DEJINY HUDBYPeriodizace dajin_hudby ‘Terminem ,periodizace djin hudby* rezumime rozdélené hudebniho vvoje na jednotliv’ slohova obdobi se spoletaymi Charakteristickymi znaky. PFitom je nutno konstatovat navaznost hudebniho vjvoje s vyvojem spolegensko-ekonomickym. (O vytvorent kvalitnich systémd periodizace dejin hudby a soutasné i historick¢ho vyvoje v komplexu usilovala fada teoretiki, ystémy periodizac a) vSeobecnt historické pravek, slarovEk = venik Clov8k ~ 1.476 nl. stfedovek = 476 ~ 1492 novov8k = 1492 ~ soutasnost b) étenénihistorickeho vivoje podle postupu spoletensko-ekonomicky) = prvobytné pospolnd spoletnost, otrokafsky Fd, feudalismus, atd ©) kulturné-historické élenéni podle uméleckych sloht: ~ sloh roménsky, goticky,renesanenf, at 4) hudebné-historieké élenént: ~ ale se teoetikove rzni pti vymezovéni charakteristickych zak jednotlivgch obdobi nap HUGO RIEMANN (1849 - 1919) - pfedal némecky teoretik a jeho periodizace zi: -starov8k, stiedovek, renesance, dba general basu, hudba 18. 8 19. stoleti = pro toto lent je typickterminologicki nejednotnost pi oznatovint historic- Yeh obdobi, ime kad pojem vychézi z jing terminologické oblast VLADIMIR HELFERT (1886 - 1945) - vYzmamny éeskj teoretk, studi o periodizaci publikoval ve sborniku MUZIKOLOGIE | (1938), za rozhodujfetkrtérium povaduje zejména vztah Jednohlasu a vieelasuv djinéch Hudebni peri 1) monodisini Gednohlasy) sloh orient a Feeky - obdobi od potitku hudebniho mySlent az do prelomu 5. a6, stolet ni. 2) monodidinisioh choréin‘ a sv&tsky: a) chorélni- 7, -2. pol. 13 stlet,jednoblasg cirkevn zpév, zejména gregorisnsky choral by svétsky -2. po. 10, 2. pol. 13.solet, francouzské a némeck ryttsks pisné, du- chovnt a svétské lidové pisné, obdobi Casové shodné s roménskjm a ts teéné gotickjm slohem 3) polymelodicky (vieeblasi) sloh - 14. - 16. stolet, obdobi easové shodnés renesanct, sloh zalozeny na vedent nékolika rov- noceneh hlast,typicky vokélni styl ,a capella —bez néstrojoveho doprovodu, zakladni kompoziénitechnikou se stivé kontrapunkt, z novych forem vyniké moteto a m8e, vrchol predstavuje $ generac nizozemskyeh Skol Vyjznann! pfedstavitelé GIOVANNI PIERLUIGI DA PALESTRINA ~ skola timsks - vokéint ANDREA a GIOVANNI GABRIELI ~ Skola bendtské - instrumentiint 4) melodicko-harmonicky sloh ~ 17. I. pol. 18. stole, bdobi éasové shodne s barokem, slodka melodicks je ovnocend se slozkou harmonickou - vzhledem k tomuto kompoziéninu prineipu trv obdobt v zisadé a2 do 20. stoleti,dochizi ke vaniku novych forem — opera, oratorium, kantéta, sonia, fuga, con- certo grosso, sdlovy Koncert, ad Vyznamni pfodstavitelé: JOHANN SEBASTIAN BACH, GEORG FRIEDRICH HANDEL mus ~2. pol. 18. stoleti symbolicky ziver r. 1827 (imrti Beethovena), z novgch forem ptina8i pFedevSim sondto~ ‘You formu, které se uplatnila zejména ve étyfveté symfonii s menuetem, néstrojove sond- 18, hudbs Komomtatd ‘Vyznamni predstavitelé: JOSEF HAYDN, WOLFGANG AMADEUS MOZART, LUDWIG VAN BEETHOVEN 6) romantismus ~ 19. stoletl, znamend pedevsim propagaci programni hudby (hudby zahrmujei mimohudebnt némét, nape literdmi, vtvarny a pod), ven nirodnich Skol; dBi se na rany, vrcholny a pozdnt Rozu2leni romantismu: a) rany— CARL MARIA VON WEBER ~ tvirce rané romantické pisné FRANZ SCHUBERT ~ rané romanticka pisei ROBERT SCHUMANN - pisei, programni klavimn sladba FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY — programni orchestrélini predehra FRYDERYK CHOPIN ~ klavinnt skladbanovoromantismus ~ HECTOR BERLIOZ. programn{ symfonie FRANZ LISZT ~ symfonicks bésent RICHARD WAGNER ~ opera jako hudebni drama «) pozdal ~ CESAR FRANCK ~ novg piistup k pris hudebnim motivem (2v.cyklickyprineip) 1) hudba modem ~pfelom 19. a 20 soleti~souéasnost, pfiznagny je néstup novch smér,expresionismus a pod, obdobi nent dosudukoneno, hudebni kompozin technika Se stile ¥yvil ) wrchoIng. MONODIALNi SLOH ORIENTALNi A RECKY Vanik uméni a podétky hudby Historicky se jednd 0 obdobi pravéku, 0 tu fizi vivoje tlovéka, kdy ji2 dokizal vyjéafit své mySlenky primitivni feet a dochézi k +rozvoji jeho hlasovych a manudlnich schopnosti. V této dobé tedy vanikala prvnt primitivni umélecké dfla, které vSak je8t® neméla funkei estetickou, ale kultickou ~ zp8vem a tancem chtél Glovsk ovlivnit nadpfirozent sily a ziskat jejich néklonost. Predpoklédané impulsy vzniku huddby: 1) verugend mluva a2 , Sprechgesang™ (mluvozpév) ~ teorie L.Jandéka 2) rytmus price —teorie O.Hostinského 3) zpé pti — Ch. Da 4) primitivni signaly Charakter tehdej8i hudby vyvozujeme z dochovanych pamatek: a) nésténné malby v jeskynich, zde je zachycena pFedevsim kultické funkee hudby. Nejstar8im dokladem z obdobt paleolitu se sta- Ja malba v jeskyni TH bratf* ji2né od Toulouse ve Francit zobrazujici éarodéje v masce hrajictho na flétnu &i na primitivni smyécovy néstro}. ») primitivnt hudebni néstroje: palcolit star8i doba kamenn) — zpo8étku se jednd o lomozné idery kament se signalizaénim postinim, dale chfestitka, kost- teny Gi dfevény fi€ak, pozdeji kosténé pista, ulita di zvifect rob. V jeskyni Pekarma na Mora Ve byla nalezena kosténd skrabka + dfevénd hiilka, 2vuk pravdépodobné slouzil k zahénéni zlych duch. holt (mlad8f doba kamennd) ~ objevuji se pi8aly z kosti s vrtanfmi dirkami (Francie ~ u Poitiers byla nalezena pista s 5 u- ‘mele vrtanymi dirkami), dale hlinény buben a hlinény zvonek. doba bronzov’ ~ novy kov slouil k vjrobé zvonti, puklic, trub a roh. V této dobé pravdépodobné vanikly také néstroje strun- ~harty, lyry. LLze se domnivat, Ze toto nejstarsi obdabi lidskych dajin dalo vzniknout nastrojtim strunnym, dechovym i bicim. CCharakter tehdejsi hudby byl velmi primitivnt, konkrétn pamstky se nedochovaly, musikologie vychazi z poznatkt z hudby primi- ivnich narod. ~ melodie ~ nejprve typ distanéni, kdy se népév vine mezi ténem vy3sim a ni28im pomoet riznych prichod®, pozdaji typ konso~ ‘nanéni, kdy vychozi tony stojf v poméru kvartovém, Fidéeji kvintovém. Objevuji se zérodky stupnicovych Fad, predev- ‘im t2v. stupnice pentatonicko-anhemitonické (pttistupiiova bezpalténova), nejéastaji ve tvaru d—f—_g~2—c. iace ~ kolisavé, nepfesnd nus — bohatY a zejmé pro tehdejSi hudbu nejdilezitajst int Hudba exotickich kultur 5000 ~ 500 let pfed na8im letopodtem (0 r02voji hudebnich kultur v obdobi rozhrani pravéku a starovéku se dochovalo jen mélo zprav. Za nejzniméjst lze povazo- vat systémy hudby éinske (¢ ni souvisl japonské), malajské, indické a arabsko-perske. Z hlediska spolesenského uplaméni hudby 2de pretrvava funkce kultickd, hudba se vSuk dale stiva obrazem svétového Fé ‘a hyonou mravntsilou. ‘Spoletny znak uvedengeh Kultur: - v souladu s dobovsm rezvojem spoleénosti dochizi k technickému a vjrazovému zdokonale~ ‘ni hudby. V souvislosti se zlepSenim stavby néstrojé dochazi k hlubsimu propracovant jed- notlivgch tonovych soustav. Systémy se shodujf v zachovant intervalu oktavy, t6nové vzta~ hy v rimei oktivy se rz, typick¢ je uzivant mikrointervald. Soustava indicka ~ 22 stupiia v rémei oktavy Soustava arabskii—24 Soustava malajska ~ neni dosud zcela vyjasnéna, pi. u zvonkovjch a xylofonovych orchestri je oktava vyplnéna 5 kroky po 6/5 celeho ténu, plipadné 7 kroky po 17/20 ténu.Sousta nska ~ nejdokonalejtteoretick4 soustava, znajfjakyisi ,omornt* ton, dale 12 tonovou fadu jako predobraz tempero- vvaného ladéni. hudby exotickjch kultur: icky, Evropanu vzdaleny, souvisi s charakterem melodiky, bisnickym metrem &i pohyby ela, nejpravydelngiaisystém, Indie a Arabic —nejsloZitg8i systém -ineloika ~ 2iv4, souvsi se stupnicovymi fadami, za neat uzivané Fad plat pentatonické stupnice anhemitonick (aapt. cdf g~ a) dale pentatonické stupnice ditonické (spojue piltony s velkou tere, napt.¢~ des —f— i stupnice celaténové, Postupné dochizi ke zjednoduSovéni, mizi uzii mensich interval ne paltony. monické 7k absence harmonickYch vztaht “hoterofonie = rdznoblas — primitivn vieehlas bez harmonicktho zékladu, vanika nejednotnosti ve sborové interpretacijednohiasu, Melodie byva tasto zdiraznéna soubé2nymi postupy v tercifch, kvartéch &i kvintich -slohoyg Fad ~ osobité zékonitosti kazdé Kultury,tyka se zejmena melodie, rytmu a formy. Indové jej oznaéyj jako réga, Arabové mégam. { ndstroie~ kaad kultura pouzivala osobité narod hudebnt néstroje napt, Cina ~ gongové hra, ku — échin = eterovy nastro} Ardbie loutna Indie — sitar= kytarovy néstrojs hruskovitym korpusem a dlouhym krkem vina = dmkaef ndstroj se 2 ozvutniky, dfevénym a pod krkem zavéSenym ozvuentkem tykvowym -obsazeni ~ tiznorodé, p8v a néstrojovélra se upatiyt samostan8 &i ve smiSeném obsazeni, asto se spojut v dramatickych Titvarech, ObIibé se tsilo malé komorn obsazeni, al i velké sbory a orchestry. V Malajsku vynikajzvonkove a xylofonové orchestry sjemnou zvukovou barevnosti. Pod vlivem magickeho kultu se ve zpévnislozce t€2uplatut ‘ihzné 2vlé8tnosti jako nepfirozené tvofent tnu, vsrazné nosové zabarvent apod. as) Pro Evropana byva éasto celkov duchovni orientace této hudby obtf2n8 pochopitelnd. Zvukova barevnost se Zasto stivala inspiract hudby 19. a 20. stolei, zeiména impresionismu. Egypt, Mezopotimie, Série Vyvoj hudebni kultury souvist s vyvojem stétnich titvari t8chto civilizacs, a to od 4.tis. pted n.l. Z hlediska spolecenského uplatnéni hudby Ize op&t hovotit o souvislosti s magii a bohosluzbou, navic se rozSituje oblast esteticko-uzitkova, ky napf. hudba zvySuje lesk panovnického dvora (napf. hudebnice hraji pro potéseni faraéna). Hudebnici se ztejmé t&sli lepSimu spolecenskému ppostaveni, nap. trubaé se uplatioval jako posel. Jako hudebnice se prosazovely t&2 Zeny “Zakladnim pramenem pro pozndni techto hudebnich kultur se stavdjf predevsim vytvarné vyobrazent, napf. hriti na rizné nastroje, V Eaypté pattly k oblibenym zejména harfy pouzivané souborové (harfa obloukova, thlové, ramennt apod.), dale sistrum = bohosluzebné chrastitk. Hudba tidovskd ‘privy oni obsahuje zeiména bible, nets rozkv8tnastl za krile Davida a Salamouna v 10. stn. Nejvsrazndi se uplathovala ‘Vaalmech, Které mély pozdi vlivna gregoriénsky chor. Sborova melodika bylaprost a blzila se recta, sslovabyla bobatt ‘Nejnmejsthudebninfstroje: nobel —obdoba fecké Iyry [inna = harfovycrkaclnéstroj kre Davida {ola (Keren) ~ zvifeciroh, bohosluzebny néstroj Monodidini stoh Feck} — teckd hudba ‘Vieobeent historické periodizace: 1) doba myticka —3. ts. ~r. 600 pt. n. 2) doba klasické —r, 600—r, 400 pf. n. 1. 3) doba helénistické ~ r. 400 pe. n. 1. ~ 300 n. I. Helfertovo zikladni Easové vymezent: 500 pt. n. 1. = 300.1 V Recku se hua stiva nezbytnou soutésti Zivota spoletnosti, Kladny vetah Reka k hud se sta pfikladem pro celou antika i ratura pozdejsich generaci, Recka mythotogie pfipisuje vynélez. hudby bohu Apollonovi ~ nézev wmnisike™ (Feeky hudba) je Duvozen od Apolionovyeh druzek ,miz*, Bth Dionjsos inspiroval vnik 2ivelné dramatické hudby, bih Pan vanik hudby lidové Flodba prosia vjvojem, Ktery odpovidal vyvojifecké spoletnosti, nevét8irozkvét nastéva v dob vrcholné Fecké demokracie v Seat peuRecké hudebni teorie: Zéklad — sestupny tetrachord = sestupné uspotdany sled 4 tnd v rimei Gisté kvarty Druhy ~ 1) dérsky — el — h = Gidajn® typicky fecky 2) frygicky dl — 3) lydicky - cl —g Spojenim 2 tetrachord veniké oktochord = oktavovt fada = harmonic RRecky tonovy systém: 1) systéma teleion ametaboton (soustava dokonalé neménitelnd) al ~ A + Vznka ze zaklacni harmonie pfelozenim spodniho tetrachordu nad hori — venik tonove tady s predpo- nou HYPER, dale pfelozenim homtho tetrachordu doli— vanik Fady s ptedponou HYPO 2) systéma teleion metabolon (soustava dokonalé méniteind) = nad sted soustavy je postaven 5.dérsky tetrachord (d1 ~ 1 ~b~a) jako zaklad k modulacim Pozn.: Pokraéovin teorie po Feckém divadle Notace: - velmi jednoduché, uaivé pismen Tecké abecedy psanyich nad text CCharakter fecké budby: heterofonie —riiznohlas rytmus — urvovan bésnickym metrem, takt v nagem slova smyslu nebyl zniim melodie ~ vychaz{ z tetrachorda slohovy Fad ~ nomos, v zésadé se blizil na8i formé, prisnédodr2ovén Social postavent hudebnika bylo vyznamné, ve spoletnosti byli vazent, spolek zv. ,Svaz uméleit Dionssovyeh* Pamétky; - zachovain jen mal potet “ Nejzndméjsi: Seikiloya pisei — vytesand na néhrobku v Tralesu v Malé Asii kolem r. 100 pf. nl. 2 hyimny na boha Apollona ~ vytesdny na sténé pokladnice v Delfich kolem r. 150 pf. nl. Recké divadlo: - Hudba byla nejprve tizce spojena s vivojem bisnictvi 1) solove lyrické pisné — tzv. lesbické kola = bisnifka Sapfo z Lesbu a Alkaios — kolem r. 600 pr. n.1. 2) sborové lyricke pisné — Pindaros z Théb —kolem r. 450 pe. nul. 3) dithyramos — pvodné hymnicky sbor na potest boha Dionysa, pozdéji se z n8ho vyvinul kantatovg ttvar pro s6la a sbor 44) Fecké divadlo ~ vrcholné uplatnni hudby ‘Vsanamni autotitragédil - Aischylos, Sofoklés, Euripidés Autor komedii ~ Aristofanes Ziudebniho blediska se stfidaly asti mluvené, zplvané Gi melodramatické, sélové a sborové. Tragédie byvaly obohacené 0 Yalozp8v &i sélové arie. VEdy se jednalo o jednohlas, zpivany v unisonu &i oktavach, éasto v unisonu doprovézeng brégem na aulos ‘tava Fecktho divada: - yetinou bylo stavéno v ptthodnych ptirodnich podminkich, kde svah sloutil jako hledist® ~ Cést: I) hleilt8~stupovite uspotadané, obvykle ve tvaru podkovy 2) orchestra ~palkruhova, polomér az 15m, postor, kde se pohyboval sbor, tan, pobyby komentoval 8 5) skéne -jedindstavba vfeckém divadle, vastné Satna pro here, ped ni pstavek proskenicn, na eho? see se pohy- ‘bovali erci = Horeck soubor: -tlenn,nikdy nehrila Zena, typicky dlouhy,splyvav) Sat, vyepavky zvétSovaly objer 18, sandaly svyso- kimi podrizkami zv.coturny, masky’s velkjm tstnim otvorem zesilujieim zvuk Pokraéoviin Fecké hudebn‘ teorie: = wibom® vypracovand soustave, v20r pro cel stedovék DRUNY TEORETIKG: a) hanonikové —vychizejtz matematickjch zikladd, hudba je jevem stojieim na mat. prineipech, presto i ndzonyidealistcks = hudba je harmonit str ~ v zikonitostech hudby se projevjtzikony vesmiru ~predstavitelé Pythagoras, Eukleidos +) harmonikové — raise citem v hudebnim projevu, vychtzet z hudebni praxe, pedstaviteléAristote- Tes, Aristoxenes Tarenisk «) systematikové ~ spojen!ebou smérl, diva zikiad stfedoveké teri, predstavitelé Boethis (5-63 ni) Vatah zakonitostihudby a vesmiru: prima = 11 = jaro = slunce foktiva = 1:2 = leo = slnce kevinta = 2:3 = podzim = Jupiter (Zeus) Ievarta = 3x4 = zima= Mars (Ares) tercie~ velki + mali = Mesic\Vsichodiskem pro méteni akustickyich vztah byl monochord = jednostrunng nastroj s posuynou kobylkou, zkracovéni struny ‘Konsonantnt intervaly ~ prima, oktéva, kvinta, kvarta Disonantaf intervaly —tereie, sexta Pythagorejské uéent o disonantnosti 3 a 6 virazné ovisdalo i stfedovékou hudbu. Uplatnéni hudby: - velmi rozsahlé 1a) kultické »b) vSestranné spolevenské — tecké divadlo, olympijské hry ¢) mravné vychovné ~ ve Skolstvi ~ 2de v¥znam ,.nauky o ethos” (ethos = mrav). Rekové rozlisuji hudbu spole- Eensky prospésnow a Skodlivou. Propracovany systém vztahu hudby a v/chovy, napr. hudba v toning dérské je svym charakterem schopna vychovavat charaktem{ muze, Nastroje: - velké mnodstvi ~strunné, dechové, bici 1) kithara—7—11_strun, zékladni nérodn{ néstroj 2) lyra— mensi potet strun, doméci nastro} 3) aulos — dvouplatkovy predchiidce hoboje, systém 2 trubic 4) salpinx — rovné kovova trubka, vojensky del, v Rimé nézev tibia $5) Panova flétna = syrinx. 66) vodni varhany — tvaircem byl Ktesibios, prineip — vzdusny proud se reguloval vodnim tlakem ‘Tbict nastroje - meni obliba ndstrojitharfovsich a kytarovych Druhy reprodukee: 1) s6lova — kitharistike, auletika 2) zpBv s doprovodem nastroje — kitharodie, aulodie 3) spojeni hudby s tancem — orchestika Rimské hudba Nevaniklo 2 nic noveho,v zisadé plejatysystém feck. Na rozll od Recka, kde mélo ume za tkol vadelvat a zuslechtova, \itimé se stalo predevaim zabavnott slozkav. Uplatnni zvliét ve fon hv satirickeh vlozkach (Intermezza) ¥ pozdn orchestce (tz. pantomima), kteé pila Goh dneSniho bale hiucns hbo ~ uplanént v eek, predevsim ‘athany. Nastavé rozSifent potty clend divadelniho soubor, objevue sei Zena. Pokle esteticko-vchovného pasaben hudby se bdrddi | ve spoletenském postavent hudebnik ~ byloSpatné a byi to vétSinou otek. Monodidini sloh chordini a svétsky 8) CHORALNI - 7.—2. pol. 10. stolott Stfedovek = feudalismus Celé stfedoveké umént bylo poznamendno nadviidou eikve, R, 313 se stalo kiestanstvi stétnim nibozenstvim pro Rim. Krestanstvi znamenalo pro rozvijefici se feudalismus daleditou jednotictideologickousilu, Nezbytnou slozkou kfestanské liturgic (ohosluzby) byla hudba, zejména zpEv, Nejstart kfesCansky"zpév vjrazé ovlivnily Zidovské Zalmy a hymny. Hospoddfsky a politicky rozpad tge fimske na €ést vchodni a zpadnt v r. 395 znamenal také rozdleni vivoje hudby. P choco oblast ~ zeitkevntho hlediska je nejdilebicjs\ obFad Fecko — byzantsks (vsrazné syrské vlivy) Pivodnt kritke predzpévy, vsuvky a dozpévy v 2almech, t2v.troparia, se postupné v 5.7. stoletirozrisaly ve stofické hymny, tev. kontakie, a dale vcelé eykly hymnd, tv. kénony. Nejendméjsi soubor kénond predstavuje Oktoeehos (Osmilasnik) dain od Jana Damascenského z 1. pol. 8 stole ccapadn oblast kFestanst!zapadnt &ésti tie timské (pdr, 476) ptejimalo zaky vivoje ve vichodni si, lturgickjm jazykem je latina, Postupné dochézi k samostatnému vivo Pron snaha o utfiden! a sjednoceni pvt ~ milinsky biskup AMBROZ ve 4. st, sim by! udajné autorem nékolika Zalmb. Vysledkem byl tz, AMBROZIANSKY CHORAL. Dab snahe o ufidént (evizy) chordlu —Fimsky pape REHOR VELIKY (Gregorius Magnus) 590 ~ 604. Vysledkem byltzy. GREGORIANSKY CHORAL = Fimsko-katolcky liturpick) zpev. Pole poslednich védeckyeh poznatki sedan ne- jedna o zisluhu Rehofe Veliktho, choral by se mél jmenovat timsky nebo novorimsky. kgshor Veliky obnovil v Rim® scholu eantorum (8koku pévet),kreré méla za Uikol dbat o stylovou reprodukei chorélu a pecovat o vychovu peveckcho dorostu. Greg. choral se postupn® Stil po Evrope. Sttediska dale petujt o stylovou tradici greg. chordlu, Mezi zamé klistert Skoly patff; Nemecko ~ Reichenau Aniglie ~ Canterbury Syyearsko ~ Sant Gallen (Havel)Dal samostatnou vyvojovou oblast ekevnich zpéviibylo dzemt Spanéiska s tv. mozarabskgm obFadem (nizev podle nadvlé- dy Mauri od 8, st. Charakterstcké znaky greg. chorélu: - Zpisab reprodukce: a) responsorisini~ pfedzpévik a sbor b) antifonicka — sttidani dvou sbori: = Melodia: - pod vlivem eirkevnichténin, od stylizované recitace na 1 ti 2 ténech postup k bohaté kolorovanym (zdobenym) obrysim ~ Druh zpévu: 1) sylabicky — 1 ton na | slabiku text 2) melizmaticks — vice tnt na | slabiku textu = Rytmus: - nemetrizovany, Hdi se deklamaci slova a charakterem text V8, stoletin.L. se potet zpévi rozrostl, byly zavedeny nové zpevy, pfedevSim hymny k pocté novgch svétci, Piristek souvisel take s tropovanim liturgického textu. ‘TROPY — vysvétlivky, dvahy a celkové vsuvky do chordlu. Beztextové vsuvky se objevujt kratce po r. 800, pozdaji byly vsuvky vybaveny textem a oddilily se jako samostatn¢ itvary. SEKVENCE ~ novy druh efrkevntho zpévu v 9. ~ 10. stoleti, Vznikly sylabickim otextovénim dlouhyjch metizmat pfedevsim nad posleda! slabikou pvu ALELUJA. Tematicky se jedné zejména o oslavu svatch, &im2 se sekvence stavaji ‘obdlobou svétské hrdinské epiky rancho stfedovéku. Z formélntho hlediska je typické prifazovani dvojndsobné ‘opakovanych melodickyich tisekt nestejné déliy (AABBCCDD...) Paped PIUS V. provedl vr. 1568 revizi sekvenci, ponechal jich pouze 5: STABAT MATER - vénovéno p.Marii = LAUDA SION ~ svatek Bo?iho téla = VENI SANCTE SPIRITUS ~svato- dus svatky - VICTIMAE PASCHALI LAUDES - = velikonotnt svitky = DIES IRAE ~ Den hnéva, zpiva se pti smi za zemfelé Autofi_ sekvenet zilstivaji anonymni, pravdépodobné se jednalo o leny tédé, pf. Balbulus. Sekvence se staly inspiraci tady skladeb 19. a 20, stolet, napt. A. Dvofak Stabat Mater, W. A. Mozart — Rekviem a podobné. Usiti choralu: 1) eirkevnt obFady — mie ‘Stavba mie: a) sidlé &ésti = ordinarium ~ Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus... pfevazuje sylabicky zpev ») proménlivé tésti = proprium ~ Introit, Graduale .. 2) tay, cantus firmus ~ pevny zpév, uplatioval se v tenoru polyfonnich skladeb renesance a baroka, stal se zde melodickym a obsahovym zikladem Udréovéni chorslu — zpo&aitku pouze stn tradici, pozdeji se zapisoval do zpévniki, pt. graduél, antifondt. Gregoridnsky choral Ize jako oficialni nabozensky zpév katolické cirkve povazovat za vrchoiné hudebni umén{ stiedovéku Stredovéké hudebut teos ‘Navézala na antickou hudebn{ teorii a izce souvisela s gregoridnskym chorélem. Znalost hudebni teorie nélezela ktradignim sou- astem vzdélini, nebot hudba se ve sttedoveku studovala t€2 jako teoretické disciplina na univerzitich (soutast kvadrivia — matematika, geometric, astronomie, musica) ékled sttedovéké teorie - vzestupny tetrachord, spojenim dvou vzniké oktochord, t€2 ndzev modus = stupnice Druhy stupnie: 1) autentieks — dorska ~d—dl = fiygicki—e~el + Iydicka — f— f1 pozdéji pripojeny: ionské -c— el aiolicka—a~al 2) plagéini ~ pfedpona hypo, vznikaji autentickych stupnie ptelozenim horniho tetrachordu pod spodn Postupné se zaéin4 pouzivat posuvek pro rozligeni dvou —_b~ (ve smyslu nacho ¢6nu yh a,b"). Teorctikové — vét8inou se jednalo o vzdélané éleny Fdu, nejéasté o benediktiny, napt. Balbulus, Hucbald ze Sy. Amandu Quido z Arezza QUIDO Z AREZZA —zemfel r. 1050, nejvyznaénéjSi, jeho nazory znamenali zéklad hudebni teorie po Fadu staleti,napt. spis Micrologus = podrobny w9klad zAsady — oblast notace — ke dvoum tehdy uzivanym linkém (ervené pro , a Aluté pro ,¢1")pripojil dv Gervené Linky = tvdiree solmizaénich slabik, pou2il zaéétek hymny od Paula Diacona k poct® sv. Jana 2 8. st ut, re, mi, fa, so, la, = zAklad hexachord 7- quidonsky hexachord ~ fada 6 tnd, z4rodek duruvé Fady. Hexachortickou mutaci rozumime pe chod z hexachordu do hexechordu jako zfklad dneSni modulace. Stabiky ,mi— fa" musi priit pod piiltén. zakazovala interval 2vetéené 4 — triton — diabolus in musica = Dabel v hudbé Notace Sttedovék: 1) neuny — vanikly z cheironomie, &im2 rozumime starovéky a stfedov8ky zpiisob dirigovani, kdy pohyb sbormistrovy pravé ruky uréoval obrys melodie, neumy jsou souborem tetek a Warek zachycujfeich obrys melodie, vznik v6. stol znaky: —virga vy88i nota punctum —bod virga iacens ~ ni28i nota Spojenim téchto znakéi vznikajiligatury. flexa (clivis) ~ Klesajfef dvounoti a dalst Neumy se nadepisovaly nad slabiky textu, nerozliSovaly rytmus.Postupné se zatinaly psét do notové osnovy s rdznym poétem linek (az 10). Zasluhou Quida z Arezza vznika 4 linkova osnova. Linky se oznatovali kiiti F a C, které urGovali polohu paltonu. Ve 13, sto. se objevuje klie G, Monodidtni sloh svétsky = svetskd hudba stiedovékn 2. pol. 10. tol. —2. pol. 13. stol.) ‘Svétskou kultura stfedoveku predstavujl pfedeviim rytitské pisné.V dobé krizovyich vyprav znamenaji rytiti vedle knézstva vyznamnou spoletenskou a kulturni vrstvu z4padoevropské spoletnosti. Rytitské pisnt souvisely s dobovym bisnictvim a textove obsahovali oblibené dobové naméty — opévovani 2en a jejich ctnosti, dale vypravné livent hrdinskych rytifskych éind zejména zudlosti ktiZovych valek (11, ~ 12. stol.). K vyraznému rozkvétu rytifskych zpévd dochizi ve Francii a Némecku, Francie = kolébka zpévi, obdabf obliby zejména v letech 1100 - 1300 1) troubadouti (¢ti rubadiiti) —jih Francie, predevsim Provence = naméty Iyrické milostné, zpivi se 0 lasce a krase Zen jejich ctnostech, 0 rytitské dvornosti = nejznaméjsi predstavitelé ~ Vilém z Poitiers, Richard Lv{ srdce (Anglie 2, pol. 12. stol.) 2) travefl (francouzky trouver znamené vynalézat) ~ sever Francie naméty epické - opévovni statetnych tind z nésleduiefch Easovyich obdobi: a) udalosti soutasnosti 1b) domiet historické ndméty ~ Karel Veliky a leho druzina, zvlasté Roland ) starovtké niméty — Alexander Makedonsky d) bretonské povésti s mftickymi, legendérnimi prvky ~ rytifi sv. graalu (sv ‘graalem je tfeba chipat posvétnou relikvii = miska s krvi Krista, jet strzei ‘maji za dkol dbat, aby se nikomu na svét# nektivdilo, napt. Lohengrin) - nejznéméjsi pfedstavitelé - Thibaut de Champagne, ‘Adam de la Halle (¢ti Al) - oznatovan za posledniho truvéra, zemfel 1287 ?, autor ssvBziho dialogicksho zpévu Robin a Marion. ‘Vaclav Lucemburskg — bratr Karla 1V., zemfel 1383 “Typické znaky zpevi: = melodi évislé na linii gregorianského chrélu, éasto durovy charakter, zpévnd, svézi + rytmus — Hidi se metrem textu text v ndrodnim jazyee ~ forma ~dasto slozita, pfeviédé dvoudilnost, pouze néznaky tfidilnosti rondel ~ nejjednodusst—a + b/a aa + bla + bi virelais (¢tivirlé) ~slozitejsi 'V obou pripadech se uplatiuje reftém. Jais (éti lei), 1€2 lejch, obdoba sekvenci -druhy zpéva: chanson — milostna pisen balada — tanetnt pise plankty —nétky nad smrti hrdiny pastorely ~ pastytské zpvy serenddy — veterni pisné politické, mravougné pisné. - Casto se setkavame s dialogickym zaméfenim a zpracovéninn.= zpiisob interpretace: 1) primo rytiti = sami troubadour a truvéti ») jongleur (¢ti Zongler,z lat. ioculator = Sa8ek, Sprymat) ~ potulny hudebnik, kterg vstoupil do rytifskych sluzeb, sklédal napévy k basnim svych pand, vpodstaté zpevak, taneénik a akrobat, tery se pti zpvu doprovazel na hudebni néstroj a ptednes své pisné souéasné dokumentoval hereckym projevem. Jako oblibené doprovodné néstroje Ize oznatit viellu, dale lidulu, = dochované pamétky: pliblizné 270 zp8vi troubadourskych a 1700 zpévi truvérskych Nemecko: 1) minnesin i — minnesang = zp8v lésky (minne léska) Potétky nachézime pFiblizné o 50 let pozdaji ne2 ve Francii, minnesang nebyl tak neby! tak umbtecky wybrouseny, hudebné se zde projevuje viiv gregoridnskeho chordlu s citkevnimi toninami, po strance obsahové se vedle rmilostnych a vypravnych hrdinskych némétt uplatiuje také nabozensky mariénsky Kult. - nejznaméjsi predstavitelé: Walther von der Vogelweide Wolfram z Eschenbachu Heinrich von Meissen zv. Neidhart von Reuenthal Na hradé Wartburg dochazelo k pravidelnjm stfetnutim a souté2im ve zpévu, viz.potom opera R, Wagnera Tannhiuser aneb 28pas peveil na Wartburgu. rauenlob — piisobil také v Praze na dvote Véclava Il 2) meistersing#i — meistersang — 14. ~ 15. stol. \V souvislosti se skonéenim kt@ovgch vsprav dochézt k rozvoji mést a méstské kultiry. Meistersingti byli organizovani cechovnim zpisobem — tovarys. nejvjSe stoji mistr (interpret i skladatel). V pisnich nastiva vjrazné zlidovént, prizaénd je textové hrubozmost, Centry hudebnich aktivit se stala pfedeviim mésta Mohué (14, stol.) a Norimberk (15. a 16, stol), zautord vynikl rorimbersk obuvnik Hans Sachs (1. pol. 16. tol.) Viz opera R. Wagnera Mist pévei norimberst,Itlie a Anglie méli na vyvoj rytitskych zpévi jen nepatmy vliv. Potéthy lidové duchovni pisné Lidové duchovnt pisen venikla jako projev zbodnosti prostého lidu, kterému byl latinsky zpivany gregoriénsky chorél Nasrosumiteiny a veddleny, Clrkev dovolovala, aby se idové duchovni pisné zpivaly pti meliturgickyeh slavnostech, nap. pi Trovesih ped kazénim a podobne. Pisné vznikali pod vlivem gregorinského chorslu,pfedevsim na zikladéinvokace (= zvoléni) Kyrie elegon = Pane, smilyj se. Tato invokace dostivala v ndrodnich jazyefch rlznow podobu, napt. ve starovestin€ KrleS, a ve Zora vastivala funk! tefrénu. Pisné melt prostow melodii a resitativ( charakter. Z veskych pisnf pati Kk nejznémejsim Hospodine, pomilyj ny, vPolsku pisei Bogurodziea. Gotické instrumentélni hudba \V obdobt gotiky méla instrumentélni hudba ptedevsim doprovodnou funkei, samostatné se uplatiiovala jako lidova taneén{ hudba Doboveé nistroje zmme pouze z kusfch zprav nebo z maleb. Nejgati uvané nist Fa ee ep yea spoleénost zp je pedstavovaly kara yr, postu’ se objewjekesks cht, abdobou Ts caatend fot Die ake kilo, salterium (= al) ~ nse) lichobeznkoveho va, outa 2) smybeove-—ybcbka, viel, fila 3B amnoveablibené tne deuhy éen, hména ta jednorsks, aso byl spojovinasbubikem 2) ble Yaa duh, ze baby, zvonky [Néstroje se t62 spojovaly s hzngm spoleéenskym uplatnénim. Trubka busina a kotle se stavaly symbolem pro bojovne rytite, organistrun (= niera &i kolovratnik) nélezela Easto nejni28im vrstvam — Zebréci Varhany ~nejprvesvétské upatnnt area py i rtesl byzantii vysianci v 1.757, dvi Karla Velikgho v Ceeich se s nimi seznimil dda vr 812. V chrdmech eo rate Gottovat oa 9 sol Kolem t. 1200 byl zndm ji2velk typ ndstojesrozsahem 3 okt ozifen byly pfedevsim malé typy varhan ~ ptenosny portativ, pozitiv.-istarsi pamdthy ceské hudebni kultury Podtitky dajin hudby na Geském sizemi postupujf v t8sném vztahu s rozvojem jednotlivych stétnich Gtvard (Velkomoravski rise ~ 9, stol, potatky Geského stétu — pfelom 9, a 10. stol,). Zésadn{ vyznam spatfajeme v pFichodu kfestanstvi, kdy se zvlA8t po roce £830 (salzbursky arcibiskup vysv8til kostel kniZete Pribiny v Nitfe) na naSem dzemt spolu s némeckymi misionéti a katolickou Iiturgit 8iFf gregoriénsky choral. Pichod cyrilometod8jské mise na Moravu r. 863 znamenal zavedeni do srozumitelné slovanské liturgie, (Za knizete Vaclava na po’. 10, stol. pfeviddla opét latinsks liturgie, staroslovensky obtad nejdéle v saizavském klastete, ade zrasen r. 1092). Rozdéteni hudebnich pamatek: T) Duchovni hudba uméld — obévuje se na nagem dizemi od 11. stol, vanikala vghradn v klésterech jako anonimni préce kn&zich....pamatky gregorianského choléru. Napt. mis! kléstera ve Vissim Brod8 (12. stol.) antifondt kla8tera ve Zlaté Koruné (13. stol.) 2) Duchovni lidova piseit — Hospodine, pomilyj ny — nejstarsi a nejvémnéji dochovand lidové duch, pisei, Které dosud zije. Vimikla patmé v 11. stol. zlitenil, venik spodivé v invokaci Gospodi, pomiluyj*, které ma pivod v éase cyrilometodéjskem. Nejstarst zipis pochézi s konce 14, stol. prvnf zmiiky © ni ptindsf Kosmova kronika zr. 1055. Pisefi ma hymnicky, recitativnt charakter, népév napfesahuje kvartu, Zpivand pti procesich, slavnostech, té2 viletnd, za Karla IV. zafazena do korunovaéniho ‘obfadu éeskjch krill. (zavér 3 x 2volant Krles = Kirie eleison = Pane, smilyj se. Citace: A. DvoFik: oratorium Sv. Ludmila = Svaty Vaclave — chorél, vyspélejfi nee prvni piseh, vznik ve 13. stol, melod. se blizi ‘gregoridnskému chorélu, rozsah oktivy, 3 znéni — nejstar8i v dorské toniné, obsahové piseit prosebna. NejstarSi zépis z konce 15.stol, kronikat Karla IV., BeneS Krabice z Weitmlle jir. 1368 oznatuje jako vSeobeené znémou.Uplatnéni opet pti slavnostech &i procesich. Inspirace skladeb novodobfch: J. Suk: Meditace na staroteskj choral sv. Véclava (smyZcovy kvartet). J.B. Foerster: oratorium Svaty Véclav zvolént: nikoli Krle, ale Kirie eleison Hudba z obdobi viddy poslednich Piemysloveit a Lucemburk (13.— 14 stol.~ gotické kultura) Posledni Premyslovei (1197 ~ 1306) usilovali o hospodtsk9 rozmach a zesilenipolitického vlivu deskeho stu, \Vsznamni panovnici: Pfemysl Otakar II. (1253 ~ 1278) ~ Cesky stit a k Jaderskému mofi ‘Vaclav I. (1278 — 1308) —t€2 kdl polsky a uhersk. (Véclavem IIL. vymiraji). Nstup rodu Lucemburki — 1310 Karel IV. (1346 — 1378) ~ rst moci panovnika praiské univerzita Hiudebnt se v zépadni Evropé rozvijel vicehias, v Cechach vanikaji osobité hudebni vary, ovlivnéné domicim spoletensko nébozenskjm staver. je Fimskym cfsafem, rozvoj kultuni — 1348 = zalozena 1) rytitsky zpév —Uplatiuje se zde predevsim nbmecky minnesang v souvislosti s pronémeckou orienta poslednich Premysloved, Minnesangti na ptemyslovském panovnickém dvote: Heinrich von Meissen — pisobi na dvote Véelava Il Heinrich von Mogeln Maillich von Prag [Nejvéts{ rozkvét nastal za viédy Véclava IL. ktery byl rovné2 sim minnesangrem. § pozini podobou francouzkeho rytitského 7pévu se Eeské zemé seznémili prosttednictvim franc. diplomata a skladatele Guillauma de Machaut (éti giom d maS6) ~ ve sluzbich Jana Lucemburského v letech 1323 — 46, 2) svétské lidovd pisert~ Vanika zejména ve 14,15. sol, pfevaduji milosiné néméty,pfiznaéna je anonymnost rvirce. "Nejendmejsi pisnt: ANDELIKU ROZKOCHANY ~ studentski milosind pisei DREVO SE LISTEM ODIEVA OTEP MYRTHY ‘Nejandmejs autoti: mnich DOMOSLAV - psal zeiména texty ke zndmyjm népevkim "ZAVIS ZE ZAP —nejtast esky skladatel s dolozensm jménem, postavu vSak netze presn® historicky urit, kolem r. 1350 pis latinsky lech © MARIA, MATER CHRISTI. Z melodického materialu tohoto zpévu vznikt zm’ milostn piseh JS" mne v88 radostostav JAN Z JENSTEINA ~ prazsky arcibiskup, pravdépodobné te2 predevsim autor text Z forem pat k typick¥m LEJCH - jednohlasy 2dobeng zpEv na zpisob sekvencis nékolika stokam 4) doy duchovnipised~V 1. poloviné 4, stoletivenikly 2 vyzmamné geské lidové duchovni pis: i.~ néplvndvarianta némécke lidové pisné Chris ist erstanden, zpivana pti velikono&n\ch liargickjeh slavnostechJEZU KRISTE, SCEDRY KNEZE ~ zpivané na svitck Botiho tla, Mist Jan Hus se idan pode na vytvoren dalsich lok, pisefi pouzil Ladislav Vycpalek v dile Ceské rekviem - (Obé pisné jsou uvedené v Jistebnickém kancionéle (viz, odail o husitské hudbé) a obsahuji refrén Kyrie eleison, Pravdepodobné existovalo. vice lidovych duchownich pisnt, nebo vroce 1408 prazské synada zakzala 2pév Ceskjch pisni Ikou HOSPODINE, POMILUS NY, SVATY VACLAVE 8 2 vse wvedensch. 4) stfedovihé duchovni hey Vanikaj ve 13.1 pfedevsim ve 14. stoleti na biblické niméty ze Zivota Krista @ Panny Marie ~ tv. marldnské hry. Nejtasteji se Sbjevoraly hry vénotni a velikonotni ~ pasijové. Zpotétku se brio latinsky v chramé (vliv gregoriénského chordly), postupnt — Gochiet ke zlidovent se vstupem estiny a obsahov® Komickymi prvky. Hrae se na hbitove éi ndméstt, svtské,zejména satiicke prvky vnaieli do her student. V Cechach se hrilo pf. v kostele sv. Jiti na Hrad& v Praze, krnejanémejsim hrm Ha oH Mari! Inastihar 22. pol. 14. st. Osobitjm dtvarem jsou plankty (ndfky) Panny Marie z velikonotnich her, éastou formu pfedstavuje diatogicks zpracovint (dialog Pamy Maries Janem Evangelison). HUDBA DOBY HUSITSKE (upétent Sana Husa 1415 — 1434 bitva u Lipan) CESKA REFORMACE = pikiCy HUSITSTVI ve 14. st. se vyhrotily rozpory ve feudalni spoletnosti ~ zékladni rozpory spoletenské (mezitridni), nbozenské (odpor profi cirkvi), ntrodnostni (odpor lidu proti némeckim pristéhovalciim). { dobs evropskzho rozmachu polyfonie (vcehlasu) byly Cechy zcela zaujatéideou (pfedstavou) hnut-husitstv, které vedio k nae rien feudalntho Fédu, Mistr JAN HUS ~ vrcholng ideotog hnuti, pochopil vjznam spoleéného zpEvu lidu. Udajnét€2 autor nekolika pisni, pt. textové spo- lupréce na pisni vezw Krise, $éedry knéze — _ HUSITSKY CHORAL — soubor husitskjch zpEv, na rozil od gregoriénského chorélu m4 lidovei, jednoduss character. Jeho 2i- Sada vznam spotiva v povzbuzent bojove sly. Zp8v jednohlasy,snadno zapamatovatelny, dem cha- rakter. “ISTEBNICKY KANCIONAL ~ ne|ddlezitesi pamtka, soubor 77 husitsk¥ch pit, vtSinou zpévy anonymnt, jediny dolozeny a- tor —Jan Capek ze Sin. Nalezeno v Jstebnii u Tabora vr. 1872, pochézi asi 7 20 let 15. st. DRUHY ZPEVI: 1) satirické - Pleen o pravdé, Zajie biskub Abeceda, Osvolanie konstantské — vyjadtent odport lidu proti snému = vKostnici 2) obradné ~ Husitsky otéends 3 revoluént ~ nejvetsi vyznam, vyraz moral jstoty a sly ~ Povstan, povstan, veliké mésto pratské Dietky, v hromadu se sendéme Poslech — Ktot si boti bojovnied — hymna husitskych vojsk (1431 ~ bitva u Domaalic ~ ire ktiaakt jen pti zpvu choralu), autorstvi v okoli druziny J. Zizky, 3 znéni chorélu~7z toho rnejroz&iensjsi drubé pouzil B. Smetana, — Viiv husitskcho chordlu v tvorbe deskyieh skladatelt B. Smetana ~ syrnfonické bésné Tabor, Blan‘k, opera Libuse ‘A. Dvokik ~ pfedehra Husitska — t€2 cituje svatovaclavsky chorél L. Jandéek ~ opera V¥let pana Broutka do 15. stoleti V. Nowak — fhotesks suita ~ eést Pochod Tabord Karel Hork~ opera Jan Hus POLYMELODICKY SLOH = Ran’ evropské vicehlas ‘Vaniké v tésné souvislosti s gregoridnskgm chorélem asi v 9, stoleti. Vchodisko ptedstavuje heterofonie (primitivni vicehlas, vznika- ~ ici nejednotnostiv reprodukei jednohlasu = riznohlas), Prvot formu vieehlasu pfedstavoval primitivn’ dvojhls: 1) ORGANUM: a) pisné — paralelni (soubéiné) ~2 hlasy postupuji soubé2n€ V urtitéintervalové vzdalenost (nejéastéji 5, 4) B) volné —laterdini(stranné) ~ 2 hlasy postupusi z unisona do urété intervalové vadélenosti, v zivéru se opét vrace}t protipohybem do unisona, pti protibohybu mize nastat kizeni hlasi 0) visiet - suspensum ~ jeden hlas se pohybuje, druhy hlas stoji, vnika tzv. bordunové prodieva, prevatné u zpéva lidového pivodu Intervalové vadalenosti 1, 4, 5, 8 byly povazovany za jediné dokonalé konsonance. = 2) DISCANTUS — cantus firmus je doprovazen svrchnim hlasem, ktery’s nim tvor{ pfedevsim dokonalé konsonance diskantus floridus (kvématf) ~ svrchni hlas je obohacen o rizné priichodné tény, pripowstt sei intervaly 3, 6 3) GYMEL ~postup 2 blast v 3, typ lidovcho zpévu v Anglli, nizev t€2 blieneck) zpév, vzniké ve 12. stoleti = uHlasy byly chapan¢ horizontalné, postupné k dvojhlasu ptistupovaly dalst hlasy. ‘Oznaient hlasi: /) vox prineipalis ~ vedouet hlas, prevzaty z gregoriénského chordlu, . f 2) vox organalis — doprovodn has, Oznaseni vieehlasu: 1) duplum — 2. hlas pristupujici ke cantu firmu ‘organum duptum — skladebné technika dvojhlasu 2) triplum —3. blas ‘organum iriplum ~ skladebné technika tthlasu 3) quadruplum ~ 4. blas (ztidka) ‘organum quadruplum ~ skladebné technika &tytblasu Viceblas nebyl zpoéétku notovan, prevézné improvizovan, prvni doklady se dochovaly z 9. stoletiv rizaych teoretickych traktatech, Kolem roku 1250 se zagina uplatnovat menzurdlnt (métend) notace, kterd jiz umozituje presnéjsi rytmicky zépis. Ars antiqua (staré uméni) \Vyspélé kompozient technika 2 obdobt 12. ~ 13. stoleti, Cas vrcholné gotiky. Rozviji se vj8e uvedeny systém vicehlasu od dvojhlasu ke étythlasu, dale jsou jednotlive hlasy podtizeny tzv. moddlatrytmice, které roztleovala melodickou linii podle pfesnfch modelitzv. ‘modus. Teoreticky je 2nimo 6 modi, v praxi se uivaly 3: a) trochejsky ) jambicky ©) daktyisky VRCHOLNY PREDSTAVITEL ~ NOTERDAMSKA SKOLA \Vaniké v pribéhu 12. 13. stoleti v Pafizi na kiru chramu Notre Dame, pod pojmem skola’ jsou sdruzeni varhaniei v tomto chrimé, jedna se o prvni kompozitné Skolu v dejindch hudby. Vedle dvojhtasu dospivajt ke skladbdm ti vicehlasym, CLENOVE: LEON/NUS — vrcholné tinnost kolem r. 1150, skladby shrnuty ve sbirce Magnus liber organi — Velki kniha dvojhlasu PEROTINUS — pisobi kolem r, 1200, historicky ptesné nedolozend postava, Leoninovu sbirku obohatil o nové hlasy ADAM DE LA HALLE (Adam de la Al) — vedle rytitskych zpévi psal 162 skladby v duchu této skoly Dalsi skladatelé a teoretikové: Franko Kolinsky, Petrus de Cruce, Johannes de Carlandia Nejgasteji whivané formy: 4) organum - liturgicka skladba, c.f. pochézi z gregorianského chorilu 'b) conductus — nejtastji tihlasé skladba, c. £ neni prevzat z greg. ch., hlasy postupuji zpravidla syrrytmicky — nota prot noté ¢) motetus — nejosobiti forma, c.f prevzat 2 greg. ch., ostatny hlasy jeho melodii a rytmus samostatné rozvadeji, east jsou v jiném jazyce, pr. francoustin’ Rozvoj estetického eftént — intervaly 3 a 6 byly postupné uzndny za konsonance Ars nova (nové uméni) 14, stole (I. potovina) Podminéno zm&nou hudebntho mySleni v souvislost s filozofickymi zaklady renesance, typ dvorského uméni ve sluzbach slechty a cirkve, Hudebni vyraz je lidovejsi, v8t8i pouziti 3 a 6, Vivojove linie: 1) FRANCOUZSKA ~ vySla z ars antiqui, znatné vlivy greg. chorélu Pfedstavitelé: Guillaume de Machaut (1300 — 1377) ~ hudebnik, basnik, diplomat, v letech 1323 ~ 46 sekretaem Jana Lucemburské- ho, s nim? navstivil Prahu. Po smrti kréle Jana se vraci do Francie do sluzeb kkrile Karla V., dréha cirkevniho hodnostife. ‘Skladby cirkevnt: jako jeden z prvnich skladatel0 tvoti formou vieehlasu msi, Nejslavngjsi MSe ke korunovact Karla V. ‘Skladby svetské: vlivy umn truverd 2 ~ 4 hlasé balady, typické duchaplné wAivin refrénu Philippe de Vitry (~ 1361) — ve své dobe jedna z nejvétsich postav, vice se zabyval ottizkami teoretickymi, spis Ars ‘nova dal nézey celéma umént 12) ITALSKA (FLORENTSKA) ~ oznatovéno 162, jako italské trecento, rand renesance. Vedle forem francouzské ars novy (tasti mSe) prinasi formy svétské: ‘madrigal — svétské nméty vétSinou milostng,italsky jazyk, blavni melodie v nejvy8sim hlase ceaccia (Kata) — lovecké seény ballata ~ tanetni piseh s refrénem Predstavitelé: Francesco Landino (+ 1397) ~ slepy varhanik, skladatel, basnik, filozof, ptedzvést renesantn{ osobnosti ‘Marchertus da Padua ~ spisy 0 menzurélni notac, teoretik‘Nové kompoziéni technika ars novy zndmaté2v Angli OBLIBENA TECHNIKA~ FAUX BOURDONE ({6 burd6n) = nepraw bas, bdoba gymelu, eants firmus je doprovézen vrchnimi ter- ciemi a sextam, pisobi dojmem metodie umistiné v homim hlase a doprovazeném spodnimi sextskordy. V 15, stolett 2de pokratovaltechnikow ars nova John Dustable —obliven Fave bourdone = systém pohybujicich se sextakort Nizozemskd vokdlni polyfonie (15. — 16. stoleti) Predstavuje vyvrcholeni polymelodického slohu, navézala na francouzskou ars novu a na hudbu anglickou, reprezentovanou zejména J. DUSTABLEM. U zemné se jedné o ablast dnesntho HOLANDSKA, BELGIE, LUCEMBURSKA a severni Cast FRANCIE. Z hospo- ddaiskeho lediska jde o dobu velkcho rozmachu, kdy na zaklad8 objevngch plaveb (1492 ~ objeveni Ameriky) rozkvété obchod. Zejména v Nizozemi vzniké nlovd spolegenska ttida — burzoazle. Celkové dochézi ke zméné lidského mySleni pod vlivem ideal humanismu a re- nesance, Velky rozvoj uméni - Dante, Petrarea, Boceaceto, Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarott, Rafael Santi a jin. Charalteristické znaky: = obdobi byva nékdy oznatovano jako franko-fldmskd epocha ti nizozemské skoly 3 — $ generact (podle nazori teoretikt). Skladatelé zastivali pfedni mista v hudebnim Zivoté panovnickych dvord. - kladen diraz na hudbu vokalni bez instrumentélntho doprovodu — styl ,a capella ~ obliben¢ formy: a) mie — chapéna jako cyklus moteti = missa parodia ~ skladatel pFejima vedle cantu firmu teké jiné hlasy pr. z motetd jinych autor, + missa sine nomine (bezejmennd) ~ vlastni cantus firmus skladatele nebo che autor ptivod c.f. utajit + discantové mée ~ velmi oblibeny ditvar, typick zdobné melodie ve svrchnim hiase 5) conductus ©) motetus 4) chanson — lidovéjsi obdoba motetu « zikladni kompozin{ technikou se stava kontrapunkt jako systém vedeni hlash ve skladbé. K oblibenym technikim patti imitace (napo- dobent I hlasu druhyym) a kéinon, kay je dito spojeno s vylusténim hédanky. Symbol tajenky znamenal systém néstupu jednotlivych hla- sil (pf. smrt zaménit za Zivot) - vzhledem k velké oblibé Kontrapunktickych Kompozitnich te! Je toto obdobitaké oznatovano jako yzlatf vék Kontrapunktu"* Jednotlivé generace: 1. GENERACE NIZOZEMSKE SKOLY, ZV. BURGUNDSKA SKOLA Pravidla kontrapunktu se ustalujf, sloh se jevi jako ptisny az suchopamny. Predstavitelé vyrostli pfedevsim ve schole katedraly vy Cambrai Gilles Einchois (Zil Benoa) (1400 ~ 1460) ~ pisobil v dvorni burgundské kapele v Dijonu, pi8e hudbu duchovnt i svétskou, mistr chanson Guillaume Dufay (Giom Dyfé) (1400 ~ 1474) ~ pie ptedevsim mie, pasobil i v Itai 2. GENERACI lng rozkvét kontrapunktickych technik Jean Ockeghem (Zin Okegem) (1430 ~ 1495) — 28k Dufaye v Cambrai, mistr kontrapunktu, pozdéji se stal kapelnikem na krélovském ddvote v Patizi, pk. 36 hlasd skladba Deo gratias Jacob Obrecht (éti Hobrecht) 4. GENERACE Josguin Despres (Zoskén Depré) (1442 ~ 1521)—tovn82 odchovanee scholy v Cambrai, zanechal rozslé dil, keré bylo jako jedno 2 prvnich vydavano nov’ vynalezenjim knihtiskem (1450), Pie skladby s velkm pot {em hlasd, pr. 24 hlaso, postupne si uvédomuje melodickou i textovou netnosnost tak vyelkcho poétu hiasd, dospivé k idedlu érythlasu. Z dila pt. moteto Ave Maria, mie homme arme (6 tom armie)— velmi oblibens lidové pise, Keré se stalacantem fir mem Fady skladeb Clement Janeguin (Klemén Zanekn) (1485 ~ 1560) ~jako prvnt ziskal ve Francii til dvornt skladatel, nevi vyanam v tvorbé chan- ‘sont, u2iva prinelp zvukomalby ~ pt. chanson Biva (idajn’ se jednd obitvu u Ma- ‘ignana v 1515 mezi Svycatskem a Franc o Milénsko) ~ 2st: 1. pomal — n= sup vojska 2. ryehle~ obrazboje 3. pomalu —oslava vitézstvi alti chansony: Pact zpévy— imitace zpévu pt Kriky Parite, Babsky Klep V ndsledujfefch obdobich dochazi k rozsahlému ptenesenf nizozemské kompoziéni techniky do Itilie a obohacent o italské prvky. BNERACE Adrian Willaert (+ 1562) ~ ptenesl kompozitnt nizozemsky styl do Bendtek, kde byl kapelnikem v chrémé sv. Marka, zakladatel viee- sborové techniky 5. GENERACE Skoly Fimski a bendtské Jedd se 0 obdabt tzv. protireformace, kdy po tridentském koneilu (1545 ~ 1563) katolicka citkey usilovala o upevnént svych pozic. Zde se uplatiiovala té2 chramova hudba, pfedevsim v té podobé, jak byla vyjédfena v tvorbé Fimské Skoly, zejména v dile Palestrinové, Rimské_Skola strina VRCHOLNY PREDSTAVITEL: Giovanni Pierluigi da Pal (1525 - 1594) Pochézel 2 Palestriny lezii poblié Rima, vrodisti neiprve pasobil jako varhantk. Pro své vynikajietschopnosti byl povolin papezem Tuliem IL do Rima, kde se ve swych 26 letechstal kapelnikem souboru Capela Giulia (12 élenng sbor chrému sv. Petra), ve 31 Itech potom élenem Sixtinské kapely (24 clenové), coz bylo vokantéleso provozuiethudbu vSixtinské kapli(-kaple ve Vatikna, feskami Syedobil pe. Michelangelo, eméla varhany, zpévic! mel naa knzske svécen). Palestrina se vSak o2enil a proto musel kapelu opustit Die posobil jake kapeinikv Fimskjch chrémech, dosihl v/znamngch skladatelskych dspéch0. Pape? Pius V. phil Palestriny 2pét do shzeb Vatikinu, byl jmenovin kapelnikem chramu sv. Petra a papezskym skladatelem, pozdgji byl povéten reviz! gregoridnskeho choral CHARAKTER TVORBY: dowsitel uméleckych zisad epochy nizozemskyeh Skol, vytvofil ideél vokintho Kompozigniho styla a capella, pick je rovnopravnost a dokonala zpBvaost blast s prostupyjcim harmonickym citenim, znagné textova srozumitelnost, respektvje distjnostcrkevniho obfad ‘Na zikladé vsSe uvedenych znaki je povazovan za sumtetika polymelodického slohu. pito: Napsal tem 1000 skladeb, @) chrimové ~93 m8i,ztoho nejznimjt 6-hlasa mée Missa papae Marcell cantus firmus Cerpa predevsim z gregorinsksho chorély, hymny litanie, 2almy, dvojsboroveé Stabat Mater 1b) svitské ~ 380 madrigili Piset pion ~ eyklus 29 motetd na text Starcho zikona ~ Salamounova Piseh pis, ypodsaté mitosina poezie QL DALSi PREDSTAVITELE RIMSKE SKOLY: Felice Anerio — néstupce Palestriny ve funkci papezského skladatele Gregorio Allegri ~ dvojsborové Miserere — Mozart je zapsal do not po poslechu v Sixtinské kapli Tadoven da Fetrtaprenes!Palestnty yl do Spantiska Bendtskd_Skola Feudalni spoletensky a kultuni Zivot Benétek v 16, stoleti predstavoval predevsim d6Zeci paléc a chrim sv. Marka, ktery svou architekturou ovlivnil dalsf hudebni vyvoj. CHARAKTERISTICKE ZNAKY SKOLY: ~ venik t2v. bendtské dvojsboravasti - vzhledem ke 2 bodinim kirim v chrému se hudebn{ t8leso rozdélilo do 2 cést, které se stidaly @ prolinaly pti vedent melodie ~ rozyoj instrumentain hudby, vedle smyéci byly oblibené trubky a pozouny. Sttidén{ néstrojovych skupin se stalo zikladem pro roz- vvoj barokn{ concertantni formy concerta grossa. - bohaté harmonie s néstupem chromatiky ~ pfedzvést barokniho citéni = Skolu tvoti pfedevsim varhanfei chrému sv. Marka ZAKLADATEL SKOLY: Adrian Willaert (+ 1562) = Nizozemec, Kapelnik chrému sv, Marka \VRCHOLNI PREDSTAVITELE BENATSKE SKOLY: Andrea Gabriell (1510 -- 1586) ~ 2k Willaertiv, zpévik, druhy a tésné ped smrti prvni varhanik chrama, piSe hudbu chrémovou i svet- skou, ze sbirek nejzndméjsi Psalmi Davidici (Zalmy Davidovy) 4Giovanni Gabrieli (1557 ~ 1612) —synovee Andrea, ziklady hudebntho vadéléat ziskal u svého stryee, po jeho smrti jmenovén prvnim varhantkem chramu sv. Marka. Zakiadatelsky vyznam v tvorbé orchestrélni, Virazné uplaméni chromatiky, dramatignosti skladeb vytvati prechod k baroku. Vrchol dila: 2 svazky Sacrae symphoniae (skladby 6 ~ 16 hlasé, kombinace vokalnich a instru- mentainich part) INVAZE NIZOZEMSKEHO UMENI DO EVROPY (16. stolet) Emigraci jednotlivfch hudebniki se v Evrope rozlila vina polymelodického slohu. V kaZdé zemi byl vieelas pochopen svjm zpaisobem 1 pfetvoten nérodnim citénim. FRANCIE — obliben zvla8té chanson, Clement Janeguin ANGLIE — 16. stoleti, kultumé vyspélé doba t2v. alzberinska, Shakespeare, John Dowland — vynikajict loutnista SPANELSKO — Cristobal Morales TTALIE ~ vrchol tvoti skola Fimskd a bendiské oblibeny dalsi svatské formy — pF. villanely, canzonetty ~ éasté milostné namety Carlo Gasualdo da Venosa—mistr madrigalu NEMECKO - Heinrich Isaack — autor chansonu Insbruckum musim t8 opustit ‘Martin Luther ~ protestantsky choral Prepevny hrad je Bi nds (v dobé reformace ziskava protestantsky choral obdobny ‘yyznam eirkevni jako mél greg, chordl, toniny DUR a MOLL prevlédaji nad eftkevnimi) Hans Leo Hassler ORLANDO DI LASSO (1532 — 1594 ~ pochézel z dnesni Belgie, pisobil v tad& evropskych hudebnich sttedisek, v r. 1560 se stal kapelntkem bavorsktho vé~ ody Albrechta Vv Mnichové, zde az do smiti—kapela patflak nejlepsim v Evropé, 56 vokalist 30 instrumentalist. Konec Zivota ~zkomplikovala t22ka melancholie zptsobena celozivotnin vypatim sil Velmi cenén ~r. 1574 ho papez jmenoval rytfem Zlatéostruly. Patt knejplodnejsim uméletim v8ech dob, idedl vSestrann¢ho renesanéniho uméle. DILO: rozséhle, Kolem 2000 skladeb, prevazuje typ a capella, mistr motetu, vsraz skladeb svititi8i ney u Palestriny,typicks zpévnost has, Psa i svétske skladby chanson, madrigaly. NEIZNAMEISi —6-svazkové dilo Magnus opus musicum (Velké hudebnt dilo) vydané r. 1604 jeho 2 syny zdiltich skladeb vynik& sbor Focho, madrigal Mattona mia eara (Krdsn moje pant) Syntetikové polymelodického slohu ~ G. P. da Palestrina + Orlando di Lasso “ve své tvorbé shmuli dosavadni kompozitni zkusenosti doby, dovedii styl a capella k mistrovstvi ‘nstrumentélni hudbe: a) gotika ~ instrumentélni hudba zejména ve funkei doprovodné ) renesance vyznam instrumentalnt hudby stoupé, funkce doprovodné, v hudbé taneéni, samostatné instrumen- ‘lng hudba Instrumentdlni hudba renesance resto¥e dominujicim zakem hudebnt renesance zilstiva zaliba v provozovéni vokdini hudby, dochézi postupné také k rozvoji hudby insirumentdlni, Vznikaji nové hudebai nastroje, fada starSich je technicky zdokonalena, nastroje se vyrabéji ve vSech hlasovych polohich 1 sou éasto pouaivané souborove (to znamend, Ze jeden ndstroj je vyroben v poloze soprénové, altové, tenorové a basové - pr. zobcova flétna), Nefndmnd}8¢ ndsiroje: 1) varhany ~ velk§ technick¥ rozvo}, ve 14. st. se objevuje pedal, vedle typu velkych varhan se uplathuji mensi tyPy (portativ, pozitiy), v 16. st. vznika regal s jazyekovymi blasy 2) strunné klévesové ndstroje — clavichord, clavicembalo 3) drnkact ndstroje — obliba loutny, v romnskych zemich obliba kytary D smyécové ndstroje- obliba starych viol rlznych druhd, ve 2. polovié 16. st. se zatinaj{rozvijetnéstroje houslové, ke skupin& smyéeo- ‘wich néstrojd pristoupil pravdépodobné ve 14. st trumsaj (italsky tromba marina) {5 dechové ndstroje dtevéné —obliba zobcové fléiny (na pot. 17, st. existovalo 9 druhi), die pFlénflétma,k Salmajim se vytvotily bb Si omharty, které byly od 16, st. nahrazeny fagoty (duleidny). Z platkovych néstrojd se dale uplatiioval krumhorn (ktiyg rob), kornamusa, kamziel rok a jiné, Mezi lidovymi hudebniky byl obliben cink &i baso- vy serpent 6) dechové nistroje test ové ~z rubly businy vanikajt 3 druby néstrojt ~ trubka, pozoun (v 15, st, zaveden snizee) a fovecky oh 7) biel ndstroje —rizné druhy — kotle, bubinky, triangl Tanetnt hudba:Ceorpala v2dy 2 vjrazného rytmu, nepilisslozité melodie, souvisela spovahou néstroje. VSehodisko spotivalo ve spojeni 2 tancd,prvnt byl volngjstvsudém takt, druhy tyehlejsvtaktutrojdobém. Po Iii pfelom 15, a 16. s,s stalatypickou dvojice pavana a galiarda, ‘ve Franciipontkud pozde}iallemande a branle. Postupné byly pitezoviny dal tance formy netaneta strumentétnt hued ‘edevsim 2 néstrojovjch tiprav vokélnich forem — motet, chansoni, frottol. Oblivenym zptisobem interpretace se stala ce, z kompoziénich postupd potom variaee NOVE INSTRUMENTAL ricerear (1 rigerkir)~ vyrostz mote, imitaén technika, pfedehidee barokni fuey, nazev odvozen od ital. ricercare ~vymalézat fantazie ~rozvadi 1 mysienke pomoc! imitact,figuract, pasézi, vjrazny vliv improvizace ‘eanzon — vZnikl 7. francouzskeho chanson, vzhledem k formélni preblednost a jasné harmonii se stal 2&ktadem pro sonst fanetni formy ~ br2y byly spojoviny do svity s vyrazasm uplatnénim kontrapunktickch variaei — pf. passacaglia Teoretthove: ‘Studovali predevsim otézky harmoni Zarlino — rakladatel harmonického dualismu, nebot objasnil prineip vzniku durového a mollového kvintakordu Tinctoris Glareanus Notace § rozvojem vicehlasu vanikla potteba pFesndj8i notace, dochézt ke vaniku tzv. menzurdin{ neboli méfené notace. Jako pevny systém se tuvidi Kolem roku 1250, postupné se stéle zdokonaluje. Predchézejici gotické choralnf notace, kterou byl zapisovin gregoriénsky chord vanikla zdokonalenim neu a pouzivala 4-linkovou soustavu, menzurilni notace od obdobi ars novy pouziva S-linkovy systém, Taktova ra se zavadi v 17. stot. ‘Menzuralni notace predstavuje 2 hlediska rytmickych vztahd znaén8 slozity systém. Ziiklaint tary: brevis semibrevis ata, Pro néstrojovou hru vznikajitzv. tabulatury, které se powzivaji zejména pro loutnu a varhany. Riza se podte sit pF. Francie, Némecko, Spanéisko. Obsahuji znaky pro hmaty a pro rytmus. ren sHusitské revolutnt hnuti a husitské zpévy vyrazné ovlivnily dal8i hudebnt vjvoj w nis. Na tradici husitskou navazaly ve 2. pol. | pisné Jednoty bratrské (calozena 1437). Proti evropskému vyvoji vicehlasu dochézi u nis ke zpoddént, nejvet8i rozkvét vokalni polyfonie v hudbé chrimové, Typicky znak~ venik literdtshich bratrstev. LITERATSKA BRATRSTVA — pavecks sbory, jeich? tkolem bylo provozovant chrimové hudby Tivo} _ vanik ve 2. pol. 15. st. 16. st. témSt univerzalnirozifeni ve méstch, po bitvé na Bile hote ztrcet na wjznamu,r. 1785 nat zenim Josefa Il, zuSena Ongantzace cechovni zpisob (mist tovary8i, wen), leny pfeda m8Stané i emesinti, préva a povinnost sepsiny v tv. ragulich, ne rozdil od meistersingrd zde nejsou skladatelé pisni. Dray zpévid~ zpBv desk) a atinsky @ chordint—jednohlas, ve vNedni den 1) figurdind~vicchlas, nedBlea svitek Nejondmajt sttediska ~ Praha, Hradec Kralové, Chrudim, Trebit Repertodr~ shrnut ve zpévnicich 2. KANCIONALY, éasto bohaté zdobené inicily,nejstavntstvsrobee v Praze v 16, st, Jan Taborshy 7 Klokolské Hory Wznamné: Kumohorsh§ gradudl 2. pol 15. Kralovehradechs specldlnik -kolem 1550, zde nejznimsj8{ motet Na mil svaay Vaclav sc. £2 Svatové- clavsktho choral STREDISKA HUDEBNIHO 21VOTA ~ DVORSKE KAPELY Praha -- kapela Rudolfa Il. (1576 ~ 1612), zde Yada vynikajiich zahraniénich hudebnika, kapelnikem pr. Philippe de Monte (5. generace nizozemské skoly), velké téleso ~ pt. 45 zpévaki, 20 trubatt, instrumentalist atd. Krumlov ~ kapela Rozmberkit ‘apela KryStofa Haranta z Poltic na hradé Pecce 16NEJENAMEIST SKLADATELE — psobi vétSinou na venkovskgch ktirech, c.f. berou z deské lidové pfsné — tzv. Skola Seskeéch, Kontrapunktikd — Jar Trojan Turnovshy, Jiri Ryehnovsky VRCHOL: Kiyitaf Harant = Pottic a Bezdrutic (1564 1621) — popraven 21. 6. 1621 za ttast ve stavovském poysténé na Staromést- ském namést, Spisovatel, cestovatel, diplomat, ve sluzbach arcivévody Ferdinanda z Insbrucku. Hudebne vySel ze stylu nizo- zemské koly. Zachované motety (pF. S-hlasy Maria Kron), madrigaly, me (pF. -hlasa na c. f Dolorosi martyr z madrigalu - ‘Marenziova) TEORETIKOV! Jan Blahoslay —biskup jednoty bratrsks, autor kancionald Samotulského (1561) a ivanéického (1564) ~ v duchovni pisni bratské je vice 7 texti nez ndpeva, éasté tzv. obgené noty—na | melodii se zpiva vice text - autor 1. Gesky psané knihy hudb&- Musica aneb knizka ndlezité rady zpévékiim v sobé uzavirajiei = ZAVER: a) v Cechach typické zjednoduseni kontrapunktu oproti nizozemské vokilni polyfonii ’b) vstup Zeskyich lidovych prvka 7 ; ; L L