Soudruh ocen

[Pablo Neruda: Velik zpv]

Michal pna
Potebuji moe, protoe m u. Tmto verem zan jedna z pozdnch bsn Pabla Nerudy.
Mlokter bsnk ml k moi tak hlubok vztah a mlokdo psal o moi tolik jako on. A to pesto, e
Pablo Neruda vlastnm jmnem Ricardo Elicer Neftal Reyes Basoalto pochzel z vnitrozem.
Dtstv proil na jihu Chile, ve mst Temuco, kdy byl jeho otec elezniem, neboli nmonkem
na zemi, jak pozdji napsal Neruda. Chile je zem vklnn mezi Andy a Tich ocen a k moi tu
nen nikdy daleko. Budouc bsnk vak poprv spatil chilsk moe a v patncti letech. Z jeho
bsnick autobiografie je zejm, e to byl jeden z urujcch zitk jeho ivota:
Objevil jsem moe.
[...]
Vznice les
otevela svou zelenou brnu,
skrze ni pronikla vlna se svm hmotem
a mj ivot se s derem moe
nhle rozil do prostoru.
O nkolik desetilet pozdji byl u Neruda slavnm bsnkem a zaslouilm diplomatem. V Chile si
postupn vybudoval ti domy, ze kterch jsou dnes muzea. Vechny svm osobitm interirem
pipomnaj lo, na stnch vis star nmon mapy a v pokojch nvtvnci zakopvaj o
nejrznj pedmty souvisejc s moem. Jen jeden z tchto dom stoj ve vnitrozem, v Santiagu
de Chile. Druh se dv z vysok strn nad pstavem Valparaso na nezmrn Tich ocen. A tet,
nejznmj, le pmo na jeho behu, v rybsk vesnici Isla Negra.
Prv tady, v Isla Negra, zaal Neruda koncem tictch let pst Velik zpv bsnick dlo velikho
rozsahu, vznamu i ambic. Monumentln sbrka bsn t pes 15 000 ver. Je to svho druhu
poetick encyklopedie Chile a cel Latinsk Ameriky. Obsahuje vere o moch, horch, mstech, o
pvodnch obyvatelch Ameriky, o dobyvatelch a vlkch, o utrpen chudch, o politickch a
socilnch zpasech.
Kad z patncti oddl Velikho zpvu by vydal na samostatnou sbrku. Plat i o pedposlednm z
nich, nazvanm Velik ocen. Nerudovy bsn asto zanaj oslovenm, vzvnm, a u se
obracej k lidem, vcem nebo ivlm. vodn bse o velikm ocenu je dobrm pkladem:
Kdybych si pro sv ruce, ocene, z tvch dar a tvch ztrt
mohl vyvolit mru, njak plod nebo kvas,
vybral bych si tvj dalek odpoinek, linie tv oceli,
tvou prostornost, nad kterou bd ovzdu a noc,
a nevyerpatelnou energii tv bl ei,
kter vyvrac a drt sv sloupov
ve sv vlastn demolovan istot.

To nen ta posledn vlna se svou slanou t,

kter tt pobe a vytv
mr psin, jen obklopuje pevninu:
to je centrln svazek sly,
rozlehl mohoucnost vod,
nehybn osamocenost pln ivot.
Prostor asu nebo sp pohr vyplnn
vekerm pohybem, przran jednota,
kterou neocejchovala smrt, zelen troby
vepohlcujc plnosti.
Nerudv jazyk se tu tak trochu zalyk obecnmi vrazy: centrln svazek sly, rozlehl
mohoucnost, nehybn osamocenost, prostor a as. Vytyil si toti nesmrn tk kol, mon
t ne zpracovat bsnickou encyklopedii svho kontinentu. Bsnk se tu sna popsat nikoliv
jednotlivou zkuenost s moem nebo msto na pobe, ale moe v jeho obecnosti.
V dalch bsnch se tato snaha jet stupuje. Cel cyklus je toti zrove pokusem o kosmogonii,
bsnick popis stvoen a vvoje naeho svta. Nerudova kosmogonie ovem chce bt sekulrn,
materialistick nebo mon lpe eeno ivlov. Ocen je v takov vizi prvn vc vzelou z
pvodnho chaosu; prvn rozlienou vc, kterou vbec lze popsat. A bsnka to stoj znan sil.
Ve druh bsni s nzvem Rozen sledujeme, jak z moe postupn vystupuj rostliny a ivoichov.
Pedpoklad, e ivot vzeel z vody, je rozen od starovkch kosmogoni po modern vdu. Proto
je moe tak dleit: zroden v sob obsahuje veker ivot; i bsnk sm je jeho dttem. A
zatmco lovk zaal promovat a vykoisovat zemi, moe si dky sv regeneran schopnosti
uchovv mnohem vt neporuenost:
Z lovka si zem na sebe udlala trest.
On se zekl zvat, odstranil hory,
vyptral utajen zrodky smrti.
A zatm v trvn tvho asu zstvaj
naivu kdla ivota, kter uplynul,
a stvoen velkolepost uchovv
stejn upiny smaragdovch drahokam,
vyhladovl sosny, kter se hltav iv
modrmi prstencovmi sty,
kadee, kter pohlcuj utopen oi,
hvzdn korle z bojujcch souhvzd,
a po sle velryby, kter se leskne olejem,
sklouzv temnota, kter drt.
A tak byla vybudovna katedrla bez pa
dery nespoitatelnch pboj,
sl se zapiatla jako jehla,

promnila se v epel plodorod vody

a neposkvrnn bytosti, prv zplozen,
se poaly hemit a spltat stny,
a podobna seskupen hnzd
s edivmi perky moskch hub
sklouzla nhle nachov tunika,
oila lut apoteza pobe,
vyrostl vpenit kvt amarantu.
V nsledujcch bsnch u se Nerudova vize konkretizuje. Z obecn rozlehlosti moe vystupuj prvn
msta, kter maj nzev. Jako prvn pichz ke slovu ostrov Rapa-Nui, znm jako Velikonon
ostrov, se svmi monolitickmi sochami a domorodmi obyvateli. Potom se objevuj luny a
nmon lod. Po nich pichz bse vnovan pstavm. Nen tk si vimnout, e jmenovan
pstavy jsou vesms tichomosk: mexick Acapulco, ekvdorsk Guayaquil, chilsk Antofagasta.
Velik ocen je tedy v prvn ad Tichm ocenem, kter sah od zpadnho pobe Ameriky a
po Austrlii, Japonsko a Vladivostok.
Ale me bt vbec moe jako takov mstem? A me bt mstem Tich ocen, kter zaujm
takka polovinu zemkoule? St. Msto mus mt njak vymezen. Proto se Nerudovy bsn
vracej od obecnho k jednotlivmu. Pkladem je samotn nzev bsn Setkn na moi s
chilskmi vodami.
Velik ocen je nakonec opt ocenem osobn zkuenosti. Ten ocen, kter rozil bsnkv ivot
do prostoru a umonil mu vbec pst bsn. A nakonec je to ten ocen, kter um a hm ped
domem v Isla Negra.
Neruda byl komunista zvltnho raen: i ocen pro nj byl soudruhem, jak napsal v jedn ze svch
d. Kdy se u coby staec vrtil z diplomatick mise v Pai, chtl v klidu dot po jeho boku ve
svm dom. Nemoc a Pinochetv vojensk pu mu to bohuel neumonily. Teprve po dvaceti
letech se Nerudovi vyplnilo pn, kter vyjdil v zvru Velikho zpvu:
Kamardi, pohbte m na Isla Negra,
tv v tv moi, kter znm, na mstech zvrsnnch
balvany a vlnami, je m vyhasl oi
nikdy u neuvid.
Kad den na behu ocenu
mi pinesl mlhu nebo ist plivy z tyrkysu
nebo obyejnou dlku, pmoarou vodu, nemnnou,
ve, po em jsem dychtil, prostor, jen hltal mou tv.