávají bankovky skutečné, potažmo pracovní úsilí lidí, kteří nemají o
tomto podvodu ani ponětí, právě proto, že sledují média, která si finančníci pochopitelně tak
či onak zotročí jako první.

Také televize mají své úředníky. Ti mají hodně peněz, natáčejí „reportáže“ čím dále
podobnější bolševickým a nacistickým agitkám z poloviny minulého století, mají své mobily,
žranice, presentace a teplá místa, přesně ví, že jen náznak svobodné informace jim vše sebere,
kariéru, možnost splácet hypotéku (lichvu). A připusťme, že jsou i tací, kteří si ani toto
neuvědomují, prostě seberou kameru a jdou tam, kam jim to rozepisuje denní plán, aby pro
publikum natočili dlouhé pasáže neuvěřitelných stupidností typu – převrácený kamion s vepři
– mezitím co svět se velmi rychle mění.

Zajímavý postřeh si dovolím ke kulturní frontě. Té totalitní systém svědčí jako žádné jiné.
Po „převratu“, kdy řada z nás v ČR, roku 1989 věřila, že svět a tedy i my se pohnul ke
svobodě a rozumnosti málokoho zajímalo divadlo, film, protože skutečnost tehdy opravdu
přetloukla všechnu tu syntetickou, iluzorní kulturu, která v praxi se chová stejně jako každý
jiný úřad, místa lidem nehlídá talent, či oduševnělá tvorba, ale OSA, zákony a tvrdé mafie
v oblasti kulturních produkcí.

Tlak takto nepříjemně zkonstruovaného „života“, sociálního inženýrství je natolik velký,

že prakticky nelze neselhat. Rozumnou věc neprosadíte, pomineme-li odlidštěnou tvář měst,
která s přibývající digitalizací působí jako nějaké hodně stupidní sci-fi. Na poště, ale i u lékaře
dostanete své číslo, jako na nádraží nebo letišti prostě čekáte až se ozve gong a vy jste na
řadě…..

Unifikace všeho a všech, opřená ovšem o zcela perversní vnímání hodnot pokračuje,
přibývá komunikace zprostředkovaná, kdy platíme nehorázné částky za to, že můžeme
telefonovat ( v roce 2008!), ale co ještě můžeme?

Možnost občana na libovolné úrovni od vědce až po toho ze „selským“ rozumem ovlivnit

iracionální, velmi útrpné vedení komunity je zcela nulová, pokud tato snaha iniciátora přímo
nepoškozuje, právě obrovským tlakem úředníků proti jakémukoliv projevu občanské
iniciativy – od snahy upozornit na racionálnější vedení čehokoliv prakticky, po snahu založit
si malý podnik, vše je tvrdou byrokracií odsouzeno k zániku.

A tak likvidujeme dětská hřiště, ale i provozovny, které nevyhovují úředníkům z Bruselu,
kteří jsou skutečně vrcholem úřednické dokonalosti o čemž svědčí i to, že EU byrokracie se
pravidelně stěhuje z místa na místo za neskutečných nákladů finančních i časových, je to
vrchol idiotie při vší úctě, nejen k úřednikům.

Budiž, takový je „moderní“ svět. Vše se racionalizuje, pšenice už není pšenicí a stovky
čím dále tím více „odfláklých“ obalů v prodejnách supermarketů skrývá jídlo, které už není
k jídlu. Paštika má sice záruku i několik let (nekonzervovaná!), ale ty hmoty jsou si už tak
podobné, jak chemie pomáhá nadnárodním koncernům k tvorbě co nejvíce jídla z chemických
 10

polotovarů. Potom si ještě do tašky přihodím čínské jahody, česnek a říkám si, jak dlouho
ještě?

Mizí spontánnost, přibývá tlaků na člověka, které jistě nevyřeší farmaceutické koncerny,
které toho času dokončují, čtete dobře (!), diagnostické programy pro lékaře. Opravdu vyjma
několika velmi exaktních medicínských oborů, tak od psychiatrie až po obvodní lékaře bude
situace fungovat takto.

Do počítače budou zadána data Vašich obtíží a výsledek – recept, diagnosa, navržení
chirurgického zákroku. Těžko věřit státu zájem o zdraví lidí, když hlavní příčina nemocí,
cigareta je dnes jedinou legální drogou pro všechny – od dětí až po dospělé – ač podle všech
vědeckých vyjádření působí mnoho tragédií.

Uvádím to jen jako důkaz nezájmu státu – politiků – o cokoliv jiného, než vlastní
prospěch. Jako poslední příklad si dovolím uvést aktualitu, která kdysi oběhla večerní zprávy.
Nějaký osvícený starosta nechal rozumně zrenovovat a vyčistit místní rybník, potom za nízký
poplatek se tam scházeli lidé, děti, chytali ryby, relaxovali a byli skutečně šťastní.

Do několika týdnů, vzhledem k několika zákonům a vyhláškám byla tato činnost zakázána
a děti se vrátily, jako i mnozí dospělí do virtuálního světa počítačů, meanstreamových
umělců, hudebníků a k cigaretě, nebo i „nelegální“ droze. Prosím vždyť to prostředí ani nic
jiného neumožňuje.

Otevření hranic a umělé slučování celků se stále více ukazuje jako krok, který byl nutný
směrem ke globalizované vládě vyšinuté politiky, nikoliv jako pomoc lidem. „Bipolární“ svět
se železnou oponou prostě neumožňoval centrální světovou vládu bankéřských elit a jejich
politických sluhů.

Dnes budeme čipovat děti v celém tom světě, není to pesimismus, budou nám scanovat
oční duhovky, jakkoliv je to velmi neověřená potenciálně nebezpečná technologie, budeme
mít asi jen jednu kartu, tam budou naše kredity na štěstí i sociální a zdravotní údaje a čip,
který nás bude laskavě hlídat.

Stali jsme se jednotkami v superpočítačích geniálních superšílenců, či šílených zadavatelů

„nového“ světového pořádku. Ty z nás, kteří nemají dar nevnímat, či zařadit se do hry
„Letadlo“ skutečně budou moci vypnout, nebo zatlačit k pochopitelné, ale prý nezdravé
emocionální reakci na tento „snový“ svět.

Potom přijde psychiatrie nebo vězení, je to tak, není to pesimismus, je to mašina, která nás
všechny stravuje, která nám vnucuje pocit, že svoboda je v otrocké práci pro iracionální,
sadistickou, stále zcela nelidskou politiku.

Prý dochází nafta, ale na autosalonech stále firmy nabízí velkoobsahová auta, stejně jako
nás filmová i televizní reklama nahání do nesmyslných hromadných dovolených a budují se
nové a nové letištní terminály. Pro koho tedy?

Racionální předpoklad říká, že v průběhu několika desetiletí to praskne. Vida, nafta

opravdu došla, buďme si jisti, že na vrcholové hráče civilizačního „letadla“ zbude. Stejně jako
těm ostatním zbudou na dvoře nepoužitelná auta a motorky, budou čekat fronty na jejich ze
 11

zákona povinné zničení, přece nebudeme rezavými krámy zatěžovat přírodu o kterou se
politici tak pěkně starají….

Hry letadlo se nejde neúčastnit, prostě musíte dát děti do školy, stejně jako zajít
k doktorovi, či pobýt občas v nemocnici. Tu hru jsme ale nezvolili, udělali to za nás jiní a
budou jí hrát dokud to půjde.

Dále nám reklamy budou říkat, jak nás dovolená, „pracovní“ či společenská kariéra učiní
šťastnými, nebo hypotéka na dům, či televizi.

Dále ale bude platit, že nejcennější je Láska, které se všemocná světová hydra bojí
nejvíce, protože minimalizuje konzum a osvobozuje. Nemyslím, že sociální inženýři vymyslí
pěknější život, než život ve dvou, v rodině.

Pokud se dva lidé mají skutečně rádi, stačí velmi málo k tomu, aby se potěšili na těle i na
duchu, aby se radovali už jen z toho, že jsou, bez stresu z šíleného systému.

Proti té Lásce také systém bojuje, atomizuje společnost na jedince, kteří ve své úzkosti
budou hledat nejrůznější náhražky lásky, budou hodně utrácet ve vnitřní samotě za telefon, či
filmové iluze, ale i drogy zakázané i nezakázané.

Sex, dobré jídlo, zdravotní péči, to vše si lze koupit, vynutit falešnými sliby, to vše je asi
silné pokušení, ale Lásku si koupit nelze. Lze jí však klást do cesty ty nejšílenější,
nejsadističtější překážky a to se děje.

Kariéra i peníze už potrhaly mnohé páry šťastných lidí, nicméně jedna lidová moudrost
říká: „Láska která není, nikdy nebyla“.

Hodně štěstí Lásce, hodně štěstí rozumnosti, hodně síly pro její zachování v „nové“
společnosti, kde si plní úchylné elity sny a my, většina jsme pacifikováni k tomu, abychom
buď činili kompars, nebo zešíleli, ten tlak je opravdu velký, jde-li to, vydržme, protože
divadlo civlizace bude ještě trvat a jeho podoba bude opravdu tragická.

Princip je stále stejný, ale technika umožňující jeho realizaci je mnohem dál.

Lidé se musí bát jeden druhého, udávat, hlídat, vše poměřovat penězi, které ovšem už
dávno tiskne parta lidí, kteří jsou ukryti v pozadí a žijí z lichvy, žijí právě z toho, jak my
umíráme, nejen ve válkách, ale i v prostředí, které je pro tělo a hlavně ducha člověka zcela
nepřirozené a nezdravé. Utéci není kam, vše ukazuje na to, že lze jen vydržet a zachovat si
rozumnost dokud letadlo nespolkne jeho strůjce, úchylné politické strany a jejich zákony,
jejich týrání lidí.

Tento útok, hon, nepotřebuje, abychom měli vztahy mezi sebou, přemýšleli, abychom
měli pěkný vztah k přírodě, protože prakticky vše už hovoří proti tomu systému, protože vše
co jde už „nadlidi“ zničili. Jsou stejní, politicim. Mediálně odsuzují Hitlera, přičemž v praxi
dále naplňují jeho šílenou vizi, že na světě budeme všichni jako jeden. Se stejnými
myšlenkami, vizemi, pravidly, aby reálná moc tohoto světa, spolu s minoritou dozorců
příživniků mohla hrát své monopoly a lidi dále užívat jako otroky.
 12

Někde na konci sociálního inženýrství má tedy skutečně stát jeden svět s jedním úředním
jazykem, jednou měnou, podle pravidel, kterých šílenství a rozporuplnost hovoří sama za
sebe.

Nejšílenější okamžik 1. světové války, aneb smrt přichází

zezadu….

Chtěl bych se s Vámi podělit o skutečný příběh, který věrně zdokumentovala televizní stanice
History Chanel, ovšem vyvodila z něj pokrytecky přesně obrácené poselství…. Vynechám
jména, protože jde o nás o všechny a stále!

Mnoho let před koncem první světové války se stala pozoruhodná věc. Tomuto údajně
„nezdravému“ efektu podlehla více než polovina západní fronty. Vyjma nejvyššího velení,
prakticky všechno střední i vyšší důstojnictvo.

Jak se zrodila nestandardní "válečná" situace?

Na Vánoce, kdy se v první linii začali mezi sebou domlouvat Britové a Němci. Na Vánoce
přepadla zdeprimované vojáky slavnostní nálada a nad frontovou linií zavládlo od rána
podivné ticho…

To přerušila prakticky podél celé fronty konverzace mezi „znepřátelenými“ stranami. Nejprve
se vojáci osmělovali, když na sebe ze zákopů křičeli a překládali si dotazy. „Pěkné Vánoce“,
začalo znít mezi „znepřátelenými“ vojáky.

Potom někdo z Němců donesl do anglických zákopů láhev vína, Angličané opětovali a
donášeli puding. Jako „nemoc“ se rozšířila tato událost na více než polovinu přední linie
„západní“ fronty…..

Vojáci čekali, jak se zachovají nadřízení. Ti se přidali. Došlo k tomu, že nejprve si sjednali
mír během Vánočního svátku, jako možnost odklizení těl obětí válečného šílenství.

Potom se započaly nejkurióznější Vánoční oslavy lidské historie…

Znepřátelené strany přestaly válku. Hrály se fotbalové turnaje, vyměňovaly vizitky, vznikala
přátelství, zpívaly se písně a Bohoslužby podle stejné Bible se prováděly společně na obou
stranách fronty…
 13

Němci měli armádu převážně z řad „odvedenců“, Britové více profesionální, přesto vojáci
začali stávku, přestali válčit a družili se mezi sebou.

Tato unikátní situace trvala dva dny, než se do situace zapojil vysoký britský armádní generál,
který puzen svým zeleným mozkem, hlavně ale nenávistí, infantilitou a idiotií začal vojáky
honit do „práce“.

Ale nepodařilo se mu to (!), tento nenávistný, zfanatizovaný stařec docílil pouze toho, že
vojáci začali střílet do vzduchu, pod různými záminkami se ještě dva další dny vyhýbali „své“
práci…

Přestali se navzájem zabíjet ve zcela iracionálních jatkách, přestali podléhat zprostředkované

komunikaci, svým sadistickým velitelům a společně oslavovali Vánoce…

Po prakticky čtyřech dnech podnes nezveřejňovaného příměří zpustili pod velkým tlakem
nejvyšších „špiček“ armády střelbu ostřelovači.

Vojáci, kteří se dále navštěvovali v zákopech, kam si nosili dárky a chodili povídat se pro ně
stali jednoduchým terčem. Ať už to byli provokatéři pro tuto událost, nebo prostě selhaly
nervy, válka se znovu „rozběhla“.

Šlo se znovu do „práce“. Shodou okolností onen fanatický britský důstojník, který měl velký
podíl na opětovném vyvolání válečného šílenství hned následující rok zavedl „své“ muže do
nesmyslné bitvy, kde padla řada z těch, kteří prožili tyto popisované Vánoce a během dalšího
roku milion mužů!

Příští rok se na stejném místě fronty vojáci snažili otevřít podobný akt rozumnosti a lásky,
vymanit se z hysterie strojvůdců války a sjednat příměří.

Aby se to nepodařilo, přišly admirality obou stran z důmyslnými opatřeními od cenzury

dopisů, (do té doby nebyla, vznikla jako reakce na fotografie z této události, které si našly
cestu na stránky novin), přez tresty zastřelením za podobné pokusy o porušení „pracovní“
discipliny, ale hlavně zpustily válku plynem, který způsobil takové utrpení, že přehlušilo spolu
s dalšími „opatřeními“ touhu po míru.

Tato situace se nikdy před tím, ani po tom už neopakovala.

History Chanel jí tedy velmi opatrně dokladoval, ale reportáž vyznívala tak, že ten den byl
„úletem“, ne ty zbývající, které přinášely miliony nesmyslných obětí až do konce války a
později i v dalších uměle vyvolaných konfliktech. Mějme na paměti, že je to obráceně!

Politická a mediální manipulace se poučila a systém k dnešku zdokonalila.

Dále šílenci v nedotknutelnosti svých „vůdcovských“ stanů ženou muže na jatka. Dále
vojenští velitelé učí slepé poslušnosti a hlavně ideologické nenávisti.

Vzpomněl jsem si na filmový dokument Michaela Moora 911 Fahrnheit, kde armáda nahání
sociálně slabé mladé muže, aby si vyplnila statistiky a měl kdo umírat, pořád dokola.
 14

Ty zvláštní Vánoce během první světové války ale ukázaly, že zprostředkovaná komunikace,
strach a tlak, politické lži, jsou zcela iracionální a ničím neobhajitelné.

Celý systém už dnes pracuje na tom, aby se lidé co nejméně přímo stýkali, kdo by umíral pro
tu nenasytnou smečku sadistických obchodníků – politiků a jejich po staletí selhávající,
úchylné vize.

Máme mobilní telefony, televize, kina, politické a kulturní divadlo, jen ubývají stromy,
příroda, spontánnost a soudnost, jen tam, kde je prostředníkem „církev“ či „politika“ dvě
strany jedné mince, jen tam lze dále vhánět vojáky do nesmyslných válek ze kterých už staletí
profitují podivné rodinné klany nejen pana Rothschilda.

Běžte už do prdele roboti politiky, bankéři, mediální šílenci, kteří nám cpete do hlavy, že
nenávidět se prostě musí, stejně jako zabíjet.

Politika je nejzrůdnější obchod lidské historie, přesto stále ještě drogovým dealerům a
vyděračům politikům mnoho lidí věří, ale oni se chovají opravdu staletí stejně.

Jen mají k dispozici mnohem dokonalejší techniku na ovládání lidí, mnohem servilnější a
fanatičtější „novináře“, Hollywoodské možnosti triků a klamů, když nám předkládají i dnes
„nové“ a „nové“ verze důvodů pro válku, kupříkladu ten jistě ne poslední, události z 11. září
roku 2001.

Také dnes si mnoho vojáku u nás i v celé „koalici proti Iráku“ myslí, že šli bojovat proti
teroristům, ačkoliv události toho dne jsou zřejmou vnitřní akcí potomků stejných lobistů, kteří
asi vedli i do války první.

Události 11. září 2001 bychom si měli stále připomínat, protože konspirační teorie, které nám
nabízí „naše“ média jsou zcela v rozporu z fakty.

Jsme nuceni je přijímat jako fakt, protože je potřeba, abychom se nenáviděli mezi sebou,
abychom se báli, aby nám přišli jako normální vojenští „velitelé“, kteří berou zabíjení nikoliv
ovšem vlastní, ale „svých“ vojáků pod zcela a po staletí neomylně vylhávanými
„zdůvodněními“ jako práci.

Kde jsou zbraně hromadného ničení z Iráku? Kde jsou ty hlavice, kde jsou ty důvody, pro
které vznikla koalice na ochranu před Usámou Bin Ládinem, který podnes nebyl ani obviněn,
ani obžalován z tohoto útoku. Kde je Usáma? Kde je vůbec někdo, proč to pořád funguje?

Kdo je zprostředkovatelem naší reality? Televize a film, fikce a lži, pořád dokola…..

Poslední komentáře

04.06.2009 18:41: Je až s podivem, že kolem každé hovadiny je diskuse jako hrom. O kvalitě
diskusních příspěvků raději pomlčím. Jedná-li se o závažnou věc významnou pro celé lidstvo,
je ticho jako v hrobě. Je mi to nepochopitelné. Já sám nejsem účastníkem diskuzí. Dnes
vyjímečně. Zdravím.
23.03.2009 02:43: Vzkaz pro ,,Vás“
 15

Války jsou jako nějaké strašné nemoci, jako bída, jako všechny ty hrozné věci, které se na
světě dějí a o kterých sice víme, ale nevěříme, že by někdy mohli potkat i nás. Instinktivně se
snažíme sami sebe ochránit a tak se stále ujišťujeme a doufáme, že nám se to nikdy nestane. O
válkách raději vůbec nepřemýšlíme a v duchu je přisuzujeme jiným lidem, lidem někde hodně
daleko.
Za posledních 5 500 let prožilo lidstvo 14 500 válek. To znamená,že v průměru na jeden rok
připadaly 3 války. V těchto válkách zahynuly 3 miliardy a 640 miliónů lidí.
Ve dvacátém století během života jedné generace došlo ke dvěma světovým válkám.
V té první padlo asi 10 milionů lidí a 20 milionů bylo zraněno.
V té druhé padlo 32 milionů v boji,asi 15 milionů bylo vyvražděno v koncentračních táborech
a věznicích a 35 milionů bylo zraněno.
Početnost válek nepoklesla ani po r.1945.Jenom v poválečných čtyřiceti létech vypuklo asi 50
válek a došlo k nejméně 200 mezinárodně závažným konfliktům ohrožujících suverenitu
států, a ani v jednom z těchto konfliktů nešlo o formálně vyhlášenou válku.
Po celém světě dnes na různých místech také bojuje i více než čtvrt milionu dětských vojáků.

Copak to šílenství nikdy neskončí ???

Možná že to ani nechcete ?

Možná chcete, ale jen v koutku svého nitra a velmi málo ?
Možná ani nevíte, že by jste vůbec mohli ,,chtít“ něco jiného ?
Možná považujete současný domnělý mír za naprostou samozřejmost a jistotu ?

Současné dny, vámi považované za mírové, však nejsou ničím jiným, než-li přípravou na
další nesmyslnou válku.

Že není možné vzepřít se generálům ?

Že není možné neuposlechnout rozkaz ?
Že není možné mírové řešení konfliktů ?

Vše je možné – stačí jen ,,CHTÍT“!

Záleží pouze na ,,Nás“, zda se necháme opět tupě naverbovat !

- Příkladem by nám měli být lidé, jenž v průběhu 1. světové války, v době Vánoc, složili na
obou stranách zbraně. Tento příběh, se odehrál v zákopech První světové války na Štědrý
večer roku 1914, když v létě 1914 vypukla válka, překvapila a pohltila miliony mužů.Během
onoho Štědrého večera se nemyslitelné stalo skutečností: vojáci vystoupili ze svých zákopů,
své pušky nechali za sebou a podali si ruce se svými nepřáteli. - ,,Bez nepřátel není válek“
(Tento příběh byl zfilmován pod názvem ,,Šťastné a veselé“,
jakožto okamžik lidskosti, který se zapsal do historie.)

Již v tomto prvním válečném konfliktu světového rozměru byly poprvé použity zbraně
hromadného ničení. Konkrétně ,,chemické“, a to například ,,yperit“
Tehdy si lidé ,,přísahali“, že tato válka je i válkou poslední.
- Ať již tedy chcete nebo nechcete, dnes je naši prvořadou a nejdůležitější povinností vůči
sobě, minulým a hlavně budoucím generacím, tuto přísahu beze zbytku,,NAPLNIT“!!!

,,Tak přísahám(e)“
 16

Jak to pečou doktoři a farmaceuti?

Následující řádky obsahují výňatky z oficiální žaloby, již podal u Mezinárodního soudního
dvora v Haagu skupina lékařů, vedená MUDr. Mathiasem Rathem.

Obsáhlé podání obviňuje světové farmaceutické korporace a vedoucí světové politiky ze

zločinného spolčení, genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Převzato z WM magazín: http://www.mwm.cz

ÚVOD:

Kartel

Obvinění přednesená v této žalobě souvisí s dvěma hlavními oblastmi zločinu:

* genocidou a dalšími zločiny proti lidskosti, spáchanými v souvislosti s farmaceutickým

podnikáním s chorobami.

* válečnými zločiny a agresí a dalšími zločiny proti lidskosti, spáchaným v souvislosti s

nedávnou válkou proti Iráku a mezinárodní eskalací s úmyslem vyvolat světovou válku.

Obě tyto oblasti zločinu spolu přímo souvisí a spojuje je jediný faktor: Byly spáchány
jménem a v zájmu stejných korporačních investičních seskupení a jejich politických
chráněnců. Před vyjmenováním důkazů a předvedením společných motivů obviněných je
nezbytné provést krátké historické zhodnocení.

Ve 20. století vybudovaný farmaceutický průmysl byl organizován s cílem dosáhnout

kontroly systémů zdravotní péče po celém světě systematickým nahrazováním přirozených
nepatentovatelných terapií patentovatelnými, a proto výnosnými syntetickými léky. Tento
průmysl se nerozvinul sám od sebe. U jeho počátků stojí investiční záměr hrstky nejbohatších
podnikatelů, kteří bez nejmenších výčitek svědomí vědomě definovali lidské tělo jako vlastní
tržiště za účelem zmnožení svého majetku.

Řídící silou tohoto investičního průmyslu byla Rockefeller Group. Ta na přelomu 19. na
20. století již kontrolovala více než 90% petrochemického obchodu ve Spojených státech a
hledala nové globální investiční příležitosti. Další investiční seskupení aktivní v této oblasti se
vytvořilo kolem této Rothschildovy finanční skupiny.

Kartel a druhá světová válka

 17

Po Rockefellerově Standard Oil (dnešní EXXON) byl v první polovině 20. století druhou
největší farmaceutickou a petrochemickou společností korporační konglomerát IG Farben s
ústředím v Německu. Tento korporační konglomerát byl jediným a nejdůležitějším faktorem
růstu politické moci Hitlera a jejich společným cílem dobytí Evropy a světa. Ve skutečnosti
byla druhá světová válka útočnou válkou plánovanou spuštěnou a vedenou od plánovacích
stolů IG Farben. IG Farben byla mateřskou firmou IG Auschwitz, největšího průmyslového
závodu tohoto chemického kartelu mimo hranice Německa. Velká část majetku tohoto kartelu
pocházela z práce, krve a utrpení otroků, včetně těch z koncentračního tábora Auschwitz. IG
Farben podporovala a využívala bezohledných politických vládců Německa jako poslušných
nástrojů v úsilí o ekonomickou nadvládu nad Evropou a zbytkem světa.

IG Farben byla největším akcionářem Rockefellerovy Standard Oil a obráceně. Tehdy

však plány IG Farben, stát se vůdčím farmaceutickým a petrochemickým konglomerátem na
světě, ukončilo vítězství spojeneckých vojsk nad nacistickým Německem. Od té doby se stal
řídící finanční skupinou tohoto průmyslu Standard Oil a další farmaceuticko petrochemické
korporace Rockefellerova konsorcia, a tak to zůstalo dodnes.

Při Norimberském válečném soudu vedeném roku 1947 proti manažerům kartelu IG
Farben bylo několik z nich shledáno vinnými a byli usvědčeni z provádění zločinů proti
lidskosti, včetně masové vraždy, plenění a dalších zločinů. Norimberský válečný tribunál
následně demontoval kartel IG Farben na dceřiné společnosti Hoechst, Bayer a BASF. Dnes je
každá z nich větší, než byla mateřská IG Farben.

V současné době jsou vůdčími světovými exportéry farmaceutických produktů Spojené

státy americké a Velká Británie. Od společností v těchto dvou zemích pochází dva ze tří dnes
celosvětově obchodovaných léků.

Základy farmaceutického podnikání

Obvinění mají na svědomí úmrtí stovek milionů lidí, kteří nepřestávají umírat na
kardiovaskulární choroby, rakovinu a další nemoci, jimž může být předcházeno a mohly být
do značné míry již dávno eliminovány.

K předčasné smrti milionů lidí nedochází v důsledku shod okolností ani nedbalostí. Je
úmyslná a systematicky organizovaná ve prospěch farmaceutického průmyslu a jeho
investorů s jediným účelem - expanze globálního odbytu léčiv v hodnotě trilionů dolarů.

Tržištěm farmaceutického průmyslu je lidské tělo a návratnost jeho investic závisí na

prodlužování a rozšíření nemocí. Jeho zisky závisí na patentovatelnosti léků, které z něj dělají
nejvýnosnější podnikání na Zemi.

Na rozdíl od toho prevence či vymýcení nějaké choroby významně zužuje nebo úplně
eliminuje poptávku po farmaceutických drogách. Farmaceutické korporace proto
systematicky maří prevenci a likvidaci chorob.

Aby mohly páchat tyto zločiny, užívají farmaceutické korporace labyrint plný
vykonavatelů a spoluviníků ve vědě, v medicíně, hromadných sdělovacích prostředcích a
politice. Vlády všech států jsou manipulovány nebo mnohdy dokonce řízeny lobbyisty a
bývalými manažery farmaceutického průmyslu. Legislativa všech států je po desetiletí
korumpována a zneužívaná k obhajování zájmů mnohatrilionového dolarového "obchodu s
 18

nemocemi", čímž je ohroženo zdraví a životy stovek milionů nic netušících nemocných a
národů.

Výchozí podmínkou růstu farmaceutického průmyslu coby úspěšného investičního

podnikání bylo vyloučení konkurence bezpečných přirozených terapií, jelikož nejsou
patentovatelné a skýtají nevelké marže. Přirozené terapie navíc mohou efektivně pomáhat
předcházet nemocem a eliminovat je kvůli své základní roli v buněčném metabolismu.

Výsledkem této systematické eliminace přirozených zdravotních terapií bylo převzetí

systémů zdravotní péče ve většině zemí světa a miliony lidí a téměř všechny národy se tak
dostaly do závislosti na farmaceutickém průmyslu a jeho investičních obchodech.

Farmaceutický průmysl jako organizovaný podvod

Farmaceutický průmysl nabízí milionům pacientů "zdraví" - ale toto očekávání neplní.
Namísto toho poskytuje produkty, které pouze mírní symptomy zatímco podporují chorobu v
pozadí jako předpoklad pokračujícího obchodu. K zakrytí tohoto podvodu, tento průmysl
používá dvakrát více peněz, než vynakládá na výzkum příštích léčebných terapií.

Tento organizovaný podvod je jedinou příčinou, proč tento investiční obchod za

strategicky navrženou kouřovou clonou "dobrodinců" lidstva přetrval téměř století.
Kriminální praktiky tohoto průmyslu drží životy 6 miliard lidí a ekonomiky většiny zemí
světa jako rukojmí.

Demaskování farmaceutického "obchodu s nemocemi"

V uplynulých deseti letech jsem usiloval o demaskování organizovaných podvodů tohoto

největšího investičního průmyslu na zemi. Poukazoval jsem na to, že největší překážkou
zlepšování zdraví lidí na naši planetě je samotný farmaceutický průmysl - a jeho povaha coby
investičního průmyslu žijícího z rozšiřování spektra nemocí.

Jako vědec jsem byl ve výhodě při pátrání po skutečných příčinách kardiovaskulárních
chorob a dalších chronických onemocnění. Společně s kolegy jsem byl nápomocen při
dokumentování účinných, přirozených a nepatentovatelných alternativ k farmaceutickému
"obchodu s chorobami". Objev přirozených molekul optimalizujících buněčný metabolismus
umožní lidstvu předcházet a do značné míry eliminovat většinu nejběžnějších současných
chorob, včetně kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a mnoha jiných.

Pozadí současné mezinárodní krize a útočné války proti Iráku

Aktuálně ohrožují přežívání farmaceutického průmyslu, a tím i celé základny

dlouhodobých investic průmyslu v hodnotě stovek trilionů dolarů, čtyři hlavní faktory:

1. Neřešitelné právní konflikty, následek laviny žalob a soudních procesů proti mnoha
farmaceutickým korporacím volaných k odpovědnosti za produkt.

2. Neřešitelné vědecké konflikty kvůli průlomům v přirozených nepatentovatelných terapiích,

které efektivně a do značné míry zcela vymýtí nemoci jako tržiště.
 19

3. Neřešitelné etické konflikty, a z toho vyplývající ztráta důvěryhodnosti celého

farmaceutického obchodu v důsledku toho, že jejich přemrštěné patentové poplatky většině
lidí limitují přístup k léčivům, což s sebou nese riziko předčasného úmrtí miliónů lidí.

4. Neřešitelné korporační konflikty. Demaskování modelu farmaceutického podnikání jako

organizovaného podvodu.

Pharma-kartel po desítiletí vyvíjel maximální úsilí při ochraně svého globálního podnikání
s patentovanými drogami a zákazech rozšiřování konkurenčních nepatentovatelných
léčebných alternativ. Tyto snaha na mezinárodní úrovni vedla k proniknutí do Evropského
parlamentu a zneužívání Světové zdravotnické organizace a dalších institucí Spojených
národů.

Nyní, poté když byl největší investiční průmysl na Zemi odhalen jako organizovaný
podvod - obtížený desetitisíci záručních soudních procesů - získalo na neodkladnosti
bezprostřední prosazení globálních zákonů na ochranu tohoto průmyslu k zakrytí těchto
zločinů a zajištění trvalé kontroly nad investičním "obchodem s chorobami" a tím i
celosvětově nad lidským zdravím.

Tyto dalekosáhlé ochranářské zákony ve prospěch organizovaného podvodu

předpokládají okleštění občanských práv a další drastická opatření, jenž nemohla být
realizována v době míru. Zavedení těchto opatření vyžaduje vystupňování mezinárodní krize,
série vojenských konfliktů, vědomě připouštějících možnost použití zbraní hromadného
ničení, a spuštění světové války. Jen tehdy může nastat globální psychologická situace, která
by připustila okleštění občanských práv, přechod k stannému právu a všeobecnou
implementaci ochranářských zákonů, umožňujících obviněným pokračovat v "obchodě s
chorobami" a dalších zločinech.

Za této situace se farmaceutický průmysl stal největším přispěvatelem k volbám George

W. Bushe, aby mohl uplatnit přímý vliv na nejmocnější vojensko-politické centrum světa.
Bushovým zvolením získala Rockefellerova investiční skupina přímý přístup do Bílého
domu, Pentagonu a tím i k politickým rozhodnutím. Stejné ovlivňování uplatnila
Rothschildova skupina v případě Blairovy vlády ve Velké Británii.

Není tedy žádným překvapením, že právě dva největší exportéři farmaceutických

produktů, Spojené státy americké a Velká Británie, stojí v čele současné mezinárodní krize a
podněcovali k válce proti Iráku. Údajná nezbytnost této války byla občanům v Americe,
Velké Británii a světa prezentována pod falešnou záminkou globálního boje proti "terorismu",
eliminace "ničemných vlád" a křížového tažení proti šíření zbraní hromadného ničení.

Tytéž korporační zájmové skupiny a jejich stejní političtí chráněnci, odpovědní za miliony
úmrtí v důsledku trvajícího podnikání s nemocemi, jsou odpovědné nejen za hrozbu zbytečné
smrti desetitisíců nevinných lidí v Iráku a za smrt mladých vojáků z Ameriky, Velké Británie
a dalších zemí. Mají na svědomí spuštění a vedení útočné války proti Iráku bez jakéhokoli
mezinárodního mandátu. Mají na svědomí zotročování, loupení a další zločiny v současné
době prováděné v okupovaném Iráku.

Jestliže tyto zájmové skupiny a jejich političtí chráněnci nebudou za tyto zločiny ihned
povoláni k odpovědnosti, pravděpodobně budou pokračovat v eskalaci mezinárodní krize se
skutečným rizikem války se zbraněmi hromadného ničení.
 20

V této kritické a dějinné situaci přináším tyto zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a
zločiny agrese a genocidy do péče prokurátora Mezinárodního trestního soudu s naléhavou
výzvou, aby začal neodkladně jednat, abychom zabránili dalším zločinům a skutečné
katastrofě ve formě světové války.

Vyzýváme veškeré fyzické osoby, vlády, společnosti či instituce kdekoli na světě, jenž
trpí těmito zločiny či touží po jejich ukončení, aby se připojily k této žalobě.

Obvinění z trestných činů

Obvinění v této žalobě se vztahují na zločiny ve dvou hlavních oblastech:

* Zločiny spáchané v rámci farmaceutického "obchodu s chorobami" včetně zločinu genocidy

a dalších zločinů proti lidskosti.

* Zločiny související s válkou proti Iráku v roce 2003 a stupňováním mezinárodního napětí k
světové válce, včetně zločinů války a agrese stejně jako ostatními zločiny proti lidskosti.

Tyto dvě oblasti trestného činu jsou přímo propojené protože byly spáchány v jménu a
zájmu stejných korporačních investiční skupin a jejich politických ochránců. Žalovaní jsou
obviněni z nejvážnějších zločinů spáchaných proti celému lidstvu a jsou proto podřízeni
principům mezinárodního trestního řízení.

Historický precedens

Norimberský válečný tribunál proti exekutivě farmaceuticko-petrochemického kartelu IG

Farben

Před více než půlstoletím vedl Norimberský válečný tribunál proces proti exekutivě
společnosti IG Farben, největšího farmaceuticko-petrochemického kartelu předválečné
Evropy. Norimberský tribunál pohnal před soud ty, kteří se zasloužili o druhou světovou
válku, nastavil tak precedens pro mezinárodní stíhání válečných zločinů a zřídil v Haagu
Mezinárodní soudní dvůr.

Většina lidí dnes už neví, že Norimberský válečný tribunál neodsoudil jen politické a
vojenské vůdce, ale také členy exekutivy společností, které dostaly k moci Hitlera. Před tímto
válečným tribunálem stanulo 24 obviněných vysokých úředníků a manažerů IG Farben.
Hlavní prokurátor Telford Taylor z USA v úvodní řeči konstatoval: "Žaloba obvinuje tyto
muže z plné odpovědnosti za to, že na lidstvo uvalili tu nejpustošivější katastrofickou válku v
celé jeho historii. Obviňuje je z masového zotročování, plenění a vraždění. Jsou to hrozná
obvinění."

Výňatek z první důkazní části žaloby

1. Důkazy o genocidě a dalších zločinech proti lidskosti spáchaných v souvislosti s

farmaceutickým "obchodem s nemocemi"

Uvedené specifické důkazy prokazují, že obvinění jsou odpovědní za záměrné udržování

a rozšiřování chorob s cílem vyvolat nové choroby a rozšiřují použití léčiv, kdysi
registrovaných pro jedinou chorobu, na tolik dalších onemocnění, jak je jen možné.
 21

K dosažení těchto strategických cílů obvinění v globálním rozsahu navrhli, realizovali,

řídili a organizovali podvodné obchodní schéma, jehož ekonomický dopad nemá obdoby v
celé lidské historii.

1.1. Úmyslné rozšiřování (spektra) chorob

V následujícím specifickém důkazu ukazujeme, že obvinění vědomě udržují a rozšiřují

současná nejběžnější onemocnění navzdory tomu, že by těmto chorobám mohlo být efektivně
předcházeno a mohly by být z velké části vymýceny, což by zachránilo milióny životů.

1.1.1. Koronární srdeční choroby

Základní příčinou chorob srdeční tepny a infarktů je strukturální oslabení a narušená

funkce arteriální stěny, což se - podobně jako kurděje - projeví při dlouhodobém nedostatku
vitamínů a dalších nepostradatelných živin.

Farmaceutické přístupy k prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění však tyto

příčiny úmyslně ignorují a raději se zaměřují na ošetřování symptomů, jako například snížení
hladiny cholesterolu v krvi.

Zatímco se záměrně vystříhají léčby onemocnění, kvůli níž jsou prodávány, vyvolávají
škodlivé vedlejší účinky těchto farmaceutických drog nová onemocnění. Celkový celosvětový
počet obětí kardiovaskulárních chorob v důsledku těchto úmyslných zločinů obviněných
představuje více než 12 miliónů životů ročně.

1.1.2. Vysoký krevní tlak

Základní příčinou vysokého krevního tlaku je zvýšené namáhání arteriálních stěn kvůli
nedostatku nepostradatelných živin v buňkách arteriálních hladkých svalů, vedoucí k
zužování průměru artérie a zvyšování krevního tlaku. je K dispozici je velké množství
klinických studií dokumentujících výhody použití nepatentovatelných stopových prvků,
především aminokyseliny argininu a hořčíku. Tyto napraví výchozí nedostatek v miliónech
buněk cévních stěn, které se uvolní a se zvětšujícím se průměrem cév dojde k opětovné
normalizaci krevního tlaku,

Farmaceutické drogy prodávané k ošetření vysokého krevního tlaku se opět záměrně

zaměřují jen na ošetření symptomů. Například, beta-blokátory redukující počet srdečních tepů
a diuretika zmenšující krevní objem. Tyto farmaceutické drogy záměrně obcházejí odstranění
"křeči" v cévních stěnách, která je základní příčinou vysokého krevního tlaku. Zatímco
vědomě obcházejí vyléčení onemocnění, mají dlouhodobé škodlivé vedlejší účinky,
potenciálně vyvolávající velké množství nových onemocnění a tím poptávku po nových
lécích.

Přímým důsledkem tohoto postupu obviněných zůstává po celém světě několik set
miliónů nevyléčených pacientů s vysokým krevním tlakem a počtu jejich obětí každodenně
přibývá.

1.1.3. Selhání srdce

 22

Základní příčinou srdečních selhání je nedostatek buněčných biokatalyzátorů, určitých

vitamínů, minerálů, carnitinu, koenzymu Q10 a dalších bioenergetických nosičů v miliónech
svalových buněk srdce. To má za následek oslabení čerpací funkce srdce a hromadění vody v
těle.

Farmaceutické přístupy vědomě ignorují tuto skutečnost a soustřeďují se opět jen na

symptomy. Diuretika prodávaná k zabránění selháním srdce vylučují nejen v těle
nahromaděnou vodu, ale vypláchnou i vitamíny, minerály a další ve vodě rozpustné nosiče
bioenergie. Farmaceutické drogy prodávané proti selhání srdce tudíž toto onemocnění ve
skutečnosti zhoršují a mají na svědomí omezené životní očekávání pacientů se srdečními
vadami, jakmile je nasazena léčba diuretiky.

Zatímco úmyslně obcházejí léčení příčin onemocnění, tyto farmaceutické drogy odplaví z
těla podstatné živiny, čímž zhorší výchozí příčinu onemocnění. V přímém důsledku tohoto
postupu obviněných zůstává celosvětově nevyléčeno a nakonec předčasně zemře přes sto
miliónů pacientů se srdečními vadami.

1.1.4. Nepravidelný srdeční tep

Základní příčinou nepravidelného pulsu je nedostatek stopových prvků, vitamínů,

minerálů, ubiquinonu (koenzym Q 10) a dalších nosičů bioenergie v miliónech elektrických
svalových buněk srdce. Toto má za následek narušení vytváření nebo přenosu elektrických
impulsů potřebných pro normální srdeční tep. Nedávná dvojitá slepá studie kontrolovaná
placebem jednoznačné prokázala, že terapeutické použití stopových prvků je efektivní,
spolehlivé a skýtá způsob jak obnovit výchozí zdravé podmínky při nepravidelném tlukotu
srdce.

V kontrastu s tím, farmaceutický přístup k léčení nepravidelného srdečního tepu tyto

skutečnosti vědomě ignoruje a místo toho se zaměřuje jen na symptomy. Drogy prodávané k
upravení této poruchy mnohdy nepravidelný srdeční tep zhorší, způsobí srdeční zástavu a
předčasné úmrtí pacientů.

Před desetiletím spisovatel Thomas Moore v knize "Deadly Medicine" zdokumentoval

případ, kdy jedna z nových tříd léků proti arytmii přivodila jen v USA větší počet úmrtí, než
bylo US ztrát na životech ve vietnamské válce. Přímým důsledkem těchto postupů
obviněných je, že celosvětově zůstává nevyléčeno přes sto milionů pacientů se srdeční arytmií
a počtu jejich obětí každodenně přibývá.

1.1.5. Rakovina

Rakovina byla ještě donedávna považovaná za rozsudek smrti. Nedávné pokroky v

přirozené buněčné medicíně to ale podstatně změnily. Nyní už je očividné, že rovněž v
případě této choroby byl lékařský výzkum nepatentovatelných terapií vědomě zanedbáván a
obviněnými vyloučen ve prospěch neúčinných drog, které epidemii rakoviny, jednoho z jejich
nejlukrativnějších obchodů, umožnily pokračovat. Kvůli mimořádnému rozsahu a dopadu
těchto zločinů, spáchaných obviněnými v souvislosti s epidemií rakoviny, si je prezentujeme
ve větších podrobnostech.

Skutečnost, že se všechny typy rakoviny rozšiřují v těle stejným způsobem: za využití

trávících enzymů - kolagenů (collagenázy, metalloproteinázy), je vědecký fakt. Tyto enzymy
 23

lze blokovat, a tím zabránit rozšíření rakovinných buněk, terapeutickým použitím přirozené
aminokyseliny, lysinu, a to zejména společně s jiným, rovněž nepatentovatelným stopovým
prvkem. na tento léčebný přístup reagují všechny druhy doposud studované rakoviny, včetně
rakoviny prsu, prostaty, karcinomů, rakoviny plic, rakoviny kůže, fibroblastomů, synoviální
rakoviny a všech dalších forem nádorů.

Jediným důvodem proč tento zásadní objev nebyl v medicíně dále prozkoumán a
celosvětově použit k vyléčení pacientů postižených rakovinou je skutečnost, že tyto substance
nejsou patentovatelné, a proto docilují jen nízkých tržních marží. Ještě mnohem důležitější ale
je, že jakékoli efektivní potírání libovolného onemocnění nakonec povede k jeho vymýcení -
a tím i k zániku mnohatriliónového dolarového trhu s farmaceutickými drogami.

Farmaceutické drogy prodávané pacientům trpícím rakovinou jsou obzvlášť podvodné a

zlovolné. Pod záminkou ošetřování rakoviny jsou pacientům pod krycím názvem
"chemoterapie" aplikovány toxické substance, včetně derivátů yperitu. Skutečnost, že tyto
toxické směsi zničí také miliony jejich zdravých tělesných buněk je vědomě zakalkulována.

Se znalostí těchto skutečností, byly tedy vědomě vzaty v úvahu následující důsledky:
rakovina v první řadě zůstane celosvětovou epidemií, poskytující výnosnou bázi
dlouhodobému obchodu vynášejícímu trilióny dolarů. Za druhé, soustavná aplikace toxických
prostředků formou chemoterapie vyvolává u rakovinových pacientů přijímajících tyto toxické
substance epidemii nových chorob.

V důsledku této strategie je produkce farmaceutických drog pro ošetřování nebezpečných

vedlejších účinků chemoterapeutických léčiv - včetně infekcí, zánětů, krvácení, selhání
různých orgánů, atd. - ještě lukrativnější než obchod se samotnými chemoterapeutiky.
Obvinění tudíž aplikují organizovaný podvodný postup ke škodě stovek milionům
rakovinových pacientů s jediným úmyslem: jde o jejich finanční obohacení.

1.1.6. AIDS a další infekční nemoci

V přístupu k jedné z nejvražednějších epidemií v lidské historii, AIDS, je aplikováno

podobné, promyšlené podvodné schéma. Vědecké studie již 10 před lety ukázaly, že vitamin
C může snížit schopnost replikace HIV-viru o více než 99%. Tento fakt obvinění dobře znají
už přes deset let.

Obvinění prokazatelně záměrně ignorovali a obešli tento spolehlivý, nicméně

nepatentovatelný, léčebný postup a vyvinuli proti AIDS patentované drogy s těžkými
vedlejšími účinky. Navíc jsou tato léčiva kvůli přemrštěným licenčním poplatkům nedostupná
velké většině lidí na této planetě. Obvinění jsou vinni ohrožením životů a zapříčiněním smrti
stovek miliónů lidí v Africe, Jižní Americe, Asii a všech ostatních regionech světa v důsledku
jejich zločinného obchodního plánu.

Obdobným způsobem bojkotují informaci, že jediným a nejdůležitějším opatřením

zvyšujícím imunitu vůči infekčním onemocněním je optimální přísun vitamínů B6, B12,
kyseliny listové a určitých dalších nepostradatelných živin. Vědecky podloženou skutečností
je, že tyto biokatalyzátory buněčného metabolismu zvyšují produkci leukocytů, které jsou
hlavní zbraní našeho těla vůči libovolné infekci. Systematickým zadržováním této informace,
obzvlášť stovkám miliónů dětí a dospělých v rozvojovém světě, farmaceutický průmysl
 24

vědomě ohrozil životy stovek milionů lidí v těchto oblastech. Všichni obvinění ví, že v těchto
oblastech světa si sotva kdo může dovolit léčbu jejich farmaky a zemře.

Zadržování životně důležitých informací o přirozených nepatentovatelných alternativách,

sloužících k prevenci a potírání infekčních onemocnění, vede nejen k zbytečnému úmrtí
milionů lidí, ale také ke krachu ekonomik mnoha rozvojových zemí. Přímým důsledkem je
další dramatické zhoršování již existující nerovnováhy nynější světové ekonomiky. Tyto země
jsou vědomě hnány do konfliktu, v němž mohou jen prohrát.

1.1.7. Ostatní nemoci

Zdravotním problémem stejně tak nepřestávají být i jiná, degenerativní, zánětlivá,

infekční a mnoho jiných současných nejběžnějších onemocnění, protože je obvinění
definovali a ochraňují jako tržiště svého zločinného "obchodu s nemocemi".

1.2. DOKLADY O KRIMINÁLNÍCH OBCHODNÍCH PRAKTIKÁCH

OBVINĚNÝCH

1.2.1 Úmyslná expanze chorob a vyvolávání nových onemocnění u pacientů za účelem

rozšíření trhu s farmaceutickými drogami

Pro rozšíření odbytu jsou obviněnými vyráběny a po zralé úvaze i přes známé škodlivé
vedlejší účinky prodávány níže uvedené skupiny léků. Tímto zločinným jednáním obvinění
pod záminkou boje proti stávajícím vědomě vyvolávají nová onemocnění. Okolnost, že nové
nemoci vyvolané vedlejšími účinky těchto drog se projeví až po mnoha letech je využívána
jako dodatečné krytí této záludné praxe.

Drogy snižující hladinu cholesterolu, obzvlášť statiny a fibráty, jsou ve velkém

prodávány pod záminkou prevence kardiovaskulárních chorob. Je známo, že tyto léky, v
dávkách běžně podávaných miliónům pacientů na celém světě, indukují rakovinu.

Chemoterapeutické drogy k údajné léčbě rakoviny. Ve skutečnosti vyvolávají sérii

těžkých vedlejších účinků, z nichž nejobvyklejším je spuštění nové rakoviny. Komplexní
zločinné marketingové schéma spojené s chemoterapií může fungovat jen proto, že obvinění
označili rakovinu za rozsudek smrti - a dokonce už i pár měsíců přežívání pacienta na
chemoterapii je obviněnými prodáváno jako senzační úspěch.

Aspirin je hromadně prodáván pod falešnou záminkou prevence proti infarktům a

mrtvicím, přičemž je známo, že dlouhodobé užívání tohoto léku je příčinou destrukce
kolagenů, a proto postupně zvyšuje riziko infarktů a mrtvičných záchvatů, včetně jiných
onemocnění, jako žaludečních vředů a krvácení do žaludku.

Protizánětlivé léky jsou užívány proti bolestem a zánětům, například při artritidě. Avšak
mnohé z těchto léků ničí pojivovou tkáň, například v kloubech. Tyto léky při dlouhodobém
užívání zdravotní problémy spíše zhorší, než aby je léčily.

Calcium antagonists jsou hromadně prodávány pod falešnou záminkou léčení vysokého
krevního tlaku a prevence infarktů, přičemž dlouhodobé užívání tyto léků je naopak známou
příčinou růstu počtu infarktů, mrtvic a dalších onemocnění.
 25

Estrogen a další hormonální léky jsou masově prodávány pod falešnou záminkou
prevence řídnutí kostí (osteroporézy) a předcházení srdečním vadám, i když je známo, že
dlouhodobé užívání těchto přípravků u více než 30% žen, které je berou, vyvolá rakovinu.
Obzvlášť častými formami vyvolanými těmito léky jsou na hormonech závislé rakoviny, jako
například rakovina prsu a dělohy.

Trankvilizátory a antidepresiva. Další mechanismus, jímž obvinění systematicky rozvíjejí

své trhy, je úmyslné vyvolávání návyku za účelem zvýšení prodeje léků. Je známo, že mnoho
uklidňujících prostředků a antidepresiv, včetně rozšířeného diazepamu ("Valium") vyvolává
návyk a závislost. Za účelem další expanze globálního prodeje těchto drog je obvinění je
dokonce propagují na celostránkových reklamách v běžně dostupných, neodborných
časopisech.

Ostatní farmaceutické drogy. Poté, co se patentovatelnost stala nutným předpokladem

farmaceutického investičního obchodu obsahují typické farmaceutické drogy syntetické
molekuly, toxické pro lidské tělo. Pro téměř všechny léky platí stejný podvodný obchodní
princip - vyvolají krátkodobé zmírnění příznaků, zatímco současně působí škody, čímž
pozvolna vytvářejí nové nemoci jako budoucí základ trhu pro další nové léky.

1.3. Nové choroby uváděné na trh rozšiřováním patentovaných léků

Obvinění při uskutečňování svých zločinů vědomě rozšiřují poptávku po svých

současných farmaceutických drogách vymýšlením nových zdravotních stavů a podmínek, při
nichž doporučují použití léků, které předtím byly určeny k léčbě jiné nemoci. Jako hlavní
důkaz uvádíme dva následující význačné příklady:

Tabletky proti bolení hlavy údajně bránící onemocněním srdce. Aspirin, původně
vyvinutý jako prášek proti bolení hlavy a úlevě při bolestech obecně, je nyní obviněnými
masově prodáván a doporučován k dlouhodobému užívání dokonce i zdravým jedincům pod
záminkou prevence a ošetření onemocnění srdce a dalších těžkých zdravotních stavů.

Antibiotika údajně potírající koronární onemocnění srdce. Za účelem rozšířit globální

prodej svých antibiotik obvinění vytvořili a celosvětově rozšířili takzvanou "bakteriální teorii"
infarktu. Bez jakéhokoliv klinického důkazu naznačujícího, že chlamydia či jiné bakterie
skutečně způsobuje aterosklerózu a infarkty, obvinění zločinně propagují všeobecné užívání
antibiotik i zdravými jedinci pod falešnou záminkou prevence infarktu.

Toto je jen několik příkladů praktik sloužících obviněným k soustavnému rozšiřování

prodeje jejich léků a vyvolání dalších onemocnění. Toto marketingové schéma není výjimkou,
ale pravidlem. Seznam zločinů spáchaných v této souvislosti bude novelizován a doplněn
během dalšího vyšetřování.

1.4. Zločiny spojené se systematickou infiltrací různých částí společnosti za účelem

snadnějšího provádění shora uvedených a dalších zločinů

Obvinění systematicky a promyšleně infiltrovali medicínu a zdravotnictví většiny zemí

světa za účelem vytvoření finanční a jiných závislostí, aby mohli vést svůj "obchod s
chorobami" a dopouštět se dalších zločinů. Lékařský výzkum neprobíhá primárně proto, aby
byly objeveny nejefektivnější, nejbezpečnější a zdraví nejprospěšnější léčebné postupy proti
 26

nějaké chorobě. Je prováděn s cílem rozpoznat choroby s největším potenciálním trhem, na

němž výrobci léků mohou vytvořit co nejvyšší zisky.

V uplynulých desetiletích obvinění v rámci své strategie z programů výuky na

lékařských fakultách systematicky vyloučili poznatky o efektivních, avšak nepatentovatelných
přirozených terapiích. Byly záměrně vytvořeny generace lékařů s malými nebo vůbec
žádnými znalostmi životně důležitých zdravotních výhod těchto přirozených terapií.
Terapeutické vzdělávání na lékařských fakultách zároveň přešlo do rukou nedávno
vytvořených oddělení farmakologie. V důsledku této desetiletí probíhající praxe absolventi
opouštějí lékařské fakulty jako dobře vycvičení prodavači farmaceutického "obchodu s
chorobami". Za účelem zamaskování této strategie jsou patentované drogy zpodobňovány
jako "vědecká" a dokonce "etická léčiva", zatím co nepatentovatelné přirozené terapie
diskreditují jako "nevědecké".

Obvinění podobným způsobem, vytvářením finančních a dalších závislostí, celosvětově

systematicky a promyšleně infiltrovali hromadné sdělovací prostředky, jejichž pomocí šíří
klamné a falešné informace, za nimiž mohou skrýt své zločinecké praktiky, propagovat
"obchod s chorobami" a dopouštět se tak nových zločinů.

Obvinění úmyslně a systematicky zneužívají legislativních a politických systémů většiny

států k prosazování zákonů a nařízení a prosazování dalších opatření s úmyslem dále rozšířit
prodej neúčinných, nebezpečných, ale velmi lukrativních farmaceutických drog. Obvinění
zneužili svého politického vlivu k vynucení právních předpisů, které jim dovolují přivlastnit
si trilióny dolarů pod zástěrkou "zdravotního pojištění" a jiných veřejných i soukromých
zdravotních fondů. V rámci takto podporovaného podvodného "obchodu s chorobami"
vybírají peníze tak, že po jednotlivcích, společnostech a vládách po celém světě vyžadují
platby za své neúčinné a zhoubné terapie. Takto obvinění zajistili enormní zisky
farmaceutickému průmyslu a působí zbytečné utrpení a předčasnou smrt stovkám miliónů
lidí.

Obvinění za účelem páchání svých zločinů proti lidskosti promyšleně a systematicky

infiltrovali a zneužili Evropský parlament a další regionální a mezinárodní orgány, včetně
institucí Spojených národů, Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro
potraviny a zemědělství (FAO) a dalších národních a mezinárodních politických sborů.

1.5. Zločiny spojené se systematickým blokováním účinných nepatentovatelných zdravotních

postupů a opatření

Obvinění se za účelem ochrany svých podvodných investičních obchodů s chorobami

pokoušeli o celosvětové vyloučení dosažitelnosti nepatentovatelných přirozených terapií. K
dosažení tohoto cíle použili několika strategických opatření:

1. Zadržování životně důležitých informací o nepatentovatelných přirozených terapiích.

Obvinění před milióny lidí vědomě a systematicky utajili a blokují pro zdraví zásadní
informaci, že lidské tělo neumí produkovat vlastní vitamin C (kyselinu L-askorbovou). Kvůli
této neznalosti téměř všichni lidé trpí nedostatkem vitamínu C a mají sklon ke
kardiovaskulárním a dalším onemocněním. Obvinění miliónům lidí neposkytli a systematicky
a cílevědomě blokují elementární zdravotní informaci, že lidské tělo nevytváří přirozenou
aminokyselinu - lysin. Na základě této neznalosti téměř všichni lidé trpí nedostatkem lysinu a
 27

jsou náchylní na rakovinu a další nemoci. Obvinění tedy tímto postupem záměrně působí další
zbytečné utrpení a předčasnou smrt stovek milionů lidí.

2. Veřejné zlehčování významu nepatentovatelných přirozených terapií. Obvinění svévolně a

systematicky klamou veřejnost šířením falešných, matoucích a smyšlených zpráv zlehčujících
nepatentovatelné zdravotní terapie s cílem zaštítit a rozšířit svůj "obchod s chorobami" závislý
na patentovaných drogách a dopouštět se dalších zločinů. Tímto obvinění úmyslně působí
další zbytečné utrpení a předčasnou smrt stovek milionů lidí.

3. Šíření zdravotních informací souvisejících s nepatentovatelnými přirozenými terapiemi je

stavěno mimo zákon. Obvinění se vědomě pokoušejí zneužít svého politického vlivu při
pokusech o dosazení zákonů s působností na národních, jakož i mezinárodní úrovni, které by
v podstatě postavily mimo zákon šíření informací o preventivních a léčebných postupech v
souvislosti s nepatentovatelnými přirozenými terapiemi. Tato legislativní iniciativa usiluje o
dosazení libovolně nízké "horní hranice" financování těchto přirozených a bezpečných terapií,
což je další krok ve snaze zabránit jejich využívání jako přirozených léčebných prostředků.
Pokusy o zneužití "Codex Alimentarius Commission" Spojených národů se obvinění dokonce
pokusili vnutit podobné zákony všem členským zemím OSN - to znamená dosáhnout jejich
celosvětové platnosti.

1.5.5. Poté, když selhalo všechno nenápadné úsilí o definitivní zaštítění farmaceutického
"obchodu s chorobami", obvinění přijali jinou strategii. Záměrně vystupňovali mezinárodní
krizi, včetně vedení války, za účelem vyvolat psychologické a zákonné podmínky, které by
připustily neodkladnou globální implementaci protekcionářských zákonů legalizujících
pokračování jejich činnosti a zločiny, z nichž jsou zde obviněni.

"Ne nacističtí šílenci, ale tito obvinění korporační manažeři, jsou hlavními válečnými
zločinci. Kdyby jejich zločiny nevyšly na denní světlo a nebyli za ně potrestáni dopustili by se
v budoucnu ještě větších zločinů, než by kdy dokázal Hitler."

prokurátor Telford Taylor před Norimberským tribunálem

Výtažky byly převzaty z dokumentu:

Complaint Against Genocide and Other Crimes against Humanity Committed in

Connection with the Pharmaceutical 'Business With Disease' and the Recent War Against
Iraq

This complaint is submitted to the International Criminal Court by Matthias Rath MD

and others on behalf of the people of the world The Hague, June 14, 2003

To the prosecutor of the International Criminal Court, Senator Louis Moreno-Ocampo,

c/o International Court, Maanweg 174 NL-2516 AB Den Haag/The Hague

úplný text: http://www.laleva.cc/The_Hague/hague_complaint.pdf

http://www4.dr-rath-foundation.org/THE_FOUNDATION/

Jak to pekli papežové?

 28

Unikátní, chronologická přehlídka "přehmatů" většiny známých papežů, aneb Vatikánovo

tajemství...

Jak to pekli papežové od roku 303 do roku 2005?

Historie nám ukázala, že dobrých deset staletí byla církev nepřítelem jakékoli sebemenší
lidské spravedlnosti a ani jeden z řady papežů od třináctého století nevyjádřil sebemenší
nesouhlas s inkvizicí ani s ostatními krvavými praktikami církve v průběhu staletí, spíše
naopak. Učinil tak až Jan Pavel II. vůči čarodejnicím a Husovi - a to ještě nedostatečně.
Církev vždy vedla - naštěstí vždy neúspěšně - válku proti svobodě.

Má vůbec tato organizace v dnešním světě právo na existenci?

303 - při nejkrutějších perzekucích císaře Diokleciána bylo v celé římské říši zabito asi dva
tisíce křesťanů. (dále 1096)

312 (313) - edikt milánský vyjádřil toleranci, jež umožnila křesťanům vyjít ven z katakomb a
stát se plnoprávnými občany. (dále 1648)

315 - konstantinovská donace, neboli Konstantinovo darování vlády čtyřem hlavním stolicím:
Antiochii, Alexandrii, Konstantinopoli a Jeruzalému. Testament, mj. dnes prokázaný padělek,
dokazoval, že papež byl následníkem sv. Petra a císaře Konstantina. (dále 1440)

330 - císař Konstantin se stěhuje z Říma do Konstantinopole a římští biskupové se stále více
angažují ve věcech státu.

380 - křesťanství se stalo ustáleným náboženstvím římské říše. Papežové žádají, aby bylo
křesťanství nařízeno jejich poddaným pod hrozbou mučení a smrti.

391 - císař Theodosius zakázal pohanství.

Ve 4.století církevní spisovatel sv. Jan Chrysostom, napsal: "Nenávidím židy", "Neexistuje
žádná omluva pro odporné úkladné vrahy Pána. Bůh židy nenávidí a vždy nenáviděl." Později
svatořečený Aurelius Augustinus (svatý Augustin) vytvořil dílo, jež se stalo jedním ze
základů etiky v katolické sexualitě. Jeho základním principem je, že pohlavní styk v
manželství za účelem plození potomků je dobrý a právoplatný, z jakéhokoli jiného důvodu je
to hřích. Důraz na Mariino panenství pak přispěl k degradaci křesťanského manželství.
Ideálem za žádným pohlavním stykem byl styk chladný, prostý všech vášní. Dále Augustin
zformuloval tradici, podle které byl křest nutnou podmínkou ke spasení. Vysvětlil, že na
počátku Bůh rozdělil všechna stvoření na dvě odlišné části: obec Boží, obydlenou anděly a
všemi dobrými lidmi, a obec ďáblovu, kde dleli démoni a jejich pohanští uctívači.
 29

416 - podle kodexu Theodosia II. je křesťanům dovoleno vstoupit do armády.

590 - papež Řehoř I. byl jedním z prvních papežů, který stvrdil svou pečetí Augustinovo dílo.

680 - koncil v Konstantinopoli prohlásil, že církev může dát do klatby kacíře živé anebo
mrtvé.

800 - Karel Veliký je korunován papežem Lvem III. na císaře římského, čímž si nárokoval
moc nad světským vladařem.

828 - Pribina, kníže nitranský a panonský zůstal pohanem a je přinucen přijmout křesťanství,
když byla Nitra připojena k Velké Moravě. V následujících letech propukají tu a tam v
slovanských státech pohanské vzpoury.

896 - papež Štěpán VII. vykopal devět měsíců pohřbené tělo papeže Formosa a posmrtně jej
vyslýchal, šlo o tzv. posmrtný synod.

(V 9.století prosazoval papež Mikuláš I. názor, že papež je přímým zástupcem Boha na zemi, a proto mu má být
podřízena nejen církev, ale i světská moc. Křesťanství, jež bylo pevně spjaté s nejsilnějšími evropskými státy se šířilo jednak
prostřednictvím misií anebo násilně, válečnými útoky a podmaňováním cizího území.)

904 - papež Sergius III. dal zavraždit Lva V. a kardinála Kryštofa, jež mu stáli v cestě k jeho
trůnu. Tento papež nechal znovu exhumovat tělo papeže Formosa a deset let po jeho smrti jej
opět soudil.

906 - v církevním nařízení zvaném Canon Episcopi se tvrdí, že existují zlé ženy, které v noci
osedlávají zvířata - na nichž po té odlétají za bohyní Dianou.

955 - papež Jan XII. byl i na svou dobu natolik krutý, že i Římané usilovali o jeho krev.
Dopustil se incestu s vlastní matkou, v lateránském paláci provozoval harém, hrál hazardní
hry s penězi vybranými od poutníků, své milostnice odměňoval zlatými kalichy, které
pocházeli z baziliky sv. Petra a znásilňoval ženy přímo v kostele sv.Jana Lateránského.
Vydrancoval baziliku sv.Petra a před rozhořčenými Římany prchl do Tivoli. Nakonec byl
souzen za to, že si za vysvěcení na kněze nechal platit, oslepil svého duchovního rádce,
vykastroval kardinála (a přivodil tak jeho smrt) a byl obviněn z vraždy, křivé přísahy,
svatokrádeže, krvesmilstva se svými příbuznými a z toho, že vzýval démony. Jan po návratu z
exilu nechal všechny své nepřátele bez lítosti popravit.

970 - dle Liutprandovy kroniky nechal papež Jan XIII. svým nepřátelům vyškrábat oči a
polovinu jich poslal na popraviště.

V 10. století bylo papežství pro všechny jeho cizoložné a vraždící papeže neobyčejným
zdrojem moci. V tomto století trevírský arcibiskup Réginon de Prüm vydal přepis slavného
Biskupského kánonu, jenž zafixoval podobu čarodějnice, která sedíc obkročmo na koštěti
nebo zvířeti létá na sabat.

1032 - byl zvolen papežem jedenáctiletý chlapec Benedikt IX.. Ve svých čtrnácti letech prý
předčil ve zhýralosti a výstřednosti k ženám všechny své předchůdce. V roce 1046 byl již
poněkolikáté vyhnán kvůli drancování, vraždám a utiskování.
 30

1073 - papež Řehoř VII. se prohlásil sám za svatého. Byl posledním papežem, jehož zvolení
musel potvrdit císař. Zavedl celibát, aby se majetek církve nikdy nedostal z jejích rukou.
Sesadil císaře Jindřicha IV. Vypracoval Dictatus papae, což byl seznam dvaceti sedmi tezí
mezi nimiž stálo i toto:

Papeže nesmí na Zemi nikdo soudit.

Římská církev se nikdy nemýlila a ani se nemůže mýlit až na věky věků.

Samotný papež může sesadit biskupy. Jméno papeže náleží pouze římskému biskupu.

On sám má právo na císařské insignie.

Jen papež má moc pomazat, či sesadit z trůnu císaře a zprostit jejich podřízené poddanství

Všichni princové jsou povinni líbat mu nohy.

Jeho legáti, i když nejsou kněžími, mají přednost před biskupy.

Právoplatně zvolený papež je už z titulu funkce svatý, což je dáno podle Petrových zásluh.

Řehoř měl pod sebou celou škálu padělatelů, kteří listiny s papežskou pečetí chrlily jednu za
druhou, kdykoli je potřeboval, zejména v momentech, když dokazoval opodstatněnost
církevního zákona. V těchto listinách se slovo dnes měnilo na vždy bylo a bude, což o
katolicismu platí dodnes, i přes objektivní výsledky historických bádání. Historie se tak
stala méně důležitou disciplínou teologie a je tomu tak dodnes. Svým prohlášením, že
kdokoli nesouhlasí s Apoštolskou stolicí, je nepochybně kacířem, zavdal příčinu na jejich
pozdější hon.

1096 - byli odpovědí na zavolání Urbana II. vyvolány křížové výpravy. Při cestě do svaté
země však obrátily pozornost k nevěrným, kteří byli blíže k jejich domovům a těmi byli židé.
Věčnou inspirací jim byl církevní spisovatel čtvrtého století sv. Jan Chrysostom, jenž napsal:
"Nenávidím židy", "Neexistuje žádná omluva pro odporné úkladné vrahy Pána. Bůh židy
nenávidí a vždy nenáviděl." V témž roce byla polovina židů ve Wormsu vyvražděna. Podobné
tragedie se opakovaly v celém Německu a po té i ve Francii. Když křižáci dobyli Jerusalem,
zapálili synagogu se všemi židy uvnitř. Bylo vyvražděno asi dvacet tisíc lidí.

V 11.století se volby řešily tak, že se kardinálové, jako představitelé místního duchovenstva,

stávali jedinými voliči. Touto dobou již duchovní úplně odmítli blaženost a prohlašovali
krveprolévání za své oficiální učení.

Koncem 11.století vydal papež Urban II. dekret, podle něhož mají být kacíři mučeni a zabiti.
Rusko je v tomto století dějištěm četných pohanských vzpour. V Bulharsku se namísto
pohanských bouří objevila sekta Bogomilů, která je posléze církví stíhána pro kacířství.

1147 - druhá křížová výprava vypravila dvě vojska na území Polabských Slovanů proti
pohanským Veletům a proti Pomořanům, později vytáhli také proti Obodritům.

1171 - Jindřich II. získává Irsko a když biskupství uzná jej a jeho následovníky králi Irska,
zahajuje pod požehnáním papeže jeho dlouhou a tragickou okupaci.
 31

1179 a 1215 - na III. a IV. Lateránském koncilu církev kodifikuje všechna uzákonění proti
židům, kteří musí nosit odznak hanby, mají zakázaný kontakt s křesťany, nesmějí vykonávat
žádný úřad, jsou zbaveni pozemků, mají zákaz vlastnit obchod, jsou nahnáni do ghett, jež jsou
v noci uzavřena.

1181 - prohlásil papež Lucius III., že všechny spory mezi katolíky jsou těžkým hříchem, jež
odmítají papežovu autoritu.

1184 - byla veronským koncilem dána do klatby náboženská sekta Valdenských, jejichž
stoupenci byli pronásledováni do konce sedmnáctého století.

1199 - křižácký rytíř Šimon z Montfortu směl dle katolických zásad zahubit tolik lidí, kolik
chtěl. Při dobytí hradu v Bramu své vězně nezabil, nechal jim uřezat nosy, vypíchat oči a
nechal je odejít. Po úspěšném obléhání Minervy nechal sto čtyřicet kacířů bez jakéhokoli
soudu na louce naházet do jediného velkého ohně. Vše se odehrávalo pod přísným dohledem
církve. Vše se často opakovalo za mnohokrát větších obětí a ještě odpornějších zločinných
skutků. Jedním z nejbrutálnějších byl masakr v Lavauru. Inocenc předem posvětil naprosto
všechno, čeho se tento křižácký rytíř dopustil a na IV. Lateránském koncilu jej nazval
odvážným křesťanským džentlmenem.

Ve 12.století Gracián, mnich z Boloně, prohlásil, že papež je nadřazený a že je

zákonodárcem všech zákonů bez omezení.

1203 - katoličtí rytíři se během IV.křížové výpravy dopustili mnoha barbarských zločinů a
vydrancovali Konstantinopol. Znesvětili hroby císařů v chrámu sv.Sofie, ženy byli znásilněny
a povražděny.

1205 - papež Inocenc III. prohlásil: "My jsme náměstci Ježíše Krista, před nímž by každé
koleno mělo pokleknout - včetně kolena královského a císařského." "Každý duchovní musí
poslouchat papeže, dokonce i tehdy, když mu přikáže něco špatného; protože nikdo nesmí
soudit papeže." Pobil ohněm a mečem stovky tisíc kacířů - muže, ženy i děti - a je odpovědný
za vyhlazení tzv. albigenských. Za své vlády zahalil křesťanství do teroru a neprohrál jedinou
bitvu.V jedné ze svých bul anuloval Velkou listinu svobod a exkomunikoval každého, kdo by
chtěl její nároky uplatňovat. Tato "Magna charta libertatum" je často označována za základ
anglických svobod a parlamentarismu a je tedy na místě se domnívat, že všichni Angličané
jsou stále exkomunikováni. Kromě jiného také prohlásil, že kdo omezuje svá slova na ano a
ne, je kacíř, jež zasluhuje smrt. (Mt 5,37)

1208 - papež Inocenc III. vydal svoji bulu o církevním prokletí proti kacířům, která měla za
následek křížovou výpravu proti albigenským. Křižákům papež nabízel zvláštní odpustek a
pozemek v Languedocu. Výpravy se zúčastnilo dvacet tisíc kavaleristů a asi dvě stě tisíc
pěších vojáků. Po obléhání vtrhli do města Beziérs a kudy šli, tudy plenili a vraždili. Měšťané
se snažili ukrýt do katedrál a kostelů. V samotném kostele Maří Magdaleny bylo sedm tisíc
žen, dětí a starších lidí. Útočníci neušetřili nikoho, ani děti. Šlo o masakr, který neměl v
historii Evropy žádné obdoby.

1215 - na IV. lateránském koncilu papež Inocenc III. a účastníci ochotně uzákonili církevní
antisemitismus.
 32

1227 - papež Řehoř IX. prohlásil, že papež je pánem a vládcem světa a věcí stejně jako lidí. S
jeho vstupem na trůn začal obrovský teror.

1229 - Řehoř IX. prohlásil, že povinností každého katolíka je pronásledovat kacíře.

1232 - Řehoř IX. vydal bulu, s níž zavedl inkvizici.

1233 - papež svým dekretem svěřil vedení inkvizice řádu dominikánů. Hlavní inkvizitor
Svaté říše římské Konrád z Marburku, který se soustředil zejména na různé skupiny kacířů v
Alsasku a Porýní, prohlašoval, že s radostí dá upálit sto lidí, bude-li mezi nimi alespoň jeden
viník.

1239 - nechal inkvizitor Robert le Bougre během jediného týdne postavit před inkviziční soud
celé město a posléze nechal všechny upálit včetně biskupa.

1243 - vydal papež Inocenc IV. bulu Ad extirpanda, která dovoluje inkvizici používat
mučení, které do této doby bylo zakázáno, jako nástroj proti kacířství. Svět se tak minimálně
na šest století vrací nejen do desátého století, kdy bylo mučení postaveno mimo zákon, ale i
do dob, v nichž křesťanství bylo pouze směšnou sektou, jejíž odpůrci nenapáchali ani setinu
zločinů papežem pověřených inkvizitorů. Nakonec papežství ve většině špatných zvyků
pokračovalo ještě dlouho potom, co je všechny civilizované země v Evropě zrušily. (mj. bití,
palečnice i natahování na skřipec nebylo považováno za mučení, ale pouze za jakousi
předehru; jeden z arcibiskupů dokonce sestavil ceník mučících úkonů, za které pak platila
rodina odsouzeného, což se nakonec stalo naprosto běžnou praxí)

1277 - papež Mikuláš III. si nahromadil obrovské jmění, jež pocházelo z konfiskací majetku
obětí obviněných z kacířství.

1294 - papež Bonifác VIII. prohlašoval, že slepá poslušnost jeho autoritě je pro spásu
nezbytná. Každý lidský tvor musí činit tak, jak mu papež řekne. Proti rodině Colonnů, jež
chtěli zpochybnit jeho volbu, vyslal křižáckou výpravu, která zničila jejich tvrze a pobila a
zotročila venkovany na jejich pozemcích. Těm pak poskytlo útočiště město Palestrina, které
bylo při šesti tisících mrtvých srovnáno se zemí. Sepsal bulu Unam Sanctam, která říká: "…
existuje jenom jediná, katolická a apoštolská církev mimo níž není spása ani odpuštění
hříchů." "Vyhlašujeme, oznamujeme a určujeme, že pro spásu každého tvora je absolutně
nezbytné, aby se podřídil římskému papeži."

Ve 13.století sv. Bonaventura, kardinál a františkánský opat, přirovnal Řím k

apokalyptickému hampejzu, jenž opíjí krále i národy vínem svých nevěstek. Prohlásil, že v
Římě nenašel nic než chtíč a svatokupectví i v nejvyšších církevních kruzích.

V těchž letech uznávaný teolog a filosof, Tomáš Akvinský, napsal, že ženy jsou muži, kteří
se tak docela nevydařily; jejich duše jednoduše ještě nebyly natolik silné, aby se vytvořila
mužská postava nebo vyšší mužský intelekt. Tvrdil, že ženské pohlaví bylo výsledkem
vadného semene. V tomto století vyšlo jasně najevo, že kacíři nemají žádná práva. Proti
tomuto učení, jež se stalo nedílnou součástí katolické doktríny, neprotestoval po více než tři
staletí vůbec žádný z papežů.

Hlavním principem papežem pověřených dominikánských inkvizitorů bylo, že je lépe, když

zemře sto nevinných lidí, než aby unikl jediný kacíř nebo čarodějnice. Na papežův příkaz
 33

měli zakázáno mít jakékoli slitování a ještě před sto lety byla ve Svatém oficiu (papežově
domě) vystavena Černá kniha, jež byla podrobným manuálem pro inkvizitory. Papežův dekret
nařizoval, že mučení se smí provádět pouze jednou, tento pojem však nebyl nijak časově
omezen. Inkvizitoři byli placeni z výtěžků konfiskací majetku obětí. Papež a inkvizitoři se
často o kořist dělili napůl. I když vězni, podrobenému mučení, nebylo dokázáno, že jednal
kacířsky, mohl být odsouzen za to, že kacířsky myslel. Za celou dobu svého působení
inkvizitoři neodložili jediný případ, žádný záznam o osvobozujícím rozsudku totiž neexistuje.

Papež uznal tvrzení, že ďábel se objevuje na sabatech čarodějnic, kde se jeho následovníci oddávali nejnemravnějším
praktikám a zesměšňování katolické církve.

Francouz Henri Boguet dokonce napsal ve své příručce, aby byly mučeny i malé děti. Mezi
odsouzenými byly často třeba i šestileté dívky. Z historických pramenů temného středověku
se pak lze jednoduše dozvědět, že biskup ze Ženevy nechal upálit během tří měsíců pět set
lidí, biskup z Bambergu šest set a biskup z Würzburgu devět set.

1305 - nechal Klement V. obvinit z čarodějnictví templáře, o nichž záhy vznikl mýtus o
uctívání boha - kozla zvaného „bafomet“.

1320 - papež Jan XXII. jednoho jediného dne exkomunikoval jednoho patriarchu, pět
arcibiskupů, třicet biskupů a čtyřicet šest opatů, jejichž jediným zločinem bylo, že se zpozdily
s odváděním daní papežovi. Vydal bulu „Super illius specula“ namířenou proti zločincům,
kteří se smluvili se Satanem.

1323 - papež Jan XXII. prohlásil: "Tvrzení, že Kristus a apoštolové neměli žádný majetek, je
překrucování Písma svatého." Františkáni, asi sto čtrnáct, tak byli odsouzeni na hranici.

1327 - je inkvizicí odsouzen a se svými knihami upálen profesor astrologie na bolognské

univerzitě Cecco d'Ascoli.

1342 - papež Klement VI. (papež z Avignonu) měl velkou část svého paláce vyhrazenu pro
mučírnu inkvizice.

1370 - velký inkvizitor Aragonie Nicolas Eymeric proslul konfiskacemi, spálením mnoha
knih a napsáním inkvizitorské příručky.

1378 - papež Urban VI. exkomunikoval krále Karla Neapolského, nechal popravit pět
buřičských kardinálů

1377 - vzdoropapež Klement VII. z Avignonu nechal vyvraždit v Ceseně všech osm tisíc
obyvatel včetně dětí

1389 - zvolený Bonifác IX. byl vrah a snad největší svatokupec v historii papežství.

1400 - byly obviněni z čarodějnictví muži a ženy švýcarského Simmenthalu.

1414 - kostnický koncil prohlásil, že má autoritu nad papežem, čímž sesadil tehdejší tři
papeže a zakončil tak schizma.

1415 - na kostnickém koncilu je bez možnosti vlastní obhajoby při zinscenovaném obvinění
zaživa upálen mistr Jan Hus.
 34

1421 - 1440 je vedeno veliké množství čarodějnických procesů v jihovýchodní Francii.

1428 - ve švýcarském kantonu Valais bylo sedm set lidí nařčeno z toho, že patří k satanistické
sektě.

1430 - papež Evžen IV. nabádal inkvizici k vymýcení všech kouzelníků a věštců.

1431 - je jako kacířka upálena Jana z Arku. O pět set let později je prohlášena za svatou.

1440 - papežův pomocník Lorenzo Valla dokázal, že tzv. konstantinovská donace je padělek a
že jde o podvod. Řím Vallovy argumenty neuznal.

1453 - byly odhaleny čarodějnice v Normandii.

1456 - se stal papežem Alexandr VI., jenž po svém zvolení ztratil již poslední morální
zábrany. Sesazen být nemohl, neboť to nedovoloval systém. V této době bylo v Římě již
naprosto vše na prodej, od farností a odpustků až po kardinálské klobouky i papežství
samotné. Měl prý poměr se svou dcerou , její matkou i její babičkou. Unést někomu ženu,
znásilnit ji a hodit do Tiberu pokládal za maličkost. V Římě této doby se denně páchalo v
průměru čtrnáct vražd a Alexandr viníka bez nejmenších rozpaků vždy propustil, pokud
zaplatil. Často za tučný poplatek nechal jmenovat kardinály, které poté nechal otrávit, aby se
zvýšil jejich obrat, jejich majetek zdědila církev neboli papež sám.

1458 - inkvizice nejvíce slídila v Gaskoňsku, ve Švýcarsku, Arrasu a Savojsku.

1471 - papež Sixtus IV. Povolil v Římě nevěstince, jež mu vynášely tisíce dukátů. Začal
úspěšně prodávat odpustky i mrtvým, za něž byli příbuzní ochotni sáhnout hluboko do své
kapsy.

1478 - vydal Sixtus IV. bulu, s níž uznal inkvizici v Kastilii.

1480 - Sixtus IV ustavil inkvizici ve Španělsku
1482 – jenom v Andalusii bylo upáleno tisíce kacířů.

1483 - byl jmenován jako Velký inkvizitor mnich Tomáš Torquemada, jenž poslal na hranici
více jak deset tisíc obětí a minimálně sto tisíc jich odsoudil k doživotnímu žaláři.

1484 - vydal papež Inocenc VIII. bulu „Summis desiderantes affectibus“ proti čarodějnictví,
jež záhy poté odstartovala obrovský hon na čarodějnice. Každý, kdo by se jen pokusil popřít
existenci čarodějnic nebo čarodějnictví, byl okamžitě považován za kacíře. Příčinou k tomuto
neuvěřitelnému a nelidskému běsnění byl výrok z Exodu: "Čarodějnici nenecháš naživu" (Ex
22,17)

1486 - napsali papežem pověření dominikáni Heinrich Kramer a Jakub Sprenger „Malleus
Maleficaru - Kladivo na čarodějnice, příručku k objevení a trestání čarodějnic, plnou vrozené
nenávisti k ženám a sexu, který je podle této "knihy“ natolik špatný, že tvoří hlavní dveře -
jimiž vstupuje ďábel. Předmluvou k této knize byla samotná bula Inocence VIII.

1490 - papež Inocenc VIII. vydal edikt proti židům ve Španělsku. Došlo tak k vlně emigrací
nepodobných těm, které předcházely druhou světovou válku.
 35

V patnáctém století bylo za každé léno papežského stolce, opatství a farnost, za každý
odpustek stanoven pevný poplatek. Církev bohatla z prodeje tzv. dispensí (prominutí) často
extrémních i nemožných zákonů.

1503 - si cestu k papežství uplatil Julius II. Měl úspěchy na válečném poli a pro papežskou
korunu vybojoval nová teritoria, dolní Popádí, Boloňskou republiku, Parmu a Piacenzu, které
Vatikán ovládal až do konce devatenáctého století.

1506 - obnovil Julius II. odpustky na dalších dvacet let.

1510 - bylo v severní Itálii, v Brescii upáleno sedmdesát mužů a žen.

1514 - bylo tři sta lidí upáleno v Comu. Ročně zde pravidelně bylo zaživa upáleno na sto
čarodějnic, asi do roku 1525.

1516 - francouzský král František I. získal od papeže četné pravomoci nad katolickou církví.

1517 - augistiánský mnich Martin Luther přibil na vrata Albertovi zámecké kaple ve
Wittenbergu svoji listinu „Devadesát pět tezí“ o odpustcích.

1520 - papež Lev X. exkomunikoval Luthera kromě jiného i za to, že se odvážil říci, že
upalování kacířů se děje proti boží vůli.

1522 - papež Hadrián VI. přiznal sněmu v Norimberku, že mnoho let se v Petrově stolci děly
ohavné věci, zlořády v církevních záležitostech, přestupky proti božím přikázáním a že
všechno tam bylo příliš zvrácené.

1527 - propukly hony na čarodějnice v navarrském kraji, Tyrolsku, Lombardii, kolem Říma, v
Alsasku a na mnoha místech v Německu.

1538 - se opakovala tatáž situace na těchž místech.

1542 - byla papežem Pavlem III. založena Římská inkvizice, čímž církevní soudy získaly
ještě větší nadvládu nad soudem civilním.

1545 - francouzský král se pod patronátem papeže rozhodl zlikvidovat hnutí kacířské sekty
valdenských, čehož důsledkem bylo zničeno 29 vesnic a vyvražděno přes tři tisíce lidí.

1555 - Pavel IV. prohlásil: "Nikdo se nesmí tak snížit, aby toleroval židy." "Kdyby můj
vlastní otec byl kacířem, osobně bych nanosil dříví na jeho hranici." Vydal protižidovskou
bulu „Cum nimis absurdum“, jež si nijak nezadala s norimberskými zákony z roku 1935, byla
jakýmsi mezníkem v historii antisemitismu. Během jeho krátké vlády se počet obyvatel Říma
snížil téměř na polovinu. Jeho následovníci Lev XII., Pius VIII., Řehoř XVI., Pius IX., byli
jeho velice dobrými žáky.

1557 - vydal papež Pavel IV. bulu „Cum ex Apostolatus officio“, v níž prohlašoval, že je
nejvyšší pontifex, velekněz, představitel boha na Zemi a jako takový má neomezené právo
sesadit každého panovníka, vystavit každou zemi invazi křižáckých vojsk a sesadit každého z
jeho funkce bez soudu a možnosti obhajoby. Oslepil jej přízrak kacířství natolik, že jeho
inkvizitoři začali odsuzovat k smrti smilníky, homosexuály, herce, klauny, dokonce i sochaře.
 36

Pronásledoval židy více, než kterýkoli jiný papež. Jako kardinál nechal spálit všechny knihy,
které pokládal za zhoubné.

1559 - zavedl Pavel IV. index zakázaných knih. Všichni autoři, kteří si cenili svůj vlastní
život, okamžitě přestali psát. Všechny tiskoviny byly kontrolovány státními i církevními
úřady.

1561 - zuřil strašlivý hon na čarodějnice v luteránském Brunšvicku, který pokračoval i v roce
1590, kdy do Wolfenbütelu svezli na upálení čarodějnice z celého okolí.

1563 - koncil prohlásil: "Jestliže někdo tvrdí, že stav manželství je nad stavem panenství nebo
celibátu a že není lepší a požehnanější zůstat panenským a v celibátu než být ve spojení
manželského svazku, ať je proklet."

1564 - Tridentský koncil připravil nový a mnohem podrobnější index zakázaných knih.

1566 - byl zvolen papežem Velký inkvizitor Pius V. Napsal bulu „Regnans in Excelsis“, do
níž začlenil i verdikt, v němž anglickou královnu Alžbětu prohlásil za kacířku a
podněcovatelku kacířů. Důsledkem této buly se z anglických katolíků stali zrádci a více jak
sto kněží bylo v jejím důsledku usmrceno.

1570 - procesy propukly v Poitiers, Bordeaux, Le Mans, Toulouse, Avignonu a mnoha dalších
místech Francie.

1571- byla v Římě Piem V. založena kongregace indexu zakázaných knih, která své seznamy
pravidelně aktualizovala.

1572 - je po sérii hugenotských válek v Paříži povražděno nejméně dva tisíce hugenotů o tzv.
bartolomějské noci na popud Kateřiny Medicejské za stálé podpory papeže.

1575 - se konalo veliké množství poprav v Alsasku.

1579 - vyhlásil církevní koncil v Melunu, že každý šarlatán a věštec a všichni, kdo praktikují
nekromancii, pyromancii, chiromancii a hydromancii , musí být trestáni smrtí.

1580 - došlo v Trevíru k mnoha případům upálení při kampani, která měla původně za úkol
potlačit protestantství a vyhnat židy. V důsledku komplexních procesů byli dvě vesnice
prakticky vymazány z mapy. Nesmírně kruté postihy propukly též v Lucembursku a v
Lotrinsku až do roku 1595. Filosof, ekonom a právník Jean Bodin vydal spis „Démonomanie
des Sorciers“ - v němž schvaloval i mučení dětí.

1582 - se konaly procesy s čarodějnicemi v Braniborsku a Württembersku.

1583 - papež Sixtus V. bulou „Coeli et terrae creator“ zakázal astrologii a všechny formy
věštění, které označil za neuskutečnitelné bez pomoci ďábla.

1589 - vydal katolický biskup Peter Binsfeld návod na stíhání čarodějnic „Tractatus de
Confessionibus Maleficorum“.

1589 - bylo v saském Quendlinburgu během jediného dne upáleno sto třicet tři čarodějnic.
 37

1590 - počínaje a 1680 konče bylo ve Skotsku popraveno na čtyři tisíce čtyři sta čarodějnic.

1592 - bylo nizozemským dekretem vyhlášeno, že přestože již bylo upáleno mnoho žen, tak
počet těch, s nimiž je nutné se vypořádat, je mnohem větší.

1595 - vydal právník, jenž poslal za patnáct let na hranici devět set čarodějnic, Nicolas Remy,
příručku pro zastánce tvrdých postihů čarodějnic „Demonolatreiae“. V jejich stíhání ještě
pokračoval do roku 1612.

1599 - vydal Martin del Ria uznávaný spis pro odhalení a vyhlazení čarodějnic.

V 16. století se kardinálské klobouky prodávají v průměru za třicet tisíc dukátů, papež Lev X.
měl na prodej 2150 svých úřadů. V každé zemi vlastní církev nesmírné bohatství a v
Německu je v duchovních rukou celá polovina. Obchod s odpustky byl snad na svém vrcholu.

1600 - byl na příkaz inkvizice zaživa upálen astronom, filosof a básník Giordano Bruno.

1600 - bylo v Mnichově popraveno jedenáct lidí. Než byli zaživa upáleni, šesti z nich bylo
cestou k hranici trháno maso z těla rozžhavenými kleštěmi, jedné ženě byly uříznuty prsy, pět
mužů bylo lámáno v kole a jeden muž byl naražen na kůl.

1602 - právník Henri Boguet vydal příručku pro inkvizitory Discours des Sorciers. Jen v
samotném Burgundsku nechal popravit na šest set čarodějnic. Používal nejkrutějších
inkvizičních metod a nepůsobilo mu žádné problémy zahrnout do svých procesů i děti.

1603 - sadistický soudce Balthasar Ross nechal do roku 1606 ve Fuldě upálit na tři stovky
lidí.

1605 - Klement VIII. napadl nantský edikt z roku 1598, protože poskytoval stejná práva
všem, bez ohledu na jejich náboženské vyznání.

1608 - vydal italský mnich Francesco Gauzz další autoritativní příručku „Compendium
Maleficarum“.

1609 - byl jmenován hlavním inkvizitorem v kraji Basků v jihozápadní Francii Pierre de
Lancre. Už jen za pouhé čtyři měsíce dal upálit na šest set lidí.

1610 - za zhruba dvacetileté období bylo v západošvýcarském kantonu Vaud popraveno bez
mála šest set čarodějnic. Procesy se nadále konaly v Tyrolsku a Alsasku.

1616 - papež Pavel V. vydal rozhodnutí, aby koperníkovský názor, že Slunce je nehybným
středem vesmíru, byl posuzován jako bláznivý a absurdní, po filosofické stránce mylný a po
stránce formální kacířský. Na základě tohoto rozhodnutí zakázala inkvizice astronomu Galileu
Galileiovi vydat cokoli nového nebo vydávat jeho stará díla. Musel se zavázat, že své názory
nebude vyučovat, ani obhajovat, ani o nich diskutovat. Koperníka dala církev na index
zakázaných knih, kde zůstal až do roku 1822.

1620 - upálil kníže-biskup ve Würzburku během jediného roku devět set místních čarodějnic.
Jeho bratranec z Bamberku jich nechal upálit šest set. Byly nemilosrdně upalovány mladé
dívky a stovky dětí v rozmezí tří až čtrnácti let.
 38

1630 - Galileo Galilei vydal své dílo Systém světa. V těchto letech dosáhl svého vrcholu hon
na čarodějnice v německém Bambergu, Würzburgu, Mohuči, Kolíně, Brunšvicku, Nassau,
Badenu, Braniborsku, Trevíru a Württembersku. V hraničních oblastech Lotrinska a Alsaska
bylo údajně mezi lety 1615 a 1635 upáleno na pět tisíc čarodějnic. K podobným ukrutnostem
též docházelo v Normandii a v Bambergu se na hranici, kromě předních občanů města ocitl i
sám starosta Johannes Junius.

1633 - Galileo Galilei je na základě soudu, vyneseným Svatým oficiem důvodně podzírán z
kacířství. Jeho knihy byly zakázány. Posléze byl na příkaz římské inkvizice přinucen v
souladu s katolickou vírou, že Země je nehybným středem vesmíru. Církev se ve skutečnosti
mýlila a jestliže již dnes katolíci prohlašují, že to vlastně ani nebyla katolická doktrína, může
si vůbec být někdo jakoukoli katolickou doktrínou jistý? A dodnes Řím vůbec nespěchá s tím,
aby se vůbec omluvil.

1648 - když vestfálský mír prohlašuje, že občané, jejichž náboženské vyznání se liší od
vyznání jejich panovníků, mají mít stejná práva jako ostatní občané v tomto státě, papež
Inocenc X. to odsoudil a katolická církev zavrhla jako prohlášení škodlivé, nekřesťanské…
atd.

1650 - byla ve slezské Nyse postavena velká pec pro úsporné upalování čarodějnic, která si
vyžádala více jak tisíc obětí včetně dětí. Podobná pec, asi šedesát metrů vysoká, byla
postavena již dříve v Avignonu.

1652 - došlo k velikým postihům čarodějnic v Ženevě.

1657 - římská inkvizice vydala bez jediné sebemenší známky lítosti prohlášení, v němž
oznamuje, že ani jediný čarodějnický proces nebyl správně veden.

1666 - byly velice četné čarodějnické procesy vedeny v Sasku a Švédsku.

1677 - se vedli procesy s čarodějnicemi ještě v Salcburku, ve Štýrsku a Meklenbursku.

1682 - byly ukončeny hony na čarodějnice.

1685 - je na církevní podnět zrušen nantský edikt, v důsledku čehož v následujících třech
letech opustilo na padesát tisíc rodin protestantů.

V 17.století prohlásil kardinál Bellarmine: "Kdyby se papež dopustil omylu tím, že by hříchy
povolil a ctnosti zakázal, církev by musela považovat hříchy za dobré a ctnosti za neřestné,
protože jinak by se prohřešila proti svědomí." Na celkový počet obětí, jenž si vyžádaly
čarodějnické procesy se odhady různí, od několika set tisíc do devíti miliónů.

1715 - byly vedeny procesy v Bavorsku až do roku 1734.

1740- Benedikt XIV. Prohlásil, že papež je hlavní kněz celé církve, který může vzít z
jurisdikce biskupa jakoukoli místní církev, kdykoli si to bude přát. Biskupové proto na úkor
víry přísahají nikoli službu církvi a náboženství, ale pouze a jen papeži, a to doslova. Přísná
autokracie je v papežství na prvním místě.
 39

1782 - se konala v souvislosti s čarodějnictvím ve švýcarském Glarusu poslední zákonná

poprava.

1789 - Francouzská revoluce byla v očích papežů ďáblovo dílo, a proto se katolická církev
uzavřela do sebe a živila se pouze svým starým dědictvím.

1808 - když Napoleon dobyl Španělsko, tak dominikáni, často zabarikádovaní ve svých
klášteřích, popírali existenci mučíren. Místnosti plné nahých, mnohdy duševně chorých vězňů
však byly objeveny a po vyklizení byly vyhozeny do povětří.

1813 - byla zrušena španělská inkvizice.

1814 - zavedl papež Pius VII. po propuštění z francouzského zajetí znovu Svatou inkvizici za
rouhání se, nemorální chování, neúctu k církvi, neúčast na jejích oslavách, nedodržování
půstu a odříkání s pravé víry.

1816 - Pius VII. zakázal při soudech používat mučení.

1828 - Lev XII. opět nechal pozavírat všechny židy do ghett.

1829 - bylo s každým, kdo třeba jen přechovával knihu, kterou napsal kacíř, nakládáno jako s
kacířem.

1831 - od tohoto roku napadali papežové každou novou ústavu (rakouskou, francouzskou,
belgickou) jako bezbožnou. Všechny tyto ústavy se pouze odvážily zaručit svobodu svědomí,
svobodu tisku, svobodné parlamentní instituce.

1832 - papež Řehoř XVI. ve svém díle „Mirari“ označil svobodu svědomí jako bláznivý
názor. Napsal, že náboženská svoboda plyne z té nejsmrdutější stoky indiferentismu a hbitě
odsoudil svobodu náboženství, tisku, shromažďování a výchovy jako špinavý kanál plný
kacířských zvratků.

1838 - lord Maculay, jenž v tomto roce navštívil Itálii, napsal: "Domnívám se, že papežské
státy jsou nejhůře ovládanými státy v civilizovaném světě a neschopnost policie,
zkorumpovanost státních úředníků, drancování zemí roste tak rychle a v takové míře, že to
neunikne pozornosti ani toho nejnedbalejšího cestovatele." Zhruba o třicet let později byly
papežské státy již zralé na povstání. Piovi IX. bylo učiněno mnoho nabídek na setkání, aby
zachránil Itálii i papežství, ale papež měl za to, že moderní civilizace pochází od ďábla, kdy
on odmítl jednat s princi temnot. Když děla generála Cadorny prorazila Aureliánskou zeď, byl
to pro davy v ulicích den jejich osvobození. "Svého" území se papež odmítl vzdát a
prohlašoval, že pánu může sloužit pouze jako panovník.

1852 - činil papež Pius IX. nátlak na Toskánsko, aby zakázalo židovským doktorům
vykonávat svou praxi. Rakouskou ústavu odsoudil zejména za to, že dovolovala protestantům
a židům mít svoje vlastní školy a koleje.

1856 - vydal papež Pius IX. edikt, který nadále v papežském státě povoloval exkomunikace,
konfiskace, doživotní vězení i tajné popravy. Stejně tak čtení knih z indexu bylo pojímáno
jakožto zločin.
 40

1864 - papež Pius IX. ve svém díle „Quanta Cura“ napadl svobodu náboženství a postavil ji
na roveň se svobodou smrti a odsoudil ve svém sylabu omylů názor, že křesťanství by už
nemělo být jediným náboženstvím v zemi. Za největší katastrofu považoval nástup
demokracie. Tzv. Katalog omylů odsoudil veškerý lidský pokrok.

1869 - I. vatikánský koncil prohlásil, že pro spásu je nezbytné věřit v nejvyšší moc papeže a
jeho neomylnost. První vatikánský koncil tak popřel vše, co první koncily zavedly a co bylo
jednoznačně prohlášeno v Kostnici, kterou bylo ukončeno tehdejší schizma. Vatikánským
koncilem bylo jasně dáno, že papež je svým vlastním pánem; neexistuje žádná kontrola ani
skládání účtů, žádná diskuse, žádná parlamentní opozice. Svět se může stát demokratičtějším,
církev nikdy. Papeži, který přišel o své státy, touha po absolutní moci vůbec neskončila,
pouze měla pokračovat v oblasti pravdy. Po tomto koncilu bylo v církvi všechno
centralizováno.

1870 - papež Pius IX. je v bazilice sv.Petra prohlášen za neomylného. Jako paradox pak zní
závěr z I.vatikánského koncilu jenž hovoří o tom, že aby církev přežila, není nezbytný papež,
ale Ježíš Kristus, jenž je opravdovou hlavou církve. V tomtéž roce se z věznic a kobek
patřících inkvizici stali úřady a archivy, v nichž práce pokračuje stejně metodicky, pouze ne
tak brutálně.

1870 - italská vojska, jež dobyla Řím, lidé zdravili jásotem jako při osvobození. Jedenáct dní
na to dostali všichni židé svobody, jež jim papežství upíralo alespoň tisíc pět set let. Poslední
ghetto v tehdejší Evropě bylo zbouráno.

1878 - papež Pius IX. prohlásil za omyl, že každý člověk může svobodně přijmout a vyznávat
jakékoli náboženství, které bude považovat za správné.

1880 - Lev XIII. ve svých encyklikách prohlašoval, že církev má právo na náboženský

monopol v kterémkoli státě a svobodu náboženství odsuzoval. V politické angažovanosti
deklaroval, že je nutné myslet nejvíce na to, jak sloužit zájmům katolicismu. Dle něj katolíci
byli nuceni hlasovat pouze pro ty, kdo se zaslíbili katolickým zájmům a nikdy před nimi
nedávat přednost nikomu, kdo je nepřátelský vůči katolickému náboženství, které je jediným
skutečným náboženstvím.

V 19.století papežové tvrdili, že církev a stát jsou nerozlučitelně spojeni. Svoboda není
křesťanská, nejdůležitější je právo a pořádek, papežové tak svobodu napadali jeden po
druhém a Vatikán odsoudil všechny evropské ústavy. Ještě ve druhé polovině tohoto století
byla v Římě a papežských státech dosud židům odepírána naprostá většina jejich lidských
práv.

1902 - je pod tlakem sdělovacích prostředků přejmenována Svatá inkvizice na Svaté oficium

1903 - Pius X. prohlásil, že papež, kterého Bůh uvedl do nejvyššího úřadu, nemá právo
oddělovat politické záležitosti od víry. Katolická církev se tak stala jediným náboženským
sborem na světě, který je současně církevní i politickou organizací.

1903 - Pius X. nechal cenzurovat dílo abbého Loisy. Později jej nechal exkomunikovat a
udělil na něj jednu z nejpřísnějších klateb. Vůbec všechny knihy i časopisy před tím, než byly
vydány, byly dokonale zcenzurovány.
 41

1906 - Pius X. prohlásil: "Ať se provozuje studium filosofie, teologie a příbuzných předmětů v
duchu papežských listin a svatého Tomáše Akvinského." Na základě tohoto prohlášení byl
propuštěn katolický intelektuál George Tyrrel z Akademie, jenž se skrýval pod pseudonymy,
neboť se pokusil o dobovou přeměnu Tomáše Akvinského. Nakonec byl donucen se zavázat,
že nevydá nic bez souhlasu kompetentní osoby.

1928 - papež ve své encyklice „Casti connubi“ horlil proti antikoncepci a zejména rozvodu, u
kterého platilo, že nikdo jiný než on nemůže rozvést ani to nejnesnesitelnější manželství.

1930 - papež Pius XI. ve své encyklice prohlásil, že antikoncepce je špatná, vždy špatná,
hrozivě špatná. Podle něj je antikoncepce kriminálním zločinem, když pravil: "Velebnost
boží si oškliví tento nevyslovitelný zločin s nejhlubší nenávistí a někdy jej musí trestat smrtí."

1932 - schválil Pius XI. Normy pro rozvádění manželství…

1941 - o své živobytí přišly asi tři čtvrtiny italských židů, na nichž papežská reakce Pia XII.
bylo pouhé ostudné mlčení. Nejen v Itálii, ale v celé Říši byli židé systematicky
pronásledováni a zabíjeni a Vatikán tyto činy nedokázal odsoudit jediným slovem.

1942 - masové vyhlazování židů se již stalo všeobecně známým, přesto papež a celý Vatikán
nadále mlčel.

1942 - založil Pius XII. vatikánskou banku, přestože církev dala úrok do klatby jakožto lichvu
a dosud tuto klatbu oficiálně neodvolala.

1943 - Němci obsadili Řím a židé jsou v přítomnosti papeže, který nadále mlčí, deportováni z
města

1945 - umění, znázorňující Krista jako nežidovského křesťana a teologie, jež těží z této iluze,
připravila živnou půdu pro Hitlera a jeho konečné řešení židovské otázky. Robert Katz napsal:
"Byl tu jeden muž, který měl být a musí být volán k odpovědnosti za to, že mohl a neučinil ani
to nejmenší, aby zabránil německému vyvražďování. Tím mužem je papež Pius XII."

1966 - papež Pavel VI. po více než čtyřech století konečně přerušil existenci indexu
zakázaných knih.

1968 - představil papež světu svou novou encykliku týkající se katolické sexuální etiky
„Humanae Vitae“. Pavel VI. postavil antikoncepci mimo zákon. Přísná katolická etika v Jižní
Americe vedla k nekontrolované plodnosti, která zase vedla k rozsáhlému počtu potratů, které
způsobily smrt mnoha matek. Neustále jen opakoval, že morálka pohlavního styku se musí
posuzovat pouze z čistě biologického hlediska.

1979 - Jan Pavel II. zrušil licenci světově proslulému katolickému spisovateli Hansu Küngovi,
v důsledku čehož již nebyl pokládán za katolického teologa a přišel tak o práci. Římští
duchovní tak svého odpůrce umlčeli a ostatní tím byli varováni. 1983 - předpis 747 s
přepracované církevní sbírky zákonů z roku 1917 říká, že existuje-li nebezpečí, že dítě zemře
v matčině děloze, musí být pokřtěno ještě před narozením.
 42

1986 - připravil papež otce Karla E. Currana o jeho učitelskou licenci, v důsledku čehož
přišel v roce 1987 o své místo na katolické universitě. V téže době je přinucen odejít z řádu
jezuita Sweeney pro zveřejnění svého průzkumu mezi kněžími o jejich názoru na celibát.

1986 - roste počet sporů Vatikánu s církví Spojených států. Jan Pavel II. pak zprostil autority
arcibiskupa ze Seattlu v učení o morálce, zesvětštění kněží, zrušení manželství, vedení
liturgických a kněžských seminářů a dosadil do téže oblasti jiného. Papež tím dal jasně
najevo, že pokud uposlechne do písmene každý vatikánský dekret, může být znovu dosazen
do funkce.

Šóá - tragédie moderních dějin

Římskokatolická církev je plně zodpovědná za největší holocaust v dějinách – holocaust

Židů, který nezačal příchodem Hitlera, ale už ve středověku – za přímého vedení církve a
jejích hodnostářů…

Na důkaz tvrzení o církevní zodpovědnosti za antisemitismus a holocaust na Židech v

Evropě uvádím nezpochybnitelná historická fakta, zaznamenaná SAMOTNOU CÍRKVÍ –
takže mne těžko někdo může obvinit ze „zaujatosti“.

Prvním masovým vyhlazováním židů se může církev „pochlubit“ už v době křížových

výprav, kdy „křižáci“ pod vedením fanatických kněží a mnichů pořádali pogromy ve všech
větších městech Evropy, jimiž táhli… Desítky tisíc obětí…pro ilustraci úvaha opata Petra z
Cluny – jedoho z „duchovních“ vůdců druhé křížové výpravy v r. 1146 : „…k čemu se
vydávat až na konec světa… bojovat se Saracény, když mezi sebou necháváme žít další
bezvěrce, kteří se před Kristem provinili tisíckrát více než Mohamedáni !“… A po druhé
křížové výpravě církevní soudy vedou první procesy s Židy, obviňovanými z rituálních vražd
křesťanských dětí, znesvěcování hostií… A tato obvinění jsou pak už po staletí typická k
vytváření protižidovských nálad ještě ve dvacátém století… V Čechách vzpomeňme třeba
známou „hilsneriádu“…

Už 4. lateránský koncil v r. 1215 uložil všem židům tehdejší Evropy nosit „jiný“ oděv, než
nosili křesťané a zakázal sňatky mezi „křesťany“ a židy… Mezi léty 1215 až 1370 dvanáct
koncilů a devět královských nařízení předepsalo ve Francii tamějším židům nosit viditelně na
oděvu žlutou hvězdu. V zemích „Svaté říše římské národa německého“ museli židé povinně
nosit potupné špičaté klobouky žluté nebo červené barvy, později trojúhelníky našité na
oděvu…

Nějak ten pověstný Hitlerův antisemitský nacismus postrádá originalitu… Kdepak asi
kopíroval ?

Protižidovské běsnění církve ve Španělsku je snad dostatečně známo. Jen pro ilustraci –
sevillský arcijáhen v r. 1378 ve svých kázáních uvádí „zabití žida“ křesťanem jako „záslužný
čin před Bohem i králem“… Opět desítky tisíc obětí – některé prameny uvádějí čísla
převyšující sto tisíc… Zabíjení a všemožné pronásledování se týká i „conversos“ – židů, kteří
ze strachu o život „přestoupili“ na „katolickou víru“… Dominikán Martiny vydává koncem
13. století knihu „Pugio fidei“ (Dýka víry), ve které označuje Židy za „vazaly Satanovy“…
Kniha františkána Alfonze ze Spiny „Fortalicium fidei“ (Pevnost víry) z patnáctého století je
pro „křesťanské židobijce“ tím, čím bylo „Malleus maleficarum“ pro „lovce čarodějnic“…
 43

Ospravedlňuje totiž jménem církve a Boha jakékoli prostředky, včetně mučení a poprav
upálením, použité proti „nepřátelům Boha, Satanovým služebníkům – židům“…

Protižidovská bula papeže Evžena IV. z r. 1436 označuje židy za „škůdce a protivníky
křesťanství“ a „potvrzuje“ všechny zločiny, jim s oblibou církví už dlouho připisované
(vraždění dětí, zločinné čarodějnictví, znesvěcování hostií…)

Basilejský koncil v r. 1434 zakazuje přijímání židů na všechny školy a university, „křesťan“
nesměl pracovat u Žida, nesměl dokonce bydlet se židem v jednom domě… Židé se nesměli
bez povolení nikde usazovat, nesměli vykonávat žádné veřejné úřady…

Necituji nacistické „norimberské“ zákony, ale nařízení „katolické“ církve !!!!

V Itálii dva známí františkáni – Jan Kapistrán a Bernardin z Feltre – organizují na přelomu
patnáctého a šestnáctého století protižidovské pogromy v mnoha městech a svými kázáními
štvou dav do skutečně nechutných excesů… Janu Kapistránovi však Itálie nestačí – v letech
1453 –1454 přenese svoji „bohumilou misi“ do Slezka, kde zinscenuje několik
„monstrprocesů“ se židy, obviněnými z rituálních vražd…jsou samozřejmě krutě mučeni a
upáleni – a Kapistrán má „volnou ruku“ ke svému protižidovskému štvaní a organizování
pogromů…

Vrcholu dosahuje církevní protižidovský holocaust v polovině šestnáctého století. Papež

Pavel IV., na jehož návrh vzniklo „Sanctum officium“ - inkvizice…, papež Pius V., který byl
před svým zvolením „Velkým inkvizitorem“. Oba se nijak netají svými protižidovskými
postoji a masivně ze svého úřadu podporují jakoukoli formu pronásledování židů v Evropě.
Pavel IV. vydává necelé dva měsíce po svém zvolení pochmurnou bulu „Cum nimis
absurdum“, proti níž jsou „protižidovské pasáže“ v Hitlerově „Mein Kampf“ slabým čajovým
odvarem. V kostelech vznikají obrazy a sochy s fanatickým antisemitským obsahem –
mnohde jsou DODNES k vidění…

...a velké „vyhánění židů“?

1290 Anglie – desetitisíce mrtvých. Zde opravdu po vyhnání židů nezůstala dlouhá staletí ani
komunita „konvertitů“

1394 Francie (s židy to dopadlo podobně jako v Anglii) a Falcko

1420 Rakousko
1424 Freiburg a Curych
1426 Kolín n. R.
1432 Sasko
1492 Španělsko a Sicílie
1492 Portugalsko

1495 a 1506 Provence

1569 na přímý příkaz papeže Řím

1567 Janovská republika
 44

1572 Lucra
1591 Milánsko
…a stovky dalších…
Tyto pochody smrti měly za následek stejné utrpení tisíců rodin, jako ty „nacistické“. Často
končily smrtí – buď ubitím, lynčem od fanatického davu „věřících“, který za povzbuzování
svých „pastýřů“ tyhle „bohulibé“ akce organizoval (ano, kazatelé opravdu označovali „účast
křesťanů“ na protižidovských akcích i pogromech za bohulibou, každému křesťanu
doporučovanou činnost…) nebo smrtí vyčerpáním a hladem za nelidských podmínek těchto
„pochodů smrti“… Ti, kteří tyto pochody přežili, skončili v předem určených,
„křesťanskými“ strážemi hlídaných koncentrácích – ghettech…

Katedrální kapitula v Toledu vydala v roce 1547 nařízení o tzv. „čistotě krve“ –
„limpieza“, kde se odvolává na podobná nařízení již zmíněného Basilejského koncilu.
Opravdu - tohle nařízení až nepříjemně připomíná známé „norimberské zákony“ – „rasová“
čistota byla jedinou možnou podmínkou pro „normální“, občanský život… Židé a jejich
„míšenci“ se tímto nařízením stali na dlouhá staletí ve Španělsku „podlidmi“, naprosto
bezprávnými.
 45

Jak se v bankách pečou peníze?

Nejdůležitější finanční lekce vašeho života - převzato z: www.zvedavec.org

Stručná a přesná informace o stavu nejen amerického finančnictví.

Nejdůležitější finanční lekce vašeho života

Edward Griffin( více o autorovi > )

16.1.2008

Metoda „Mandrake“... co je to? Je to spůsob, kterým centrální banka vyrábí peníze z ničeho;
koncept lichvy jako platby úroků za smyšlené půjčky; skutečný důvod skryté daně nazývající
se inflace; metoda, kterou centrální banky vytváří cykly konjunkce a recese.

Ve čtyřicátých letech existoval (v USA, pozn. překl.) komiks jménem „kouzelník Mandrake“.
Jeho specialitou bylo vytváření předmětů z ničeho, a, ve správnou chvíli, opět předměty
„odtvořit“ a nechat je zmizet. Je tedy nanejvýš vhodné proces, který bude popsán v tomto
článku, pojmenovat po této postavičce.

V předchozích kapitolách byla rozebrána technika, navržená politiky a ekonomy za účelem

vytváření peněz z ničeho pro účel půjček. To není úplně přesný popis, protože implikuje že
peníze jsou vytvořeny napřed, a teprve potom jsou půjčeny.

Na druhé straně, bankovní učebnice často tvrdí že peníze jsou vytvořeny z dluhu. Toto také
není celá pravda, protože to implikuje že nejprve existuje dluh, a teprve poté díky němu
vzniknou peníze. Skutečnost je taková, že peníze nevzniknou až do okamžiku, kdy se
odehraje akt půjčky. Je to akt půjčky, který způsobí že peníze vzniknou – obojí se odehraje v
jeden jediný okamžik. A, mimochodem, je to opět akt splacení dluhu, který způsobí, že peníze
opět zaniknou. Tento mechanismus se nedá popsat jednoduše několika slovy, proto bude v
tomto článku použit termín „vytvářet peníze z ničeho“ (s občasným dodatkem „pro účelu
půjčky“).

Pojdme se teď společně podívat, do jaké dokonalosti se tento podvod podařilo dotáhnout... a
jak funguje.

Především musíme vzít v úvahu, že naše peníze nejsou kryty zlatem ani stříbrem, nejsou kryty
zkrátka ničím. Tento poměr není 50% nebo 25%, je téměř blízký 0%. Našim penězům se stalo
to, co všem penězům založeným na frakčním rezervním bankovnictví v historii, a nyní již
degenerovaly do zcela nekrytých peněz. Fakt že většina peněz v oběhu je nyní reprezentována
šeky nebo čísly na účtech, namísto papírových peněz, je v podstatě formalita, a podobně když
 46

banky mluví o povinných rezervách, je to zavádějící, protože tyto rezervy jsou ve skutečnosti
představovány pouze obligacemi a jinými „certifikáty na dluh“.

Naše peníze jsou skrz-naskrz nekryté

Pro úplné pochopení tohoto mechanismu je třeba si uvědomit, že navzdory odbornému slangu
a složitým procedurám, centrální banky vytváří peníze v podstatě triviálním trikem, trikem,
který se až na technické detaily nezměnil již několik století, od doby kdy jej začali používat
zlatníci ve středověké Anglii, kteří později založili první centrální banku (Bank of England).

Centrální banka je habaďůra. Centrální banka je přitom až drze otevřená v popisování svých
praktik. V brožuře vydané Federal Reserve Bank of New York se praví:

„Měna nemůže být směněna za žádnou formu krytí jako je rezervní zlato.
Otázka čím je měna kryta, má pouze velmi malou důležitost, a to pouze z
účetního hlediska.“

Dále se v dané publikaci dočteme, že: „Banky vytvářejí peníze na základě slibu dlužníka o
splacení dluhu.... Banky vytváření peníze skrz 'zpeněžování' nových dlůhu jednotlivců a
firem.“

V další brožure nazvané „Modern Money Mechanics“, Chicagská federální rezervní banka
praví:

Ve Spojených státech, žádné papírové peníze nebo vklady, nemají hodnotu

jako komodita. V podstatě, dolarová bankova je cár papíru. Bankovní vklady
nejsou více než čísla v knize nebo v počítači. Mince mají hodnotu kovu, z
něhož jsou vyrobeny, což je ale zlomek jejich nominální hodnoty.

Co potom dává těmto nástrojům- penězům, šekům a vkladům – jejich nominální hodnotu, že
jsme schopni je akceptovat jako platidlo? Hlavním zdrojem je naše vůle a jistota, že budeme
schopni tyto prostředky vyměnit za věci reálné hodnoty (jídlo, auta , domy, ….) kdykoliv se
nám zachce. Toto je částečně zakotveno v právním řádu, protože ze zákona musíme platit
daně v těchto instrumentech. Měna byla určena vládou jako platidlo, takže musí být
akceptována.

V poznámkách pod čarou bulletinu Federal Reserve Bank of St. Louis najdeme následující
vysvětlení:

Současný finanční systém není krytý ničím, je založen pouze na důvěře –

banky a depozitní instituce slouží jako důvěrníci, vytvářející nekryté obligace
pouze oproti důvěře půjčujícího, že své peníze obdrží, obligace které navíc
slouží zčásti jako rezervy. Tento závazek se objevuje na dolarové bankovce:
Tato bankovka je prostředek pro placení všech dluhů, veřejných a privátních.
("This note is legal tender for all debts, public and private.")

Jednotlivec nemá možnost vyhnout se potřebě těchto nástrojů (pěněz), avšak ve sféře obchodu
by je šlo lehce nahradit například barterovými konktrakty. Důvod, proč se tak neděje je ten, že
vláda vyžaduje plnění daňových závazků v těchto instrumentech (nekrytých penězích), což po
nich vytváří soustavnou poptávku.
 47

Peníze by vůbec neexistovaly bez dluhu

Je velmi težké pro nezasvěceného člověka přijmout fakt, že naprosto celá penežní zásoba
národa je kryté jedině a pouze dluhem. Ještě více náročné je uvědomit si, že ve chvíli kdy by
byl celý tento dluh splacen, veškeré peníze by zmizely z oběhu, doslova by žádné peníze už
neexistovaly.

Toto je skutečnost, jednoduše by nikde v oběhu nezbyl ani halíř – všechny bankovky a mince
by se vrátli do bankovních trezorů, a nikdo by neměl na účtu kladný zůstatek. Peníze by
prostě přestaly existovat.

Marriner Eccles byl guvernérem federální rezervy (FED, americká centrální banka, pozn.
překl.) v roce 1941. 30. září toho roku, Eccles byl požádán o svědectví před kongresovým
výborem pro finance. Účelem slyšení bylo získat více informací a monetární krizi 30. let a
role FEDu v této tragédii.

Kongresman Wright Patman, předseda výboru, se zeptal, jak FED získal 2 miliardy dolarů na
nákup vládních obligací v roce 1933.

Eccles: „Vytvořili jsme je.“

Patman: „Vytvořili z čeho?“

Eccles: „Vytvořili jsme je z našeho práva vytvářet peníze.“

Patman: „A za těmito penězi není žádné krytí, kromě nově vzniklého vládního dluhu?“

Eccles: „Takto to funguje. Pokud by nebyl žádný dluh, nebyly by žádné peníze.“

Je nutno si uvědomit, že ačkoliv z hlediska jednotlivce peníze představují hodnotu, v

konečném součtu z globálního pohledu, peníze nepředstavují žádnou hodnotu!

Jedince, který si vypůjčil 1000 dolarů může nabýt dojmu, že jeho finanční situace se zlepšila,
ale to není ve skutečnosti pravda. Zároveň na sebe uvalil závazek uhradit těchto 1000 doalrů
plus úroky, takže nula z nuly pojde.

S bankovními účty a celkovou peněžní zásobou je to stejné, jen ve větším meřítku. Sečtětě
zůstatky na všech účtech, a vyjde vám suma, která odpovídá celkovému objemu dluhu. Každý
jeden dolar na něčím účtu je dolar, který je vypůjčený a někdo ho musí opět splatit. Ne každý
je v dluhu – někdo si nepůjčí nic, někdo si půjčí mnohonásobek toho co má, ale v celkovém
pohledu je součet nula. Naše představa o penězích je jedna velká iluze. Realita je taková, že
peníze = dluh.

Robert Hemphil byl manažerem Federal Reserve Bank in Atlanta. V jeho předmluvě ke knize
Irvinga fishera „100% Money“, napsal:

..pokud by všechny bankovní půjčky byly splaceny, nikdo by nemohl mít již
nic na účtu, a nezbyl by jediný dolar v oběhu. Toto je zdrcující skutečnost.
Jsme plně závislí na komerčních bankách. Každý dolar který je v oběhu si
musel někdo půjčit. Jestliže banky vytvářejí nadbytek peněz, naše ekonomiky
 48

prosperují, v opačném případě nastane recese. Jsme vydání napospas tomuto

nestálému peněžnímu systému. Jakmile se někdo dobere skutečné podstaty
(peněžního systému), tragická absurdnost celé situace je téměř k neuveření –
ale právě takto to opravdu je.

Se znalostí toho, že peníze (hovoří se o USA, ale podobně to dnes funguje téměř na celém
světě, pozn. překl.) jsou založené na dluhu, nemělo by vůbec překvapovat, že FED nemá
nejmenší zájem na tom, snižovat tento dluh, navzdory tlaku veřejnosti.

Filadelfská Federální Rezerevní Banka to říká otevřeně: ...stále rostoucí počat analytiků
začíná chápat národní dluh jako něco pozitivního, ne-li dokonce požehnání. Jednoduše veří,
že národní dluh by se neměl vůbec snižovat.

Chicagská Fed. Rezervní Banka dodává: Dluh – veřejný a soukromý – jen tak nezanikne.
Hraje klíčovou roli v ekonomice státu. Co je žádoucí není redukování dluhu, ale jeho
odpovídající řízení.

Co je špatně na přimeřeném dluhu?

Na celém tomto systém je fascinující jedna věc. Těm, kterí ho naplno chápou a řídí, poskytuje
auru intelektuálnosti, nadřazenosti, zdání že byli schopni pochopit komplexní ekonomické
principy, které jsou zapovězené běžným smrtelníkům. A, pro méně intelektuálně založené,
poskytuje komfort zdání důvěryhodnosti, pokud dokáží své (ne)znalosti dobře podat.
Koneckonců, co je špatného na správně řízeném, přiměřeném dluhu? Odpověď zní že nic,
pokud je dluh založen na čestné transakci, ale všechno, pokud je dluh založen na podvodu.

Čestná transakce je takové, při které dlužník souhlasí zaplatit určitou sumu za protihodnotu
představovanou dočasným užitím předmětu půjčky. Předmět půjčky může být cokoliv
skutečné hodnoty. Pokud je to např. automobil, vypůjčovatel (dlužník) souhlasí s tím platit za
pronájem. Pokud jsou to peníze, souhlasí platit úroky. Koncept je stále tentýž.

Když jdeme do banky a obdržíme půjčku, jsme ochotni platit úroky, chápajíc, že peníze které
budeme mít k dispozici představují určitou hodnotu. Vypadá potom naprosto přirozené, platit
za tuto hodnotu úroky původnímu vlastníkovi. Není snadné získat automobil, stejně jako není
snadné vydělat peníze – skutečné peníze, v tom je to. Pokud peníze, které si půjčujeme, byly
vydělány nečí pílí a usilovnou prací, je morálně naprosto v pořádku, pokud věřitel žádá za
zapůjčení úroky. Co si ale myslet o penězích, které jsou vytvořeny pár tahy pera nebo
zadáním čísla do počítače? Proč by probůh někdo platil úroky z takto „vydělaných“ peněz?

Když banka vloží nějakou částku na váš učet (jako plnění úvěru), v podstatě předstírají, že
vám půjčili peníze. Ve skutečnosti, nemají nic co by se dalo půjčit, nic skutečného. Dokonce i
peníze, které do banky vložili vkladatelé, byly původně vytvořeny tahem pera v nějaké jiné
bance, jako plnění něčího úvěru. Co vlastně opravňuje banky k vybírání úroků z ničeho? Je
teď vedlejší, že lidé kdekoliv na světě jsou nuceni zákony akceptovat tyto „certifikáty na nic“,
výměnou za skutečné zboží a služby. Máme zde na mysli, co je morální, nikoliv co je legální.

Již Thomas Jefferson prohlásil, v čase jeho urputného boje proti centrálnímu bankovnictví, že
„nikdo nemá právo obchodovat a půjčovat peníze než ten, který vlastní peníze, které by mohl
půjčit“.
 49

Lichva - důvod, proč zavrhnout tento systém

Kdysi dávno, lichva byla definována jako vybírání úroků za jakoukoliv půjčku. V současnosti
se chápe lichva jako vybírání nadměrných úroků. Ale snad každý bude souhlasit, že jakákoliv
výše úroků za předstíranou půjčku je příliš vysoká - výkladový slovník by opět potřeboval
novou definici:

Lichva – vybírání jakýchkoliv úroků za půjčku v nekrytých pěnězích.

Pojdme se nyní podívat na problém dluhu a úroků z tohoto pohledu. Byl to opět Thomas
Jefferson, který vystihl amorálnost tohoto systému, když prohlásil:

Lidé, kteří nehnou prstem, kteří nevezmou nikdy do ruky cihlu nebo krumpáč,
nebo nepřispějí materiálem na dosažení cíle (jednalo se o stavbu města Muscle
Schoals, pozn.), budou mít větší zisky … než zisky lidí, kteří přispějí
materiálem nebo odvedou celou práci.

Zdá se Vám to přehnané? Zkusme teď rozebrat koupi domu v ceně $100.000, z čehož $30.000
představuje cenu pozemku, práci architekta, a poplatky, a $70.000 je cena práce a materiálu.
Pokud vlastník domu složí $30.000 jako zálohu na hypotéku, $70.000 si musí půjčit. Pokud je
úroková míra 11 procent a délka 30 let, suma zaplacených úroků je rovna $167.806, což
znamená, že množství peněz zaplacených těm kdož půjčují, je cca 2,5x vyšší než suma pěněz
vynaložená na vlastní stavbu domu. Je pravda, že při posuzování výše této částky je třeba vzít
v úvahu také inflaci a reálnou hodnotu peněz v rozmezí třiceti let, a pokud by věřitel opravdu
půjčoval své vydělané peníze, bylo by lehce ospravedlnitelné, že by za to měl být náležitě
kompenzován, vždyť by se jednalo o období téměř poloviny jeho života. Tato konstrukce ale
vychází z toho, že věřitel ve skutečnosti vlastní něco, co má nějakou hodnotu a co může
půjčit. Jak se vám toto ale jeví v perspektivě, že banka tyto peníze na úvěr jednoduše vykouzlí
ze vzduchu několika tahy pera nebo stisky kláves?

Jak jsme již ukázali každý dolar který je dnes v oběhu, ať už ve formě papírových peněz,
mincí nebo kreditu, existuje jen a jedině proto, že si ho někdo vypůjčil. Pokud jste si sami
nepůjčili nic, někdo jiný to udělal za vás.

To znamená že každý dolar v oběhu je zatížen dluhem a někde existuje banka, která z něho
vybírá úroky. Znamená to vlastně, že každý rok se bankám platí „desátek“ z veškerých peněz
které jsou v cirkulaci, a to vlastně za to, že mají monopol na vytváření peněz. Banky
nevytvářejí žádnou skutečnou hodnotu, přesto jsou nejbohatšími subjekty, které existují.

Jakým způsobem banky přišly k této nevysychající řece peněz, které jim každý rok přitečou?
Bylo to investováním jejich vlastního kapitálu? Půjčovaly svůj vlastní, naspořený majetek,
nebo težce získáné vklady jejich střadatelů? Ani jedno z toho, jednoduše zamávaly kouzelnou
hůlkou a vykouzlili ze vzduchu miliardy nekrytých peněz.

Vybírání úroků z takto vytvořených pěnez může být nazvánou pouze lichvou toho
nejhrubšího zrna.

Kde se berou peníze na placení úroků z peněz?

 50

Jedna z nejzapeklitějších otázek, spojených s celým procesem, je problém „kde se berou

peníze na platby úroků z již půjčených peněz?“. Pokud si půjčíte $10.000 na úrok 9%, dlužíte
$10.900, ale banka vytvoří pouze $10.000, které jsou předmětem úvěru. Zdálo by se tedy, že
není žádná cesta, kterou byste (a kdokoliv jiný kdo si vzal takovou půjčku) mohl splatit svůj
dluh. Celkové množství peněz v oběhu není zkrátka dostatečné, aby se mohl splatit dluh i
tento úrok. Ty peníze jednoduše neexistují, nebyly vytvořeny. Zdá se tedy logické, že si
musíte půjčit dalších $900 na splacení úvěru, a to v důsledku vede k dalšímu zadlužení.
Představa je taková, že cím více je půjčeno, tím větší jsou úroky, a tím více se musí půjčit na
pokrytí úroků.

Toto je pouze část pravdy. Skutečností je, že neexistuje dostatek peněz na pokrytí dluhu a
ještě navíc úroků, ale není pravda že jediná cesta jak tyto peníze získat je další půjčka. Ta
další možnost, jak získat tyto peníze, je přes vlastní úsilí a práci. Předpokládejme, že z oné
půjčky $10.000 budete platit $900 měsíčně splátku, z čehož bude $80 dělat úrok. Zjistíte, že
vám nevycházejí peníze na tyto platby, takže si vezmete další práci na částečný úvazek.
Banka, současně, nyní vydělává $80 mesíčně na vašem úvěru. Tyto úroky banka dostane
navíc od celé částky $10.000, takže je to její zisk a může s ním volně naložit a nějak ho
utratit. Pokud se banka rozhodne, že si najme člověka na úklid jednou týdně za $80 měsíčně, a
vy se na tuto práci necháte najmout, výsledek je ten že získáte dané prostředky na placení
úroků, a v tom je ten háček, že dostáváte tytéž peníze, které platíte bance, takže již nemusí být
znova vytvářeny a zatíženy úrokem. Během doby kdy budete splácet úvěr a zároveň pracovat
v bance, ty stejné peníze jdou každý měsíc do banky jako úrok, aby vám byly zaplaceny za
práci, aby příští měsíc zase putovaly do banky jako úrok.

Ve skutečnosti není nutné pracovat přímo pro banku. Bez ohledu na to, kde si tyto peníze
navíc vyděláte, jejich původ je v bance a konečný cíl je zase v bance. Cesta po níž mezitím
putují může být krátká nebo dlouhá, ale faktem zůstává, že úroky jsou nakonec splaceny skrze
práci a úsilí. Tento fakt je mnohem více zneklidňující než to, že není „vytvořeno“ dostatek
peněz na splacení úvěru i úroků. Je to to, že všechna tato práce je ve výsledku ku prospěchu
bank, k tomu aby lidé vůbec byli schopni ty úroky platit. Toto břemeno spočívá na celé
společnosti jako ocelová bota rdousící prosperitu a svobodu.

Je to moderní forma otroctví, v níž drtivá většina společnosti pracuje jako nevědomí a
nedobrovolní otroci ku prospěchu finanční elity.

Poodhalování závoje iluze..

To co bylo řečeno je v kostce vše, co potřebujete vědět a bankovním kartelu a finanční elitě,
pod taktovkou federální rezervy. Ale byla by to chyba, přestat v tomto momentě, a nevrhnout
světlo na všechny ty technické finesy, podvody a podvůdky, které umožňují aby tento
mechanismus fungoval. Je to vskutku kolosální systém, fascinující změť úskoků a zastíracích
manévrů.

Pojdmě se nyní společně podívat na konkrétní cestu, kterou tito finanční kouzelníci vytvářejí
iluzi zvanou moderní peníze. Nejprve uvedem krátké shrnutí, následně se pustíme do
konkrétních detailů.

Mechanismus Mandrake: shrnutí

 51

Funkce této chiméry je přeměna dluhu v peníze. Je to opravdu takto triviální. Nejprve, FED
nakoupí vládní dluhopisy, které neskoupí veřejnost a napíše kongresu šeky za tyto dluhopisy.
Tyto peníze jsou vytvořeny z ničeho, nemají žádné krytí – jsou vytvořeny „z fleku“ pro účely
platby za obligace. Nazýváním těchto dluhopisů „rezervy“, FED je dále použije k vytvoření
devíti dalších dolarů z každého dolaru právě vytvořeného. Peníze vytvořené původně, utratí
vláda, zatímco oněch 9 dolarů navíc z každého dolaru se dostane do oběhu prostřednictvím
nových úvěrů privátním subjektům. Výsledek tohoto procesu je totožný jako tisknout nové
peníze v tiskárně, avšak je založen na účetním triku, nikoli „tiskařském“ triku.

Toto je možné, protože Kongres a bankovní kartel v tomto spolupracují a bankám je zákonem
dovoleno vybírat úroky z peněz, vytvořených z ničeho. Kongres, na oplátku, dostane možnost
získat prakticky neomezené množství prostředků, aniž by musel občanům vysvětlovat, proč se
ceny a daňová zátěž zvyšuje, kvůli procesu inlface. Inflace je skrytá daň. Pokud jste plně
pochopili tento odstavec, chápate jak funguje FED, potažmo centrální banky obecně.

Nyní se podíváme na tři různé způsoby, kterými FED vytváří peníze z dluhu.

První způsob je skrze půjčky ostatním bankám na mezi bankovním trhu, použitím nástroje,
který se nazývá Discount Window.

Druhý je nákup dluhopisů a jiných „certifikátů na dluh“ skrz tzv. Open Market Committee.

Třetí je změnou (snížením) tzv. povinných rezerv, jež jsou ostatní banky nuceny udržovat.

Každá z těchto metod je v podstatě jen jiná formální cesta za tímž účelem: konverze
dluhu v peníze..

THE DISCOUNT WINDOW

Discount Window je v podstatě krátkodobá mezibankovní půjčka.

Když bance začnou docházet peníze, centrální banka funguje jako „banka bank“, která tyto
peníze půjčí. Existuje mnoho důvodů, proč i zdravá banka může potřebovat tento úvěr.
Jelikož udržuje rezervy pouze ve výši 1-2% celkových vkladů v hotovosti a dalších 8-10% v
cenných papírech, jejich manévrovací prostor je velmi malý. Je obvyklé že se přihodí dočasné
nedostatky hotovosti například nadměrným výběrem zákazníků, nebo neobvykle vysokým
počtem šeků které je třeba vykrýt. Pokud banka udělá špatný uvěr, po čase se tento odepíše a
tato operace se také projeví jako ztráta, která snižuje rezervy, které se mohou stát také
zápornými, v nejhorším případě. Nakonec je tady otázka zisku. Pokud si banka půjčí od
centrální banky za malý úrok a následně rozpůjčuje za výrazně vyšší úrok, je to samozřejmě
výhodné. Ale toto je v podstatě pouze začátek: pokud si banka půjčí dolar od centrální banky,
stane se rezervou ve výši jednoho dolaru, jelikož však banka musí držet rezervy jen max.
10%, může následně půjčit devět dalších nekrytých dolarů, které nemá.

Je to celkem jednoduchá matematika – pokud si banka půjčí jeden milion na úrok 8%, ze
kterého udělá rezervy, stojí ji to ročně $80.000. Považuje tuto hotovost za rezervu, což
znamená , že může zcela legálně na jejím základě poskytnout úvěry až do výše devíti milionů.
Pokud předpokládáme že tyto úvěry mají úrokovou míru 11%, pak profituje částkou
($990.000 - $80.000) ročně. Jinými slovy, banka může uvěr od centrální banky téměř
zdvojnásobit během jednoho roku.
 52

THE OPEN MARKET OPERATION

Nejhlavnějším nástrojem používáným FEDem pro vytváření peněz jsou operace na volném
trhu – nákup a prodej cenných papírů. Neočekávejte však, že popis toho, co bude následovat,
bude dávat nějaký rozumný smysl. Operace není logická, nedává smysl. Je to však cesta,
jakou to prostě dělají.

Trik spočívá v tom, používat definice a slova, která mají skutečný význam poněku vzdálený
od toho, co pod nimi chápe běžný člověk. Dejte si proto pozor na termíny – mají za účel
zmást, nikoliv vysvětlit. Navzdory možnému prvnímu dojmu, operace není komplikovaná, je
jednoduše absurdní.

Mechanismus MANDRAKE: podrobný rozbor

začíná u....

Vládního dluhu (Government Debt)

Federální vláda nanese inkoust na papír, vytvoří komplikované ornamenty okolo rohů, a
nazve to vládní dluhopis. Nepředstavuje to nic jiného, nežli slib zaplatit určenou sumu plus
daný úrok k určenému datu. Jak uvidíme dále, tento dluh se stane v podstatě základem pro
celou penežní zásobu národa. Vláda vlastně v tento moment vytvořila peníze, i když to tak
ještě nevypadá.

K tomu, aby se tento „certifikát na dluh“ přeměnil v peníze a bankovky, slouží Federální
Rezervní Banka (potažmo centrální banka obecně, pozn. překl.). Následuje krok, kdy je
dluhopis předán FEDu, který ho považuje za ...

Peněžní Aktiva (SECURITIES ASSET)

Dluhopis je považován za aktiva, protože se předpokládá, že vláda závazek splní a v daném

termínu částku zaplatí. Toto je opřeno o předpokládanou schopnost vlády si kdykoliv opatřit
dostatek peněz skrze daně a další půjčky. Takže FED nyní vlastní aktivum, které může být
použito jako protiváha k poskytnutí úvěru. Tedy vytvoří další kus papíru s umně přidaným
inkoustem, který reprezentuje závazek vyplatit určenou částku, a tento předá vládě výměnou
za původní dluhopis. Tento další kus papíru se potom nazývá..

Šek Federální Reservy (FEDERAL RESERVE CHECK)

Je třeba si uvědomit, že v tento moment neexistuje žádná skutečná hodnota, kterou by byl
kryt. Kdokoli jiný kdo by vystavil nekrytý šek, šel by do vězení, ale FEDu je to dovoleno,
protože kongres potřebuje peníze, a toto je nejsnadnější cesta, jak je získat. (Zvednout daně by
se rovnalo politické sebevraždě, předpokádat že veřejnost skoupí všechny dluhopisy je
nerealistické, protože úroková míra je položena úmyslně nízko, a přímo natisknout velké
množství bankovek by bylo podezřelé). Tímto způsobem se to děje skryto před zraky
veřejnosti, záhadnými bankovními operacemi, kterým nikdo nerozumí. Ve výsledku je to ale
v podstatě to samé, jako natisknout obrovské množství bankovek jen tak. Takto ale, všechny
položky účetně sedí a rozvahy jsou „vyrovnané“, neboť úvěry jsou kryty aktivy... není to
kouzelné? :)
 53

Federal Reserve Check je potom poslán vládou do jedné z bank, kde se z něj stane..

Vládní vklad (GOVERNMENT DEPOSIT)

Jakmile se šek vykryje jako vklad, může být nyní použit k zaplacení jakýchkoli vládních
výdajů, je tedy většinou vytvořeno mnoho menších..

Vládních šeků (GOVERNMENT CHECKS)

Tyto šeky se stanou první vlnou nekrytých peněz, které se dostanou do oběhu, protože je nimi
placeno buďto zaměstnancům nebo soukromým subjektům. Příjemci je dále uloží do svých
bank, kde se nyní stanou...

Běžné bankovní vklady (COMMERCIAL BANK DEPOSITS)

Tyto vklady se stanou pro banku dvěmi věcmi, jakmile jsou vloženy na jeden z účtů jí
spravovaných: na jedné straně, představují pro banku závazek, protože jsou vlastněny klienty
banky a banka má povinnost kdykoliv je vyplatit. Na druhé straně, představují pro banku
aktiva, protože jsou to prostředky kterými banka nyní disponuje. Zase jednou, rozvahy jsou
vyrovnány: závazky a aktiva. Ale tímto to zdaleka nekončí. Skrze kouzlo rezervního
bankovnictví, tyto aktiva se stanou základem pro další, mnohem lukrativnější operaci. Proto,
jsou bankou překlasifikovány v něco co se nazývá..

Bankovní rezervy (BANK RESERVES)

Rezervy pro co? Jsou to rezervy pro případ vyplacení vkladů, když by klienti zavřeli své
účty? Ne. Toto byla jejich funkce, když byly klasifikovány jako pouhé aktiva. Nyní, díky
kouzelnému slůvku rezervy, stanou se prostředkem, jak dostat do oběhu ještě
několikanásobně více nových peněz. Toto je okamžik, ve kterém se TO stane. Jelikož banky
jsou nuceny nařízením FEDu držet pouze 10% jejich vkladů jako povinné minimální rezervy
(PMR), znamená to, že pokud obdrží jeden milion jako vklad z první vlny nekrytých peněz,
mohou na základě něho poskytnout úvěry ve výši až 9 milionů. Těchto 9 milionů je bráno
jako aktiva a je v bankovní hantýrce nazýváno jako...

Nadměrné rezervy (EXCESS RESERVES)

Slovo „nadměrné“ zde implikuje, že tyto rezervy mají jiný účel, než povinné minimální
rezervy. Tím, že jsou to nadměrné („nadbytečné“) rezervy, jsou považovány způsobilé pro
půjčení skrze poskytnutí úvěru. Tímto jsou tedy přetransformovány v...

Bankovní půjčky (BANK LOANS)

Tak moment, říkáte si. Jak mohou být tyto peníze někomu půjčeny, když banka doopravdy
nevlastní ani původní částku, kterou si může vkladatel kdykoliv vybrat? Odpověď zní, že
když jsou realizovány tyto úvěry, ty původní peníze nejsou vůbec půjčeny! Jedná se o úplně
nové jiné (nové, nekryté) peníze, vytvořené právě za tímto účelem, skrze „nadměrné rezervy“.
Penežní zásoba se tímto způsobem nafukuje v poměru jedna ku devíti. A navíc, tyto nové
peníze jsou pro banku mnohem zajímavější než ty původní, z nichž musí platit úroky,
případně s nimi jiným dohodnutým způsobem nakládat (termínované vklady, ….), zatímco z
těchto nových inkasuje úrok, což není špatný byznys, uvědomíme-li si, že ji nestálo ani suché
 54

z nosu, je vytvořit. Ani zde to však ještě nekončí, neboť tato druhá vlna nekrytých peněz,
které se takto dostaly do oběhu, je opět svými novými vlastníky do banky, což vytvoří ...

Další bankovní vklady (MORE COMMERCIAL BANK DEPOSITS)

Celý proces se neustále opakuje, ale každé „kolo“ s mírně menšími částkami. To co bylo v
pátek půjčkou, se stane v pondělí vkladem. Vklad je potom reklasifikován jako „rezerva“, a
90% z ní se stane „nadměrnou rezervou“, což poslouží jako aktivum pro další kolo půjček.
Takto, jeden milion z první vlny nechá vzniknout $900.000 v další vlně, jež dá vzniknout
$810.000 v třetí vlně, a tak dále, než se celý proces odehraje cca 28x, než se vyčerpá jeho
„potenciál tvořit peníze“. Cílový efekt potom je...

Nekryté peníze vzniklé v bankách = až 9x objem vládního dluhu.

(pozn. překl. - tady to autorovi početně nesedí, 9x objem prvotního dluhu se dostalo ven již v
prvním „kole“ půjček, pokud se skutečně toto „kolečko“ úvěr – vklad - rezerva projde 28x, je
výsledný efekt spíše 100x prvotní objem dluhu. Avšak možná jsou ve hře ještě jiné
skutečnosti.)

V praxi potom je celková zásoba nových nekrytých peněz vytvořených bankovním kartelem
zhruba rovná devítinásobku původního vládního dluhu. Pokud tento přidáme, poměr se
vyhoupne k číslu 10:1, tj. každý vládní dluh vygeneruje cca 10x tolik nových peněz do oběhu,
kolik je jeho objem.

Tato „injekce“ nekrytých peněz do oběhu se samozřejmě neobejde bez důsledků. Tyto nové
peníze jednoduše způsobí, že relativní hodnota všech peněz v oběhu o něco klesne, čímž
způsobí inflaci. Inflace je skrytá forma daně. Praktické důsledky jsou potom podobné, jako
kdyby nám byla část peněz vzata daněmi, takže..

Nový vládní dluh = skrytá daň ve výši až 10x objem tohoto dluhu

Aniž si toho byli vědomi, američtí občané v průběhu let zaplatili, navíc ke všem daním a
federální dani z příjmu, skrytou daň ve výši desetinásobku státního dluhu! Ani toto však ještě
není konec příběhu. Jelikož naše peníze jsou umělým konstruktem, bez čehokoliv o co by se
opíraly, kromě dluhu, jejich množství v oběhu může stoupat nebo klesat. Když si lidé berou
více dluhů, dostává se do oběhu více peněz, což způsobuje vyšší ceny a inflaci. To zpětně
způsobí nárust úrokových sazeb, čímž dojde ke „zdražení“ úvěrů a lidé si jich berou méně.
Navíc pokud lidé splácejí své úvěry a další si neberou, množství peněz se zmenšuje a ceny
stagnují. Toto je přesně to co se stává v obdobích politické nebo jiné nejistoty. Střídání těchto
period expanze a kontrakce objemu penežní zásoby je potom skrytou příčinou jevu...

Hospodářské konjunkce a recese (BOOMS, BUSTS, AND DEPRESSIONS)

čtenáře už asi nepřekvapí, že z tohoto jevu nemá užitek občan, ale banky, potažmo kongres a
politici, kteří tímto posilují svou moc, a penežní plánovači z bankovního kartelu jménem
FED, kteří takto ovládli americké občany do moderní formy feudalismu, aniž ti o tom jen tuší.

Rezervní poměr
 55

předchozí čísla jsou založeny na výši povviných rezerv 10%. Je však třeba si uvědomit, že
toto je čistě umělý poměr, který může být kdykoliv změněn, například na 1 ku 20, 1 ku 50,
nebo ho úplně zrušit, podle toho jak penežní plánovači určí. Tímto způsobem může být
penežní zásoba nafukována v podstatě nekonečným způsobem, změna tohoto poměru je třetí
cesta, jak FED může ovlivnit velikost peněžní zásoby v oběhu.

Národní dluh nemusí vždy způsobit inflaci

Jelikož FED má schopnost „zpěnežit“ v podstatě jakokouliv výši vládního dluhu, a protože
zvyšování peněžní zásoby v oběhu je primární důvod inflace, zdá se logické vyvodit, že jedno
bez druhého nemůže být. Ve skutečnosti tomu úplnětak být nemusí.

Banky mají monopol na výrobu peněz. Dále, peníze jsou vytvářeny jen tehdy, kdy jsou
„zpěněženy“ (proměněny v peníze) nové dluhy FEDem nebo komerčními bankami. Pokud ale
ale obligace vládního dluhu nakoupí privátní sektor, použije k tomu peníze, které již v oběhu
jsou, a tím žádné nové peníze nevzniknou. Nákup vládních dluhopisů veřejností nezpůsobuje
inflaci, nákup centrální bankou ano. Toto je hlavní příčina toho jak se USA podařilo v 80.
letech držet infaci na velmi nízké úrovni, i když jejich výdaje byly vyšší než kdy předtím.
Nastavením úrokových měr na zajímavou úroveň bylo dosaženy téměř úplného odbytu
vládních dluhopisů mezi veřejnost, i z jiných států. Navzdory masivnímu novému dluhu bylo
vytvořeno jen velmi málo nových peněz, protože na jejich nákup bylo použito již existujících
peněz. Toto je ale bohužel pouze dočasné řešení – dnes, tyto obligace se postupně blíží svému
datu splacení a jsou nahrazovány zase novými, tj. novým dluhem, které navíc musí pokrýt i
nahromaděné úroky. Tento proces zákonitě musí jednou dojít do stavu, kdy FED nebude mít
jinou možnost než skoupit zpět veškerý dluh z 80. let, tj. nahradit všechny tehdy investované
privátní peníze nově natištěnými nekrytými penězi, plus další velké množství na pokrytí
úroků. Potom, pravděpodobně, poznáme skutečný význam slova inflace i v USA...

Na druhé straně, FED má možnost vyrábět nové peníze, i když vláda se vláda nezadlužuje.
Například, výrazné zvětšení objemu penežní zásoby v době před krachem r. 1929 se dálo
během doby, kdy byl národní dluh postupně umořován. Každý rok během období 1920-1930
byl přebytkový, tj. vláda utratila méně než vybrala. Masivní nárust penežní zásoby byl
umožněn konverzí privátních bankovních úvěrů na „rezervy“ s dobrozdáním FEDu a dále
jeho nákupem tzv. záruk („acceptances“) od komerčních bank, což jsou kontrakty jejichž
předmětem je nákup zboží.

Tyto možnosti jsou nyní ještě větší. Nový penežní zákon z roku 1980 (Monetary Control Act)
umožnil FEDu přeměnit v peníze v podstatě jakýkoliv dluhový certifikát, dokonce včetně
dluhopisů zahraničních vlád. Jeden ze zjevných cílů tohoto zákona je umožnit dostat pod
kontrolu ty vlády, které se zadluží u amerických bank a nebudou schopny splácet půjčky.
Pokud FED vyrobí nový nekryté americké dolary a vymění je za bezcenné dluhopisy
zahraniční vlády, celý proces je mírně komplikovanější a delší, než předchozí popsaný, ale
výsledek je stejný. Nové dolary jsou vyplaceny cizí vládě, a poté do amerických bank kde se
stanou rezervami. Konečně, nakonec se dostanou do U.S. penežního oběhu formou půjček,a
vynásobené 9x. Cena za tuto transkaci je opět zaplacena americkým občanem, ve formě ztráty
kupní síly dolaru. Je tedy vidět, že expanze peněz, následována inflací, již nepotřebuje více
zvyšování U.S vládního dluhu. Do té doby dokud budou existovat potenciální kupci
nekrytých dolarů, může tento proces pokračovat.
 56

Nicméně, nesmíme zapomínat, že jeden z hlavních důvodů proč by FED vytvořen, je aby
mohl kongres utrácet a půjčovat si bez toho, aniž by občané tušili že jsou zdaňováni. U.S.
občané ukázali trestuhodnou lhostejnost k této plíživé hrozbě, která se dá vysvětli snad jen
tím, že jednoduše nerozuměli a nerozumí, jak funguje metoda „Mandrake“. Tím pádem, v
nynější době existuje jen velmi nepatrná pravděpodobnost, že by s tím někdo něco udělal. V
praxi, ačkoliv tedy může vytvářet peníze i bez nově vznikajícího U.S. vládního dluhu, je třeba
počítat s tím, že zadlužování iniciované kongresem bude pokračovat.

Důsledky tohoto všeho jsou velice závažné. Jelikož celá naše penežní zásoba je svázána z s
dluhem, splacení dluhu by v podstatě znamenalo zmizení veškerých našich peněz. To by
samozřejmě těžce poznamenalo ekonomiku. Skutečnost je taková, že dokud bude FED
existovat, amerika nemá jinou možnost než zůstat ve stále rostoucím dluhu.

Expanze vede ke kontrakci

Zatímco je bez debat, že mandrake metoda vede k expanzi peněžní zásoby, tento proces
funguje i obráceně. Peníze opět zmízí z existence splacením prvotního dluhu. Když se penězi
umoří dluh, tyto jsou vráceny do Systému a jednoduše zmizí z existence zničením dluhopisu
nebo vymazáním účtu v počítači, odkud původně pošly. Tedy, velmi podobný mechanismus
jakým byli peníze zprvu vytvořeny bankovním kartelem, můžou a jsou za „odtvořeny“. Nad
tímto procesem však FED nemá kontrolu. Když masa veřejnosti jednoduše začne být
odolnější k úvěrovým nabídkám, a větší měrou splácí než si půjčuje, potom penežní zásoba
mizí.

Na rozhodnutí zda si vzít úvěr nebo ne, může vliv mnoho psych. faktorů, i tehdy pokud jsou
úrokové míry uměle nízké: zda nehrozí ekonomické recese, zda nehrozí válka, politická
nestabilita, a mnoho dalších. Občané tedy mohou říct jednoduše „Ne, děkuji“ na jakékoliv
nabídky úvěrů a tím jednoduše zmařit cíl FEDu napumpovat více peněz do ekonomiky. Pokud
se to stane, starší úvěry jsou spláceny aniž by byly plně nahrazeny novými, a celkový objem
dluhu se zmenšuje, což znamená že i objem peněz se změnšuje, protože v moderní americe
peníze = dluh. A je to toto proměnlivé množství peněz, jev , který by nikdy nemohl nastat
pokud by peníze byly kryty a představovaly skutečnou hodnotu, které je prapříčinou téměř
každého cyklu ekonomické konjunkce a recese v historii.

Závěrem, můžeme říct že moderní peníze jsou jednou grandiózní iluzí upečenou bankéři
společně s mocichtivými politiky, a je velice trpké, zjištění, že každý jeden národ, který v
minulosti přistoupil na podobné schéma peněz, byl v důsledku tímto ekonomicky zničen.
Dále, v současné struktuře penežního systému v podstatě neexistuje cesta, jakým se z tohoto
„otroctví“ vymanit. Oprava. Jedna možnost vlastně existuje – kongres má stále pravomoc
„zrušit“ FED, a prohlásit tento dluh za nezákonný a neplatný. (U.S veřejný dluh je v současné
době něco kolem 9 000 miliard dolarů. USA mají velký problém splácet jen úroky, splatit
jistinu je už nemožné..)

Zdroj: The Creature from Jekyll Island - The Reality Zone. Překlad Jan Pěkník

Poznámka překladatele – jedná se o článek amerického autora, tudíž se popisují americké

reálie. Nakolik je článek platný i pro situaci např. v České Republice, nechť posoudí každý
sám..
 57

Jak se peklo 11. září 2001(?), aneb pryč s konspiračními

Zajímavosti k 11. září 2001, aneb pryč s konspiračními teoriemi

Poctiví historici budou souhlasit, že u každé významné události v historii se objeví nejméně
jedna, obyčejně však hned několik divokých konspiračních teorií. „CIA zabila Hendrixe“,
„papež zavraždil Johna Lennona“, „Hitler byl napůl vlkodlak“, „mimozemšťani nahradili
Nixona jeho klonem“, atd. atd. Čím větší událost, tím více směšných a nemožných žvástů
kolem ní.

Těžko překvapí, že také události z 11.9.2001 daly podnět k vytváření takovýchto absurdních
historek. A jako vždy, je zde bohužel pár důvěřivců, kteří jsou ochotni věřit povídačkám bez
ohledu na fakta nebo racionální analýzy

Jedna z nejšílenějších teorií o událostech 9.září, která vyvolala téměř kult konspiračních
nadšenců je, že byly způsobeny 19 fanatickými arabskými únosci, vedenými géniem zla
jménem Usáma bin-Ládin, kteří nebyli vedeni jinou zjevnou motivací než „nenávistí k naší
svobodě“.

Nikoho nevzrušuje, že autoři tohoto komiksového příběhu vytvořili propletenou síť bludů a
nepodložených závěrů, aby je vypustili na internet a do médií a dosáhli toho, že jinak
racionálně uvažující lidé propadli této kletbě. Normálně bych se něčím takovým nezabýval,
ale dopad těchto paranoidních výplodů začíná vyžadovat alespoň trochu racionální analýzu,
která by je odkázala k ostatním podobně pitomým konspiračním fantasmagoriím.

Tyhle teorie mají také vyvrátit, že extrémistický Bushův režim byl nepřipraven a zaskočen
takovými útoky, že se na jejich organizaci nepodílel a že by je okamžitě zastavil, jak by jen
byl schopen. Slepě ignorují, že US Air Force nereagovala, přesouvaly se akcie aerolinií, Bush
se v den útoku od rána choval podezřele, že budovy WTC byly kontrolovaně zbořeny,
Pentagon byl zasažen raketou a mnoho dalších mnoho dalších dokumentovaných důkazů, že
Bushův režim byl v pozadí útoků. Strůjci konspiračních teorií zarputile tvrdí, že 19 arabských
únosců nějakým způsobem současně ovládlo 4 letadla a pohybovalo se téměř 2 hodiny ve
vzdušném prostoru USA, narazilo s nimi do významných budov, zatímco americké výzvědné
služby neměly tušení co se to děje a letecká obrana nevěděla, co si má počít.

Nesnáze s tak stupidním příběhem vyžadují, aby se objevily trochu věrohodnější fakta, která
by odvedla pozornost od základních nesmyslů – a tím se celá historie posouvá na úroveň
mytické fantazie přímo gargantuovských rozměrů.

Není jednoduché použít racionální analýzu u tak bezbřehé stupidnosti, ale proto vlastně píšu
tento článek. Také je pozoruhodná lehkost, s jakou tvůrci konspiračních teorií mění své
takzvané důkazy vždy, když jsou nějak zpochybněny. Ihned, jakmile je nějaký blud odhalen,
 58

jednoduše jej nahradí dalším a zapřou, že ten první kdy existoval. Případně, pokud mají
uzavřený celý kruh nekonečně se měnících fantazií, vracejí se k původnímu bludu a popírají,
že byl někdy vyvrácen, čímž se celý kruh může opakovat. Tato technika se jmenuje
„nekonečná smyčka“ a chrání tvůrce konspiračních teorií, aby neviděli nic jiného než své
patologické závěry.

Podle této smyčky se 19 Arabů zmocnilo 4 letadel tak, že přemohli pasažéry a posádku
pomocí pistolí, nožů, boxerů a plynu a pak použili elektronické bezpečnostní systémy, které
propašovali na paluby letadel aby letěla na jejich cíle.

Tahle nehorázná konstrukce se hodí jen pro hard-core příznivce konspiračních teorií. Zaprvé,
je opominut trapný detail, že v letadlech nebyli žádní Arabové. Pokud tam byli, museli
bychom popřemýšlet nad tím, jak to udělali, aby se dostali na paluby, aniž by je zachytila
bezpečnostní kamera a aniž by byli registrováni v seznamu pasažérů. Ale tahle zvědavá
otázka, jak se asi dostali na palubu, je příliš přízemní na vzrušující svět konspiračních teorií. S
nejasným tušením, že museli použít falešné doklady (nikdy nevysvětlí, jaké doklady tedy měli
použít a jak nakonec dovedly k odhalení jejich skutečné identity) rychle pominou tento
problém a předloží vzrušující historku o tom, jak byli někteří z těchto fiktivních zloduchů
zrovna před nástupem do letadla hledáni, protože vypadali podezřele. Jak se naneštěstí stává,
když se člověk zamotá do lží, dostane se záhy do nesnází. Jak by tedy mohli nastoupit do
letadla se vší svou výbavou, když je hledali? A když už používali plyn v uzavřeném prostoru
letadel, měli by se také omámit, pokud by ve svých zavazadlech neměli plynovou masku.

„Promiňte, pane, nač máte ve svém zavazadle boxer, pistoli, plechovku s plynem, plynovou
masku a elektronický bezpečnostní systém? Dárek pro vaši babičku? Výborně, pane. Prosím,
pokračujte.“ „Velmi zvláštní“, myslí si pracovník ochranky. „To je už čtvrtý Arab, který nemá
arabské jméno a právě nastoupil do letadla s nožem, pistolí nebo boxerem a plynovou
maskou. A proč se bezpečnostní kamera pokaždé vypne, když se taková postava objeví? To je
zase den…“

Položíte-li tyto základní otázky zastánci konspirační teorie, nejspíše přeskočí k prohlášení, že
víme, že byli na palubě, protože platili letenky svými kreditními kartami a pronajímali si na
svá jména auta. Jestliže tedy použili kreditní karty, které je identifikovaly, jak to dát
dohromady s tvrzením, že použili falešné doklady, aby se dostali do letadla? Jenomže teď
běží naplno nekonečná smyčka, kterou se konspirační teoretici povznášejí přes tyhle nízké
rozumové úvahy. Připomenou vám, že pasy únosců byly nalezeny v místech katastrof. „Tak
co?“ vykřiknou triumfálně a jejich pohled fanaticky plane. Hmm? Tak oni nastoupili do
letadla s falešnými doklady a měli s sebou ještě i pravé pasy? A tady se smyčka uzavírá a
tvůrci konspirační teorie netrpělivě připomínají: „Kdo mluvil o falešných dokladech? My
dokonce víme, na kterých sedadlech seděli. Jejich přítomnost je dobře doložena!“ No a
smyčka startuje znovu. „Jak to, že tedy nejsou jejich jména v seznamech pasažérů?“
„Prosťáčku, oni si přivlastnili totožnost jiných cestujících!“ A tak dále….

Nakonec, fascinován touto kruhovou metodou tvorby bludu, přejde racionální skeptik k další
otázce v očekávání následujících rozkoší, které jej čekají při sledování tohoto neobyčejně
pitomého příběhu. „No a jak se mohly jejich pasy zachovat při nárazu, který úplně zničil
letadla a všechny pasažéry?“ Odpověď je ovšem něco ve smyslu, že se jedná o podivnou
shodu náhod, takovou hříčku osudu, která se z času na čas přihodí. Znáte to, jako že jeden
člověk vyhraje v loterii čtyřikrát za sebou. Je to astronomicky vzácné, ale stát se to může…
 59

To je další oblíbený myšlenkový pochod tvůrců konspiračních teorií. Posun k neověřitelným

jevům, k nimž dojdou bez jakéhokoli důkazu, který by je mohl podpořit. Postupně spekulují o
soustavě velmi neskutečných událostí a neuvěřitelných shod okolností, které to dokládají.
Námitky ohledně značné nepravděpodobnosti jednotlivých událostí odbývají tím, že se prostě
někdy stane i nemožné (což je v jejich světě zpravidla permanentně). Existuje poučka zvaná
Occamova břitva, která praví, že pokud není důkaz o opaku, je obvykle nejprostší vysvětlení
správné. Tvůrci konspiračních teorií nenávidí Occamovu břitvu.

Abychom se bavili dále, pojďme dále za fantastickou historkou o 19 neviditelných Arabech a

položme otázku, jak se asi zmocnili letadel. Únos letadla není jednoduchá věc. Unést letadlo
tak, aby pilot nebyl schopen upozornit pozemskou kontrolu je téměř nemožné. Pilot
upozorňuje pozemní kontrolu na únos navolením čtyřmístného kódu. Neotřeseni touto
přízemní otázkou, konspirátoři trvají na tom, že 11. září se neviditelní únosci zmocnili letadla
poměrně surovým způsobem, při němž ohrožovali lidi boxery a noži a pouštěli plyn (předtím
si pochopitelně nasadili plynové masky), ale udělali to tak šikovně, že posádka letadla neměla
šanci navolit únosový kód. A to ne u jednoho letadla, ale u všech čtyř. V tomto místě jejich
verze musí tvůrci konspiračních teorií opět využít metody neověřitelných jevů.

Takže nyní, když naši neuvěřitelně šťastní únosci převzali kontrolu nad letadly, všichni čtyři
piloti s dech beroucí zručností a jistotou vedou letadla k hroznému konci, všichni čtyři
neochvějní ve svém rozhodnutí spatřit za chvíli Allaha. Mimo jejich psychotické nenávisti k
„naší svobodě“ to byla fanatická oddanost islámu, která jim dala skálopevnou vůli k tomuto
činu. To je zvláštní, protože podle další části této slátaniny tihle hoši strávili noc před svou
mučednickou smrtí s pitím a holkami, dokonce zapomněli Korán v baru – opravdu ryzí
muslimské chování – a pak o páté ráno vstali, aby uskutečnili nejutajenější operaci v historii.
K uvěření se nám překládá, že měli dostatečně jasnou hlavu na to, aby si ještě osvěžovali
dovednosti, jak létat letadlem četbou leteckých manuálů v arabštině cestou na letiště v autě.
Víme to, protože zřejmě ty manuály zanechali v autě proto, abychom je našli.

Je to čím dál lepší. Jejich praktický výcvik byl údajně omezen na Cessny a letecké simulátory,
což ale nebrání přesvědčení, že se mohli zmocnit letadel a uměli je řídit až do strašného
konce. Jestliže měli letecký výcvik za takových podmínek, které by jim poskytli kdekoli na
světě, není jasné, proč by měli riskovat, že je americké tajné služby odhalí když budou mít
výcvik na Floridě místo někde na Středním východě. Ale tyto úvahy jsou světu tvůrců
konspiračních teorií úplně cizí. Jsou natolik chyceni v rotaci svých myšlenkových smyček, že
jejich nemožné výplody jsou téměř uvěřitelné.

Když si takto triumfálně ustanovili základní bludné okruhy na dokládající mýtické Araby,
zbývá pro tvůrce konspiračních teorií porvat se s problémem, proč z jejich letadel nic nezbylo.
Každý z těch, kdo sledoval nekonečně opakované záběry druhého letadla vrážejícího do WTC
si musí pomyslet, že bylo plné výbušnin. Letadla nemohou vybuchnout a také nevybuchují
způsobem, jak to je na záznamu.

Snad oni mýtičtí Arabové pronesli balíky výbušnin na paluby letadel a dokázali je aktivovat
tak, aby explodovaly bezprostředně po nárazu a kompletně vypařily letadlo? To je dostatečně
velký problém i pro tvůrce konspiračních teorií, kterým zde připadá jednodušší objevit nové
fyzikální zákony, jen aby se bludy nerušeně mohly rozvíjet.

Nebyly tam žádné výbušniny. Nebylo to dílo Američanů. To letadlo se rozpadlo na prášek po
explozi jeho palivových nádrží! Pozoruhodné! Pomalu hořící palivo tryskových motorů, jehož
 60

základem je kerosin a které při hoření vytváří teplotu maximálně 800°C náhle přijalo
vlastnosti třaskaviny, která vypařila 65 tunové letadlo na obláček dýmu. Co na tom, že letadlo
takové velikosti obsahuje kolem 15 tun oceli a titanu, jejichž teploty tání jsou přinejmenším
dvojnásobkem teploty hoření kerosinu – a to ponechme stranou bod varu, který by
vyžadovalo vypaření letadla. Pak musíme započítat téměř 50 tun hliníku. Tedy zhruba 8kg
kovu na 5 litrů kerosinu.

Pro tvůrce konspirační teorie jsou tato nepohodlná fakta pouhé třesky plesky. Jejich odpověď
neobsahuje nic faktického ani logického. Jako kouzelník tahající z klobouku králíka,
předkládají vytrvale přesvědčení o ničivých explozivních kvalitách kerosinu, dosud vědě
zcela neznámých, které ale nyní právě objevili. Snadno ignorují, že nikdy dosud, alespoň v
historii letectví, nedošlo k tomu, že by se letadlo kompletně vypařilo po explozi palivových
nádrží. Konspirační teorie se nyní opírají o Hollywoodské scény, ve kterých jsou efekty vždy
mnohem větší než ve skutečnosti a určitě větší než intelekt těchto kreténů. „Víme bezpečně,
že letadla byla výbuchem při nárazu zcela rozprášena.“ oznamují s naprostou jistotou.
„Podívejte se na nějaké filmy s Brucem Willisem.“ Je snaha doložit to nějakými příklady?
Jestli nějaké známé případy jsou, pak snad pocházejí z jiných pramenů, než jsou filmy Bruce
Willise.

Teď se bystré oko konspiračního teoretika zužuje při tušení koutku, kam se může schovat a
promyslet další úhybné manévry.

„Ach, ale letadlo nikdy předtím do budovy nenarazilo, takže kdo může říct…“ dodají ještě s
mazaným úšklebkem.

Jenomže letadla narážela do budov dříve i nyní a žádné se úplně nevypařilo.

„Ale to nebyla velká letadla, neměla tolik paliva“, vykřiknou už hystericky. Takže ne tolik,
aby se kov vypařil.

„A nebyla to unesená letadla!“

Předpokládáte, že během nárazu se projevily nečekané nebo náhodné vlastnosti hořícího

paliva?

„Vy jste snad blbý…“

Přestože nárazy do budov jsou vzácné, letadla občas narazí do skal, ulic, jiných letadel, zanoří
se do půdy nebo mají na palubě bomby, ale nikdy se zcela nevypaří. Co je tak zvláštního na
věži, která je převážně ze skla? Tvůrci konspiračních teorií se opět vracejí ke své oblíbené
nekonečné smyčce. „Je prokázáno, že letadlo při nárazu úplně explodovalo.“

A tak se pohybujeme sem a tam mezi „prokázanými skutečnostmi“ a „nikdy dříve se to

nepřihodilo, takže nemáme srovnání“. Tvůrci konspiračních teorií se tedy spokojí s tím (jako
ostatně spousty ostatních lidí) že letadlo ve WTC nebylo naplněno výbušninami a že okamžité
shoření a vypaření letadla v obrovské ohnivé kouli bylo stejné jako v případě všech leteckých
havárií, na které si vzpomenete. Nekonečná smyčka – stále dokola.

Tvůrci konspiračních teorií ale musí překonat mnoho dalších překážek, proto musí připojit
ještě kreativní vyžití nově objevených šokujících ničivých kvalit kerosinu. Musí objasnit, jak
 61

Arabové zařídili tak elegantní vertikální zhroucení obou věží WTC. Protože se nehodí
nejpřirozenější vysvětlení, že šlo o kontrolovanou demolici, musí prohlásit, že se budovy
zhroutily díky hořícímu kerosinu.

Zde je nutné odsunout bokem druhý termodynamický zákon a předpokládat, že kerosin je

nejen neuvěřitelně destruktivní, ale dokáže se recyklovat k druhému hoření navzdory zákonu
o znehodnocení energie. Můžeme vidět, že kerosin se spotřeboval nejen v náhlé katastrofické
ohnivé kouli, která docela vypařila 65 tun letadla, ale ještě se vrátil do druhého kola, aby při
teplotě 2000°C hořel další hodinu na místě srážky a rozpustil ocelovou konstrukci
mrakodrapu jako máslo. A současně ještě tekl dolů výtahovými šachtami, aby zakládal další
požáry. Ve škole nám říkali něco málo o zákonu entropie, ze kterého vyplývá, že určitá dávka
paliva hoří jen jednou. O tom se můžeme běžně v reálném světě přesvědčit, aniž bychom na
to vlastně nějakou střední školu potřebovali. Ale pro konspirační teorii to není problém. Její
hlasatelé nám s klinem oznamují, že pár tisíc litrů kerosinu stačí na:

- úplné odpaření 65 tunového letadla,

- v dostatečném množství zbude na to, aby hodinu udržel intenzivní požár, jehož teplota
dosahuje bodu tání oceli (dvojnásobek maximální teploty hoření paliva) a
- ještě zbytky mohou stékat výtahovými šachtami a po celé budově najednou zažehnout ničivé
požáry

Ten kerosin je ale opravdu pozoruhodná věc! Jaká hrůzná představa, že v domě, kde jsem
bydel v dětství, byly kerosinové teplomety, které se mohly stát smrtícími bombami. Jeden
nešikovný pohyb a celá ulice se mohla vypařit. Už nikdy si nevezmu na táboření kerosinové
lampy. V jedné vteřině bezelstně věšíte lampu a v další – bum! – docela se vypaříte se
zbytkem kempu a ještě zbude dost té strašné látky na založení masivních lesních požárů.

Tihle tlachalové teď prohlašují, že běsnící inferno údajně tvořené zázračně se recyklujícím a
neuvěřitelně žhnoucím kerosinem roztavilo, nebo aspoň natavilo ocelovou konstrukci
mrakodrapu. Pomíjejí skutečnost, že kouř vycházející z WTC byl černý - tedy oheň měl
nedostatek kyslíku a tím pádem nedosahoval tak vysoké teploty. Vytrubují, že teplota v
budově dosahovala 2000°C, přestože to podporuje důkazům i fyzikálním zákonům.

Za těchhle absurdních okolností pokračují s tvrzeními, že ocelové nosníky změkly a spadly

přímo dolů místo aby se ohýbaly, kroutily nebo padaly bokem.

Takže nejen že předefinovali kvalitu hoření paliva, popřeli druhý zákon termodynamiky a
změnili strukturální vlastnosti oceli, ale nenechali stranou ani gravitační zákon?

Věž se zřítila téměř jako předmět volně puštěný z výše. Je fyzikálně nemožné, aby se takto
zřítila, kdyby se horní patra postupně propadala na nižší. Podle tvůrců konspiračních teorií
byly ovšem gravitační zákony ráno 11. září dočasně pozměněny. To značí, že zlá mentální síla
těch hrozných Arabů nezná hranic. Ještě po své smrti byli schopni, mocí svých zlých duchů,
zbořit věž rychlostí, která je podle gravitačních zákonů nemožná a nenarazili na odpor
konstrukce ze žáruvzdorné oceli, která by měla odolat síle hurikánu stejně jako nárazu letadla,
které vybočilo z letové dráhy.

Určitě tito konspirační šílenci nikdy nedělali své domácí úkoly z fyziky a byli pro to schopni
vymyslet přesvědčivé důvody.
 62

„Muslimští teroristi mi ukradli sešit, pane učiteli.“

„ Ne paní učitelko, kerosinový ohřívač vybouchl a vypařila se celá ulice kromě mého pasu“

„Víte, pane učiteli, školní autobus byl unesen Araby, kteří mi zničili úkol, protože nenávidí
naši svobodu“

A nebo prostě nepochopili, co znamená termín „kreativní věda“ a domnívali se, že to, co
splácají dohromady, je prostě jejich domácí úkol z fyziky.

Enormní žár, pocházející z toho podivuhodného kerosinu, podle tvůrců konspiračních teorií
znemožnil identifikaci mnoha obětí z WTC. DNA je žárem zničena (vlastně ani není třeba
2000°C, stačilo by dobře 100°C). A tak je zvláštní, že podle konspirační teorie se vlastnosti
DNA náhle změní, jakmile přejdete do jiného města. No vážně! Jestliže vás Arabský terorista
zabije v New Yorku, vaše DNA bude těmito teplotami zničena. Ale pokud jste arabským
teroristou zavražděni ve Washingtonu DC, vaše DNA bude natolik robustní, že odolá
teplotám, které dočista vypaří 65 tunové letadlo.

Ano, tenhle nesmysl se týká tvrzení, že raketa, která zasáhla Pentagon, nebyla raketa, ale
jeden z unesených letounů. Aby dokázali tohle neuvěřitelné tvrzení, odvolávají se na
propagandistické vyjádření Bushova režimu, které stupidně prohlašuje, že všichni cestující na
z tohoto letadla, kromě jediného, byli identifikováni pomocí vzorků DNA z jejich sedadel,
přestože z letadel jinak nezůstalo vůbec nic. Letadlo při výbuchu palivových nádrží úplně
shořelo, ale lidé uvnitř něj byli, kromě jediného, identifikováni pomocí DNA testů. Takže
kvalita DNA je odlišná podle toho, v jakém jste městě, anebo možná podle toho, jakou
historku chcete právě prodat.

Povídačka o tom, že jedno z unesených letadel zasáhlo Pentagon je opravdu docela kiks. Kdo
to přesně nezná, Pentagon tvoří pět prstenců budov, mezi nimiž je volný prostor. Každý
prstenec je 9-10 metrů vnitřněji a mezery mezi prstenci jsou podobné. Objekt, který prorazil
do Pentagonu mířil pod úhlem 45° a prorazil téměř kruhový otvor o průměru 3,5 m přes tři
prstence (šest zdí). O chvíli později se kus zdi z vnějšího prstence o šířce 20 metrů zhroutil.
Protože letadlo, které mělo podle konspirační teorie do budovy narazit, má rozpětí křídel 38
metrů a délku 45 metrů a ani uvnitř ani mimo budovu nebyly nalezeny zbytky letadla,
trávníky venku zůstaly čisté a zelené, že by se na nich dál hrát golf, tohle šílené tvrzení je
jasně fyzikálně nemožné.

Ale no tak, změnili jsme kvalitu hoření tryskového paliva, normální vlastnosti materiálů, z
nichž se staví budovy, vlastnosti DNA, gravitační zákony a druhý zákon termodynamiky, tak
proč, krucinál, nekouknout na ty drobné prostorové nesrovnalosti? Vždy jsem si myslel, že
zní vědecky, když pozorujeme, že pevné těleso nemůže proniknout jiným pevným tělesem,
aniž by zanechalo otvor přinejmenším stejného obvodu. Podle konspirační teorie jsou to opět
prázdné žvanění. Nesouhlasí to s jejich bludnou představou, které se drží, tak „to musí být
špatně“. Marná je snaha získat vysvětlení, v čem to je špatně.

Tvůrci konspirační teorie se ocitají ve zvláštní panice, když se mluví o raketě v Pentagonu.
Nervózně opakují, že letadlo se vypařilo při explozi palivových nádrží tak, jako se to stalo ve
WTC (nádherná opakující se smyčka). Jako brouk postříkaný Biolitem běhají vpřed a vzad v
posledních šílených smrtelných křečích. Nejprve vysvětlí, že otvor ve zdi je tak malý, protože
letadlo neproniklo zdí a shořelo venku, pak náhle obrátí a vysvětlují 75 metrů dlouhou díru po
 63

raketě tím, že letadlo proniklo tak daleko do budovy a shořelo uvnitř (přestože na budově
nejsou jakékoli stopy takového požáru). Opravdu kreativní vysvětlení je, co se stalo s křídly
letadla. Křídla se odlomila a přitiskla se k trupu, s nímž pak pronikla do budovy a zeď se pak
za letadlem zavřela jako kus masa.

Když se to hodí, prohlásí ještě, že letadlo klouzalo po svém břiše (bez ohledu na neporušený
trávník), zatímco ve stejnou dobu očití svědkové tvrdí, že se letadlo zanořilo do budovy strmě.
Jak dají dohromady tato tvrzení je opravdu perla stupidity.

Až budou jednou pravdu zoufalí, můžete si být jisti, že se objeví konspirační teorie s UFO.
Arabové jsou ve spojení s marťany. Mimozemšťané posbírali zbytky pentagonského letadla a
zazdili část díry v budově. Dali Arabům pilulky neviditelnosti, aby se dostali do letadel. Malí
zelení mužíčkové byli spatření, jak několik týdnů před útoky hovoří s bin-Ládinem.

I když národ naléhá na odvolání zrádce Bushe a zastavení jeho nekonečných petrolejových
válek, stejně to tyhle konspirační idioty neovlivní. Dál budou domýšlet pitomé konspirační
teorie o mýtických Arabech, příběhy, které jen hrají do ruky extrémistickému Bushovu
režimu.

Kdyby nebyly tak zlé časy, mohli bychom tyhle cvoky pobaveně sledovat z povzdálí. Ale za
těchto okolností musejí pochopit, že podvod, který se stal 11. září 2001 a následující válečné
zločiny ve jménu „odplaty“ jsou příliš vážné věci, abychom je nechali být jen tak.

Ti, kdo jsou opravdu závislí na konspiračních bludech by si měli najít jiný ventil pro svou
Paranoiu

Je čas skončit s ubohými konspiračními teoriemi o 11. září 2001

http://911review.org/debunkingconspiracies.html

Copyright - Gerard Holmgren

 64

Svetový finančný systém

David Icke: ta komatózní veřejná lhostejnost umožnila, že nás obsadila vojska a ta jsou nyní
za rozbřesku připravena k útoku

12/10/08

Již se nesmějí …

… ale ani já

Zdravím všechny

Dobrá, dobrá, dobrá. Je to už pár týdnů. Je to divný a surrealistický pocit sledovat, jak se obsah
knih napsaných za téměř dvacet let odehrává před vašima očima na televizní obrazovce, a
mohu potvrdit, že vám to nepřináší vůbec žádné zadostiučinění. /Pozn. jm: ano, je to tak.. ani
mně ne... tak rád bych řekl, mýlili jsme se ve všem, svět je jiný, než jsme vám o něm říkali!
Není, je ještě mnohem ... horší, bohužel. A je to proto, že se necháte tahat za nos a spíte tvrdým
spánkem. ./

Spíše než „říkal jsem vám to“, by měla následovat reakce „co s tím uděláme?“

Rok za rokem jsem vykřikoval dva klíčové koordináty, které potřebujeme pochopit, abychom
napravili to, co se ve světě skutečně děje. Tedy a) chtěli nás ti u vlády dostat a b) metody,
 65

kterými nás tam chtějí dostat.

Dejte si to dohromady, a svět zjevného zmatení, chaosu a komplexnosti nabude křišťálové

jasnosti.

Toto je struktura globální tyranie, kterou rodiny s patřičnou pokrevní linií a jejich páníčkové
vypracovávali tisíce let.

Může existovat pár dalších prvků, jako Středovýchodní unie, ale toto je v podstatě ono.
Nakonec dokonce i národní státy zmizí, protože jednotky vlád budou nahrazeny menšími
regiony, aby se rozmělnila jakákoliv jednotná reakce na výše uvedenou konstrukci.

Hlavní metodou, kterou jsem používal pro prosazení této agendy, bylo to, co jsem nazval
problém-reakce-řešení, což funguje asi takto: vytvořte problém skrytě a obviňte z toho, co jste
v tajnosti vytvořili, někoho nebo něco jiného; řekněte lidem prostřednictvím nekritických a
patetických oficiálních médií verzi problému, které chcete, aby masy uvěřily; pak otevřeně
nabídněte, prostřednictvím změn ve společnosti, „řešení“ problému, který jste sami vytvořili.
Tímto „řešením“ je vždy zavedení větší centralizované kontroly.

Vezměte si tyto jednoduché poučky a aplikujte je na události posledních několika dní a týdnů,
a vše začne zapadat.

Bankovní „kolaps“ byl navržen chladnokrevně, aby vytvořil „problém“, který může vést k
„řešení“ – masivní centralizaci moci do rukou „soukromých“ a „vládních“ systémů, z nichž
oba jsou vlastněny a kontrolovány sítí stejných rodin.

Podívejte se výše uvedený diagram a uvidíte tam „Světovou centrální banku“, těleso, které
 66

chce elita zavést pro kontrolu celého globálního finančního systému. Důsledkem
ekonomického zmatku, který nyní vidíme, je návrh „vyřešení problému“ bankovního chaosu a
„zajištění, aby se to nikdy neopakovalo“.

Zatím, aspoň pokud vím, výraz „Světová centrální banka“ nepoužili, ale je to přesně to, co
mají na mysli, když mluví o nové struktuře dozoru nad globálním bankovním systémem. Toto
téma bylo shrnuto v titulku v anglickém Daily Telegraph: „Globální finanční krize: potřebuje
svět nového bankovního policistu?“

Jak příhodné, že britský pan Sleeze, Peter Mandelson, člověk z pozadí Tony Blaira, byl tento
týden ministerským předsedou Gordonem Brownem přiveden zpět do vlády jako „ministr pro
obchod, podnikání a regulatorní reformu a prezident obchodní komory“. Povšimněte si: ministr
pro „regulatorní reformu“.

Byl přiveden zpět přesně ve správném okamžiku, aby zajistil podporu ze strany UK novému
globálnímu tělesu, které má kontrolovat bankovní a finanční systém. Není to volený člen
parlamentu, ale to není v demokracii, jakou je ta britská, žádný problém. Namísto toho z něj
byl udělán „doživotní pér“, což mu zajišťuje křeslo v nevolené sněmovně lordů, čímž se
kvalifikuje, aby se připojil k vládě.

Mandelson, syn reklamního manažera v Jewish Chronicle, se vrátil zpět do vlády poté, co
sloužil čtyři roky jako komisař pro obchod (nevolený byrokrat) u evropské fašistické diktatury,
pardon „unie“. Jeho předchozí dvě role ve vládě skončily tak, že byl nucen rezignovat kvůli
obviněním z korupce.
 67

Tato iluminátská spojka byla dosazena právě včas, aby poskytla své „řešení“ bankovní krize:
novou „mašinérii globální ekonomické vlády“, jak to nazývá. Gordon Brown sám řekl, že
globální regulace „urgentně potřebuje modernizaci a reformu“, a šéf Mezinárodního měnového
fondu také volal po globální organizaci, která by dozorovala finanční systém. Toto téma
uvidíme propagované neustále.

Jak článek v Telegraph uvedl:

„Takže, jak se světoví centrální bankéři shromáždili tento týden ve Washingtonu DC na

konferenci MMF-Světové banky, aby zde probrali krizi, velkou otázkou, které čelí, je, zda
nastal čas založit globálního ekonomického „policistu“, aby se zajistilo, že krize 2008 se
nebude nikdy opakovat.“

Klasické problém-reakce-řešení.

Ale bankovní krize má mnoho dalších prvků. Tito lidé jen zřídka, pokud vůbec někdy, dělají
něco jen z jednoho důvodu. To je důvod, proč spojení teček u velké řady témat a událostí je tak
důležité, aby se tato hra odhalila.

Další věc, kterou jsem zdůrazňoval zhruba od r. 1977, je role Číny v tom všem. Čína je
obrovským centrem konspirace a v mnoha způsobech odráží globální společnost, kterou se tito
nemocní lidé snaží zavést.

Čína byla pěstěna staletí a byla připravována na svoji roli klíčového hráče v časech, které nyní
zažíváme. Bylo mi před mnoha lety řečeno jedním insiderem, abych sledoval vynořování se
Číny jako ekonomické a vojenské mocnosti, protože tehdy akce opravdu začnou.

No, a máme to tu.

 68

Čínský „ekonomický zázrak“, založený na otrocké práci, která podrývá výrobní náklady
v celém světě, vyprodukoval horu peněz, které byly použity na nákup cizího dluhu. Drží více
než jeden bilion dolarů v amerických vládních dluhopisech (dluh) a v dluhu amerických
vládních hypotéčních půjčovatelů Fannie Mae a Freddie Mac, nyní zachráněných před
kolapsem politickou intervencí.

Ale dokonce ani tyto biliony dolarů ani zdaleka nevypráví celý příběh, protože zde chybí
čínské investice v soukromých amerických korporacích a čínskou vládou používané třetí
strany na zakrytí rozsahu této držby.

Dejte si to vše dohromady, a Čína získává ještě větší kontrolu nad americkou ekonomikou, a
může tuto moc použít na zničení toho, co zbylo z amerického finančního systému. Pokud
prodá svá masivní dolarová aktiva, hodnota „mocného dolaru“ se propadne, a pokud nebude
dluh splacen, může se dožadovat amerických aktiv, ano, vládních aktiv, stejně tak jako si
banka vyžádá při zabavení váš dům, pokud splátky neplatíte.

A Spojené státy jsou nyní deset bilionů dolarů v dluhu, který každou minutu neustále roste.
„Supervelmoc“ je v podstatě zbankrotovaná, a je vydána na milost svým zámořským věřitelům
– obzvláště Číně.
 69

Vzhledem k tomu, že tento plán je určen pro válku, do které bude zatažena severní Amerika,
Evropa, Rusko a Čína, nabývá to ještě větší důležitosti, stejně jako zapletení amerického
ministra financí Henry „Hanka“ Paulsona do bilionového (otevřená peněženka) „nouzového
vyplacení“. Kdo tento dluh sbírá?

3. dubna tohoto roku investigativní novinář Wayne Madsen (waynemadsenreport.com)

upozornil na tajný dokument, podrobně popisující sled událostí vedoucích ke stannému právu a
možné válce. Zpráva Madsena uvádí:

„WMR zjistil od informovaných zdrojů z americké finanční komunity, že mezi vysoce

postavenými členy Kongresu a vedoucími jejich týmů koluje alarmující důvěrný dokument
s omezenou distribucí, varující před ponurou budoucností Spojených států, pokud si rychle
nedají do pořádku své finanční záležitosti. Mluvčí sněmovny Nancy Pelosi patří k těm, kdo
údajně tento dokument četli.

Tento dokument je nazván „C & R“, protože se tam údajně uvádí, že pokud Spojené státy
přestanou splácet půjčky a upsané dluhopisy Číně, Japonsku a Rusku, kdy všechny tyto země
drží americkou vládu nad vodou finančně, a Spojené státy jednostranně zruší své dluhy, může
Amerika očekávat válku, která bude mít katastrofické důsledky pro Spojené státy a svět.
„Slovo na C“ v dokumentu znamená „konflikt“.

Druhým scénářem je, že federální vláda bude nucena drasticky zvýšit daně, aby mohla zaplatit
dluhy cizím zemím, až do té míry, že Američané budou reagovat lidovou revolucí proti vládě.
„Slovo na R“ v dokumentu znamená „revoluce“.“

Zatraceně jistě vědí, že se blíží válka, jak jsem tolikrát zdůraznil. Podívejte se na mé novinky
„Policista měl pravdu … Nyní může přijít pouze válka“ v archivu novinek pro předplatitele.
 70

Paulson: muž Číny?

Ministr financí Hanry Paulson má na Čínu velké napojení a je také představitelem bankéřů ve
vládě. Do r. 2006 byl Henry Paulson šéfem Goldman Sachs, a měl velký vliv v rámci debaklu
„nebonitních“ hypoték, který je oficiální výmluvou pro „kreditní krizi“. Nyní, jako ministr
financí, předává biliony dolarů bankovnímu systému, který reprezentuje, a není pochyb o tom,
že se do něj po opuštění úřadu vrátí. Byl dokonce jmenován dalším bývalým ředitelem
z Goldman Sachs, Neelem Kashkari, aby rozhodoval o tom, kdo peníze dostane. U „Goldman
Sachs“, mimochodem, čtěte „Rothschild“.
 71

Neel Kashkari, či „Cash Carry“ (nositel peněz), čímž se nyní stal.

Paulson je mimořádně blízký čínské elitě, a, podle Daily Telegraph, navštívil Čínu více než 70
krát. Všechna tyto pospojovaná fakta nejsou náhodami. Rozvíjí se zde plán, a děje se tak na
mnoha frontách.

Tento týden Bank of China oznámila, že kupuje podíl ve francouzské bance LCF Rothschild, a
říká, že bude rozvíjet služby privátního bankovnictví a správy aktiv pro nové čínské boháče.
Ach, myslím, že budou dělat trochu víc, než jen toto.

Čína a další zahraniční zájmy vlastní Ameriku stále více, a jak jsem říkal nejméně deset let,
bylo zamýšleno použít Ameriku pro zničení Ameriky, jak vojensky, tak finančně.

Spojené státy byly dlouho používány pro ostrou střelbu, jak finančně tak doslovně, ale
bouchačka je nabíjena jinde, většinou v Evropě. Amerika byla sražena na kolena
prostřednictvím válek a finančního zmrzačení, a to je přesně to, co se stát mělo.

Proč? Podívejte se znovu na strukturu globální vlády. Světová vláda, světová armáda a světová
centrální banka nemohou mít totální kontrolu, pokud existuje „supervelmoc“ s politickou,
vojenskou a ekonomickou silou, která by mohla jejich rozhodnutím říct „ne“. Amerika musí
být zničena, a to je důvod, proč byl dosazen synáček Bush, aby se zajistilo, že řekne a podepíše
cokoliv mu je řečeno.

Bohužel, ti s naprogramovanou vizí „Ameriky Johna Wayna“, demokratičtí voliči, stejně jako
republikáni, byli příliš slepí, než aby viděli něco, co je tak do očí bijící.
 72

Americká finanční a vojenská síla

Těsně předtím, než jsem tento týden odjel z Ameriky, slyšel jsem, jak těm, co se staví proti
bilionovému „nouzovému vyplacení“ amerických bank (otevřené peněžence), bylo
vyhrožováno stanným právem, pokud tento zákon neprojde. Americký poslanec Brad Sherman
z Kalifornie řekl:

„… Mnohým z nás bylo při soukromých konverzacích řečeno, že pokud budeme v pondělí
hlasovat proti tomuto zákonu, spadnou nebesa, trh by se mohl propadnout o dva nebo tři tisíce
bodů hned první den, a o několik tisíc bodů druhý den, a několika členům bylo dokonce
řečeno, že pokud bychom hlasovali ne, bylo by v Americe stanné právo.“

Struktura pro vojenský dozor v amerických ulicích, když bude vyhlášeno stanné právo, je nyní
již na místě, a celý seznam prezidentských dekretů je aktivován, což bude znamenat skutečně
fašistickou diktaturu, před kterou někteří z nás tak dlouho varovali. To samé je naplánováno
v Británii a kdekoliv jinde, pokud lidé vyjdou do ulic na protest proti tomu, co se děje.

Pak je tu světová armáda. Řekl jsem v A pravda vás osvobodí, napsané v r. 1994, že světová
armáda vznikne sloučením „mírových“ sil OSN a NATO. Tento týden ruský ministr zahraničí
Sergej Lavrov vyjádřil své zděšení, že OSN a NATO tajně podepsaly dohodu o spolupráci bez
toho, že by si návrh přečetly všechny členské státy OSN.

Tato dohoda deklarovala, že tyto dva sekretariáty budou pracovat společně, se společným
cílem „udržet mezinárodní bezpečnost na základě charty OSN a jistých mezinárodních
direktiv“. A teď, brr, co by to mohlo znamenat:

Pod záchytným radarem, aspoň pod radarem oficiálních médií, se toho dělo tolik, zatímco
 73

masy sledovaly nejnovější hru nebo seriál. Jak frustrující bylo vidět, jak byla tato varování
ignorována a zesměšňována, přičemž dnes jsme tomu mnohem blíž.

Jděte spááááát… spěteeeee…

Tato komatózní veřejná lhostejnost umožnila, aby byly připraveny struktury pro realizaci této
agendy tak rychle, že jakmile bude stisknuto tlačítko, opona se zvedne. Vždy měl přijít čas,
kdy vše, co bylo skryto, mělo vyjít na povrch, kdy „nový svět“ byl instalován jako
transformace globální společnosti.

Bylo to jako shromažďování armády pod rouškou tmy, a jakmile se rozbřeskne, je na cíle
zaútočeno ze všech stran a ve stejnou dobu. „Kde se to všechno vzalo?“, budou cíle brečet, ale
co se toho týká, „nepřišlo“ to z ničeho. Bylo to připravováno dlouho předtím, než nastal útok –
zatímco lidé spali.

Útok, kterému nyní čelí planeta Země, se připravoval tisíce let. Lidé si toho nebyli vědomi, a
dokonce když se v posledních 20 letech začala objevovat varování a osvětlující informace,
většina z nich se buď smála, nebo se dívala jinam.

Nyní se kuřata vrací domů, a mají na sobě vojenské boty.

Jak se nyní chytíme příležitosti jednat, když je tato hra odhalována denními zkušenostmi?
Nebo je lidská rasa tak odpojená od vědomí, že bude oči zavírat stále nebo zatuhne strachem?

To brzy uvidíme.

Nyní zde sedím, neskutečně unavený, po pěti týdnech téměř nepřetržitého cestování a mluvení
v Evropě a pak v Americe. Je neskutečné, jak vás to zasáhne, jakmile přestanete. Ale přijde
pondělí ráno, po troše spánku, a jedeme znovu z plných sil. Toto není doba na odpočinek, není
to doba na vzdání se svobody, když čelíme výzvám, které nás nyní potkávají denně.

Právě naopak.
 74

Ano, je to doba výzev, ale také nabízí nádhernou příležitost – POKUD se dostatek zadků
zvedne z gauče a bude ochotno se zapojit do společnosti.

Toto proberu hned příští týden.