Sv.

Terezie z Lisieux
Katecheze Benedikta XVI. na gen. audienci, nm. sv. Petra
esk sekce RV
Draz brati a sestry,
Chtl bych dnes mluvit o svat Terezii z Lisieux, Terezii od Dtte Jee a svat Tve. ila na tomto svt na
sklonku 19. stolet pouhch 24 let a vedla ivot velice prost a skryt, ale po jej smrti a zveejnn jejch spis
se stala jednou z nejznmjch a nejoblbenjch svtic. Terezika nikdy nepestala pomhat jednoduchm,
malikm, chudm a trpcm dum, kter ji pros, ale osvtila tak celou crkev svou hlubokou duchovn naukou,
take ji ctihodn pape Jan Pavel II. roku 1997 propjil titul Uitelky crkve. Pat ji rovn titul Patronky misi,
kter ji udlil Pius XI. roku 1939. Mj milovan pedchdce ji oznail za odbornici na scientia amoris (Novo
Millennio ineunte, 27). Tuto vdu, kter spatuje v lsce vekerou pravdu vry, vyjaduje Tereza pedevm
vyprvnm o svm ivot, kter bylo vydno rok po jej smrti pod titulem Djiny due. Tato kniha mla
obrovsk spch, byla peloena do mnoha jazyk a rozena po celm svt. Chtl bych vs povzbudit ke
znovu objeven tohoto malikho-velkho pokladu, tohoto oslujcho a pln proitho komente k evangeliu.
Djiny due jsou toti podivuhodnm pbhem Lsky, jen je vyprvn zpsobem tak autentickm, prostm a
svm, e ten neme nebt okouzlen! Jak je tato Lska, kter naplnila cel Tereziin ivot od dtstv a po
smrt? Draz ptel, tato Lska m Tv, m Jmno Je! Svtice mluv neustle o Jei. Podvejme se tedy na
velk etapy jejho ivota, abychom se tak dostali k jdru jej nauky.
Terezie se narodila 2. ledna 1873 ve francouzskm Alenon, mst v Normandii. Byla posledn dcerou Luise a
Zelie Martinovch, pkladnch manel a rodi, kte byli spolen beatifikovni 19. jna 2008. Mli devt
dt, z nich tyi v tlm vku zemely. Zstalo pt dcer, kter se vechny staly eholnicemi. Terezie byla ve
tyech letech hluboce ranna smrt sv matky (Ms A, 13r). Otec se tehdy spolu s dcerami pesthoval do
Lisieux, kde se odvjel cel ivot svtice. Pozdji se Terezie stien vnou nervovou chorobou vylila zsahem
Bo milosti, kterou sama nazvala chvatnm smvem Matky Bo (ibid., 29v-30v). Potom pistoupila k
prvnmu sv. pijmn, kter intenzivn proila (ibid.,35r) a eucharistickho Jee uinila stedem svho ivota.
Vnon milost roku 1886 znamenala velk obrat. Nazv ji svm plnm obrcenm (ibid.,44v-45v). Je
vskutku zcela uzdravena ze sv dtsk pecitlivlosti a zan bet jako obr. Ve vku 14 let se Terezie zan
s velkou vrou stle vce pibliovat k Ukiovanmu Jei a bere si k srdci zdnliv zoufal ppad jednoho
nekajcho se zloince odsouzenho k smrti (ibid.,45v-46v). Chtla jsem zabrnit tomu, aby spadl do pekla,
pe svtice s jistotou, e jej modlitba ho pivede do kontaktu s Jeovou vkupnou Krv. Byla to jej prvn a
zkladn zkuenost duchovnho matestv: Mla jsem tolik dvry v nekonen Jeovo milosrdenstv, pe.
Spolu s Nejsvtj Pannou Mari Terezie miluje, v a douf srdcem matky (srov. PR 6/10r).
V listopadu 1887 se Terezie vydv spolu s otcem a sestrou Celinou na pou do ma (ibid.,55v67r). Vrcholnm
bodem je pro ni audience u papee Lva XIII., kterho pros o dovolen vstoupit ve svch sotva 15 letech do
Karmelu v Lisieux. Rok po t se jej pn uskutenilo. Stv se karmelitkou, aby zachraovala due a modlila
se za knze (ibid., 69v). Souasn zan tak bolestn a poniujc psychick nemoc jejho otce. Toto obrovsk
utrpen pivd Terezii ke kontemplaci Jeovi Tve v jeho Utrpen (ibid., 71rv). Jej eholn jmno, sestra
Terezie od Dtte Jee a svat Tve, tak vyjaduje jej celoivotn program ve spojen s stednmi
tajemstvmi Vtlen a Vykoupen. Jej eholn sliby na slavnost Narozen Panny Marie, 8. z 1890, byly pro ni
opravdovm duchovnm manelstvm malik z evangelia, jak to dokresluje symbol kvtin: Jak krsn svtek
byly Mariiny narozeniny, kdy jsem se stala Jeovou snoubenkou! Malik svat Panna, star jeden den,
darovala svj mal kvtek malmu Jei (ibid.,77r). Bt eholnic znamenalo pro Terezii bt Jeovou nevstou
a matkou du (srov. Ms B, 2v). Tent den pe svtice modlitbu, kter ukazuje vekerou orientaci jejho ivota.
Pros Jee o dar jeho nekonen Lsky, aby byla malikou, a zvlt pros za spsu vech lid: A dnes nen
jedin due zavrena (Pr 2). Velk vznam m jej kon obtovn Milosrdn Lsce, kter uinila na slavnost
Nejsvtj Trojice roku 1895 (Ms A, 83v-84r; Pr 6) a kter vzpt sdlela se svmi spolusestrami, protoe ji
plnila roli zstupkyn novicmistrov.
Deset let po Vnon milosti, roku 1896, pichz Velikonon milost, kter otevr posledn periodu Tereziina
ivota a zahajuje jej utrpen v hlubokm spojen s Jeovm Utrpenm. Jde o tlesn utrpen nemoci, kter ji
pivede a ke smrti skrze velk bolesti, ale pedevm jde o utrpen due a velice bolestnou zkouku vry (Ms C,
4v-7v). Tehdy spolu s Mari pod Jeovm kem prov Terezie heroickou vru jako svtlo v temnotch, kter
prostupuj jej dui. Karmelitnka si uvdomuje, e prov velkou zkouku za spsu vech ateist modernho
svta, kter nazv svmi bratry. Prov tak bratrskou lsku jet intenzivnji (8r-33v): vi sestrm svoj
komunity, vi svm dvma duchovnm bratm misionm, vi knm a vem lidem, zejmna tm
nejvzdlenjm. Stv se opravdu univerzln sestrou! Jej pvtiv a usmvav lska je vrazem hlubok
radosti, jej tajemstv nm vyjevuje: Jei, mou radost je milovat Tebe (P 45/7). V tomto kontextu utrpen
prov svtice nejvt lsku v nejmench vcech kadodennho ivota a napluje tak sv povoln bt Lskou
v srdci crkve (srov. Ms B, 3v).

Terezie umr veer 30. z 1897 s pohledem upenm na K, kter dr ve svch rukou, a s jednoduchmi
slovy na rtech: Mj Boe, miluji T! Tato posledn slova svtice jsou klem cel jej nauky, jej interpretace
evangelia. kon lsky, vyjden v jejm poslednm vdechu, byl jakoby nepetritm dechem jej due, tepem
jejho srdce. Jednoduch slova Jei, miluji T jsou stedem vech jejch spis. konem lsky k Jei se
hrou do Nejsvtj Trojice. Pe: Ty v, mj bosk Jei, e T miluji. Duch Lsky mne zapaluje svm
plamenem. Lskou k Tob pitahuji Otce (P 17/2).
Draz ptel, tak my bychom se svatou Terezi od Dtte Jee mli denn opakovat Pnu, e chceme t z
lsky k Nmu a k druhm, uit se ve kole svatch milovat autenticky a naprosto. Terezie je jedna z
malikch evangelia, kte se nechvaj vst Bohem do hlubin Jeho Tajemstv. Prvodkyn pro vechny,
zejmna pro ty, kte v Bom lidu pln slubu teolog. S pokorou a lskou, vrou a nadj se Terezie ustavin
dotk jdra Psma svatho, kter obsahuje tajemstv Krista. Takovto etba Bible iven vdou lsky nikterak
neodporuje akademick vd. Vda svatch, o n ona sama mluv na posledn strnce Djin due, je toti
vdou nejvzneenj: Vichni svat to pochopili, a zejmna ti, kte naplnili svt svtlem uen evangelia. Co
prv v modlitb neerpali sv. Pavel, Augustin, Jan od Ke, Tom Akvinsk, Frantiek, Dominik a tolik jinch
vznanch Boch ptel boskou vdu, kter uchvacuje nejvt gnie? (Ms C, 36r). Eucharistie,
neoddliteln od evangelia, je pro Terezii svtost Bo Lsky, kter se sniuje do krajnosti, aby ns povila a k
Sob. Ve svm poslednm dopise pe svtice na obrzek znzorujc Dt Jee v Promnn Hostii tato
prost slova: Nemohu se bt Boha, kter se stal pro mne tak malikm miluji ho!... nebo On je lska a
milosrdenstv! (LT 266).
Terezie objevuje v evangeliu pedevm Jeovo Milosrdenstv, take pe: Mn dal sv nekonen
milosrdenstv a skrze n nazrm a uctvm ostatn bosk dokonalosti!... Tehdy se mi ukazuje, e vechny z
lskou, ano zd se mi, e i spravedlnost je odna lskou (a snad jet vc ne kter jin vlastnost) (Ms A, 84r).
Tak se vyjaduje tak na poslednch dcch Djin due: Sta, abych se podvala do evangelia, a hned vdechuji
vni Jeova ivota a vm, na kterou stranu bet Vrhm se ne na prvn msto, ale na posledn Ano, ctm to,
i kdybych mla na svdom vechny hchy, kter lze spchat, la bych, se srdcem zkrouenm, a vrhla se Jei
do nrue. Vm pece jak miluje marnotratn dt, kter se k nmu vrt (Ms C, 36v-37r). Dvra a lska
jsou tedy konenm bodem pbhu jejho ivota; dv slova, kter jako majky osvcuj celou jej cestu
svatosti, aby mohla vst i ostatn po stejn cest jej mal cesty dvry a lsky, duchovnho dtstv (srov. Ms
C, 2v-3r; LT 226). Dtsk dvra se svuje do rukou Boch neoddliteln od mocnho a radikln zvazku
opravdov lsky, kter je naprostm sebedarovnm navdy, jak k svtice, kdy rozjm o Marii: Milovat
znamen dt vechno a dt sebe sama (Pro T miluji, Maria, P 54/22). Terezie tak ukazuje nm vem, e
kesansk ivot spov v plnm proit milosti ktu, v plnm darovn se Otcov Lsce, aby jako Kristus, v
ohni Ducha svatho byla ita sama Jeho lska ke vem ostatnm.