Obecn ekonomie

- Kuerov
- zkladn makroekonomick znalosti
- psemn test na konci
20.2.2012
-

dva zkladn systmy

zvykov ekonomika dnes u stt pli neexistuje, cel organizace vroby a
spoteby zena na zklad vnitnch zvyk, dnes spe primitivn spolenosti
trn ekonomika zaloena na trnm vvoj, stet nabdky a poptvky,
zajiovna uspokojovnm poteb trhu (v klasick podob bez zsahu sttu)
dnes dominuj smen ekonomiky (od 50. let 20. stolet)
postavena na fungovn trnho mechanismu, ale s vraznou rol sttu a
s penesenm uritch garanc pro obyvatele na rove sttnch orgn
direktivn (pkazov) ekonomika uspokojovn poteb zajitno na zklad
zen hospodskch proces sttnmi orgny, nap. v obdob vlench
konflikt (trh nebyl schopen zajistit naplovn poteb), specifickou formou po
druh svtov vlce centrln plnovan ekonomiky, kter navazovaly na
model SSSR, trh a trn sly nahrazeny sttnm plnem
direktivn ekonomika ada typ
doasn zpsob ekonomiky, velmi omezen zdroje, jejich alokaci zajiuje
stt (vlen typ ekonomiky)
ekonomiky v dob transformace dnes nap. na, Vietnam, zachovn vrazn
podl sttu v ekonomice, ale postupn umouje rozvoj trnho systmu, praxe
asto pedbh formln zavdn, direktivnost zachovna, aby bylo zarueno
uspokojen alespo zkladnch poteb, na se sna udret direktivnost, aby se
pekonala zaostalost nkterch oblast
zklad pro postupnou deregulaci pln zen ekonomiky nap. stedn a
vchodn Evropa po rozpadu vchodnho bloku, postupn liberalizace a
pedvn dominance trnm institucm
direktivn ekonomika
monopol sttn moci (Nmecko, Itlie ve 30. letech)
centralizace a kartelizace (jednotliv firmy jsou zaazeny do konkrtnch
kartel, kter jsou vedeny sttem)
stt zasahuje i do investin innosti soukromch firem
stt d alokaci zdroj, tak jejich spotebu
asto zmna vlastnickch vztah dva typy spoleenskho vlastnictv
(minimalizace i likvidace soukromho vlastnictv)
sttn (velidov) vlastnictv ve pat vem
drustevn vlastnictv plat princip vylouen, vlastnky pouze lenov
drustva, poet limitovn
pechod k socialistick ekoonomice etapizace (zejmna klov oblasti prmysl,
bankovn sfra)
na zpad zkonnho rozhodnut za hradu, zesttnn podniky odkoupeny za
trn hodnotu
na vchod ist krde

v SR mla bt pln za hradu, ale to dostali je zahranin vlastnci, ti domc

pouze st (nkdy), po noru 1948 nejen klov oblasti, ale vechny podniky
nad 150 zamstnanc (vc jak 70%), SR a SSSR jedin zem, kde bylo pln
zrueno soukrom vlastnictv
zesttovn
znrodovn
soust i redistribuce dchod
sttnm rozpotem protkala vtina vyrobenho produktu (u ns do 80. let
97%, zbytek si smly podniky ponechat, od 80. let 80%)
perozdlovn ve prospch mn lukrativnch obor a perifernch obor
(princip zen solidarity), v ppad SR ly zisky nerovn na Slovensko
mzdov nivelizace v SR ze vech nejvt
plnovn i v trnch ekonomikch, ale spe na rovni podnik i ve
spoluprci se soukromm sektorem, pouze obrysy, v socialistickch
ekonomikch zameno na sttn sektor, taxativn ureno, kolik kdo m
vyrobit, plnovalo se ve, nkdo musel nco vyrobit, na to musel zskat zdroje,
jejich zisky se zase musel naplnovat, ve v hrubch vkazech, take neustle
nco pebvalo i nedostvalo
trh instituce jejm prostednictvm dochz k interakci mezi spotebiteli a vrobou,
tak aby byly ureny ceny, za kter bude udno zbo
trn systm nastaven zpsob vzjemn kooperace, je zen vnitn osikou, kter je
schopna vyrovnvat poteby spolenosti (poptvku s potencilem nabdky), ml by bt
nezvisl na vli lid, ml by bt nezvisl, je povaovn za nejefektivnj
(nejrychleji a nejadekvtnji vyrovnv nabdky s poptvkou), to neznamen sociln
rovnovhu
trn mechanismus forma organizace ekonomiky, v nich ekonomick subjekty e
zkladn ti ekonomick otzky co, jak, pro koho vyrbt? odpov na tyto otzky
e trh
co vyrbt e spotebitel, kter vytv poptvku, na kterou podniky reaguj ve snaze
maximalizovat zisky, existuj monosti, jak korigovat poptvku, u to nen pouze na
nm, ale i na rznch marketingovch tazch
jak vyrbt e vrobn sfra, jedn se o technologie, know how atd., co je
vsledkem vzkumu, vvoje a hlavn konkurence, snaha vyrbt co nejefektivnji,
maximalizace zisku pi minimalizaci nklad (plat i pro spotebitele)
pro koho vyrbt uruje stav na trhu vrobnch faktor, kde jsou stanoveny rokov
a mzdov sazby atd., dnes uruje hlavn stt trn ekonomiky s vym nastavenm
mezd uruj vce, co a pro koho se bude vyrbt
funkce trhu
informativn trn mechanismu poskytuje informace o rozdlen nabdky a
poptvky, i o dchodov rovni a rozdlen dchod (dchod jakkoliv
pjem plynouc z jakchkoliv vrobnch faktor)
stimulan stetvn trnch sil stimuluje podnikn v oborech, po nich je
poptvka
distribun souvis s rozdlovnm produkce jednotlivch statk mezi
spotebitele
alokan rozdlovn zdroj vrobnch faktor mezi jednotliv odvtv dle
ziskovosti
kapitalismus dnes rehabilitovan pojem (dsledek bvalho reimu)
kapitalismus pichz v novovku s adou novch reforem ( od 18. stolet)

kapitalismus stoj na nmezdn prci (poprv v historii, dvj organizace stly na

otrokskm systmu otrokstv, feudualismus, robota), emu mus pedchzet
osobn a prvn svoboda
asto spojovno s Angli 16. a 1. stolet vlastnk pdy pestv bt vlastnkem
veho ivho v rmci tto pdy
pln prvn zem, kter zruila otroctv bylo vdsko ve 14. stolet, nsledn v 16.
stolet Portugalsko (pouze na evropsk pd, ne v kolonich), nsledn Anglie, u ns
hned pot 1781 v echch Josefinsk patent, nejvce vak po revolunm roce 1848,
carsk Rusko a v 60. letech 19. stolet
nejvce se mluv o Anglii, lid pestali bt majetkem pna, zskali individuln
svobodu (monost sthovat se, vdvat se, poslat dti do kol)
po zruen roboty nemuseli vak dostat prci odchod do mst za prac
kapitalismus se vyvj na zklad industrializace doprovzen urbanizac
ada vvojovch fz kapitalismu
manufakturn run vroba, soukrom rodinn podniky, nzk objem
produktu, individuln vlastnick formy (zhruba do konce 18. stolet
prmyslov revoluce znamenajc kvantitativn i kvalitativn zmny)
prmyslov velkovroba obrovsk kvantitativn nrst dky strojov vrob,
rozptlen vlastnickch prv (2. polovina 19. stolet slouen ady rodinnch
podnik, expanze do dalch obor, kon model, kde zakladatel podniku d
podnik, vznik skupinov vlastnictv podnik a hlavn dochz k oddlen
vlastnickch prv od dcch funkc vznik nov skupiny profesionlnho
managementu, jeliko ne kad synek chce pokraovat v zen a hlavn
lovk, kter vlastn podnik investuje mnohem opatrnji, co u manaer
neplat, nen spjat s majetkem = zmna investin strategie)
laissez-faire (nechat bt) prvotn forma kapitalismu z hlediska organizace, kde stt
hrl minimln roli a veker vvoj byl zaloen pouze na volnm psoben trhu, hlavn
propagtor Adam Smith, dvn minulost obdob prvn prmyslov revoluce
Adam Smith
zakladatel klasick ekonomick teorie
charakterizoval laissez-faire urenm role sttu podle nj se m stt
angaovat pouze v legislativ (nastaven jasnch podmnek pro ekonomick
subjekty), jurisdikci (vymhn dodrovn prv a povinnost) a obran sttu
stt by neml v dnm ppad zasahovat do trnho vvoje
koncept neviditeln ruky trhu vechny ekonomick subjekty se sna
uspokojit sv egoistick poteby, kter jsou vedeny neviditelnou rukou tak, e
dochz k vytven hodnot pro celou spolenost
postupn zmny transformace ke strojov vrob a velkovrob, na sklonku 19.
stolet nov forma kapitalismu monopoln kapitalismus
jednotliv odvtv monopolizovna nkolika firmami
ekonomiky zskaly oligopoln charakter
trn mechanismus naruen vraznou ekonomickou silou nejsilnjch firem
dochz k ni efektivnosti a k vy problematinosti
ve vyvrcholilo ve 30. letech (krize)
neefektivn rozdlen dchod (zisky se koncentruj do rukou nkolika
nejsilnjch firem), neefektivn alokace zdroj, je omezena nabdka pro
spotebitele, neefektivn vyuit zdroj

vsledkem nedostatky na stran nabdky (kvalita, pestrost), vy inflace,

vy nezamstnanost
reakce na nstup druh prmyslov revoluce, 1890 vstoupil v platnost prvn
antimonopoln zkon na svt Shermanv zkon v USA
ve zbytku antitrustov politika a po prvn svtov vlce
po druh svtov vlce nov forma smen ekonomika
trval ast sttu v ekonomice
stt pln regulan funkci, nedistribun funkci a alokan funkci (po druh
svtov vlce zan stt fungovat jako podnikatelsk subjekt vznik sttnho
sektoru, kde se bn vyrb)
sten naruen trnho mechanismu
stt to dl zejmna z dvodu sociln stabilizace
objem vroby je vak bezprecedentn
neustl pevis nabdky nad poptvkou
rst ivotn rovn
od 60. let kapitalismus iracionln spoteby vytv se stimuly pro zkracovn
spotebnho a vrobnho cyklu (dnes mm nbytek teba na 5 let),
postindustriln spolenost (vroba se pesouv do rozvojovch zemch a
nejvysplej zem maj tit ekonomiky v nevrobn sfe)

27.2.2012
-

nabdka a poptvka v makroekonomii se nazv agregtn nabdka a agregtn

poptvka
agregtn nabdka
ve co je nabzeno v dan ekonomice, souhrn vech statk a veker produkce
(vypovd o vkonnosti ekonomiky)
vdy je v pomru k njakm relacm (za uritou cenu), nejvce ji ovlivuje
vlastn cena (rostouc cena m pzniv efekt na vrobce, rostouc cena
nabzenho zbo je vt stimul pro vrobce, aby vyrbl)
cena obsahuje nklady a mare, rostouc cenou se vrobci vrac nklady a roste
mare
kdy kles cena, tak nejprve kles ziskovost, nsledn me cena spadnout
natolik, e u se to vrobci nevyplat
ve nklad ceny vstup (energie, pracovn sla, suroviny), technologick
inovace (naven nklad, ale nov technologie mohou navit objem vroby
a tud zisk nebo mohou do budoucna ulevit na nkladech)
substitun zbo zbo, kter me nahrazovat, jedn se o pmou
konkurenci, nabdku ovlivuje existence substitunho zbo a tak jeho ceny
(nap. konkurence vlaky vs. autobusy)
komplementrn zbo zbo, kter se navzjem dopluje (sleva na lye
nezmn nabdku, pokud se nesn i ceny lyaskch bot)
stav konkurence je vborn pro spotebitele, hor pro vrobce, pokud se
firmy petahuj o zkaznka, nut je to ke sniovn nklad, k inovacm,
k roziovn nabdky (ovem levn konkurence me zlikvidovat nkter
slab sektor, nap. esk sklstv a levn zbo z ny)
hospodsk politika sttu rznmi formami hospodsk politiky lze
ovlivovat vvoj nabdky (nap. daov, celn i monetrn politika), stimulem

rozvoje nabdky je nap. snen daov zte, zjednoduen daovho

systmu, nikoliv vak dan dchodovch (pmch), ale dan nepmch (da
z pidan hodnoty), celn politikou se d regulovat pliv importovanho
zbo (cla dodnes funguj, ale svt se ekonomicky globalizuje, vvozn cla
tm neexistuj), monetrn politika slou vrobcm k pstupu k vrm
apod. (podpora podnikatelsk aktivita, tzv. politika levnch penz), opakem
politika drahch penz (znesnadnn pstupu k vrm)
cenov oekvn oekv se nco (neroda, zven dph atd.) a to mn
cenu
vztah mezi mnostvm a cenou s rostouc cenou roste mnostv zbo (jeliko
vrobci zvyuj mnostv zbo, zvyuj nabdku)
agregtn poptvka
souhrn vekerho poptvanho zbo na trhu, veker poadavky spotebitelsk
sfry, vdy pi uritch cenovch relacch
individuln poptvky se agreguj na mikrorovni agregtn poptvka
poptvka zjem pi jakkoliv cen
poptvan zbo vdy za konkrtn cenu (ni cena, monost nakoupit vce a
naopak)
vliv:
fze hospodskho cyklu v dob konjunktury poptvka roste, v dob recese
kles
hospodsk politika stt skrze hospodskou politiku me stimulovat
rozvoj poptvka (nap. snen dan ze spoteby, ale i dan dchodovch), me
podporovat poptvka po nkterch typech zbo (Francie rozdln dan na
dovezen a domc tabkov vrobky)
mra nezamstnanosti m ni nezamstnanost, tm ni efektivn poptvka
koup schopn poptvka = efektivn poptvka
inflace standardn inflace (kolem t a ty procent) poptvku pli nemn,
poptvku mn a inflace pdiv (vy)
primrn je urena cenou a dle z dalch dvod (osobnost spotebitele,
sezna, el)
marketing a mediln mas
spotebitelsk zvyklosti (krtkodob i dlouhodob se mn, zle na prosted)
celkov pjmy obyvatel a rostouc ivotn rove (m se vytvoenm
produktem na hlavu, ovlivuj i regionln disparity)
ceny substitut a komplementrnho zbo
spoleensk nastaven hodnot a kulturn zvyklosti
populan vvoj spe dlouhodobj faktor, vrobci by mli sledovat
demografick vvoj (baby boom obleky, kolky apod., na druh stran
strnut populace, co tak mn agregtn poptvka jak po slubch i po zbo)
sloen obyvatelstva na mstskou a venkovskou populaci (otzka energi a
energetick nronosti, spoteba vody, ale i odlin poptvka po slubch a
zbo)
zkon klesajc poptvky s rostouc cenou kles poptvka (autorem Alfred
Marshall), zkon popisuje mru mezi rostouc cenou a poklesem poptvanho
mnostv
bod ekvilibria rovnovn mnostv po rovnovn cen

rostouc poptvka zpsobuje, e roste cena (inflace)

dchodov efekt jak se mn poptvka v zvislosti na zmn dchodu,
rostou-li dchody, roste agregtn poptvka, mn se i struktura poptvka,
roste-li dchod roste poptvka po luxusnjm a kvalitnjm zbo (naopak pi
klesajcch dchodech kles nejen objem poptvanho zbo, ale i po to
kvalitnjm, nekvalitnj zbo se nazv inferiorn)
substitun efekt zmna struktury poptvky pi zmnch cen (zdra-li vlaky,
pojedu autobusem)
cenov elasticita
m zmnu poptvanho zbo, pokud se mn cena
zna se ED elasticita poptvky
citlivost zbo na zmnu cen
cenov neprunmi uspokojuj zkladn poteby (potraviny, bydlen,
doprava)
zmnu nabdky ovlivuje i as a rychlost reakce vrobce rozsah, v nm
me vrobce navit vrobu (fixn nklady nklady na zazen podniku,
nemn se na velikosti produkce, variabiln nklady mn se podle velikosti
vroby, co znamen energie, mzdy, materil)
ES cenov elasticita nabdky, se stvajcm vybavenm monost navit
produkci (vce smn atd.)
absolutn elasticita nabdky me snit cenu (angauje se vce vrobc)
absolutn neelastick nabdka se tk odvtv, kde jsou siln limitovny zdroje
nabdka elasticky prun a neprun (zda roste i kles rst objem zbo
v ppad zmny ceny)
kov elasticita m zmnu nabdky i poptvky v zvislosti na zmnch
komplementrnho zbo
u nabdky se mn doba zmny (krtkodob, stedndob a dlouhodob zmny
v krtkodobm obdob lze navit vrobu velmi mlo, ve dlouhodobm
me zmnit tm ve)

5.3.2012
-

agregtn ukazatele produkce

HDP (Hrub domc produkt)
souhrn veho, co se vyprodukuje v dan ekonomice za rok
vytvoen Simonem Kuznetzem
m se jm sla a vkonnost ekonomiky
HNP (Hrub nrodn produkt)
zapotv vlastn produkci i v zahrani, v USA uvn a do roku
1982
dodnes uvn v zemch Latinsk Ameriky
je jedno, kde firma sdl, podstatn je, kde firma dan
rozdlem mezi HDP a HNP jsou ist zahranin platby
metody men HDP (GDP)
vdajov metoda (komoditn metoda)
souhrn hodnot finln produkce
vyjaduje formu uit produktu

HDP = C + Ig + G + X
C objem celkov spoteby, ve, co je ureno ke spoteb
Ig objem hrubch investic vloench do vrobn sfry (Ig = Ia + In), to co
vede k modernizaci, zaloen i rozen vroby, jedn se o investice
soukromho sektoru
Ia amortizan investice, jdou do obnovy ji stvajcho zazen
In ist investice, zaloen nov vroby, ukazatel modernizace a
konkurenceschopnosti ekonomiky
G government, vldn vdaje na nkup zbo a slueb, veker sttn
investice, nejsou zde dn sociln transfery, kter jsou pouze perozdlenm,
nikoliv nkupem, ve standardizovanch vysplch ekonomikch zhruba
tvrtina
X ist export, rozdl mezi exportnmi vnosy a importnmi nklady, vichni
usiluj, aby X bylo kladnou polokou a co nejvt
nkladov (dchodov) pstup
m tvorbu produktu jako toky dchod z vrobnch faktor
HDP = w + i + a + s + r + Te
w platy a mzdy, mzda je dchod plynouc z fungovn pracovn sly
i ist roky, i = ic - id, dchod plynouc z fungovn penz jako kapitlu
ic kreditn roky (z vr), vnos pro banku
id roky z depozit (vklad), nklad pro banku
a amortizace, objem dchod, kter plynou z odpisu ji zastarvajcho
vrobnho zazen, firmy si o to sniuj sv daov zklady, a tud svou
daovou povinnost
s zisky, zisky firem ped zdannm (hrub), jedn se o dchod plynouc firm
i veejnm rozpotm ve form zdann
r dchod plynouc z vlastnictv pdy
Te nepm dan, obsan v cench vrobk a slueb, DPH (kad dal fze
zpracovn vrobku je zatena zdannm) a spotebn da (zatuje jenom pt
typ produkt tabkov vrobky, pivo, vno, lihoviny a pohonn hmoty,
jejm smysle je regulovat spotebu danho zbo, stt na tom ohrom vydlv,
nazvna da ze spoteby)
produktov (zboov) metoda
m tvorbu produktu jakoto tvorbu vstupu jednotlivch odvtv (produkce
jednotlivch odvtv)
HDP = A + I + S lg
A agriculture
I industry
S services
lg investice
m tvorbu produktu jako souhrn finlnch statk (proto tam nemou bt
investice)
vechny ti metody mus vst ke stejnmu vsledku
HDP nezahrnuje adu vc
netrn produkce vytvoen produktu, kter neprochz trhem (slou k m
vlastn spoteb), li se v jednotlivch sttech zle na velikost nabdky,
m vysplej ekonomiky, tm je hodnota netrn produkce ni a naopak

stnov (ed) ekonomika nelegln st trhu, neoficiln obchodovn, ern

trh (ern trh spojen v ppad bnch vrobk s nedostatkovou ekonomikou,
v nejvysplejch ekonomikch spojen s daovmi niky a obchod s ileglnm
zbom a slubami), daov niky spojen se schopnost sttu vybrat dan, ve
standardizovanch sttech okolo 10 15% HDP, v nestandardizovanch
sttech a 35% HDP, v R dajn a 12 15% HDP
voln as fenomn 20. stolet, po mechanizaci a industrializaci, ukazatel
istho ekonomickho blahobytu, ale i monho rozvoje zle na efektivit
trven volnho asu, rozvj se i nabdka zamen na volnoasov aktivity,
nejvysplej ekonomiky nemus znamenat spousty volnho asu (lid pracuj
pesas nebo na sob dle dlaj vzdlvaj se apod.)
externality vedlej (vnj) produkty, vznikaj jako doprovodn produkt
njak aktivity, pozitivn externalita (nap. nhodn objev), ale i negativn
(negativn projevy ekonomick innosti, nap. zneitn ivotnho prosted,
zven hlunosti atd.)
mnc se kvality zbo slueb v dsledku konkurennho boje mus firmy
inovovat, zvyovat kvalitu produkce a sniovat sv nklady (vsledkem vy
kvalita za ni cenu vy kvalita se vykompenzuje ni cenou, a tud se to
neodraz do danho vpotu), vy odolnost, prodlouen doba zruky, ada
pdavnch slueb nav a zadarmo
celkov vkonnost ekonomiky se m istm ekonomickm blahobytem (NEW),
zahrnuje to, co se v HDP nem
roste pomaleji ale kontinuln
HDP se vyznauje vkyvy, protoe je ukazatelem reln ekonomick sfry, ale
i situace ve svt
velikost HDP
determinantou jsou disponibiln zdroje a schopnost vyuvat je
hranice produknch monost
ukazuje potencil ekonomiky (co m ekonomika k dispozici)
nen nemnn, posouv se dlouhodob, ale i skokov (ovldnut njak
technologie, monopol na njakou vrobu atp.)
disponibiln zdroje nerostn suroviny, pitn voda, orn pda, pracovn sla,
organizace ekonomiky
neschopnost vyut Ukrajina, Zimbabwe, na druh stran zem s minimem
zdroj, kter jsou schopn se rozvjet (Japonsko)
potenciln produkt vyroben za uit vech disponibilnch zdroj, znaen
Q*, produkt vytvoen na hranici produknch monost (jen minimum zem,
vtina zem m tzv. mezerou produktu, co je rozdl mezi potencilnm a
relnm produktem, uruje mru nevyuvn disponibilnch zdroj, jednm
z ukazatel mezery je vy mra nezamstnanosti, jsou i zem pracujc nad
hranic svch produknch monost, mus dovet disponibiln zdroje, protoe
vyrb vc, ne pokryje svmi disponibilnmi zdroji, nap. na, dsledkem
pekroen me bt peht ekonomiky = takov produkce, kterou zem nen
schopn uplatnit ani na svm ani na zahranim trhu)
Qr oitn o vlivy inflace, uruje se porovnnm s dvj dobou, aby se
omezil vliv inflace
Qn - nominln produkt, tak, jak byl namen, cena zastena inflac

pokud pracuje ekonomiky na rovni blc se hranici produknch monost, je

efektivn
Bhtn je jedin zem, kter nepracuje s HDP, ale s mrou nrodnho tst (okolo
ticeti pti pedpoklad, speciln ministerstvo)

12.3.2012
-

ivotn rove
historicky podmnn zpsob uspokojovn poteb, jejich stupe uspokojovn
poteby vechny (materiln i nemateriln)
materiln cel kla poteb, kter uspokojujeme prostednictvm trhu
(vyslme poptvku a trh reaguje nabdkou statk), potraviny, bydlen, ist
vzduch, pitn voda atd.
nemateriln vzdln, kultura, nae prva (lidsk, politick)
poteby uspokojujeme prostednictvm statk
lenn statk podle toho, zda jsou produktem lidsk innosti i ne, na:
ekonomick statky naprost vtina statk, vztahuj se na n vlastnick prva
a mohou se stt pedmtem smny a trhu, plat zde princip vylouen, bu
sten nebo pln (nap. vzduch v klimatizovan mstnosti mou dchat
jen ti, co se tam vejdou)
neekonomick (voln) statky nejsou produktem lidsk innosti, tud nejsou
pedmtem lidskho vlastnictv a nemohou bt smovny (nemohou protkat
trhem), nap. vzduch (nikoliv nap. v klimatizovan mstnosti), voda v ece i
voda v moi, neplat princip vylouen
dal lenn
soukrom statky statky ve vlastnictv konkrtnch lid, plat zde princip
vylouen, meme vylenit statky individuln (takov statek, kter je
skuten majetkem pouze jednoho lovka) i sdlen (takov, kter slou
k uspokojen m a teba m rodiny, nap. byt), existenci soukromch statk
chrn legislativa
veejn statky neplat princip vylouen (ppadn pouze sten lokln
veejn statky, nap. mstsk hromadn doprava, veejn osvtlen, me bt
vzn teba na nkter profesn i sociln skupiny), statky, kter jsou
k dispozici vem lenm veejnosti, jejich spoteba nijak zvl neomezuje
pstup k jinm statk, uspokojuje zjmy spolenost jako takov, je v zjmu
spolenosti, aby k nim byl pstup, jsou financovny z veejnch rozpot,
problm financovn: me dochzet k ernmu pasarstv (free riders) a
k morlnmu hazardu, plat se z dan i z njakch pspvk, vude se najdu
nkte, kte spotebovvaj, ale nepispvaj, zde selhv princip vylouen
(nelze nkoho a priori vylouit)
smen statky uspokojuje soukrom i veejn zjmy, bv problm
s financovnm a se zajitnm pstupu k jejich spoteb, nap. vzdln je
v zjmu spolenosti jako takov, ale uspokojuje to soukrom spoteby, kter se
daj ekonomicky vyjdit, dti je v zjmu spolenosti zachovat kontinuity
vvoje, ale mt i nemt dti je vsostnm prvem jedince
ivotn rove vymezujeme jakoto dostupnost a mru uspokojovn poteby, aby byly
zachovny proporce mezi prac a volnm asem (ale nap. i dostupnost slueb doprava, zdravotnick sluby atd.)
ivotn rove je vyjadovna dostupnost, ale rznorodost spoteby

ivotn rove zahrnuje i ochranu spotebitele (institucionln, enviromentln atd.)

k ivotn rovni je nutn zahrnout i prvn zruky a vynutitelnost
m se HDP na hlavu (zejmna v mezinrodn komparaci)
z kvantitativnho hlediska vyjadovna i jako kupn sla obyvatelstva vypovd o
ivotn rovni a sle mny
kupn sla je ovlivnna relnou vkonnost ekonomiky, daovm nastavenm atd.
z kvantitativnho hlediska se zjednoduen ivotn rove vyjaduje jako objem
spoteby
ivotn rove se pomuje uvnit sttu (rzn skupiny, regiony atd.) i
z makroekonomickho hlediska na mezinrodn rovni
ivotn rove se vyjaduje v eurech (pro ns vliv transaknch nklad)
ivotn rove na makroekonomick rovni neme vyjdit stratifikaci dan
spolenosti uvnit sttu, nevyjaduje podl sttnch plat uvnit stt, nevypovd o
dostupnosti slueb
pesnj ukazatele jsou na mikroekonomick sfe
mezi skupinami dan spolenosti
pomoc kl ekvivalence koeficienty pro vyhodnocen rovn dchodu (pro
pomovn spoteby jednotlivch typ domcnost)
pln prvn se m domcnost (zkladn jednotka)
reln ivotn rove se li ve spoteb
dchodov (pouv selnou klu aplikovanou na reln dchody
jednotlivch typ domcnost pouvanch pro spotebu, tzn. jakou spotebu
jednotliv typy domcnost maj v zvislost na dchodu, v R se stanovuje tzv.
ivotn minimum pro jednotliv vkov kategorie, i podle potu dt
v domcnostech atd.) a komoditn (rozdly ve spoteb u jednotlivch
spotebitelskch kategori, typ spoteby, struktura spoteby, objem spoteby
atd. u jednotlivch spotebitelskch kategori, nap. spoteba elektrick energie
mezi mstskm a venkovskm obyvatelstvem) kla ekvivalence
struktura spoteby je jin mezi mstskm a venkovskm obyvatelstvem
vvoj kvtn rovn
m se na zklad t zkladnch hypotz
hypotza relativnho dchodu individuln spoteba je funkc dvou
promnnch dchodu vlastnho v porovnn s dchodem jinch domcnost
(komparace s jinmi spotebiteli) a nebo relativn dchod ve smyslu mho
dchodu te v porovnn s jinou dobou (komparace v ase)
prmrn sklon ve spoteb se nijak vrazn nemn, nap. vtina
spolenosti m na jednu domcnost max. dv auta
autonomn spoteba nemn se ani pi zmnch dchodu, spoteba
nezvisl na velikost dchodu, tk se zkladnch poteb,
nejzkladnj rove spoteby, kterou se lovk sna udrovat za
jakchkoliv podmnek, nap. u nezamstnanch zajiuje stt dvkami
autonomn spoteba se me zmnit max. v dlouhodobm obdob, kdy
dochz k zsadn zmn
hypotza permanentnho dchodu jedinec se bude snait udrovat vce i
mn konstantn rove spoteby za cel svj ivot, kter odpovd jeho
souasnmu dchodu a jeho souasnm monostem
spotebitel pizpsobuje svoji spoteba prmrnmu dchodu, kter
podle nj, bude dostvat cel svj ivot (racionln kalkul)

efekt zpadky domcnosti se v krtk obdob pizpsob rostoucmu

dchodu, ne klesajcmu, efekt zpadky funguje pi klesajcm
dchodu, spotebitel nechce a ani neme pizpsobit se klesajcmu
dchodu, chce si zachovat souasnou spotebu (nejsme ochotni
utahovat si opasky), ivotn standard se sname udret sporami i
pjkami
dokonce pi ni rovni dchodu m spoteba stoupajc tendenci
hypotza ivotnho cyklu rozdluje dchod na spotebu a spory (v
souvislost na naem ivotnm cyklu), sklony ke spoteb a sporm se mn
v souvislosti na naem vku, mlad a senioi maj vysok sklon ke spoteb a
nzkm sporm (u mladch zaizovn bydlen, rodina, pprava na profesn
drhu atd., senioi nespo, protoe maj snen disponibiln dchod a ztrc se
motivace spoit, maj naspoeno, i jsou jinak sociln zajitni, maj spory,
dostvaj dchod), stedn generace m pln opan sklon ke spoteb a
opan sklon k sporm ni sklon ke spoteb a vy sklon k sporm, je
to zaopaten generace, m kde bydlet, dti pomalu odchz z dom, dokonuj
hypotky atd., maj ve, co potebuj, bl se vy vk, a proto se stedn
generace zabezpeuje jakoto formu individulnho socilnho zabezpeen
zporn spory erpn naetench penz, aby si lovk udrel
ivotn rove
chudoba chpna jako neschopnost rozhodovat o svm ivot a uspokojovat bn
spoteby
EU definuje chudobu jako pjem ni ne 60% nrodnho pjmu
dnes v EU je kad est oban chud
nejvce v Lotysku (26% lid), nejmn v R (9%), na druhm mst
Nizozem, ve Skandinvii 12%
prmr EU je 17%
velk rozdly v kupn sle (R 5800, Nizozem 11 300)
chudoba je relativn pojem
ivotn minimum je minimln spoleensky uznateln hranice pennch pjm pro
uspokojen zkladnch poteb
existenn minimum je ni ne ivotn, je to minimln hranice finannch pjm,
kter umouje uspokojen poteb na rovn peit
ani jedno ani druh nezahrnuje nezbytn nklady na bydlen
ivotn minimum se li podle potu osob ijcch ve spolen domcnosti
subjektivn pociovan ivotn rove spojovn s dchodovou klou ekvivalence,
dleit pro marketing, pro investory atd. (ekonomicky zajmav)

19.3.2012
-

inflace rst celkov cenov hladiny

pi mezinrodnch komparacch se m meziron rst cenov inflace
pomuje se i kvartln i msn rst
m se bu celkov nebo ke stejnmu obdob pedchzejcho roku
m se pomoc spotebnho koe
nkolik stovek poloek, u nich se sleduje cenov vvoj
mou se vytvet i urit komoditn orientovan spotebn koe
deflace- pokles celkov cenov hladiny
nen to bn jev

nevhodn pro vrobce, ale i celkov z makroekonomickho hlediska

nap. v Japonsku v 90. letech
stt by se ml snait deflaci zabrnit
disinflace rst celkov cenov hladiny s klesajc dynamikou
ceny rostou, ale rostou pomaleji vi sledovanmu obdob
sniujc se tempo (pomal ozdravovn ekonomiky)
nap. esk ekonomiky v 90. letech
po revoluci vyletly ceny nahoru a pak pomalu klesaly dolu, ale cenov
hladina rostla
v roce 1991 inflace 53% (dohledat dal sla)
2011 v prmru 1,6%
prvn msce 2012 meziron 3,7%, i kdy vi sob pouze 0,2%
ti zkladn kategorie inflace
1)
zjevn inflace nrst cen je patrn v bnm ivot (nap. pohonn hmoty a
potraviny v souasn R)
blokovan (potlaen inflace) cen jsou tlumeny administrativn cestou, pouze
napovrch, nedochz k odstrann pin, nap. vynucen rst spor (trh
nefunguje, je nedostaten nabdka, nedochz k naplnn poptvky, lid spo,
ve spojeno s nrstem ernho trhu, je teba administrativn obnovit
rovnovhu mezi nabdkou a poptvkou), nap. socialistick ekonomiky (zejmna SSR, SSSR ideologick dvody, zabraovn nepokojm, rostly
ceny vstup, ale vldy udrovaly ceny a dotovaly je ze sttnho rozpotu, co
lze udret pouze krtkodob, u ns dochzelo jednou za as k tzv. za narovnn
i zpevovn cen, kompenzace zajitna zdannm luxusnho zbo, nap.
elektronika, auta atd.)
skryt inflace dlouho se schovv nap. proto, e je patn nastaven
spotebitelsk ko (statistika neodpovd reln situaci, jin komodity, ne jsou
ty bn spotebovan, nebo v ekonomikch, kde je siln ed ekonomika)
2) podle kvantitativnch kritri (stupn makroekonomick inflace)
mrn inflace jednocifern inflace, vypovd o pirozenm vvoji ekonomiky,
rst aktivity ekonomick zdrauje nkter vstupy (pevauje poptvka nad
nabdkou), mrn rst cen, za zdravou inflaci je povaovna inflace do ty a
pti procent, vy u povaovny za ohroen bnho vvoje, cenov nrst
nepekrauje (nebo mrn pekrauje) rst produktu
pdiv (cvlajc) inflace zrychlujc cenov vvoj vrazn pevyujc
hospodsk rst, dvou a trojcifern hodnoty, pi bnm hospodskm a
politickm vvoji pichz tehdy, kdy tempo hospodskho rstu znateln
zaostv za rstem cen, penze ztrcej kupn slu, vede k sociln problmm,
ceny zbo se odpoutvaj od relnho vvoj, od padesti a edesti procentn
inflace jsou ceny indexovny, pechz se na transakce v jinch mnch i
k barterovmu obchodu, normln inflace neme standardn ekonomiku
postihnou, znamen nedostatkovou ekonomiku, nestandardn vztahy (korupce,
ern trh)
hyperinflace cenov rst dosahuje ty a vce cifernch hodnot, tempo rstu
cen nem souvislost s rstem ekonomickm, jedin vchodiskem je barterov
obchod i obchod v zahraninch mnch a drahch kovech, ve se na
mimodn problmy (vlen konflikty, povlen konflikty, mimodn

prodn katastrofy, politickou nestabilitou), povlen Nmecko hrnn

inflace 1 bilion procent, dnes v Zibabwe, zkuenosti Nmecka vedly k jeho
ohromn zodpovdnosti v otzkm monetrn politiky, na konci 20. stolet
hyperinflace v Argentin, Ruskuvdy spojeno s politickou nestabilitou
3) podle pin
inflace taen poptvkou pevis poptvky nad nabdkou, nedostatek zbo
(projevuj se ceny zbo i ceny investinch statk), rst agregtn poptvky
pevyuje rstov potencil dan ekonomiky, me ji zpsobit nap. nadmrn
investin boom (mus se eit dovozem, jeliko domc sfra nen schopn
zareagovat rychle), vrov expanze, pli nzk rokov mry (= zlevnn
penz) a daleko vce firem je nsledn ochotno vstoupit do odvtv, dalm
dvodem je neadekvtn rst mezd (pokud mzdov rst je vy, ne nrst
produktivity prce, nap. na potku 90. let pchod zahraninch firem, kter
peplceli pracovn sly, nrst podnikn, Klaus musel vyhlsit mzdovou
regulaci, nastavil ji tak, e podniky byly sankciovny, pokud peplceli
zamstnance vc jak o pt procent, firmy to zamstnancm doplcely jinmi
benefity), dalm dvodem zven sttn vdaje (navyovn potu ednk)
inflace tlaen nklady (nabdkov inflace) rzn piny: rst mezd (jsou
soust nkladnch vdaj), naven socilnho a zdravotnho pojitn (pro
zamstnavatele vrobn nklad), organizace trhu (pokud nen zajitno
dostaten konkurenn prosted, dochz k monopolizaci ekonomiky, vrazn
koncentrace nkolika podnik, kte ovlivuj makroekonomick vvoj,
monopoly mohou zneuvat dominantnho postaven, nemaj dvod ke
sniovn cen), kartelizace (nelegln sdruen a dohody velkch firem,
dsledkem dohody o cenovm vvoji i rozdlen trhu, monopolizace znamen
i dohody, e se nebude investovat do inovac), nrst cen surovin a energi,
vy zdann, politick udlosti, kter destabilizuj ekonomiky nebo region
(nap. ekonomick udlosti v zemch, kde dochz k produkce strategickch
surovin)
setrvan inflace
takov, kter nevznik z ekonomickch dvod, nejsou pro ni ist
ekonomick dvody, ale vznik setrvan z oekvn ekonomickch subjekt
dsledek chovn subjekt, kter oekvaj zven cen a chovaj se podle
toho, m inflaci sami vytv, ani by pro ni byly njak dvody
nap. kolektivn vyjednvn o cenov nrstu
do 2% ronho nrstu (nrst, kter by bn lovk neml zaznamenat)
povaovna za bn vvoj, nen vnmna jako pokozen ekonomiky
NB cluje inflaci okolo 2%
setrvan inflace do 2% je jednm z maastrichtsk konvergennch kritri pro
vstup do Eurozny (2% v 90. letech)
dsledky inflace
perozdluje bohatstv postihuje pjemce fixnch plat (sniuje jim kupn
slu) a tak sociln dvky (jsou valorizovny, ale se zpodnm)
zhodnocuje nemovitosti jedin pozitivn vliv
postihuje vce vitele, m vt inflace, tm fakticky dlunk plat mn
sociln dopady (negativn)
vy mra inflace mn strukturu spoteby pesunuje se k inferiornmu
(podadnmu, nekvalitnmu) zbo

mn strukturu vroby s inflac se mn poptvka (vy mra me naruit

celou ekonomiku)
een
okov cesta nhl a vrazn snen agregtn poptvky, co lze zvenm
rokovch sazeb (politika hot money), zvenm daov zte, zpomalenm
rstu mezd
gradualistick cesta pozvoln zpomalen hospodskho rstu, co tlum
poptvku, dlouhodobj een (dle jak rok, pot se na nkolik let, co je
nevhodn pro investory, kte jsou nejist a odchz), je povaovna za
efektivnj, ne fiskln politika

26.3.2012
-

nezamstnanost
jeden ze zsadnch problm vtiny svtovch ekonomik (dnes)
poet lid z ekonomicky aktivn populace, kte jsou krtkodob i dlouhodob
nezamstnan, ale prci aktivn hledaj
ti podmnky
lovk star 15 let je bez prce i zamstnn
hledal si aktivn prci v poslednch tyech tdnech
je pipraven k nstupu do prce bhem trncti dn
men a vyjden
absolutn vyjden celkov poet nezamstnanch osob
mra nezamstnanosti relevantnj, procento podl nezamstnanch na
ekonomicky aktivnm obyvatelstvu
ekonomicky aktivn obyvatelstvo
neaktivn dchodci, studenti, dti, dlouhodob a dobrovoln nezamstnan
v idelnm ppad trh prce funguje jako nabdka a poptvka
trh prce nefunguje ideln kvli ad faktor
existence minimln mzdy podle ekonom nastavena nad rovn minimln
mzdy, jejm zavedenm roste nabdka a kles poptvka, v praxi se tk pouze
nkterch zamstnn nzko kvalifikovan pracovn sly (migranti,
absolventi)
psoben odbor kolektivn vyjednvn odbor se zamstnavatelem a tlak
na nastaven vych mezd, v dnen dob odbory psob pouze v nkterch
sektorech, v praxi je vliv odbor znateln hlavn ve velkch prmyslovch
odvtv, neorganizovan pracovnci jsou znevhodnni (podniky nebo sektory
bez odbor i s malm vlivem odbor)
efektivnostn mzda firmy vyrbj efektivnji, jestlie plat vce ne
rovnovn mzdy, i v ppad pevisu nabdky na trhu prce jsou firmy
ochotny platit vce ne je rovnovn mzda, aby zvily produktivitu svch
zamstnanc (maj se lpe, jsou zdrav, nepeml o odchodu, jsou
motivovanj)
hledn prce pracovnci si hledaj (ne vdy dobrovoln) pracovn msto,
fluktuace mezi odvtvmi a firmami
formy nezamstnanosti
frikn vznik v dsledku neustlho pohybu lid mezi jednotlivmi
odvtvmi a firmami (pracovnci si hledaj nov msta), naprosto pirozen jev

(i ve stavu, kdy je ekonomika ve stavu pln zamstnanosti), je krtkodob,

ned se prakticky odstranit, nejlep nstrojem pro povzbuzen je vt
informovanost nezamstnanch
cyklick celkov poptvka po prci se cyklicky sn, zpravidla dsledek
poklesu nrodnho produktu, spojeno s hospodskmi recesemi, kles
poptvka po prci (men poet pracovnch pozic), kles rovnovn mzda,
jedinou monost, jak j pedchzet je proticyklick hospodsk politika sttu
strukturln objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabdkou a poptvkou po
pracovncch, nap. v njakm sektoru, i regionu, dochz k tlumu a lid maj
problm najt pracovn msto, charakteristikou je dosahovn vysok rovn na
relativn dlouhou dobu, strukturln kapsy st lid zkrtka nen schopn
najt si prci, v R severn echy a severn Morava, nstrojem proti tomuto
typu je rekvalifikace (e nezamstnanost v sektoru) i podpora mobilita
pracovnk (e regionln nezamstnanost)
seznn v nkterch odvtv je ekonomika vzan na urit obdob
(zemdlstv na jae, v lt, turismus v lt, stavebnictv stagnuje v zim)
pirozen mra nezamstnanosti
takov mra nezamstnanosti, kdy reln produkt je na rovni potencionlnho
produktu a mra inflace je stabiln
zdrav stav, ekonomiky vyuv vechny sv disponibiln zdroje
pln zamstnanost
situace, kdy vtina ekonomicky aktivnch osob, kter mou pracovat, tak
pracuj
vechny zdroje jsou efektivn vyuvny
ekonomika neme fungovat s nulovou nezamstnanost
phillipsova kivka
teoretick koncept, kter vysvtluje vztah mezi mrou nezamstnanosti a mrou
inflace
pln zamstnanost nen smyslupln pojem, ni mra nezamstnanosti
vyvolv vy inflaci
vypadala jako dobr nstroj pro hospodskou politiku (bu se bude
podporovat zamstnanost nebo antiinflan politika dv ekonomick zla)
v 60. letech vzkumy Phillipsova kivka je sprvn (v krtkodobm
hledisku)
M. Friedman to rozporoval v dlouhodobm horizontu, pi snen
nezamstnanosti, vzroste inflace, ale nezamstnanost se vrt do pvodnho
stavu a inflace zstane zven
psob na ni tzv. oky agregtn nabdky maj krtkodobou psobnost
roste mra inflace, ale neda se snit mru nezamstnanosti
nap. extern cenov oky (ropn ok v 70. letech)
roste inflace i nezamstnanost (ve stejn chvli)
Okhunv zkon
vm si vztahu mezi ekonomickm rstem a nezamstnanost
korelace mry nezamstnanosti a mry domcho produktu nepm mra
(pokud vzroste nezamstnanost nad pirozenou rove, kles potencionln
domc produkt)
1% nezamstnanosti = 2% hrubho produktu (zhruba)
dsledky nezamstnanosti

ekonomick dopady pltvn se zdroji, lidsk prce jednm z vrobnch

faktor, vy mra nezamstnanosti = ekonomiky funguje pod svm
potencionlnm domcm produktem, dal dopadem je efekt hystereze
nedobrovoln nezamstnan se pi dlouhodobm hledn prce stanou
dobrovoln nezamstnanmi, lid ztrcej pracovn nvyky a osvojuj si ivot
na hranici ivotnho minima, zvyuje se tm zastoupen ekonomicky neaktivn
populace, m roste pirozen mra nezamstnanosti, dalm jevem je
sniovn efektivity pracovn sly lid bez prce ztrc nvyky a kontakt se
svm oborem, tedy kles jejich kvalifikovanost, nezamstnanost zpsobuje
pokles relnch dchod, klesaj-li dchody, kles spoteba, a tud cel
domc produkt
sociln dopady kriminalita, alkoholismus, sebevrady a dal negativn
spoleensk jevy (nutnost odliit krtkodobou a dlouhodobou nezamstnanost)
m zsadn dopad na ivotn rove v dan ekonomice
ovlivuje schopnost doshnout potencionlnho produktu dan zem

2.4.2012
- penze veobecn ekvivalent hodnoty, specifick zbo
- penze jsou umlou spoleenskou konvenc, byly akceptovny ob stranami transakce
- vvoj
naturln smna (dnes oznaovno jako barter) smna zbo za zbo, dodnes
se snm d setkat, nap. v postsocialistickch zemch po pdu elezn opony,
lensk stty odmtly obchodovat v tzv. pevoditelnch rublech, ale ve tvrdch
valutch, kter nebyly (SSSR nm poslal ropu a plyn a my platili zbom)
zboov penze urit druhy zbo hrly roli penz, muselo to bt velmi
poptvan zbo se iroce akceptovatelnou hodnotu a mlo del trvanlivost,
nap. ltky, olej, vno, iv zvata
z drahch kov se nsledn zaaly razit penze, nejstar nalezeny v Egypt ze
eleza a mdi, pozdji zlato stbro, bimetalismus (mince ze zlata a stbra),
pozdji monometalismus (zlato) mince raeny ze zlata i podepeny o zlato
paprov penze poprv v USA ve stte Massachusetts, v 18. stolet se dostaly
pes Francii do Evropy, nejprve ve dvou formch sttovky (emitoval
panovnk), bankovky (emitovan osobnmi osobami, banki)
v Massachusetts se jednalo o sttovky (stt si pjoval zejmna na
vlky), mn kredibiln, panovnk se mohl rozhodnout nedodret sv
zvazky, asto odmtny (i kdy byly v nkolika hodnotch a ve vztahu
k njakmu drahmu kovu)
bankovky dlun pisy, velmi kredibiln, jeliko je emitoval
soukromnk a ten musel dodret sv zvazky
i ve 20. stolet emitovny v obou formch, po prvn svtov vlce
emitentem njak sttn banka (za emisi odpovdal stt)
dnes ve emitovno centrlnmi bankami, stt m hlavn zodpovdnost
1976 reln konec vzanosti penz na drah kovy, konec tzv. zlat parity
skoro penze (near money) kreditn karty, eky apod.
eky u ns nejsou, ale ve svt stle existuj
platebn karty ada forem (kreditn banka poskytuje vr a j
splcm, debetn erpme z vlastnch penz, kter mme na svm
tu, hybridn na zklad debetn, mohou jt teba do tzv. debetu,
mnusu)

funkce
penze jsou prostedkem smny
jsou ztovac jednotkou, vyjaduj hodnotu transakce
funkce pokladu uchovn hodnot (jak kter penze, postien inflac tuto
funkci nepln)
likvidita penz
nejlikvidnj jsou mince a paprov penze
vrazn omezena nen ani near money (ale je snena, nrst bankomat a
obchodnk pijmajcch karty)
mnov agregty (m1 m3)
vyjaduj mru likvidity
tzv. transakn penze (na kolik je meme vyuvat)
m1 nejlikvidnj penze (mince, bankovky, ve vysplch ekonomikch i
karty)
m2 ir penze (snena likvidita, platebn karty, termnovan vzan
spory)
m3 velk termnovan depozita, dlouhodob vklady, cenn papry atd.
poptvka po penzch
transakn motiv poptvme penze, abychom mohli provdt bn nkupy
a uspokojovat bn poteby
opatrnostn poptvka zajitn, slou k vytvoen urit rezervy pro ppad
vych a nenadlch vdaj
majetkov motiv souvis s uchovnm hodnot, snaha zvit ivotn standard a
zabezpeit se do budoucna (odpovd nabdka ve form emise cennch papr
apod.)
spekulan motiv nejednoznan uren, je determinovna rizikem a
nejistotou (mt penze na njakou vhodnou nabdku atd., snaha zhodnotit sv
penze a zvit spotebitelsk uitek)
pi nakldn s penzi kad investor zvauje ti vci
likvidita
rizikovost
vnosnost
nabdku penz vytv bankovn systm
je dvoustupov centrln banka a komern banky (a dal finann instituce
jako pojiovny, drustva)
centrln banka
mla by bt nezvisl na politick moci, ale i na zklad vlastnch
prostedk apod. (u ns dost sporn otzka jmenovn guvernra)
monetrn regulatorn funkce zodpovdnost za stabilitu ekonomiky a
mny, centrln banka reguluje mnostv penz v obhu, ovlivuje
makroekonomickou situaci
emisn funkce jedin emitent penz v dan ekonomice, rozhoduje o
nominlnch hodnotch jednotlivch bankovek a minc, s tm souvis
zabezpeen penz proti zneuit
dozor funkce vi komernm bankm a komernmu sektoru,
reguluje innost (proto je centrln banka oznaovna jako banka
bank), udluje a odebr licence

bankovn funkce spravuje vldn ty

rezervn funkce sprva devizovch rezerv sttu, co ovlivuje
mnov vvoj v zemi (manipulace s rezervami)
reprezentativn funkce zastupuje stt na MMF ve Svtov bance
apod.
v R innost prvn eskoslovensk centrln banky zahjena 3.3.1919
pod nzvem Bankovn ad Ministerstva financ v ele s Aloisem
Rabnem, zahjil mnovou politiku, kolkoval rakousko-uhersk
bankovky, 1920 zkon o cedulov bance akciov spolenost se
silnou, ale ne vhradn, sttn ast (cedulov banka pvodn nzev
pro centrln banku, na cedulch vyvovny kurzy a rokov sazby,
podle n se dily dal banky), 1926 Nrodn banka eskoslovensk
(konec prozatmnho bankovnho adu), Karel Engli guvernr
(stabilizace mnov politiky a koruny, muselo dojt k devalvaci),
v lednu 1939 pejmenovn Nrodn banka esko-slovensk, za
protektortu zaveden duln mnov systm (zkladnm platidlem
esk koruna a sk marka, Nrodn banka podzena sk bance),
po vlce obnovena innost Nrodn banky a nsledn eskoslovensk
koruna, 1950 zahjila innost Sttn banka eskoslovensk zvisl na
ministerstvu financ, vydrela a do roku 1989, 1953 penn reforma
sekrtala zejmna vklady, 1993 po rozpadu federace esk nrodn
banka (guvernrem Josef Toovsk a do roku 2000, pl rok pestvka,
vedl vldu, mla konstruovna jako nezvisl, jedinou zvislost
jmenovn veden), oddlen esk a slovensk koruny v noru 1993,
po rozpadu jsme mli bt ve vzjemn celn (vydrela) a mnov unii
(nevydrela vbec, nemohlo vydret, vkonnost slovensk republiky
byla ni, navc ukonena redistribuce mnovch tok na Slovensko),
od roku 2000 guvernrem Zdenk Tma, od roku 2010 Miroslav Singer
obchodn banky
soukrom firmy
na rozdl od centrln jsou ziskov orientovan
zeny centrln bankou
aktivn funkce vrov innost (zklad innosti)
pasivn funkce sprva depozit i emitace vlastnch cennch papr
zprostedkovatelsk funkce pvodn doplujc innost, pevody
plateb apod.
nebankovn instituce spoitelny, penzijn fondy, pojiovny
nstroj monetrn politiky
minimln rezervy
stanovuje centrln banka a obchodn banky jsou povinny tuto mru
rezerv deponovat na bezronm tu pod sprvou centrln banky
(asto kritizovno, e se jedn mrtv penze, je nefunguj
v ekonomice, dnes ve svt nem pouze vcarsko, Nov Zland,
Austrlie a Kanada)
u ns povinn 2% rezervy
pro zajitn likvidity
zmna tto mry je nstrojem regulace obchodnch bank efekt velmi
opodn (pt a dvacet msc)

mohou bt spravovny i v naturlich, v drahch kovech, drahch

kamenech (Itlie)
operace na volnm trhu
nkup a prodej krtkodobch cennch papr
centrln banka tm reguluje penn nabdky
nejefektivnj nstroj ovlivnn velikosti penn nabdky
urovn sazeb na mezibankovnm trhu
diskontn sazba rok, za kter centrln banka pjuje obchodnm
bankm, doln hranice sazby, za n se poskytuj vry, v roce 1990
4%, 1997 naveno na 17% v dsledku krize, dnes okolo 0,25%
lombardn sazba rokov sazba, za kterou centrln banka pjuje
obchodnm bankm proti zstav cennch papr, sazba pro
problmov banky, horn mez rokov sazby, v R 1,75%
repo sazba krtkodob (14 dn) rokov sazba, kterou centrln banka
nabz obchodnm bankm za prodej svch cennch papr, clem
sthnout rychle penze z obhu, pro obchodn banky velmi lukrativn
obchod, ziskov, bez rizika a s nzkou likviditou, pro centrln banku
velmi flexibiln (ale nkladn) nstroj na staen penz z trhu, dnes
0,75%, v roce 1997 50%
vry
zkladn nstroj monetrn politiky
doasn poskytnut njak hodnoty za platu
nemus mt pouze finann podobu
vdy poskytovn za pesn dohodnutch podmnek doba splatnosti,
rokov sazba, podmnky pi poruen zkladnch podmnek, ureni
oba partnei (kdo zodpovd za splatnost)
vitel ped dlunkovi k doasn dispozici njakou hodnotu
druhy vru vrobn (banka pjuje firm za elem k investicm,
rozjet vroby apod.) a spotebn (banka pjuje spotebiteli, vce
roeny, zle na me konkurence na bankovnm poli)
naturln vr poskytnut vr ve form konkrtnho vrobnho
prostedku (osivo, traktor)
celn vr u kon, dovozce si pjil, aby zaplatil clo
daov vr firma si pj, aby zaplatila nenadlou da
exportn vr bn, ni rok, podpora expanze na zahranin trhy
(asto podpoeno sttem), ni rok, ne u importnho vru
provozn vr na provoz firmy
peklenovac vr firma potebuje na peit krtkodobho obdob,
vtinou poskytnuto jen stabilnm a velkm firmm na zaplacen mezd
investin vry rozen firmy, modernizace, nkup zazen, velmi
ast podoba vru, zpravidla dobe splatiteln
hypoten vry na podporu bydlen, rozjet hlavn v USA
vinkulan vr vr s omezujcmi podmnkami, pro klienty s ni
kredibilitou
byuers credit vr poskytnut kupujcmu, nejedn se o spotebitelsk
vr, ale jde teba na nkup vrobnho zazen (teba a do 85%
hodnoty kontraktu, zpravidla na pt let)

krtkodob (do roku, v du msc), stedndob (a 5 let), nad pt let

dlouhodob
soukrom (banky), sttn (vitelem stt, centrln banka, na naplnn
njakho sttnho zmru, nap. investice do tby neho apod.,
rozeny po druh svtov vlce rostla role sttu v ekonomice),
mezinrodn (mezinrodn organizace viteli, nep. MMF, svtov
banka)

16.4.2012
-

fiskln politika (rozpotov)

hospodsk vvoj je ovlivovn skrze ovlivovn rozpotu
veejn finance souhrn vekerch finannch prostedk, ktermi vldn orgny
ovlivuj hospodsk vvoj (rzn fondy, sttn rozpoet, rozpoty orgn mstn
sprvy, speciln fondy se specifickmi ely, finann prostedky sttnch podnik)
sttn pokladna obsluha (mechanismus) sttnho rozpotu a to tak, aby se
maximalizovala efektivita na stran pjm i vdaj, technick zabezpeen transakc
sttn rozpoet centralizovan finann fond, kterm disponuj vldn orgny, jasn
se uruje komu a kolik se komu pidl
pokladn hotovost efektivn penze, kter jsou na ztovacm tu, depozitum na
te
etn hotovost to co je poslno na et, pjmy, vdaje
sttn finann aktiva a pasiva
pasiva sttn dluh
aktiva pohledvky sttu z poskytnutch vr, vpomoc apod.
v R m stt vedeny vechny transakce u NB (tm se sten mchaj sttn
penze s penzi samotn centrln banky)
pjmy sttnho rozpotu
dan zkladn pjem, povinn platby ekonomickch subjekt, kter se mus
odvdt ve stanoven vy a lht, nejvt pjmov zdroj
cla klesajc tendence ve struktue sttnho pjmu (nejen u ns, zpsobeno
liberalizac mezinrodnho obchodu, v Evrop vliv EU a Celn unie)
dan a cla tvo dnes pes 90% rozpotu
zisky sttnch podnik klesajc tendence (privatizovny)
zisky ze sttnho kapitlu roky z cennch papr apod.
vnosy z poskytovn veejnch slueb (marginln st)
vdaje sttnho rozpotu
transfery pevod plateb, nic za n pjemce neposkytuje, sociln dchody
(starobn, invalidn, podpory, sociln dvky), nejvt st
nkup zbo a slueb zabezpeen k chodu sttu (od vybaven kancel a po
tanky)
veejn investice sttu jdou pes rezortn ministerstva (stejn jako nkupy)
mandatorn vdaje povinn
bn vdaje
kad rozpoet pracuje s uritou rezervou na mimodn situace (katastrofy)
pokud nejsou rezervy vyuity, mou se rozdlit na bn vdaje (podzimn porcovn
medvda)
typy sttnho rozpotu

vyrovnan vdaje jsou pln kryty pjmy

deficitn vy vdaje ne pjmy, sttn rozpoet mus bt financovn emis
sttnch dluhopis, zpravidla stedndob (do 5 let), jedn se o minimln
riziko a nzkou vnosnost
bn USA, vtina evropskch stt
dlouhodob se brnilo nap. Japonsko
deficit veejnch financ svzn s celkovm zadluenm zem
ke vstupu do eurozny 3% schodek a max. 60% zadluen v pomru
k HDP (vtina zem to dnes nespluje)
cyklick deficit vsledek hospodskho cyklu v dob recese,
dsledek vpadku daovch vnos a zvench vdaj (transfery),
ml by bt kompenzovn pebytkovm hospodaenm v dob rstu
strukturln deficit nezvisl na hospodskm cyklu, dsledek
rozhazovanosti vld
fiskln pakt zem mus sniovat deficity veejnch financ, sniovn
celkovho zadluen a deficitu, strukturln deficit by ml bt pouze
0,5% HDP, v moment poruen sankce skrze evropsk soudn dvr
pebytkov nic neobvyklho, u nkterch stt bn vc (Lucembursko,
Finsko, letos Estonsko a vdsko)
esk sttn rozpoet
pedpokldan deficit 105 miliard korun
nstroje fiskln politiky
nstroje zmrn (diskren)
jednorzov opaten, kter maj zmnit agregtn nabdku i poptvku a
ovlivnit velikost finlnho produktu
nap. zmna daovch sazeb
zmna struktury vdaj (nejjednodu je vbr dan, struktura a
osekn vdaj je u t)
zmna jednotlivch poloek u rozpotovch vdaj
nstroje automatick (vestavn)
ke stabilizaci vkyv hospodskho cyklu, makroekonomickho
vvoje a aby se reln produkt co nejvce piblil potencionlnmu
produktu
klasickm stabiliztorem je progresivn zdann pjm (poslen
daovch vnos a oslaben vzrstu koupschopnosti dan osoby),
jedn se o typick produkt povlen mylenky welfare state, vdy
argumentovno sociln stabilizac a solidaritou, oblben politiky a
veejnost (R ji pvodn mla)
progresivn zdann uvno i v USA, Kanad, VB apod., nejvce
vdsko (a 90%) padlo po krizi 70. let
dal vestavn stabiliztor pojitn v nezamstnanosti stabilizace
sociln situace pjemc
zdravotn pojitn
sttn vkup zemdlskch pebytk (stabilizace situace pro producenty
i spotebitele)
subvence veejnch financ (v EU nap. subvence k cenm zemdlsk
produkce, dve k energim, lky atd.)
cle fiskln politiky

stabilizan funkce sociln stabilizace, solidarita

alokan (distribun) funkce veejn finance napomhaj alokovat penze do
danch oblast (pektorln i regionln), perozdlen vytvoenho produktu
nejen na sociln transfery, ale i podpora vybranch odvtv (dnes nap. ivotn
prosted, vda, vzkum)
stimulativn funkce podpora uritho sektoru (nap. mal vinastv), v EU
preferenn postaven malch a stednch podnik, podpora segment jako jsou
horsk oblasti, podnikn v nepstupnch oblastech apod.
expanzivn fiskln politika zamen na stimulaci ekonomickho rstu, podporu
podnikatelsk aktivity (snen dan, zrychlen odpis), sice se zvyuje agregtn
nabdka, ale tm roste poptvka, co me vst k inflaci nebo peht ekonomiky
vzna i na aktivitu sttnho sektoru, zvyuje objem sttnch investic
alokovanch do ekonomiky, pokud se to peene, me to vst
k peinvestovanosti (financovn zbytench projekt)
crowding efekt efekt vytsnn, pemra sttnch investic vytsuje soukrom
investice, co nen sprvn, jeliko sttn investice nikdy nejsou tak efektivn
jako soukrom investice, dsledkem je, e se nezv velikost reln produktu,
ale inflace
pokud dochz ke zven rozpotovch vdaj, ale klesaj investice pln
vytsnn
v dlouhodobm horizontu nemn rove ke zven zamstnanosti
umocuje vkyvy hospodskho cyklu
hlavnm clem je urychlit rozvoj nebo vykrvat vpadky v dob recese
restriktivn fiskln politika
clem stabilizace veejnch financ
snen objemu vdaj ze sttnho i municiplnho rozpotu
spojeno se strukturlnmi zmnami vdaj
z krtkodobho hlediska sniuje reln produkt a m negativn dopad na
nezamstnanost
z dlouhodobho hlediska by nemla reln produkt a zamstnanost zashnout
sniuje inflaci, klesajc vdaje sttnho rozpotu
nstroj stabilizace a konsolidace ekonomiky
k uhaen velkch problm

23.4.2012
-

dan
povinn odvod ekonomickho subjektu do veejnch fond v pedepsan vi a
termnu
platba, kter je nenvratn, neelov, neekvivalentn a pravideln
v nkterch zemch se me pltce rozhodnout, kam penze pole (nap. tetina
celch dan na crkev, kulturu nebo sport) daov asignace
snit to lze i sniovnm zkladu rznmi dary
nen ekvivalentn naim vdlkm
ve starovkm mu mla jedna z dani oznaen tributum konkrtn povinnost
poraenho platit da vtzi
ve stedovku byly dan placeny ad hoc (a na clo a mto) panovnk musel
pesvdit lechtice, e je teba vypsat dan (nepravidelnost)

konec stedovku, zatek novovku trval zdann povaovno za nevhodn (J.

Bodin trval zdann odporuje slunm mravm, dlo est kniho o sttu lid maj
prvo na svobodu a na majetek, soukrom majetek je pirozenm a bom prvem a
panovnk nem prvo ukldat dan libovoln)
ve stedovku stratifikovan spolenost ni vrstvy musely platit, vy vrstvy na
zklad dobrovolnosti (dorum ochota dvat)
Hugo Grotius pisuzoval panovnkovi vjimenost, na zklad n m pln prvo
ovldat majetek poddanch a vypisovat dan, jak se mu zachce (barokn absolutismus)
A. Smith je neppustn, aby panovnk zjioval soukrom majetek poddanch a
oban, jeliko se jedn o vsostn soukrom kadho lovka, pokud se to panovnk
sna zskat, naruuje osobn svobodu ostatnch (dan jsou v rozporu s osobn
svobodou)
David Ricardo nsledovnk Smithe, uznval nkter dan pozemkov renty a
z kapitlu (zdann vrobnch faktor), rozhodn neakceptoval da veobecnou
v 20. stolet ada nzor
James Mirrless nositel Nobelovy ceny za ekonomii, optimln zdann je vc
konsenzu (efektivnost na jedn stran a spravedlnost na stran druh), za
optimln dan povauje nulov dan, ale uznv, e stt potebuje zskvat
njak finance
Artur Laffer Lafferova kivka, je teba sledovat efektivnost vbru dan pi
urit me zdann
ni mra zdann me bt efektivnj, ne vy a nakonec pitee do sttn
kasy vce penz
v USA za administrativy Calvina Collidge snil dan z 73% na 25% za
vlky, po nm Kennedy (horn mez byla 91%), Reagan
podobn pokusy i v Rusku
dnen praxe (v EU, R)
daov univerzalita tm by se ml dit kad stt, mlo by bt co nejmn
vjimek
daov neutralita ke vem daovm subjektm se pistupuje stejn
(kontroluj lid, praxe je tedy jin)
daov nosnost prce dan mus bt schopen zaplatit da a nezruinovat se
(sniovaly se proto dan ddick, darovac apod.)
daov spravedlnost daov subjekty se stejnm pjmem by ml platit stejn
(v nkterch zemch by subjekty s vymi pjmy mly platit vce po druh
svtov vlce dominantn mylenka, v 80. letech se od toho ustupuje)
daov zpracovatelnost (administrace) dan mus bt nastaven tak, aby byl
stt schopen dan vybrat
daov efektivnost nklady na vbr dan by neml bt vy, ne je da
samotn
daov vnosnost zajiuje, e dan pokrvaj poteby sttu (v rozporu
s daovou nosnost, jeliko stty maj tendenci bujet a zvyovat sv vdaje)
daov prunost dan by mly bt nastaveny tak, aby reagovaly na zmny v
ekonomice
daov systm v R, od roku 1993, pipraven za federace
pm dan pltce je znmy
dchodov

z pjm prvnickch osob firemn dan, na zatku nejvy 44%,

postupn se sniovalo,
z pjm fyzickch osob na zatku nejvy 45% (15, 20, 25, 32,
44% - postupn se jednotliv kategorie ruily), postupn sniovalo se
majetkov
z nemovitosti
ze staveb
z pozemku
z pevodu nemovitosti
da ddick
da darovac
dan 3, 5, 7%, zruilo se mezi pmmi pbuznmi, dnes se plat pouze
mezi nepmmi pbuznmi
silnin subjekty vyuvajc auto ke sv vdlen innosti
ekologick od roku 2008 po ntlaku EU, z elektiny, zemnho plynu a
z pevnch paliv, pltci jsou ti, kte vyuvaj tyto energie k dalmu obchodu
(distribun spolenosti, provozovatel podzemnch zsobnksubjekty
operujc na energetickm trhu)
nepm dan pltce je anonymn
selektivn
spotebn clem je zredukovat spotebu a zvit vnosy, lihoviny,
pivo, vno, tabkov vrobky, paliva a maziva, legislativa EU stanovuje
minimln hranice, EU pikazuje da na umiv vna, na tich vna ne,
u ns ji Mra Kalousek zavd od ptho roku
univerzln
DPH (da z pidan hodnoty) v roce 1993 23% a 5% snen, mnilo
se asem klesalo i rostlo, dnes 20% a 14%, pt roky 21% a 15%
progresivn zdann
roste daov sazba s rstem pjm
po druh svtov vlce dominovalo
vy zisky, vy dan
clem je zabrnit proinflanm tlak a zvit daovou vnosnost do veejnch
rozpot
linern (rovn) zdann
stejn daov sazba pi rznch ziscch
R, Slovensko
u ns rovn da ze superhrub mzdy k hrub mzd se pipot sociln a
zdravotn pojitn (kter u jsem ale zaplatil) a z toho se vypot odvod
zatm 15% ze superhrub mzdy, od ptho roku 19% z hrub mzdy
(vhodnj pro lidi, co vydlvaj lehce nad prmr) a navc lid se zisky nad
100 000 korun 7% da ze solidarity
DPH
kad fze vroby, zprostedkovn a prodeje je zatena dan
je to nejjednodu administrace (zaten se proto pesouv od pmch dan
k DPH)
daov zen prva a povinnosti
zsada zkonnosti poadavek, aby sprvce dan dodroval zkony

zsada neveejnosti daovho zen se zastn jen ti, kterch se to tk

zsada mlenlivosti kad, kdo se zen zastn, mus o tom mlet (sprvce
i pltce)
zsada rovnosti vechny subjekty jsou si rovny
zsada pimenosti sprvce by ml pouvat takov prostedky, aby to pltce
co nejmn zatovalo
funkce dan
alokan zabezpeen pstupu k veejnm statkm a veejn spoteb
redistribun sociln ely
stabilizan dan maj napomoci k neutralizaci vkyvu hospodskho cyklu
Slovensko
zanalo stejn jako ei
vvoj odlin
za druh Dzurindovy vldy (2004, 2006) zsadn zmny
oddluje se dchodov zabezpeen od socilnho, zvil se odchod do
dchodu
2005 druh pil druh (soukrom) pil penzijnho systmu (spoc)
Fico vak tlail na pojitnce, aby odeli ze soukromho pile, de facto
je zruil
v Maarsku je pmo znrodnil Orbn
tet pil ist dobrovoln (vlastn penzijn i ivotn pipojitn)
plat se sociln a zdravotn pojitn
sociln zamstnanec 6,5%
zdravotn 4,5%
1% stabilizace trhu
zamstnavatel plat za zamstnance 25% na sociln a 9% na zdravotn
sociln je soust sttnho rozpotu
zdravotn je oddleno od sttnho rozpotu

7.5.2012
-

hospodsk cyklus
cyklick vvoj ekonomiky, kdy se stdaj fze konjunktury s fzemi stagnace, recese
apod.
I. fze expanze (konjunktura), pevis poptvky nad nabdkou, roste-li poptvka,
rostou investice, ale i inflace, roste produkt, kles nezamstnanost, stoupaj daov
vnosy
asov limitovan fze
II. vrchol, horn bod obratu, vyrovnv se nabdka s poptvkou, nezvyuje se objem
produktu, sniuje se inflace, klesaj investice, nenabraj se nov pracovn sly, ale
zatm se jet nepropout
setrvan inflace
III. fze poklesu, poptvka je ni ne nabdka, pevis nabdky nad poptvkou, kles
produkt, klesaj investice, roste nezamstnanost, kles inflace, problm uplatnit ji
vytvoenou produkci, zavraj se provozy, sniuje se pracovn doba, propout se,
vrobci sniuj ceny (chtj, aby se jim vrtila alespo st vrobnch nklad), kles
efektivn poptvka

recese nebo deprese rozdl v me

recese mrnj zpomalen, snen tempa rstu, pi bn recesi stle
dochz k hospodskmu rstu, ale sn se tempo
deprese hlub propady, dokonce snen ekonomick aktivity,
doprovzeno socilnmi problmy, vrazn kles poptvka,
zamstnanost, zvyuj se vdaje sttu, klesaj daov vnosy
americk ekonomika za depresi povauje, kdy kles tvorba produktu
dv po sob jdouc tvrtlet (teorie)
teorie se nekryje s prax, v praxi zasahuj politici a sna se zastrat
(bagatelizovat) pokles ekonomiky, co m dsledky na chovn
spotebitel, ale i investor, odchod investor me siln destabilizovat
ekonomiku
deprese je mimodn situace v hospodskm vvoji
recese je vcelku bn
depres byla rozhodn 70 lta 19. stolet, Velk deprese ve tictch
letech 20. stolet, 70. lta 20. stolet, 2008 2010
esk ekonomiky dvakrt v 90. letech transforman deprese 1991 1993, druh 1998 (podobn na Slovensku)
deprese asto vzno na velk ekonomick a sociln zmny,
reorganizace hospodstv
Finsko, vdsko kumulujc se problmy ze 70. let
dnes ecko, panlsko dlouhodob kumulace problmu spojench
s fiskln nestabilitou a rigiditou trhu prce
stagnace hor problm ne recese, zastaven ekonomickho rstu,
maximln rst do 1%
v rmci EU Polsko jedinou zem Evropy, kter vykzala alespo to
jedno procento
ze stagnace se d vyvst ekonomika reformami (dlouh trvn) i
fisklnmi stimuly (rychl een, ale kumuluje rizika do budoucnosti)
IV. doln bod obratu, dno, sedlo
nejni bod ekonomick aktivity
propad poptvky je zastaven
postupn se vyrovnv poptvka s nabdkou
nulov investin innost (spe obnovovac investice)
nulov inflace
trh prce stle se nenabraj nov pracovn sly, ale skonily impulsy pro dal
propoutn
I IV jeden cyklus se tymi fzemi
celkov drha rstu bhem cyklickho vvoje se vak vcelku stle zvyuje, dno
v uritm cyklu by mlo bt ve ne dno pedelho cyklu
v dlouhodobm mtku roste ivotn rove
prmrn ekonomick rst sttu je 2,25% (slo podle poznatk ze
sedmdestch let, nsledn vvoj to slo asi dost ovlivn, snen hodnoty)
peht ekonomiky
takov dynamika ekonomickho rstu, kter natolik zv objem agregtn
nabdka, e ji ekonomiky nen schopn absorbovat
ve standardizovanch ekonomikch okolo 7%

u rozvojovch zem 10%

na od poloviny osmdestch let roste v prmru 10% a dn peht ji
zatm nehroz (stle velik absorpn kapacity)
zaily nap. latinskoamerick ekonomiky
Juglar stedndob cykly
mapuj vvoj ekonomiky v rozmez osmi a dvancti let (jednotliv fze maj
tak maximln tyi roky)
odpovdaly vvoji do 70. let
dnes se to zrychluje
recese vtinou krat (do dvou let)
Kondratvovy dlouh vlny
vvoj ekonomiky se sleduje za uritou epochu (30 60 let)
Kitchinovy cykly
krtkodob a mikroekonomick cykly
mapuj obraty zsob u vrobn sfry
pinou cyklick vvoje je trn mechanismus stdn nabdky a poptvky
v 60. letech se amplitudy kivky dost vyhladily
Keynesinsk ekonomiky
stt je hospodsko politikou schopen vyhlazovat stdn hospodskho cyklu
od vlky svtov ekonomiky v rstov fzi 20 let (fakticky se vak prvnch
deset let vtina sttu vracela na pedvlenou rove, nvrat zhruba v letech
1955, 1956
vystzlivn v 70. letech
fiskln nstroje
v dob recese me stt snit ekonomick propad fiskln expanz (nkup
zbo a slueb, investice veejnho sektoru, aby se udrela mra ekonomick
aktivity a nezamstnanost)
investice povaovno i liberly za protrn akt
je neudriteln, aby stt v dob recese pouze nakupoval a zvyoval
zamstnanost (krtkodob een)
mly by bt pouze doprovodnm jevem regulace hospodskho vvoje
monetrn nstroje
protrn, nenaruuj hospodsk cyklus
v dob konjunktury politika drahch penz zven rokovch sazeb
(prodra vry apod.)
v dob recese politika levnch penz sniovn rokovch sazeb, aby s e
prostednictvm vr stimuloval ekonomick rozvoj
restrukturalizace ekonomiky
ekonomiky, kde je vt podl slueb, hospodsk cykly jsou vyhlazenj
sluby dopravn, finann a prvn sluby jsou poteba vdy v jakkoliv fzi
hospodskho cyklu
zem, kde tato odvtv dominuj jsou schopny se recesi zcela vyhnout
(vcarsko, Lucembursko)
zem s vym podlem prmyslu jsou vce citliv na vkyvy hospodskho
cyklu
institucionln organizace trhu prce (sociln systmy)

po vlce asn vynlez, dnes povaovno za faktor umocujc faktor

propadu
nap. ochrana zamstnanc, prodluujc se propoutc lhty apod.
dnes Francie, panlsko, Itlie
neprunost ekonomiky
sociln modely
vznikaly, aby dsledky cyklickho vvoje neodneli oban
dnes v mnoha zemch je lep bt na sociln podpoe
blokace pro hospodsk vvoj
hospodsk cyklus prohlubuje rigidita trhu prce, zadluenost zem, chronick
kumulovan zadluen (nap. Japonsko dnes 225% vnj dluh vi svmu HDP),
neadekvtn rozshl systm socilnch garanc, otevenost ekonomik (obchodn i
kapitlov, monost pesunout kapitl znamen umocnit krizi, kter by jinak ani
nevznikla, nap. Mexiko 1993, zvislost na jinch zemch, nap. R Nmecko)
piny cyklickho vvoje hospodskho cyklu
vvoj nabdky a poptvky
monetrn teorie
pinou cyklickho vkyvu jsou zmny ve finann nabdce (ne
dsledek, ale pina)
inovan teorie
pinou je dsledek technologickch zmn, nerovnomrn rozloen
inovac a novch technologi v ekonomice
rzn tempo aplikac novch technologi
ovldnut nov technologie umon ovldat hospodskou expanzi
zem, kter neinovuje se dostv do sestupn fze
po rozen novch technologi nrst vroby
teorie spoteby (Keynesinsk teorie)
za cyklickm vvojem jsou vkyvy ve spotebitelsk poptvce
roste-li poptvka, dojde k expanzi, kles-li poptvka dojde
k ekonomickmu sestupu
recesn mezera
vypovd o tom, kdy je realizovan produkt vrazn ni ne potencionln
produkt
vytv se men produkt ne jsou disponibiln zdroje
inflan mezera
prudk hospodsk boom
realizovan produkt je vy ne potencionln produkt (mon dky investicm
ze zahrani)
aktivita zvyuje celkovou poptvku roste inflace