Sv.

Kolumbn
Benedikt XVI. na gen.audienci 11.ervna, nm. sv.Petra
esk sekce RV
Draz brati a sestry,
Dnes bych chtl mluvit o svatm opatovi Kolumbnovi, nejznmjmu Irovi rannho stedovku. Plnm prvem
me bt oznaen za svatho ?Evropana?, protoe jako mnich, mision a spisovatel pracoval v mnoha zemch
zpadn Evropy. Spolen s krajany sv doby si uvdomoval kulturn jednotu Evropy. V jednom jeho dopise,
napsanm kolem roku 600 a adresovanm papeovi ehoovi Velikmu, se vyskytuje poprv vraz ?totius
Europae? ? v cel Evrop ? ve vztahu k ptomnosti crkve na tomto kontinentu (srov. Epistula I,1).
Kolumbn se narodil kolem roku 543 v provincii Leinster v jihovchodnm Irsku. Byl vychovn doma tmi
nejlepmi uiteli, kte jej vyslali studovat tzv. svobodn umn a svil se pak veden opata Sinella v komunit
Cluain-Inis v severnm Irsku, kde mohl prohloubit sv znalosti Psma svatho. Piblin ve dvaceti letech
vstoupil do kltera Angor na severovchod ostrova, kde byl opat Comgall, mnich velmi znm svmi ctnostmi
a svou asketickou psnost. Kolumbn v plnm souladu se svm opatem horliv praktikoval psnou kltern
disciplinu v ivot vnovanm modlitb, askesi a studiu. Tam byl tak vysvcen na knze. ivot v Bangor a
opatv pklad ovlivnily pozdj Kolumbnovo vyzrl pojet mnistv, kter bhem svho ivota il.
Piblin v padesti letech podle typicky irskho asketickho idelu vydal se na ?peregrinatio pro Christo?, tedy
na pou pro Krista. Kolumbn opustil ostrov a vydal se spolu s dvancti druhy na misie evropskho kontinentu.
Musme si pitom uvdomit, e migrace nrod ze severu a z vchodu zpsobila, e cel ji pokesantn
regiony znovu upadly do pohanstv. Kolem roku 590 se tato nepatrn skupinka mision vylodila na
bretaskm pobe. Byli laskav pijati krlem Franck Austrasie (nynj Francie), dali jen kus neobdlan
pdy. Obdreli oputnou antickou zceninu msk pevnosti Annegray, zarostlou lesem. Mnii, zvykl na ivot
krajnho odkan, dokzali bhem nkolika msc vybudovat na zceninch prvn poustevnu. Jejich dlo
optovn evangelizace se tak zaalo rozvjet pedevm skrze svdectv ivota. Novou kultivac pdy tak zaali
tak novou kultivaci du. Povst onch cizch mnich, kte se vnovali modlitb a ili velice stroze, budovali
domy a obdlvali pdu se velice rychle rozila a pithla poutnky i kajcnky. Zejmna mnoz mlad dali o
pijet do mnisk komunity, aby mohli t jako oni tmto pkladnm ivotem, kter obnovoval zemi i due.
Velmi zhy bylo nezbytn zaloit druh klter. Byl vybudovn jen pr kilometr odtamtud na zceninch
antickch lzn Luxueil. Klter se pak stal stediskem mniskho a misijnho vlivu irsk tradice na evropskm
kontinentu. Tet klter byl vybudovn ve Fontaine, asi hodinu cesty smrem na sever.
V Luxeuil il Kolumbn skoro dvacet let. Tady svtec pro sv nsledovnky napsal Regula monachorum, je byla
v Evrop po jistou dobu rozenj ne ta, kterou napsal svat Benedikt. Nartnul v n ideln obraz mnicha. Je
to jedin starobyl irsk mnisk ehole, kter se nm zachovala. Na doplnn pak vypracoval Regula
coenobialis, svho druhu trestn zkonk na pestupky mnich, kter obsahuje pro modern sensibilitu ponkud
zarejc tresty, vysvtliteln jen dobovou a krajovou mentalitou. Svm dalm proslulm dlem nazvanm De
poenitentiarum misura taxanda, napsanm rovn v Luxeuil, Kolumbn zavedl na kontinent zpov a
soukrom i opakovan pokn. Bylo to takzvan ?tarifovan? pokn kvli pomru, kter byl stanoven mezi
zvanost hchu a typem pokn ukldanho zpovdnkem. Tyto novinky vzbudily u mstnch biskup
podezen, kter se promnilo na neptelstv, kdy se Kolumbn odvil oteven jim vytknout nkter jejich
zpsoby. Pleitost k vyjden odporu byla disputace tkajc se datace Velikonoc. Irsko toti na rozdl od
msk tradice sledovalo vchodn tradici. Irsk mnich byl povoln roku 603 do Chlon-sur-San, aby na synodu
vydal poet ze svho stanoviska ohledn pokn a Velikonoc. Namsto toho, aby se vydal na synodu, poslal
dopis, ve kterm minimalizoval dotynou otzku a vybdnul synodn otce, aby diskutovali nejen o problmu
datace Velikonoc, co byl podle nho nepatrn problm, ?ale tak o vech nezbytnch kanonickch normch,
kter ? a to je mnohem zvanj ? mnohmi nejsou dodrovny? (srov. Epistula II,1). Zrove napsal papei
Bonifcovi IV., stejn jako se pr let ped tm obrtil na papee ehoe Velikho (srov. Epistula I), aby hjil
irskou tradici (srov. Epistula III).
Kvli nestupnosti, s n vnmal kadou otzku morlky, Kolumbn vstoupil do konfliktu tak s krlovskm
dvorem, protoe oste vytkal krli Teodorichovi jeho mimomanelsk vztahy. Odtud se zrodila ada intrik a
skok na rovin osobn, nboensk i politick, kter roku 610 nalezla vraz v dekretu, kterm byl Kolumbn
a vichni mnii irskho pvodu z Luxeuil vyhnni a odsouzeni k definitivnmu odchodu. Byli eskortovni a k
moi a na traty dvora nalodni a poslni do Irska. Lo vak nedaleko od ple najela na mlinu a kapitn,
kter v tom vidl znamen z nebe, odmtnul pokraovat ze strachu, e bude Bohem proklet, a vysadil mnichy na
pevnin. Ti se vak namsto nvratu do Luxeuil rozhodli zat nov evangelizan dlo. Vypluli proti proudu po
ece Rn. Po prvn etap v Tuggen u Curyskho jezera, li do Bregenzu u Bodamskho jezera, aby tam
evangelizovali Alemny.

Krtce na to se vak Kolumbn v dsledku politickch okolnost nepznivch jeho dlu, rozhodnul spolu s
vtinou svch uednk pekroit Alpy. Zstal pouze jeden mnich jmnem Gallus ? Havel. Z jeho poustevny
potom vzniklo slavn opatstv Sankt Gallen ve vcarsku. Kolumbn doel do Itlie, kde se mu dostalo
laskavho pijet u langobardskho krlovskho dvora. Musel vak vzpt elit znanm obtm. ivot crkve
byl rozervn arinskou herez, je dosud mezi langobardy pevaovala, a schizmatem, kter odtrhlo vtinu
crkv severn Itlie od spoleenstv s mskm biskupem. Kolumbn vstoupil do tohoto kontextu velmi
rozhodn. Napsal spisek proti arianismu a list Bonifcovi IV., aby jej pohnul k pijet nkolika rozhodnch
opaten s clem doshnout jednoty (srov. Epistula V). Kdy mu langobardsk krl roku 612 i 613 daroval
pozemek v Bobbio v dol Trebbia, Kolumbn zaloil nov klter, kter se pak stal kulturnm centrem
srovnatelnm s proslulm Montecassino. Zde doel konce svch dn. Zemel 23.listopadu 615 a tohoto dne je v
mskm ritu dodnes pipomnn.
Poselstv svatho Kolumbna spov v silnm drazu na obrcen a odstupu od pozemskch dober s ohledem
na vn ddictv. Svm asketickm ivotem a nekompromisnm jednnm tv v tv korupci mocnch,
pipomn psnou postavu svatho Jana Ktitele. Jeho strohost vak nebyla nikdy samoeln. Byla nstrojem
svobodnho oteven se lsce k Bohu, odpovd celho byt na dary obdren od Nho a optovnm vytvoenm
obrazu Boho v sob. Zrove kultivoval pdu a obnovoval lidskou spolenost. Cituji z jeho Pokyn: ?Pokud
lovk uv sprvn ony schopnosti, kter Bh udlil jeho dui, pak bude Bohu podoben. Pamatujme, e mu
musme vrtit vechny ty dary, kter si u ns uloil, kdy jsme byli v potenm stavu. Svmi pikznmi ns
nauil jak. Prvnm z nich je milovat Pna celm srdcem, protoe ns miloval jako prvn ji od potku, jet
dve ne jsme na tento svt pili.? (srov. Pokyny XI). Tato slova vtlil skuten tento svat Ir do svho ivota.
Mu velk kultury, kter napsal tak latinsk bsn a pruku gramatiky, projevil bohatstv svch dar milosti.
Byl nenavnm stavitelem klter jako i zsadovm hlasatelem pokn, vydal vechnu svou energii, aby
poskytl vivu kesanskm koenm rodc se Evropy. Kolumbn svou duchovn energi, svou vrou a svou
lskou k Bohu a k blinmu se skuten stal jednm z otc Evropy: ukazuje i dnes nm, kde jsou koeny, z nich
me znovu vzejt tato nae Evropa.