Boethius a Cassiodorus

Benedikt XVI. na gen. audienci, aula Pavla VI.

esk sekce RV
Draz brati a sestry,
dnes bych rd mluvil o dvou crkevnch spisovatelch, Boethiovi a Cassiodorovi, kte ili v tch nejsvzelnjch
dobch pro kesansk Zpad a zejmna pro italsk poloostrov. Odoakr, krl Erul - jednoho germnskho
etnika - se vzbouil a zpsobil pd Zpadomskho e (roku 476). Musel se vak brzy pot podrobit
Theodorichovm Ostrogtm, kte zskali kontrolu nad italskm poloostrovem na nkolik desetilet. Boethius se
narodil v m roku 480 ve vysoce postavenm rod Anici. Ji jako mlad vstoupil do veejnho ivota a ve
svch 25 letech se stal sentorem. Vrn tradici sv rodiny, vnoval se politice v pesvden, e tak bude
mono ovlivovat zrove nosn linie msk spolenosti spolu s hodnotami novch nrod. V tto nov dob
kulturnho setkvn spatoval sv posln ve smiovn a spojovn dvou kultur: klasick msk spolu s tou,
kter se rodila v ostrogtskm lidu. Psobil proto tak pod Theodorichem, kter si ho zpotku velice vil. I
pes tuto veejnou innost vak Boethius neopomjel studium a vnoval se zejmna prohlubovn tmat
filosoficko-nboensk oblasti. Napsal vak i uebnice aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie - to vechno s
myslem pedat novm generacm, nov dob, velkou ecko-mskou kulturu. Na tomto poli, to znamen ve
snaze podpoit setkvn kultur, pouval kategori eck filosofie, aby pedkldal kesanskou vru, piem
usiloval tak o syntzu helnsko-mskho odkazu a evangelnho poselstv. Prv proto byl Boethius oznaen za
poslednho pedstavitele antick msk kultury a prvnho pedstavitele kultury stedovk.
Jeho urit nejznmjm dlem je De consolatione philosophiae, kterou napsal ve vzen, aby dal smysl svmu
nespravedlivmu uvznn. Byl toti obvinn ze spiknut pro krli Theodorichovi, protoe se u soudu ujal
obhajoby svho ptele, sentora Albna. Byla to vak jen zminka. Arin a barbar Theodorich ve skutenosti
podezval Boethia z toho, e choval sympatie k byzantskmu csai Justininovi. Proto byl postaven ped soud a
odsouzen k smrti. Popraven byl 23.jna 524 ve svch pouhch 44 letech. Prv vzhledem ke svmu
dramatickmu konci me Boethius z vlastn zkuenosti promlouvat tak k souasnmu lovku a zejmna k
mnostv tch, kter potkal stejn osud v dsledku nespravedlnosti, kter je v ?lidsk spravedlnosti? namnoze
ptomna. Bhem svho pobytu ve vzen hled v tomto dle tchu, svtlo a moudrost a k, e se prv v
tto situaci nauil rozliovat mezi dobry zdnlivmi, kter ve vzen chybj, a dobry pravmi jako je opravdov
ptelstv, kter se neztrc ani ve vzen. Nejvym dobrem je Bh: Boethius se nauil - a u to i ns ?
neupadat do fatalismu, kter zh nadji. U ns, e vlda nepat osudu (fortuna), ale Prozetelnosti, kter
m tv. S Prozetelnost lze mluvit, protoe Prozetelnost je Bh. I ve vzen mu tak zstv monost modlit
se, vst dialog s Tm, kter zachrauje. Zrove si i v tto situaci uchovv smysl pro krsu kultury a odkazuje
na uen velkch antickch, eckch i mskch filosof jako Platn, Aristoteles ? jejich dla zaal z etiny
pekldat do latiny ? dle Cicero, Seneka a tak bsnk jako Tibullus a Vergilius.
Filosofie jakoto hledn prav moudrosti je podle Boethia prav lk due (kn. I). Na druh stran, lovk me
zakouet opravdov tst jedin ve vlastnm nitru (kn. II). Boethius um nalzt smysl v pemlen o vlastn
osobn tragdii ve svtle sapiencilnho textu Starho zkona (Mdr 7,30-8,1), kter cituje: ?Zlo nic nezme
proti moudrosti, kter se mocn rozpn od jednoho konce svta k druhmu a vemu vldne s dokonalost.?
(kn. III, 12: PL 63, col.780). Takzvan blahobyt niemnk se proto jev klamnm (kn. IV), a vychz najevo
prozetelnostn povaha netst - adversa fortuna. ivotn trapy nejenom zjevuj pomjivost a krtkost ivota,
ale ukazuj dokonce svou uitenost a potebnost pro objeven a uchovn opravdovch vztah mezi lidmi.
Adversa fortuna toti umouje rozliovat falen ptele od tch pravch a dv pochopit, e pro lovka nen
nic vzcnjho ne opravdov ptelstv. Pijmat situaci utrpen fatalisticky je nanejv nebezpen, dodv
vc Boethius, protoe ?odstrauje a ke koeni samotnou monost modlitby a teologln nadji, kter jsou
zkladem vztahu lovka k Bohu? (kn. V, 3: PL 63, col. 842).
Zvrenou e z De consolatione philosophiae lze pokldat za syntzu cel nauky, kterou Boethius adresuje
sob sammu i vem tm, kte by se ocitli ve stejn situaci. Z vzen pe takto: ?Bojujte proti neestem,
vnujte se ctnostnmu ivotu, orientovanmu nadj, kter thne srdce vzhru, aby modlitbami, ivenmi
pokorou, doshlo nebes. Situace, kterou jste nuceni podstupovat, se me zmnit, kdy odmtnete lht v on
neskonal vhod, e ped sebou neustle budete mt nejvyho soudce, kter vid a v, jak se vci doopravdy
maj? (kn. V, 6: PL 63, col. 862). Kad vze, a u se ve vzen ocitl z jakhokoli dvodu, v, jak obtn je
tato lidsk situace, zejmna tehdy, je-li navc ? jako se to dlo Boethiovi ? zohavena muenm. Obzvlt
absurdn je pak situace toho, kdo je - jako Boethius, kterho msto Pvie uznv a oslavuje v liturgii jako
muednka vry - vystaven muen a smrti pouze kvli svmu vlastnmu teoretickmu, politickmu a
nboenskmu pesvden. Boethius, symbol obrovskho potu nespravedliv vznnch vech dob a vech
mst, je ve skutenosti jakousi vstupn branou ke kontemplaci tajemnho Ukiovanho z Golgoty.
Boethiovm souasnkem byl Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus. Byl z Kalbrie a narodil se roku 485 ve
Squillace, kde tak ve Vivariu v poehnanm vku kolem roku 580 zemel. Tak on patil k vy sociln vrstv,

vnoval se politickmu ivotu a kulturnmu nasazen jako mlokdo jin v jeho dob v Zpadomsk i. Jedin,
kdo se mu snad mohli rovnat v tomto jeho dvojm nasazen, byl ji zmnn Boethius a budouc pape eho
Velik (590-604). Cassiodorus, vdom si toho, e nelze nechat upadnout do zapomnn cel lidsk a
humanistick odkaz, nahromadn bhem zlatho vku msk e, velkodun spolupracoval na nejvych
rovnch politick zodpovdnosti s novmi nrody, kter pekroily hranice e a usadily se v Itlii. I on byl
vzorem kulturnho setkvn, dialogu a smen. Historick udlosti mu neumonily uskutenit jeho politick a
kulturn sny, kter smovaly k vytvoen syntzy mezi msko-kesanskou tradic Itlie a novou gtskou
kulturou. Samy tyto udlosti jej vak pesvdily o prozetelnostn hodnot mniskho hnut, kter se zanalo
it na kesanskm zem. Rozhodl se jej podpoit a vnoval mu vechno sv materiln bohatstv a veker
sv duchovn sly.
Pojal mylenku svit prv mnichm kol obnovy, zchovy a pedvn nezmrnho kulturnho odkazu antiky
ptm generacm, aby nepodlehl zmaru. Proto zaloil Vivarium, klter, ve kterm bylo vechno organizovno
tak, aby intelektuln prce mnich byla ctna jako to nejvzcnj a nejnezbytnj. Stanovil, aby se tak ti
mnii, kte nemli intelektuln formaci, nemuseli zaobrat pouze materiln zemdlskou prac, ale i
pepisovnm rukopis a tak pomhat pi pedvn rozshlho kulturnho ddictv budoucm generacm. To ve
ale nikoli na kor duchovnho, mniskho a kesanskho sil a charitativn innosti vi chudm. V jeho nauce,
vyjden v mnoha dlech, ale zejmna v pojednn De anima a v Institutiones divinarum litterarum, m
modlitba, iven Psmem svatm a zejmna ustavinou recitac alm (srov. PL 69, col. 1149), stedn
postaven jakoto nezbytn potrava vech. Takto napklad tento uen Kalbrijec uvd sv Expositio in
Psalterium: ?Kdy jsem v Ravenn odmtnul pijmout nabdky politick kariry, vyznaujc se nepjemnou
pachut svtskch starost, a nael tchu v alti - knize, kter pila z nebe jako prav med due - ihned
jsem se dychtiv a nestrojen ponoil do jejho zpytovn, abych se cele nechal proniknout onou spsonosnou
nhou pot, co jsem ml u dost nespoetnch hokost innho ivota? (PL 70, col. 10).
Hledn Boha, smujc k jeho nazrn ? poznamenv Cassiodorus ? zstv trvalm elem mniskho ivota
(srov. PL 69, col. 1107). Dodv vak, e s pomoc bosk milosti (srov. PL 69, col. 1131.1142) lze doshnout
lepho uitku zjevenho Slova za pouit vdeckch vdobytk a ?profnnch? kulturnch nstroj, kter
vlastnili u ekov a man (srov. PL 69. col. 1140). Cassiodorus se osobn vnoval studim filosofickm,
teologickm a exegetickm, ani by byl njak vjimen tvr. Byl pitom vak citliv na intuice, jejich
platnost rozpoznal u druhch. etl s respektem a ctou zejmna Jeronma a Augustina, o kterm ekl: ?U
Augustina je tak obrovsk bohatstv, e mi pipad nemon najt nco, o em by on u dve obshle
nepojednal? (srov. PL 70, col.10). Mnichy z Vivaria pak povzbuzoval citac z Jeronma: ?Vtzn palmy dosahuj
nejenom ti, kte bojuj k prolit krve nebo kte ij v panenstv, ale tak vichni ti, kte s pomoc Bo
pemhaj neesti tla a uchovvaj pravou vru. Abyste vak mohli vdy s pomoc Bo snadnji pemhat
ponoukn svta a jeho vben a zstvat v nm jako poutnci ustavin na cest, usilujte si pedevm zajistit
spsonosnou pomoc z prvnho almu, kter doporuuje meditovat ve dne v noci o zkonu Pn. Neptel toti
nenajde dn prchod, aby vs dobyl, bude-li veker vae pozornost soustedna na Krista? (De Institutione
Divinarum Scripturarum 32: PL 69, col. 1147). Je to napomenut, jeho platnost meme pijmout tak my. I
my toti ijeme v dob setkvn kultur, v nebezpe nsil, kter kultury ni, a v nezbytnosti sil pedvat
obrovsk hodnoty a uit nov generace cest smen a pokoje. Tuto cestu najdeme, budeme-li se orientovat
smrem k Bohu s lidskou tv, Bohu, kter se nm zjevil v Kristu.