Rizika pi pechodu ze

stedn koly na
univerzitu
(seminrn prce)

Karel Jank
Ondej Jaro
Milan Kohout
FEK
2014/2015

estn prohlen:
Prohlaujeme, e jsme seminrn prci na tma rizika pi
pechodu ze S na univerzitu zpracovali samostatn
s pouitm literatury, kter je uvedena ve zdrojch.

V Plzni dne 4.12.2014:

.......................................
...................................
...................................

Obsah:
1.
2.
2.1.
2.2.
2.3.
2.4.
3.
3.1.
3.2.
3.3.
3.4.
3.5.
4.
5.
6.

Stres
Psychick vlastnosti lovka
Temperament
Motivy a postoje
Charakter
Voln vlastnosti
Rizika pi pestupu ze S na univerzitu
Bydlen
Odlouen
Nezalenn se do kolektivu
Pocit svobody
Nov typ vuky
Dotaznk
Zvr
Zdroje

4.
5.
5.
6.
7.
7.
7.
7.
8.
8.
8.
9.
10.
21.
22.

1. Stres
Urit reakce organismu na nadmrnou zt. Lze ci, e
stres je ve, co ns nut pizpsobit se novm okolnostem,
kter ns petuj, tzv. stresoi.
Co se dje pi stresu?
Kad lovk m urit obrann mechanismy pro zvldnut
meznch situac. Aktivuje svaly pro obrannou reakci, zvi
se srden innost, atd. Tento stav je pro organismus velice
vyerpvajc. Navenek tedy meme pozorovat zven
tep, zrychlen dech, pocen aj.
Kdy je stres nebezpen?
Po odeznn stresovho faktoru se tlo postupn vrac do
normlnho stavu. V men me stres pli nekod,
organismus je schopn se s nm vyrovnat. Ale pokud trv
dl as, me mt neblah vliv na psychickou i fyzickou
strnku lovka.
Jak stresu pechzet?
Dsledkm stresu se lze brnit rznmi cestami. V rmci
psychohygieny jsou vyzdvihovny relaxan techniky: jga,
meditace, dechov cvien. Dleit je vyhbat se stesorm,
nap. vhodnm rozvrenm asu svch aktivit.
Kad lovk je idividualita a vnm stres jinak,
ale podstatn je, starat se o sv tlo.

Druhy stresu:
- Eustres pozitivn zt, kter v pimen me stimuluje
jedince k vym anebo lepm vkonm
- Distres nadmrn zt, kter me jedince pokodit a
vyvolat onemocnn i dokonce smrt
Stresov faktory
Nsledujc vet faktor vyvolvajcch stres nen ani neme bt
pln. Bnmi stresory v ivot jsou:
-fyzikln faktory: prudk svtlo, nadmrn hluk, nzk nebo
vysok teplota
-psychick faktory: zodpovdnost (nezaplacen ty, nedostatek
penz), prce nebo kola (zkouky, dopravn pika, termny
kol), frustrace, nesplnn oekvn, vk
-sociln faktory: osobn vztahy (konflikt, nevra, zklamn,
trn), ivotn styl (pejdn, nezdrav sloen stravy, kouen,
nadmrn pit alkoholu, nedostatek spnku)
-traumatick faktory: udlosti (narozen dtte, mrt, nos,
znsilnn, vlka, setkn, satek, rozvod, sthovn, chronick
onemocnn, ztrta zamstnn, ztrta ivotn role)
-dtsk faktory: vystaven stresu v ranm vku me trvale zvit
odpov na stres

2.Psychick vlastnosti lovka

=faktory, kter ovlivnuj schopnost zvldnut stresu
2.1. Temperament
Urit vrozen vlastnosti, kter ovlivuj stupe naeho
provn a chovn. Jsou ddin, nelze je mnit, ale
meme je alespo sten ovldat.
Osobnost se dle temperamentu d rozdlit hned do nkolika
skupin:
a) Hippokratova teorie tlnch tekutin
eck lka Hippokrates rozdlil lidi dle tlnch tekutin do
ty skupin:
-Sangvinik (sanguis=krev)
-vyrovnan, vesel, spoleensk, emon nestl
-Cholerik (chol=lu)
-samostatn, rychl, nezvisl, snadno vzntliv
-Flegmatik (flegma=hlen)
-klidn a lhostejn, neten, vyrovnan
-Melancholik (melain chol=ern lu)
-pecitlivl, zkostn, rezervovan, tich
b) vcarsk psycholog Jung rozdlil osobnost na dva typy:
-Introvert - zamen spe do svho nitra, plach, ve
spolenosti nejist, uzaven
-Extrovert - zamen na vnj svt, spoleensky pstupn,
oteven

2.2. Motivy a postoje

Jsou pohnutky a jednn lovka zamen na uspokojen
jistch poteb.
Poteba je stav nedostaku, nebo pebytku neho, co lovk
potebuje k ivotu.
Zkladn dlen poteb je na biologick (vrozen)- dchn,
spnek, apod. a sociln (zskan)- vzdln, kulturn ivot,
radost, tst, lska
Americk psycholog Maslow rozdlil tyto poteby
stupovit:

2.3. Charakter
Vlastnosti, kter se projevuj v mravnm chovn a jednn
jedince. Formuje se pedevm vchovou v rodin,
spolenosti. S charakterem souvis svdom, morln
kontrola, kter nm k, co je patn a co ne.
2.4. Voln vlastnosti
Vlastnosti podmnn vl lovka. Uplatuj se pi procesu
rozhodovn i pi vlastnm vykonvn innosti. Pomhaj
nm pekonvat pekky k dosaen cle. Formuj se
bhem ivota a velk vliv m na n vchova. Mezi voln
vlastnosti pat napklad: odpovdnost, spolehlivost,
sebeovldn, svdomistost, sebehodnocen, apod.

3. Rizika pi pestupu ze stedn koly na

univerzitu
3.1.Bydlen
zsce souvis s finann situac studenta, kter mnohdy
nen rov. Studenti si asto mus pivydlvat na rznch
brigdch.
Dalm problmem me bt tak budouc spolubydlc.
asto se na koleji i studentskm byt sejdou naprosto
odlin lid, kte spolu mus zat fungovat a vychzet
spolu. Student sten pichz o sv soukrom, u se
komunikovat a vytvet kompromisy.

3.2. Odlouen
Velice asto se stv, e vysok kola studenta se nenachz
v mst nebo okol jeho bydlit. Student se mus odpoutat
od sv rodiny, odsthovat se daleko od domova, ztrat
kontakt s pteli, na kter byl zvykl.
Nkte jedinci toto odlouen nesou velmi tce, jeliko si
nedokou zvyknout na nov prosted a ptele. Chyb jim
opora znmho kamarda a trp je pocit osamn. Tato
frustrace me asem odejt, ale v horm ppad se
dokonce vyvinout a do deprese.
3.3. Nezalenn se do kolektivu
Je jednm z nejastjch problm pro zanajcho
vysokokolka. Kad lovk se nedoke jen tak seznmit,
brn mu strach, stud, apod. Ovem pro spn studium na
vysok kole je velmi dleit komunikace a spoluprce
mezi studenty. Proto je dleit neuzavrat se do sebe,
vmat si lid kolem sebe.
3.4. Pocit svobody
Studenti nabvaj pocitu neomezen svobody. ,jeliko
nejsou pod kadodennm dozorem rodi a stedokolskch
uitel.
Zle tedy ist jen na nich (hlavn na jejich zodpovdosti,
jak se ke studiu postav). Mus bt schopni si ve dokzat
rozvrhnout a naplnovat tak, aby ve zvldli.

3.5. Nov styl vuky

Z dvodu, e vuka na stedn kole nen tak nron, jako
na univerzit.
Na stedn kole je pesn dn rozvrh a d, podle kterho
se studenti mus dit. asto je zde i tlak ze strany rodi a
uitel. Studenti jsou pod neustlm dohledem, maj
pravideln zkouky z menho objemu uiva.
Na vysok kole si student mus sm zjitovat termny
zpotovch prac, odevzdvn seminrnch prac a
rznch projekt.
Rozvrh dostv jen v prvnm ronku, dle si jej mus
sestavovat sm. Pednky vtinou nejsou povinn, zle
pouze na studentovi, zda bude na dan pednky chodit.
Ltka je probrna vce do hloubky a nroky pedagog jsou
vysok.
Zkrcen vs u nikdo nevod za ruiku, jako tomu bylo
dve.

4. Dotaznk
K tomuto tmatu jsme sestavili dotaznk, na
kter nm odpovdlo 100 student prvnch
ronk rznch vysokch kol.

Jste?

49
51

ena
Mu

Ze kter koly jste sem pili?

Gymnzium
S

91

Na stedn kole jsi bydlel/a:

11

S rodii
Internt
S kamardy

87

Kde bydl pi studiu na V?

8
29

S rodii
Na koleji
Sm

S kamardy
62

Peel/pela jsi na V s pteli?

36
Sm

S kamardy

64

Bylo pro vs lehk se pizpsobit novmu

stylu uen?

23

77

Ano
Ne

Ct se na vysok kole lpe ne na stedn

kole?

12

20
Ano
Nepocituju dnou zmnu
Ne

68

Stsk se ti po stedn kole?

11
Ano, chyb mi ty asy
Je mi to jedno
Ne, nenvidl jsem to tam

50
39

Stresuje t nco na vysok kole?

11

Ano
Ne

89

Co t stresuje?
0

14

12
Uen
Lid

Jin monost
Nevyzm se stle ve mst

74

Mysl , e spn dokon vysokou kolu?

18

Ano
Ne

82

Zvr:

Zadan tma pro na seminrn prci se mi zpracovvavalo

velmi dobe. Hlavn z dvodu,e toto tma je mi jako
prvkovi velmi blzk.

Zdroje:
DVOK, Jan. Odmaturuj! ze spoleenskch vd. Aktualiz. vyd. 1.
Brno: Didaktis, c2008, Odmaturuj!. ISBN 978-80-7358-122-0.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stres