Sv.

Johanka z Arku
Katecheze Benedikta XVI. na gen. audienci, aula Pavla VI.
esk sekce RV
Draz brati a sestry,
Dnes bych rd mluvil o Johance z Arku, mlad svtici z konce stedovku, kter zemela v 19 letech roku 1431.
Tato francouzsk svtice, citovan nkolikrt v Katechismu katolick crkve, je obzvlt blzk sv. Katein
Siensk, patronce Itlie a Evropy, o n jsem mluvil v jedn z pedchozch katechez. Jde toti o dv mlad eny
z lidu, laiky a zasvcen panny; ob aktivn mystiky, ijc nikoli v kltee, ale uprosted nejdramatitj
reality crkve a svta t doby. Jsou to patrn nejcharakteristitj postavy onch ?silnch en?, kter koncem
stedovku beze strachu nesly velk svtlo evangelia do sloitch historickch udlost. Mohli bychom je piadit
ke svatm enm, kter zstaly na Kalvrii pobl ukiovanho Jee a jeho matky Marie, zatmco apotolov
se rozutekli a samotn Petr jej tikrt zapel. Crkev v on dob provala hlubokou krizi velkho Zpadnho
schizmatu, kter trvalo 40 let. Kdy roku 1380 umr Kateina Siensk, existoval jeden pape a jeden
antipape; kdy se roku 1412 narodila Johanka, byl jeden pape a dva antipapeov. Spolu s tmto vnitnm
zrannm crkve probhaly nepetrit bratrovraedn vlky mezi kesanskmi nrody Evropy, z nich
nejdramatitj byla nekonc ?Stolet vlka? mezi Franci a Angli.
Johanka z Arku neumla st, ani pst, ale lze ji poznat do hloubky jej due dky dvma pramenm vjimen
historick hodnoty: dky aktm dvou proces, kter se j tkaly. Prvn je Proces odsouzen (Pod) a obsahuje
pepis dlouhch a etnch vslech Johanky bhem poslednch msc jejho ivota (nor-kvten 1431), a
pin slova samotn svtice; a Proces anulace odsouzen, neboli rehabilitace (Pan), kter obsahuje vpovdi
piblin 120 oitch svdk ze vech obdob jejho ivota (srov. Procs de Condamnation de Jeanne dArc, 3
vol. a Procs en Nulit de la Condamnation de Jean dArc, 5 vol., ed. Klincksieck, Paris 1960-1989).
Johanka se narodila v Domrmy, mal vesnice na hranicch mezi Franci a Lotrinskem. Jej rodie byli
zmonmi zemdlci, kte byli u vech znm jako znamenit kesan. Od nich se j dostane dobr
nboensk vchovy, velmi ovlivnn spiritualitou Jeova jmna, jak ji uil svat Bernardin Siensk a v Evrop
ji ili frantikni. Se jmnem Je je vdy spojeno jmno Marie a proto je Johanina spiritualita na pozad
lidov zbonosti hluboce kristocentrick a marinsk. Ji od dtstv v dramatickm kontextu vlky prokazuje
velkou lsku a soucit s nejchudmi, nemocnmi a trpcmi.
Z jejch vlastnch slov vme, e nboensk ivot Johanky zraje jako mystick zkuenost ji od 13 let (Pod, I,
str. 47-48). Prostednictvm ?hlasu? archandla svatho Michaela se ct povolna Pnem, aby zintensivnila svj
kesansk ivot a aby se osobn zasadila za osvobozen svho lidu. Jej bezprostedn odpovd, jejm
pitaknm je slib panenstv a nov zvazek ke svtostnmu ivotu a modlitb: kadodenn se astn me,
asto kon zpov a svat pijmn a trv dlouh chvle v tich modlitb ped Kem nebo obrazem Madony.
Soucit a ast mlad francouzsk venkovanky na utrpen jejho lidu byl jet vce poslen jejm mystickm
vztahem k Bohu. Jeden z nejoriginlnjch aspekt svatosti tto dvky je prv toto spojen mystick
zkuenosti a politick mise. Po letech skrytho ivota a vnitnho zrn nsleduje krtk, ale intenzivn dvoulet
obdob jejho veejnho ivota: rok aktivity a rok utrpen.
Potkem roku 1429 se Johanka pout do dla osvobozen. etn svdectv nm ukazuj tuto mladou pouze 17
letou enu jako osobnost velmi silnou a rozhodnou, schopnou pesvdit nejist a malomysln mue. Pekon
vechny pekky, setk se s Dauphinem, budoucm francouzskm krlem Karlem VII., kter ji v Poitiers
podrob zkouce ped nkolika univerzitnmi teology. Jejich zvr je pozitivn. Neshledvaj na n nic patnho,
vid jenom dobrou kesanku. 22. bezna 1429 nadiktuje Johanka dleit dopis krli Anglie a jeho lidem, kte
okupuj msto Orleans (ibid., str. 221-222). Nabz v nm opravdov mr ve spravedlnosti mezi dvma
kesanskmi nrody ve svtle dvou jmen, Jee a Marie. Johanka je vak odmtnuta a mus vstoupit do boje
za osvobozen msta, ke ktermu dojde 8. kvtna. Dalm vrcholnm momentem jej politick innosti je
korunovace krle Karla VII. v Remei 17. ervence 1429. Cel rok ije Johanka spolu s vojky a pln mezi nimi
skuten evangelizan posln. etn jsou jejich svdectv o jej dobrot, odvaze a mimodn cudnosti.
Vichni ji nazvaj i ona sama se oznauje jako ?la Pucelle?, tj. panna.
Utrpen Johanky zan 23. kvtna 1430, kdy padne do rukou svch neptel. 23. prosince je pevezena do
msta Rouen, kde se kon dlouh a dramatick Proces odsouzen, kter zan v noru 1431 a kon 30. kvtna
jejm uplenm. Je to velk a okzal proces, ktermu pedsedaj dva crkevn soudci, biskup Pierre Cauchon a
inkvisitor Jean le Maestre, ale ve skutenosti je pln veden poetnou skupinou teolog ze slavn pask
univerzity, kte se astn procesu jako psedc. Jsou to francouzt crkevn hodnosti, kte pijali jin
politick rozhodnut ne Johanka, a maj a priori negativn sudek o jej osob a jejm posln. Tento proces je
otesnou strnkou djin svatosti a tak inspirativn strnkou tajemstv crkve, kter je podle slov Druhho
vatiknskho koncilu ?svat a zrove stle potebuje oiovn? (LG 8). Je to dramatick stet mezi svtic a

jejmi soudci z ad crkevnch hodnost. Ti Johanku obaluj a soud, a ji nakonec odsoud jako heretiku a
polou ji na dsnou smrt uplenm. Na rozdl od svatch teolog, kte dvali pask univerzit lesk, jako sv.
Bonaventura, sv. Tom Akvinsk a bl. Duns Scotus, o kterch jsem mluvil v dvjch katechezch, tito soudci
byli teology, kterm chybla lska a pokora k tomu, aby spatili v tto dvce psoben Bo. Na mysl pichzej
Jeova slova, podle nich jsou tajemstv Boha zjevena tm, kdo maj srdce malikch, piem zstvaj
skryta uenm a vzdlanm, kte nemaj pokoru (srov. Lk 10,21). Soudci Johanky tak byli radikln neschopni
ji pochopit a spatit krsu jej due. Nevdli, e odsuzuj svtici.
Odvoln Johanky k papeovu soudu 24. kvtna je tribunlem odmtnuto. Rno 30. kvtna, obdr svtice ve
vzen naposledy svat pijmn a je okamit odvedena k poprav na nmst starho trit. Pros jednoho z
kn, aby drel ped hranic procesn k. Umr, hledc na Ukiovanho Jee a pronejc hlasit tikrt
Jeovo jmno (Pan, I, str. 457; srov. Katechismus katolick crkve, 435). Asi o 25 let pozdji byl papeem
Kalixtem III. oteven Proces anulace a byl zakonen slavnostnm vrokem, kter prohlaoval jej odsouzen za
neplatn (7.ervence 1456; Pan, II, str.604-610). Tento dlouh proces shromdil vpovdi svdk i sudky
mnoha teolog, vechny byly pzniv pro Johanku, vynesl na svtlo jej nevinnost a dokonalou vrnost crkvi.
Johanka z Arku byla kanonizovna Benediktem XV. roku 1920.
Draz brati a sestry, jmno Je, vzvan na svtic a do poslednch okamik jejho pozemskho ivota,
bylo jakmsi nepetritm dechem jej due, tlukotem jejho srdce, stedem celho jejho ivota. ?Tajemstvm
lsky Johanky z Arku?, kter tolik nadchla bsnka Charlese Pguy, je tato naprost lska k Jei a k blinmu v
Jei a skrze Jee. Tato svtice pochopila, e Lska objm vekerou realitu Boha a lovka, nebe a zem,
crkve a svta. Je je v jejm ivot vdycky na prvnm mst, podle jejho vlastnho vroku: ?Nejprve slouit
naemu Pnu? (Pod, I, str. 288; srov. Katechismus katolick crkve, 223). Milovat Jej, znamen vdycky
poslouchat jeho vli. S naprostou dvrou a odevzdanost prohlauje: ?Svuji se Bohu, svmu Stvoiteli, miluji
Jej z celho srdce? (ibid., 337). Slibem panenstv zasvtila Johanka vlunm zpsobem celou svoji osobu
jedin Jeov Lsce: ?uinila slib naemu Pnu, e bude bedliv steit panenstv svho tla i sv due? (ibid.,
str. 149-150). Panenstv due je stav milosti, nejvy a pro ni nejcennj ivotn hodnota. Je to dar Bo, kter
je teba pijmout a steit s pokorou a dvrou. Tk se toho jeden z nejznmjch text z prvnho Procesu: ?
Na otzku, zda v, je-li v Bo milosti, odpovd: ?Nejsem-li v n, k m Bh do n uvede; jsem-li v n, k m v
n r uchovat?? (ibid., str. 62; srov. Katechismus katolick crkve, 2005).
Nae svtice prov modlitbu formou nepetritho dialogu s Pnem, kter inspiruje i jej rozhovor se soudci a
dv j pokoj a bezpe. S dvrou jej pros: ?Nejslad Boe, prosm T pro est Tvho svatho Utrpen, pokud
mne miluje, zjev mi, jak mm odpovdt tmto mum crkve? (ibid., str. 252). Johanka rozjm Jee jako ?
Krle nebe a zem?. Takto tak nechala zobrazit na svm praporci ?Naeho Pna, kter dr svt? (ibid.,
str.172), ikonu sv politick mise. Osvobozen jejho lidu je dlem lidsk spravedlnosti, kterou Johanka kon v
lsce a z lsky k Jei. Jej svatost je krsnm pkladem pro laiky zapojen v politickm ivot, zejmna
uprosted nejobtnjch chvil. Vra je svtlem, kter d kad rozhodnut, jak dosvduje o stolet pozdji
dal velk svtec, Anglian Tom Morus. V Jei rozjm Johanka tak vekerou realitu crkve: ?vtznou
crkev? v nebi stejn jako ?bojujc crkev? na zemi. Podle jejch slov, ?n Pn a crkev jsou jedno? (ibid., str.
166). Toto tvrzen, citovan Katechismem katolick crkve (. 795), nabv opravdu heroick rz v kontextu
Procesu odsouzen ped jejmi soudci, mui crkve, kte ji pronsleduj a odsuzuj. V Jeov lsce nalz
Johanka slu milovat crkev a do konce, i ve chvli vlastnho odsouzen.
Rd bych pipomnl, e svat Johanka z Arku mla velk hlubok vliv na jinou mladou svtici z modern doby:
na Terezii od Dtte Jee. Karmelitnka z Lisieux bhem naprosto odlinho ivota, kter strvila v kltee,
pociovala velkou blzkost Johanky, ponvad ila v srdci crkve a mla ast na utrpench Krista za spsu svta.
Crkev je po Pann Marii ob prohlsila za patronky Francie. Svat Terezie vyjdila svou touhu zemt jako
Johanka s trojm vyslovenm jmna Je (Manuscriptum B, 3r), byla oivovna tout velkou lskou k Jei a k
blinmu a ila v zasvcenm panenstv.
Draz brati a sestry, svm znm svdectvm nm svat Johanka z Arku podv vysok mtko kesanskho
ivota: mt modlitbu jako vodtko svch dn, mt plnou dvru pi plnn Bo vle, a je jakkoli; t lsku bez
nadrovn, bez omezovn a jako ona