aa Je theba brdnit spoleenost re vtlabl de Jacques Ronome,LeCnseur europe, hve 120, a Dtevaasromea do Dic ans dudes hisoriqus, ‘A They Beal ar Piso. da Tes Bt, 10, Neptesns ca ce bya v tet opravens dle gn PREDNASKA 17, BREZNA 1976 (04 pravomoctsuverenitykpravomoci nad ivtem. - Dit zt anechat tumirat.~ Od dovbka ak clovékusdruha: 20d biomock. - Aplikat rn pole pro biomoc. ~ Populace. ~ O smri, zit 0 smrtigenerdla Franca. - Spjent Kézné a regulace:dénické mesio seal, nor ‘ma, ~ Blomoca rasismus, = Punkee rasisax a oblast eho pout — ‘Nacismus.» Socialisaus, Musime se tedy pokusitukondt, tak tochu uzavtt t,o Gem jem hovol tento rok. Pokouse jem se uritgm zpisobem podvat na problém vy, Ker jem 2vaZoval jako miu pro porozumént his: ‘orikym procesim. Ptipadalo mi, 2 ktakovemu poje! vilky dosio a bylo poursvdno po celé 18. stolet, ovfem jako vila ras. Pt Jsem st pond rekonstituovat tuto ratovou vlku. A psledns jem ‘se pokoute im ukiza, fe sim pojem vslky byl nakonec eliminovan 2 histrické analfzy prostednietim principa univerzalnstiniro- Ga." Ny bych vam ch ukdzat, 2 téma rasy nezmizeo, ale bylo Dlejato nim 2ela jing, toi stati raisme. Dnes bys tedy ‘al vim no Helo zrodu stato raslsmo, phineimensim uvés vis So situace ‘hinads mi, 2ejednim 2e24kladnich fenoménd 19. sole bylo,2e «1 moe, dalo by se i, vzala na sebe zodpovédnstza2vot: zt tena dlovéka,cheetel jako na Pivouc bytost;dosl k jist etatiza- 6 biologigna nebo k jistému smétovsnt k tom, co by bylo mozné rnazvateatizacibilogiéna. Domnivim se, 2 k pochopenttoho, co se tudo, je motne se obratt ke Matcké tor suverenty, je nm Posloutla ako pozadi, jako obrazvéech analiz vl, ras ad. Vite, 23e pro kisickou tort suverealtyptedstavoalo priv nad Zvotem fa sm jeden z jeich 24Kadnich atribut. Nuze, prdvo nad Zivo tema nad smet{je2l4Snt at una teoretckédrovnt skuteé, co to mamend mit prévo nad divotem a smti!Problaovatv jistém smyslu, 2e suverén vykonivs prévo nad Svotem a smart, zmame- + Vrokopite porate apo rds” at: pte reve.216 Je tba bin spltnost 1nd ypodstat, 2e mie dat usmrtit a ponechatnazivy;znamend to ‘vkaldém plipad,2e vet smrtnejsou tml prrozenyin, bezpro- ‘ttedatm,jaksi pivodnim nebo zikladnitnjevy,ktere by se wymy- aly z pole plitické moci Kdy2 to trochu wosttime, kd zayjme ‘me, dovolteli, paradoxnt stanovisko, pak vfte uveden¢ fd, 26 ‘odidang nem vzhledem k moc ping prévo ani jo 2, an jako Inevy.Z lediska 2vota a st je neti a je pros zsledtott suveréna, zda poddany bude mit pravo 2t nebo eventullné pro ‘jt mrte, V kazdém pripade 2vot a smrt poddangch se stsvat pa vem jen jako dsledek suverénn vle,Takov$ je, chetei,teoretic- ky paradox. Ten se mus samozteimé doplnturttou praktickou ne- rovnovshou. Co ehceprakticky wysdhit prvo nad 2ivotem a nad ‘mrt? Samoztojme nikal to, 2 suverén mage nechat sen jako ‘maze nechat umf, Privo nad Zvotem a smrt je wykondvino jen nevyrovnand a vidy jen, pokud jde 0 str. W9kon suveréan’ moci nad Zivotem je providén pouze potinaje okamzikem, kay suverén maze zabiet, Je to koneéne prvo zabiet, je? vsobeefektioné podr 2ujesamotnou podstatu priva nad 2votem a smart: pvt vt cv li, kay suveren moze abe, wykondvs sve pedvo nad Zivotem, Jet \podstatépravo mee. V priv nad vote a sme tedy neexistuje skutetndsymetrie. Nenfo privo dit ut nebo dit 2 Nenl toro 1&2 privo nechat it a nechat um, Je to prévo dt umf nebo ne chat Bt Cot wnds! pochopitelné nipadnou asymetei ‘Aj se domnivim, Ze prévé jena z vrazaeh ransformact po lidckeho pravav 19. soled spottala-netekn, Ze privé v ndhradé = nybrév dopInént onoho starého priva suverenity- dt zemfit ne bo nechat nativa -novim pravem, je nevymazalo ano pv piv, ‘aeré ho ale proniko, prostoupilo, modifkevalo, a jd je pvem,¢\ spite pesné obricenou pravomect:pravomoc! vt” 2 .nechat "uf. Préver suvecenitybylo tedy dat umtt nebo ponechat nazis ‘A potom nastupuje too nov pravo: pro dt 22 nechat umf K této transformaci nedoslasamozteimé nardz. MiZeme ji seo vatv priv tor (tom wak budu mimotédaé rye) Ji wpe fk 17. a zejména 18, stolettpozorujete, 3 Kladou tuto otizku hledn® prva mad votem a smi Kdy2 prvi Hk: Jakile do chiztk dmluvé na rovnlspolegenské smlouvy, tj, jake sf Aine! shroma2dbil, aby si ustavl suveréna, aby prenesi na vice absoluin! moc nad sebou, prot to Ein? Cin tak proto, 2e jek toms vede nebezpeeh nebo potieba. Vdsledks Yoho tak ti proto, ay ‘heb vt} 20, Ustavt nad sebuw idee proto aby mh Preah 7, been 1976 a ‘A mite 2 tohotohlediska vstupovat2ivot opravd me vladafoxs ‘rdval Nen toma snad ak, 2 eto vot, ent zakldd pévo sure ’naa me ty suverén vyzadovat po svfch poddangeh prvo wy ‘vat nad nimi pravomoc nad avotem aad smo znamend prc 18 prvo je zabiet? Nema vot zstavat ne snbuvy vt me, ¥ ke byl pemnim, povodnim a fundamentani motivem smlouvy? To to ve pedstavuje dskusindledje politic filosoli, kerou mie: ‘me ponechat stranou, herd viak dobte ukazufe, ak se zatin odzka iota problematizvat na pol politcksho myslent, na pol analy Politické moet. Pl bych sive skuteénost sledovat tu transormach riko na roviné plitické teri, nybr2 mnohiem vice na rorin® me chanism moc, eich techni, jchtechnologi.Tady e wraime ke _ndmfm vécem: tod 2e sev 17,218, stot objevl mocenske teh nik te se bytostnésoustredaj na to, na individu eo. Byy to vlechny ty procedury, ed zalisfovalyprostorowé rozmstét tle ich oddéovant,jejchsetazoxin, eich Yazent za sebou a dohlifen ‘ad nimi a organizaciceleho vizlntho pole kolem téhto indivi Alnich tl. Byly to rownéz ony techni, eich prosttednictvim si ‘moe brala na starost individual ta, jimi2 zkotsea zit eich ‘fiteénou sla wfevikem, drezurou apod. Bly to roynez techni 0 ‘ionalizace a strikni mocensk¢ ekanomie, je my posobit co mo? ‘i neiméne nakladné prostednictvim ceo system dohlizent, hie ‘archi, nspekct, pisemnost, pry: prostednictvim cel to tech nologie,kterou je mozné nazvat kazenskou pracovaltechnologi 2 ing se uplatiovat od konce 17a v prabéhu 18 stole! DDomnivam se ovSem, Ze bshem drube polaviny 18. stole se ob Jevuje néco nového, jin technologie moc, tentokrdt nikal kazei- ‘kf, Jed nevylusvje tu pron techniku, to est kézenskou technku, ale zahenoj ido sebe,integrue ji, Csteené ji modifkuje a pede im jt vyuzvd tim, 2e se dont jks imlantue, déinné ge vn usa- "uc atky oné pedem dané kizetsk technce, Tato novétehnika nepotlague kézefiskou techniku docelajednodute proo,2e se na hit na jinédrovni,2e m4 jinou nosnou plochu a 2e vyuzivé2cela fine nitro. Tato nové nekzeisk technlka moci se tot vctahuje ~ na roa fd kz, ed se obract kta ~ na vot nebo este jnak ete, heetet, obract se nikal k Goveku-8, ale kzivoucimu eloveka, cloveku jako 2iv¢bytos,vzato do kranosti, ehete i, kehve ‘udm. esi yeh Fel toto ze, dept se pos odee Jott v individunt tla, kerd se maj dat, vit, vyusat even {un tesa. Novs technologie, kterdnastupuje poz, se obract ‘emnozstt it, ale nikoli jako k souhenu jednotlivjeh tl nybr2 tak, 22 naopak wo globsln{ masu, na nid sob souborne proces. je Jsou vast 2ivotu a jimi jsou naptklad narozen, srt produce rnemoc ata. Tedy po prwém zmocnént se ta, jez sede individual ‘ac, je ae drut zmocnéat se, je? nent indviduaizit, nbn sifkujct, dovolte, jet probihs smérem nikoli k clovekueh ingbr2kelovélu-druhu, Po potické anatomil posi! dské to, {ef nastoupilav prabhu 1, stolt,objevujesenajeho konci nec, 0 ji neni poltickou anatomitidského ta, ngbrz co bych nara -biopoitkou" lidskeho deubu, (8 jdev eto nové technologii moc, v tt biopoiice, vt bio tmoci,kterd se zatind prosazovat! Rell jsem vim to strucn® ped oil je osouhrn proces, jako je pomérnarozen! a imtio pom repodukce v jistépopulac,o jet pladnost ad. Jsou to ony proce $f Porodnost, Gmrinosi dlky iva, Ker pv v drut polovin’ 18, stolet ve vazbé na celou fadu ekonomickfch a polekjeh rable ‘m0 (knimz se nynfnebudu vracet) ute, ak st domatvém, prvi edméty védén a pron fle kontroly pro tuto biopotitik, Vkazdén pfipad® Je tomu tak pesné v tmto okamdiku, kay se spronimi de Imografckjmi pracemi zavidl statsické méfent tEchto Jew. Je to {dodrZovin vicemeéné spontinnic,viceméné dohodnutfch post, ‘ere byl skuteéné uplatiowiny pro istovdntnaality populace: je ketee,cheeti, 0 2iténlfenoménd kontoly porodnost jak byl Praktikovény v 18. sole Byl to rovnee niet jste populatt pot ky nebo kaddopddn schémat, jak zasahovat do globlnich fenome ‘i porodnosti To biopolitice ntl jednoduteo problem plodnos 1 So jfrovnézo problém timrtnot niko pros tak, jak tom by lo do t€ doby na srovni povtstnychepidems, jejicha nebezpe to lik strato politickou moc od hlubokho stfedoveku (povestnyeh ‘nidem,Kerépfedsavovaly dotasné drama mnohondsobné st ‘erdohratovala bezprostednévéechny), Na konc 1. soe ine deo epidemie, ale o cos jineho; zhrubateéeno jde 0, c0 by byio ‘modin€ nazjvat endemie, ojo podobu, povab, rozsih, rv, in tenzitu pfevidajicich onemoenéntv néjaké populaci. Nemoxi, je bylo viceméné nesnaciné vymytita kterénebyly povazowiny za ep ‘are, Pais 1825; La Russe nde mone, épagnate, Merson,