Kateina Janovsk

Katecheze Benedikta XVI. na gen. audienci, aula Pavla VI.

esk sekce RV
Draz brati a sestry,
Po Katein Siensk a Katein Bolosk bych dnes rd pohovoil o dal svtici tho jmna, toti o Katein z
Janova, kter je znma pedevm dky svmu vidn oistce. Spis, kter podv jej ivot a mylen, byl
publikovn v ligurskm mst roku 1551 a je rozdlen na ti sti: ivotopis ve vlastnm smyslu, Dkaz a
vysvtlen oistce ? znmj jako Traktt ? a Dialog mezi du a tlem[1]. Zvrenm redaktorem byl
Kateinin zpovdnk, knz Cattaneo Marabotto.
Kateina se narodila v Janov roku 1447. Jako posledn z pti dt v tlm vku ztratila otce, Giacoma
Fieschiho. Matka, Francesca di Negro, jim zprostedkovala kvalitn kesanskou vchovu, take nejstar dv
dcery se staly eholnicemi. V estncti letech byla Kateina provdna za Giuliano Adorna, mue, kter se po
rznch obchodnch a vojenskch zkuenostech na Blzkm Vchod, vrtil do Janova, aby se zde oenil.
Manelsk ivot nebyl snadn tak vzhledem k povaze manela, kter se vnoval hazardnm hrm. Rovn
Kateina zpotku podlehla svtckmu zpsobu ivota, ve kterm vak nemohla nalzt pokoj. Po deseti letech
si v srdci nesla hlubok pocit przdnoty a hokosti.
Konverze nastala 20. bezna 1473 dky vjimen zkuenosti. Vydala se do kostela svatho Benedikta a
kltera Na Milostn Pan, aby se vyzpovdala. Kdy poklekla ped knzem ? jak sama popisuje ? ?byla j do
srdce zasazena rna, nezmrn lsku k Bohu? spolu s velice zetelnm vidnm vlastnch ubohost a
nedostatk, a souasn i dobroty Bo, e z toho tm omdlela. Byla v srdci dotena poznnm sebe sam,
przdnho ivota, kter vedla, a dobroty Boha. Z tto zkuenosti se zrodilo rozhodnut, kter usmrnilo cel jej
ivot a kter vyjdila slovy: ?U ne svt, u dn hchy? (srov. Vita mirabile, 3rv). Kateina tehdy utekla a
zpov odloila. Vrtila se dom, vela do nejskrytjho pokoje a dlouho plakala. Tehdy se j dostalo vnitnho
pouen o modlitb a uvdomila si nezmrnou lsku, kterou Bh chov k n, hnci. Byla to duchovn
zkuenost, kterou nedokzala vyjdit slovy (srov. Vita mirabile, 4r). A za tchto okolnost se j dal spatit trpc
Je, obten kem, jak bv asto zobrazovn v ikonografii tto svtice. O nkolik dn pozdji se vrtila ke
knzi, aby konen vykonala dkladnou zpov. Tady se pak zan jej ?oistn ivot?, ve kterm dlouhou
dobu zakou ustavinou bolest nad spchanmi hchy a vede ji ke konn kajcnch skutk a obt, jimi
projevuje svoji lsku k Bohu.
Na tto cest se Kateina stle vce blila k Pnu, a nakonec vstupuje na cestu, kter bv nazvna ?
sjednocujc?, tedy do vztahu i hlubokho spojen s Bohem. V ivotopise se pe, e jej due byla vedena a
vnitn vyuovna pouze nnou lskou Boha, kter j dval vechno, co potebovala. Kateina se odevzdala
Pnu tak pln, e ila ? jak pe ? asi dvacet pt let ?bez pomoci jakhokoli tvora a byla pouovna a vedena
pouze Bohem? (Vita, 117r-118r), ivena pedevm neustlou modlitbou a svatm pijmnm, ke ktermu
pistupovala denn, co v jej dob nebylo obvykl. Teprve o mnoho let pozdji j Pn dal knze, kter peoval o
jej dui.
Kateina se vdycky zdrhala svovat a vyjevovat sv zkuenosti o mystickm sjednocen s Bohem pedevm
pro svoji hlubokou pokoru, kterou pociovala v souvislosti s Pnovmi milostmi. Teprve hledisko, e to bude k
Jeho slv a pinese to uitek druhm na jejich duchovn cest, ji pimlo k tomu, aby vyprvla o tom, co se v
n dlo, ponaje momentem konverze, co je jej vchoz a zkladn zkuenost. Mstem jejho vstupu k
vrcholm mystiky byl hospic v Pammatone, nejvt hospic v Janov, kter vedla a animovala. Kateina tedy
ije naprosto inorodm zpsobem i pes onu hlubinu svho vnitnho ivota. V Pammatone kolem n vznik
skupina nsledovnk, k a spolupracovnk, nadench jejm ivotem z vry a jej inorodou lskou.
Uchvcen byl i jej manel, Giuliano Adorno, kter opustil svj lehkomysln ivot, stal se frantiknskm
terciem a pesthoval se do hospice, aby zde pomhal sv manelce. Nasazen Kateiny v pi o nemocn
pokraovalo a do konce jejho pozemskho putovn, 15. z 1510. Od konverze a do smrti nedolo k dnm
mimodnm udlostem, ale cel jej ivot charakterizuj dva prvky: na jedn stran mystick zkuenost, tedy
hlubok spojen s Bohem, provan jako snubn sjednocen a na druh stran pomoc nemocnm, organizace
hospice, sluba blinm, zejmna tm nejoputnjm a nejnuznjm. Oba tyto ply ? Bh a blin ? naprosto
vypluj jej ivot, kter prakticky strvila mezi zdmi tohoto hospice.
Draz ptel, nikdy nesmme zapomenout na to, e m vce milujeme Boha a trvme v modlitb, tm vce
dovedeme opravdu milovat ty, kdo jsou kolem ns, kdo jsou blzko, protoe jsme schopni vidt v kadm
lovku tv Pnovu, kter miluje bez omezen a bez rozdl. Mystika nebuduje od druhho odstup, nevytv
abstraktn ivot, ale spe k druhmu pibliuje, protoe umouje jednat a vidt oima a srdcem Boha.

Kateininy mylenky o oistci, ktermi proslula, jsou obsaeny v poslednch dvou stech knihy citovan na
zatku: Trakttu o oistci a Dialogu mezi du a tlem. Dleit je zaznamenat, e Kateina ve sv mystick
zkuenosti nem dn specifick zjeven o oistci nebo o duch, kter se v nm oiuj. Nicmn, ve spisech
inspirovanch na svtic je oistec stednm tmatem, a zpsob jeho popisu m na svou dobu
charakteristick originln rysy. Prvn se tk ?msta? oiovn du. V jej dob bvalo znzorovno hlavn
za pouit prostorov urench obraz. Mlo se za to, e jde o urit prostor, kde se oistec nachz. Kateina jej
vak nepedstavuje jako msto v hlubinch zem. Je to ohe nikoli zevnj, ale vnitn. Oistec je vnitn ohe.
Svtice mluv o cest oiovn due smujc k plnmu spoleenstv s Bohem, piem vychz z vlastn
zkuenosti hlubok bolesti nad spchanmi hchy a ze srovnn s nekonenou lskou Boha (srov. Vita mirabile,
171v). Slyeli jsme o momentu obrcen, kdy neekan Kateina poctila dobrotu Bo, nekonen odstup mezi
svm ivotem a touto dobrotou a hnouc ohe v sob sam. A toto je ohe, kter oiuje, vnitn ohe
oistce. Tak tady existuje jeden originln rys ve srovnn s dobovm mylenm. Pi vyprvn o oistcovch
mukch toti nae svtice nevychz z onoho svta - jak bylo bn v on dob a mon je dodnes ? aby potom
ukazovala cestu oisty i obrcen, nbr vychz z vnitn zkuenosti svho ivota a postupuje k vnosti.
Due ? prav Kateina ? stane ped Bohem spoutna tubami a souenmi plynoucmi ze hchu, co j
znemouje tit se z oblaujcho paten na Boha. Kateina tvrd, e Bh je tak ryz a svat, e due
poskvrnn hchem neme stanout v ptomnosti boskho majesttu (srov. Vita mirabile, 177r). Tak my
ctme, e jsme vzdleni a naplnni tolika vcmi, e nememe vidt Boha. Due si uvdomuje nezmrnou
lsku a dokonalou spravedlnost Boha a v dsledku toho trp, protoe na tuto lsku neodpovdla sprvn a
dokonale, a sama tato lska k Bohu se stv plamenem, lskou, kter oiuje od strusky hchu.
U Kateiny lze zaznamenat teologick a mystick prameny, z nich se v jej dob bn erpalo. Zejmna je to
typick obraz Dionsia Areopagity, tedy obraz zlatho vlkna, kter spojuje lidsk srdce s Bohem samotnm.
Kdy Bh oiuje lovka, ve jej velice jemnm zlatm vlknem, kterm je lska, a pitahuje jej k sob
citem tak mohutnm, e je lovk ?pemoen a poraen a je zcela bez sebe?. Takto je srdce lovka proniknuto
lskou Boha, kter se stv jedinm vodtkem, jedinou hnac silou jeho byt (srov. Vita mirabile, 246rv). Tuto
situaci, pozvednut k Bohu a oputn vlastn vle, jak to vyjaduje obraz zlatho vlkna, uv Kateina, aby
vyjdila psoben boskho svtla na due v oistci, svtla, kter je oiuje a pozved k ndhee zivch
paprsk Boha (srov. Vita mirabile, 179r).
Draz ptel, svat dosahuj ve sv zkuenosti sjednocen s Bohem tak hlubokho?vdn? o boskch
tajemstvch, v nich se vzjemn pronik lska a poznn, e pomhaj samotnm teologm v jejich studijnm
sil o intelligentia fidei, o porozumn tajemstvm vry, tedy v relnm prohlouben tajemstv napklad toho,
m je oistec.
Svat Kateina ns svm ivotem u, e m vce milujeme Boha a dvrn se Mu svujeme v modlitb, tm
vce se nm dv poznat a zapaluje nae srdce svou lskou. Svtice pe o oistci a pipomn nm zkladn
pravdu vry, kter se pro ns stv pozvnm k modlitb za zemel, aby mohli dojt blaenho paten na Boha
ve spoleenstv svatch (srov. KKC, 1023). Pokorn, vrn a velkodun sluba, kterou poskytovala svtice po
cel svj ivot v hospici v Pammatona, je zrove zivm pkladem lsky ke vem a povzbuzenm pedevm
pro eny, kter poskytuj zsadn pnos spolenosti a crkvi svm drahocennm dlem, obohacenm svou
vnmavost a pozornost vi nejchudm a nejpotebnjm.