1.

Stt (vznik, znaky, funkce vnitn a vnj)

STT
Organizovan spoleenstv lid, ijc trvale na uritm ohranienm zem.
Stt nen podzen dnmu vymu orgnu, me vak dobrovoln pevzt zvazky vyplvajc z lenstv
v nadsttnch organizacch.
Obanem sttu se lovk stv narozenm. Jako oban je kad podzen pslunm mocenskm orgnm svho
sttu. Plat dan a poplatky, vykonv voj. slubu atd. Na druhou stranu jsou obansk povinnosti vyveny vhodami
(stt se star o bezpenost, zdravotn. pi a vzdlvac soustavu,)
Stt je nejdleitj formln nstroj moci, v modern dob je suvernn (m nejvy moc).
Teorie vzniku sttu.
1.

Nboensk teorie vychz z boskho pvodu sttu, respektive panovnka, kter v nm vldne. (nap.
star Egypt, japonsk csastv do roku 1946)
2. Patriarchln teorie stt vznikl z rodiny, jejm postupnm roziovnm
3. Patrimoniln stt vznikl na zklad vlastnickho vztahu k pd
4. Mocensk pojet Vlda silnjho nad slabm
5. Smluvn teorie Prvnm dvodem vzniku sttu je smlouva mezi lidmi. (typick je toto pojet sttu pro
liberly - Hobbes, Locke, Rousseau)
6. Prvnho positivismu kompakt zem, obyvatelstva a veejn moci
7. Normativn stt ztotouje s prvnm dem, stt= personifikace prva
8. Psychologick na zklad magickho vlivu, kter mli kmenov vdci, vznik vnitn psychick poteba
lid podmanit se mu
9. Organick teorie vznik sttu postupnm organickm zaleovnm jednotlivch rod a pozdji celch
kmen do stle vtch sprvnch celk
10. Solidarismus stt je vym stupnm vzjemn lidsk pomoci
11. Funkcionalistick vznik stt kolem konkrtnch cl
Nejstar uen o vzniku sttu je teorie nboensk, kter vychzela z boskho pvodu sttu i panovnka. Odno je
teorie patriarchln, kter se sna ospravedlnit absolutn stt. Mocensk pojet chpe stt jako vldu silnjho nad
slabmi (Hobbes, Machiavelli). Smluvn teorie tvrd, e prvnm dvodem vzniku sttu je smlouva mezi lidmi
(Hobbes, Lock, Rousseau).
Znaky sttu.
Kad stt je sloen z nkolika prvk:
- zem
- obyvatelstvo
- sttn organizace (vlda, sttn moc, prvn d)
Funkce sttu:
Clem sttu je vykonvat sven funkce na pozad prvnho du. Obecn plat, e m m stt vce funkc, tm vce
roste poet sttnch zsah a tm vce bvaj omezovny svobody lovka, co plat i naopak.
a. vnitn funkce:
prvn - garantovat zkladn prva a svobody oban
bezpenostn (vnitn i vnj ochrana) - ochrana sttu ped napadenm zevnjku a ochrana
bezpenosti a majetku oban
hospodsk - sprva sttnch financ a regulace hospodskch. vztah
sociln - zamstnanost, zdravotn pe, dchod
kulturn - pe o kulturn ddictv, vytven podmnek pro rozvoj kultur. ivota
b. vnj funkce:
diplomacie - organizovn styk s ostatnmi stty
regulace zahraninho obchodu
naplovn svtovho mru
mezinrodn bezpenost

2. Formy sttu a formy vldy

Forma sttu pod pojmem forma sttu rozumme zpsob organizace sttn moci a reim jejho fungovn.
Formy sttu a formy vldy meme podle organizace sttn moci a jejho uplatovn rozdlovat do nkolika
kategori:
1. Podle potu suvern: monarchie (vlda jednoho), oligarchie (vlda nkolika), demokracie (vlda vech).
2. Podle toho, kdo vldne: monarchie (vlda krle), sofokracie (vlda filosofa), aristokracie (vlda nkolika
urozench), timokracie (vlda nejsilnjch), oligarchie (vlda nejbohatch).
3. Podle volby i ddinho zskn moci nad sttem: monarchie, republika.
4. Podle formy reimu: dikttorsk, demokratick.
5. Podle politickho systmu.
6. Na zklad zemn sprvnho lenn: konfederace (voln sdruen samostatnch stt), federace (sdruen stt na
zklad spolen stavy), stty unitrn (jednotn, s jedinou vldou).
a) podle zpsobu vykonvn sttn moci:
1.

Demokracie- DEMOKRACIE- vlda lidu

a. Hodnoty demokracie
i. uplatovn zkladnch lidskch prv a svobod
1. lidsk prva a svobody v soukromm ivot jednotlivce
2. lidsk prva a obansk prva ve veejnm ivot
3. hospodsk, sociln a kulturn prva, prva nrodnostnch menin.
ii. zsada suverenity
1. pm demokracie
2. nepm demokracie
iii. zsada dlby moci
1. zkonodrn
2. vkonn
3. soudn
iv. vle lidu se uskuteuje cestou svobodnch, rovnch, pmch a tajnch voleb

2.

Diktatura opak demokracie

b) podle toho, kdo stoj v ele sttu:

1.
2.
3.
4.

Teokracie stt je pokldan za vtvor boha a osoba, kter je v ele sttu je povaovna za vykonavatele
bo vle. (p. Vatikn nebo Irn)
Monarchie stt, jeho nejvym pedstavitelem je monarcha. Monarchie me bt :
absolutn
konstitun
Republika - v ele sttu je zvolen pedstavitel
Dikttorsk reim

c) podle struktury:
1.
2.

Jednotn (tzv. UNITRN STT) stt m jedno dc centrum.

Sloen stt je svazkem dvou nebo vce sttnch celk
- Federace pevn svazek sttu. lensk stty federace nevystupuj v mezinrodnch vztazch
samostatn. M jednotnou mnu, armdu, zahranin politiku(p. SRN, vcarsko)
Konfederace voln svazek stt. Kad stt je samostatnm subjektem mezinrodnho prva. stednm orgnm
konfederace je ponechno jen tolik pravomoc, kolik je povaovno za eln
HISTORICK FORMY STTU:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

primitivn systmy
ddin impria
koovn
mstsk stty
federln stty
centralizovan demokratick e
modern politick systmy

3. Politick moc
Moc = schopnost jedince i skupiny prosadit sv zjmy i pes odpor druhch, urovat chovn jinch.
Politick moc = schopnost ovlivovat jednn, chovn, innost spolenosti, socil. skupin i jednotlivc tak,
aby se chovali jinak, ne by se chovali dobrovoln. (podle Nole)
-

je spojena s autoritou, ideologi (ideologie ospravedluje vldnouc sly a moc, je lidmi pijmna jako
legitimn (to neznamen, e je legln), ale znamen to, jako oprvnn, take je nm pirozenou autoritou a
nepotebuje nsil

uplatuje se skrze politick apart (= vldn instituce)

zdroje polit. moci (podle Nole) : 1. prvo

2. autorita
3. nsil

Sttn moc : je zvltnm druhem veejn moci (jedn se o moc : vkonn, zkonodrn, soudn)
- tuto moc vak ve stt nevykonv spolenost jako celek, ale zvltn, od spolenosti oddlen instituce
STTN MECHANISMUS ten se skld z rznch sloek s rznm postavenm a je vnitn hierarchicky
uspodn.
- Sloky sttnho mechanismu, kter maj mocensk atributy, se nazvaj STTN ORGNY = jsou to sloky,
kter maj pravomoc dvat zvazn pokyny jinm sttnm orgnm, organizacm, prvn. i fyzic. osobm.

4. Politick systm
-

zahrnuje vechny aktivity, kter souvis s vykonvnm politiky

je tvoen souborem instituc, kter zprostedkovvaj vzjemn vztah mezi lidmi a vldou: p. volby,
politick strany a hnut, zjmov organizace, sttn orgny, masov mdia

Nol definoval takto : Obecn souhrn vztah, kter se vytvoily v oblasti politiky mezi stt. orgny, politic.
organizacemi a dalmi polit. institucemi.
Obecn akceptovateln definice nen.
Jin definice : Za politick systm meme povaovat soubor instituc, vztah, norem, postoj, hodnot a vzorc
chovn, jimi se uskuteuje politick moc.
Struktura - V rmci politickho systmu tak meme rozliovat 4 zkladn subsystmy :
1.
subsystm institucionln (je pedstavovan sttem, pol. stranami, hnutmi a
zjmovmi organizacemi)
2.
subsystm komunikan
3.
subsystm normativn (zahrnuje vechny normy, kter reguluj vztahy existujc
v rmci polit. systmu. Jedn se nejen o normy prvn, ale i morln, nboensk, politick)
4.
subsystm politick kultury (souhrn vech nzor, postoj a hodnot v dan
spolenosti, kter jsou vznamn pro existujc polit. instituce, procesy a obsahy)
Funkce:
- urovn cl a kol spolenosti
- mobilizace spoleenskch zdroj
- integrace spolenosti
- dosahovn celospoleenskho konsensu (legitimity polit. moci)
G. Almond rozliuje funkce na vstupn a vstupn
A. vstupn (politick) 1. podpora akceptace polit. instituc a polit. kultury
2. politick socializace a zapojovn
3. artikulace zjm
4. kumulace zjm
5. polit. komunikace
B. vstupn 1. tvorba pravidel (zkonodrn funkce)
2. aplikace pravidel (vkonn a sprvn funkce)

3. zajiovn pravidel (soudn funkce)

5. stavy
STAVA : nejvy (zkladn) zkon sttu, soubor prvnch norem
stava je povaovna za zkon zkladn, protoe m nejvy prvn slu. Ostatn prvn normy s n musej bt
v souladu, tzn. e ji nesmj odporovat. stava by mla zabezpeit sociln smr a vvoj, chrnit individuln prva a
ochraovat tradici, sttnost a svbytnost.
Dl se na psan a nepsan. stavou psanou je dokument, kter m speciln uzkonn (schvlen). Za stavu
nepsanou je povaovna takov, kter se vyvinula na zklad zvyku. Dle meme stavy rozdlit na flexibiln
(prun) a rigidn (tuh). Ke zmn flexibiln stavy posta pouh zkon, zatmco zmna rigidn stavy vyaduje
zkon stavn souhlas stavn vtiny len parlamentu.
Jdrem kad demokratick stavy je princip oddlen moc, princip brzd a rovnovh a s nimi spojen zpsob
jmenovn a volby nejvych sttnch ednk.
stava stanovuje (u demokr. stt) :
1.
2.
3.
4.

TYP STTU (republika, monarchie,unitrn, federace)

NEJVY ORGNY STTN MOCI A SPRVY v stav se uzkouje vytven tchto
orgn (hlasovn, jmenovn..), jejich sloen, pravomoce, vzjemn vztahy
ROZDLEN STTN MOCI: kterou podle evr. Demokr. tradice tvo zpravidla 3 sloky
(zkonod., vkon., soud.)
ZKLAD. PRVA a SVOBODY OBAN

- je pijmna dvojm zpsobem : 1. zkonodrnm sborem (parlamentem)

2. plebiscitem (referendem)
dl se na:
A. RIGIDN tzv. TUH pro zmnu je poteba stavn vtina (u ns: 3/5 VECH poslanc a 3/5 PTOMNCH
sentor
B. FLEXIBILN tzv. PRUN
Tak na:
A. PSAN jedn se o stavu, kter byla schvlena najednou a pedstavuje jeden celistv dokument (USA)
B. NEPSAN tvo ji zpravidla vce dokument a ada stavnch zvyklost a precedent (p. VB, Izrael, Zland)
Pojem STAVNOST = princip ochrany, respektovn stavy.
- Spov v tom, e zklad. principy demokr. sttu jsou nemnn!!!
- Ochranu stavy zabezpeuje STAVN SOUD sdl v Brn (Jotova 8), u ns od r. 1990

6. stavy u ns od r. 1918 do r 1992

V eskch zemch platily stavy dubnov (1848), beznov (1849), norov (1861), podstatn doplnn prosincovou
(1867); v s. stt Prozatmn stava (1918), stavn listina SR (1920), stava 9. kvtna (1948), stava SSR
(1960); v R stava R (1993).
Rozliujeme ti zkladn etapy naeho stavnho vvoje v rmci habsbursk monarchie (1848 1918), v rmci
eskoslovenska (1918 1992) a v rmci R od roku 1993.
-

1907 uzkonno veobecn a rovn volebn prvo pouze mui

1918 volebn prvo i eny; prozatmn stava RS prohleno sesazen Habsburk, uzkonn innosti
revolunho nrodnho shromdn, vldu a prezidenta
29. 2. 1920 norov stava ( =stavn listina RS)- podle fr. Vzoru (formln platila a do r. 1948)
- uzkonn nrodnho shromdn 2 komory: 1. poslan. snmovna 21 let - akt. vol. prvo
30 let pasiv. vol. pr.
2. sent 26 let aktiv. vol. prvo
45 let pasiv. vol. pr.
hlavou sttu prezident, volen na 7let (TGM 4x po sob)
zrueny vechny lechtick vsady
1938 zkon o autonomii Slovenska --- esko-Slovensk republika
bezen 1939 Protektort echy a Morava + Slovensk republika

1946 meznkem volby do nrodnho shromdn vtzstv KS

1948 politick pevrat komunist si vynutily demisi Benee
9.5. 1948 stava eskoslov. Republiky ( = stava 9. kvtna = Lidov demokratick stava zklad
k totalitnmu systmu, inspirace v SSSR - likvidace soukromho vlastnictv, vytvoeny podmnky pro
vytvoen jedin siln politick strany
1960 stava eskoslov. Socialistick republiky ( = Socialistick stava (prezident Novotn-tzv.
Novotnho stava) zmna nzvu na SSR, upevnn sttn centralismus, zakotvena vedouc loha KS,
sttn vlastnictv, sttn ideologie marxismus a leninismus; volby- voleny mohly bt pouze 4strany (KS
hlavn stranou)
27. 10. 1968 oslavy 50.letho vro vzniku SR pijat stavn zkon o eskoslovensk federaci
od 1.1.1969 stt u nebyl unitrn, ale federativn (federativn SSR) : 2 republiky nejvym zkonod.
orgnem se stalo Federln shromdn 2 komory snmovna lidu (200 zstupc) + snmovna nrod
(150 poslanc pl na pl)
kad republika mla pak svou Nrodn radu (= zkonod. orgn)
zkaz majorizace = a S se nemohli navzjem pehlasovat
listopad 1989 vrazn zmny, rozpadnut totalitnho systmu
od bezna do dubna 1990 nzev esko-slovensk federativn republika
od konce dubna 1990 esk a Slovensk Federativn Republika (SFR)
stle Federln shromdn: 1. Snmovna lidu (z 200 poslanc od r. 1990 jen 150)
2. Snmovna nrod (150 poslanc pl na pl)
1.9.1992 schvlena stava Slovensk republiky
25.11. 1992 - stavn zkon o zniku SFR --- od 1.1.1993
16.12.1992 schvlena podoba dnen stavy (= stava esk republiky)

Presidenti:
T.G. Masaryk (1918-1934) 1935 odstoupil pro nemoc
E. Bene (1935-38), (1945-48)
E. Hcha (1938-45)
K. Gottwald (1948-53)
A. Zpotock (1953-57)
A. Novotn (1957 68)
L. Svoboda (1968-75)
G. Husk (1975-89)
V. Havel (1989-92), (1993-2003)
V. Klaus (2003-)

7. stava esk republiky. stavn podek R (stavn zkon o hranicch, o bezpenosti R, o referendu ke
vstupu do EU)
stavn podek esk republiky tvo: 1. stava esk republiky
2. Listina zkladnch prv a svobod
3. stavn zkony
1. STAVA R
-

schvlena 16. 12. 1992 eskou nrodn radou, innosti nabyla v den vzniku nov republiky 1.1. 1993
preambule = vodn prohlen oban R, ve kterm se oban R hls k tradicm demokracie a esk sttnosti
je sloena z 8 hlav, kter tvo 113 lnk : 1. zkladn ustanoven, 2. moc zkonodrn, 3. moc vkonn, 4. moc
soudn, 5. nejvy kontroln ad, 6. esk nrodn banka, 7. zemn samosprva, 8. zvren ustanoven

HLAVA 1 (Zkladn ustanoven):

- esk republika je svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt
- Lid je zdrojem veker sttn moci
- stavn zkon me stanovit, kdy lid vykonv sttn moc pmo
- Soust stavnho podku R je LISTINA ZKLADNCH PRV A SVOBOD
- stava me bt doplovna i mnna pouze stavnmi zkony
- Vyhlen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch maj pednost ped zkonem
- zem R tvo nedln celek, jeho sttn hranice mohou bt mnny jen stavnm zkonem

Nikdo neme bt proti sv vli zbaven sttnho obanstv

Hlavnm mstem R je Praha
Sttn symboly = velk a mal sttn znak, sttn barvy, sttn vlajka, vlajka prezidenta republiky, sttn pee a
sttn hymna

Sttn symboly (zakotveny v stav lnek 14)

- Sttn vlajka
- Velk sttn znak (v 1 a 4 esk lev, v 2poli moravsk orlice, ve 3 slezsk)
- Mal sttn znak (erven tt, lev stbrn se zlatou korunkou a zlatou zbroj drpy a jazyk)
- Sttn barvy- erven, modr, bl
- Vlajka prezidenta republiky (bl s okrajem, kter se skld z plamnk blch, ervench a modrch,
uprosted blho pole je velk sttn znak, pod nm je bl npis pravda vtz na erven stuze,
podloen lutmi lipovmi ratolestmi)
- Sttn pee (velk sttn znak podloen lipovmi ratolestmi po stranch, kolem nho je opis esk
republika)
- esk sttn hymna hudba kroup, slova Tyl
Neoficiln symbol esk korunovan klenoty Svatovclavsk koruna (1346), krlovsk jablko a ezlo ze 16.stol.
HLAVA 2 (Moc zkonodrn)
- Zkonodrn moc nle Parlamentu, ten je tvoen dvma komorami : Poslaneck snmovna + Sent
- PS - 200 poslanc, kte jsou voleni na dobu 4 let pomrnm volebnm systmem (pasivn volebn prvo - 21 let)
- Skld se z pedsednictva (pedseda, 4 mstopedsedov, 3 lenov pedsednictva, 11 pedsed vbor) a
z vbor (rozpotov, vzdln a kultury, hospodsk, zahrani, zemdlstv,)
- S - 81 sentor, kte jsou voleni na dobu 6 let - kad 2 roky se vol tetina sentor
- Pasivn volebn prvo - 40 let, podle zsad vtinovho systmu
- Nikdo neme bt souasn lenem obou komor Parlamentu
- S funkc poslance nebo sentora je nesluiteln vkon adu prezidenta republiky, funkce soudce a dal funkce,
kter stanov zkon
- Mandt poslance nebo sentora zanik:
a) odepenm slibu nebo sloenm slibu s vhradou
b) uplynutm volebnho obdob
c) vzdnm se mandtu
d) ztrtou volitelnosti
e) u poslanc rozputnm Poslaneck snmovny
f) vznikem nesluitelnosti funkc podle l. 22.
- Poslanci a sentoi vykonvaj svj mandt osobn v souladu se svm slibem a nejsou pitom vzni dnmi
pkazy
- Nelze je postihnout pro hlasovn v PS nebo v S
- Za pestupky poslanec nebo sentor podlh jen disciplinrn pravomoci komory, jejm je lenem, pokud zkon
nestanov jinak
- Poslance ani sentora nelze trestn sthat bez souhlasu komory, jejm je lenem, odepe-li komora souhlas, je
trestn sthn navdy vyloueno
- Maj prvo odept svdectv o skutenostech, kter se dozvdl v souvislosti s vkonem svho mandtu, a to i
pot, kdy pestal bt poslancem nebo sentorem
- Pro vyeten vci veejnho zjmu me PS zdit vyetovac komisi, navrhne-li to nejmn ptina poslanc
- Poslanec nebo sentor, kter je lenem vldy, neme bt pedsedou i mstopedsedou PS nebo S ani lenem
parlamentnch vbor, vyetovac komise nebo komis
- Dojde-li k rozputn PS, pslu S pijmat zkonn opaten ve vcech, kter nesnesou odkladu a vyadovaly by
jinak pijet zkona
- S nepslu pijmat zkonn opaten ve vcech stavy, sttnho rozpotu, sttnho zvrenho tu, volebnho
zkona a mezinrodnch smluv
- Zkonn opaten me Sentu navrhnout jen vlda
- Zkonn opaten S podepisuje pedseda S, prezident a pedseda vldy
- Zasedn komor jsou stl, zasedn PS svolv prezident republiky tak, aby bylo zahjeno nejpozdji tict den
po dni voleb
- Zasedn komory me bt usnesenm perueno, celkov doba, po kterou me bt zasedn perueno, nesm
pekroit sto dvacet dn v roce
- PS me rozpustit prezident, jestlie:
a) PS nevyslovila dvru nov jmenovan vld, jej pedseda byl prezidentem republiky jmenovn na nvrh
pedsedy PS
b) PS se neusnese do 3 msc o vldnm nvrhu zkona, s jeho projednnm spojila vlda otzku dvry
c) Zasedn PS bylo perueno po dobu del, ne je ppustn

d) PS nebylo po dobu del 3 msc zpsobil se usnet, akoliv nebylo jej zasedn perueno a akoliv byla v t
dob opakovan svolna ke schzi
- PS nelze rozpustit 3 msce ped skonenm jejho volebnho obdob
- Schze komor jsou veejn
- len vldy m prvo astnit se schz obou komor, jejich vbor a komis
- Komory jsou zpsobil se usnet za ptomnosti alespo jedn tetiny svch len
- K pijet usnesen komory je teba souhlasu nadpolovin vtiny ptomnch poslanc nebo sentor, nestanovli stava jinak
- K pijet usnesen o vyhlen vlenho stavu a k pijet usnesen o souhlasu s pobytem cizch vojsk na zem
R je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech sentor a poslanc
- K pijet stavnho zkona a ke schvlen mezinrodn smlouvy je teba souhlasu tptinov vtiny vech
poslanc a sentor
- Nvrh zkona me podat:
a) poslanec
b) skupina poslanc
c) Sent
d) Vlda
e) Zastupitelstvo vyho zemnho samosprvnho celku
- Nvrh zkona o sttnm rozpotu a nvrh sttnho zvrenho tu podv vlda
- Parlament me rozhodnout o vyhlen vlenho stavu, je-li R napadena nebo je-li teba plnit mezinrodn
smluvn zvazky o spolen obran proti napaden
- Vyslat ozbrojen sly mimo zem R lze jen se souhlasem obou komor
- Nevyjd-li se vlda do ticeti dn od doby, kdy j byl nvrh zkona doruen, plat, e se vyjdila kladn
- Jestlie S nvrh zkona zamtne, hlasuje o nm PS znovu (nvrh je pijat, jestlie je schvlen nadpolovin
vtinou vech poslanc
- Mezinrodn smlouvy, vyadujc souhlas P, schvaluje P obdobn jako nvrhy zkon
- Prezident m prvo vrtit pijat zkon s vjimkou zkona stavnho, s odvodnnm do patncti dn ode dne,
kdy mu byl postoupen
- Pijat zkony podepisuje pedseda PS, prezident a pedseda vldy
DE JURE = byl schvlen; DE FACTO = vyel v platnost
HLAVA 3 (Moc vkonn)
Prezident republiky
- Prezident je hlavou sttu
- Je volen Parlamentem na spolen schzi obou komor
- Nen z vkonu sv funkce odpovdn
- Volebn obdob trv pt let a zan dnem sloen slibu
- Volba se kon v poslednch ticeti dnech volebnho obdob adujcho prezidenta
- PR me bt zvolen oban, kter je voliteln do S
- Nikdo neme bt zvolen vce ne dvakrt za sebou
- Navrhovat kandidta je oprvnno nejmn 10 poslanc nebo sentor
- PR je zvolen kandidt, kter zskal nadpolovin vtinu hlas vech poslanc a sentor
- PR slo slib do rukou pedsedy PS na spolen schzi obou komor
- Odmtne-li prezident republiky sloit slib nebo slo-li slib s vhradou, hled se na nho, jako by nebyl zvolen
- Prezident republiky:
a) jmenuje a odvolv pedsedu a dal leny vldy a pijm jejich demisi, odvolv vldu a pijm jej demisi
b) svolv zasedn PS
c) rozpout PS
d) povuje vldu, jej demisi pijal nebo kterou odvolal, vykonvnm jejch funkc prozatmn a do jmenovn
nov vldy
e) jmenuje soudce stavnho soudu, jeho pedsedu a mstopedsedy
f) jmenuje ze soudc pedsedu a mstopedsedy Nejvyho soudu
g) odpout a zmruje tresty uloen soudem, naizuje, aby se trestn zen nezahajovalo, a bylo-li zahjeno, aby se
v nm nepokraovalo, a zahlazuje odsouzen
h) m prvo vrtit P pijat zkon s vjimkou zkona stavnho
i) podepisuje zkony
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyho kontrolnho adu
k) jmenuje leny Bankovn rady esk nrodn banky
- Prezident republiky dle:
a) zastupuje stt navenek
b) sjednv a ratifikuje mezinrodn smlouvy

c)
d)
e)
f)
g)
h)
-

je vrchnm velitelem ozbrojench sil

vyhlauje volby do PS a do S
jmenuje a povyuje generly
propjuje a udluje sttn vyznamenn
jmenuje soudce
m prvo udlovat amnestii
Rozhodnut prezidenta republiky vyaduje ke sv platnosti spolupodpis pedsedy vldy nebo jm povenho
lena vldy
PR me bt sthn pouze pro velezradu, a to ped stavnm soudem na zklad aloby S, trestem me bt
ztrta prezidentskho adu

Vlda
- Je vrcholnm orgnem vkonn moci
- Skld se z pedsedy vldy, mstopedsed a ministr
- Je odpovdna PS
- Vlda pedstoup do ticeti dn po svm jmenovn ped PS a pod ji o vysloven dvry
- len vldy skld slib do rukou prezidenta republiky
- len vldy nesm vykonvat innosti, jejich povaha odporuje vkonu jeho funkce
- Nvrh na vysloven nedvry vld projedn PS, jen je-li podn psemn nejmn padesti poslanci, k pijet
nvrhu je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech poslanc
- PR odvolv lena vldy, jestlie to navrhne pedseda vldy
- Vlda rozhoduje ve sboru
- K pijet usnesen vldy je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech jejch len
HLAVA 4 (Moc soudn)
- Soudn moc vykonvaj jmnem republiky nezvisl soudy
- Soudci jsou pi vkonu sv funkce nezvisl, jejich nestrannost nesm nikdo ohroovat
- Soudce nelze proti jeho vli odvolat nebo peloit k jinmu soudu (vjimky vyplvajc zejmna z krn
odpovdnosti stanov zkon)
- Funkce soudce nen sluiteln s funkc prezidenta, lena P ani s jakoukoli funkc ve veejn sprv, zkon
stanov, se ktermi dalmi innostmi je vkon soudcovsk funkce nesluiteln
stavn soud
- Skld se z 15 soudc, kte jsou jmenovni na dobu deseti let
- Soudcem stavnho soudu me bt jmenovn bezhonn oban, kter je voliteln do S, m vysokokolsk
prvnick vzdln a byl nejmn deset let inn v prvnickm povoln
- Slib skld do rukou prezidenta
- Soudce stavnho soudu nelze trestn sthat bez souhlasu S
- Zkon stanov, kdo a za jakch podmnek je oprvnn podat nvrh na zahjen zen a dal pravidla o zen ped
stavnm soudem
Soudy
- Rozhoduj o vin a trestu za trestn iny
- Soustavu soud tvo : Nejvy soud, nejvy sprvn soud, vrchn, krajsk a okresn soudy
- Zkon stanov ppady, kdy soudci rozhoduj v sentu a jak je jeho sloen, v ostatnch ppadech rozhoduj jako
samosoudci
HLAVA 5 (Nejvy kontroln ad)
- Je to nezvisl orgn
- Vykonv kontrolu hospodaen se sttnm majetkem a plnn sttnho rozpotu
- Prezidenta a viceprezidenta NK jmenuje prezident republiky na nvrh PS
HLAVA 6 (esk nrodn banka)
- Je stedn bankou sttu
- Hlavnm clem jej innosti je pe o stabilitu mny
HLAVA 7 (zemn samosprva)
- R se len na obce, kter jsou zkladnmi zemnmi samosprvnmi celky
- Vymi zemnmi samosprvnmi celky jsou zem nebo kraje
- Vytvoit nebo zruit zemn samosprvn celek lze jen stavnm zkonem
- Obec je samostatn spravovna zastupitelstvem

zemn samosprvn celky jsou veejnoprvnmi korporacemi, kter mohou mt vlastn majetek a hospoda
podle vlastnho rozpotu
Funkn obdob zastupitelstva je 4 roky

Obec:
- Samosprvn celek, kter jedn svm jmnem a na vlastn odpovdnost
- Mus mt jmno, m svj majetek, finann zdroje a vlastn rozpoet
- Me mt svj znak, prapor
- Je iva z podnikatelsk innosti obce (dan), z majetku obce (lesy), z mstnch dan a poplatk (dm, pes), sttn
dotace, dary,
HLAVA 8 (Pechodn a zvren ustanoven)
- Tato stava je platn od 1. 1. 1993
- Touto stavou se ru dote platn stavy
- Mus ji podepsat pedseda Parlamentu a pedseda vldy
2. Listina zklad. prv a svobod : 6 hlav, kter tvo 44 lnk
Listina zkladnch prv a svobod, kter byla uinna soust stavnho podku esk republiky,
vymezuje a uruje vchoz obecn principy, na nich jsou lidsk prva a svobody zaloeny - lid jsou rovn v
dstojnosti i v prvech, svobodn; lidsk prva jsou nezadateln, nezciziteln, nepromliteln a nezruiteln; kad
m prvo rozhodovat se svobodn,
definuje zkladn lidsk prva a svobody (to jest zpsobilost mt prva, prvo na ivot, nedotknutelnost osoby a
osobn svobody, zkaz nucench prac nebo slueb, prvo na lidskou dstojnost a est, prvo na soukrom, prvo
vlastnit majetek a svobodn jm nakldat, nedotknutelnost obydl, listovn tajemstv, svoboda pohybu a pobytu,
svoboda mylen, svdom a vyznn),
definuje politick prva (to jest svobodu projevu a prvo na informace, petin prvo, prvo pokojnho
shromaovn, prvo sdruovn, prvo podlet se na sprv vc veejnch, zkonnou pravu vech politickch
prv a svobod, prvo na odpor proti bezprv),
definuje prva nrodnostnch a etnickch menin,
definuje hospodsk, sociln a kulturn prva (to jest zejmna svobodu volby povoln, svobodu sdruovn na
ochranu hospodskch a socilnch zjm, prvo na spravedlivou odmnu, prvo na ochranu zdrav, prvo na
vzdln, prva k vsledkm tvr duevn innosti, prvo na pzniv ivotn prosted a etrnost ke kulturnmu
bohatstv),
definuje prva na soudn a jinou prvn ochranu.
3. stavn zkony
- jsou prvn pedpisy nejvy prvn sly, kter maj pednost ped bnm zkonem i ped podzkonnm
prvnm pedpisem vyhlkou, nazenm. Upravuj nejdleitj otzky prvnho du, zkladn (stavn) prva,
zmny stavy apod. stavn zkony tvo stavn d (stavn podek) esk republiky.
- stavnm zkonem je i stava a mla by jm bt i Listina zkladnch prv a svobod.
STAVN ZKON o bezpenosti esk republiky
- je ze dne 22. dubna 1998
Parlament se usnesl na tomto stavnm zkon esk republiky:
ZKLADN USTANOVEN
l.1
Zajitn svrchovanosti a zemn celistvosti esk republiky, ochrana jejch demokratickch zklad a ochrana
ivot, zdrav a majetkovch hodnot je zkladn povinnost sttu.
l.2
(1) Je-li bezprostedn ohroena svrchovanost, zemn celistvost, demokratick zklady esk republiky nebo ve
znanm rozsahu vnitn podek a bezpenost, ivoty a zdrav, majetkov hodnoty nebo ivotn prosted anebo je-li
teba plnit mezinrodn zvazky o spolen obran, me se vyhlsit podle intenzity, zemnho rozsahu a charakteru
situace nouzov stav, stav ohroen sttu nebo vlen stav.
(2) Nouzov stav a stav ohroen sttu se vyhlauje pro omezen nebo pro cel zem sttu, vlen stav se vyhlauje
pro cel zem sttu.
l.3

(1) Bezpenost esk republiky zajiuj ozbrojen sly, ozbrojen bezpenostn sbory, zchrann sbory a havarijn
sluby.
NOUZOV STAV
l.5
(1) Vlda me vyhlsit nouzov stav v ppad ivelnch pohrom, ekologickch nebo prmyslovch havri, nehod
nebo jinho nebezpe, kter ve znanm rozsahu ohrouj ivoty, zdrav nebo majetkov hodnoty anebo vnitn
podek a bezpenost.
(1) Nouzov stav se me vyhlsit jen s uvedenm dvod na uritou dobu a pro urit zem. Souasn s vyhlenm
nouzovho stavu mus vlda vymezit, kter prva stanoven ve zvltnm zkon a v jakm rozsahu se v souladu s
Listinou zkladnch prv a svobod omezuj a kter povinnosti a v jakm rozsahu se ukldaj. Podrobnosti stanov
zkon.
(2) Nouzov stav se me vyhlsit nejdle na dobu 30 dn.
Uveden doba se me prodlouit jen po pedchozm souhlasu Poslaneck snmovny.
STAV OHROEN STTU
l.7
(1) Parlament me na nvrh vldy vyhlsit stav ohroen sttu, je-li bezprostedn ohroena svrchovanost sttu nebo
zemn celistvost sttu anebo jeho demokratick zklady.
(2) K pijet usnesen o vyhlen stavu ohroen sttu je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech poslanc a
souhlasu nadpolovin vtiny vech sentor.
ZKRCEN JEDNN O NVRZCH ZKON
l.8
(1) Po dobu stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu me vlda poadovat, aby Parlament projednal vldn nvrh
zkona ve zkrcenm jednn. Od jeho podn a Sent do 24 hodin od jeho postoupen Poslaneckou snmovnou.
Jestlie se Sent v tto lht nevyjd, plat, e je nvrh zkona pijat.
(3) Po dobu stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu prezident republiky nem prvo vracet zkon pijat ve
zkrcenm jednn.
(4) Ve zkrcenm jednn neme vlda pedloit nvrh stavnho zkona.
BEZPENOSTN RADA STTU
l.9
(1) Bezpenostn radu sttu tvo pedseda vldy a dal lenov vldy podle rozhodnut vldy.
(2) Bezpenostn rada sttu v rozsahu poven, kter stanovila vlda, pipravuje vld nvrhy opaten k zajiovn
bezpenosti esk republiky.
(3) Prezident republiky m prvo astnit se schz Bezpenostn rady sttu, vyadovat od n a jejch len zprvy a
projednvat s n nebo s jejmi leny otzky, kter pat do jejich psobnosti.
SPOLEN USTANOVEN
l.11
V dob, kdy je Poslaneck snmovna rozputna, pslu Sentu
a) rozhodnout o prodlouen nebo o zruen nouzovho stavu, o vyhlen stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu
a o asti esk republiky v obrannch systmech mezinrodn organizace, j je esk republika lenem,
b) vyslovit souhlas s vyslnm ozbrojench sil esk republiky mimo zem esk republiky a s pobytem
ozbrojench sil jinch stt na zem esk republiky, nejsou-li takov rozhodnut vyhrazena vld.
l.12
Rozhodnut o nouzovm stavu, o stavu ohroen sttu nebo vlenm stavu se zveejuj v hromadnch sdlovacch
prostedcch a vyhlauj se stejn jako zkon. innosti nabvaj okamikem, kter se v rozhodnut stanov.

8. Legislativa. Vvoj legislativy u ns od r. 1918

viz. str. 11 Moc zkonodrn
PARLAMENT : stednm orgnem kadho demokrat. stavnho systmu
Slovo parlament z franc. slova parler = mluvit, hovoit.
Synonymem slova parlament je slovo legislatura.
Slovo legislativa znamen jeho moc, tedy moc zkonodrn.

10

Funkce parlamentu:
A. Reprezentativn parlament je zastupitelskm sborem
B. Ustavujc jeho prostednictvm jsou ustavovny dal stavn orgny (nap. v R Parlament vol
prezidenta republiky, Poslaneck snmovna vyjaduje dvru vld, Sent vyjaduje souhlas se
jmenovnm soudc stavnho soudu.)
C. Kontroln viz. otzka . 10
D. Zkonodrn - proces ppravy, projednvn a schvalovn zkon.
E. Autonomn Parlament si spravuje sv zleitosti samostatn. (tzn. M svou rozpotovou kapitolu,
svj administrativn apart, stanovuje pravidla svho jednn, vol sv funkcione, stanovuje
program svho jednn, rozhoduj o vydn svho lena k trestnmu sthn)
Struktura parlamentu :
1.
2.

Jednokomorov = unikamerln
Dvoukomorov = bikamerln (u ns byl sent vytvoen a na podzim r. 1996 !!!!)

Vvoj legislativy u ns od r. 1918

A.

B.
C.

D.
E.
F.

G.
H.

I.

r. 1918 : Nrodn vbor eskoslovensk /NV/ - orgnem esk politiky na konci 1. sv.v.,
vznikl v ervenci 1918. Jeho kolem bylo pprava na pevzet moci a vypracovn zkladnch
zkon. Jeho sloen odpovdalo vsledkm voleb do sk rady z r. 1911 : eskosloven. soc.
dem. str. dlnick, esk str. agrrn, sttoprvn demokr., nrodn sociln, katolick strany,
es. str. pokrokov. Pedsedou byl Karel Kram. Pedstavitel NV vyhlsili 28. 10. 1918
samostatnost a vydali prvn zkony nap. zruen lechtic. titul a 8 hod. pracov. dobu.
11/1918-1920 :Revolun Nrodn shromdn Rep. eskoslov. - 1. slavnostn zasedn
v neptomnosti TGM, jmenovalo 1. vldu v ele s Kramem (min. zahran.Bene,min. financ
Ran, m. vojenstv tefnik) innost byla ukonena volbami r. 1920.
1920 1939 : Nrod. shrom. Repub. eskosl. /NS RS/ - nejvy zkonodrn orgn 1.
republiky. PS 300 len na 6 let, aktivn VP 21 let, pasiv. VP 30 let. SENT 150 len na 8
let, akt.VP 26 let, pas.VP. 45let. Do obou komor pomrn zastoupen, omezujc klauzule
nebyla. Voleb se astnilo vdy aspo 20 stran, NS tvoilo vdy 14 17 stran. Po Mnichovu se
poet mandt snil na 202 poslanc a 103 sentor, tedy celkem z 450 na 305 len. V beznu
1939 prezident Hcha NS rozpustil!!!
1945 1946 : Prozatmn Nrodn shromdn RS jednokomorov, sent nebyl obnoven,
300 len. Fungovalo do voleb v kvtnu 1946.
1946 1948 : stavodrn Nrod. shromdn RS fungovalo do pijet stavy 9. kvtna
48,
1948 1960 : Nrodn shromdn SR - znovu jednokomorov parlament 300 len na 6
let, akt. VP 18 let, pas. VP 21 let. Sem se poprv nekandidovalo za politick strany, ale volila se
jednotn kandidtka Nrodn fronty, pro kterou hlasovalo 89,2 % voli, alternativou byl bl
lstek, znamenajc nesouhlas s celou NF. Vedle toho fungovala i Slovensk nrodn rada 100
len na 6 let, akt.VP 18 let, pas.VP 21 let. Toto Nrod. shromdn pijalo v r. 1960 stavu
eskoslov. Socialist. Rep. (Novotnho stavu)- zmna nzvu sttu (SSR) i NS.
1960 1968 : NS 300 len na 4 roky, akt.VP 18 let, pas.VP 21 let. Slovensk NR 150
len na 4 roky, akt. VP18 let, pas. VP 21 let. Dne 27. 10. 1968 pijalo NS SSR stavn zkon
o s. federalizaci!!!!! Vznikl tak nov parlament
od r. 1969 : Federln shromdn SSR - od bezna do dubna r. 1990 FS eskoslov.
federativn rep., od dubna 1990 do konce r. 1992 FS esk a Slovensk Federativn rep.
FS dvoukomorov : 1. SNMOVNA LIDU v letech 1969-1971 mla 300 len na 4 roky,
v letech 1971-1990 pak 200 len na 5 let, od r. 1990 jen 150 len a na 2 roky, od 1992 na 4
roky. Po celou dobu akt.VP 18 let, pas.VP 21 let. Voleni na jednotn kandidtce NF, od r. 1990
pomrnm zastoupenm.
2. SNMOVNA NROD 150 poslanc, 75 voleno v SR a 75
voleno v SSR. Ve ostatn jako u Snmovny lidu. Vedle FS fungovala i ESK NRODN
RADA a SLOVENSK NRODN RADA. (NR mla 200 len a SNR 150 len)
od 1. 1. 1993 : Parlament esk republiky Poslaneck snmovna (200 len na 4 roky, akt.VP
18 let, pas.VP 21 let) a od r.1996 i Sent (81 len na 6 let, akt.VP 18 let, pas.VP 40 let)

11

Nzev sttu : !!!!!!

1918 1938 Republika eskoslovensk /eskoslovensk republika/
1938 1939 Republika esko Slovensk
1939 1945 doba nesvobody Protektort echy a Morava a Slovensk tt
1945 1960 Republika eskoslovensk /eskoslovensk rep./
1960 1990 eskoslovensk socialistick republika /SSR/
1990 /bezen duben/ - eskoslov. federativn republika /SFR/
od 4/1990 do prosince 1992 esk a Slovensk. Federativn rep. /SFR/
1993 esk rep.

9. Exekutiva (podstata, posln,)

Exekutiva = vkonn orgny a jsou to vechny orgny krom zkonodrnch a soudnch. Tyto orgny se tak
nazvaj exekutivn, sprvn i administrativn a ve svch rukch maj vkonnou neboli exekutivn moc.
Exekutivu tvo : 1. VLDA
2. HLAVA STTU viz. ot. . 7, str. 13 a 14 !!!!!!
-

Hlavn koly exekutivy :

administrativn : zen administrativnho, sprvnho apartu, jeho prostednictvm je uskuteovan vldn
politika v jednotlivch sektorech (kolsk, sociln)
zahranin a diplomatick : d zahranin vci, sjednv mezinrodn smlouvy,
vojensk : hlavnm kolem je zen ozbrojench sil, organizace obrany
legislativn : mv zkonodrnou iniciativu, prvo vyjadovat se k nevldnm nvrhm zkon
soudn : udlovn milosti a vyhlaovn amnestie, jmenovn soudc
veejn aloby : sttn zastupitelstv, resp. prokuratura, zahajuje trestn sthn dvodn podezelch osob
z trestn innosti

HLAVA STTU : - orgn, kter stoj v ele sttu

- podle toho, zda je hlava sttu volena nebo zda je ddin, rozeznvme republiky a monarchie (v Evrop je
konstit. Monarchi nap. Belgie, Dnsko, Nizozem, Lucembursko, vdsko, VB
- volba hlavy sttu me bt pm (Francie, Bulharsko, Polsko, Rakousko,Rusko) nebo nepm (p. R)
VLDA : - je klasifikovna na zklad dvou kritri do dvou skupin : podle toho, zda jsou monistick nebo
dualistick a podle toho, zda jsou hierarchick i kolektivn. Na zklad tchto kritri se rozliuje KABINETN a
PREZIDENTSK systm.
Kabinet parlamentn: - ministi se pln astn rozhodovn a jsou zrove odpovdni za vkon rozhodnut
v jednotlivch sektorech
Kabinet prezidentsk : - je exekutiva hierarchick, nikoliv kolektivn. Ministi (asto se nazvaj sttn tajemnci)
jsou podzeni a odpovdni pouze prezidentovi. (p. USA)
Podle zpsobu kontroly vldy parlamentem se rozliuje exekutiva vzan nebo exek. voln:
1.
2.

Vzan je v parlamentnm systmu, kde existuje ada institucionalizovanch mechanism kontroly vldy
Voln je v prezidentskm systmu, kde mechanismy kontroly jsou spe neformln, protoe moc hlavy
sttu je legitimovan v pmch volbch stejn jako moc parlamentu.

10. Kontrola politick moci (institucionln parlament, neinstitucionln mdia,)

PARLAMENT : krom jinho (viz. ot. . 8) m i funkci kontroln
-

funkce kontroln se tk pedevm kontroly vldy a administrativy. Pokud jde o moc soudn, tak jedinou formou
kontroly, kterou vi n me parlament uplatovat, je prostednictvm vyjadovn souhlasu s personlnm
obsazenm soudnch orgn.

12

Parlament ( nap. v R) m tyto mechanismy kontroly vkonn moci :

1.
2.
3.
4.
5.

vyjaduje dvru vld

vyjaduje nedvru vld
interpelace tj. monost kadho poslance podat dotaz na pedsedu i leny vldy
citace tj. parlament nebo jeho orgn (vbor, komise) me k objasnn politiky uritho administrativ.
resortu apod., pozvat, resp. poadovat ast lena vldy nebo jeho zstupce
kontroluje finann hospodaen vldy zejmna prostednictvm sttnho rozpotu

MDIA
loha sdlovacch prostedk v politickm procesu:
- Jak mdia tak politika se vztahuj k veejnmu prostoru, ale in tak odlinm zpsobem.
Politika se sna veejn prostor dobt a vldnout nad nm.
Mdia jsou ve sv ideln form jednm z nejdleitjch nstroj, kterm se veejnost sna
politickou moc kontrolovat a hjit nezvislost veejnho prostoru. (viz. rzn investigativnurnalistick poady typu Na vlastn oi, Nadoraz, Ta nae povaha esk, dle rzn rubriky
v asopisech atp.)
- Politika m tedy tendenci pronikat i do mdi a podrobovat je politick moci. Politici jsou na mdich zvisl:
mdia jsou v modernch spolenostech hlavnm zdrojem informac o politice (jeden z hlavnch kontakt
obana s politickm dnm je mezi 19. a 20. hodinou v bloku zpravodajstv, ppadn se lze setkat
s televiznmi penosy z Parlamentu R, noviny otiskuj zjednoduen shrnut rznch politickch
jednn atd.)
mdia aktivn formuj obraz jednotlivch politik i politickch stran v och veejnosti. Veejnost
prostednictvm voleb rozhoduje o osudu jak konkrtnch politik, tak politickch stran!
(v pedvolebnm obdob lze sledovat zven vskyt uritch politik v televiznch diskusch, titulky
v novinch bvaj zmrn nepesn a vceznan)

11. Sttn sprva a samosprva

viz. otzka . 7
stava R rozliuje 2 stupn samosprvy:
1. OBCE = zklad.zemn samosprvn celky. Obecn samosprva funguje od listopadu 1990, kdy se konaly prvn
svobodn komunln volby.
2. KRAJE = vy zem. samospr. celky. Krajsk samosprva byla vytvoena na zklad stavnho zkona v prosinci
1997 a prvn volby do krajskch zastupitelstev se konaly v listopadu r. 2000.
- R m 14 kraj : Praha, Stedoesk, Budjovick, Plzesk, Karlovarsk, steck, Libereck,
Krlovehradeck, Pardubick, Jihlavsk, Brnnsk, Olomouck, Ostravsk, Zlnsk.
MSTO je obec, kter m alespo 3000 obyvatel.
-

k vykonvn vlastn psobnosti mohou obce i kraje vydvat obecn zvazn vyhlky a zizovat vlastn orgny
kraje maj navc prvo zkonodrn iniciativy, tj. prvo navrhovat parlamentu zkony

hlavnm orgnem samosprv. celku ZASTUPITELSTVO = orgn pmo volen lidem danho celku, volit
me kad oban R, kter tam m trval bydlit a aspo 18 let . Funkn obdob zastupitelstev je 4 roky.

vkonnm orgnem obce je RADA ta je volena a odvolvna zastupitelstvem

zastupitelstvo vol do ela rady STAROSTU ( ve statutrnch mstech PRIMTORA)

12. Politick strany, hnut a koalice

PS = organizovan a dobrovoln sdruen vtho potu osob snac se vzjemnou konkurenc ve volbch zskat
pol. moc, pevzt pol. odpovdnost a prosadit svoji pol. vli

13

Vyjaduj a prosazuj zkladn poteby a zjmy specifickch skupin v pluralitn spolenosti. Oban jim pidluj
sv hlasy, akt volby. Vol si sv zstupce, kte je reprezentuj v zkonodrnch sborech a na rovni vkonn moci.
Strany spojuj obanskou spolenost a mocenskou strukturu.

Charakteristika PS: vdom cl zskn pol. moci, usilovn o veejnou podporu skrze volby, prosazovn
spolench pol. pedstav (program, ideologie), dobrovolnost a otevenost lenstv.
-

organizan struktura: 1. vertikln - urena zemn sprvnm principem mstn, okresn, regionln, celosttn;
souvis s volebnm systmem (lenn na volebn zem) a s poetnost strany
2. horizontln - zaloena na zastupitelskch (delegti), vkonnch (pedseda, vbor,
pedstavenstvo), soudnch (rozhod instituce) a kontrolnch orgnech
(revizn komise).

Nensiln, ale pesvdovac postupy, lovk nen nucen mt stranickou pslunost, sdruuj se lid ochotn se vce
politicky angaovat, pipraveni zastvat vnitrostranick nebo stranou zskan parlament. i vldn funkce v rovin
komunln, regionln, celosttn.
-

financovn lensk pspvky, pspvky z platu poslanc pro svoji stranu, monost podnikn (Fr., It.,...),
pspvky od oban, soukromch instituc, firem, sttn financovn
funkce
1.

2.
3.

4.

artikulace a agregace zjm doba velkch ideologi skonila, strany se nemohou spolehnout na
nemnnou strukturu voli, mus do programu integrovat co nejir mnostv zjm a pokusit se
zaujmout stanovisko ke vem pol. problmm, max. zjmu a min. ideologie, zahrnout pokud mono
vechny problmy, urit, za kterou polit. skupinu strana mluv, a nerozmluje svj smysl
mobilizace voli pimt je k zaujet pol. postoje ve volbch, pomrn obtn, zatahuje do polit.
innosti
rekrutovn politik vbr a pprava politik je dleit na vech rovinch, vbr pedstavitel,
zkouen, jak psob na veejnost, dv prostor k rstu, pro vechny polit. roviny, nezvisl se
dostvaj tko ve, velk prostor pinej nadsttn funkce v EU, politikov z ad politickch
stran, ast nestrank je zanedbateln
vytven vldy i sprvy vypsn a realizace programu, navenek nejzetelnj, maj zsadn
vznam pro vslednou podobu pol.-administrativnho systmu, rozhodujc initel;

Klasifikace a vvojov typy stran

-

dlen stran na zklad 4 kritri

1.

sociln podpora:
a) zce zaloen strany 1 partikulrn zjem i stanovisko, orientace na 1 skupinu, ekolog., komun., kes.
b) iroce zaloen zjmy rznorodch sektor, republikni a demokrati v USA, CDU/CSU v Nm., irok
volisk zkladna, v zemch s vtinovm systmem maj anci zvtzit

2.

lensk zkladna:
a)
oteven vtinou iroce zaloen
b)
uzaven vtinou ideologick, organizan centralismus

3.

vbr kandidt: - iroce oteven zapojit ir okruh kandidt,

- uzaven zk kruh, viz komunist.

4.

stranick cle: revolun strany zskat nejen polit. moc, ale i prosadit jist druh svtonzorov vize, skrze vldu
zmnit zpsob ivota, polit. normy a instituce

Typologie stran
-

li se zpsobem organizace, ideovmi vchodisky, rozdly v potu len, stranickmi programy

podle polit. programu: liberl., socialist., ekolog., nacionalistick

podle preferovanho bodu: strana prosazuje, vldne podle uritho bodu, kter nen v programu strany, soc. vlda
realizuje pravicov program; hls se k pravici a vldne levicov

14

podle organizanho hlediska: masov x kdrov (vbrov, co nejvt aktivita, praktit organiztoi,
profesionln stranci, ostatn mezi sebe nepoutj, = volisk) mal poet stlch len a sousteuj se spe
na mobilizaci svch pvrenc pi volbch)

podle zpsobu organizace: centralizovan (hlavn soc. dem. a komunistick), decentralizovan s velkou vnit
spojitost (nm. CDU, jin kesansko-dem. strany), decentralizovan se slabou organizan spojitost

strany zjmov, tdn, svtonzorov, stedu, levice, pravice, konzervativn, pokrokov, elitnm masov,
kesansk, klerikln, nacionalistick, separatistick, legitimistick, revolun zle na zvolenm kritriu a
jeho praktick aplikaci,

nejuitenj bv rozdlen podle programovho zamen: konzervativn (spe kesansko-dem ), liberln,

sociln demokratick, ekologick, komunistick, nacionalistick (neofaistick)

Politick hnut = tak sdruuj lidi stejnho nzoru, majc stejn cle, ale tato hnut maj v podstat volnj strukturu
ne polit. strany.
Koalice = za elem zskn vce hlas spolu PS vytv Koalice : a) krtkodob, b) dlouhodob.

13. Volby, volebn systmy. + 14. Volebn systm R.

- Volby jsou jednou z nejdleitjch monost, jak se mohou oban aktivn astnit na politickm ivot.
- Volby jsou zpsob, jakm jsou vybrni lenov nkterch sttnch a jinch orgn, zejmna zastupitelskch sbor.
- Voli obecn je to oban, kter m prvo volit. V R oban star 18 let. Volii maj monost rozhodnout, kdo
bude vldnout a kdo bude v opozici.
- Historicky jsou volby nejvych pedstavitel politick moci znmy od pravku (volba nelnka kmene, pozdji
volba csae Svat e msk) V historii bylo volebn prvo omezeno jen na uritou st obyvatelstva, podle
stanovench kritri (spoleensk stav, majetek, placen dan) a bylo tedy privilegiem. Postupn bylo toto
privilegium roziovno na stle vt okruh voli, po prvn svtov vlce zskaly ve vtin zem volebn prvo
eny.
Volebn prvo:
1) soubor volebnch pedpis - objektivn volebn prvo
2) oprvnn oban volit (aktivn volebn prvo) a bt volen do zastupitelskch sbor (pasivn volebn prvo)
souhrnn se monost volit a bt zvolen nazv subjektivn prvo.
- Ve vech demokratickch zemch existuje veobecn, rovn a pm hlasovac prvo.
Volebn prvo (subjektivn) v dnench demokratickch systmech:
V dnench demokratickch systmech je prvo volit (volebn prvo):
veobecn tj. po dosaen uritho vku, nerozhoduje tedy spoleensk stav, pohlav, rasa, majetek,
nboenstv apod. (Pozn.: V eskch zemch volily eny poprv a v roce 1920)
rovn tj. kad hlas m stejnou hodnotu (Pozn.: tato zsada me bt poruena rozdlnm potem voli
v jednotlivch volebnch obvodech)
tajn nelze zjistit, jak jednotliv voli hlasoval.
Volby se dl na:
1) Parlamentn (na pkladu R)
do poslaneck snmovny opakovan 1 x za 4 roky, vech 200 poslanc, doln hranice je 5% hlas, mandty
rozdlovny dle procent voli.
do sentu vdy po 2 letech se obmuje 1/3 sentor. Volby probhaj vdy jen v 1/3 volebnch obvod.
2) Prezidentsk (na pkladu R)
- volba probh v rmci Parlamentu R na spolenm zasedn obou komor
3) Komunln
- do mstnch (tj. obecnch, mstskch aj.) zastupitelstev.

15

Dva zkladn typy volebnch systm:

- Principy organizace a proveden voleb. Dl se dle zpsobu, jm jsou pidlovny mandty.
1) Vtinov volebn systm
-

vol se v malch, jednomandtovch obvodech a vtz jeden kandidt, kter zskal vtinu hlas (relativn
nebo absolutn vtinu, viz. ne)
- Vtinov = majoritn volebn systm je zaloen na principu, e rozhodujc je vtina hlas. To vede ke
snen potu politickch stran v parlamentu (mal politick strany nejsou schopny zskat v jednotlivch
volebnch obvodech vtinu!)
Vtinov systm se dle dl na:
vtinov systm jednoduch je zvolen kandidt, kter zsk vce hlas
vtinov systm absolutn je zvolen ten, kdo zsk absolutn vtinu, tj. vce ne 50% hlas.
vtinov systm kombinovan probh ve dvou kolech. V prvnm kole je nutn nadpolovin vtina
hlas. ve druhm kole je zvolen kandidt, kter zsk vce hlas.
2) Pomrn volebn systm (neboli systm pomrnho zastoupen):
-

spov v tom, e vsledek voleb je stanoven podle pomru hlas, kter jednotliv politick strany zskaly.
m vt poet hlas strana zsk, tm vt je i poet mandt, kter je na zklad voleb stran pidlen.
pravidlo pomrnho zastoupen plat pro vechny strany bez ohledu na jejich velikost, co umouje
zastoupen mench stran.
pomrn volebn systm m stanovenou uritou hranici, kter je nezbytn pro vstup do parlamentu. Jestlie
tedy strana nezsk minimln 5% hlas (pozn.: zkon me stanovit i jin hranice 7%, 10% aj.), nem
nrok na pidlovn mandt. Hlasy strany, kter nedoshla 5%-n hranice jsou dle uritch pravidel
rozpotny na spn strany.

Dal typ rozdlen voleb:

1) Volby pm vol se bezprostedn z navrench kandidt, nejrozenj forma voleb.
2) Volby nepm mohou bt dvojho druhu:
- volii vol volitele, kte po svm zvolen provedou vlastn volbu To je vta Tento zpsob je uvn pi
prezidentskch volbch v USA. Volitel se sejdou a vol.
- volii vol jen mstn orgny, kter pak vol orgny vy.
- Pro demokratick volby je dleit tak zpsob nominace kandidt, monosti pedvolebn agitace a dal
okolnosti.
- v tzv. zench demokracich a diktaturch maj volby formln charakter a jejm clem je pouze potvrzen legitimity
stvajcho reimu. asto se v takovch ppadech vol jen z jednoho kandidta a kandidti obvykle dostvaj
vysok procento hlas. (Pozn.: V pedlistopadov SSR okolo 99% hlas)
- Volebn program program, se kterm vystupuje politick strana v pedvolebnm obdob. Volebn programy jsou
zpravidla poznamenny snahou o zskn hlas voli, a jsou proto asto populistick
- Volebn obdob doba, na kterou je urit funkce obsazovna volbou. Li se dle funkce i sttu. Volebn obdob pro
R jsou:
- Poslaneck snmovna 4 roky
- Sent 6 let (vdy po 2 letech se znovu vol 1/3 sentor)
- Prezident republiky 5 let

15. Prvo v kadodennm ivot.

Prvo = je soubor pravidel, podle kterch se odedvna organizuje a d lidsk souit.
Prvn d = tvo vechny prvn pedpisy ve stt a je uspodn stupovit podle dleitosti jednotlivch
druh prvnch pedpis. Vrcholem pr. du je stava a stavn zkony.
Dleitost :
1. stava a stavn zkony
2. zkony a zkonn opaten
3. vldn nazen
4. vyhlky ministerstev
5. vyhlky nich sttnch orgn (nap. obce)

16

ped zkonem jsme si vichni rovni

neznalost neomlouv

DRUHY prva :
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)

stavn prvo
Obansk pr.
Obchodn pr.
ivnostensk
Pracovn
Rodinn
Sprvn
Trestn
Finann

Jurisdikce - soudn moc

- dohl na dodrovn zkon ve stt
- v demokratickch sttech je nezvisl na vech ostatnch sttnch mocch i institucch
- nezvislost, nestrannost
- soudce je neodvolateln, nepeloiteln (vjimky stanov zkon)
- zkladnm pramenem pro vymezen soudn mociv R je stava (hlava 4, l.81-96)
- pouze soud rozhoduje o vin a trestu
- soudce jmenuje prezident bez asovho omezen
- soudce rozhoduje sm nebo v sentu(stanov zkon)
- vichni astnci u soudu maj rovn prva
1. stavn soud
- stavn soud je soudnm orgnem ochrany stavnosti
- sdl v Brn
- 15 soudc na deset let jmenuje prezident
- pedseda Pavel Rychetsk
- imunita jako u sentora
- vkon funkce soudce je nesluiteln s lenstvm v politick stran nebo v politickm hnuti
- me zruit zkony, kter jsou v rozporu s stavnm podkem
- zasahuje do spor o lidsk prva
- rozhoduje o spornch vcech v rmci volebnho procesu
- rozhodnut stavnho soudu jsou zvazn pro vechny orgny i osoby
2. Nejvy sprvn soud
- sdl v Brn
- Je vrcholnm soudnm orgnem ve vcech patcch do pravomoci soud ve sprvnm soudnictv
- Nejvy sprvn soud dle rozhoduje ve vcech volebnch a ve vcech rozputn politickch stran a politickch
hnut, pozastaven nebo znovuobnoven jejich innosti
3. Nejvy soud
- sdl v Brn
- je vrcholnm soudnm orgnem ve vcech patcch do pravomoci soud v obanskm soudnm zen a v trestnm
zen
- rozhodovn o mimodnch opravnch prostedcch proti rozhodnutm odvolacch soud
- rozhodovn o uznn a vykonatelnosti rozhodnut cizozemskch soud na zem esk republiky
4. Vrchn soudy
- sdl v Praze a v Olomouci
5. Krajsk soudy (pro Prahu mstsk soud)
6. Okresn soudy (pro Prahu obvodn soudy, pro Brno mstsk soud)
stavn soud stoj mimo soudn hierarchii. Nejnim soudem je tady soud okresn, pak krajsk, vrchn a na stejn
rovni soudy Nejvy a Nejvy sprvn.
Veejn ochrnce prv OMBUDSMAN (Otakar Motejl) v Brn

17

Svoboda
Svoboda neznamen svvoli. Absolutn svoboda by vedla k chaosu. Jejm paradoxem je, e ji musme ped svobodou
(svvol) chrnit. lovk mus dodrovat urit pravidla. Svoboda a prva jednotlivce jsou omezeny svobodou a prvy
ostatnch lid. Tm, e lovk vyuv monost, kter nabz svoboda, na sebe bere i odpovdnost za dsledky svho
jednn. Teoretikov svobody: Fromm, Marx, Mill aj.
Lidsk prva
Historie lidskch prv se tk vvoje vztahu jednotlivce a sttn moci. Prvnm vznamnm dokumentem ve vvoji
lidskch prv byla (pozdn stedovk) anglick Magna charta libertatum z roku 1215. Lock (prvo na ivot,
svobodu, majetek) ovlivnil dv vznamn listiny lidskch prv Deklaraci nezvislosti USA (1776) a francouzskou
Deklaraci prv lovka a obana (1789).

18