VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH

TECHNOLOGI
STAV RADIOELEKTRONIKY
FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
DEPARTMENT OF RADIO ELECTRONICS

NZEV PRCE
ENGLISH TITLE

SEMESTRLN PROJEKT/BAKALSK PRCE/DIPLOMOV PRCE

SEMESTRAL THESIS/BACHELORS THESIS/MASTERS THESIS

AUTOR PRCE

Jmno Pjmen

AUTHOR

VEDOUC PRCE
SUPERVISOR

BRNO, 2014

prof. Ing. Jmno Pjmen, CSc.

VLOIT ORIGINL ZADN

Zadn zvren prce si vyzvednte na sekretarit UREL. Pi odevzdvn vce kus
zvren prce obsahuje originl zadn jen jeden z nich, ostatn obsahuj pouze jeho
kopii.

ABSTRAKT
Abstrakt prce v eskm jazyce. Abstrakt je redukovanm textem, kter charakterizuje
strun obsah dokumentu bez rozliovn autorstv, doplkovch informac a bez
vlastn interpretace a hodnocen dokumentu (tj. nikoliv v prci velmi dobe hodnotm
podle mne zajmav systm ..., ale prce hodnot systm ...). Zkladnmi vlastnostmi
abstraktu jsou vstinost, pehlednost, jasnost, strunost, pesnost, objektivnost
a tivost. Abstrakt je formulovn v pirozenm jazyce a obvykle ve vtch. Abstrakt
me pouvat textovch formulac z textu bakalsk nebo diplomov prce, ale jako
celek je formulovn nov. Obvykl rozsah abstraktu je 5 - 10 dk, 50 - 100 slov nebo
do 1000 znak.

KLOV SLOVA
Klov slova v eskm jazyce. Nejdleitj a nejvznamnj slova nebo slovn
spojen pirozenho jazyka, podle kterch lze prci relevantn zaadit nebo vyhledat
v uritm vdnm oboru. Klov slova by mla odpovdat tezauru (slovnku synonym)
danho vdnho oboru a vyjadovat eenou problematiku bakalsk nebo diplomov
prce. Klov slova by mla bt seazena, a to nejlpe hierarchicky nebo podle obsahu
prce. Obvykle se uvd 5 - 8 klovch slov.

ABSTRACT
Ekvivalentn text abstraktu v anglitin.

KEYWORDS
Ekvivalentn klov slova v anglitin.

PJMEN, J. Nzev prce. Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta

elektrotechniky a komunikanch technologi, stav radioelektroniky, 2015. 11 s., 3 s.
ploh. Semestrln projekt/Bakalsk prce/Diplomov prce. Vedouc prce: prof.
Ing. Jmno Pjmen, CSc.

PROHLEN
Prohlauji, e svj semestrln projekt / svou bakalskou / diplomovou prci na tma
Nzev prce jsem vypracoval samostatn pod vedenm vedoucho semestrlnho
projektu / bakalsk / diplomov prce a s pouitm odborn literatury a dalch
informanch zdroj, kter jsou vechny citovny v prci a uvedeny v seznamu
literatury na konci prce.
Jako autor uvedenho semestrlnho projektu / uveden bakalsk /diplomov
prce dle prohlauji, e v souvislosti s vytvoenm tohoto semestrlnho projektu / tto
bakalsk / diplomov prce jsem neporuil autorsk prva tetch osob, zejmna jsem
nezashl nedovolenm zpsobem do cizch autorskch prv osobnostnch a/nebo
majetkovch a jsem si pln vdom nsledk poruen ustanoven 11 a nsledujcch
zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem
autorskm a o zmn nkterch zkon (autorsk zkon), ve znn pozdjch pedpis,
vetn monch trestnprvnch dsledk vyplvajcch z ustanoven sti druh, hlavy
VI. dl 4 Trestnho zkonku . 40/2009 Sb.

V Brn dne ..............................

....................................
(podpis autora)

PODKOVN
Mete naformulovat vlastn podkovn tm, kte vm s prac pomhali (vedouc
prce, konzultant, kolega, ...). Podkovn nen povinn.

OBSAH
Seznam obrzk

vii

Seznam tabulek

viii

vod

Struktura zvren prce

1.1

Povinn sti prce....................................................................................2

1.2

Elektronick ploha..................................................................................2

1.3

Struktura projektu......................................................................................3

Zklad prce se styly

2.1

lenn textu..............................................................................................4

2.2

Styly pro text.............................................................................................4

Obrzky a tabulky

3.1

Vkldn obrzk.......................................................................................6

3.2

Vkldn tabulek........................................................................................7

3.3

Vkldn rovnic.........................................................................................7

Zvr

Literatura

10

Seznam symbol, veliin a zkratek

11

A Nvrh zazen

12

A.1

Obvodov zapojen dcho modulu.......................................................12

A.2

Deska plonho spoje dcho modulu top (strana soustek).............13

A.3

Deska plonho spoje dcho modulu bottom (strana spoj).............13

B Seznam soustek

14

vii

SEZNAM OBRZK
Obrzek 3.1

Zvislost normovan stedn kvadratick odchylky na bitovou rychlost

pro pt testovacch video sekvenc............................................................6

viii

SEZNAM TABULEK
Tabulka 3.1

Pehled dostupnch styl pro psan bakalsk, pp. diplomov prce

a jejich zkladn vlastnosti.........................................................................7

ix

VOD
Tento dokument slou jako nvod, jak po formln strnce vypracovat zvrenou prci
na oboru Elektronika a sdlovac technika. Souasn lze dokument vyut jako ablonu
pro psan vlastn prce. erven daje je poteba nahradit Vaimi daji. Vsledn text
mus mt ernou barvu.
Neslovan kapitola vod obsahuje vtaen tene do problematiky cel
zvren prce. Typicky se zde uvd (a) do jak tmatick oblasti prce spad, (b) co
jsou hlavn cle cel prce a (c) jakm zpsobem jich bylo dosaeno. Posledn odstavec
v vodu standardn pedstavuje zkladn strukturu celho dokumentu, tj. obdobu
nsledujcho textu.
ablona zvren prce je lenna do ty zkladnch st. Kapitola 1 pedstavuje
strukturu a nutn nleitosti kad zvren prce. Zkladn styly pro prci s textem
jsou pedstaveny v kapitole 2. Vkldn obrzk a tabulek je uvedeno v kapitole 3
a kapitola 4 pedstavuje strun shrnut celho dokumentu.

STRUKTURA ZVREN PRCE

V nsledujcm textu je pedstavena struktura kad zvren prce. Ta, krom

samotn dokumentace k projektu, obsahuje tak nkolik formlnch st, kter mus bt
dodreny.

1.1

Povinn sti prce

Kad zvren prce mus obsahovat tituln stranu, originl zadn, krtkou anotaci
prce a klov slova v eskm i anglickm jazyce, pesnou citaci vytvoen prce
a podepsan prohlen o samostatn prci na projektu. Podkovn je nepovinn. Dle
nsleduje obsah cel prce, kter me bt doplnn seznamem obrzk a tabulek.
Nsleduje vlastn text projektu.
Text prce je teba pst v trpnm rod a technickm stylem. Je teba pout
formulace typu program byl napsn, velikost odporu byla zvolena nikoli program
jsem napsal a velikost odporu jsem si zvolil. Je teba se zcela vyhnout
konstatovnm v 1. os. j. nebo mn. . a slengovm/hovorovm vrazm (nap. nabastlil
jsem, zapojen z datatu apod.).
Na konci prce mus bt uveden seznam vech zdroj, ze kterch bylo erpno.
Jednotliv zdroje mus bt citovny podle normy; doporuujeme pout online nstroj
pro snadn generovn citac uveden v [1]. Pklad knin publikace je uveden
v kapitole Literatura jako odkaz [2] a elektronick kniha jako odkaz [3]. Pspvek ve
sbornku mezinrodn konference pedstavuje zdroj [4], asopiseck lnek odkaz [5]
a internetov odkaz, doplnn datem citace, ukazuje zdroj [1], [6]. Odkaz na skripta i
na ji obhjenou diplomovou prci je uveden v [7] a [8]. Zde je teba zdraznit, e
nzev knihy, nzev sbornku prac nebo nzev asopisu je vdy v seznamu literatury
uveden kurzvou. Poad pouit literatury v jejm seznamu mus odpovdat bu (a)
poad pouit a vskytu v textu nebo (b) abecednmu poad dle prvnho autora.
V textu zvren prce je nutn se na uveden zdroje odkazovat. Uveden
pevzatho obrzku, postupu, i vzorce bez citovanho zdroje me bt povaovno za
plagitorstv.
Doslovn pepisovat/koprovat text lze jen v nezbytn nutn me a ve zvl
odvodnnch ppadech (nap. citace zkon, definic atd.), a to vdy s uvedenm
primrnho zdroje.

1.2

Elektronick ploha

Nedlnou soust zvren prce je elektronick ploha, vkldan v podob CD

do textov verze a v podob ZIP souboru do systmu Studis. Pokud bylo clem prce
vytvoit hardwarov zazen, pp. obslun software, mus elektronick ploha
obsahovat veker podklady pro vrobu (nap. Eagle, Altium apod.) i pro kompilaci
produktu (veker zdrojov soubory, nastaven kompiltoru apod.). Je vhodn uloit zde

veker grafick soubory (obrzky ve vysokm rozlien i ve vektorovm formtu),

kter byly vloeny do textu zvren prce.

1.3

Struktura projektu

Struktura zvren prce mus bt pehledn a srozumiteln. Proto se doporuuje text

dlit do t zkladnch celk. Prvn obsahuje veker teoretick podklady k een
problematice. Druh st popisuje vlastn prci studenta, tj. nap. nvrh zazen, popis
programu apod. Tet st se me vnovat testovn i men nebo me bt
technickou dokumentac nvrhu. Uveden struktura je vak pouze obecn. Vdy zle
na typu prce.

ZKLAD PRCE SE STYLY

V tto kapitole jsou pedstavena zkladn pravidla, kter je vhodn dodrovat pi psan
zvren prce. Jedn se pedevm o pouvn styl, kter zjednodu formtovn
prce a rovn zajist jej jednotnost.

2.1

lenn textu

Text prce je lenn do kapitol, podkapitol a podpodkapitol, piem na jednotlivch

rovnch je pouito desetinn slovn. Nepouvejte vt lenn nadpis ne na ti
rovn. Kad kapitola (nap. 2 Zklad prce se styly) mus zanat na nov strnce.
Pedpipraven styl pro kapitolu se jmenuje Nadpis 1, pro podkapitolu Nadpis2 a pro
podpodkapitolu m nzev Nadpis 3. Pouitm tchto styl zajistte automatick
generovn obsahu a souasn jejich sprvn slovn.
V prci je mon pout tak nzvy kapitol, kter zpravidla neobsahuj slovn.
Jedn se napklad o seznam obrzk, seznam tabulek, literaturu apod. Tyto nzvy je
mon vytvoit pomoc stylu Bez sla.
Obdobou kapitol a podkapitol jsou plohy a jejich styly Ploha 1 a Ploha 2.
Tyto styly definuj odlin slovn ploh, kdy je zvykem pouvat psmena msto
slic, a jsou tak vyuity pro automatickou tvorbu seznamu ploh. Ukzka pouit
ploh je uvedena na konci prce.

2.2

Styly pro text

2.2.1 Obyejn text

Prvn dek textu nsledujc za nadpisem kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly nen
odsazen a je tvoen stylem Pokraovn.
Vechny ostatn odstavce v textu se ji vyznauj odsazenm prvnho dku a jsou
tvoeny stylem Normln. Odsazen prvnho dku spolen s malou mezerou mezi
odstavci napomh teni ve snadnj orientaci v textu.
Styl s nzvem Normln pouv patkov psmo Times New Roman o velikosti
12 bod, jednoduch dkovn a veker text je zarovnn do bloku, tedy k obma
okrajm dokumentu.

2.2.2 Zdrojov kd
Specilnm ppadem textu je ukzka zdrojovho kdu. K vpisu takovho kdu se
pouv neproporcionln psmo, nap. Courier New a men velikost. Peddefinovan
styl se jmenuje Zdrojov kd. Ve zdrojovm kdu je vhodn zvraznit syntaxi, nebo
alespo rezervovan slova, jak ukazuje nsledujc pklad. POZOR: ryvky zdrojovch
kd vkldejte do textu vhradn, pokud toto zlep pochopen dan problematiky.

Jednotliv kdy by nemly bt del ne pl strany A4. V mnoha ppadech je

nzornj pouit vvojovho diagramu (viz nap. voln program Dia Diagram Editor).
U zdrojovch kd je douc pouvat vstin nzvy promnnch a funkc
v anglickm jazyce. Rovn komente mohou bt i v esky psan prci anglicky.
#include <avr/io.h>
#define F_CPU 16000000UL
#include <util/delay.h>

// include definition file for Atmel MCU

// clock frequency (needed for delay)
// include delay library

/* main application */
int main(void)
{
/* port settings */
DDRD = 0xf0;
PORTD = 0;

// set port D: 4-bit output; 4-bit input

// turn on all LEDs

/* forever loop */
while(1){
_delay_ms(100);
PORTD -= 16;
}

// wait 100 ms
// change 4-bit counter

/* return from main function */

return(1);

OBRZKY A TABULKY

Kapitola 3 popisuje zkladn pouit obrzk, tabulek a rovnic v zvren prci.

3.1

Vkldn obrzk

Obrzky vkldan do textu maj pomoci s pochopenm popisovan problematiky. Dle

mus bt dostaten kvalitn (s rozlienm alespo 300 dpi) a mohou bt ernobl nebo
i barevn. V dnm ppad NEPOUVEJTE naskenovan obrzky. Vyvarujte se
pebrn vtho mnostv obrzku z katalogovch list. Pokud je to nezbytn
(a eln), vdy u takovho obrzku uvete jeho zdroj, tj. citujte jej. Styl pro vkldn
obrzku se jmenuje Obrzek.
POZOR, popisky v obrzcch mus bt ve stejnm jazyce jako text cel prce.
Tj. pokud je text v eskm jazyce (je mon pst tak v anglickm jazyce), popisky
blok, os graf apod. mus bt rovn v eskm jazyce. Vjimkou jsou bn pouvan
zkratky odvozen z anglitiny (nap. FFT, BTS apod.).
Kad obrzek mus mt popisku, kter obsahuje jeho slo, nzev a je umstna
pod obrzkem (viz obr. 3.1). Na kad obrzek mus bt v textu uveden odkaz
a obrzek by ml bt umstn na stejn stran jako prvn odkaz na nj; ppadn na
stran nsledujc (nikdy ne dve).

Obrzek 3.1

Algoritmus vpotu FFT pro N=8.

Popiska obrzku je tvoena stylem Popiska a slou tak k automatickmu

generovn seznamu obrzk. Popisku vlome pkazem Vloit titulek/Obrzek.

3.2

Vkldn tabulek

Pro tabulky rovn plat, e se na n musme v textu odkazovat. K tomu opt slou
popiska, kter se ovem, na rozdl od obrzku, vkld ped samotnou tabulkou. Styl
popisky je toton jako v pedel sti, tj. Popiska. Rovn postup vkldn
automatick popisky je obdobn: Vloit titulek/Tabulka.
Pro text uvnit tabulky je pouit styl Tabulka. Tab. 3.1 obsahuje vet vech
definovanch styl, kter je mon pout k tvorb zvren prce.

Tabulka 3.1

3.3

Pehled dostupnch styl pro psan bakalsk, pp. diplomov prce a jejich
zkladn vlastnosti.
Nzev stylu
Normln
Pokraovn
Zdrojov kd
Nadpis 1
Nadpis 2
Nadpis 3
Bez sla
Obrzek
Tabulka
Popiska
Rovnice
Reference

Psmo
12 b., odsazen 0,8 cm
12 b.
Courier New, 10 b.
20 b., tun
16 b., tun
14 b., tun
20 b., tun
12 b.
11 b., na sted
11 b.
12 b.
11 b.

Ploha 1

20 b., tun

Ploha 2

16 b., tun

Pouit
Zkladn text
Text bez odsazen
Vpis zdrojovho kdu
Nzev kapitoly
Nzev podkapitoly
Nzev podpodkapitoly
Nzev kapitoly bez slovn
Obrzek
Text v tabulce
Titulek obrzku, tabulky
Rovnice
Seznam literatury
Nzev plohy
(rove kapitoly)
Nzev plohy
(rove podkapitoly)

Vkldn rovnic

K vytvoen rovnic meme pout integrovan Editor rovnic. Rovnice se vkldaj na

samostatn dek (styl Rovnice) a jsou slovny. Jejich slo je udvno v zvorce a
slou ke snadnm odkazm v textu. Na rozdl od popisk obrzk a tabulek nen
slovn rovnic v tomto dokumentu automatick a mus ho uivatel provdt sm.
Vechny symboly, promnn a funkce mus bt popsny bezprostedn za rovnic.
Kad rovnice je soust vty, proto do n mus bt vlenna, jak ukazuje
nsledujc pklad.
Jednorozmrn diskrtn kosinov transformace je definovna nsledujcm

vztahem [2]:
N 1

F u u f x cos
x 0

u 2 x 1
,
2N

(3.1)

kde f(x) pedstavuje signl v asov oblasti, F(u) je jeho transformovan obraz, (u)
reprezentuje vhov koeficient, index u nabv hodnot od 0 do N-1 a konstanta N
uruje poet bod vstupnho signlu.
Plat pravidlo, e promnn veliiny v textu rovnice a samotnm textu prce jsou
vdy uvedeny kurzvou a konstantn veliiny vdy stojatm psmem. Indexy u vech
veliin jsou tak uvedeny stojatm psmem.

ZVR

Kapitola Zvr obsahuje strun shrnut, eho bylo dosaeno. ten by se ml

dozvdt o vech vsledcch, ale tak o bodech kter nebyly provedeny/zmeny. Zvr
by ml obsahovat kritick rozbor dosaench vsledk a popis pnosu vlastn
bakalsk nebo diplomov prce. V zvru lze tak uvst shrnut technickch
parametr nebo konkrtnch vsledk nvrhu, realizace nebo simulace. Soust
zvren kapitoly rovn me bt nvrh dal prce v dan problematice.

LITERATURA
[1] Portl Citace.com. [online]. 2014 [cit. 2014-10-03]. Dostupn z: www.citace.com.
[2] BALANIS, C.A. Antenna theory: analysis and design. 3rd ed. Hoboken: WileyInterscience, 2005, xvii, 1117 s. ISBN 978-0-471-66782-7.
[3] HOANG, D.T. Efficient algorithms for MPEG video compression [online]. New York:
John Wiley, 2002, xxii, 169 s. [cit. 2014-10-03]. Wiley series in telecommunications and
signal processing. ISBN 04-713-7942-5.
[4] SEUFERT, M., SLANINA, M., EGGER, S., KOTTKAMP, M. To pool or not to pool: A
comparison of temporal pooling methods for HTTP adaptive video streaming. In: 2013
Fifth International Workshop on Quality of Multimedia Experience (QoMEX). IEEE, 2013,
s. 52-57. ISBN 978-1-4799-0738-0. DOI: 10.1109/QoMEX.2013.6603210.
[5] TUMPF, M., DE HOOP, A.T., LAGER, I.E. Pulsed electromagnetic field radiation from a
narrow slot antenna with a dielectric layer. Radio Science. 2010, vol. 45, issue 5. DOI:
10.1029/2009RS004335.
[6] HASSAN, R., COHANIM, B., De WECK, O. A comparison of particle swarm optimization and genetic algorithm. [online]. Cambridge: Massachusetts Institute of Technology,
2001 [cit. 2007-02-01]. Dostupn z: http://web.mit.edu/deweck/hassan.pdf.
[7] DNOVSK, J. Elektromagnetick kompatibilita: pednky. Vyd. 1. V Brn: Vysok
uen technick, Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi, stav
radioelektroniky, 2010. 229 s. ISBN 978-80-214-4202-3.
[8] PJMEN, J. Nzev prce. Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta elektrotechniky
a komunikanch technologi. stav radioelektroniky, 2014. 10 s., 4 s. ploh. Semestrln
projekt/Bakalsk prce/Diplomov prce. Vedouc prce: prof. ing. Jmno Pjmen, CSc.

10

SEZNAM SYMBOL, VELIIN A ZKRATEK

f

Signl v asov oblasti.

Signl ve frekvenn oblasti.

DCT

Discrete Cosine Transform, diskrtn kosinov transformace.

EMC

Electromagnetic compatibility, elektromagnetick kompatibilita.

11

A NVRH ZAZEN
A.1

Obvodov zapojen dcho modulu

12

A.2

Deska plonho spoje dcho modulu top (strana

soustek)

Rozmr desky a x b [mm], mtko M1:1

A.3

Deska plonho spoje dcho modulu bottom (strana

spoj)

Rozmr desky a x b [mm], mtko M1:1

13

SEZNAM SOUSTEK
Oznaen
C1
C2
C3
C4
C5
D1
IC1
IC2
JP1
JP2
Q1
R1

Hodnota
30p
30p
10n
47u/25V
47u
1N4148
PIC16F84AP
78L05Z
PROG
APPL
2,2k

Pouzdro
C1206
C1206
C025-025X050
TAP5-45
TAP5-45
DO35-45
DIL18
TO92
1X04
1X17
QS
R1206

14

Popis
Keramick kondenztor
Keramick kondenztor
Keramick kondenztor
Elektrolytick kondenztor
Tantalov kondenztor
Schottkyho dioda
Mikrokontrolr
Stabiliztor napt
Propojka
Propojka
Vzduchov cvka
Drtov rezistor