KDO VRAD VE JMNU ISLMU?

Tento text se sna o doposud mlo zastoupen pohled na souasn udlosti a

zodpovdt s nimi spojen otzky. Je uren prvoplnovit muslimm a
v neposledn ad tak nemuslimsk veejnosti, kter mnohdy ct zden a
obavy. Nechceme dekonstruovat problematiku terorizmu a tlumit politizaci
danho problmu, i kdy i za tm mon existuje jist poteba, vzhledem k
extremistm z opanho tbora, je tto karty zneuvaj.
Vzhledem k souasnm teroristickm tokm v Keni, v Irku i v souvislosti
s nsilm a vhrukami vi nemuslimm i muslimskm oponentm pachatel na
jinch mstech svta, jsme nuceni stle znovu a znovu se vracet k problematice
terorizmu a k projednvn vech s nm spojench otzek z pozice islmu a jeho
Zkona. Tm spe, kdy se zloiny tohoto druhu nyn dotkly tak oblast stedn
Evropy, v podob nos nebo vrad eskch a slovenskch oban, jako byl
ppad horolezc zabitch v pkistnskch horch nebo dvou dvek unesench
balskmi separatisty. m je ideologie, kter je za tohle zodpovdn? Kdo jsou
zloinci, kte ve jmnu islmu unej a vrad nevinn lidi? Podle eho je
poznme a co maj spolenho? Uznv islm terorizmus za zloin? Jak a m
terorizmus porazit?
Bezpenostn experti definuj terorizmus jako kad akt nsil, motivovan
prosazovnm vlastnch politickch cl i nboenskch pedstav. Tento zpsob
artikulace vlastnch poadavk, jakkoli je zrdn, existuje ve vech spolenostech
svta, vetn (a zdaleka nejen) muslimskch. Najdeme ho i u radiklnch
evangeliklnch konzervativc bojujcch proti pevaze federln vldy v USA, mezi
katolickm obyvatelstvem Latinsk Ameriky i Evropy, mezi pravoslavnmi na
Balkn, u sikhskch a hinduistickch ultranacionalist v Indii, mezi buddhisty
v Myanmaru, mezi pslunky tradinch, nap. africkch kult, ale i mezi
novodobmi synkretiky v podob japonsk sekty m inrikj, i ateisty a
sekularisty, jako jsou marxistick bojvky nebo ultrapravicov milice.
Podle przkum renomovanch odbornk dosahuje podl muslim mezi pachateli
teroristickch tok jen velmi malou meninu - nap. podle przkumu
severokarolnskch univerzit Duke a Chapel Hill inil od z 2001 podl domcch
muslimskch pachatel zloinu terorizmu v USA pouze 6% vech teroristickch
tok.1 Nikdo vak nepopr existenci takovch jedinc, ani fakt, e se alespo
st z nich ve svm jednn odvolv pedevm na Korn a Sunnu. A prv o
tch bychom mli, jakoto muslimov, hovoit pedevm.
Otzka nzor stojcch v pozad podobnch zloin a umoujcch jejich
dokonn je naprosto legitimn a nezbytn pro podchycen a vykoenn tohoto
zloinu. V obecnm smyslu slova zde hovome o pachatelch, kte se pro
dosaen svch cl a en svho poselstv nezdrhaj pout sly a toto
ospravedluj dohledatelnmi islmskmi argumenty. Neznme sice vdy nutn
1 Study: Threat of Muslim-American terrorism in U.S. exaggerated. In CNN News.
Online viz <http://edition.cnn.com/2010/US/01/06/muslim.radicalization.study/>
[cit. 29. 9. 2013].

cel pozad tchto in a v prbhu asu se mohou nashromdit dkazy

podrvajc pvodn naraci tchto udlost. Vyetovn a zhodnocovn vech
verz se vak mus zhoovat zodpovdn, spravedliv, kompetentn a ideologicky
nestrann orgny, zodpovdn vi tomuto kolu. My se do npln jejich innosti
vmovat nebudeme a naopak se budeme pidrovat fakt jasnch a dobe
znmch.
Hovome-li o teroristech, kte se zatiuj islmskmi argumenty, vdy je teba
dokola opakovat, e jsou to pedevm opt muslimov, kdo je tmto nsilm
nejvce postien pmo jako ob, nebo pi podobnch incidentech pravideln
ztrc ivot vce muslim, ne pslunk kterhokoli jinho vyznn. A sami tito
pachatel maj pevelik tst, e nejsou souzeni podle ary. V ppadech, o
kterch je e2 by, jak tvrd Ahmet Alibai ve sv studii Militantn extremist
chridovci nov doby: byl toti jejich in posuzovn jako ozbrojen vzpoura,
obecn ohroovn, i ozbrojen pepadvn, tedy zloin z trestnprvn
kategorie hudd,3 za nj hroz a trest smrti.
Potom vyvstv otzka, jak tyto pachatele nazvat, definovat a identifikovat.
Mdia, pedevm ta zpadn, dnes v rzn me uvaj celou klu pojmenovn,
kter jsou z rznho dvodu zavdjc. Otzka sprvnho nzvu nen ani
alibizmem, ani teoretizujcm hnidopistvm, nebo pedstavuje smysluplnou
obranu jednak ped snahou terorist vmanipulovat muslimskou a nemuslimskou
spolenost do vlky kataklyzmatickch rozmr a druhak ped ztrtou svobody a
rovnch prv, na kterch zpadn spolenost stav svou legitimitu, i inkluzivity
termnu muslimov, resp. ahlu l-kibla4, na kterou se odvolv muslimsk svt.5
2 Musme od sebe jasn odliit na stran jedn skuten ppady terorizmu, za
ktermi stoj urit pseudoislm, rozumj reln nsilnick ideologie erpajc
pojmy a hrub schmata z islmskch text, pesvden, termn a princip,
avak obracejc se v konenm dsledku proti nmu (pro vechny
nejroztodivnj islmsky inspirovan uml lidsk konstrukce zavdm prv
neologizmus pseudoislmy) a na stran druh legitimn akce ozbrojenho odboje
proti okupaci, neprotivc se ani mezinrodnmu prvu, kter je teba podporovat.
Takov boj pedstavuje opravdov a legitimn dihd, ti kdo se ho zastuj, jsou
skuten mudhidi a ti, kte v nm padnou, jsou, d-li Allh, skutenmi ehdy,
nebo bojuj proti cizm okupacm a za prvo napadench muslim na sebeuren.
3 ALIBAI, Ahmet. 2010. Militantni extremisti haridije naeg doba. In
Preporod, XL(2010)/14/928, str. 12-14.
dosl. lid Modlitebnho smru, tj. vichni ti, kte se v modlitbch
4

obracej elem ke Kab, posvtn svatyni v Mekce. Pokud lovk nle k ahlu lkibla, ara mu zaruuje specifick prva z hlediska ochrany jeho vry, ivota,
osobn dstojnosti, pokraovn rodu a majetku.
5 Pomjm skutenost, e i oznaen Zpad a muslimsk svt jsou diskutabiln a
zjednoduujc.

Prvnm obtnm bernkem hysterie, kterou takov akce na mezinrodnm plnu

vyvolvaj, je bezpochyby samo toto nboenstv islm a ten, kdo se mu
pipisuje muslim. Jak ji bylo ukzno, tyto iny samy o sob, stejn jako
ideologie, ze kter pramen, maj s islmem spolenho asi tolik, co kesanstv
s faizmem, i jet mn. Dkazem je cel ada fatew, prohlen, iniciativ,
lnk, brour a knih psanch uenci, odbornky, intelektuly a spisovateli
nejrznj provenience mezi vemi nzorovmi proudy muslimsk spolenosti a
jedn se o naprosto mainstreamov nzor mezi islmskmi uenci a teology
vech profilac. To je skutenost, ji nemono ignorovat. Akoli podobnost mezi
muslimy a pslunky radiklnch muslimskch hnut je jen v tom, e se vichni
pipisuj islmu, tento fakt nemus bt prmrnmu Zpaanovi z pochopitelnch
a lidskch dvod vbec znm. Takov lovk pouze vid, e vichni muslimov
se modl ptkrt denn a recituj Korn. O to vt dleitost je teba pikldat
dialogu a kvalitn islmsk osvt, pekonvajc vzjemnou nedvru a
petrvvajc pedsudky.
Velmi astm je termn pejman z anglofonnch, pedevm americkch
neokonzervativnch kruh, dihdist. Jde opt o velmi neastn oznaen, kter
podvdomn propojuje svatou islmskou povinnost dihdu ve vech jeho
podobch s jednmi z nejodpornjch kriminlnch akt, kter dnen svt zn.
Vyvolvaj klima, kdy je zloinem pout na veejnosti i samo slovo dihd a
popsat jeho prav vznam. Tento pojem je pak nadobro penechn pro diskurs
prv tch ivl, ped ktermi se chceme chrnit.
Neadekvtnm se jev tak outsiderovsk6 denotace vypjen ze slovnku jinch
nboenskch a tradic a kultur, jmenovit fundamentalizmus, radikalizmus,
extremizmus, i dnes velmi populrn termn islamizmus.
Za fundamentalisty byli pvodn oznaovan ti amerit kesan, kte lpli na
doslovnm ten Bible. Slovo implikuje nvrat k fundamentu, k zkladu, co je
tak tendence, kter se jev leitmotivem islmsk historie. Prvn generace
muslim jsou veobecn idelem hodnm nsledovn a odkazuj na n vce
mn vechny duchovn proudy mezi muslimy, oprvnn i neoprvnn.
Striktn vidno, vtinu muslim by pak z tohoto pohledu lo oznait za
fundamentalisty, ani by mli njakou spojitost s nsilm, nebo pseudoislmem,
kter za nsilnmi iny, o nich tu je e, stoj.
Podobn nejednoznan je i termn radikalizmus, kter me na jedn stran
evokovat vypjatost a zkratkovit zjedoduen nzory a na stran druh snahu o
nvrat ke koenm. Navc i mnoz modernist, revizionist a reformtoi, stojc
v pm opozici proti militantnm hnutm, nazvaj svou snahu o pemnu
muslimsk spolenosti a jejho vnmn islmu jako radikln bu sami
v pozitivnm, nebo je tato reforma nazvna jejich kritiky jako radikln
v negativnm smyslu slova.
Pmou nvaznost neposkytuje ani termn extremizmus, evokujc krajnost, nebo
integrizmus, odkazujc na zploovn vcerozmrn skutenosti, piem obou
6 Tj. pikldan na realitu jist sociln skupiny zven nkm, kdo stoj mimo ni.

lze ut na ob strany podobn jako radikalizmu, ani by byla zachycena pm

podstata mylen a motivace tch, kte islmskmi texty zatiuj vlastn nsil.
Nakonec se dostvme i k nzvu islamizmus a oznaen islamista, kter byl
v nedvn dob velmi zpopularizovn medii. Islamista je vbec zavdjc
oznaen, nebo ve star literatue je takto oznaovn i odbornk zbhl
v islamistice, spoleenskovdn discipln popisujc kulturu, nboenstv, jazyky,
spolenost a historii islmskch spolenost (dnes bychom ekli islamolog). Termn
t svd neznal k mylnmu oznaovn muslim jakoto vcch islmu prv
tmto slovem, podle vzoru buddhizmus-buddhista, hinduizmus-hinduista atd.
Navc se dostvme do podobn pasti jako v ppad fundamentalizmu (znan
st muslim je de facto islamisty, nebo v politickm ivot obecn prosazuj
islmsk hodnoty, ani maj cokoli spolenho s nsilnickm pseudoislmem).
Islamizmus, podle souasnho vidn, oznauje spoleensko-politick nzor
prosazujc v rzn me hodnoty islmu a ary ve veejnm prostoru a v politice,
co me nabvat velmi rozmanitch podob, z nich mnoh jsou muslimskm
ekvivalentem (post)kesanskch politickch proud v Evrop, ale lze najt i pr
takovch, je se od politickho nsil nedistancovaly. Fakt, e mnoz islamist
prosazuj teba i zaveden trest hudd, nen sm o sob urujc pro posuzovn
jejich sklonnosti a ochoty pro dosaen a prosazen tchto politickch cl shnout
i k nsil.
Pokud by u nkdo chtl tchto islmu cizch denotac, ml by nad adjektivem
islmsk upednostnit adjektivum islamistick odkazujc prioritn na politick
rozmr vci a nikoli na nboenstv jako takov a rovn vystihnout nsilnost,
bojovnost. Vstinjmi se tedy jev nap. pojem militantn islamistick uskupen,
hnut, organizace apod.
Ideologii, kter stoj v pozad krvavch teroristickch akc ve jmnu islmu nelze
nazvat ani pvodnjmi islmskmi, tedy v zkladu insiderovskmi7 pojmy
salafizmus, i wahhbizmus8 a to ze dvou dvod:
1. Nikdo v naem diskursu neposkytl adekvtn definici tohoto pojmu a existuje
pomrn znan chaos v jeho uvn.
2. Tmto pojmem jsou zejmna v kontextu postsocialistickch zem denotovni
muslimov oddan praktikujc svou vru, nepipisujc se dnmu mezhebu a
nsledujc pmo nboensk text, vc, kte maj tendenci organizovat se
mimo tradin a zabhnut islmsk instituce v oblastech, kde takov existuj a
kte bazruj na preferovanm (arab.

rdih) nzoru, co ppadn me
hraniit a s anatemou nzor druhch.
Toto oznaen ze strany nemuslim, i kulturnch muslim se ponkud kryje
s dichotomi praktikujc-nepraktikujc i radikln-umrnn a to v zvislosti na
me kontroverze a nezvyklosti, kterou islm v dan spolenosti pedstavuje.
7 Tj. vyvinut vevnit dan sociln skupiny.
8 Nebo v alternativnm pepise selefizmus, vehbizmus apod.

Samotn tyto dichotomie jsou vak produktem zpadnho, nemuslimskho

pohledu zven. Jene oddan vc sami sebe nemus nutn pipisovat selefjsk
daw a proti druhmu oznaen se dokonce vymezuj. Dle literalistou je kad,
kdo uznv nap. ddick vmry, stanoven Kornem. Pekonvn tradinch
een jednotlivch mezheb je navc v dnen dob nevyhnuteln a nutn.
V hojn me k nmu dochz i ze strany tradinch islmskch instituc
v muslimskm svt. Ostrm odmtnm nzor jinch se nevyznauj jen nkte
jedinci pipisujc se selefjsk daw, ale astokrt i v mnohem vt me tzv.
modernist, tradicionalist i sfjov.
I kdybychom u oznaili (jakkoli historicky nepesn) sadsk selefjsk uence za
wahhbisty, nememe opomenout skutenost, e tit uenci sami, a u ti
reimem uznvan, jako ejch Ibn Bz,ejch Ibn Usejmn, muft KSA Abdulazz li
ejch a dal, i disidenti jako ejchov Selmn al-Awda a Sefer al-Hawl, se
rozhodn stav proti tomuto druhu modernho nsil a reagovali tak jako jedni
z prvnch. Zmnn pachatel tak autoritu tchto uenc astokrt neuznvaj.
Proto je na povenou vst mezi nimi spojitost. O to vce je neadekvtn, pokud
tohoto pojmu uvaj tak nkter kruhy mezi muslimy, aby dmonizovali uritou
skupinu vcch z vlastnch ad a tvali proti nim okol. Vytkme-li Zpadu
nlepkovn, teba se z na strany vyvarovat tho.
Nejadekvtnj a nejsmysluplnj ze vech je dle mho soudu klasick islmsk
oznaen chridovci (arab. chawrid, dosl. ti, kte odeli) V krtkosti, lo o
nejstar odtpeneck proud v djinch islmu, o jedince, kte odmtli lidskou
arbitr ve sporu mezi tehdejm chalfou Alm ibn Ab Tlibem a toho asu
syrskm guvernrem Muwjjou ibn Ab Sufjnem . Tento svj in
ospravedlnili selektivnmi citacemi z Kornu a doslovnm vkladem sti
kornskch ver:

Rozsudek pak nle Bohu vzneenmu, velikmu! (Ghfir:12)

Zda jen Jemu nepslu soudit? (Anm:62)
a toto stanovisko se pokusili spolenosti vnutit nsilm a terorem, ktermu padl
za ob i samotn chalfa Al . V ideologii i inech tto skupiny lze
jasn rozpoznvat povdom rysy tch, kte sv iny uvnm islmskch pojm
a argument legitimizuj dnes, ani bychom vidli njak propastn rozdl mezi
chridovci a jimi, nebo ppadnou dvojsenost tohoto srovnn. Nachzme to
sam zarputil lpn na praktikovn vnjch aspekt vry, selektivitu a
doslovnost pi vbru a vkladu nboenskch text a okzal disrespekt vi
jakkoli politick, nebo nboensk autorit mimo svou vlastn skupinu. Ba co
vce, takov jedinci se nezdrhaj vykonat
tekfr, tj. prohlsit za nevcho
kohokoli z muslim, kter s jejich mylenkami nesouhlas a tak uinit jeho krev,
majetek a est povolenou jako cl toku. Prv prvek tekfru se zd pro
schvalovn nsil jako metody prosazovn vlastnho nzoru klovm a
terorizmus je typickm metodologickm aspektem chridizmu. Jinak eeno,

chridovec je nositelem uritho pesvden a stanovisek. Kdy zradikalizuje a

pejde od mylenek a slov k inm, pravideln se stv teroristou. 9 Prv toto
ostentativn prohlaovn jinch muslim za nevc, provzen vyhrannou
sebeizolac od nich me bt, a v sekulrn spolenosti nen samo o sob
trestn, indiktorem hlubch projev radikalizace.
Je tak dltkem mezi tmito militanty a ostatnmi muslimy, kte respektuj
imperativ Kornu:


a nezabjejte
(Anm:151)

nikoho,

koho

Bh

vm

zakzal,

leda

podle

prva

A jasn varovn a hrozbu formulovanou Bom Poslem ,

dochovanou Ibn Omarem :
, .
.
Kdy ekne mu svmu spolenkovi: nevc, pak jeden z nich jm
zajist mus bt. Bu je ten, komu tak bylo eeno, nevcm, anebo
pokud nen, vrac se tato slova na toho, kdo je vykl.10
Tento takka vyhynul odtpeneck proud a zapomenut pseudoislm byl
v arabskch spolenostech oiven koncem 60. a zatkem 70. let a kulminoval
okolo pelomu tiscilet akcemi proti clm USA. Vzhledem k dobovm podmnkm
a spoleenskmu vvoji, kter s tmto jevem souvisel, meme aktry tchto
hnut oznait za neo-chridovce (arab.
chawrid dudd, dosl. nov




chridovci) a takto je nazv mnoho vznanch autorit mezi islmskmi uenci
modern doby, jako nap. ejch al-Albn a dal.11 Tito jedinci neuznvaj
nic, ne svj vlastn obrzek Boho Zkona a sami sebe nazvali muhakkima

, tedy ti, kte uznvaj jen Bo rozsudek. Sta chridovci ve jmnu Boho
rozsudku (arab.


al-hkimjja) odmtli Alho arbitr v bitv s Muwjjou a
novodob chridovci odmtaj stanoviska muslimskch pedstavitel a uenc.
Podstata je toton jakkoli lidsk rozsudek je nepijateln. Chridovci sami se
9 Radikalizace je podle prvnch odbornk zpadnch zem proces pijmn a
proklamovn extremistickho systmu pesvden s clem en nenvisti a
nsil. Ty samy o sob nejsou jedinmi problematickmi aspekty radiklnho
chovn, ale jsou nejnebezpenj a pedstavuj bezprostedn riziko.
10 Hads je mettefekn alejhi. Al-Buchr jej uvd v Sahhu, pod . 6103.
V Muslimov podn stoj: pokud mu prohls svho bratra za
nevcho ... Buchr zaznamenv v Sahhu , hads . 6045, i rozen tohoto
pravidla na oznaen hanebnk (arab.
fsik).
11 KARI, Fikret. 2010. Heterodoksna uenja i grupe u islamu komparativna i
erijatsko-pravna perspektiva. Sarajevo: Godinjak US PF, str. 15.

zhy rozpadli na mnostv sekt a tito neo-chridovci jsou jen jednou z nich.12
Z hlediska ideovho, politickho i bezpenostnho mme v ppad tohoto
pstupu k dispozici tiscilet zkuenosti s tmto jevem pmo u samotnch
muslimskch spolenost.
Chalfa Al ibn Ab Tlib nejprve jejich pesvden prohlsil
novotskm, nepijatelnm a chybnm, i kdy se nezasvcenm me na prvn
pohled jevit jako pitaliv. Nazval jejich doktrnu slovem pravdy, kterm se
zaml fale a vyslal za chridovci nejlepho vykladae Kornu mezi
Prorokovmi spolenky, Abdullha ibn Abbse ,
aby se jim pokusil jejich falen pesvden vyvrtit, co se Ibn 'Abbsovi z velk
sti tak podailo. Kdy tento svj kol splnil, obrtil se Ibn Abbs k bvalm
chridovcm a ekl jim: Ti vci vm dlum: Nezakeme vm velebit Allha
Vzneenho v naich meitch. Nepovedeme proti vm vlku. A neupeme vm
v podl z vlen koisti.13 Jinmi slovy zaruil jim svobodu vyznn, prvo na
ivot, majetek a ve, na co maj nrok, vmnou za to, e se zeknou nsil. Slou
proti nim chalfa zakroil a pot, co sami vyprovokovali stet. A kdy zaali boj,
nemilosrdn se s nimi vypodal v bitv u Nahrawnu, ale nikdy neeil
teologickou otzku, zda jsou muslimy, i jimi bt pestali. To bylo irelevantn. Kdo
shne po nsil, tomu bude rovn tak odpovzeno. Vichni ostatn maj nrok na
sv prva a ochranu svch svobod.
V boji proti neo-chridovcm mus spolupracovat stty, jejich bezpenostn
aparty, nboensk autority a obansk spolenost. Tvrd represe nerozliujc
mezi abstraktnmi mylenkami a relnmi skutky sama nen schopn tento
problm vyeit, naopak vede dosti asto k nebezpenm pehmatm a kivdm,
radikalizujcm dal jedince a posilujcm pozici nebezpench ivl. Klovou
hodnotou je spravedlnost. Sm terorizmu kl v bainch nespokojenosti,
beznadje a frustrace, kter vznikaj dky nespravedliv politice sociln, kulturn
a zahranin. Pocit ublen a ponen dohn jedince k nsilnmu extremizmu. To,
co jim pak dv tchu, je ideologie, v tomto ppad zmrzaen a
redukcionistick pseudoislm. Ideologie zasv sm, kter bez kivdy vnjho
svta nem anci vzejt. Zmiovan A. Alibai cituje znalce blzkovchodnho
terorizmu Petera Bergena, kter v komorn atmosfe radil americk
administrativ nenapadnout dnou muslimskou zemi. 14 Ideologie novch
chridovc se znovuzrodila v ubjejcm zoufalstv temnot kriminl, kter pro
sv politick odprce budovali arabt sekulrn dikttoi. al, ve kterch

12 Pro uit pedpony neo- v souvislosti s dnenmi chridovci hovo nap.

existence reformnho chridovskho proudu, nap. ibadjc v Omnu, kte uit
nsil odmtaj.
13 Zaznamenal Ab l-Hasan al-Mwerd v Ahkmu s-Sultnjja, str. 58.
14 ALIBAI, Ahmet. 2010. op. cit.

skonili svj ivot lid, vznn pro odlinost svch nzor. Terorist pofidernch
uskupen jsou vslednm produktem tohoto hrzu nahnjcho muen a lgr.
Vyvracen chybn argumentace a narovnvn pokivench stanovisek neochridovc je prac islmskch uenc, kter v tomto kolu neme nahradit
nikdo jin. Npn tohoto intelektulnho boje je:
1. Jasnmi dkazy z Kornu a Sunny odsoudit, diskvalifikovat a delegitimizovat
neo-chridovsk diskurs. Tm nebudou vnmni jako hrdinov a muednci, ale
jako pouz bandit a vn bezpenostn hrozba.
2. Angaovat se v islmsk osvt a sociln prci mezi masami
nepenechvaje tuto oblast jako pole psobnosti prv takovm jedincm.

lid,

3. Pracovat upmn a vrohodn, podle uen islmu. Nestydt se ut slov typu

dihd a ara podobn, jako se ani kesansk crkve ve svm psoben nestyd
svch dogmat a sv etiky.
Jde pedevm o vlku idej a proto je tato nboensk dimenze boje proti
terorizmu nejdleitj. Bez tohoto islmskho rozmru nen mono vtzstv
doshnout.
Tak obansk spolenost se pipojuje svou silou vzdorovat jak extremistickm
mylenkm, tak i nespravedlivosti a kivdm vldnch garnitur. Me vyut
nstroje spoleenskho odsudku, tlaku, konformity, vzdlvn, obanskou
angaovanost apod. v zvislosti na kontextu doby a msta.
Toto snaen se nesm zvrhnout v istky a hony na arodjnice. Jsou jedinci, kte
by kvli ochran bezpenosti sttu vyistili veejn prostor od vech muslim.
Existuj i dal, kte by jej rdi pulrovali od levik, zastnc EU, humanist a
liberl, od ekologist, nebo naopak od konzervativc, nacionalist a dalch.
stkm pak nikdy nebude konce. Navc by dolo ke smyt zsadnho a zkladnho
rozdlu mezi neo-chridovci a tmi, kte nesdlej jejich ernoblou vizi svta.
Obtovali bychom nai objektivitu, spravedlnost, vru, dstojnost i svobodu. To by
bylo jejich nejvt vtzstv, nejvce ochromujc sabot a nejniivj teroristick
tok, jak by se kdy mohl stt.
Pokud se zpadn spolenost zekne zkonn sprvnho a spravedlivho procesu
vi obvinnm a odvrhne individualizaci trestn zodpovdnosti za dan iny ve
prospch uplatnn principu kolektivn viny, pokud nebude respektovat svobodu
vyznn svch muslimskch menin, nepestane podporovat tyransk systmy
svch bvalch koloni a jednomysln nevyjd odpor vi uit muen jako
vynucovacho prostedku pi vslech, me si bt jist, e por terorizmu
(nejen, ale teba i ze strany muslim) ji zachvt a hroz ji zniit a rozvrtit. Aby
porazila terorizmus neo-chridovc, mus zpadn spolenost nutn naslouchat i
hlasm, se ktermi nesouhlas a kter se j nelb.
Pokud muslimsk svt (vetn menin a loklnch vtin muslim evropskch)
nedopeje sluchu spravedlivm uencm a bude stle projevovat lhostejnost a
zdrhavost k prosazovn islmskho uen a hodnot i ve sfe legislativy a

sprvy vc veejnch, pokud bude na jednu stranu podlzat svm bvalm

otrokm i mocnm sousedm a na stranu druhou dehumanizovat jist okruh
svch vlastnch lid, pak nedoshne svornosti a politick sly v konfrontaci
s ostatnmi. Jeho reimy definitivn ztrat legitimitu v adch svch obyejnch
oban, kte takto dky nim mohou sejt z pm cesty islmu vstc bludu,
slibujcmu rajsk zahrady vmnou za zabit sebe sama i nhodnch
kolemjdoucch. Ahl Sunna we l-Dema nikdy nesm slevit ze sv otevenosti a
inkluzivity, na kter jejich vrouka spov. Chridovci prohlsili ostatn muslimy
za nepolepiteln nevc, ale zastnci sunny k reciprokmu pstupu v ppad
chridovc nikdy neklesli.
Pokud je tedy na svt nco, co doke neo-chridovsk terorizmus a jeho
pseudoislm zastavit, pak je to jedin uen Islmu a jasn a nedvojsmysln
imperativy Kornu a Sunny v chpn zbonch pedk. Pokud k tomu ovem
vbec kdy dostane pleitost.
BRAN RUKOJMCH A POPRAVY VLENCH ZAJATC
OTZKA: Jak je aratsk stanovisko ve vci bran rukojmch, chovn
vi vlenm zajatcm a jejich ppadnch poprav? Jak souvis se
zajatci v dob Proroka ?
ODPOV:
Brt rukojm je dovoleno pouze a jedin v ppad vlky, kdy je jasn deklarovn
vlen stav mezi dvma stranami a v takovm ppad se zajatci mohou stt
pouze a jedin ti, kte se pmo astn bitvy, bu jako bojovnci, nebo jako
podpora. Vechny ppady, kdy Posel Bo dovolil vykonat svm
bojovnkm takov krok, byly tto povahy.
Summa ibn Usejl byl na Prorokv pkaz unesen, nebo sm
byl jednm z vdc neptele, kter se snail o zabit Prorokova
vyslance A'l al-Hadramho . V tom mu zabrnil jeho strc mir ibn
Selema. Posel Bo vak Summu nsledn osvobodil bez
vkupnho a odpustil mu.
Bojovnci kmene Ben Akl byli zajati kvli inu jejich spojenc z kmene Sekf,
kte unesli dvojici spolenk Boho Posla . Sm Prorok
pi tto pleitosti nadil, aby se sahbov ke svm
zajatcm chovali s lidskost a respektovali jejich poteby.
Dolo i k takovm nosm, kter Prorok nikdy neschvlil a
nedovolil. K jednomu takovmu incidentu dolo bhem Prorokovy
' umry, kdy bylo uneseno nkolik okolo jdoucch modlosluebnk. Posel Bo
je pikzal okamit osvobodit, protoe v dan okamik
nepanoval mezi muslimy a modlosluebnky stav vlky. 15
V zkladu tedy nen dovoleno unst jako rukojm i jako zajatce osobu, kter se
nepodl na vlench operacch.

15 At-Taber v Tefsru, 26/59.

Pokud jde o neptelsk bojovnky, lze je vzti jako zajatce, pitom vak mus bt
respektovny povinnosti z toho vyplvajc:
1. Humnn, soucitn a mrn chovn vi zajatcm. Posel Bo
pravil: Chovejte se pkladn k zajatcm.16 Dokonce i v ppad
odsouzenc z Ben Kurejza se vyjdil slovy: Nepidvejte jim horko
tohoto dne k ru zbran.17
2. Mus bt nakrmeni a napojeni. Bo Posel a jeho druhov
jim nezdka dvali pednost ped sebou sammi. 18
3. Mus dojt k proputn zajatc. To me nastat inem dobr vle a
proputnm bez nhrady, nebo vmnou za zajat muslimy, nebo
vkupnm v podob penz, naturli, i prce. Dkazem je in Boho Posla
, kter osvobozen nkterch zajatc z Bedru podmnil
tm, e nau st a pst nkter z muslim. 19 Potvrzen ostatnch zpsob
je znmo na zklad mnoha hads, z nich ada se nachz i v obou
sbrkch Sahh. Opr se o kornsk ver:





A potom je bu omilostnte, anebo je propuste za vkupn,
pokud vlka neodlo sv bm. A tak budi! Kdyby Bh chtl,
pomohl by si sm proti nim, avak nein tak proto, aby vs jedny
druhmi podrobil zkouce. (Muhammed: 4).
Tento ver nen zruen pozdjmi pedpisy, jak uvd at-Taber 20 a alKurtub dodv: Toto je nzor Ibn 'Abbse, Ibn Omara, al-Hasana, At'a a
mezheb Mlika, a-fi'ho, al-Awz'ho, Ab 'Ubejda a dalch.21
4. Popravy zajatc Posel Bo vykonval vlun na zklad
soudnho procesu v ppadech toho, co dnes nazvme vlenmi zloiny.
Na Bedru bylo zajato 70 neptelskch zajatc, z nich byli popraveni jen
ti 'Ukba ibn Ab Mu'ajt, an-Nedr ibnu l-Hris a Tima ibn 'Ad. Ab 'Izze alDumehho Prorok osvobodil pod podmnkou, e ji proti
muslimm nikdy nebude bojovat, tento vak dohodu poruil a byl nsledn
podruh zajat na Uhudu, nae Prorok nadil jeho
popravu. Posel Bo tak odsoudil a popravil mue z
Ben Kurejza za jejich zradu, kdy pmo uprosted bitvy peli na stranu
neptele, i kdy pedtm uzaveli s Prorokem dohodu, e
16 Zaznamenal at-Tabern jako hasan.
17 Fethu l-Br, 1/551.
18 Ibn Kesr v Tefsru, 4/454, Ibn Him v Sratu rasli llh, 3/54.
19 Ibn Kajjm v Zdu l-med, 5/65.
20 Viz Tefsr, 27/26.
21 Viz Tefsr, 16/228.

budou Mednu spolen brnit ped vemi vnjmi nepteli. I kdy

dohoda vkldala tento soud do rukou Proroka jakoto
hlavy sttu, Prorok si nepl rozsudek vynst sm a
penechal jej Sa'du ibn Mu'zovi, kter byl v dob dhiljje spojencem
kmene Ben Kurejza. Sami Ben Kurejza pistoupili, aby nad nimi byl
soudcem prv Sa'd. Sa'd odsoudil kadho mue mezi tmito zrdci k
trestu smrti a tento rozsudek pak Prorok pouze potvrdil.
Na zklad tchto skutenost vtina fakh dovolila hlav sttu rozhodnout o
trestu smrti v podobnch vjimench ppadech, podmnnch vlun
naplnnm zvazk, kterho je tmto dosaeno. Islmt uenci tedy smlej,
e v zsad nen dovoleno popravit vlenho zajatce, co zaznamenv Ibn
Rud a Ibn Kesr na autoritu al-Hasana ibn Muhammeda at-Temmho jako
konsensus prorokovch spolenk,22 tento nzor zastvaj i Hasan, Hammd ibn
Sulejmn, At', Mudhid, Ibn Sirn a Ibn Omar.
Vyuvat hrozbu popravy rukojmch i zajatc jako ntlakovho prostedku na
urit stty, organizace i jednotlivce, aby nco udlaly, nebo neudlaly,
naprosto odporuje uvedenm dkazm a nikde nen zaznamenno, e by Prorok
popravil by i jedinho zajatce za nco, za co nebyl pmo a
osobn zodpovdn.
V zkladu, zakzno je vzt ivot komukoli:

A kvli tomuto jsme pedepsali dtkm Izraele, aby ten, jen zabije
jednoho lovka - nikoliv pro pomstu na nkom anebo za to, e il
pohoren na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veker. A aby ten,
kdo oiv jednoho, byl posuzovn, jako by oivil lidstvo veker. A pili
k nim ji dve poslov nai s jasnmi dkazy, avak mnoz z nich i
potom se dopoutli pestupk na zemi. (Mida: 32)
Odpovdal: Fejsal al-Mewlew, aratsk soudce v Libanonu a len Evropsk rady
pro fetwy a vzkum.

22 Viz Bidjetu l-Mudtehid. Stejn nzor uvd i Ibn Kesr v Tefsru, 4/173, al-Als v Rhu lMe'n,26/40. Viz tak Tefsiru l-Desss, 5/269.