Filosofick tzn ve shod se skutenost

Ale jak poznat, co je skutenost? Otaznk nad filosofi.

Philosophical Inquiry in Agreement with Reality
But How to Recognize What is Real? A Challenge for Philosophy
O. A. Funda
Pedagogick fakulta UK

Abstrakt/Abstract
Nemm v myslu pedloit kolsky umn refert o filosofovn, o rznch
filosofickch koncepcch a jejich argumentaci, nbr pokusm se otevt otzky,
kter m bytostn zamstnvaj. Moje torzovit a fragmentrn podnty se budou
tkat nsledujcch otzek-problm:
1. Ontick realita na naem vnmn nezvislho svta a gnoseologick meze
ontologie.
2. Co je racionalita, jak jsou jej monosti a meze? Lze racionalitu kotvit
gnoseologicky i ji ontologicky? Jak je vztah mezi racionalitou, pirozenost
a prodou? Je iracionalita pedchdn racionalit?
3. Lze z racionality odvodit etick jednn? Je racionalita vzna na urit
kulturn kontext a diskurs, i je universln lidsk?
4. Nemonost objektivity a nezbytnost sil o co nejvy monou mru
objektivity.
5. Na em zaloit humanitu? A pro vbec humanita?
6. Poslze nartnu svoji thesi: Skutenost jej poznn a jej utven jako proces
komplexity a komplementarity komponent v korelacch v kontinuit a v
kontextech. (Tmito esti K si z Vs nechci dlat slovkskou srandu, ale je
to to nejvnj, o mi jde a s co Vm chci sdlit.)
7. Skonm poloenm radiklnho otaznku nad filosofi.
The aim of the article is not to present a scholastic paper on philosophy, various
philosophical conceptions and their argumentations. The purpose is to ask
questions which I am deeply interested in. My fragmentary suggestions will deal
with the following issues:
1. Ontic reality in our understanding of the independent world and epistemic
limits of ontology.

Filosofie dnes 1, 2009

2. What is racionality: its scope and limits? Is it possible to put rationality in an
epistemic or ontological way? What is the relation between rationality,
naturalism and nature? Is irrationality preceeding rationality?
3. Can we derive ethic behaviour from rationality? Is rationality linked to a
certain cultural context and discourse or is it universally human?
4. Impossibility of objectivity and the necessity of effort to the highest rate of
objectivity.
5. What to ground humanity on? Why humanity?
6. Afterwards, I will outline my thesis: Reality, its understanding and forming as
a process of complexity and complementarity of components in correlations, in
continuity and contexts. (I do not intend to be joking, using those six Cs,
however it is the most serious and significant objective I would like to share
with you).

7. I will finish by raising a radical question mark over philosophy.

Ven kolegyn, ven kolegov,

pedstupuji ped Vs s otevenmi otzkami svho bytostnho nevdn, tedy s dnmi
hotovmi thesemi, nanejv s nkolika fragmenty ponkud argumentovanho, ale
zrove zranitelnho a diskutabilnho svho mnn.
I kdy jist tomuto naemu krlovhradeckmu filosofickmu kln pikldme
vnost, dovolm si podotknout, e vesmru, jeho uspodanosti i chaotinosti i
pozemsk prod, jej nahodil evoluci, protnut uritmi zkonitostmi, bez n
bychom zde nebyli, jsou nmi zde kladen otzky, kterm pikldme dleitost,
lhostejn. Jsou tedy tyto filosofick dny zleitost zcela efemrn. To neznamen, e
bychom je nemli brt vn. Dti tak berou vn sv hry na cvrkn kuliek.
Meme tedy i my dospl brt vn sv hry na pravdu, smysl a byt.
Tm jsem naznail, e vchodiskem, chcete-li pedpokladem mho uvaovn je:

I. Ontick realita na naem vnmn nezvislho svta

ekl jsem: chcete-li pedpokladem. Osobn se vak domnvm, e nejde o
pedpoklad, kter bychom my pedpokldali, ale o danost, nezvislou na naem
vnmn, potamo mylen.1 O danost, kter je svou svbytnost nezvisl na tom, e j a
jak ji uchopujeme skrze svj jazyk. Tm nehjm ani nezastvm mtus danho.2 Tato
danost nen pevn dan, nen statick, je procesuln, pln pro ns neekanch
pekvapen. Ale prv takov, procesuln, dynamick, je v tom danost, e ns
pedchz a je svbytn nezvisle na ns.
1
2

Na provzanost vnmn a mylen u R. Descartesa upozornila N. Pelcov (1998, s. 111-120).

Peregrin a Sousedk (1995).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

Filosofie dnes 1, 2009

S oblibou km: Vesmr tj. proda si nepotebuje vymlet nae hry na pravdu,
smysl a byt, protoe faktem svho jestvovn jest.3 Mluvm nkdy o tyech zzracch.
Nemm na mysli nadpirozen zzraky, ale v tom smyslu zzraky, e jejich to ti de
einai co e to jest, jak e to jest unik naemu zraku, unik naemu dohldnut. Tm
prvnm zzrakem je vesmr. Tm druhm zzrakem je svt mikrostic, fyziklnch i
mikrobiologickch. Tm tetm zzrakem je fakt ivota i kdy i takzvan anorganick
proda vykazuje urit sebeutven podle sob vlastn informace, take dajn pedl
mezi neivou a ivou prodou je znan vgn. Tm tvrtm zzrakem je vdom, a po
rovn lidskho vdom, schopnho vzpomnat, vytvet imaginace, rozhodovat se a
provdt svou kritickou sebereflexi.
e ten svt kolem ns nen skuten, e se nm jen zd, na takov konstrukt
nepiel lovk, kter se vnuje eeno s Heideggerem: Holz hacken und Wasser
tragen, tpn dv a noen vody. Na takov konstrukt pili nkte filosofov a
zahjili tak zradu na realit i na lidstvu a rozumu a vthli lovka do propasti titnsk
subjektivity a po skepsi svvolnho i nihilistickho relativismu.4
Osobn zastvm mnn, e realita na naem vnmn nezvislho svta, jakkoli
procesuln a jakkoli pln relac a dynamiky, poskytuje naemu mylen a jednn
uritou pevnou pdu pod nohama. Nedomnvm se, e nkte z ns bychom se a priori
rozhodovali pro realitu, pro svbytnost na naem vnmn nezvislho svta, ale ona je
pedchdn naemu jestvovn i mylen. Odkazuji zde tedy k filosofick tradici, kter
zan Milany, Empedoklem, Demokritem, Aristotelem, stoiky a jde pes Spinzu,
Bacona k pozitivistm a dle ke K. Lorenzovi, a po G. Moora, N. Hartmanna, G.
Santaynu, A. Einsteina, J. R. Searla a N. Reschera.
Je mono namtnout, e se filosofii nepodailo podat dkaz reality na ns
nezvislho svta. Nae smysly byly shledny nespolehlivmi, snad s vjimkou hmatu,
kter nm podv evidenci dotkanch pedmt. Nkte argumentovali z pozice vle,
e svt kolem ns klade na vli odpor.
Osobn se domnvm, e kdo m tch pt pohromad prost v a na kadm
kroku si ovuje, e svt kolem ns je reln, ne e my jej vytvme svou interpretac,
ale e je ve sv svbytnosti nezvisl na na interpretaci, e je nezbytnm
pedpokladem, bez nho bychom zde nebyli.
Tm nekm, e by skuten svt byl jen svt materiln. K realit svta mimo
ns nepat jen svt prody, nbr i svt naich vtvor, svt naich vztah, cit, tueb,
nadj, zklamn, svt naich duchovnch dimenz, svt naich duchovnch vtvor,
naich bsn i teori. Dokonce k tomuto skutenmu svtu pat i nae myln pedstavy i
nae fantasmagorie, kter sice nemaj oporu ve skutenm svt, ale jako nmi
vytvoen konstrukty prost jsou prv tmi nmi vytvoenmi konstrukty. Tyto
opodstatnn i neopodstatnn duchovn vtvory, kter jsme vytvoili, jakmile jsme je
vytvoili, existuj mimo ns, zanaj t svm vlastnm ivotem. Kritick racionalismus
vrtil Popperovm svtem 3 zpt do ontologie i sfru naeho provn svta, kterou
3

Viz Funda (1999, s. 7); Funda (2000 a 2002, s. 111-114); Funda (2003, s. 325); Funda (2004,
s. 27).
4
Aristoteles, Metafysika I, 980, s. 21-27.

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

10

Filosofie dnes 1, 2009

Carnap z filosofie vykzal. Kritick realismus N. Hartmanna (odkazuji

k Hartmannovm vrstvm skutenosti, mezi n pat i nmi vytven skutenosti
duchovn) a Whiteheadova procesuln ontologie sktaj, dle mho mnn, nosnou
bzi ontologickmu konceptu a chrn jej ped antropocentrickm zenm.
Poukzn k realit svta mimo ns podpom nkolika citty z K. R. Poppera:
Cel ivot jsem byl pesvden o existenci toho, co filosofov nazvaj
vnjm svtem, ale tak jsem se domnval, e i opan nzor stoj za
pozornost. To neznamen, e bych si v tom sporu nezjednal jasno.
Vdy jsem se zastval realismu. Proto jsem velmi alergick, kdy se
v souvislosti s universaliemi uvalo termnu realismus ve zcela odlinm
smyslu, k oznaen stanovisek odlinch od nominalismu.5
Realistick svtov nzor spolen s mylenkou pibliovn se pravd se
mi zdaj nepostradateln pro porozumn neustle interpretujc vd. Nadto
mi pouze realistick svtov nzor pipad humnn. Jen on nm vysvtl,
e jsou t jin lid, kte ij, trp a umraj jako my. 6
Jsem pesvden, e nae lidstv me bt vysvtleno jen v souvislosti
s objektivnm svtem.7
To znamen, e filosofie smyslu a filosofie jazyka jsou na nesprvn cest.
Ve vcech intelektu stoj za nmahu jedin pravdiv teorie nebo teorie,
kter se pravd pibliuj.8
Nikdy se nenechme vthnout do vnch debat o slovech a jejich vznamu.
Vn je teba brt jen fakta a tvrzen o faktech teorie a hypotzy, kter
problmy e a problmy nastoluj.9
Dodm za sebe: Realita svta mimo ns nen nmi postulovan pedpoklad, ale je to
zklad, vchodisko veho naeho jestvovn, mylen i inn. Proto kompatibilita
s touto realitou je kriteriem sprvnosti naeho poznn. I kdy tuto realitu v jej
rozmanitosti, mnohovrstevnatosti, ve vech jejch souvztanostech, v jejm ustavinm
procesu, nikdy zcela neuchopme a nezachytme, ona, nezvisle na ns, svou na ns
nezvislou svbytnost je kriteriem naeho poznn, respektive kriteriem naeho dlho
pibliovn se k jejmu poznn.
Pechzm tak k druhmu oddlu svho vkladu:
5

Popper (1994); kapitola 24: Vteck filosofie a vzpoura proti rozumu.

Popper (1995, s. 21).
7
Popper (1998, s. 39).
8
ibid., s. 93.
9
Popper (1995, s. 22).
6

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

11

Filosofie dnes 1, 2009

II. Skutenost jej poznn i jej dal utven jako proces komplexity
a komplementarity komponent v korelacch, v kontinuit a kontextu.
Tmito esti K jsem si z vs, ptel, nepiel dlat srandu, nbr je to to nejvnj
z mho mylenkovho hledn, co vm chci sdlit. Podvejme se dalekohledem do
vesmru, podvejme se mikroskopem do buky. Co spatme? Komplexitu
komplementarity komponent v korelaci, kontinuit a kontextu i v korelacch a
kontextech. Co je vesmr a jak je vesmr nevm. Tum vak, e odpov je dna
samm vesmrem, jeho ontickm procesem, jako komplexitou a komplementaritou
komponent v korelaci, kontinuit a kontextu i v korelacch a kontextech. Co je ivot,
jak vznikl ivot, jak je ivot nevm. Tum vak, e odpov je dna ivotem samm
jako komplexitou a komplementaritou komponent v korelaci, kontinuit a kontextu. Co
je to svt mikrostic? Nejspe komplexita a komplementarita komponent v korelaci,
kontinuit a kontextu. Co je vdom, pedevm lidsk sebereflektivn vdom? Nevm.
Tum vak, e je uritm procesem komplexity a komplementaritry komponent
v korelaci, kontinuit a kontextu. Co je mylen, co je jazyk? Jak vznik mylen, jak
funguje e? Nejspe jako komplexita a komplementarita komponent v korelaci,
kontinuit a kontextu.
Tento mnou, ji v m knce Znaven Evropa umr 10 navren ontologick a
gnoseologick kl 6 K, umouje pekonn dosavadnch schmat jako: subjekt
objekt, dedukce indukce, rozum-cit vle. Znamen, e odpov na otzky svta,
ivota a lovka nen mon hledat z jednoho strnulho principu a e metoda poznvn
se utv a koriguje vdy v doteku se skutenost, v samm procesu poznvn.
My ovem nememe bt identit ve vech kontinuitch a kontextech zrove,11
nbr jen ve svm kontextu a ve sv kontinuit. Proto v ns vesmr, vesmrn, prodn
evoluce vyvolvaj tsniv pocit ztracenosti a nicoty. Proto si vymezujeme ten svj
pirozen, osvojen svt ivota. Proto svmi vztahy vytrhujeme nco mlo z toho, co je
zdnliv vzdlen, ciz a anonymn, a vztahy si to osvojujeme, inme blzkm. Vztahy
vykupujeme sv vyskytovn se na svt, sv jepi placatn se ve vesmru, do
autenticity lidskho byt. Proto si potebuje hrt ty sv mal hry na vznam, na pravdu,
na lsku, na smysl a byt. Filosof vak v, e nad tm vm klene se vesmr, kter nen
absurditou, ale nahodilou uspodanost, i uspodanost protnutou bezpotem
nahodilost, vesmr, kter zde nen kvli nm, ale bez nho bychom my zde nebyli.
Pechzm k tetmu oddlu:

10
11

Funda (2000, 2002, s. 111- 113).

Funda (1997, s. 346-347).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

12

Filosofie dnes 1, 2009

III. Jak ale poznat skutenost nemonost objektivity a zrove nezbytnost

sil o co nejvy monou mru objektivity.
Jestlie skutenost je procesem komplexity a komplementarity komponent v korelaci,
kontinuit a kontextu, pak i jej poznn je procesem komplexity a komplementarity
komponent v korelacch, kontinuit a kontextech. Gnoseologii nelze vydlit z ontologie.
Gnoseologick meze ontologie nelze postulovat mimo ontick proces.
Z povahy zkouman skutenosti je teba odest metodu jejho poznvn.
Apriorn metodologie je neudriteln nesmysl. Povaha zkouman skutenosti a sm
proces jejho zkoumn modifikuj kladen otzek a metodu zkoumn.12 Vdeckost je
tedy metodologick pimenost vi zkouman skutenosti. 13 Zde ovem pipad
nezastupiteln loha racionalit jako uritmu zpsobu pstupu ke skutenosti, i kdy
vme, e racionalitu nelze pedem definovat jako pevn danou, e i racionalita sama
prodlv v procesu vdeckho zkoumn sv korekce.14
toky na takzvan scientismus povauji za trapn nonsens, kter se nevyrovnv
se skutenou vdou, ale se svou vlastn zastaralou a pokleslou pedstavou o vd.
To, e nm vda ukazuje, e ve me bt jet zcela jinak, ne vme, e ns pi
zkoumn mohou ekat zcela neekan a pevratn pekvapen, ns vak neopravuje k
tomu, abychom pateticky volali: anything goes a svvoln a libovoln vyhlaovali, e
protoe vechno je mon, je i mon, e vesmr d fni, produ trolov a e se po
obloze prohn Pegas,15 jen nkte racionalitou a exaktnost pr zaslepen pozitivistit
tupci jej nejsou schopni vidt. Domnvm se, e nelze ani uhnout ped pravdivostn
hodnotou vpovdi o Pegasovi postmodernm hybem, e rzn lid v rznch
kulturnch kontextech maj rznou ontologii a tak, e nkte Pegase vid, a jin jej
nevid. Vda, jakkoli v n me hrt pozitivn roli i imaginace, nen iracionln libovle
a nekze. Vdec mus dokladovat, argumentovat, pochybovat. Do prostoru jeho
nevdn nelze dosazovat njak mytick i nboensk x.
Nejsem tak pratn, abych si myslel, e meme bt absolutn nezaujat,
absolutn objektivn. asto km, e mezi absolutnm a absurdnm je jenom krek.
To, e nae postien jevu i tmatu nikdy nen zcela objektivn, nesm vak bt
dvodem filosofickho alibi a resignace na objektivitu. Vzdt sil o co nejvy
monou mru objektivity, to je, eeno s Popperem, ona zrada intelektul na lidstvu a
rozumu.
Jist jinak vypad problm objektivity v oblasti elementrnho zjitn pedmt,
fakt, dat v naem rozprostrannm svt kadodennho ivota nap. e si te
povdme zde na tomto mst v tomto naim zpsobem men danm ase a jinak je
situovn problm objektivity pi zkoumn astrofysika za hranicemi na galaxie i pi
12

Fajkus (2005, s. 313 nn); kapitola VI. Vdeck racionalita.

Funda (2000, 2002, s. 109-110).
14
Fajkus (2005, s. 319).
15
Quine (2006, s. 34-35).
13

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

13

Filosofie dnes 1, 2009

zkoumn mikrostic i signlu i vlnn. Hlsm relanost, odmtm libovoln,

svvoln relativismus.16 Relanost znamen, e ve je ve vztahu a ve je tmito vztahy
podmnn. Tato relanost vak neznamen svvoln relativismus, kter nen vi
niemu odpovdn.
Jet k problmu objektivity: Ponkud jinak je poloen problm objektivity ve
vd, rozum se v prodnch vdch, a ponkud jinak se tento problm klade v oblasti
takzvan humanitnch vd, ekl bych radji odbornch discipln a odbornho mylen.
Z tto oblasti Geisteswissenschaften m snad k vd nejble historie. Proto si dovolm
exkurs prv do studia historie. Jinak je situovn problm objektivity v ppad
historikova konstatovn, e se urit fakt stal, a zcela v jinch souadnicch je nastolen
problm jeho pochopen a vkladu.
Kad udlost v djinch, kter se stala, stala se uritou jednoznanost, i kdy
nm tato jednoznanost nemus bt dostupn a i kdy k t jednoznanosti me patit
vceznanost i neujasnnost motiv tch, kte v t udlosti jednali. Historie zn nap.
celou adu neobjasnnch vrad, kter se uritm zpsobem vepsaly do djin. I kdy se
nikdy nedovme, kdo tu vradu osnoval a kdo ji provedl, jist je jedno, e byla zcela
konkrtn nkm osnovna, z uritch dvod a s uritm zmrem, a e byla
jednoznan nkm provedena. Vradu Johna a pot Roberta Kennedyho nkdo a
z njakch dvod osnoval a nkdo ji provedl. Byla povedena zcela objektivn
jednoznan. e tyto vrady zstaly a dodnes americk veejnosti neobjasnny a e se
s tm americk nrod spokojil, povauji za symptom konce americk demokracie.
Vradou Kennedyho skonila Jeffersonova a Lincolnova pedstava o americk
demokracii. Vdeck sil o objektivitu, demokratick smlen a racionln kritinost
spolu navzjem koresponduj.
Objektivita tedy nen mravn indiferentn. Positivistickmu zjmu na objektivit
fakt bv a je nkdy, ba asto, vytkna absence mravnho hlediska. Opakovan
upozoruji, e klasick positivismus, (zejmna ten esk na pelomu 19. a 20. stolet a
z doby prvn republiky), nebyl mravn indiferentn. Nic nen velk, co nen pravdiv a
to ve smyslu korespondenn teorie pravdy. Masarykv a Gebauerv zpas o rukopisy
byl veden z pozitivistick bze a pec znamenal mravn oistu. Tot lze ci o
hilsnerid. Oba tyto zpasy byly zaloeny na pozitivistick, korespondenn teorii
pravdy.
Osobn razm termn kvalitativn positivismus. Myslm tm positivismus, kter je
tak dsledn pozitivn, e neulpv jen na povrchu popisn deskripce jev, ale dohld
k jejich kvalitativnm dimenzm. Fotografie krajiny, skuten dobr pozitiv, nepopisuje
jenom kde je strom, kde tee potok, kde je nvr, ale vypovd nco o atmosfe t
chvle a t krajiny. Fotografie lidsk tve, skuten dobr pozitiv, nepopisuje jen jak
m ten lovk nos i jakou m barvu o, nbr je to portrt, kter nco vypovd o jeho
bytosti, o jeho eeno metaforou dui. Kvalitativn positivismus nen povrchn
bezduch deskripce, ale skuten vhled, adekvtn zkoumanmu jevu, odrejc
dotazovanou skutenost pokud mono ve vech jejch dimenzch. To, e jsou poklesl,
tup fotografie z automat, neznamen, e by nebyl mon fotografick portrt. To, e
16

Funda (2000, 2002, s. 113-114).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

14

Filosofie dnes 1, 2009

byly nkter poklesl podoby positivismu, neznamen, e by nebyly mon viny

positivismu.
Nevzdanm silm o co nejvy monou mru objektivity rozumm snahu
pivdt co mon nejpimenji k ei, jak pojednvan tma samo sob rozum.
Namtnete: Ale ji toto samo pivdn k ei je prostoupeno naim pedporozumnm,
naim zornm hlem. Ale prv o to mi jde, e toto napt je teba ustt a usilovat
ustavin o piznn a kritick vyzvorkovn svho pedporozumn. Jestlie je
objektivita fikce, tak pro usilujeme o nezaujat soudnictv i o nezaujatou urnalistiku?
Jednomu z naich fenomenolog, heideggerovc a gadamerovc, kter tvrdil, e urit
jev mohu poznat, jen kdy stojm uvnit, jen kdy jej sdlm, a jen z pohledu zevnit
jsem oprvnn o nm nco ci, jsem poloil otzku, zda to znamen, e dokud nejsem
naden zaujatm faistou, nemohu o faismu nic adekvtn poznat a povdt. K tto
problematice probhla ji ped ticeti lety na letnch filosofickch dnech v Appelsbachu
pozoruhodn polemika mezi kritickm racionalistou Hansem Albertem, autorem
slavnho trakttu Traktat ber die kritische Vernunft a Gerhardem Ebelingem,
protestantskm teologem smru hermeneutiky a existenciln interpretace kesansk
vry.17 (Tuto polemiku bych nkdy jet rd eskmu prosted piblil, snad i proto, e
moje vlastn mylenkov cesta se ubrala od pstupu representovanho Gerhardem
Ebelingem k postojm zastvanm Hansem Albertem.)
Kladu draz na rozlien mezi jednoznanost uritho faktu a vceznanost a
provizornost naich teori. To, e ve me bt, a s vysokou pravdpodobnost je jet
jinak, neme bt dvodem principiln resignace na objektivitu naeho poznn.
Dle kladu velk draz na rozlien referennho rmce tvrzen a mnn, na
rozlien zjitn a osobnho pesvden i vyznn. e Maenka je nejkrsnj z en,
me se domnvat Jenek a Kecal mu k tomu zazpv: Kad jen tu svou m za
jedinou. e Maenka je ena, je vak objektivn zjistiteln fakt mimo jakoukoli
pochybnost.
Dovolte opt citt z Poppera: Kdyby pravda nebyla jen jedna, i kdy se k n jen
blme, nemohli bychom se mlit. Anebo by nae omyly byly prv tak dobr jako
nae pravda.18
Pechzm k velmi zestrunnmu oddlu o racionalit, nebo racionalita je ona
vsostn lidsk monost uvdomit si a unst a nevzdat ono napt mezi nemonost a
nezbytnost objektivity.

IV. Co je racionalita, jak jsou jej monosti a meze?

S ohledem na vymezen as jsem tento oddl zestrunil a omezil na pedloen
nkterch zkladnch problm.
17
18

Albert (1973); Albert (1982).

Popper (1998, s. 119).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

15

Filosofie dnes 1, 2009

Racionalita je urit pstup ke skutenosti, urit zpsob vnmn, mylen,

chpn, vkladu a utven skutenosti. Tedy nejen urit zpsob mylen, ale t
urit zpsob jednn. Josef pr, v vodu do systematick filosofie, formuluje
racionalitu takto: Racionalita je pstup ke skutenosti, zaloen na schopnosti
uvdomovat si jevy a jejich souvislosti a vykldat je z nich samch.19Dovolm si tuto
formulaci doplnit: nejen jevy vnj, ale je i jevy vnitn, tj. i city, vztahy a hnut mysli.
Racionalita tedy neeliminuje ne-racionln komponenty v lidskm ivot. Sna se je
vak racionln pochopit, hodnotit, poppad usmrnit. Racionalita je schopna
racionln kritick sebereflexe. Sebe samu, sv vlastn pstupy a postupy podrobuje
racionln analze.
Mluvme-li o racionalit, pak je pedevm teba velmi peliv a dsledn rozliit
mezi deduktivnm, sterilnm racionalismem evropskho kontinentlnho filosofovn
jet na potku novovku a mezi osvcenskou racionalitou, kter spov na
vyhodnocen empirie.
Racionalismus, kter mm na mysli, nen protikladem empirismu! To, e si ve sv
deduktivn spekulaci meme myslit neexistujc nesmysl, neospravedluje e o tomto
nesmyslu, jakoby skuten byl. (Respektive on je, ale prv jen jako nmi vytvoen
nesmysl, kter nem oporu v reln skutenosti.)
Racionalita je schopnost hledn a objevovn relnch souvislost mezi jevy
(skutenostmi) svta. Racionalita vychz z empirie, vyhodnocuje empirick zjitn
v rmci empirickho diskursu a sama se vystavuje empirick verifikaci.
Je teba si ujasnit t rozlien mezi formln racionalitou a postojem rozumnosti.
Postoj rozumnosti je zaloen na racionlnm vyhodnocen situace. Postoj rozumnosti je
pozitivn podoba racionality, pedchdn filosofick reflexi racionality. Postoj
rozumnosti v sob nese morln dimenzi, je to postoj usilujc o kompatibilitu s tuenm
i prostou kadodenn zkuenost odpozorovanm ontickm dem vesmru, prody.
Postoj rozumnosti tedy vychz z pedpokladu ji ontologickho, ne teprve a
gnoseologickho zaloen racionality. V opozici vi postoji rozumnosti existuje vak i
negativn, ist instrumentln podoba racionality. ist racionlnmi postupy lze
uskuteovat i iracionln zvrcenosti. Likvidace obt ve faistickch i
komunistickch koncentrcch v Osvtimi, v Treblince na Gulagu i v Leopoldov byla
organizovna racionln. lo o racionalitu toliko instrumentln ve slub iracionality.
Pracovn navrhuji nsledujc rozlien zpsob racionality:
a) racionalita kategoriln, ili rozum jako struktura lidskch nazracch forem
b) racionalita pozorujc, srovnvajc a usuzujc, vychz z empirie vnjch i
vnitnch jev
c) racionalita logickch postup, dedukuje ze znmho nutn plynouc dsledky,
ze znmch poznatk nov poznatky, bez vzanosti na empirii
d) racionalita konstruujc, strategick, instrumentln, stanovuje racionln
optimln een danch kol a projekt, mravn je asto indiferentn
19

pr (2007, s. 18).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

16

Filosofie dnes 1, 2009

e) racionalita kriticky sebereflektivn, kriticky vnm hranice a meze racionality

f) racionalita etick, postoj rozumnosti, funguje vtinou ve spojen s lidskm
citem sympatie, kter me bt v lovku probouzen a vchovou kultivovn.
V ppad tohoto poslednho zpsobu racionality, v ppad racionality etick, je
racionalita pivedena na sv pomez, za nm zan etick, existenciln rozhodnut. Je
motivovno racionln vahou i racionln argumentovno, a pec v sob obsahuje jet
nco vc, prv ono bytostn existenciln lidsk pevzet odpovdnosti za sv
rozhodnut. Jde vtinou o rozhodnut, ktermi lovk pekonv sv prodn, pudov
dispozice. (O tomto rozumu v rovin etick, pekraujcm lidsk pudy a vn, k
Spinoza, e se mus stt vn. Jde o lidskou dimenzi, kterou ml na zeteli Kant, kdy
mluvil o rozumu praktickm.)
Pokusm se velmi strun vyznait nkter zkladn rysy ale i problmov ohniska
ve spojen s racionalitou.

1. LZE RACIONALITU KOTVIT GNOSEOLOGICKY I JI ONTOLOGICKY?

VZTAH MEZI RACIONLN A PIROZEN.
Ji stoikov nastolili otzku kompatibility logu kosmu a logu lovka. Jde o otzku, zda
je lidsk rozum schopen st logos kosmu, logos proces jeho evoluce? Tedy: zda je
lidsk rozum schopen rozumt svtu a tm i mstu lovka v nm? Tm je nastoleno
tma ontologickho, nikoli toliko gnoseologickho i dokonce jen morlnho (jako u
Poppera) zdvodnn a upednostnn racionality. Otzku je vak nutno poloit i s druh
strany: Je ve vesmru vbec njak logos? Co nenasvduje mnoh tomu, e
emergence procesu vesmrn evoluce jsou zcela nahodil? Zd se, e a proces
vesmrn evoluce se dje zcela nepedvdan a emergence jsou nahodil, skutenost
vesmru, prody vykazuje uritou strukturu, uspodanost, urit souvztanosti, tedy
urit d, logos, kter v uritm ale prv jen v uritm, omezenm rmci nm
umouje pedvdat.
Chceme-li se pokusit odvodit racionalitu ze samotn ontick skutenosti, pak jsou
zde jet dal otzky. Co je skutenost? Co vechno je skuten? Jak jsou monosti a
meze naeho poznn skutenosti? Co je instanc poslednho argumentu ve sporu o
skutenost? eknu: Sama ta skutenost. Ale nen to tautologie? Co je skutenost, je
teba odest ze skutenosti. Jene, co je a jak je skutenost? Koloto ontologie a
gnoseologie je teba rozetnout ve prospch ontologie, nebo ontick skutenost
pedchzela naemu vskytu na planet Zem a ontick skutenost pedchz naemu
poznn a je ve svm jestvovn na nm nezvisl. Ontick skutenost provokuje nae
poznn, nikoli e by nae poznn plodilo ontickou skutenost.
Zvanou otzkou, nastolenou ji antickm idelem umenosti a umocnnou
osvcenstvm, je vztah racionality a pirozenosti. Je racionalita lidskou pirozenou,
prodn vbavou i je mohutnost lidskho rozumu v jakmsi opositu vi prod a
pirozenosti? Obvykl osvcensk argument pro urit jednn, e je to rozumn a e je
http://filosofiednes.ff.uhk.cz

17

Filosofie dnes 1, 2009

to pirozen, pedpokld prv kompatibilitu mezi racionalitou a ontickou skutenost.

To samo o sob je velik a kontroversn tma.
Racionln vklad je pirozen vklad, protoe vykld skuten ze skutenho,
jevy z jev, produ z prody, lidsk z lidskho, a nevypomh si dosazovnm dnch
nadpirozench x. V tomto smyslu lze ci, e pirozen a racionln je kompatibiln.

2. VZTAH MEZI RACIONALITOU A IRACIONALITOU. JE IRACIONALITA

PEDCHDN RACIONALIT?
Dal dleitou otzkou je vztah mezi racionalitou a iracionalitou. Jsou racionalita a
iracionalita dv stejn alternativy? Rozhodujeme se pro racionalitu v jakmsi apriornm
pedpol, danm njakou na disposic, i vchovou tedy, jak pov Popper,
rozhodujeme se iracionln pro racionalitu20 nebo, jak akcentuji odlin od Poppera:
Racionalita je schopna ns sama pesvdit o sv racionlnosti a tedy adekvtnosti vi
skutenosti, tedy o sv sprvnosti, o svch pednostech?
Jinmi slovy: V vdec a priori sv vd, i sv vd nedvuje a ona jej mus
pesvdit o sprvnosti dosaench zjitn? J oproti mnohm stle opakuji, e
skuten vdec sv vd nev, v tom je vdcem a ne nboenskm blouznivcem, kter
a priori v svmu obrazu svta. Skutenho vdce mus vda pesvdit o sprvnosti
svch racionlnch postup i o provizornosti dosaench zjitn.
Racionalita usiluje o pochopen a o rozumn. Pro to, co se dje, se dje tak, jak
se dje. Nejen v prod, ale i v djinch. Racionalita tedy pomh lovku k tomu, aby
se hloup nedivil. Racionalita demaskuje iracionln dvody mnohho lidskho jednn
a vystavuje je racionln kritice. Racionln a iracionln nelze postavit sob narove.
Racionalita je schopna odhalit a pochopit i iracionln dvody lidskho jednn. To
zakld jej nadazenost nad iracionalitou. Iracionalita toti nen schopna pochopit
dvody racionlnho mylen a jednn. Apriorn zastnce iracionality o dvodnosti
racionality nikdy nepesvdte.
Pokud lze iracionalitu z pozice racionality pochopit i ppadn ji pipustit jako
oprvnnou, pak toliko iracionalitu existenciln, iracionalitu paradoxu nadje, kdy
nen as nadje. Jsou paradoxn situace, kdy lovk zdnliv jakoby v nesouladu
s racionlnm uvaovnm vol sebenasazen, sebeob, pathos lsky i nadje i
kdy veker racionln argumentace dvodn mluv proti takovmu postoji. Jedn se v
takovm ppad o vsostn postoj vyznn, sebenasazen, o iracionalitu jako
existenciln paradox. Z hlediska racionality jen tato iracionalita je hodna respektu a
hlubok cty. Je vak teba se ptt, zda v tto jakkoli paradoxn, existenciln
iracionalit nen pec jen ptomen urit racionln moment. Nmeck intelektul,
kter spolu se svou idovskou manelkou volil spolenou sebevradu, ne by pihlel,
jak ji odvdj do transportu smrti, uinil jist existenciln rozhodnut, motivovan
pedevm citem, vztahem. Nedomnvm se vak, e bychom je mohli oznait jako
20

Popper (1994, s. 197).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

18

Filosofie dnes 1, 2009

iracionln. lo o rozhodnut, kter nepostrdalo racionln vahu a motivaci. Mnoh

rozhodnut, kter maj povahu existencilnho sebenasazen, jsou v souladu
s racionalitou, a nelze je situovat jako opozitum vi racionalit.
Odliuji iracionalitu existenciln od iracionality supranaturln a iracionality
ontologick. Iracionalita supranaturln a iracionalita ontologick konstruuje
neskuten, a ji s pozitivnmi nebo negativnmi dopady. Iracionalita supranaturln a
iracionalita ontologick nem oporu ve skutenosti, nevykld skutenost ze skutenosti
sam a vtinou vede k negativnm dsledkm
Iracionalita supranaturln a ontologick neme pro sv oprvnn uvst dn
argument, ne sv mnn, ne svj vklad uritch osobnch zkuenost, vnmanch
velmi subjektivn. Tato iracionalita se vak asto sna svou pozici jakoby logicky
argumentovat a vytv tak uritou ideologii. Nen schopna kritick sebereflexe. Jej
argumentace je vtinou demagogick.

3. DEMOKRATICK CHARAKTER RACIONALITY

Racionalita je mylen, kter chce bt dokazovno, argumentovno. Racionalita je vdy
demokratick, respektuje toliko autoritu argumentu, nikoli autoritu doktorskch epic
nebo knskch ple,21 i mocenskch a finannch post a instituc. V tom je zaloeno
i jej mravn oprvnn, pokud neprosazovn nzor moc a nsilm povaujeme za
mravn.
Racionalita zakld rovnost lid a odmt nsil. Vhu maj argumenty, nikoli
postaven, instituce, moc. Argumenty vstupuj do bezbrann diskuse, a pokud se
prosazuj, prosazuj se svou vlastn vahou, nikoli mocenskm ntlakem i vstely.
Racionalita piznv vem lidem prvo a svobodu vystoupit veejn se svou
argumentac. Proto je nstup racionality pozitivn a pevratnou udlost v lidskch
djinch. Proto byly a jsou zpasy o vtzstv racionality vdy tak nesnadn. Racionalita
pin emancipaci od povr, tmstv, autoritskch dogmat a ideologi, kter
nedovoluj kritiku a pochybnost. Proto je nstup osvcenstv v evropskch djinch
pes vechna skal i pes nedokonenost osvcenstv jevem veskrze pozitivnm a
proto na racionalit zaloen idea pokroku, jako pokroen ke kritickmu, racionlnmu
mylen, je legitimn.22
Racionalita sama sebe obhajuje toliko racionlnmi argumenty. Proto je v principu
demokratick (narozdl od Platonova, Schelerova i Heideggerova antidemokratismu).
Toho, kdo se j a priori neuzave, je schopna pesvdovat o svch dvodech i jej
stimulovat k stzliv vcnmu jednn. I kdy nesleduje prvoad hledisko elu, ale
sprvnosti, je ve svm dopadu eln. Sna se o kompatibilitu se skutenost o
pimenost vi skutenosti a jejm rznm dimenzm. Co je urit skutenosti
21

Upravuji zde pro svou souvislost pvodn vrok J. A. Komenskho, e Duch svat se neve
ke knskm plem a doktorskm epicm.
22
Dlo Theodora Adorna, Dialektik der Aufklrung, analysuje a rozvj Hauser (2005).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

19

Filosofie dnes 1, 2009

pimen, sna se racionalita odest z t skutenosti sam, ze vech jejch komponent,

korelac a nuanc. Racionalita vyhodnocuje empirii, nedovoluje libovoln interpretan
monte. Proto je racionalita vdy antimtick a antimetafysick.
Racionalita je vdnm, kter chce bt dokazovno, argumentovno a to ne
abstraktn deduktivnm postupem, rdoby logicky pr konsistentnm postupem
argumentace. Jako je nap. argumentace nezbytnosti prvn piny, poslednho smyslu a
cle, i dokonalosti, kterou si pr jako nedokonal bytosti nememe sami od sebe
mysliti, kdyby se nm v na mysli neohlaovala. Tato nic nedokazujc argumentace
funguje jen potud, pokud jsme ochotni pijmout eov hry na prvn pinu, posledn
smysl i cl, i na ohlaujc se dokonalost jako takovou. Racionalita demaskuje, e se
jedn jen o nae rdoby racionln enick cvien, kter nepojednvaj o niem
skutenm.
Racionalita sama je schopna sebekritiky. Je schopna rozliit d ei mnn i
vyznn a d ei tvrzen a odlinost metodickho pstupu tchto odlinch diskurs.
V, e je nelze smovat.

4. LZE Z RACIONALITY ODVODIT ETICK JEDNN?

Racionalita je schopna iniciovat nae jednn, km oproti tm, kte se
domnvaj, e racionalita je eticky indiferentn.
To je kardinln otzka, zda je racionalita schopna iniciovat lidsk jednn a to i smrem
k sebepesahovn lovku vlastnho egoismu. To, e shledm, e nco je rozumn,
jet neznamen, e to uinm, upozoruje A. Schweitzer. 23 J osobn se s Hansem
Albertem domnvm, e racionalita je sama schopna ns pesvdovat o rozumnosti
racionlnho jednn a tm ns k nmu stimuluje, 24 ale bez pathosu, tedy bez veho
mesianismu i bez ke existencilnho vzepjet k paradoxu bez heroizace a glorifikace
sebeobti a muednictv. V pohledu racionality je muednictv tragdi, e se nm
nepodailo mu vas racionlnm eenm pedejt i zabrnit. 25 Metou racionln
zaloen etiky a humanity nen tedy t pro druh a do krajnosti sebezmaen, nbr t
umen, umen vi du jsoucho. Geometrie plat nejen ve vesmru, ale i ve
spolenosti, povdl v dialogu Gorgias Kalliklovi Sokrats,26 jet ne zaal v zvru
dialogu argumentovat Hdem. (Argumentace Hdem je dle mho mnn u Platn).
Umenost, geometrii jako etickou bzi pak v antice tematizovali zejmna stoikov.
(Platn a pak stoa, to je dvoj, znan odlin pokus o interpretaci domlho Sokratova
odkazu.)
23

Sbornk Schweitzerovch text: Schweitzer (1989, s. 277- 301).

Albert (1984).
25
Funda (2001, s. 27-46); zejmna s. 41-46.
26
Platn (1944, s. 82 a 100).
24

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

20

Filosofie dnes 1, 2009

Racionalita se dje v procesu lidsk praxe a sama proto tenduje k praktick

realizaci poznatk, k nim dospla.

5. JE RACIONALITA VZNA NA URIT KULTURN KONTEXT A DISKURS,

I JE UNIVERSLN LIDSK?
Je racionalita dna toliko na tradic, kulturou, vchovou, i je universln lidsk? To
je dal kardinln otzka! Je homo sapiens toliko svou kulturn tradic sapiens, i je
sapiens dk uritmu stdiu pirozen evoluce druhu homo ?
Racionalita je vzna na komunikaci. eeno s Popperem: Rozum nemme tak
jako mme zuby.27 O rozumu podobn jako o jazyce je mono ci, e je produktem
ivota ve spolenosti... Robinson by mohl bt dost chytr, aby si poradil v rznch
situacch, ale nikdy by nevynalezl jazyk ani umn argumentace.28 Rozum, racionalita,
tedy nen nco co mme, ale rozvj se teprve v komunikaci ve spoleenstv
v komunikaci se etabluje racionln argumentace.
Racionalita se tedy rozvj a na rovni neuronln, nikoli genetick. Avak stejn
jako jazyk je i racionalita genetickou dispozic. Jako genetick dispozice jazyka se
explikuje teprve v uritm kulturnm kontextu jako urit pirozen jazyk, vytv se a
utv se i racionalita vdy v uritm kulturnm kontextu. Dispozice k racionalit se
explikuje, realizuje teprve v uritm sociokulturnm diskursu. Ten me bt racionln,
me vak bt i iracionln. Na tom pak zle, zda se racionalita rozvine, i zda bude
potlaena.
I kdy je dispozice k racionalit dna u tvora lovk geneticky, racionalita
zpsob racionlnho uvaovn se nedd, jako se nap. nedd znalost cizch e, i
jinch dovednost. Dispozice k racionalit je vdy znovu zvisl na tom, zda bude
v uritm sociokulturnm kontextu explikovna i nikoli.
Je racionalita dna toliko na tradic, kulturou, vchovou, i je universln
lidsk? To je ta otzka! Je homo sapiens toliko svou kulturn tradic sapiens, i je
sapiens dk uritmu stdiu pirozen evoluce druhu homo?
eknu-li, e racionalita je pirozen, pak to nen jen konstrukt vznikl v urit
kulturn tradici, ale je to urit i kdy rzn rozvinut, rzn rozvjen, rzn
pstovan universln lidsk dispozice, dan dispozice. Je-li to lidsk dispozice, tedy
danost, pirozen lidsk evolun meta, lidsk monost, kter me bt uskuteovna,
pak jako dan meta lidskch monosti m bt uskuteovna. Pak lze ci: Racionalita
je vy forma lidskho byt ne iracionalita. Filosofovn zaloen na kritick
racionalit, vyhodnocujc empirii, je vy formou lidskho mylen a byt ne mtus i
nboenstv. Racionalita nastolila tma pokroku a legitimuje oprvnnost tohoto tmatu,
a to navzdory vem selhnm racionality a pokroku i navzdory vemu pokleslmu
slouen racionality iracionlnm hrzm.
27
28

Popper (1994, s. 192).

ibid.

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

21

Filosofie dnes 1, 2009

Exkurs. Protoe racionalit a iracionalit nelze piznat stejnou dignitu a stejn

oprvnn, povauji multikulturalismus za nesmysl. Reln je mluvit jen o kulturn
koexistenci na principu respektu, cty, tolerance a obohacujcho dialogu. To je ovem
poznatek zskan racionlnm vyhodnocenm skutenosti. Nen dn multikulturn
identita. V djinch meme vysledovat jen obasn vzjemn ovlivnn dvou
kulturnch model. Kulturn koexistence, kterou stavm do opozita vi nesmyslm o
multikulturalit, je zaloena na ct, toleranci, dialogu. To jsou ovem vdobytky prv
racionlnho pstupu.
Pokud obhjm, e racionalita je dna nejen uritm kulturnm kontextem, ale e
je universln lidsk, a pokud obhjm, e racionalita je vy forma lidskho byt ne
iracionalita pak je teze vd, vy kultury legitimn. Kultura zaloen na racionalit,
kultura, kter nejvce dv msto racionalit jako vsostn lidsk dispozici, monosti, je
vy ne iracionln. Kultura, v n se nepinej bohm lidsk obti je vy,
racionlnj, je pokrokem. Kultura, v n ena je rovnoprvn bytost, kter sama o sob
rozhoduje, je racionlnj, vy, je pokrokem. Kultura, v n nov objev nen nsiln
potlaovn, ale dostv se mu svobodn platformy, aby mohl bt argumentovn, je
vy, ne kultura intolerance a inkvizice. Kultura, kter by jen alespo deklarativn
piznv vem lidem stejn prva a povinnosti, je vy, ne kultura, kter nadvldu
privilegovanch povauje za sprvnou a normln, tedy za normu. Racionalita tak
zakld legitimitu ideje pokroku a demokracie.
Polome si vak otzku i s druh strany. Pro nen mon nkter lidi pesvdit o
tom, e racionln pstup je lep, konsistentnj ne iracionln, je-li racionalita
universln lidsk danost, dispozice i monost? Vrame se znovu k t paliv otzce:
Je racionalita intersubjektivn velidsk, i funguje jen skrze komunikaci, a tedy jen
skrze uritou kulturn ( mylenkovou eovou) tradici v urit kultue? Mm prvo
kat Masajm proil jsem to v Keni zcela bezprostedn e je nesmysl pivolvat
d zapalovnm ke, od nich chytne chrnn park Masai Mary? Oni jsou vak
pesvdeni, e mraky dmu, kee hoc i v dlce nkolika kilometr, pivolaj mraky
det. Mm prvo provdt kulturn agresi racionality jako evropskho zpsobu?
Cel model evropsk moderny, vychzejc z osvcenstv, stav na pedpokladu, e
racionln pstup je universln lidsk a proto je teba kultury a nrody, kter si to jet
dostaten neuvdomily, kter nedaly racionalit jako vrcholn lidsk monosti
dostaten prchod, k tomu pivdt. Na tom stoj cel koncept evropsk moderny a
neproblematick vvoz evropskch a poslze euro-severoamerickch kulturnch hodnot
do ostatnho svta. Vvoz universln lidsk danosti a monosti racionality se vak
vtinou stv vrcholnm projevem nsiln iracionality.
Je-li racionln kultura vy ne iracionln, pak je ovem v tom racionln a
vy, e svou pevahu nevnucuje moc a nsilm. Vnucovat racionalitu nsilm je
iracionlnm popenm racionality. Racionalitu zakld, e argumentuje rozumem, e.
Jakmile shne k jinmu prostedku argumentace, popr sebe samu, stv se
iracionalitou.

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

22

Filosofie dnes 1, 2009

Racionalita je velikou hrz proti libovli a proti nsil. Oboj, libovle a nsil jsou
vdy projevem iracionality. Racionalita argumentuje bez nsil a vystavuje sebe samu
veejn kritice a diskusi, pokud tato je ochotna pistoupit na racionln diskurs.
Racionalita je slab, bezmocn a vtinou prohrv. Nic lepho vak nemme. O
racionalit plat tot co o demokracii. Je zaloena na sle argument nikoli na moci a
nsil. Jakmile by chtla bt siln nm jinm ne argumenty, sama sebe destruuje.

V. Na em zaloit humanitu a pro vbec humanitu

Kdy mluvm o realit svta mimo ns, o sil o objektivitu a o racionalit,
pedpokldm otzku: A na em chce, Fundo, v tom ppad zaloit etiku? Je zejm,
e sotva asi odki k setkn s transcendenc jako nepodmnnm a bezpodmnenm
nrokem (K. Jaspers, P. Tillich), ani e nezanu mluvit o naem transcendentlnm
vdom, kter v jaksi intersubjektivn shod vyn zkladn aidetick invarianty lidstv
na universln horizont djin, i kdy oboj tto argumentaci v jej podmaniv sle snad
rozumm, beru ji vn.
Na otzku po zaloen etiky se vak pokusm z ve naznaench vchodisek
procesuln ontologie a racionality odpovdt trochu jinak. Povm: Zakldm etiku na
ct. Na ct ped skutenost a na ct k ivotu.
Mm oblbenm filosofem je Nicolai Hartmann. Hartmann je jednm z pednch
myslitel prvn poloviny 20. stolet, kte velmi siln akcentovali svbytnost, realitu
svta mimo ns. Z tohoto pedpokladu se N. Hartmann vnoval otzkm etiky. Jeho
Ethik je velmi obshl dlo. Hartmann nezakld etiku na njakch etickch apelech,
nbr mnohem vce zkladn, gruntovn, reln, zemit, zakld etiku v ontologii,
v naem pstupu k ontick skutenosti. Hodnotou, k, nen teprve to, co my za
hodnotu povaujeme, i co my jako hodnoty vytvme, nbr vchoz hodnotou je ten
mnohovrstevnat svt kolem ns, kter ns obklopuje. Hodnotou je neiv proda,
hodnotou je iv proda, hodnotou jsou rostliny, zvata, hodnotou jsou lid a jejich
duevn entita i jejich duevn projevy a duchovn entity i vtvory. Kolem vech tchto
hodnot meme chodit nevmav. Meme je mjet. Toto mjen je projevem
povrchnosti. Povrchnost je neetick. Etika oproti tomu zan u tm, e vechny
hodnoty, kter jsou kolem ns, nemjme, e je vnmme ve ztien ct, e je vnmme
jako nesamozejm. Z tohoto pstupu ke skutenosti, k t cel skutenosti svta mimo
ns, pak plyne, e vnmme-li ve, co ns obklopuje jako neobyejn, jedinen, jako
vsostnou hodnotu, pak tyto hodnoty nememe niit. Nememe niit produ,
nememe ubliovat ivm tvorm, nememe zakldat sv tst na utrpen jinho
lovka. Dvod, pro jevy skutenosti mimo ns meme vnmat jako hodnotu a pro je
nemme povrchn mjet, je prost ten, e tu jsou, e jsou skutenost, e jsou hodnotou.
Hodnoty, povdl Hartmann, teprve nevytvme, hodnoty pedevm odkrvme,
kdy nechodme nevmav kolem veho dobrho, co ns obklopuje. Proto Hartmann
zaloil etiku nikoli na apelech, ale na postoji nemjen. Cituji N. Hartmanna:

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

23

Filosofie dnes 1, 2009

Nebo skuten svt je nevyerpateln svou hojnost, skuten ivot je
nasycen a pekypujc hodnotami, a kdy se ho chopme, je pln div a
ndhery .
Existuje mravn veden, uvdn do hojnosti hodnot ivota, otevrn o,
veden k asti vlastnm zastnnm.29
Nevme kolem jakho bohatstv denn pechzme, netume co pechzme,
netume co ztrcme, co nm unik.
Pro toho, kdo tup pechz kolem, km neotese, co je otesen, koho
nepovznese, co je povznejc, pro toho je ve v ivot zbyten, pro toho
zstv svt beze smyslu, ivot bez vznamu ... Pro morln povahu lovka
je tedy aktuln vdy poadavek: astnit se bohatosti svta, bt vnmav ke
vemu vznamnmu, bt oteven vemu smysluplnmu a hodnotovmu.
Tento poadavek je niternj, skrytj ne poadavky tkajc se konn.30

Tm druhm oprnm bodem, na nm zakldm etiku, je cta k ivotu. Souvis

to vlastn s tm pedchozm pojetm ontick skutenosti jako hodnoty. ivot je jedna
z pednch ontickch skutenost toho svta mimo ns. ivot, kter jsme nevytvoili a
ivot, kter kdy znime, nikdy u znovu nevytvome. A to jak se zetelem k celm
miliardm let evolunho procesu vznikn ivota, 31 tak i se zetelem k jednomu
konkrtnmu ivotu. Rzn nae iny, viny, meme alespo nkdy a sten jet
njak poopravit i sten, i kdy ne nikdy pln, napravit. Nikdy vak nelze vzt
zptky, co jsme udlali zlho. Odputn me v lidskch vztazch ledacos eit k jejich
obnoven, ale dn odputn nesmae zl in, kter jsme vykonali to je t
mylenka Hartmannova. V ppad odnt ivota to plat pedevm. Odnt ivota je
naprosto nevratn. (To je na jedn stran argument proti trestu smrti, ale na druh stran
tak argument pro trest smrti, toti e ten, kdo ivot odal, se dopustil tak hrznho a
nevratnho inu, jeho hrznost si pln uvdom, jen kdy sm zakus odnt ivota.
Tmto argumentem zdvodnil Masaryk trest smrti, ped jeho podepsn byl zhy po
volb presidentem postaven. Vedl s vrahem nkolik rozhovor, v nich mu vyloil
dvody, pro rozsudek podepe.) Povauji ivot za vchoz a nejvy hodnotu.
Zakldm tedy etiku na ct k ivotu. ivot je proto nejvy hodnotou, protoe je
podmnkou sine qua non veho dalho. ivot je proto nejvy hodnotou, protoe jeho
odnt je nereparabiln.
ivot je hodnotou, jej vsostnost je zejm universln, je interkulturn. Ano,
dokonce i moud lid tch kultur, kter povauj ivot za utrpen, z nho je teba
vyvanout, aby vbec toto mohli myslet a vyslovit, mus bt pi ivot.
ivot je ta zkladn, bezpodmnen podmnka veho dalho a proto odkaz
k hodnot ivota nepotebuje bt argumentovn dnm odkazem k nemu jet
29

Hartmann (2000, s. 938-944), zejmna s. 941.

ibid., s. 944.
31
majs (1997).
30

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

24

Filosofie dnes 1, 2009

jinmu. Hodnota ivota je v ivot samm. A to nen njak apriorn metafysick

tvrzen, to je zcela stzliv racionln zjitn, e toti bez faktu bt pi ivot je ve
dal bezpedmtn. Etika zaloen na ct k ivotu je argumentovna ivotem samm,
kdeto etiky rznch norem a hodnot jsou argumentovny odkazem k nemu, co m
bt garanc platnosti tchto norem, a u to m bt Bh, i transcendentln,
intersubjektivn lidsk mravn vdom, i byt. V platnost takov normy musme pedem
uvit, pedem musme platnost takov jin normy postulovat a akceptovat. Metafysiku
tedy ustavujeme svou vrou. Myslm si, e v hodnotu ivota nemusme pedem uvit.
Hodnota ivota nemus bt argumentovna, garantovna nm, co le mimo ivot.
Domnvm se, e nespornost hodnoty ivota jako takovho zakld spolen
jmenovatel, na nm se mohou sjednotit odlin kultury, jako na bzi sv koexistence,
jako na nosn bzi etickho pstupu, jako na bzi poslednho, vemi odlinmi
kulturami uznanho argumentu v diskusch a praxi.
Odkazem k etice zaloen na ct k ivotu navazuji na Alberta Schweitzera.
Albert Schweitzer nejprve vychzel z evropsk kesansk tradice a jako protestantsk
liberln teolog, kter nartl humanistickou interpretaci Jee, povaoval lsku
k blinmu za vsostnou a universln etickou bzi. Kdy na zklad svch
novozkonnch exegetickch studi doel ke sprvnmu zjitn, e Je byl idovsk
apokalyptik a eschatolog, kter oekval brzk pchod boho krlovstv, konstatoval,
e toto Jeovo apokalyptick oekvn byl Jev omyl. Pak si poloil zkladn
otzku: Co zbv z Jeova poselstv jako to skuten aktuln? Odpovdl: Lska
k blinmu. Jako poctiv intelektul, kter se ocitl v hlubok osobn krizi, si byl vdom,
e tuto devzu nelze toliko hlsat, nbr po Jeov zpsobu init. To bylo dvodem
jeho rozhodnut opustit universitu ve Strasbourgu a svou spnou kariru pednho
novozkonnho badatele a odejt do Lamberne a cele se vnovat realizaci Jeovy
vzvy lsky k blinmu. Pak vak piel dal hlubok otes. Bhem prvn svtov vlky
navtvil Schweitzer Evropu, aby sehnal finann prostedky na stavbu nemocnice
v Lambarne. Kdy se po jistch nesnzch, danch tm, e jako Alsasan byl nmeckou
i francouzskou vlc stranou povaovn za problematickou osobu, vrtil do Afriky,
vezl jej prost ernoch po divok ece Ogove na voru. Schweitzer mu vyprvl, e se
v Evrop lid zabjej. ernoch poloil otzku: Pro se tolik zabjej, kdy se nesta
snst? Schweitzer si uvdomil, e tento primitivn lidojed mysl vce humanisticky,
ne kesansk Evropa. Tehdy v nm vytryskla idea cty k ivotu, jako nosnj etick
bze, ne jakou nabz evropsk kesansk etika lsky k blinmu. Principem ty
k ivotu nahradil Schweitzer evropsk kesansk etick idely, protoe si uvdomil, e
cta k ivotu je interkulturn bz, kter nen podmnna tm i onm kulturnm i
nboenskm kontextem. Stalo se mu zejmm, e cta k ivotu je bz, na n se
mohou shodnout odlin kultury bez ohledu na rozdlnost svch kulturnch, zejmna
nboenskch vchodisek. ivot jako takov je hodnotou veskrze kladnou, kter
nepotebuje bt argumentovna z podlo t i on nboensk koncepce a kulturn
identity. Je to bze veskrze univerzln.
V nezbytnm konfliktu ivot, jakm jedin oprvnnm, pirozen prodnm
je potrava, lze pak pipustit pednost vych forem ivota. Antilopa spase trvu a lev i
lovk ulov antilopu. V tto souvislosti je mmu filosofickmu zamen t velice
http://filosofiednes.ff.uhk.cz

25

Filosofie dnes 1, 2009

blzk filosofujc biolog a etolog Konrd Lorenz. Jeho biologick, ivoin chpn
lovka jako lnku evolunho dramatu nabz humanistick vystn.
Pro vbec humanita? Protoe kdy jsem j rd na svt, pov mi rozum, e i ten
druh je na svt rd.

VI. Poloen radiklnho otaznku nad filosofi

K emu vlastn filosofie? Jsme svdky urit specializace i ve filosofii. Objevuje se to
jak ve vnm, tak t a v pokleslm slovnm spojen: filosofie neho. Mluv se o
filosofii vdy, filosofii djin, filosofii politiky, filosofii vchovy, ale tak neadekvtn:
o filosofii marketingu i dokonce o filosofii kravat. Ns zajmaj ta nepoklesl spojen.
Signalizuj, e se filosofie sna specifikovat svj pedmt. Take jakoby filosofie
opoutla sv pvodn mylen a rozumn celku a zamovala se na dl tmata.
Tm, e filosofie, v svm pvodnm vmru jako rozumn celku nem konkrtn
pedmt svho zkoumn, vzbuzuje uritou nedvru, ano a despekt v obecnm
lidskm mnn o filosofii, zejmna dnes. Navc je zde opodstatnn otzka, zda snaha o
celistv obraz svta, o celistv nzor, neznamen tvorbu jednoho svtonzoru. Tu pak
vyvstvaj dal otzky: Potebuj dnes lid ucelen svtonzor? 32 V globlnm svt
jsme navc svdky koexistence rznch svtonzorovm koncept. A pedevm
zaznv ta nejvnj nmitka, e toti kad sil o svtonzor se pli nebezpen
bl k ideologii. Argument, kterm se filosofov pokoueli zachrnit filosofii, e
podvaj rozumn svtu jako celku, je tedy otesen. Prvoad pozornost je vnovna
otzkm a zjmm ekonomickm, podnikatelskm, hlediskm zisku i konsumaci
proitk a filosofie jako by se stvala Popelkou, pezranm luxusem hrstky
nesrozumitelnch intelektul.
Pokusm se ci ve prospch filosofie, e role a kol filosofie spovaj pedevm
v tom, e se pt na otzky, na kter se lid bn neptaj, a e se pt zpsobem, jakm
se lid obvykle neptaj. Filosofie tak sehrv nezastupitelnou roli zbrany pli
rychlench, pli pmoarch, pli sebejistch a pli jednoduchch een. Filosofie
je pedevm prac na sob. Ten, kdo se vnuje filosofii, si znesnaduje odpovdi a
skrze filosofick tzn sm sebe utv v lidskou osobnost. Jeho pemlen o svt,
ivot, o lovku dostv jinou, hlub dimenzi. ekl bych, e filosofie je bze, podlo
a do jist mry i metodologie diskursu vech dalch tmat, vetn otzek
prodovdnch, politickch, ekonomick, ekologickch nebo pedagogickch.
Kdy s nktermi kolegy hovom o posln a loze filosofie dnes, lime se v
otzce, zda-li je kolem filosofie pmo formovat lidskou praxi. Zda m bt filosofie
takzvan angaovanou filosofi, kter pechz k uritmu jednn? J osobn povm, e
chovm uritou zdrenlivost k pedstav, e filosofie m pmo vstupovat do uritch
konkrtnch proces, projekt, e se m podlet na jejich utven, tedy e m stit
v jednn. Kad, zejmna spoleensk jednn pedpokld uritou strategii, obvykle
32

Fajkus (2005, s. 322).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

26

Filosofie dnes 1, 2009

vytv hnut, chce zskat a aktivizovat sv pvrence, hled urit prostedky, inn
prostedky, a proto nutn mocensk prostedky k prosazen svch cl. V takovch
aktivitch je ptomen urit nboensko-misijn, i politicko-stranick prvek, snaha
zskat pvrence a aktivizovat je pro urit program, stmelovat je v hnut pro a za urit
idely. J se pod domnvm, e toto nen kol filosofie, nbr e filosofii pslu
pedevm ta vsostn loha pojmenovat problm a otevt vechny jeho nuance. Proto
se filosofie nikdy ned dlat kolektivn, je vdy vsostn dlem jednotlivce.
Pojmenovat problm, v tom je, podle mho pesvden, nezastupiteln sluba
filosofie. A u je to sluba vdcm i sluba politikm, sluba vem, kte utvej
rzn oblasti lidsk praxe. Jsem pesvden, e sama analza problmu, bez hned
pipojenho nvodu k jeho een, ale ji samo pojmenovn problmu, je tm pednm
kolem, vc, poslnm, filosofie. V tom, myslm si, m filosofie prvo i povinnost zstat
akademickou disciplnou. Disciplnou nazen, co e to je, jak e to je, a jak e se vci
maj.
Tm nechci zcela smst se stolu otzku, kter se nkdy objev: A k emu je
vlastn filosofie dobr? Kde se vy filosofov prakticky projevujete, jak je vae
konkrtn uplatnn? asto i neadekvtn otzky maj sv jist oprvnn. Filosoficky
povenecky je okikovat jako nepatin, nen prv projevem filosofickho pstupu.
Kdy se podvme do celch djin filosofie, tak vtinou, kdy se filosof njak
prakticky uplatoval (a tak si njak vydlval na svou obivu), tak bu jako poradce
panovnka, poradce politika, anebo jako vychovatel. To jsou dv oblasti, kter jsou
velmi zvan.
Samozejm, role filosofie v oblasti poradenstv politikm je velmi nevdn,
protoe m-li filosofie plnit svoji funkci, mus politikm znesnadovat, komplikovat
politick rozhodnut. Pm rozhodnut jim znesnaduje, komplikuje, poloenm
dalch, asto velmi nepjemnch otzek, take politik me mt asto pocit, e mu
filosof v jeho rozhodovn pek. e ho brzd v jeho jednoznanch, pmoarch a
domnle spnch rozhodnutch. Proto jen filosoficky zaloen politici, kter
neopustila moudrost, nezruili komunikaci s filosofi.
Ta druh oblast konkrtnho uplatnn filosofa je oblast vchovy a vzdlvn.
Jenome my jsme asto stle vce svdky toho, e pevauje pedstava, jakoby
vzdlvn byl pedevm trnink v urit kvalifikaci. Jako by pedagogika jak
s oblibou km byla jen jakousi technologi, jak nacpat prejt do jitrnice, s tm, e
jitrnice je k, prejtem jsou vdomosti. Jestlie v minulm reimu byla pedagogika
chpna jako pprava potebnch pracovnch kdr, e bylo teba vyprodukovat tolik a
tolik technik, tolik a tolik inenr, a poslat je na umstnky: to, se, to se koleko,
mus splnit pln, tak te tento zpsob mylen, i spe nemylen mme znovu
aktualizovn, jen v jinm balen: Je teba vyprodukovat tolik a tolik spnch
manaer. Vzdln je zbo. Ale e v pedagogice jako v hlubokm lidskm dramatu
vzdlvn jde o nco naprosto jinho ne o technologie, strategie a kvalifikaci, e jde
pedevm o utven lovka v osobnost, e jde o hlubok duchovn proces formovn
autenticity lidskho byt a od tohoto e se poslze odvj rove spolenosti,
nemyslm te samozejm hmotnou rove, ale etickou, prvn, demokratickou toto
http://filosofiednes.ff.uhk.cz

27

Filosofie dnes 1, 2009

uvaovn, obvm se, je naim politikm i takzvanmu kolskmu managementu stle

vzdlen, i o nm vbec nevd. Vezmte si jen ty nkter termny uvan dnes
v pedagogice, jako: technologie, strategie, profesn dovednosti. Jeden ten termn
je z oblasti technick vroby vc, druh z oblasti militarismu. U to samo dostaten
dokld to velk nedorozumn v pedagogice, (pedevm esk a americk), kter
zapomnla, i nev, e neme bt zaloena jinak, ne jako filosofie, chcete-li filosofie
vchovy. Ale ani nen teba mluvit specificky o filosofii vchovy. Jde prost o filosofii,
nebo filosofie ze sv podstaty, je-li filosofi, je vchovou. M vdycky vstvaj vlasy
na hlav, kdy nkdo na pedagogick fakult zane mluvit o strategich a didaktickch
technologich. Jakoby pedagogika byl vcvik opiek, jak maj dlat kotrmeleky na
vtvi, aby jim hodili oek.
Pes toto eventuln uplatnn filosofie v oblasti politiky a v oblasti vchovy,
povauji za poctiv ci zcela jasn, e filosofii pstujeme pedevm pro sebe, z vlastn
poteby hlubokho, bytostnho tzn i sebevyjden. Tedy pedevm pro sebe, pro
sv poten, a tak proto, e se prost potebujeme mylenkov realizovat, protoe se
nememe se bytostn neptat. Jako socha je hnn bytostnou potebou nevtisknout
hmot tvar, tak je filosof prostoupen bytostnou potebou klst otzky. Dlme to t pro
poten a poppad ku prospchu nepatrnho okruhu student, i jinch pznivc,
kter takov tzn i ponn nadchlo a zaujalo. Pedevm vak filosofujeme pro sebe.
Z bytostn na poteby kladen otzek a hledn odpovd. Jako prce nen jen zdroj
obivy, ale bytostnou lidskou potebou seberealizace- bez monosti se realizovat
innost me lovk stejn tak umt, jako hladem je i mylenkov prce i umleck
vraz projevem lidsk bytostn poteby seberealizace a sebesdlen.
To psn vzato, nen pln patn. Protoe kdy nco dlme s bytostnm
zaujetm pro sebe, sname se to dlat velmi kvalitn a pak z toho maj i mohou mt
druz, spe jakoby mimochodem, bezdky, mnohem vt uitek, ne kdybychom
pateticky vyhlaovali, e svou innost dlme pro druh. Vdec, kter zkoum, protoe
jej fascinuje problm, protoe sm hled odpov, vdec, kter dl vdu pedevm
pro sebe, je v dsledcch mnohem prospnj, ne vdec, kter vyhlauje, e dl svou
vdu ve slub lidstvu tj. vem a nikomu zrove. Bsnk, kter pe pro sebe a ne pro
sv tene, kter pe z bytostn poteby sebevyjden, me si vyprovokovat okruh
ten, pro kter bude jeho sebevyjden podntn.
Takto pojat je ovem filosofie privtnm luxusem, a jej vznam je veskrze
zrelativizovn. Radikln otaznk nad filosofi nelze tak snadno odsunout.
Analytick filosofie ponechala pro filosofii toliko kol strkyn jazyka vdy.
Neopositivismus vymezil filosofii jako metodologi vdy. Metoda je urit zpsob,
urit postup. Metodologie je dodaten reflexe metody. Myslm si, e skuten
vdeck prce nezan pedbnm metodologickm utdnm, nbr pozornm
vnmnm, proniknm do tmatu, snahou nechat zkouman tma samo pijt k ei.
Jeden kolega m upozornil na hezk vrok: Vda potebuje metodologii asi tak jako
ptci ornitologii. Teprve pozorovn, nikoli a priori metodologie, ns pivede k tomu,
jak otzky je teba pozorovanm jevm klst. Take i pokus zachrnit filosofii jako
metodologii vd nen prkazn. Vda si je schopna tvoit svou metodu sama v procesu
svho zkoumn. Jak otzky je teba klst zkoumanmu jevu, a jak co nejpesnji
http://filosofiednes.ff.uhk.cz

28

Filosofie dnes 1, 2009

formulovat svoje zjitn, na to mus pijt vdec sm v procesu svho zkoumn.

K tomu nepotebuje filosofii.
Radikln otaznk nad filosofi se tak piostuje. Nen filosofie peitek?
Nememe mt tedy lidem pli za zl, e ve sv vtin nepovauj filosofii ani za
hodna toho, aby se zabvali otzkou, zda m njak vznam.
Tyto oprvnn pochybnosti nad vznamem filosofie si filosofie pivodila sama.
Sotva se evropsk filosofie vymanila ze stedovkho podru teologie a vzchopila se
k vlastnmu ivotu, nesetrvala dlouho u skutench problm lovka a svta. Od
Hobbese k Voltairovi sdlela filosofie problmy, kter tehdy hbaly svtem. Kant se
alespo v mld zajmal o pohyb nebeskch tles a po pdu nboensk transcendence
proval se svou dobou palivou otzku zaloen etiky. Stle vce se vak filosofie
uzavrala do intelektulnho kabinetu. Tm se sama rozhodla pro svou izolaci. Hegel i
Heidegger, tito dva impozantn velikni mylenky, vce spolehli na sv mylenkov
konstrukty, ne e by mli potebu nahlet do mikroskop, zkumavek a dalekohled.
Trefn poznamenal Carnap, e svtov duch i byt samo v sob bytujc, i nicota
nicujc, je nco na zpsob babig i bebig. 33 Filosofie, i urit vznamn proud
filosofie, se tak stal soukromou, by vysoce kultivovanou intelektuln hrou, kterou si
filosof dl pro sv poten, vytv svj koncept skutenosti, tak jako bsnk vytv
svou poesii. Obas najde nkolik pvrenc, kte si jeho bsn i mylenkov
konstrukty s nadenm recituj. Neplat to vak o veker filosofii. Byly vjimky. Comte
reflektoval, e nstup vdy znamen hlubokou promnu spolenosti. Feuerbach a Marx,
ti jedin- protoe jsem nikdy nebyl marxistou, mohu si to dovolit ci uinili tmatem
sv filosofie nejpalivj problm sv doby, kter se tkal nejvtho potu obyvatel
Evropy, bdu proletaritu. Zatmco crkev se proletaritu odekla, oni pi nm stli. Mill
a Spencer tematizovali ve sv filosofii tehdej celospoleenskou situaci spoleenskch
dsledk prmyslov revoluce. Popper se nevzdlil nejpalivjm problmm vdy a
(by dle mho mnn s jistou naivitou) oslavil systm americk demokracie.
Reflektoval hrzy 2. svtov vlky. Nejhloubji skutenost II. svtov vlky a holocaust
si do sv filosofie nechal vstoupit K. Jaspers. Necouvl ped pojmem vina. To nelze ci
o Heideggerovi. Heidegger nejhrznj udlost 20. stolet, druhou svtovou vlku a
holocaust filosoficky nikdy neuchopil. Na pojem vina se Heidegger nikdy nezmohl.
Z tohoto odcizen se skutenm problmm, z tto povdno Popperovou
formulac zrady intelektul na lidstvu a rozumu- sna se jet dnes filosofie
vymluvit tm, e zatmco vdci e dl problmy, filosofie aspiruje na rozumn celku.
Tak jsem si to i sm jet donedvna ospravedloval. Je to vak tnsk jablko. Je to
sebeklam, je to le a je nutn si to piznat a ze sebeklamu se osvobodit! Neme bt
dn skuten rozumn, bez zcela pikov znalosti jev a fakt. Filosof se dostal do
role myslitele, kter se domnv, e me mluvit o vem a ke vemu a do veho, ani by
tomu specificky rozuml. To je krize filosofie. Obvm se, e Husserl, kdy psal Krizi
evropskch vd, netuil, e vrazn napomh zaveden filosofie do krize.
33

Carnap (1991, s. 623- 643).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

29

Filosofie dnes 1, 2009

Jak z toho ven, jak dlat filosofii, kter by mla vznam. Nvod, ptel, nemm.
Povauji vak za potebn:
-

aby si filosofie tento svj stav uvdomila a pokorn a se stzlivou vcnost

piznala,
aby se pokusila znovu obnovit komunikaci s vdou a zaala pokorn naslouchat
vd, aby se nenoila do antropocentrickch otzek subjektivity, nbr prv
v komunikaci s vdou se pokusila o vytven by jakkoli provizornch
koncept ontologickch (myslm na ontologii skutenosti, jej jsme soust,
nikoli na antropocentrickou takzvanou fundamentln ontologii naeho Selbst;
navc: termn Selbst nen pvodn termn Heideggerv, nbr je to pvodn
termn Jungv; Jung do nho zahrnoval, narozdl od vdomho ego, artefakty
lidskho nevdom),
aby od problm individua obrtila pozornost k problmm skuten
celospoleenskm a celosvtovm, aby tyto problmy pojmenovala, bez aspirac
na provdn jejich vyeen.

Teprve kdy si nic nenamlouvme a nic nezastrme o oprvnnosti radiklnho

otaznku nad filosofi, lze ci, e jsou stle jet i otzky, kter na filosofii zbvaj. Ony
vn, stle oteven antropocentrick, zkladn lidsk otzky, otzky subjektu,
pedevm otzky it i smrti. I ty maj sv msto a sv oprvnn. Tyto otzky budou
stle znovu svou otevenost podncovat nejen filosofy, ale prv tak i umlce
k torzovitmu vyjden jejich provn.
Toliko jako sv mnn, nikoli tvrzen, odpovm na otzku, k emu je vlastn
filosofie dobr, odkazem k metod. Nemm te na mysli metodologii vdy, ale metodu
ivota. Filosofovn je urit pstup, urit zpsob, urit postup tzn a mylen, a
tedy urit zpsob, urit metoda lidskho it. Je to pedevm pstup, zpsob
pokornho ztien ped skutenosti. Je to zpsob zmlknut se v povrchnost a planm
mluvenm. Je to zpsob divu a odetn otzek z tmatu. Je to shledvn, kter
otzky jsou tmatu adekvtn. Tak se rozevr zpsob rozumn, kter se sna
porozumt a nechat pijt co nejadekvtnji k ei, jak studovan jev, studovan tma
samo sob rozum. Filosofie tak nen jen metodologi vdy, nbr je pedevm
metodou ivota, ivota v ustavinm kladen otzek.
Filosofie, i radji eknu filosofovn, je zpsobem ivota. Filosofovn je
zpsobem hlubokho ptan, kter se sna nenechat bez povimnut dnou zvanou
dimenzi i komponentu vznikl situace i problmu. Pekrauje pozorovn. Nejprve
pozorn vnm, pozoruje, ale pak se sna vidt spojitosti a domlet mon dsledky.
Vtinou pi tom uv racionality, vykld jevy z jev, problmy z problm. Zrove
vak jako akt racionality si je filosofie vdoma i mez a hranic racionality, ppadn t
iracionlnch komponent jevu, kterm se zabv.

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

30

Filosofie dnes 1, 2009

Jak vak ekl hezky v zvru sv knihy Betislav Fajkus: To co neme filosofie
lidem nabdnout, je posmrtn, i vn ivot. 34 (Proto se osobn domnvm, e
Platonovo velkolep mylenkov dlo pat spe do eck mytologie ne do antick
filosofie.)
Filosofovn vak nen jen zpsobem ivota, ale je jet navc a pedevm
zpsobem smrti, zpsobem pijet smrti, zpsobem umrn. Jako rozumn je tchou
v ivot i ve smrti. I to je vak vpov toliko mho mnn, jako tvrzen ji nelze
argumentovat ani verifikovat. Oprvnn filosofie se meme pokusit vyloit, nelze je
doloit. Meme se pokusit vyloit, e ivot a smrt nejsou jen tmata pro biologa, ale
maj svou filosofickou relevanci. Filosofickou dimenzi ivota a smrti me
prodovdec pezrat, ale domnvm se, e zcela ped n neutee. Domnvm se, je to
m osobn mnn, e skuten vdec tuto filosofickou dimenzi pezrat nebude.
V jedn vdeck rad poloil prodovdec filosofu otzku: A jak je pane
kolego V nejnovj objev?. Za sebe bych odpovdl: e kladu otzky, kter si kladli
ti pede mnou, a kter si budou klst ti po m. Kladen tchto otzek dn
prodovdn objev neuin bezpedmtnm, jen je me posunout do novho zornho
pole.
Mluvm nkdy o knsk, zstupn slub filosofie. Jako knz vyslovuje zstupn
za lid jeho bolesti, tuby a nadje, vyslovuje zstupn a mylenkov utdn a vce
precizn filosof, co lidem tane na mysli a le na srdci a pipojuje k tomu kritick
a reflexn koment. Nkter otzky doml dl, nkter dal, jet nevysloven,
anticipuje. Tm otevr obzor zmnm i dalmu kladen otzek.
Pesto, e se filosof sna sv nzory argumentovat, zstvaj nakonec jeho
pesvdenm, jeho mnnm, jeho hodnocenm- pokud prv nejde o ist logick
operace. Nen dn verifikujc instance, ped n by bylo mon provit jejich
sprvnost i neprvnost. I jejich instrumentln plausibilnost je jen okrajovm
zdvodnnm, nikoli dvodem.
Filosofie nen vdou, protoe nem dn pesn vymezen pedmt svho
zkoumn. Filosofie nen vdou, protoe kad filosof si sm uruje metodu a jazyk
svch mylenkovch postup a konstrukt a nect se bt povinen skldat z toho ty
ped njakou instanc, kter by se nachzela mimo jeho filosofick konstrukt. To lze
nakonec ci i o souasn debat post-analytick filosofie. Filosofie nen vdou, protoe
nem dnou by nestatickou, procesuln instanci poslednho argumentu, ped n
by byla povinna sv these verifikovat. Tak jako bsnk si me bsnit, jak se mu zlb,
jako mal si me malovat, podle svho gusta, a nkdy se mu poda, e urit skupina
nvtvnk galeri bude jeho obrazy obdivovat, tak i filosof me vytvet sv
filosofick koncepty a nkdy tm nadchne urit okruh pznivc. Nap. takzvan
matematick dkaz bo existence K. Gdela je sice nesen pikovou snahou o zvratn
vysokou a bn tko sledovatelnou logickou konsistenci, v posledku je vak
pesvdiv jen pro ty, kter zpsob tohoto mylenkovho postupu a konstruktu nadchl.
34

Fajkus (2005, s. 324).

http://filosofiednes.ff.uhk.cz

31

Filosofie dnes 1, 2009

(Navc dimenze i entita, k n smuje jako vyjden pojmem Bh, m s Bohem

kesansk vry velmi mlo spolenho.)
Tomuto drsnmu pojmenovn stavu vci bychom se nemli chtt vyhnout. Kdy
si to sami piznme, me se stt, e nm nkdo jin pov, e to nae filosofick kladen
otzek mu njakm zpsobem v jeho ivot pomh, i e dokonce m urit
spoleensko-politick dosah. Pinejmenm pron urit ddictv lidskho
mylenkovho vkonu, kultivuje mylen, schopnost rozliovn a tm i lidsk jednn.

Literatura
Albert H. (1973): Theologische Holzwege, Mohr-Siebeck, Tbingen.
Albert, H. (1982): Die Wissenschaft und die Fehlbarkeit der Vernunft, Mohr-Siebeck,
Tbingen.
Albert, H. (1984): Kritische Vernunft und menschliche Praxis, Reclam, Stuttgart.
Aristoteles (2008): Metafysika (peklad A. K), Rezek, Praha.
Carnap, R. (1991): "Pekonn metafysiky logickou analzou jazyka," Filosofick asopis (4):
623- 643.
Fajkus, B. (2005): Filosofie a metodologie vdy, Academia, Praha.
Funda, O. A. (1997): De profunds, Doxai-Ped. f. UK Praha, Praha.
Funda, O. A. (1999): Mezi absolutnmi pravdami a bezbehm relativismem, Brnnsk
pednky, Torzo, Brno.
Funda O. A. (2000, 2002): Znaven Evropa umr, Karolinum, Praha.
Funda, O. A. (2001): "Umrat pro ideje?," Theologick revue (1): 27- 46.
Funda O. A. (2003): Mezi vrou a racionalitou, Marek, Brno.
Funda O. A. (2004): "Vesmr zde nen kvli nm," in K otzkm evolun ontologie, Filosofick
fakulta, Masarykova Universita Brno.
Hartmann, N. (2000): "vod k Etice," Filosofick asopis (6): 938-944.
Hauser, M. (2005): Moderna a negativita, Filosofia, Praha.
Pelcov, N. (1998): "Problm vidn u Ren Descartesa," in Filosofick dlo Ren Descartesa,
Filosofia, Praha, 111-120.
Peregrin, J. a Sousedk, S., eds. (1995): Co je analytick vrok, OIKOYMENH, Praha.
Platn (1944): Gorgias (peklad J. Novotn), Laichter, Praha.
Popper, K. R (1994): Oteven spolenost a jej neptel II, OIKOYMENH, Praha.
Popper, K. R. (1995): Vn hledn, Vesmr, Prostor, OIKOYMENH, Praha.
Popper, K. R. (1998): ivot je een problm, Mlad fronta, Praha.
Quine, W. V. O. (2006): Vybran lnky (eds. Marvan, T. a Dostlov, L.), Filosofick fakulta
ZU Plze, Plze.
Schweitzer, A. (1989): Albert Schweitzer- zastnce kritckho mylen a cty k ivotu, Vyehrad,
Praha.
majs, J. (1997): Ohroen kultura, Hynek, Praha.
pr, J. (2007): vod do systematick filosofie, enk, Plze.

http://filosofiednes.ff.uhk.cz