Sv.

Dominik Guzman
Katecheze Benedikta XVI., aula Pavla VI.
esk sekce RV
Draz brati a sestry,
Minul tden jsem pedstavil zivou postavu Frantika z Assisi a dnes bych rd promluvil o svtci, kter v te
dob tak zsadn pispl k obnov crkve sv doby. Jde o sv. Dominika, zakladatele du Brat kazatel,
znmho tak jako Brati dominikni.
Jeho nstupce ve veden du, bl. Jordn Sask, podv dokonal obraz sv. Dominika v textu slavn modlitby: ?
Rozncen horlivost pro Boha a nadpirozenm nadenm, ponvad t k tomu pobdala tvoje bezmezn lska a
mocn r ducha, zasvtil jsi se cele slibem trval chudoby apotolskmu du a hlsn evangelia.? Prv
tento zkladn rys Dominikova svdectv je zdraznn: mluvil vdycky s Bohem a o Bohu. Lska k Pnu a k
blinmu, hledn slvy Bo a spsy du, jdou v ivot svatch vdycky pospolu.
Dominik se narodil ve panlsku v Caleruega kolem roku 1170. Pochzel ze vzneen rodiny star Kastilie a za
podpory svho strce-knze studoval na slavn kole v Palencii. Ihned vyniknul svm zjmem o studium Psma
svatho a svou lskou k chudm, a to a do t mry, e prodval knihy, kter v jeho dob pedstavovaly velk
majetek, aby z vtku pomhal hladovjcm.
Byl vysvcen na knze a zvolen kanovnkem kapituly pi katedrle sv rodn diecze v Osma. Akoli toto
jmenovn pro nho mohlo bt uritou presti jak v crkvi, tak ve spolenosti, nevykldal si ho jako osobn
privilegium, ani jako potek brilantn crkevn kariry, nbr jako slubu, kter je teba se vnovat s oddanost
a pokorou. Nen snad prv toto pokuen ke karie a k moci, tm, ped kterm nejsou imunn ani animtoi a
ti, co jsou ve veden crkve? Pipomnl jsem to ped nkolika msci bhem biskupskho svcen: ?Nehledme
moc, presti, vnost pro sebe?Vme, jak obansk spolenost a nezdka tak crkev strd tm, e mnoz z
tch, kterm byla svena odpovdnost, pracuj sami pro sebe a ne pro spoleenstv.? (Homilie, 12. z 2009).
Biskup z Osmy, kter se nazval Diego, prav a horliv past, si brzo povimnul duchovnch kvalit Dominika, a
navzal s nm spoluprci. Spolen se vydali na sever Evropy, aby tam plnili urit diplomatick posln, kter
jim svil krl Kastilie. Dominik si na cestch povimnul dvou obrovskch vzev, ped nimi crkev jeho doby
stla: existence nrod, kter na severnch hranicch evropskho kontinentu dosud nebyly evangelizovny, a
nboenskho rozkolu, kter oslaboval kesansk ivot na jihu Francie, kde psobenm heretickch uskupen
narstal zmatek a odstup od pravd vry. Misionsk innost zamen na ty, kte nepoznali svtlo evangelia, a
dlo optovn evangelizace kesanskch komunit se tak staly apotolskm clem, kter si Dominik vytknul.
Biskup Diego se spolu s Dominikem vydali na radu k Papei, kter podal Dominika, aby se vydal kzat
evangelium Albigenskm, heretickmu uskupen, kter zastvalo dualistick pojet reality, to znamen dva
stejn siln stvoitelsk principy: Dobro a Zlo. Toto uskupen dsledn pohrdalo matri, kterou povaovalo za
dlo zlho principu, odmtalo rovn manelstv, popralo vtlen Krista, svtosti, v nich se ns Pn ?dotk?
pomoc matrie, a vzken tla. Albigent ctili chud a stroh ivot - a v tomto smyslu li tak pkladem - a
kritizovali bohatstv klru t doby. Dominik pijal s nadenm toto posln, kter uskuteoval prv pkladem
svho skromnho a strohho ivota, hlsnm evangelia a veejnmi debatami. Tomuto posln hlsat dobrou
zvst, vnoval zbytek svho ivota. Jeho duchovn synov pak uskutenili tak dal sny svatho Dominika:
misie ad gentes, tzn. u tch, kte dosud Jee neznaj, a misie u tch, kte ili ve mstech, zejmna tch
univerzitnch, kde se objevovaly nov intelektuln proudy, kter byly vzvou pro vru vzdlanc.
Tento velk svtec nm pipomn, e v srdci crkve mus stle planout misionsk ohe, kter nepetrit nut
it zvst evangelia, a tam, kde je to nutn, tak novou evangelizaci. Kristus je toti tm nejcennjm dobrem,
kter mui i eny kad doby maj prvo poznat a milovat! A je tn vidt, jak tak v dnen crkvi existuj
svat ? pasti a vc laici, lenov starobylch eholnch d i novch crkevnch hnut ? kte s radost vnuj
svj ivot tomuto nejvymu idelu, toti hlsn a dosvdovn evangelia!
K Dominikovi Guzmanovi se pak pidvaj dal mui, pitahovan stejnou touhou. Postupn tak od prvn fundace
v Tolose vznikal d Kazatel. Dominik pak v pln poslunosti pokynm pape sv doby - Inocence III. a
Honoria III. - pijal eholi sv. Augustina a pizpsobil ji poadavkm apotolskho ivota, kter jeho a jeho
druhy vedl z msta na msto, aby tam hlsali evangelium, ale mohli se pitom vdy zase vracet do svch
konvent, mst studia, modlitby a komunitnho ivota. Dominik poloil draz na dv hodnoty nezbytn pro
spch evangelizanho posln: komunitn ivot v chudob a studium.
Dominik a brati Kazatel se prezentovali jako mendikanti, tzn. bez vlastnictv rozshlch pozemk, o n by se
museli starat. Tento prvek jim sktal monost vnovat se studiu a putovn kazatelsk innosti a pro lid byl
konkrtnm svdectvm. Intern veden konvent a dominiknskch provinci se utvelo po vzoru kapitul, kter

volily svoje pedstaven, kte pak byli potvrzovni vymi pedstavenmi. Byla to tedy organizace, kter
podncovala bratrsk ivot a odpovdnost vech len komunity a vyadovala siln osobn pesvden. Volba
tohoto systmu se zrodila prv z toho, e dominikni jako kazatel pravdy Bo, museli bt dsledn vzhledem
k tomu, co hlsali. Pravda studovan a sdlen v lsce spolen s bratry je nejhlubm zkladem radosti.
Blahoslaven Jordn Sask o svatm Dominikovi k: ?Pijmal kadho lovka s velikou lskou a protoe
miloval vechny, milovali ho vichni. Bylo mu osobnm zkonem radovat se spolu se astnmi a plakat spolu s
tmi, kte plakali? (Libellus de principii Ordinis Praedicatorum autore Iordano de Saxonia, vyd. H.C.Scheeben,
Monumenta Historica Sancti Patris Nostri Dominici, Romae, 1935).
Za druh, Dominik odvn pijal rozhodnut vybavit sv nsledovnky solidn teologickou formac a nevhal je
proto poslat na tehdej univerzity, tebae nemlo crkevnch hodnost hledlo na tyto kulturn instituce s
nedvrou. Stanovy du kazatel pikldaj velk vznam studiu jako ppravy k apotoltu. Dominik si pl,
aby se jeho Brati piln a zbon vnovali studiu; studiu zaloenmu na dui kadho teologickho vdn, toti
na Psmu svatm, a respektujcmu otzky, kter klade rozum. Tm, kte pln slubu Slovu, rozvoj kultury
ukld, aby byli na rznch rovnch dobe pipravovni. Vybzm proto vechny, paste i laiky, aby pstovali
tuto ?kulturn dimenzi? vry, aby krsa kesansk pravdy mohla bt lpe chpna a vra mohla bt opravdu
ivena, posilovna a tak hjena. V tomto Knskm roce vybzm seminaristy a knze, aby si vili duchovn
hodnoty studia. Kvalita knsk sluby zvis tak na velkodunosti, s n se pistupuje ke studiu zjevench
pravd.
Dominik, kter chtl zaloit eholn d kazatel-teolog, nm pipomn, e teologie m dimenzi duchovn a
pastoran a obohacuje dui a ivot. Kn, zasvcen osoby a tak vichni vc mohou nalzt hlubokou ?
vnitn radost? v nazrn krs pravdy, kter pichz od Boha, pravdy stle aktuln a stle iv. Motto Brat
Kazatel ? contemplata aliis tradere ? nm pomh objevit pastoran touhu v kontemplativnm studiu tto
pravdy za elem pedvat plody vlastn kontemplace druhm.
Kdy Dominik roku 1221 zemel v Bologni, mst, kter si jej zvolilo za patrona, jeho dlo ji dosahovalo
znanch spch. d Kazatel se za podpory Svatho stolce rozil v mnoha zemch Evropy ku prospchu
cel crkve. Dominik byl kanonizovn roku 1234 a on sm nm svoj svatost ukazuje dva prostedky nezbytn k
tomu, aby byla apotolsk innost pronikav. V prvn ad je to marinsk zbonost, kterou s citem pstoval a
kterou zanechal jako cenn odkaz svm duchovnm synm, kte maj velkou zsluhu na tom, e v prbhu
djin rozili v crkvi modlitbu svatho rence, je je kesanskmu lidu tak drah a tolik oplv evangelnmi
hodnotami. Je to opravdov kola vry a zbonosti. Za druh, Dominik, kter peoval o nkolik enskch
klter ve Francii a v m, tak dsledn vil v hodnotu pmluvn modlitby za spch apotolsk prce.
Teprve v Rji porozumme s jakou innost prosebn modlitba klauzurnch sester doprovz apotolskou
innost! Kad z nich vnuji svou vdnou a velou vzpomnku.
Draz brati a sestry, ivot Dominika Guzmana a v ns vech podnt horlivost pro modlitbu a odvahu t vru v
hlubok lsce k Jei Kristu. Prosme, aby Bh na jeho pmluvu stle obohacoval crkev autentickmi kazateli
evangelia.