Sv.

Augustin (1)
Benedikt XVI. na generln audienci, aula Pavla VI.
esk sekce RV
Draz brati a sestry,
Po vnonch svtcch bych se chtl znovu vrtit k meditacm o crkevnch otcch a mluvit dnes o nejvtm otci
latinsk crkve, svatm Augustinovi: mui citu a vry, vysok inteligence a nenavnho pastoranho nasazen.
Tento velk svtec a uitel crkve je svou povst asto znm i tm, kte kesanstv neznaj anebo k nmu
nemaj dvrn vztah, protoe zanechal hlubokou stopu v kulturnm ivot Zpadu i celho svta. Dky svmu
uniktnmu vznamu ml svat Augustin obrovsk vliv a lze tvrdit, e vechny cesty latinsk kesansk
literatury z jedn strany vedou do msta Hippo (dnes Annaba na pobe Alrska) a z druh strany pak z tohoto
msta msk Afriky, kde Augustin od roku 395 a do sv smrti roku 430 psobil jako biskup, vychzej mnoh
dal cesty nslednho kesanstv i samotn zpadn kultury.
Zdka se v njak civilizaci najde duch tak velk, kter dovede shrnout jej hodnoty a vyzvednout jejich vnitn
bohatstv, a pitom vytvet ideje a formy, kter pak pebraj pt generace, jak to zdraznil tak Pavel VI.: ?
Lze ci, e veker mylen antiky st do jeho dla a z nho pak vychzej mylenkov proudy, kter pronikaj
celou vrounou tradici nsledujcch stolet? (AAS, 62, 1970, str.426). Augustin je tak crkevn otcem, kter po
sob zanechal nejvt poet spis. Jeho ivotopisec Possidius k: ?zd se nemon, e by jeden lovk mohl
za svj ivot napsat tolik vc?. O tchto rznch dlech budeme mluvit na ptm setkn. Dnes svoji pozornost
soustedme na jeho ivot, kter lze z jeho spis dobe rekonstruovat, zvlt z jeho Vyznn, mimodn
duchovn autobiografie, kterou napsal ke chvle Bo a kter je jeho nejproslulejm dlem. A prvem, protoe
augustinovsk Vyznn svm drazem na niternost a psychologii pedstavuj v zpadn literatue jedinen vzor,
a to nejenom v zpadn, ba nejen v nboensk a do modern doby. Tento draz na duchovn ivot, tajemstv
j, tajemstv Boha, kter se skrv v j, je nm mimodnm, co nem obdoby a navdy zstane uritm
duchovnm ?vrcholem?.
Ale abychom se vrtili k jeho ivotu. Augustin se narodil 13.listopadu roku 354 v Tagaste, v Numidsk provincii
msk Afriky, Patriciovi, pohanovi, kter se pozdji stal katechumenem, a Monice, horliv kesance. Tato
zaplen ena, ctn jako svtice, mla na syny obrovsk vliv a vychovala je v kesansk ve. Augustin pijal
sl na znamen svho zalenn do katechumentu. Byl vdycky pitahovn postavou Jee Krista, ba dokonce
sm pe, e Jee vdycky miloval. Postupn se vak stle vce vzdaloval crkevn ve a crkevn praxi, jako se
to dje i dnes u mnoha mladch.
Augustin ml tak bratra Navigia a sestru, jej jmno neznme a kter se po t, co ovdovla, stala
pedstavenou enskho kltera. Chlapec pronikav inteligence obdrel dobr vzdln, i kdy ne vdy byl
pkladnm studentem. Dobe vak studoval gramatiku. Nejprve ve svm rodnm mst, pak v Madaura a od
roku 370 rtoriku v Kartgu, hlavnm mst msk Afriky. Doshl dokonal znalosti latinskho jazyka, nenauil
se vak ve stejn me jazyku eckmu a neovldal ani jazyk punsk, kterm mluvili obyvatel jeho rodit.
Prv v Kartgu Augustin poprv etl Hortensia, Ciceronv spis, kter se pozdji ztratil, m msto na jeho cest
ke konverzi. Ciceronsk text v nm odhalil lsku k moudrosti, jak nape po t, co se stane biskupem, ve svm
Vyznnch: ?Tato kniha opravdu zmnila mj zpsob vnmn?, take ?najednou ztratila cenu jakkoli przdn
nadje a s neuvitelnm zpalem srdce jsem zatouil po moudrosti nesmrteln? (III, 4.7).
Protoe byl vak pesvden, e bez Jee skuten nen mon najt pravdu, a protoe v tto pitaliv knize
jeho jmno chyblo, zaal hned po jejm peten st Psmo, Bibli. Byl vak zklamn. Nejenom proto, e
latinsk styl pekladu Psma svatho byl nedostaujc, ale tak proto, e mu nepipadal uspokojiv samotn
jeho obsah. Ve vyprvnch Psma o vlkch a dalm lidskm dn nenachzel vzneenost filosofie, zi hledn
pravdy, kter je j vlastn. Pesto vak nechtl t bez Boha a hledal tedy nboenstv, kter by odpovdalo jeho
touze po pravd a jeho touze piblit se Jeovi. Upadl pak do st manichejc, kte se pedstavovali jako
kesan a slibovali naprosto racionln nboenstv. Tvrdili, e svt je rozdlen na dva principy: dobro a zlo, co
mlo vysvtlovat celou sloitost lidskch djin. Tak dualistick morlka se svatmu Augustinovi lbila, protoe
obsahovala velmi vysokou morlku pro vyvolen, a tm, kte se tam hlsili, umoovala ivot vce
pizpsoben situaci doby, zejmna pro mladho mue jako on. Stal se proto manichejcem a byl pesvden, e
nalezl syntzu mezi racionalitou, hlednm pravdy a lskou k Jei Kristu. A mlo to tak konkrtn vhodu pro
jeho vlastn ivot. Vstupem k manichejcm se mu toti otevely snadn perspektivy kariry. Osvojen si tohoto
nboenstv, k nmu hlsilo mnoho vlivnch osobnost, mu umonilo pokraovat ve vztahu, kter navzal s
jednou enou, a rozvjet tak svou kariru. Tato ena mu dala syna, Adeodata, jemu velice drahho, velmi
inteligentnho, kter je pozdji ptomen ppravm na jeho kest u jezera Como a podl se na ?Dialozch?, kter
nm svat Augustin pedal. Chlapec vak, bohuel, pedasn zemel. Uitel gramatiky se ve svch piblin
dvaceti letech ze svho rodnho msta rozjel do Kartga, kde se stal brilantnm a proslulm uitelem rtoriky.
Postupem asu se vak Augustin zaal vzdalovat ve manichejc, kte jej zklamali prv v intelektulnm
ohledu, ponvad nedokzali vyeit jeho pochybnosti. Pesthoval se do ma a potom do Milna, kde tehdy

sdlil csask dvr a kde obdrel prestin msto dky zjmu a doporuen mskho prefekta, pohana Symacha,
neptele Milnskho biskupa Ambroe.
V Milnu si Augustin, zpotku za elem rozen svch rtorickch dovednost, navykl naslouchat krsnm
kznm biskupa Ambroe, kter byl reprezentantem csae pro severn Itlii. Africk rtor byl slovy velkho
milnskho biskupa okouzlen. A to nejenom co do rtoriky, ale zejmna obsah se stle vce dotkal jeho srdce.
Velk problm Starho zkona, nedostatku rtorick krsy a filosofick vzneenosti nael een v kznch
svatho Ambroe dky jeho typologick interpretaci Starho zkona. Augustin pochopil, e cel Star zkon je
cestou k Jei Kristu. Nael tak kl k porozumn krse, hloubce ? i t filosofick ? Starho zkona a pochopil
jednotu tajemstv Krista v djinch a tak syntzu mezi filosofi, racionalitou a vrou v Logos, v Krista, ve vn
Slovo, kter se stalo tlem.
V krtk dob si Augustin uvdomil, e alegorick etba Psma a novoplatonick filosofie, kter praktikoval
Milnsk biskup, mu umonily vyeit intelektuln tkosti, kter se mu v mld pi jeho prvnm kontaktu s
biblickmi texty zdly nepekonateln.
Po etb filosofickch spis tak Augustin zaal znovu st Psmo a zejmna pavlovsk listy. Konverze ke
kesanstv 15.srpna roku 386 je pak vrcholem dlouh a morn vnitn cesty, o kter budeme jet mluvit v
jin katechezi. Afrian se pak odsthoval na venkov, na sever od Milna k jezeru Como, aby se tam spolu s
matkou Monikou, synem Adeodatem a malou skupinou ptel pipravil ke ktu. 24.dubna roku 387 bhem
velikonon vigilie v Milnsk katedrle byl pak Augustin ve svch ve dvaaticeti letech Ambroem poktn.
Po ktu se Augustin spolu s pteli rozhodl vrtit do Afriky s mylenkou zat spolen ivot mniskho typu ve
slub Bo. V Ostii vak bhem ekn na lo neekan onemocnla matka, krtce na to zemela a zanechala
syna se zlomenm srdcem. Konvertita se nakonec vrtil dom a usadil se v Hippo, aby tam zaloil klter. V
tomto mst na africkm pobe byl i pes svj odpor roku 391 vysvcen na knze a zaal s nkolika druhy t
mniskm ivotem, na kter pedtm dlouho pomlel. Svj as dlil mezi modlitbu, studium a kzn. Chtl
pouze slouit pravd, nectil se povoln k pastoran slub, ale potom pochopil, e je to Bo povoln, aby byl
pastem mezi druhmi, a podval tak dar pravdy druhm. O tyi roky pozdji v Hippo roku 395 byl vysvcen
na biskupa. Augustin pokraoval v prohloubenm studiu Psma a text kesansk tradice a pitom se svm
nenavnm pastoranm nasazenm stal pkladnm biskupem. Kzal nkolikrt tdn svm vcm, podporoval
chud a sirotky, vnoval se formaci kn a organizaci enskch i muskch klter. Bval rtor se v krtk
dob stal jednm z nejdleitjch exponent kesanstv t doby. Byl nesmrn aktivn ve sprv sv diecze,
co mlo i znan dopad v obansk sfe, a bhem vce ne 35 let svho episkoptu doshl biskup z Hippo
irokho vlivu ve veden katolick crkve v msk Africe i veobecn v kesanstv sv doby. Pitom elil
pornm, rozkladnm, nboenskm a heretickm tendencm jako manicheismus, donatismus a pelagianismus,
kter vystavovaly nebezpe kesanskou vru v jedinho Boha, plnho milosrdenstv.
Bohu se svat Augustin svoval denn a do konce svho ivota. Kdy byl uprosted Vandaly oblhanho
msta Hippo stien horekou, podal biskup ? jak vyprv jeho ptel Possidius ve Vita Augustini ? ?aby mu
velkmi psmeny pepsali kajc almy a listy si nechal upevnit na ze tak, aby je mohl z postele bhem sv
nemoci vidt a st; nepetrit plakal a ronil vrouc slzy? (31,2). Tak ubhly posledn dny Augustinova ivota,
kter zemel 28.srpna roku 430 ve svch nedovrench 76 letech. Jeho dlu, odkazu a jeho vnitnmu ivotu se
budeme vnovat v ptch setknch.