Sv.

Antonn z Lisabonu
Katecheze Benedikta XVI., aula Pavla VI.
esk sekce RV
Draz brati a sestry,
Ped dvma tdny jsem pedstavil postavu svatho Frantika z Assisi. Dnes dopoledne chci pohovoit o dalm
svtci, kter pat k prvn generaci Brat mench: o Antonnovi z Padovy nebo - jak je takt nazvn - z
Lisabonu, s odkazem na jeho rodn msto. Jde o jednoho z nejpopulrnjch svtc v cel katolick crkvi,
ctnho nejen v Padov, kde byla postavena ndhern bazilika, kter uchovv jeho ostatky, ale v celm svt.
Vc maj rdi obrazy a sochy, kter jej znzoruj s liliemi, symbolem istoty, nebo s Dttem Jeem v
nrui, na pipomnku zzranho zjeven, je je zmiovno v nkterch literrnch pramenech. Antonn
vznamn pispl k rozvoji frantiknsk spirituality svmi vjimenmi dary inteligence, vyvenosti,
apotolsk horlivosti, a hlavn mystickou vroucnost.
Narodil se v Lisabonu ve lechtick rodin roku 1195 a byl poktn jmnem Ferdinand. Vstoupil ke kanovnkm,
kte zachovvali mnisk pravidla sv. Augustina. Nejprve byl v kltee sv. Vincence v Lisabonu a potom v
kltee Sv. Ke v Coimbe, proslulm kulturnho centru Portugalska. Se zjmem a pelivost se vnoval studiu
Bible a crkevnch otc a osvojil si teologick vdn, kter zuitkoval bhem svch kzn a pi vyuovn. V
Coimbe dolo k udlosti, kter vnesla do jeho ivota rozhodujc obrat. Zde byly roku 1220 vystaveny relikvie
prvnch pti frantiknskch mision, kte se vydali do Maroka, kde podstoupili muednictv. Jejich pbh v
mladm Ferdinandovi zrodil touhu je napodobit a stt se Bratrem menm. Jeho dost byla pijata a dostal
jmno Antonn. Tak on se vydal do Maroka, ale bosk Prozetelnost rozhodla jinak. V dsledku nemoci byl
nucen se vrtit do Itlie a roku 1221 se astnil slavn Kapituly v Assisi, kde se setkal tak se svatm
Frantikem. Potom il njak as v naprostm stran v konventu pobl Forli na severu Itlie, kde jej Pn
povolal k dalmu posln. Byl za zcela nahodilch okolnost pozvn, aby kzal na knskm svcen, a prokzal,
e je obdarovn vdnm a vmluvnost. Pedstaven jej tedy urili ke slub kzn. V Itlii a Francii tak zahjil
apotolskou innost, je byla natolik intenzivn a inn, e pivedla nemlo lid, kte se odlouili od crkve, aby
se vrtili na svou cestu. Antonn byl tak mezi Bratry menmi jednm z prvnm magistr teologie, ne-li pmo
prvnm. Zaal vyuovat v Boloni s poehnnm svatho Frantika, kter rozpoznal Antonnovy ctnosti a zaslal
mu krtk list, kter zanal tmito slovy: ?Lb se mi, e vyuuje bratry v teologii?. Antonn poloil zklady
frantiknsk teologie, kter po pnosu dalch vznamnch myslitel doshla svho vrcholu ve svatm
Bonaventurovi z Bagnoregia a blahoslavenm Duns Scotovi.
Stal se provinnm pedstavenm Brat mench v severn Itlii, pokraoval ve sv slub kazatele a stdav se
vnoval kolm adovho veden. Kdy skonil v ad provincila, usadil se nedaleko Padovy, kde ji dve
nkolikrt pebval. Sotva po roce zemel ped branami msta 13. ervna 1231. Padova, kter jej srden
pijala a ctila ji za jeho ivota, si jej vdycky vila a prokazovala mu ctu. Pape eho IX. jej po vyslechnut
jeho kzn oznail za ?Archu Zkona? a kanonizoval ho u rok po smrti roku 1232 tak v dsledku zzrak, ke
kterm dolo na jeho pmluvu.
V poslednm obdob ivota Antonn sepsal dva cykly ?Kzn?, nazvanch ?Nedln? a ?Kzn o svatch?, kter
byly ureny pro kazatele a uitele teologickch studi frantiknskho du. V tchto Kznch komentuje texty
Psma, podvan liturgi za pouit patristicko-stedovk interpretace ty smysl, literrnho i historickho,
alegorickho i kristologickho, morlnho i tropologickho, a anagogickho, kter vede k ivotu vnmu.
Dnes se znovu objevuje, e tyto smysly jsou dimenzemi jedinho smyslu Psma svatho a e je sprvn
interpretovat Psmo svat hlednm tchto ty dimenz jeho slova. Kzn svatho Antonna jsou teologickohomiletick texty, je odrej jeho iv kzn, ktermi Antonn ve vlastnm a pravm smyslu vytyuje trasu
kesanskho ivota. Bohatstv duchovnch nauk obsaench v jeho ?Kznch? je tak velik, e ctihodn pape
Pius XII. prohlsil Antonna roku 1946 za Uitele crkve a pikl mu titul ?Uitel evangelia?, protoe z jeho spis
vysvt svest a krsa evangelia a dodnes je meme st s velkm duchovnm uitkem.
V tchto kznch svat Antonn mluv o modlitb jako o vztahu lsky, jen vede lovka k nnmu rozhovoru
s Pnem a zpsobuje nevslovnou radost, kter bhem modlitby pozvolna dui prostupuje. Antonn nm
pipomn, e modlitba potebuje atmosfru ticha, kter nen opakem vnjho hluku, ale vnitn zkuenost,
kter vede k odstraovn nesoustednosti vyvolan duevnmi starostmi a vytv ticho v dui samotn. Podle
nauky tohoto vznamnho frantiknskho uitele se modlitba vyznauje tymi nezbytnmi postoji, kter v
Antonnov latin nesou jmna: obsecratio, oratio, postulatio, gratiarum actio. Mohli bychom je peloit
nsledovn: dviv otevenost vlastnho srdce Bohu, co je prvn krok modlitby; nikoli tedy jen jednoduch
pijet slova, ale oteven srdce k Bo ptomnosti, pak vrouc rozhovor s Nm, kter je ptomen spolu se mnou,
potom ? vc velmi pirozen ? pedstaven naich poteb; a nakonec chvla a podkovn.
V tomto uen sv. Antonna o modlitb nachzme jeden ze specifickch rys frantiknsk teologie, jejm byl
inicitorem, to znamen roli, je je pikldna bosk lsce, kter vstupuje do sfry cit, vle a srdce a kter je
tak zdrojem duchovnho poznn, je kad poznn pesahuje. Milovnm toti poznvme.

Antonn pe: ?Lska je du vry, oivuje ji; bez lsky, vra zahyne.? (Sermones Dominicales et Festivi II,
Messaggero, Padova 1979, str. 37).
Jedin due, kter se modl, me v duchovnm ivot konat pokroky. To je oblben pedmt kzn sv.
Antonna, kter dobe zn vady lidsk pirozenosti, nai tendenci upadat do hchu, a proto neustle nabd:
bojovat proti tendencm dostivosti, pchy, neistoty a namsto toho praktikovat ctnosti chudoby a tdrosti,
pokory a poslunosti, cudnosti a ryzosti. Potkem 13. stolet v kontextu rozvoje mst a rozkvtu obchodovn,
vzrostl poet lid necitlivch vi potebm chudch. Z tohoto dvodu Antonn asto vybz vc, aby pemleli
o pravm bohatstv: bohatstv srdce, kter pivd k dobrot a milosrdenstv a shromauje poklady pro
Nebe. ? bohat ? vyzv ? uite si ptele z chudch, pijmte je do svch domov. Oni ? chud ? budou tmi,
kdo vs pak pijmou do vnch pbytk, kde je krsa pokoje, dvra bezpe a blahobytn spoinut ve
vnm nasycen? (Ibid., str. 29).
Nen snad toto uen, draz ptel, velmi dleit tak dnes, kdy finann krize a zvan ekonomick
nerovnovha nemlo lid ochuzuje a vytv chudobu? Ve sv encyklice Caritas in veritate pipomnm: ?
Ekonomika toti ke svmu dnmu fungovn potebuje etiku; ne jakoukoli etiku, ale etiku ptelskou k lidsk
osob? (.45).
Antonn podle Frantikovy koly klade Krista vdy do stedu ivota a mylen, jednn a kzn. Kristocentrismus
je tedy dalm hlavnm rysem frantiknsk teologie, kter rda kontempluje a zve ke kontemplaci tajemstv
Pnova lidstv, lovka Jee, zejmna tajemstv Narozen, Boha, kter se stal Dttem a vydal se nm do
rukou: tajemstv, kter probouz city lsky a vdnosti k bosk dobrot.
Na jedn stran Narozen, stedn bod lsky Krista k lidstvu, ale tak vize Ukiovanho inspiruj Antonna
mylenkami uznn Boha a cty k dstojnosti lidsk osoby, take vichni, vc i nevc, mohou nalzt v
Ukiovanm a v jeho znzornn vznam, kter je pro ivot obohacenm. Svat Antonn pe: ?Kristus, kter je
tvm ivotem, vis ped tebou, aby ses dval na k jako do zrcadla. Tam bude moci poznat jak smrteln byla
tv zrann, kter dn medicna nebude moci vylit, ne-li krev Syna Boho. Bude-li se dvat dobe,
uvdom si, jak velk je tv lidsk dstojnost a tv hodnota? Nikde jinde si lovk neme lpe uvdomit,
jakou m cenu, ne tm, e se dv do zrcadla ke? (Sermones Dominicales et Festivi III, str. 213-214).
Rozjmnm tchto slov meme lpe pochopit dleitost znzornn Ukiovanho pro nai kulturu, pro n
humanismus, kter se zrodil z kesansk vry. Prv hledme-li na Ukiovanho, vidme - prav svat Augustin
- jak velk je lidsk dstojnost a hodnota lovka. Nikde jinde nelze pochopit, jakou cenu m lovk, prv
proto, e Bh ns in tak dleitmi, shledv ns tak dleitmi, e Mu stojme za to, aby pro ns trpl.
Veker lidsk dstojnost se tak ukazuje v zrcadle Ukiovanho a pohled na Nho je vdycky zdrojem uznn
lidsk dstojnosti.
Draz ptel, k se Antonn z Padovy, jen je vcmi tolik ctn, pimlouv za celou crkev a zejmna za ty,
kte se vnuj kzn; prosme Pna, aby nm pomohl osvojit si trochu z tohoto umn svatho Antonna.
Kazatel a si berou inspiraci z jeho pkladu, peuj o solidn a zdrav uen, upmnou a vrouc zbonost,
pronikavost v komunikaci. Modleme se v tomto Knskm roce, aby kn a jhni konali pro vc peliv tuto
slubu hlsn a aktualizace Boho Slova, zejmna v liturgickch homilich. A jsou innou prezentac vn
krsy Krista prv tak, jak rad sv. Antonn: ?Hls-li Krista, On obmkuje zatvrzel srdce, vzv-li Jej,
odr pokuen; kdy na Nho mysl, osvcuje tv srdce; kdy Jej te, syt tvou mysl? (Sermone Dominicales
et Festivi III, str.59).