~

-~-~~

--~

~~

-,

~-~

"pokudpUjdetemojcestou,
staneteset'astnmnekurkem

:B:::::8.

......

rIi'T'iI

proVcelnsleduicivotU

::z

ALLEN CARR

C"'.:)
:J::a

:::a
:::a

Revolucn
sVetovbestseller, 1(lervs
odnauc I(ouril - jednou provdY

U)

:z:

BezI(ourento jde tak!

::I::a
c::II

Drvemonplatilo prestatImuritse snadneji

relmeneudel,netal(pomocrevolucnmetodY
AllenaCarra.Smbvalsilnkurk(100cigaret
denne!)objevil, jal( snadnoa jednouprovdY
muemeprestatkourit. Jeho metodafunguje
stejne efel(livneu castnkujeho kurzu od..
vyl(n Imuren, jako u ctenru jeho knihy

:z:

::I::a~.
C"'.:)

rn
U)
.....
::I::a
c.....
:I::D
. ::-:::

i-a
lm
!U')

SNAD NA CESTA
V

i=::1!<

:--1
.:a>

"JAK PRESTATKOURIT".

eI

::==:::
,

TO,COSEZDLOBTTAKTEK,

c::)

--II

c:
::a <

JE NYNNA DOSAH
RUKYI
,.

CTETEA OSVOBODTE
SEODNIKOTINU!
,i"

ISBN

80-903085-2-X

91178809011308527

Pre$dvamilionyprodanchvlisl(l

01..

Pro vechny kurky, kter jsem nemohl lcit. Doufm,

e jim tato kniha pome osvobodit se od sv zvislosti.
A pro Sida Suttona.

Obsah

.3

Predmluva
vod

...5
.. . . .. . .. .. . . .. .. . . . . .. . . .. . . . .. . . . . . .. .. .. .. . . .. .. . . . . . . . . . . .. .. 9

A ovem predevm pro Joyee.

@1985,1991,1999 Allen Carr

@2003 EARTH SAVE
ISBN 80-903085-2-X

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28

Jete nikdy jsem nepotkal nenapravitelnho kurka

Jednoduch metoda

..13
17

Proc je tak tek prestat kourit?

Zkern past
Co ns nut dl kourit?

21
25
28
..29

Zvislost na nikotinu

."

Vymvn mozk a podvedom

37

Tlumen abstinencnchprznak
Stresov situace
Nuda
Koncentrace

"

..44

Uvolnen. .. ... ... .. .... .. .. .. .. ..... .... .. ... .... .. ... .... .

..46
48
49
51

Kombinovan cigareta
Ceho se musm vzdt?
Zotrocen sebe sama

53
55
..59

Kolik tdne uetrm

Zdrav

61
.64

Energie
Uvolnuje mne to a dv sebedveru
Hroziv cern stny
Poziti vn strnky kouren
"Metoda siln vule" ..."... "
Omezit kouren? Pozor, past! ..
..
Jenom "jedna cigareta"
Prleitostn kurci, teenageri, nekurci

69
70
71
72
73
.81
85
87

Tajn kurk
Spolecensk zvyk?
Sprvn okamik

.. .

94
96
98

29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Finle

Budu cigarety postrdat?

Priberu? ... .. . .. ... .. .. .. ... . .. .. .. ... . .. .. .. .. ... ... ..

104
107

Mil ctcnrko, mil ctenri,

Vyhncte se patn motivaci

lednoduch metoda, jak prestat kourit
Obdob odvykn ..."
len jednoho luka
Bude to pro mne obtnej?
Hlavn di'tvodyztroskotn
,
Nhradn uspokojen

]09
111
.116
]21
122

pot, co jsem sm prestal kourit a behem jednoho roku

dokzalo tak 20 000 kurki't v mch kurzech v Londne osvobodit
se od zvislosti na nikotinu, byl jsem si absolutne jist, e moje metoda
EASYWAY@ funguje i u jinch kurki't.
Mel jsem ovem pochybnosti, zda by tato metoda mela bt
vydna v knin podobe. Poptval jsem se kolem sebe a odpovedi
nebyly prve povzbuzujc: "lak by mi mohla nejak kniha pomoci
prestat? ledin, co potrebuji, je siln vi'tle!" nebo "lak by mohla kniha
pomoci od stranch odvykacch prznaki't?"
Je tek zbavit kurka strachu prestat kourit, kdy neprecetl
tuto knihu a do konce. Ale jak by mel dokzat precst celou knihu,
kdy se predtm nezbavil strachu prestat kourit? Klasick otzka:

Meli bychom
Okamik

se vyvarovat

pokuen?

"...

.124

..126

..

svobody

kurklun

..129
"

Posledn cigareta
Posledn varovn
Dlouholet zkuenosti
Pomozte

...135
..136
138

na potpejc

Rada pro nekurky

Pomozte ucinit prtr

..132

tomuto

se lodi
skandlu

145
149
151

Co bylo drv

- slepice,

nebo vejce?

Nehlede na tyto ne prve povzbuzujc poznmky jsem i j

sm mel pochybnosti, nebot jsem ve svch kurzech casto zail,
e kurk neporozumel nejakmu dllleitmu bodu. A jak by to mohla
dokzat kniha? Vzpomnm si docela presne, jak jsem bval frustrovn
behem sv prpravy na auditora, kdy jsem nejakmu bodu
neporozumel nebo s nm nesouhlasil, nebot jsem nemohl textu nijak
oponovat. Krome toho jsem si tak byl vedom toho, e ve veku videa
a televize u mnoz lid odvykli cst knihy.
K tomu jsem jete mel pochybnosti o sobe jakoto spisovateli
a tak jsem si uvedomoval sv hranice na tomto poli. Byl jsem si jist,
e bych kurka osobne dokzal presvedcit, o kolik lep by byla jeho
situace ve spolecnosti jakoto nekurka, nakolik by se zdokonalila jeho
schopnost 'koncentrace, nebo jak by dokzal zvldat stres a jak snadno
lze s kourenm prestat. Poloil 'jsem si otzku, zda bych radeji nemel
angaovat profesionlnho autora. Nikterak jsem si tedy nebyl jist
spechem budouc knihy.
Bohov vak meli se mnou jin zmery. kniha "lAK PRESTAT
KOURIT" se stala od svho zverejnen v Anglii bestsellerem. Denne
dostvm dopisy s nsledujcmi ci podobnmi poznmkami: "to je
nejlep kniha, kter kdy byla napsna; jste gnius; mel byste bt
jmenovn rytrem; mel byste se stt premirem; jste svetec".
5

L- -

Jiste vm prijde na mysl otzka, proc nekter d ztroskotaj

Doufm, e mi tato chvla nestoupne do hlavy. Je mi toti

naprosto jasn, e jsem si tyto komplimenty nevyslouil svmi
literrnmi schopnostmi, nbr, e se mi jich dostalo z jednoduchho
dllvodu: Nezle toti na tom, zda si radeji prectete moji knihu, nebo
budete navtevovat kurz s osobn pc.
Metoda AIlena

Carra EASYWAY@

funguj~!

Je tato kniha jen reklamou pro kurzy Allena Carra? Ne!

Pracuje se v n plne stejnou metodou a jej zber je vycerpvajc.
Kurzy a kniha jsou jen rznmi mdii, kter zprostredkovvaj tut
metodu. Prednost kurzll je monost klst otzky a prodiskutovat
jednotliv body se kolenmi instruktory. To s knihou nejde a nekter
lidi to frustruje. Instruktor tak pozn, kdy jste dostatecne nedbali
nekterho duleitho bodu. Neco takovho kniha prirozene poskytnout
neme. Tvrdm, e metoda m okamit cinky. To znamen
okamite pot, co jste komplexne proli programem. Kurz se u ns
zpravidla skld z jedinho sezen v trvn asi esti hodin. U knihy
to trv takovou dobu, jakou potrebujete k tomu, abyste ji s plnm
porozumenm precetli. Kniha je levnej a mete po n shnout,
kdykoliv mte chut. Posledn bod me bt ovem tak nevhodou.
Casto dostvm dopisy s nsledujcm obsahem: "Knihu jsem docetl
pred deseti dny. Mte naprostou pravdu. Je ndhern bt svobodn.
Moje dcera mi ji darovala u pred tremi roky. Proc jsem jenom ty tri
roky promarnil?" Ano, proc? Je mnoho dvodu, proc clovek knihu
nezacne cst, nebo ji nedocte a do konce. Mmi kurzy prolo vce ne
20 000 lid, kter se na mne obrtili o pomoc. Stalo se mi jen jednou,
e nekdo sezen opustil. Nekter lid prectou tuto knihu jednm
dechem, ale to bych nedoporucoval. Nejsem dnou vjimkou, kdy
pocituji zrejme vrozen odpor vci ucebnicm. Sice jsem se snail
udelal obsah co ncjzaj mavcji, alc prece jen je tato publikace v podstatc
nvodem na svpomoc pri reen problmu' s kourenm - se zrukou
spechu, a to vyaduje koncentraci a dobrou nladu. Prve jsem tvrdil,
e mohu zarucit spech. V kurzech skutecne penze vrtme, kdy
jejich castnkm nedokeme pomoci. Bohuel v prpade knihy tak
nememe postupovat.

a zda i vy budete patrit k tem netastnkm. Ale se testm ci netestm

to nem nic spolecnho. Metoda zarucene funguje u kadho, kdo
se~Stiiktnedr vechpokyn.V tto souvislostibych se mel t zmnit
o tom, e sice kad kurk mlIe zkrtka a dobre prestat kourit, kdy
se rd vemi instrukcemi a e vetina povauje tuto metodu nejen
za jednoduchou, nbr i za prjemnou, e vak nen za vech okolnost tak snadri dodrovat exaktne vechny pokyny. Mon vs ted
napadlo, e urcite spocvaj v necem jako: Slavnostne prsahejte, e u
nikdy nebudete kourit a e to vdy budete dodrovat. A v prpade,
e precejen upadnetedo pokuen,reknete si: Nen to ndhern,e u
jsem svobodn? Svj problm s kourenm skutecne vyrete, jestlie
se budete dret mho jednoduchho nvodu.
Ale myslte si, e bychom meli tak vysokou mru spenosti,
kdyby tomu tak skutecne nebylo? Mon vm ted blesklo hlavou:
Pokynyjsou tak komplikovan,e bych musel bt Einsteinem,abych
se jimi mohl rdit, a Allen Carr bude dvat za vinu mne, kdy
to

nedoku.Ne, to nesvedu.
Kdy mte dostatek inteligence na to, abyste mohli cst tuto

knihu,pakj mte dost i k dosaenspechu.A kdy tato knihadoke

bt dlouhodobespenv jedn reci, proc by tomu tak nemohlo bt
i v dalch jazycch? Skutecne to nen tak obtn. Mejte vdy na mysli,
e mnoho castnku naich kurzto dokzalo. Zvlte tehdy, kdy je tu
snadn zpsob, jak se vylcit z choroby, kter rocne priprav o ivot
vce ne tri miliony lid na celm svete bez ohledu na nrodnost, rasu,
nboenstv ci barvu pleti. Muste se jen rdit pokyny. Prvn mjpokyn
tedy zn: Ridte se vemi pokyny!
Ztrc se prekladem "magie" tto metody? Opet se v minulosti
ukzalo, e metoda Allena Carra slav spech v jakkoliv reci, nebot
mezitm byla rena ve vce ne 20 jazycch. Nemeck /verze byla' v
tomto ohledu zvlt spen. Jiste si doved;ete predstavit, jak me te
ty spousty dopis z celho sveta. Zail jsem mnoho okamiku hrdosti
od t chvle, kdy jsem vyhlsil boj zvislostina nikotinu, ale nejkrsnej byl ten, kdy jsem uslyel, e "JAK PRESTAT KOURIT" dobyla
prvn pozici na seznamu bestselleru v Nemecku.

..

Na posledn strane tto knihy hovorm o snehov kouli, kter,

jak doufm, se brzy promen v lavinu. Byly doby, kdy jsem pochyboval, zda tento velk den jete zaij i, nebot zpoctku se moje poselstv
jen pomalu dostvalo od jednoho kurka k druhmu.
Pak jsem obdrel mnoho dekovnch dopisu od ctenrt':!,kter
moji publikaci "JAK PRESTAT KOURIT" cetli. Poselstv se prece jen
velmi rychle rilo a vy mi s tm nejlpe pomuete, nebot ted jsem
si jist, e se laviny jete dockm.
Od t doby, co jsem se zacal zasazovat o svou metodu, proil
jsem mnoho zvratu a zklamn, ale zskal jsem i mnoho pozitivnch
zkuenost. Nejkrsnej bylo, kdy jsem se seel se skupinou velmi
zvltnch a mimordne angaovanch lid. Mm tm na mysli bval
kurky, kter pomoc m metody prestali kourit a udelalo to na ne
takov dojem, e se sami chteli stt koliteli.
Prijmac rzen je nrocn, nebot jen mlo uchazeclLm predpoklady pro to, aby absolvovali fundovan kolen, a tm se stali
spenmi. Jsme obzvlt hrdi na vechny nae nemeck kolitele,
kter behem obdivuhodne krtk doby doshli takov kvality.
Z hloubi srdce verm tomu, e vy, a budete cst tuto knihu
s vstrcnm postojem a uposlechnete jejch rad, v krtk dobe poctte
obrovskou radost z toho, e jste se skutecne osvobodili ze zvislosti
na nikotinu.

VOD
"Budu lcit vechny kurky tohoto sveta."

h
r
~
~

i
~

t!

S prnm veho nejlepho pro vs

4
i

ALLEN CARR

t
f
~

To jsem vne rekl sv ene. Myslela si, e jsem prebral.

D se to pochopit, nebot prece byla svedkem toho, jak jsem se zhruba
kad dva roky skutecne s maximlnm silm pokouel prestat kourit.
Jete pochopitelnej v t souvislosti, e jsem po svm poslednm
pokusu brecel jako mal dte, protoe jsem po esti mescch pekelnch
trap opet ztroskotal. Brecel jsem, protoe jsem si myslel" e budu
muset kourit do konce ivota, kdy j~em ani tentokrt neuspel.
Investoval jsem do tohoto pokusu obrovsk mnostv energie a vedel
jsem, e u nikdy nenaleznu ~olik sly, abych jete jednou proel tmto
martyriem. O to vc pochopitelnej, protoe jsem to rekl pot, co jsem
prve zamckl svou posledn - a definitivne posledn? - cigaretu.
Nejene jsem se na' sebe dval jako na vylcenho, nbr jsem chtel
jete lcit i zbytek lidstva!
Kdy se ohldnu za svm ivotem, pripad mi, jakoby cel
moje dosavadn existence byla jen prpravou na reen problmu
kouren. Dokonce nenviden roky m prupravy a prce auditora byly
nedoceniteln, protoe mi pomohly proniknout do tajemstv zvislosti
na nikotinu. dajne nen mon natrvalo podvdet velk masy lid,
a prece si myslm, e presne toto provozuje tabkov pri'lInysl po cel
lta. Tak si myslm, e jsem jako prvn skutecne pochopil mechanismus zvislosti na nikotinu. I kdy to' zn arogantne, rd bych hned
pripojil, e to nebyla m zsluha, nbr to tak vyplynulo z okolnost
mho ivota:
Nejvznamnejm dnem byl 15. cervenec 1983. Sice jsem
tenkrt neutekl z ostrova trestancu, ale verm': e uprchl vezen
by nepoctil vet levu neli j, kter jsem toho dne zamckl svou
posledn cigaretu. Byl jsem si vedom toho, e jsem neco objevil, o cem
se kadmu kurkovi jen sn: jednoduchou metodu, jak prestat kourit.
Kdy j sem svou metodu vyzkouel na prtelch a prbuznch,
osamostatnil jsem se jako poradce a pomohl jinm kurkum osvobodit se od tvislosti.
9

(;

(J
,"jIJ

~."

Prvn zncn tto knihy jsem napsal v roce 1985. Na tuto

mylenku me privedl jeden z mch nezdar, mu, o nem se zminuji
v kapitole 25. Dvakrt mc vyhledal a pokad skoncilo sezen velkm
zklamnm, je nm obema vehnalo slzy do oc. Byl tak rozruen,
e se mi nepodarilo jej do t mry uklidnit, aby mohl vnmat moje
slova. Tu jsem dostal npad, e kdybych to vechno napsal, mohl by si
to cst, kdy a jak casto by sm chtel, a to by) mu pomohlo pochopit
to podstatn. Tento vod pi u prleitosti reedice tto knihy, kter
je u dlouh roky bestsellerem. Myslm na ty tisce dopis, kter jsem
dostal od kurk a clenjejich rodin, na jejich podekovn za napsn
tto knihy. Bohuel tolik casu nemm, abych odpovedel na vechny
tyto dopisy, ale z kadho mm radost a ji jedin dopis by byl
dostatecnou odmenou za cel m sil.
Nevychzm z divu, e denne se naucm neco novho
o fenomnu kouren. Presto zstvaj principiln mylenkov pochody
v tto knize i nadle platn. Nikdy nen nic absolutne dokonal, a prece
bych na jedn kapitole nic nemenil, kter se mi psala nejsnadneji
a nhodou se stala i oblbenou kapitolou vetiny ctenru: kapitola 21.
Jako doplnek mch dlouhodobch zkuenost z poradensk
cinnosti vyuvm i ohlasy na mou knihu. Zmeny oproti prvnmu
vydn spocvaj v tom, e presneji a jasneji vyjadruji, oc se mi jedn.
Pritom mm na mysli zvlte ty prpady, u nich se mi s moU metodou
nedarilo a pokusil jsem se odstranit prciny nespe<thu. U yetiny
techto prpad se jedn o mladistv, kter byli prinuceni svmi rodici,
aby me vyhledali a kter sami v dnm prpade nechteli s kourenm
prestat. Doku vylcit dokonce tri ctvrtiny techto kurk. Prleitostne se mezi nimi najde opravdov "nespech", nekdo, kdo si zoufale
prl prestat kourit jako mu z kapitoly 25. To se me hluboce dotk
a mnohdy strvm bezesn noci premlenm, jak bych k tomuto
kurkovi pronikl. Na takov fiaska se nedvm jako na selhn nekurka, nbr sv vlastn, protoe se mi nepodarilo tomuto cloveku
objasnit, jak jednoduch je s tm prestat a jak ho zacne teit ivot, jakmile unikne z tohoto vezen. Vm, e kad kurk me prestat kourit
nejen s lehkost, nbr tak s poitkem, a prece se stane, e mnoz lid
se pohybuj v tak zajetch mylenkovch kolejch, e u nedokou
uvst do chodu svou obrazotvornost - strach z odpoutn se od cigaret
10

jim zabrn otevrt se novm mylenkm. Nikdy nepochop, e tento

strach
vyvolaly cigarety a e nejvetm ziskem ze skoncovn
j.
s kourenm spocv v osvobozen se od tohoto strachu.
Prvn vydn tto knihy venuji lidem, kter jsem nedokzal
vylcit. Ostatne sv kurzy pordm se zrukou, e vem, kterm jejich
pokus nevyjde, vrtm penze.
V prbehu let byla moje metoda mnohokrt podrobena kritice,
ale j vm, e u kadho kurka funguje. Nejcasteji slchvm stnost:
"U me vae metoda nefungovala."
Kurci mi pak lc, j~k postupovali a mne je jasn, e polovina mch rad jim la jednm uchem tam a druhin ven a pak nemohou pochopit, proc stle jete kour! Predstavte si, e bloudte
v labyrintu a nemete najt vchod. Mnl pln labyrintu a rkm jim:
"Nyn zahnete doleva a poton~ doprava" atd. Kdy jen jednou neuposlechnete, pak jsou i zbvajc pokyny k nicemu a nikdy se
z labyrintu nedostanete. Pvodne jsem pordal kurzy pro jednotlivce.
Vyhledali me jen naprosto zoufal kurci a byl jsem pokldn za
arlatna. Dnes platm za prednho odbornka na odvykn kouren
a lid ke mne prijdej z celho sveta. Zacal jsem organizovat
skupinov kurzy, a presto se nemohu postarat o vechny kurky, kter
se na me obrt, ackoliv si nedelm ~dnou reklamu. Kdy me budete
hledat v telefonnm seznamu,' nenajdete dn odkaz, kter by na.znacoval, e mIJ},necospolecnho skourenm.
V podstate na kadm kurzu je prtomen bval alkoholk
nebo clovek drve zvisl na heroinu ci nekdo, kdo byl zvisl i na vce
vecech najednou. Svou metodu jsem toti 'vyzkouel i na al~oholicch
a lidech zvislch na heroinu a objevil jsem, e bylo snadnej vylcit
je ne kurky za predpokladu, e se nikdy nezcastnili dn jin
skupiny jako kuprkladu terapie anonymnch alkoholiku. Metodu
je mono aplikovat u vech drogove zvislch.
Nejvce me zneklidnuje skutecnost, jak snadno bval drogove
zvisl zapadnou do bvalch chyb, co plat jak pro kurky, tak i pro
zvisl na heroinu ci alkoholu. Nejsmutnej dopisy, kter dostvm,
pochzej od kurk, kter tuto knihu cetli, nebo se s pomoc m
videokazety osvobodili od sv zvislosti, ale potom zase zacali kourit.
Nejdrve maj takovou radost ze sv svobody, avak kdy pak po druh
.

11

..'

......

spadnou do pasti, pozoruj , e prte u to nefunguje. Poncvad

mi velmi zle na tom, abych i tento problm vyreil a pomohl temto
kurkLIlTIse znovu zbavit sv zvislosti a objasnit vazbu mezi alkoholem, jinmi drogami a kourenm, napsal jsem na toto tma vlastn
knihu s nzvem "Navdy nekurkem".
Nejcasteji se ozv kritika, e v knize se neustle ncco opakuje. Za to se rovne neomlouvm. Jak v knize objasnuji, nespocv
hlavn problm v telesn zvislosti, nbr ve vymvn mozku, kter
se z toho rezultuje.
Jak ji bylo receno, dostv se mi spousta chvly, ale i
urcitho mnostv kritiky. V dobe mch zactk na mne lkari
pohleli s notnou dvkou skepse, dnes jsou mmi nejhorlivejmi
prvrenci. Nejlaskavej kompliment, kterho se mi dostalo, mi ucinil
jeden lkar. Rekljen: "Prl bych si, abych bval j napsal tuto knihu."

1
JETE NIKDY JSEM NEPOTKAL
NENAPRAVITELNHO KURKA
Mon bych mel nejprve objasnit, proc zrovna sebe pokldm
za zpsobilho k napsn takov knihy. Ne, nejsem ani lkar, ani psycholog, moje kvalifikace je specifick. Triatricet let svho ivota jsem
nepretrite kouril. V poslednch letech jsem ve patnch dnech vykouril lOOcigaret, ovem nikdy mne ne tri krabicky denne. Podnikl
jsem destky.pokus prestat kourit. Jednou jsem dokzal est mesc
nekourit a skoro jsem lezl po zdi, postavil jsem se vdycky vedle kurka, abych se priivil na 9lcku tabkovho dmu, ve vlaku jsem
nastupoval vdy jen do.tup pro kurky.
Co se aspektu zdrav tce, je vetina kurku presvedcena
o tom, e by u s tm meli skoncovat drv, ne "je to potref". Doshl
jsem stadia, kdy jsem naprosto presne vedel, e se svm kourenm
zabjm. Od nmahy spojen s neustlm kalem jsen1 trpel chronickmi bolestmi hlavy. Pord jsem ctil trval buen v le, probhajc kolmo ve stredu cela a uprmne jsem veril tomu, e v m hlave
mue kadou chvli neco explodovat a j umru na krvcen do mozku.
Takov mylenky na mne sice dotraly, ale neprimely me k tomu,
abych s kourenm chtel doopravdy prestat.
Ji jsem doshl toho stadia, kdy u jsem se o to ani nepokou~e1. Vlastne mi kour~n ani neprinelo dn poitek. Vetina
kurk podlh tu a tam iluzi, e jim cigarety jednodue chutnaj,
to ovem nebyl mjprpad. J jsem vdy chut i pach cigaret nenvidel,
ale namlouv:al jsem si, e mi cigarety pomhaj se uvolnit a dodvaj
mi odvahu a sebedveru. Kdy jsem se pokouel prestat kourit, ctil
jsem se vdycky bdne a neumel jsem si predstavit hodnotn ivot
bez cigaret.
Konecne me moje ena poslala k terapeutovi pracujcmu s
hypnzou. Musm priznat, e jsem byl nanejv skeptick, protoe
jsem tenkrt
nevedelo hypnze vubec nic a predstavoval jsem si ho
\
jako

nejakho
!

dmonickho

exota

pronikavho

pohledu

s houpajcm
....

13

12

V
("'I'

~l)

Ii

.../

'~

IIk

se kyvadlem. Delal jsem si obvykl iluze, kter si kurci o kouren

delaj, krome jedn - nepovaoval jsem se za cloveka slab vule.
Vechny ostatn veci jsem mel pod kontrolou, avak s cigaretami tomu
bylo naopak. Veril jsem, e hypnza m neco spolecnho s vnucovnm ciz vule, a ackoliv jsem se nicemu neuzavral (stejne jako vetina kurki'l jsem nalhave touil prestat kourit), myslel jsem si, e mi
nikdo neme namluvit, e vlastne vllbec nepotrebuji kourit. Cel
sezen mi pripadalo jako cir pltvn caseni. Hypnoterapeut se me
pokouel primet k tomu, abych zvedal pae a provdel ruzn jin veci.
Nezdlo se, e by neco dopadlo, jak melo. Neztratil jsem vedom.
Nepropadl jsem se do transu, nebo jsem si to alespon nemyslel,
a presto jsem po tomto sezen nejene prestal kourit, nbr jsem
si uval proces odvykn dokonce u behem prvnho obdob odprn
si cigaret.
Drve ne veho nechte a pobete za hypnoterapeutem, rd
bych vm neco vysvetlil. Hypnoterapie je prostredkem komunikace;
bude-Ii vm pritom sdelovno neco nesprvnho, neprestanete kourit.
Jen nerad vyslovuji kritiku mue, kterho jsem vyhledal, nebot bych
byl dvno mrtv, kdybych tam neel. Ale to, e jsem prestal kourit, pak
navzdory jeho snahm, nikoliv jejich zsluhou. Nechtel bych budit
zdn, e hzm blto na hypnoterapii, naopak - pouvm ji ve svch
vlastnch kurzech. Jej sugestivn cinky a mocnou slu lze pout jak
k dobrmu, tak i ke patnmu cli. Pokud byste nekdy li na hypnzu,
nikdy nechodte k hypnoterapeutovi bez osobnho doporucen nejakho
vaeho znmho, k nemu ctte respekt a je pov vai dveru.
V techto prernch kurckch letech jsem veril, e mj ivot
vis na cigaretch, a radeji bych zemrel, ne bych se jich vzdal. Dnes
mi casto kladou otzku, zda se me nekdy nezmocnuje star chut
si zaplit. Odpoved zn: Nikdy, nikdy, nikdy zcela naopak. Mi'lj ivot

byl neobycejn. I kdyby me kouren zabilo, nemohl bych si steovat.

Mel jsem v ivote hodne test, a prece to nejchvatnej, co jsem
kdy zail, bylo osvobozen od tto nocn firy, od tohoto otroctv,
spocvajcho
v celoivotnm systematickm
nicen vlastnho tela,
a nutnosti za toto privilegium jete draze zaplatit.
.
Hned na zactku bych chtel vysvetlit, e nethnu k mystice.
Neverm na carodeje ani vly. Pouvm analytick rozum a nemohl
14

bych provdet neco, co by mi pripadalo jako pochybn cry. Zacal

jsem studovat vedeck vzkumy tkajc se hypnzy a kouren.
Nezdlo se mi, e by neco z toho, co jsem precetl, podvalo vklad
zzraku, kter se odehrl. Proc bylo tak smene snadn prestat kourit,
kdy jsem u predchozch pokusll po dlouh tdny trpel temi nejhormi depresemi?
Potreboval jsem dlouhou dobu k tomu, abych veci priel
na kloub predevm proto, e jsem zaprahal kone za vi'lz. Pokouel
jsem se oqjevit, proc bylo tak jednoduch prestat kourit, zatmco
ve skutecnosti problm je nutno hledat v tom, proc je to pro kurky tak
obtn. Kurci hovor o prernch abstinencnch symptomech,
ale kdy se ohldnu a pokusm si vzpomenout na tyto hri'lzy,jednodue
tam nic nen. Nemel jsem dn telesn:bolesti. Vechno se odehrlo
v hlave.
'
Dnes se na pln vazek zabvm tm, abych pomohl jinm
lidem sthnout ze sebe sverac kazajku svho zvyku, a jsem pritom
velmi, velmi spen. V mch kurzech se vylcily tisce kurk. Jedno
bych chtel hned zkraje zdraznit: Neexistuj nenapraviteln kurci.
Jete jsem nikdy nepotkal nikoho, kdo by byl na kouren zvisl jako
j (nebo aby si alespon namlouval, e je stejnou merou zvisl). Kad
clovek nejene me prestat kourit, nbr tak mi'le ucinit i bez sebemench problmll. V prin<;:ipuje to strach, kter ns vede k tomu,
abychom dl kourili: strach, e ivot bez cigarety by u nikdy nemel
takovou cenu, strach, e bychom museli trpet pocitem ztrty. Ve skutecnosti nic nen pravde vzdlen tolik, jako tato predstava. ivot "bez
kouren" l1.1nejen stejnou hodnotu, nbr v mnoha ohledech prin
nekonecne vc poteen, pricem vc zdrav, energie a penez jsou jete
ty nejmen prednosti. Pro vechny kurky me bt snadn prestat
kourit -dokonce i pro vs! Potrebujete pouze docst zbytek tto knihy
s otevrenou du. Cm vce z toho pochopte, tm snadnej vm to bude
pripadat. A to dokonce i tehdy, kdy nebudete rozumet jedinmu slovu
a budete se jen striktne rdit danmi pokyny. Nejduleitej je, e ne.
budete vlceni ivotem a neustle bait po cigaretch, nebo trpet
pocitem ztrty. Bude vm jen zhadou, proc jste tak dlouho kourili.
Prece vak bych chtel vyslovit jedno varovn. Existuj jen
dva dllvody, na nich me moje metoda ztroskotat:
15

].
Kdy se odchlte od mch pokynll. Nekterm lidem prijde
zateko, e tak tvrdojne lpm na urcitch doporucench. Naprklad
vs vyzvu, abyste se nepokoueli omezit kouren, nebo si vypomhat
nejakou nhrakou, naprklad sladkostmi, vkackou atd. (zvlte
tehdy, kdy nhraka obsahuje nikotin). Tohoto bodu se dogmaticky
drm, protoe se v tto oblasti opravdu vyznm. Nechci poprat, e
existuje mnoho lid, kter pomoc techto prostredku skutecne dokzali
prestat kourit, avak podarilo se jim to navzdory temto pomuckm,
nikoliv jejich pricinenm. ExisJuj lid, kter se dovedou milovat vestoje v houpac sti, nen to vak ten nejjednodu zpusob. Ve, co vm
rkm, m jedin smysl: ulehcit vm, a tm zajistit spech pri vaem
odhodln prestat kourit.
2.
Kdy necel).lu nerozumte. Nic nepovaujte za samozrejm.
Nepokldejte otzky jen k tomu, co vm vyprvm, nbr vyjdrete i
sv vlastn nzory na ve vcetne toho, jakou roli sehrla spolecnost pri
vaem kouren. Kuprkladu vichni, kter kouren povauj jen za zvyk,
by se meli ptt, proc tak snadno nechali bez povimnut jin, tak prjemn zvyky, kdy je tek odvyknout necemu, co chu!n odporne,
stoj jmen a zabj ns. Kdo ver, e je pro nej cigareta poitkem, by se
mel otzat, proc jin veci v ivote, je prinej neskonale vet
poitek, del, nebo nech bt. Proc si muste jednu zaplit a proc vs
zachvt panika, kdy to neudelte?

2
Jednoduch metoda

I',

i
:
!\,
j;
t,

!'
f'

t
r
~(
~'
,~

Clem tto knihy je stt se prostrednkem pri navozen vaeho

vnitrnho postoje, kter by vm umonil od prvnho okamiku vyladit
se na skvelou nladu, jako byste se prve vylcili z hrozn nemoci
- v kontrastu k benm metodm, pri nich zacnte pocitem, jako
byste museli zdolat Mount Everest a prt tdny strvit tm, e budete
prahnout po cigaretch a zvidet vem ostatnm kurkm. Casem
se budete pri pomylen na cigarety u jen divit, jak jste kdy mohli
takov humus vbec kourit? Narnsto zvisti zacnete na kurky
pohlet se soucitem. Jste-Ii kurky, meli byste bezpodmnecne prestat
kourit teprve po precten tto knihy a do samho konce. Mon vm
to pripad paradoxn. Pozdeji vm objasnm, e cigarety nejsou pro vs
absolutne dnm prnosem. Jednou z mnoha hdanek kolem kouren
je,jakje mon kourit cigaretu, pozorovat to vechno a pritom se sama
sebe ptt, proc to vlastne delme. Cigarety zskvaj na cene teprve
tehdy, kdy dn nemme. Akceptujme jednodue tu skutecnost, e se
povaujete za zvisl na nikotinu, at se vm to lb, nebo ne. Jste-Ii
o sv zvislosti presvedceni, nikdy se nedokete zcela uvolnit, nebo
koncentrovat, ani byste nekourili. Tedy nepokouejte se prestat kourit
drv, ne doctete celou tuto knihu. Pri cten se bude postupne zmenovat tlak nutc vs zaplit si. Ale nezacnejte, kdy jste jen zpola
presvedceni o tom, e by to mohlo skoncit fatlne. Nezapomente,
e potrebujete jedin: dret se mch pokynu.
Kdy se ohldnu za peti uplynulmi lety ohlas od prvnho
,"

vydn tto knihy, mohu rci, e tento pokyn

- dl

kourit, dokud ne-

bude kniha prectena, mi zpusobilo vce frustrace ne vechno ostatn,

kdy pominu kapitolu 28. Kdy jsem prestal kourit, ucinilo tak
i mnoho mch prbuznch nsledujce ciste jen mjprklad., Mysleli si:
"Kdy on to dokzal, doke to kad." V prllbehu let jsem u tech,
kter s kourenm neprestali, neustle trousil mal poznmky, jak krsn je ivot ve svobode! Kdy pak byla vydna tato kniha, daroval jsem
ji tomuto tvrdmu jdru, kter stle jete dmalo jako fabrika.
},

17

16

{j

~.i

Domnval jsem se, e i kdyby to byla ta nejnudnej kniha, kterou kdo

kdy napsal, prectou si ji, protoe ji napsal jeden jejich prtel. Kdy
jsem se o mesc pozdeji dozvedel, e se ani nenamhali, aby ji precetli
a do konce, bylo to prekvapen, kter se me dotklo. Dokonce jsem
odhalil, e muj nekdej nejlep prtel, ktermu jsem venoval nekolik
signovanch originlnch exemplru, nejene knihu necetl, ale
dokonce ji dl daroval. Tenkrt jsem se urazil, nevzal jsem v vahu ten
prern strach, kter kurkovi nahn zvislost na nikotinu. Tento
strach mue bt silnej ne jakkoliv prtelstv. Dokonce mue vst
tmer a k rozvodu. Moje matka jednou rekla m ene: "Proc mu
nepohroz, e ho opust, kdy neprestane kourit?" Moje ena
odpovedela: "Protoe by me pak opustil." Stydel jsem se to pripustit,
ale usoudil jsem, e mela pravdu - tak velk byl strach, kter kouren
v cloveku roznt. Nyn je mi jasn, e mnoz kurci knihu nedocetli
a do konce proto, e jim dolo, e budou muset prestat kourit, kdy
to udelaj. Nekter cetli zmerne jen jednu rdku denne, aby osudn
den odsunuli co nejdl. Dnes chpu, e mnoz byli pod tlakem svch
milovanch, aby si tuto knihu precetli. Podvejte se na to z tto
strnky: Copak byste ztratili? Kdybyste po precten tto knihy
. neprestali kourit, nebyli byste na tom hur neli 'nyn. Nemte absolutne co ztratit, ale ve muete zskat! Jestlie ostatne u pr dnu nebo
tdn nekourte, ale nejste si jisti, zda jste kurkem, bvalm kurkem,
nebo nekurkem, pak pri cten tto knihy to nechte, jak to je. Prakticky
pak budete ji nekurkem. Ted jde jen o to, aby vae nadstavba
dohonila zklad. Na konci knihy budete tastnm nekurkem.
Moje metoda je principilne
dokonalm
protikladem
tradicnch metod odvykn kouren. Normln metoda spocv v tom,
e se sestav vcet obrovskch zporll kouren a k tomu vytvor
formulka: "Kdy se na dostatecne dlouhou dobu zreknu cigaret,
nakonec zmiz nutkav potreba kourit. Pak si mohu zase uvat ivota
a u nebudu otrokem tabku."
To je logick metoda a denne tisce kurku zkouej prestat
kourit s obmenami tto metody. Ovem je velmi tek spene
absolvovat tuto metodu, a sice z nsledujcch dvod:

18

1.
Vlastn problm nespocv ve skoncovn s kourenm.
Pokad, kdy zamcknete cigaretu, prestvte kourit. Jednoho dne
budete mt mon pdn duvody, abyste rekli: "U nechci kourit."
-;Vichni kurci maj kad den svho ivota takov duvody, a tyto
duvody jsou zvanej, ne si dokete predstavit. Skutecn problm
spocv ve druhm, destm nebo desetitiscm dni, kdy ve slab
chvilce, ve stavu alkoholovho opojen, nebo dokonce ve tastn chvli
si zaplte prvn cigaretu, a protoe ve hre je drogov zvislost, poctte
prn zaplit si druhou, a najednou u zase kOLlrte.
.

2.

Nebezpec chajc na nae zdrav by ns melo od kouren

odvrtit. N rozum rk: "Prestan s tm. Jsi hlupk," ale ve skutecnosti nm to tm del te. Kourme naprklad, kdy jsme nervzn.
Vyprvejte kurkovi, e je na nejlep ceste se zabt, a prvn, co udel,
e shne po cigarete. Pred Royal Marsden Hospital, predn onkologickou klinikou v Anglii, postv vc kurku ne pred ktroukoli
jinou klinikou v zemi.

Moje jednoduch metoda spocv na tomto zklade: Nejprve

.zapomente na vechny duvody, proc chcete, nebo byste meli chtt prestat kourit, podvejte se svmu cigaretovmu problmu do oc a polote
si nsleduj 1~otzky:
1.
2.
3.

Co mi kouren prin?
Opravdu je pro mne poitkem?

Je pro me skutecne nezbytn strkat si po cel ivot do st

ty veci, dusit se tm a jete za to drazeplatit?

chvatnou pravdou je, e vm kouren neprin absolutne vbec nic.

Rd bych vm to cel objasnil: Nemyslm si, e zpory kouren prev
jeho klady - to prece v kad kurk. Jsem toho ~zort1,e kouren
neprinvubecnic. Jedinouprednost,kterou kdy melo, byl spolecensk bod k dobru, dnes se dokonce i kurci dvaj na kouren jako
na antisociln je,dnn. Vetina kurk povauje za nutn racionlne
vysvetlovat, proc kour, avak vechny tyto duvody jsou pouhm
klamem a iluz. Prvn, co udelme, e odklidme vechno to len
19
f

smyslu a podlhn vidinm. Uvidte, e jste se ve skutecnosti niceho

nevzdali. Nejene nen nic, ceho byste se museli vzdt, nbr budete
jete jako nekurci obdarovni podivuhodnmi, pozitivnmi vecmi,
z nich zdrav a penze jsou tm nejmenm. Jakmile jednou vyprchaj
iluze, e ivot bez cigaret by vs u tak neteil, jakmile si uvedomte,
e ivot bez tabkuje nejen bohat na poitky, ale jete bohat o to,
co si muete uvat, jakmile v pocit, e neco postrdte, nebo vm
neco unik, ztrat pudu pod nohama, zacne se vm vracet zdrav
i penze a tak spousta dalch dobrch duvodu, proc prestat kourit.
Tyto poznatky poslou jako dal pozitivn pomocnci pri dosaen
vaich skutecnch clLI:uvat si ivota plnmi douky, a se osvobodte od tabku.
Do naich kurzu prichzej kurci v ruznch stadich zoufalstv presvedceni o tom, e budou muset prochzet tdny, mesce nebo
dokonce roky duevnm i telesnm utrpenm, aby nabyli svobody.
A pokud by s notnou dvkou test skutecne doshli spechu,
u by to pro ne nebyla takov radost prestat kourit, nikdy by se u
nevyrovnali se stresem a po zbytek ivota by museli neustle qojovat
s pokuenm. O est hodin pozdeji opust nae kolic prostory. Vetina
z nich se dostane do euforie a je zcela vylcena ze svho problmu
a okamite nabude presvedcen, e v budoucnu se bude mnohem lpe
bavit v kruhu svch prtel a bude lpe vyzbrojena proti stresu.

3
Proc je tak tek prestat kourit
t
~'
I.
~

~
~
i!i
~
f'
~,
~
~
~
f
~
I
~
I
I

r
"
\11.

Jak jsem ji vysvetloval, k zjmu o toto tma me privedla

moje vlastn zvislost. Kdy jsem s tm konecne prestal, byl to pro me
neco jako zzrak. Pri svch drvejch pokusech prestat s kourenm
jsem tdny trpel tekmi depresemi. Tu a tam jsem mel relativne
dobrou nladu, ale ji prtho dne deprese znovu uderila. Bylo to, jako
kdybych se pokouel dostat z kluzk vlc jmy. U jsem skoro nahore, vidm slunce, pak ale zase sklouznu zptky dolu. Nakonec
si zaplm tu slavnou cigaretu. Chutn odporne a j si mohu zavarit
mozek premlenm, proc to musm delat.
Jedna z otzek, kterou kurkum ve svch kurzech vdycky
zadvm, zn: "Chcete prestat kourit?" Zn to jako pekne blb otzka.
Vichni kurci by strane rdi prestali kourit. Zeptte-li se nenapravitelnho kurka: "Kdybyste mohl obrtit beh casu a k okamiku,
kdy jste jete nebyl zvisl na nikotinu, zacal byste kourit s tm,
co dnes vte?" zn vetinou odpoved: "Nikdy v ivote."
Vichni kurci ct, e jsou posedl necm dbelskm.
V poctecnm stadiu si clovek jete namlouv: "Zase prestanu, ne dnes,
ale ztra urcite." Nakonec doshneme bodu, kdy si myslme, e budto
nemme dostatecne silnou vli, nebo cigarety obsahuj neco, co
musme mt, abychom si uvali ivota.
Jak jsem ji predtl11~
rekl, problm netkv v tom, abych ozrejmili, proc prestat kourit je tak jednoduch; spe je nutno objasnit, proc
se to zd tak tek. Je nezbytn nalzt vysvetlen, proc vubec tolik lid
zacne kourit, nebo proc nekdy v ivote kourilo vce ne 60 procent
obyvatelstva.
Cel vec s kourenm je jedna velk hdanka. Jedinm duvodem, proc s tm zacneme, jsou tisce jinch, kter u v tom jedou.
A prece si kad z nich preje, aby se do toho bval vbec nikdy
nepoutel, a vyprv nm, e je to cir mrhn casem i penezi.
Nemueme plne uverit tomu, e si to nevychutnvali. Povaujeme
kouren za atribut dospelosti a vynakldme veker sil na to,

20

21
(\

(I

"'

-.,""

_.~-~

abychom se zvislmi stali, Pak strvmezbytek ivota tm, e svm

vlastnm detem vtloukme do hlavy, jen aby s tm nezacaly a sami
se pokoume kouren odvyknout. A t zbytek ivota strvme tm,
e draze platme za sv utrpen. Prmern kurk, kter to dothne
na jednu krabicku denne, vyd za cel svj ivot asi devet set tisc
korun. Co delme s temito penezi? (Nebylo by to tak zl je vyhodit
z okna.) Systematicky je pouvme k tomu, abychom zanerdili sv
plce karcinogennmi kodlivinami obsahujcmi dehet a postupne
si ucpvme cvy a zahlcujeme se jedy. Kad den odnmme
kadmu svalu a kadmu orgnu svho tela stle vce kyslku, take
jsme den ode dne tekopdnej. Odsuzujeme sami sebe k ivotu ve
pne, pchnoucmu dechu, zaloutlm zuMm, popleninm, zanesenm popelnkm a odpornmu smradu ze zvetralho koure. To znamen otroctv na cel ivot. Polovinu svho ivota se nachzme
v situacch, v nich nm spolecnost kouren zakazuje (ve kolch,
metru, v divadle, v nemocnici, v kostele atd.), a pri kadm pokusu
omezit kouren, nebo s nm prestat, se ctme mizerne. Druhou polovinu ivota sice smme kourit, ale prejeme si, abychom nemuseli.
Copak je to za hobby, jestlie by se clovek toho, co del, nejradeji
zbavil, a sotva to ucin, zmocn se ho tak srav touha po cigarete?
Po cel svj ivot s nm polovina spolecnosti jedn jako s malomocnm, ba jete hM: jinak inteligentn, rozumn lidsk bytost
se celoivotne trest pohrdnm sama sebou. Kurkovi nezbv ne
sebou opovrhovat, kdy nedopatrenm zase jeho zrak zabloud
na varovn npis titen drobnm psmem v souvislosti s kampan
proti rakovine nebo zpachu z st, kdy m pote s dechem ci bolest
v hrudnku, kdy je osamelm kurkem ve skupine nekurkiL Co
z toho m, kdy mus s tmto desivm cernm stnem v podvedom
prochzet ivotem? ABSOLUTNENIC. Poteen? Poitek? Uvolnen?
Pomoc? Energetick vzpruha? Sam iluze, ledae byste se dvali
na noen prli tesnch bot jako na druh poteen, protoe je tak
prjemn se pak zout! Jak ji bylo receno: skutecn problm spocv
nejen v tom, abychom objevili, pro~ kurci maj takov tekosti, kdy
chtej prestat kourit, nbr tak v tom, proc vllbec nekdo kour.
Pravdepodobne reknete: "To je vechno hezk. Tohle j vm",
ale kdy na tom "cvanhku" viste, je velmi tek z toho uniknout.
22

, -. t-

Ale proc je to tedy tak obtn a proc vbec musme kourit? Kurci
cel ivot hledaj odpoved na tyto otzky.
Mnoz se obvaj silnch abstinencnch symptom, avak
skutecn ~dvykac prznaky u zvislch na nikotinu jsou tak slab (viz
kapitola 6), e vetina kurk si nikdy ani neuvedom, e jsou drogove
zvisl.
Nekter kurci si mysl, e cigarety jsou zdrojem intenzivnho
poitku. Tak tomu nen. Jsou to pinav, odporn veci. Jen se zkuste
zeptat kterhokoli kurka, kter si namlouv, e kour jenom kvli
poitku, zda by se kouren zrekl, kdyby mu jeho vlastn cigarety doly
a on si mohl koupit jen jednu znacku, kter mu vbec nechutn, co by
odpovedel. Kurk by kouril radeji shnilou slmu, ne vbec nic.
Poitek s tm nem vbec nic do cinen. Chutnaj mi humri,
ale nikdy jsem nedospel do toho stadia, abych musel jst humry dvakrt
denne. I jin veci si v ivote uvme, ale netrpme, kdy je nemme
na dosah.
Rada lid ptr hluboko v psychice po prcinch, po "Freudove
syndromu", "orln fzi", avak ve skutecnosti je tomu prve naopak.
Obvykle zacnme kourit, protoe chceme ukzat, e jsme dospel
a zral. Kdybychom museli prede vemi lidmi dumlat dudlk, bylo
by nm to nesnesitelne trapn.
Dal si mysl, e jim to naopak propjcuje pocit, e jsou jako
nejak Macho, kdy vyfukuj z chrp kour. Ani tento argument neobstoj. Horc cigareta v .uchu by byla smen. O kolik smenej
je vdechovat karcinogenn dehtov ltky do svch plic.
Najdou se tac, kter rkaj: "M to neco spolecnho s mma
rukama!" Proc by si pak mel zapalovat cigaretu?
"Je to 'orln uspokojen." Proc by si ji jinak strkal do st?
"Je to o pocitu, jak mi kour naplnuje plce." Hrozn pocit
- jako kdy se .clovek dus.
Mnoz si mysl, e kourenm zahnej nudu. I to je omyl.
Dlouh chvle je duevnm stavem.
Triatricet let jsem si myslel, e me kouren uvolnuje a dv
sebedveru i odvahu. Zroven jsem vedel, e me to zabj a stoj cel
jmen. Proc j sem neel ke svmu lkari a nezeptal se ho na nejakou
alternativu, kter by mi dala uvolnen, sebedllveru a odvahu? Neucinil
23

jscm tak, protoe jsem vedel, jakou by mi navrhl alternativu. Nebyl

to mj skutecn dvod, pouze vmluva.
Vyskytuj se lid, kter kour jen proto, e kour jejich prtel.
Jsou skutecne tak hloup?
Vetina kurk, kdy se nad tm zamysl, jednou dospeje
k zveru, e kouren je jen takovm zvykem. Ani to nepodv skutecn
vysvetlen, jenome kdy musej bt zavrena vechna ben racionln zdvodnen, zd se to bt jedinou omluvou, kter jete zbv.
Bohuel i tento zver je klamn. Denn.e menme sv zvyky, mezi nimi
i ty, je nm prinej nejak poitek. Moje stravovac zvyklosti
pochzej jete z dob, kdy jsem kouril. Nejm ani rno, ani v poledne.
Jm pouze jednou denne, a to vec~r, ale o dovolen je mm oblbenm
jdlem sndane. Toho dne, kdy se vrtm dom, se bez nejmen
nmahy vracm zase ke svm starm zvykllm. Proc tak zvisme
na zvyku, kter m stranou chut, zabj ns, stoj ns spoustu penez,
je pinav a odporn a kterho bychom se tak rdi zbavili, kdyby
vechno, co bychom museli udelat, spocvalo v tom, to jednodue
nechat bt? Proc je to tak tek? Odpoved' zn: Nen to tek. Je to
smene jednoduch. Jakmile pochopte skutecn duvody, proc kourte,
prestanete s tm - proste tak. A nejpozdeji za tri tdny se u jen budete
divit, proc jste vubec tak dlouho kourili.
CTETE

DL.

4
Zkern past
,
k
\

t
t,
~
i

Kouren je nejrafinovanej a nejzkernej past, kter kdy

existovala. Clovek si neme nic genilnejho vymyslet. Co ns
k tomu zpoctku lk? Tisce dospelch, kter u v tom uvzli.
Dokonce ns varuj, e kouren je pinav a hnusn zvyk, kter ns
nakonec znic a privede na mizinu, my vak nejsme s to uverit,
e z toho nemaj dn poitek. Jednm z mnoha tragikomickch
aspekt kouren je, jak tvrde na tom musme pracovat, ne se staneme
na nem zvislmi. Je to jedin past bez nvnady, bez kousku sra.
Co zpsob, e past sklapne, nen to, e cigarety skvele ch~ltnaj,nbr
to, e tak hrozne chutnaj. Kdyby prvn cigareta chutnala skvele, pak
by se rozhoukala vechna nae poplan zarzen a jako inteligentn
lid bychom porozumeli, proc se polovina dospelch sama trv.
Ale protoe prvn cigareta chutn prerne, ukolb to n mlad
mozek do jistoty, e se na tom nikdy nemueme stt zvislmi
a soudme, e kdykoliv mueme prestat, protoe cigarety pro ns
nejsou vbec dnm poitkem.
Je to jedin droga v prrode, kter cloveku zabranuje, aby
doshl svho cle. Mlad mui vetinou zacnaj proto, e chtej psobit mune, aby zskali image Humphreyho Bogarta nebo Clinta
Eastwooda. To posledn, jak se clovek pri prvn cigarete ct, je oplvat munost. Neodv se inhalovat a kdy kour prli mnoho,
dostane zvrat a pak se mu udel patne. Jedin, po cem pak tou,
je zmizet z dohledu svch kamardu a vyhodit ten hnus.
Dvky tou hrt roli svetacky, bt cooL Vchni jsme videli,
jak hul sv cigarety a vypadaj pritom absolutne smene. A a se
chlapci jednou nauc vypadat mune a dvky cool a zkuene, zacnou
si prt, aby bvali nikdy s kourenm nezacali.
Pak se pokoume po zbytek ivota si objasnit, proc kourme,
drazne nakazujeme svm detem, aby nelply do pasti a sami
se prleitostne pokoume z toho vyvznout.

25
24(,

.--,,-

.7

"<--""""""~"'"

t'

Od t doby, co jsem prestal kourit, stalo se mm hobby

a pozdeji i povolnm zkoumat to mnostv hdanek, kter pred
ns kouren stav. Zprehzen, fascinujc puzzle a prakticky nereiteln jako nejak hlavolam. A prece je reen, stejne jako u vech
komplikovancl1 her zaloench na trpelivosti, velmi jednoduch

Past je tak uzpsoben, e se jen ve stresovch situacch

pokoume odvyknout kouren, at u ns trp zdravotn problmy,
nedostvse penez, nebo ns proste t pocit, e s nmi jednaj jak
s malomocnmi.
Jakmile prestaneme, naval se na ns jete vce stresu (obvan abstinencn symptomy) a nyn si jete musme vystacit bez
prostredku, kter vdy ulehcoval naemu stresu (nae cigaretka coby
star dobr berlicka).
Po pr dnech plnch utrpen dospejeme k zveru, e jsme si to
patne nacasovali. Musme pockat, a budeme bez stresu, ale jakmile
ta dobanastane, zmiz tak dvod,proc bychom meli prestat. Prirozene
tento vhodn okamik nikdy neprijde, ponevad jsme beztak
presvedceni o tom, e n ivot je stle vce zahlcen stresem. Kdy
opustme domov svch rodiM, spust se prirozen beh vec

- ovem

kdy jej clovek zn. Vyvedu vs z labyrintu a budu se starat

o to, abyste se v nem u nikdy neocitli. Ve, co muste udelat, je rdit

se mmi pokyny. Kdy se jen jednou. vydte nespr~vnou cestou,
jsou vechny ostatn pokyny k nicemu.
Rd bych jete jednou vslovne podtrhl, e pro kadho
cloveka je jednoduch odvyknout kouren, avak nejdrve musme
predloit fakta. Ne, nemm na mysli ta fakta, kter nm nahnej
strach a hruzu. Vm, e je u znte. Existuje dostatek informac o fatlnch nsledcch kouren. Kdybyste.se mohli oprostit od kouren,
u byste s tm prestali. Myslm tm, proc nm pripad tak tek prestat
kourit. Abychom zodpovedeli tuto otzku, musme odhalit skutecn
dvod,proc stle jete kourme.

- zaloen

domcnosti, hypotky, deti, odpovedn koly v zamestnn atd. I to je

omyl. Ve skutecnosti jsou nejstresovejmi seky ivota kad iv
bytosti casn detstv a puberta. Mme sklon zamenovat zodpovednost
za stres. Kurci automaticky provaj vce stresu, protoe nikotin
nikterak neuvolnuje ci nezmrnuje stres, jak se nm reklama sna
namluvit. Je tomu prve naopak: kouren ns cin jete nervznejmi
a napjatejmi.
Dokonce i ti kurci, kter kouren odvykli (vetina tak ucin
jednou, nebo i casteji), mohou t naprosto tastne a spokojene,
a presto do toho znenadn zase spadnou.
Kouren se d srovnat s tm, jako kdybychom se ocitli
v obrovskmlabyrintu. Jakmile jsme uvnitr, nae mylenky zahal
mlha a staneme se zmatenmi a zbytek ivota strvme tm, e se
neustle pokoume si z toho pomoci ven. Mnohm z ns se to nakonec
tak podar, ale pozdeji spadneme znovu do stejn pasti.
Tricet tri let jsem strvil tm, e jsem bloudil v labyrintu,
abych nael vchod. Jako vichni kurci jsem tomu proste nemohl prijt na kloub. Ovem dky soubehu nezvyklch okolnost, na nich
nemmidnou zsluhu, se mi podarilo uniknout. Pak jsem chtel vedet,
proc mi pripadalo tak strane obtn skoncovat s kourenm a proc,
kdy jsem to konecne dokzal, to bylo nejen jednoduch, ale i zbavn.

I.
II
'
\l
.J!

27

26

1;
j:

,.

5
Co ns nut dl kourit?

6
Zvislost na nikotin u

Zacnme kourit z idiotskch duvodu, vetinou pod tlakem

party nebo ve spolecnosti, avak proc dl kourme, kdy si uvedomme,
e jsme se na kouren stali zvislmi?

Nikotin, bezbarv, olejnat sloucenina, je droga, obsaen

v tabku, na n se kurk stv zvislm. Vytvr zvislost mnohem
rychleji ne kterkoli jin droga znm lidstvu, nekdy k tomu stac
u jedin cigareta.
.
Kad pothnut cigarety transportuje malou dvku nikotinu
pres plce do mozku a tato dvka psob rychlej i ne heroin, kter
si fetk pchne do ly. Kdy se dvacetkrt pothne z jedn cigarety,

Prmern kurk netu, proc kour. Kdyby mu byl znm prav

duvod, prestal by. Prav duvod je u vech stejn, avak odpovedi jsou
ty nejrozmanitej. Tuto cst svch kurzu shledvm nejzbavnej,
zroven vak vyvolvajc nejvce soucitu. Vichni kurci ved
v hloubi svho srdce, e kouren je hloup. Ved, e predtm, ne
vznikla jejich zvislost, neexistovala dn potreba, aby kourili.
Vetina si doke vzpomenout, jak prerne chutnala jejich prvn
cigareta a e museli vynaloit velk sil, aby se vypracovali do stavu
kurka. Vetinu irituje, e nekurkum zdnlive nic nechyb a e se
jim smej.
Kurci jsou nicmne inteligentn a rozumn lid. Ved,
e na sebe berou obrovsk zdravotn riziko a e' za sv cigarety
v prbehu ivota vydaj furu penez. Proto potrebuj racionln
vysvetlen, jm by svj "zvyk" ospravedlnili.
Skutecnm dvodem, proc kurci neprestvaj kourit, je rafinovan kombinace ,faktor, s nimi vs seznmm v prtch dvou
kapitolch. Jsou to:'
1.

Zvislost na nikotinu

2.

Vymvn mozk

".

..

dostane cloveku z jedi~ cigaretydvacet dvekdrogy.

.
. Nikotin je rychle psobcdrogou a hladina nikotinu v krvi

klesne v prbehu triceti minut pO,vykouren cigarety asi o, polovinu

a po hodine na jednu ctvrtinu. To vysvetluje, proc vetina kurku
vykour za den asi dvacet cigaret.
Jakmile kurk zamckne cigaretu~ zacn nikotin telo rychle
opoutet a kurk zacn trpet abstinencnmi symptomy.
Na tomto mste musm uvst na pravou mru velmi rozren
nzor, kter kurci zastvaj . ve vztahu k abstine,ncnm symptomum.
Ver, e jsou srovnateln s hroznm traumatem, jm trp, kdy se pokouej, nebo jsou pod tlakem okolnost nuceni zanechat kouren. Toto
trauma m ovem predevm psychick prciny: kurk se ct bt
oloupen o sv poteen nebo svou oporu. Pozdeji to ble osvetlm.
Skutecn abstinencn prznaky pri odvykn nikotinu jsou tak
slab, e si vetina kurk ani neuvedomuje, e je skutecne drogove
zvisl. Kdy pouvme vraz "zvisl na nikotinu", mme tm
na mysli, e jsme si proste "navykli" kourit. Prevn cst kurk
se zdeenm odmt drogy, avak jsou presne tm, co odmtaj: drogove
zvislmi. Natest je snadn se tto drogy zbavit, ale nejprve muste
prijmout skutecnost, e jste drogove zvisl.
Pri odvykn nikotinl\ clovek netrp dnou telesnou bolest.
Je to spe pocit przdnoty bez klidu, pocit, e neco chyb, proce
mnoho kurku si mysl, e to m co delat s rukama. Pokud tento pocit
trv, stv se kurk nervznm, nejistm, rozruenm a podrdenm.
Je to jako hlad - po jedu, po nikotinu.

28

29

I
(

(I

,.;w

"""~""--~
Scdm sekund po zaplen cigarety jc k dispozici nov dvka
nikotinu a touze je konec, ustoupila pocitu uvolnen a sebejistote, kter
kurkovi dv cigareta.
Na zactku, kdy kouren privykme, byly abstinencn prznaky a jejich odstranovn tak slab, e jsme si ani nebyli vedomi,
co probh. Zacneme-li kourit pravidelne, jsme presvedceni o tom,
e jsme cigaretm bud prili na chut, anebo e jsme si na kouren
proste "zvykli". Pravda je takov, e jsme ji zvisl. Nepozorujeme to,
ale to mal nikotinov monstrum se ji uhnzdilo v naem tele, a my jej
neustle musme krmit. Nikdo k tomu nen nucen. Jedin duvod, proc
kad dI kour, at u s mrou, ci pf'cs mru, spocv v ncustlm
zsobovn malho monstra potravou.
Kouren jako takov je zhada sama. Vichni kurci v podstate ved, e jsou pitomci a e spadli do zkern pasti. Pro me je nejtragictejm aspektem kouren to, e kurk se prostrednictvm cigarety
sna stle znovu dosahovat vnitrnho mru, klidu a sebeduvery, kter
jeho telo melo pred tm, ne vznikla jeho zvislost. Znte ten pocit,
kdy u souseda cel den kvl alarm, nebo kdy muste snet jinou
men, ale trvalou zte. Najednou hluk skonc - a vs napln ndhern
pocit klidu a mru. Ovem to nen dn skutecn klid, nbr vs jen
neco prestalo obteovat.
Do t doby, ne se ocitneme v zajet nikotinu, naemu telu
nechyb nic. Potom mu vnutme nikotin, a kdy potom cigaretu
zamckneme a nikotin je odbourn, trpme abstinencnmi symptomy,
a to nikoliv telesnou bolest, nbr pocitem przdnoty. Ani si ten pocit
neuvedomujeme, avak v naem tele to pllsob jako kapajc vodovodn kohoutek. N rozum to nechpe. My tak nepotrebujeme necemu
rozumet. Jenom vme, e chceme zase cigaretu, a kdy si ji zaplme,
zmiz dost a na okamik jsme spokojen a plni duvery

,.

- presne

tak,

jako pred na zvislost. Avak uspokojen je jen docasn, protoe

naemu telu musme privdet stle vce nikotinu, abychom utiili jeho
potrebu. Jakmile je cigareta dokouren, zacn tato potreba nanovo
a bludn kruh pokracuje. Celoivotn bludn kruh

- pokud

ho nepretnete.

Kourit je tot, jako nosit prli tesn boty, jen abychom zaili
po vyzut pocit levy. V zsade jsou tri duvody, proc kurk tento
prubeh vec neprohldne:
30

1.
Netrp
takov pocit.

dnou

rozpoznatelnou

telesnou

bolest.

Je to jen

2.
Jedn se o druh prevrcenho cinku. Proto je tak sloit
zbavit se drogy jakhokoli druhu. Jen kdy clovek nekour, m tento
pocit ztee - nevin z toho ovem cigaretu. Jakmile si jednu zaplte,
poctte ulehcen - proto propadnete bludn vre, e vm cigareta
prinese poitek nebo pocit pevn Plldy pod nohama.
3.
Od chvle, kdy se narodme, podrobujeme se masivnmu
vymvn mozklI. Ackoliv nm v naem ivote nechyb nic do t doby,
ne zacneme kourit, neprekvap ns, kdy po neprli nrocnm procesu ucen zacneme verit, e nm cigareta dv nejak poitek nebo
jistotu. Proc bychom to tak meli zpochybnovat? Nyn patrme ke
"tastn kurck obci".
Na tomto mste mohu okamite rozbt nekter iluze tkajc
se kouren. "Zvyk" neexistuje. V naem ivote prichzej a odchzej
nejrznej zvyky, mnoh z nich jsou nm dokonce zdrojem velmi
prjemnho poteen. Je tu vak jeden zvyk, kter je prern chuti,
je zdrojem pny, povaujeme jej za odporn a beztak bychom se ho
rdi zbavili, kter bychom meli ze seb,e s lehkost setrst. Proc nm
to vak pripad tak tek? Odpoved zn, e se nejedn o zvyk, nbr
o drogovou zvislost. Musme se naucit se s tm vyrovnat. Drv, ne
si uvedomme, co se s nmi deje, nejene kupujeme pravidelne cigarety, nbr dokonce musme nejak mt. Kdy najednou nejsou dn,
propadme panice a casem zacneme kourit stle vc.
To se deje proto, e telo kurka jev stejnou tendenci jako u kterkoliv jin drogy, a to stt se imunnm vcicinkumnikotinu, v dusledku toho neustle zvyujeme mnostv nikotinu. Ji po krtk dobe cigarety zesiluj abstinencn symptomy, je zaprcinuj, e zacnme ztrcet
na sv celistvosti. To znamen, e se sice po zaplen cigarety zacneme
ctit lpe ne v predchozm okamiku, v podstate jsme ale nervznej
a napjatej, ne kdybychom zstali nekurky, a to dokonce ji behem
kouren. Toje jete smenej ne noen prli tesnch bot, nebot ctme
stle vce bolesti, i kdy jsme si boty u dvno vyzuli.
31

"

Situace je dokonce jete hor, nebol' nikotin rychle vyprch

z tela, jakmile dokourme cigaretu, co vysvetluje, proc maj kurci
sklon kourit ve stresovch situacch jednu cigaret za druhou.
.lak jsem rekl, "zvyk" ve spoj itosti s kourenm vbec neexistuje. Prav dvod, proc kad kurk neprestv kourit, jeto mal
monstrum v nem, kter se doaduje neustlho prsunu potravy. Kurk
sm rozhoduje, kdy tak ucin, vetinou v jedn ze ctyr situac, nebo
nekter jejich kombinaci. Jsou to:

Kdy si zaplme svou prvn cigaretu v ivote, vyvol

inhalace zchvat kale. Kdy toho napoprv vykourme prli, zacne
se nm tocit hlava, nebo se nm telesne skutecne udel patne. Nae
telo nm tm rk: "Dv mi jed. Nech to bt." To je stadium, v nem
se casto rozhoduje o tom, zda se staneme kurky ci nikoliv. Je omylem
si myslet, e kourit zacraj prevne telesne a psychicky slab lid.
Komu bude prvn cigareta pripadat

Nuda - koncentrace: dva extrmn protiklady!

Stres - relaxace: dva extrmn protiklady!
Kter zzracn droga doke cinky, kter mela pred dvaceti
minutami, prevrtit v prav opak? Kdy se nad tm clovek pordne
zamysl, kter jin situace jete v naem ivote nastanou, kdy pomineme
spnek? Ve skutecnosti kouren ani nezahn nudu a stres, ani nepodporuje nai koncentraci a relaxaci. To ve je pouh klam.
Nikotin je nejen drogou, ale i silne psobcm jedem, kter
se pouv na huben hmyzu (zkuste doma nahldnout do prslunho
hesla ve va encyklopedii). Obsah nikotinu v jedin cigarete by vs
zabil, kdyby byl injekcne vpraven do ly. Tabk ostatne obsahuje
cetn dal toxiny vcetne kyslicnku uhelnatho.
Jestlie vm ted prilo na mysl prejt k dmce nebo doutnkm, chtel bych vm ujasnit, e se tato kniha vztahuje na vechny
druhy tabku.
Lidsk telo je ta nejkomplikovanej vec na na planete.
dn druh, a to ani primitivn amby nebo cervi, nepreije, kdy
nepozn rozdl mezi potravou a jedem.
Nae telo a n rozum rozvinuly v procesu prirozen selekce
techniky, umonujc rozliit potravu od jedu, i spolehliv metody,
jak jedy zase vyloucit.
Vichni lid shledvaj pach a chut' tabku odpornmi, dokud
se sami nestanou zvislmi na nikotinu. Fouknete-li pach tabku
do obliceje dtete, nebo tlamy zvrete, zacne kalat a plivat.

I
f
~
,
I'
f,
E
f

32

33

c
L

hnusn, m velk tes't

svoje

plce si tm neodrovn a bude a do konce ivota vylcen, nebo nen

vnitrne pripraven na pracn proces privykn, kdy neustle zkou
inhalovat bez prvodnho kale.
Na cel t veci mi pripad nejtragictej to, jak tvrde musme
na sv zvislosti pracovat, a proto je tak obtn od toho mlde odradit. Protoe se kouren musej ucit a cigareta jim pripad odporn,
ver, e mohou kdykoliv prestat. Proc se nepouc od ns? A proc jsme
se nepoucili my od svch rodic?
Mnoho kurku si mysl, e jsou jim chut a pach tabku
skutecn prjemn. To je iluze. Kdy se ucme }wurit, vtepujeme
svmu telu, aby se stalo necitelnm vSc'i zpachu a patn chuti,
abychom dostali svou "dvku" jako fet'ci, kter si namlouvaj,
e lehnout si jim dv poitek. Abstinencn symptomy jsou u heroinu
obzvlt' dramatick a co skutecne prin prjemn pocity, je ritul
vymizen techto symptom.
Kurk uc sv smysly obrnit se vCihnusn chuti i zpachu,
aby mohl dostat svou dvku. Zeptejte se kurka, kter si mysl,
e kour jen proto, e mu tabk chutn: "Kdy nebudou mt v obvykl druh cigaret a budete i;j"moci koupit jen tu znacku cigaret,
kterou nemte rd, nechte pak kouren'?" Ani nhodou. Sice zpoctku
budou t;hutnat prerne, ale s trochou vle se nauc mt rd i tyto
cigarety. Kurk se dokonce pokou dl kourit i kdy je nachlazen,
m chripku, .bol ho v krku ci trp bronchitidou nebo rozedmou plic.
S poitkem to nem nic spolecnho. Kdyby ano, pak by nikdo
nevykouril vc ne jednu cigaretu. Existuj dokonce tisce bvalch
kurk, kter se mezitm stal zvislmi na odporn vkacce
s nikotinem na lkarsk predpis, ackoliv mnoz z nich presto dl kour.
V mch kurzech nekter kurky velmi zneklidn, kdy dojdou
poznn, e jsou drogove zvisl, protoe si zacnou myslet, e to pro

c'

ne bude jete te prestat kourit. Ze dvou dleitch duvod je vak

toto poznn pr'l1osem:

I.
Dvod, proc vetina z ns dl kour, ackoliv vme, e zpory
prevauj nad klady, spocv v tom, e verme v neco zvltnho,
co podle ns cigarety obsahuj, co nm opravdu prin poitek, nebo
nm nejakm zpsobem pomh. Mme pocit, e kdy prestaneme
kourit, vznikne pocit przdnoty a urcit situace v naem ivote
u nikdy nebudou takov jako drv. Toje klam. Skutecnost je, e cigareta nm nedv vbec nic, jen nm neco bere a nahrazuje to pak
cstecne tm, co nm n klamn dojem nalhv. V pozdejch kapitolch vm to 9jasnm podrobneji.
r

t
r

I
~

2.
Ackoliv je nikotin tm, jak rychle se na nem lid stvaj zvislm, nejmocnej drogou sveta, skutecn zvislost na nem nen prli
velk. Jeliko psob tak rychle, trv to jen krtkou dobu, ne jej telo
z devadesti devti procent zase nevylouc a vlastn odvykac prznaky
jsou tak nepatrn, e vetina kurk si po cel svuj ivot ani nevimne,
e jimi nekdy trpela.

Prvem tu vznik otzka, proc pak kurkum pripad tak tek

prestat kourit, a pritom muset snet po cel mesce ohromn muka

ti

s kourenm prestanete.

a po zbytek ivota obcas poctit chul' na cigaretu? Odpoved' nm

zroven poskytne druh dvod, proc kourme - vymvn mozku.

Chemickou zvislost meme snadno zvldnout.

Vetina kurk doke prestt celou noc bez jedin cigarety.
Nestane se, e by je najednou probudily nejak abstinencn symptomy.
Mnoz kurci si skutecne si zapl svou prvn cigaretu teprve, a opust
lonici, jin se nejdrve nasndaj, dal cekaj, a budou na svm
pracoviti. Mohou vydret i deset hodin nekourit a nic to s nimi
neudel. ale kdyby se museli zrci cigaret pres den po dobu desetihodin, lezli by po zdi.
f

Mnoho kurk, kter si koup nov auto, v nem nekour. Chod

do divadla, do supermarketu, do kostela atd. a nevad jim, e tam
nemohou kourit. Dokonce ani v metru se proti tomu nikdo nebour.
Kurky skoro te, kdy je nekdo, nebo neco omezuje v kouren.
34

Mnoz kurci se bez vet nevole vzdaj kouren v byte

nekurk nebo i v jejich spolecnosti. U vetiny kurk dochz
pravidelne k tomu, e del dobu nekour, ani by je to nejak zvlt'
trpilo: Dokonce jsem dokzal cel vecer spene relaxovat bez cigarety. V pozdejch letech u jako kurk jsem se dokonce vdycky
u teil na ty vecery, kdy jsem mohl prestat kourit, cm jsem se sm
omezoval (jak smen zvyk).
S chemickou zvislost se clovek vypord snadno, i kdy
je pord jete zvisl a existuj tisce prleitostnch kurk, kter si po
dlouhou dobu dokou odeprt cigarety. Ale ti jsou stejne tak zvisl
jako trval kurci. Najdou se dokonce siln kurci, kter mohou vyvznout ze svho zvyku, ale potom obcas shnou po cigarete, a u to stac,
aby si zvislost udreli.
Jak ji bylo receno, skutecn zvislost na nikotinu nen tm
hlavnm problmem. Psobjen jako katalyztor, kter uvede do zmatku nae mylen, abychom nedokzali rozpoznat skutecn problm:
vymvn mozk.
.Mon to bude techou pro celoivotn siln kurky, kdy jim
ted' povm, e je pro r!estejne tak jednoduch prestat kourit jako
pro prleitostn kurky. V urcitm ohledu je to dokonce jednodu.
Cm dle kourte, tm hloubeji klesnete, a tm vce z toho mte, kdy

"

Dal techou pro vs me bt, e povesti, kter prleitostne obhaj mezi lidmi (napr. "trv to sedm let, ne se telo zbav
poslednho zbytku toho nerdu", nebo "kad cigareta, kterou clovek
vykour, mu ukradne pet minut ivota"), se nezakldaj na pravde.
Nelnyslete si, e se to s katastroflnmi cinky kouren
prehn. Pokud vbec, pak jsou bohuel jete podcenovan, ale
"petiminutov pravidlo" je zjevne hrubm odhadem a lze je brt
za bernou minci jen v prpade, e si privodte smrteln onemocnen
nebo se vae cvy ucpou a k zstave srdce.
"To svinstvo" skutecne nikdy zcela neopust vae telo. Jsou-Ii
nablzku nejac kurci, je to ve vzduchu a dokonce nekurci si z toho
odeberou mal procento. Nae tela jsou vak neuveritelnmi zarzenmi a disponuj obrovskou silou samolcen za predpokladu,
e jete netrpte nevylcitelnou chorobou. Kdy ted prestanete kourit,
35

-- ~--

'

-'--

-'

',.

C',

,"

,;

t
,'~
oI*.
~

~=,,"'-"'-"~oJI.:i..,"""'-'

",' , ."",..

','

('~ ",.."

'11

~<~
'J, :.J

'. :~

'i

"-\

';~

Vymvn mozku a podvedom

Nikdy nen pozde prestat kourt. Lcil jsem mnoho kurkll

v kategorii padestnkll i edestnku, dokonce nekolik sedmdestnku
a osmdestnki'I. Nedvno prila do mho kurzu jedna ena ve veku 91
let se svm 651etm synem. Kdy jsem se j tzal, proc se rozhodla
prestat kourit, odpovedela: "Abych mu byla dobrm prkladem."
S cm vet bezohlednost si s vmi kouren zahrv, tm vet
leva potom. Kdy jsem konecne prestal kourit a pocet vykourench
cigaret jsem narz zredukoval ze sto na nulu, netrpel jsem ani jednou
neprjemnmi abstinencnmi symptomy. Bylo to pro mne poitkem,
a to i v odvykacm obdob.

J'

1,
l'
I
fj

r~
~'

!i

Jak nebo proc vubec zacneme kourit? Abychom tu vec mohli

pochopit v celm rozsahu, musme nejprve zkoumat mocn cinky
podvedom, nebo, jak j rkm, naeho "spcho partnera".
Vichni se s oblibou povaujeme za inteligentn a rozumn
bytosti, kter samy urcuj svou ivotn cestu. Ve skutecnosti vak
je devadest devet procent naeho ivota predurceno. Jsme produktem
spolecnosti, v n vyrustme, a ta stanov, jak oblecen budeme nosit,
v jakch domech budeme bydlet, nae zkladn vzorce chovn
a dokonce i ty, jimi bychom se rdi odliili, naprklad, zda jsme politicky spe konzervativnho, nebo liberlnho zaloen. Posledne
jmenovan nen nhoda, nbr to souvis s tm, z kter spolecensk
vrstvy pochzme. Podvedom m nanejv duleit vliv na ns
a dokonce, kdy jde o fakta, a ne o nzory, nechaj se miliony lid podvdet. Drve ne Kolumbus obeplul na sv plachetnici svet, byla vetina presvedcena o tom, e svet je ploch. Dnes vme, e m tvar koule.
Kdybych napsal deset knih a pokouel se vs presvedcit, e Zeme
je prece jen ploch, nepodarilo by se mi to, ackoliv kolik z ns bylo
ve vesmru a videli zemekouli na vlastn oci? Ba i kdybyste svet
obleteli, nebo obepluli, odkud byste vedeli, e necestujete v kruhu

na plochmzemskmpovrchu?
I
~

Pracovnci v reklame velmi dobre znaj, jak siln je vliv

sugesce na podvedom, a proto ty billboardy na kadm kroku, inzerty v kadch novinch.
Myslte si, e je to pltvn penezi? e vs to nijak neovlivnuje, abyste si museli kupovat cigarety? To se tedy krute mlte! Sami
si to nekdy vyzkouejte. Prte, a pujdete za chladnho dne do nejak
hospody nebo restaurace a v spolecnk se vs zept, co si dte, pak
nereknete: "Jednu whisky" (nebo cokoliv jinho), nbr: "V, co bych
si tak dnes dal? Skvostne jemn ohen whisky." Zjistte, e se k vm
pripoj dokonce i lid, kter vubec nemaj rdi whisky. Od detstv nae

36

37

(i

"''

'" :

My se vak musme zbavit vymvn mozku!

,.

vae telo se behem nckolika tdnu zotav, a to tmer tak dobre, jako
kdybyste nikdy nckourili.

(\

;;::.

.~I
,I(
~.,
.~
"31
:'!
.,t)

<,,--

"'."

podvedom denne bombarduj poselstv, kter nm namlouvaj,

e cigarety ns uvoln, dodaj odvahy a sebedi'lvery a e nejskvelej
vec na tto zemi je cigareta. Mte za to, e prehnm? Kdy se dvte
na filmovou scnu, v n bude nekdo zakrtko popraven nebo zastrelen, co je jeho poslednm prnm? Sprvne - cigareta.Tov ns zanech hlubok dojem, co sice nae vedom neregistruje, avak n
"spc partner" m dost casu, aby si toto poselstv prisvojil. Co se
k nm skutecne dostv, je vrok: "To nejdrahocennej na tomto
svete, moje posledn mylenka a mj posledn cin, je cigareta."
V kadm vlecnm filmu dostane zranen cgaretu.
Myslte s, e se neco v posledn dobe zmenilo? Ne, reklama
se stle jete vrh z obrovskch reklamnch tabul a inzert na nae
deti. Reklama na cigarety u dajne nesm bt vyslna v televizi,
nicmne v kolika filmech, becch v hlavnm vyslacm case, si jejich
predstavitel s poitkem zapaluj cigaretu? Za fatln povauji dnen
trend, kter spojuje cigarety se sportovnmi udlostmi a jetsetem

- mezinrodn

smetnkou,

ve samozrejme

sponzorovan

tabkovmi

giganty. Stejne tak zvodn vozy Grand-Prix, upraven z popudu

jistch cigaretovch znacek a dokonce podle nich pojmenovan - nebo
je tomu snad naopak? U jsem videl reklamn spoty, v nich nah
pr po sexu v posteli spolecne kour cigaretu. Je jasn, jak asociace
to vyvolv. Jak obdivuji reklamu na doutnky, ne kvli motivu, nbr
kvi'lli jejich brilantnosti: vdy v n mu cel smrti nebo nejak katastrofe - jeho upoutan baln hor a zakrtko se zrt, nebo prvesn
vozk jeho motocyklu brzy skonc v rece, anebo je Kolumbem a jeho
lodi hroz, e ztroskot u brehu. Bez jedinho slvka. Tie hraje hudba.
Zapaluje si doutnk. Vraz vytren se zrac v jeho tvr. Kurk si snad
ani neuvedomuje, e se dv na reklamu, ale "spc partner" trpelive
vstrebv zrejm poselstv.

Prirozene i druh strana del reklamu: nebezpec rakoviny,

amputovan nohy, problmy s dchnm, ale ta nedoke kurka
odvrtit od kouren. Logika veci rk, e by mela, ale tak tomu nen.
Ani mlde nedoke od kouren odradit. Po vechny ty roky, kdy jsem
kouril, byl jsem sklopevne presvedcen o tom, e bych bval nikdy
nezacal kourit, kdyby mi byla vysvetlena souvislost mezi rakovinou
plic a konzumac cigaret. Pravda je takov, e cel ta osveta nem
38

"
r

ani ty nejmen cinky. Past je t jako drv. Vechny ty nekurck

kampane jenom zvyuj zmatek. Dokonce produkty samy, ty hezk,
leskl krabicky, jejich obsah vs k sobe lk, maj na sobe natiten
varovn, npis. Kterpak kurk ho kdy cetl, nemluve o tom, aby si
z toho pro sebe vyvodil dusledky.
Myslm si, e predn vrobce cigaret zkonem predepsan
varovn dokonce pouv k tomu, aby sv produkty lpe prodal.
Mnoh ze spot ukazuj desiv detaily jako pavouky, obrovsk hmyz
a masoravou rostlinu porajc maso. Varovp upozornen je nyn
titen tak velkmi a npadnmi psmeny, e jej kurk nemue
prehldnout, i kdyby se sebevc snail. zkost, kterou kurk pocituje,
vyvolv asociaci s lesklou zlatou krabickou.
Je ironi osudu, e nejmocnejm faktorem pri tomto
vymvn mozkje kurk samotn. Je mylnou predstavou, e kurci
jsou telesne zmekcil lid se slabou vul. Clovek mus mt dobrou
kondici, aby se vypordal s jedem. To je jednm z dvodu, proc jsou
kurci slep vci statistikm, kter prinej pdn dkazy,e kouren
kod zdrav. Kad zn nejakho znmho, kter denne vykour dve
krabicky, nikdy v ivote nebyl nemocn. a doil se osmdesti let.
Stovky jinch kurku, kter nhle zemreli v' nejlepch letech,
ci skutecnost, e n znm by jete byl naivu, kdyby bval nekouril,
jsou jednodue ignorovny. Kdybyste zorganizovali malou anketu
mezi svmi prteli a kolegy, prili byste na to, e vetina kurku jsou
dokonce velmi siln osobnosti. Casto jsou to samostatn rdc pracovnci nebo prslunci urcitch kvalifikovanch profes, jako jsou lkari,
advokti, policist, ucitel, prodavaci, zdravotn sestry, sekre-trky,
eny v domcnosti pecujc o deti atd. - jinmi slovy vichni, kter jsou
vystaveni velkmu stresu. Velkm omylem kurku je pre-svedcen, e
kouren jim usnadn zvldn stresu, proto jsou s oblibou spojovn s
dominantnmi
lidmi, typem, kter na sebe bere zodpovednost a stres, a za to je prirozene obdivovn a napodobovn. Dal
skupinou, nchylnou k nikotinov zvislosti, jsou lid s monotnn
prac, protoe nuda je druhm hlavnm dvodem ke kouren. e cigarety proti tomu pomhaj, je rovne omylem.
Rozsah vymvn mozku je ,~euveriteln. Nae spolecnost
se rozhorcuje nad cichaci vpar z lepidel, zvislmi na heroinu atd.,
39

J
!
iJ'
i
i,
Ii
I
I
i
II
jI
ti
'!
:j

a prece na cichn nezemre ani deset lid rocne a na predvkovn

heroinem necel stovka.
Existuje vak jete jin droga, nikotin, na n se stane zvislm vce ne edest procent lid a vetinu z nich to cel ivot
prijde na pordn balk penez. Vetinu svho kapesnho nacpou do cigaret a kadorocne kouren zmar tisce ivotu. V zpadn spolecnosti
kouren zaujm na ebrcku prcin smrti, kam patr i dopravn nehody,
pory atd., nejvy prcku.
Proc se dvme na cichn a zvislost na heroinu jako na velk
zlo, zatmco konzumace drogy, za ni vyhodme tolik penez a kter
ns skutecne zabj, byla jete pred nekolika roky hodnocena jako plne
akceptovateln sociln chovn? V poslednch letech doznalo verejn
mnen urcitch zmen, take je dnes kouren povaovno za lehce
asociln nvyk, kter mon kod zdrav, avak droga je stle jete
legln a muete si ji v lesknoucch se krabickch koupit na kadm
rohu. Nejvet zjem na tom m nae vlda, kter od kurk vybr
miliardy na dani z tabku, a tabkov prllmysl sm vydv rocne
za reklamu nekolik milionu.
Proti tomuto vymvn mozkll se muste stt imunnmi presne
jako pri nkupu ojetho vozu od obchodnka. Bude'te jeho recnen
naslouchat
prikyvovnm, ale neuverte mu ani jedno
slovo
z toho,secozdvorilm
rekne.
Nejdrv ze veho nakouknete za lesklou fasdu balcku, jak
hnus a kter jed se za n skrv. Nenechte se zaslepitkrit'lov,mi
popelnky nebo zlatmi zapalovaci ci miliony lid, kter slou
za hlupky. Polote si otzku:

tI'
i

f
f
t
r

I
!'

Proc to vlastne delm?

I

Musm to opravdu delat?

Ne, samozrejme, e nemuste.

,
"I

Povauji za nejobtnej objasnit tento aspekt vymvn

mozk. Proc by se jinak rozumn a inteligentn clovek stal

40

slabomyslnm, jde-Ii o jeho vlastn zvislost!'Jen velmi nerad musm

priznat, e ze vech tech tiscu, kterm jsem pomohl se osvobodit, jsem
sm byl tm nejvetm idiotem.
Nejene j sm jsem dokzal vykourit sto cigaret depne, ale tak
muj otec byl silnm kurkem. Byl to siln mu, kterho smrt nenadle
zastihla v jeho nejlepch letech. Vzpomnm si, jak jsem ho jako kluk
pozoroval pri kali a vyplivovn hlenu. Takjsem videl, e si to neuval
a bylo mi jasn, e je posedl zlm duchem. Pamatuji se, jak jsem rekl
sv matce: "Jen nikdy nedopust', abych se stal kurkem."
V patncti jsem byl fanatikem do fitness. Sport byl muj ivot
a prekypoval jsem vitalitou a sebeduverou. Kdyby mi byl bval nekdo
tenkrt rekl, e jednou vykourm sto cigaret denne, vsadil bych svuj
celoivotn plat na to, e se neco takovho nikdy nestane.
Ve ctyriceti jsem byl fyzicky i psychicky cigaretovm
fet'kem. Doshl jsem stadia, kdy jsem u nemohl ani ten nejbanlnej telesn ci duevnchkon provst bez toho, e bych si jednu
nezaplil. U vetiny kurku vyvolv ben stres v ivote touhu
shnout po cigarete, naprklad kdy zazvon telefon, nebo kdy se mus
pohybovat ve spolecnosti. Bez cigarety jsem si nemohl ani prepnout
televizn program nebo vymenit 'rovku.
Vedel jsem, e me kouren zabj. Bylo nemon, abych si neco
nalhval. Nerozumm vak tomu, proc jsem nechpal, co se odehrv
v m hlave. Pritom to bylo jasn jako facka, div me to nekoplo.
Nejsmenej je, e vetina kurku si drv nebo pozdeji zacne namlouvat, e kouren je pro ne poitkem. Tmto sebeklamem jsem nikdy
netrpel. Kouril jsem, protoe jsem si myslel, e to posiluje moje nervy
a e se mohu snadneji soustredit. Nyn jsem nekurkem a sotva doku
uverit, e ona doba v mm ivote skutecne existovala. Je to, jako bych
se probudil z nejakho desivho snu, a to jete z jakho! Nikotin
je droga, kter men smyslov vnmn - chut'ov i cichov vjemy.
Nejhor na kouren nen, e kod zdrav nebo na peneence, nbr
e mrzac dui. Clovek se sna vemone si svuj nvyk zduvodnit,
jen aby mohl kourit dl.
Vzpomnm si, jak jsem jednou po marnm pokusu prestat
kourit zacal kourit dmku, protoe jsem se domnval, e je mne
kodliv.
41
C'

,."""
",~,',jkv.,~.,;.-J;",.>

, ,,',.,

. (L~~F

:;L-;',i..~~;,"<..I.,';;;"~,\""'"

,;,-~

':~,,',\

r;.'!i.1:!J

'

:1

~.
,I
~

Ncklcr druhy dmkovho tnblku jsou nbsolutne odporn.

Pach, kler vyd{Ivaj, je mon, docel!! prjemn, ale kourit takov
tabtk je hnus. Vzpomnm si, e jsem me! picku jazyka po tri mesce
tak bolavou jako bych tam mcl hnisav ndor. Dole v hlavicce dmky
se sbrt hnedt tflva. Obcas se stftvalo, e se hlavicka mimodek zhoupla nahoru a ne jsem se nadl, spolkl jsem prval hned brecky.
Zpravidla
se clovek pozvJ":lci bez ohledu na to, v jak spolecnosti,
se prve nachz.

Potreboval jsem tri mesce na to, abych dmce privykl,

ale nechlpu, proc jsem se behem techto tr mesci't ani jednou neposadil a nepoloil si ot:zku. proc jsem se tak mucil.
Kdy se kuhk nauc zvldat dmku, zd se prirozene t'astnej ne kdokoli jin. Vetina je presvedcena, e kour, protoe jim
dmka chutn. Proc se vak mus tomuto poitku s takovm silm
ucit, kdy predtm ili docela tastne bez neho?

ztrlty, kdy vidmc kurtka, jak si na ncjak plrty nebo pri jin spolecensk

.i
!i

,.

I
I
I

i'

Odpoved' zn: Jakmile se jednou stanete z~islmi na nikotinu,

pi'lsob vymvn mozki'1dvojnsob (Icinne. Vae podvedom v, e ta
mal bestie mus dostvat sv pravideln prdely a vechny ostatn
mylenkov pochody vypn. Jak jsem u zjistil, strach cloveka

Vzpomnm si na rozhlasov detektivn prbehy na pokracovn Paula,

~
Templea, velmioblben
vys!hnv pov:\lecn
dobe.V jednomporodu'lo
o zvislostna haii, znmm tjako pot nebo trva. Padouchovkurku
bez jcjich vedom vyrbej cigarety, kter obsahuj hai. cinky'nebyl
'
kodliv a lid se jcn stvali zvislmi a museli si tyto cigarety dl kUPO~
vat. (V mch kurzech stovky kurlkllpripustily, e takjednouvzkoue1y
ha;;, nikdo z nich al, nozjis61,e hy se na nem ",I zv;slm.)Bylo mi asi
~
sedm let, kdyjsem toto vysln poslouchal. Bylo to poprv, cojsem priel
do styku s tmatcm drogov zvislosti. Predstava zvislosti, nutkavm
.uvn drogy, me zdesila a ackolivjsem si dost jist tm, e hai nevyvolv zvislost; nikdy jsem se neodvil shnout po cigaretes tr' vou. Jak je
paradoxn, e prvej jsem skonciljako fetk nvykovdrogy cslojedna.
,,

"

'

",

,1

Kdyby me bval Paul Temple varoval pred samotnmi cigaretami! Jak

I:
paradox, e o ctyricet let pozdeji lidstvo vynakld miliony na"vzkum.
rakoviny, ale miliardy jsou vydvny na to, aby zdrav mlad lidi zlkali'
ke kouren odpornho zlordu, pricem sttn pokladna na tom jete,:d~~15t::, li.1;:
..,..1>"
r'"
,I

/"

vytrsknejvetprofit!

",:'

"",:;:.::

Jsme tu, abychomzmarilivymvnmozku.Nejso'J"'to'

~'~y~

Pokud si tohoto strachu nejste vedomi, neznamen to, e nen prtomen. Potrebujete rozumet tomuto mechanismu prve tak mtlo, jako
kocka systmu veden topen v podlaze ta v pouze to, jak krsne
hreje, kdy se uveleb na urcitm mste.

kurci, kterm neco chyb, nbr uboz kurci, kter po cel-iv

y'
,
., o:
Pnchaze'l

42

,I

,,

neustle pohn k dalm a dalm cigaretm, strach z przdnoty

a nejistoty, kter cloveka prepadne, jakmile klesne hladina nikotinu.

Vymyvnmozki'1je hlavni prekkou, kdy chceme skoncovat s kourenm. Vymvn mozki'l, ktermu jsme sc podrobili v dobe,
kdy jsme vyri'lstali v tto spolecnosti, a k tomu jete' vymvn mozku,
na ncm mlme vlastni zsluhu, a to nejcinnej vymvn mozki'1
ze vech, o nc se postaraj nai prtel, prbuzn a kolegov.
Tojedin, co ns vcde k tomu, abychom zacali kourit,jsou vichni tj ostatn, kter to delaj. Mtmc pocit; e,bychom jinak o neco prili.
VynakIfldmetakov sil, abychom sc stali"'zvislmi, ale nikdy neobjevme, co bychom tu vlastne propsli. Pokad, kdy vidmejinho kurka,
I posiluje to v nts vru, e na t vcci neco mus bt, jinak by nekouril.
Dokonce i tehdy, kdy kouren odvykneme, mflmejako nekurci pocit

:1

prleitosti zapl. Jsme ukolbni pocitem bezpec a dovolme si jednu

cigaretu. Drv, ne si uvedomme, co se s nmi deje, u jsme zase ivisl.
'
Toto vymvtn mozki'1m nesmrne siln cinky, kter si muste UVedomt' '

"

.I\!

rjj

:!-I~'

rd

"

'

"""
,

"

J:~

energii'j~
.

I'

vn;'m;klid'~

sebedi'lveru
odvahu;"'~
ctu k sobe
test.
A co za to dostvaj?
;i

,Ii/:
,Ii.:!, .

"

zdrav!
maJete;;::k

';:.
t"
n
1';

1:

,
Vubec nic krome iluze, e opet nabyli vnitrn vyrovnanosti, klidu
a sebejistoty, co je pro nekurky naprost samozrejmost j bez cigaret.
43

,:j~

Jak ji bylo receno, kurci maj sklon tiit abstinencni pr-"

znaky ve stresovch situacch, nebo kdy se nud ci nljipotrebu

Tlumen abstinencnch prznaku

Jakjsem ji objasnoval, vetina kurkll si mys1,e kour kVllli
poitku, uvolncn nebo jinmu superpocitu, kter z toho dajne' maj.
Tm ve skutecnosti klamou sami sebe. Skutecnm duvodem je .tlume):1

abstinencnchprznakll.

1..

. \:'

F"

,.,
,;..
I~
~!

~l
.\

~
ii;
;1
,.
~&

~.

Je vm jasn, e nikotinje droga a e jedinm duvodem, proc

kourte,je, e s tm nemueteprestat?
M:

,~

Cm vce jsme na nikotinu zvis1, tm nalhavej je potreba

levy, a tm vce ns cigareta stahuje dolu, a o to vce si tak' namlouvme, e pllsob zcela opacne. To vechno se deje tak pomalu
a poznenhlu, e si to vubec neuvedomujeme. Zrneny v naich poitech
nezaznamenme ze dne na den.Vetina kurku vubec nerozpozn svou
zvislost, dokud se jednou nepokus prestat kourit, a dokonce ani
potom si svou zvislost nepripust. Pr tvrdojnch strk cel ivot
hlavu do psku a pokou se samy sebe i jin presvedcit o tom,
e kouren je te.
Se stovkamimladchlidjsem vdy vedl tent rozhovor:
J:

se odreagovat, pripadne kdy se sejde nckolik faktoru najednou;,

Tm bych se rd podrobneji zabval v prtch kapitolch.

;,

,
~.~ ,.

Blbost! Uvm si to. Kdyby ne, prestal bych.

~.

J:
Pak toho jednodue na tden nechte, abyste mi dokzal, e to,
svedete, kdy budete chtt.
M:
To nen nutn. Uvm si to. Kdybych chtel prestat, Jdelai"
bych to.
J:
Proste tden nekurte, abyste dokzal sm sobe, e nejste
zvisl.
'..

M:

K cemu by to bylo dobr? Chutn mi to.

:,{:

',IY
44

:I:!:

'td
i i'r:i:
:il ~;.:
..
. ~~,
'l'

(I

45

'.f

.
l

'..

"~I'1iI.;ultli~"N~~

,~d""-;'.,"~~'

.,.,,""-",~(

~:i!, dd~

""",<"~~,,..1ii
.

"','\1

'1

9
Stresov situace

Tm nemm na mysli jenom velk ivotn tragdie, nbr

i neprli velk stres, jeho zdrojem jsou ruzn ben situace, telefonty, vynervovan matka, jej deti rd jako cern ruka. Vezmeme
si nyn za prklad telefonick rozhovor. Pro vetinu lid predstavuje
telefonovn lehk stres, predevm v obchodn sfre. Spokojen
zkaznk vetinou nezavol a ani f, aby vm pogratuloval. Obvykle
m nekdo dllvod k hnevu - neco se nedar nebo nekdo predkld sv
poadavky. V tomto okamiku si kurk, kter jete nem cigaretu
v stech, zapaluje. Nev proc, ale soud, e mu to z nejakho duvodu
pomh.
Ve skutecnosti se deje nsledujc: ani by si to uvedomoval,
byl u predtm vystresovan, a to v dl1sledku abstinencnch prznaku.
Kdy odstran tento abstinencn stres, zmen se celkov stres a kurk
pookreje. V tomto okamiku to skutecne nen dn klam. Po zaplen
cigarety se ct lpe ne predtm. Ale dokonce u behem kouren je
v nem vet napet ne v nekurkovi, nebot cm vce je zvisl na droze, tm vc ho to stahuje dolu, a tm mne levy mu kouren prin.
Slbil jsem vm, e vs uetrm okov lcby. Nechci vs desit
prkladem, kter nyn uvedu; chtel bych vm.jen drasticky objasnit,
e cigarety vs neuklidnuj, ale nic vae nervy.
Pokuste se predstavit si, e byste se dostali a k bodu, kdy by
vm v lkar sdelil, e pokud neprestanete kourit, bude nutno vm
amputovat obe nohy. Jednodue se na chvli posadte a pouvaujte, jak
by to byl ivot bez nohou. Pokuste se vctit do duevnho rozpoloen
cloveka, jen vzdor tomuto varovn skutecne kour dl a ktermu pak
amputuj nohy.
Casto jsem slyel prbehy tohoto druhu a mahem je odmtl
jako absurdn. Dokonce jsem si prl, aby mi lkar neco takovho rekl,
nebot bych pak prestal kourit. A pre.cejsem byl pripraven na to, e me
kdykoliv mlle stihnout zchvat mrtvice, nebo e mohu ztratit nejen
nohy, ale i svuj ivot. Pritom jsem na sebe pohlel ne jako na lence,
nbr jen jako na silnho kurka.
46

Takov historky nejsou absurdn, je to presne to, co tato

straliv droga z cloveka udel. Jak cas postupuje, systematicky
vs okrd o vai energii a odvahu t. A cm vc substance vm vezme,
tm silneji budete trpet predstavou, e cigarety maj presne opacn
cinky.
Vichni jsme slyeli o panice, kter prepadne kurka, kdy

~i,'
Ii \,
\":' j",
i'i'f' l
"Jr"
'

,,

je v noci na cestch a obv se, e mu dojdou cigarety. Nekurci

takovmi pocity netrp. Takov emoce rozpoutvaj jen cigarety.
Nejene vs pripravuj o vai ivotn energii, nbr jsou i silnm
jedem, kter postupne nic vae telesn zdrav. I kdy u kurk
doshne stadia, kdy ho nikotin skutecne zabj, je stle presvedcen
o tom, e mu slu dvaj jen cigarety a e bez nich nemue t.
Jednou provdy si udelejte jasno v tom, e cigarety neuklidnuj vae nervy, nbr e je pomalu, ale jiste nic. A odvyknete
kouren, bude neocenitelnm ziskem skutecnost, e se vm vrt vae
nadeje i sebeduvera.

:",
.~
,:~
47

10
Nuda
Pokud byste v tuto chvli kourili, pravdepodobne byste
na svou cigaretu ji zapomneli, dokud bych vm ji zase nepripomnel.
Dalm omylem spojenm s kourenm je, e by melo pomhat zahnet
nudu. Nuda je duevn stav. Kdy kourte, netoc se vae mylenky
pord kolem jednoho tmatu: "Kourm cigaretu, kourm cigaretu."
To se deje jen tehdy, kdy dlouho postrdte cigarety, nebo se pokoute kouren omezit, prpadne u prvnch pr cigaret po marnm
pokusu skoncovat s kourenm.
Ve skutecnosti situace vypad takto: jste-li zvisl na nikotinu
a prve nekourte, pak vm neco chyb. Kdy se zabvte cinnost,
kter plne zamestnv vae mylenky, ani by vs to stresovalo,
vydrte dlouho bez cigaret a ani pritom netrpte nedostatkem nikotinu.
Kdy se vak nudte, nen nic, co by vs odvedlo od stresu vyvolanm
abstinencnmi prznaky, tedy muste nakrmit monstrum. Pokud
momentlne bez jakchkoli opatren sloute sv zvislosti (to znamen, e se nepokoute s kourenm prestat, nebo je omezit), pak si
i zapalujete nevedome. Takt kurci dmek a ti, co si sami bal cigarety, provdej syi'tj ritul automaticky. Pokou-li se kurk vzpomenout na cigarety, kter pres den vykouril, doke to jenom zcsti
- naprklad na prvn cigaretu nebo cigaretu po jdle.
Cigarety dokonce neprmo zesiluj pocit nudy, protoe vs
cin apatickmi a kurci msto nhnch aktivit maj sklon znudene
posedvat a tiit abstinencn priznaky.

"
f

11
Koncentrace

I;

Cigarety v dnm prpade nepodporuj koncentraci, to je

pouh klam.
Pokoute-Ii se soustredit, pak se automaticky snate vypojit
ve, co odvd vai pozornost, naprklad e je vm prli horko, nebo
zima. Kurk vak trvale trp: mal monstrum v nem se neustle
doaduje potravy; i kdyby se tedy chtel koncentrovat, bude jeho mysl
zamestnvat neco jinho. Nakonec si automaticky si zapl cigaretu,
cm cstecne uti svou potrebu, udel, co je treba a v prt chvli
u. ani nev, e kour.
Cigarety nez.lepuj schopnost koncentrace, naopak ji spe
naruuj, nebot co chvli se prihls abstinencn prznaky, kurk mus
kourit stle vce cigaret, problm se zostruje.
Schopnost koncentrace je ovlivnena i z jinho duvodu.
Postupn ukldn toxickch ltek v cvch m za nsledek Jejich
zen, take mozek u nen tak dobre zsobovn kyslkem. Pokud
zvrtte tento proces, schopnost se soustredit i tvorit se prudce zlep.
Kdy jsem se snail prestat kourit podle "metody siln vule",
ztroskotaly moje pokusy prve na koncentraci. Vypordal jsem se
s podrdenosti i patnou nladou, ale kdy jsem se musel na neco
komplikovanho opravdu soustredit, neobeel jsem se bez cigarety.
Jete si doku dobre vybavit, jak jsem zpanikaril, kdy jsem
se dozvedel, e pri auditorsk zkouce nebudu smet kourit. Byl jsem
u tenkrt nruivm kurkem a byl jsem sklopevne presvedcen
o tom, e se bez cigaret nedoku po tri hodiny pordne soustredit.
Presto jsem u zkouky obstl a ani si nevzpomnm, jestli jsem pritom
myslel na kouren. Kdy jde o vechno, zjevne mi nic nevad. Ztrta
schopnosti se koncentrovat, kterou kurk pri odvykn trp, nespocv
na skutecnm odepren nikotinu. Co del kurk, kdy je psychicky
zablokovan? Pokud jete nekour, zapl si cigaretu. To v dnm
prpade neodstran duevn blokdy, co tedy del? To, co mus: dl

49

48

(/
I.

(\

se potk se svm problmem stejne jako nekurk. Kurk nikdy

nepricte vinu cigaretm. Kurk nikdy nem kurck kael, nbr je
pouze neustle nachlazen. Jakmile prestane kourit, vechno, co se mu
nebude darit, bude svalovat na tu skutecnost, e u nekour. Kdy bude
psychicky zablokovan, nebude se snait tm projt, nbr zacne
uvaovat: "Mj problm by vyreilo, kdybych si ted' zaplil cigaretu."
Pak zacne zpochybnovat -sv rozhodnut prestat kourit.
Jestlie verte, e kouren je tm pravm pomocnkem pro
lep koncentrac, pak u zarucene nejste schopn se soustredit, kdy
vm to neustle del starosti. Problm zaprcinuj pochybnosti, nikoliv
telesn projevy spojen s odvyknm. A mejte na pameti~ e jen
kurci trp odvykacmi prznaky, nekurk se to netk.
Kdy jsem vykouril svou posledn cigaretu a pres noc tak
zastavil svj denn konzum stovky cigaret, nezaznamenal jsem u sebe
dn problmy s koncentrac.

.. ,; ..

Prevn cst kurk se domnv, e cigarety jim pomhaj

se uvolnit. Nikotin je ovem chemick stimulans. Kdy si po dvou
vykourench cigaretch zmerte svjpulz, zjistte, e znatelne vzrostl.
Oblbenou cigaretou vetiny kurk je "cigareta"pro trven"
po jdle. Kdy se venujeme jdlu, zanechme prce, sedneme si, uvolnme se, jme a pijeme co hrdlo rc a jsme pak veobecne spokojen,
avak uboh kurk se neme uvolnit, mus jete uspokojit jin hlad.
Povauje cigaretu za tecku nad i, ale ve skutecnosti v nem jen kric
..
mal monstrum po sv potrave.
Clovek zvisl na nikotinu se ve skutecnosti nikdy nedoke
zcela uvolnit a s lty se to neustle zhoruje.
Lidmi, kter na tto planete nejvce trp vnitrn napetm,
nejsou nekurci,

...

12
Uvolnen

nbr padestilet

manaeri

nruiv kurci, kter

neustle kalou a vyplivuj hlen, maj vysok krevn tlak a jsou trvale
podrdeni. V tomto stadiu cigarety neodstranuj ani ty symptomy,
kter samy zapricinily. Jete si vborne pamatuji dobu, kdy jsem jako
mlad auditor zaloil rodinu. Stacilo, aby jedno z mch det neco
provedlo, a me to nesmrne rozbesnilo neprimerene k jeho prohreku.
Skutecne jsem se ctil jako posedl nejakm dmonem. Dnes vm,
e tmto dmonem byly cigarety. V t dobe jsem si myslel, e mm na
svch bedrech vechny problmy tohoto sveta, ale kdy se dnes zpetne podvm na svj ivot, ptm se sm sebe, v cem vlastne tento velk
stres spocval. Vechno ve svm ivote jsem mel pod kontrolou.
Jedin, co jsem nemel pod kontrolou, bylo kouren. Nejsmutnej j~,
e ani dnes nedoku sv deti presvedcit o tom, e kouren bylo prcinou m podrdenosti. Pokad, kdy sly, e nejak kurk
ospravedlnuje svou zvislost, vyslovuj zdeden poselstv: "A'th, ciga-

rety me proste uklidnuj,pomhajmi se uvolnit."

~"

Pred nekolika lety prily anglick adopcn rady s vhrkou,

e u dnmu kurkovi nedaj dte k adop'Ci. Ozval se jeden mu,
cel rozplen hnevem. Rekl: "Dqpoutte se obrovskho omylu.
51

50

,>".

""

""""""'"

.$J:
,~
,.;iZ

!:_.~., '.>,.'w~~""""","""i'~'"

;r"""""-""
I

!;

13

Vzpomnm
si, e kdy jsem jako dte zlobi! matku, tak jsem potom
cekal na to, a si zapl cigaretu, a to ji uklidnilo." Proc nemohl
mluvit se svou matkou, kdy zrovna nekourila? Proc jsou kurci
tak pln napct, kdy nekour, a to i po dobrm jdle v restauraci?
Procpak jsou nekurci v pohode? Proc ,se kurci nedokou uvolnit
bez cigarety? A prte uvidte v supermarketu mladou matku, kter
kric na sv dte, pozorujte, co se bude dt dl. U ve dverch

si okamite zapl cigaretu. Zacnete pozorovat 4kurky, predevm

v situacch, kdy nesmej kourit. Zjistte, e rukama budou pord trat
v blzkosti obliceje, hrt si s prsty, poklepvat nohou, tahat se za vlasy
nebo zatnat zuby. Kurci nejsou v pohode a docela u zapomneli,
jak to je bt naprosto uvolnen. To je jedna z mnoha radost, kter
na vs cek.
Cel to kouren lze srovnat s mouchou, kter se dostala do
kvetnho kalichu masorav rostliny. Zpoctku moucha pije nektar.
Pak v jednom nepozorovanm okamiku rostlina zacn porat
mouchu. Nen u nejvy cas vylzt z pasti?

Ij~'I

'~

t
~

I
t

r.
~

Kombinovan cigareta neznamen kourit zroven dve, nebo

vce cigaret. Jestlie se vm to nekdy prihod, zacnete se ptt, proc jste
si zaplili tu prvn. Jednou jsem se poplil na hrbete ruky, kdy jsem
si chtel do st strcit cigaretu a u jsem tam jednu mel. To nen tak
hloup, jak to zn. Jak u bylo receno, cigareta nakonec u nedoke
odstranit abstinencn prznaky a dokonce i pri kouren vm bude neco
chybet. To je straliv frustrace nruivho kurka. Potrebuje neco,
co by ho vzpruilo, kouren u mu vak nestac, a tak siln kurci
nezrdka shnou po jin droze. To jsem vak odbocil.
Kombinovan cigareta je takov, jej potrebu vyvolaj dva,
nebo vce spoutec, naprklad pri spolecenskch prleitostech,
na prty, svatbch, pri posezen v restauraci. Pritom se jedn o situace
pln stresu i pohody. To zn v prvnm okamiku jako rozpor, ale nen
tomu tak. Kad forma spolecne trvenho casu s jinmi me znamenat stres, a to dokonce i s prteli, a zroven se pritom mete bavit
. a relaxovat.
Nekdy nastvaj situace, pri nich jsou prtomny vechny ctyri
spoutece. K nim meme poctat i jzdu autem. Jestlie jste prve
zaili nejakou stresovou situaci, naprklad nvtevu lkare nebo
zubare, mete se nyn uvolni~,jzda vak zroven vdy vn
stresov faktor do hry. Riskujete svuj ivot. Tak se muste soustredit.
Mon si ani neuvedomujete posledn dva faktory, ale to nikterak
neznamen, e nejsou prtomny. A kdy uvznete v dopravn zcpe,
nebo mte pred sebou dlouhou jzdu po dlnici, mon se jete prid
i nuda. Dalm klasickm prkladem je hra v karty. U takov hry jako
brid nebo pokr se muste opravdu dobre soustre<iit.Jestlie prohrvte
vc, ne si mete dovolit, prepadne vs stres. Kdy vm del dobu
nebudou chodit slun karty, mevs hra zact nudit. A to ve se deje
ve vaem volnm case, kdy chcete relaxovat. Pri karetn hre se stvaj
vichni spoluhrci, kter prleitostne kour, nruivmi kurky bez
ohledu na to, jak slab jsou abstinencn symptomy. V miku popelnk

I
,

Kombinovan cigareta

'1:

'1
;;)
,
:I\i
"

fii!
.~

;
'

"

~~
t~
,

53

c,
t

--o ~J,,"

111

iI~
~
.~,I~
"."

'
"

,1~'~
I

:ti

1
,
i~~.
,

;I.~~
,

'~L~

' I{r~

~; 1~
,
,,
~!~

;~i

\
~1'1
,in..

,'.1.. "
:t,

(
-'-'-

:I

.",',,

'
52

,~j
iI

)~
,. .
'I~
. ',

'"

pretk. Nad hlavami se jim neustle vzn oblaka koure. Kdy

nejakmu kurkovi poklepete na rameno a zeptte se ho, zda si kouren
uv, uslyte: "To m bt vtip?" Po takovch nocch jako byla tato,
kdy vm vlastn krk pripad po probuzen jako popelnk, casto padaj
rozhodnut prestat kourit. Na tto 'kombinovan cigarete nm casto
velice zle a myslme si, e kdy nebudeme kourit, budeme prve
ji nejvce postrdat. Verme, e si u nikdy nebudeme tak uvat ivot.
A prece v jdru veci se jedn o stle stejn princip: Tyto cigarety pouze
ti abstinencn projevy a v urcitch okamicch ns cosi nut kourit vc
ne v ostatnch, abychom poctili levu.
Rd bych jete jednou vslovne zdraznil, e v techto prpadech nen necm zvltnm cigareta, nbr prleitost. Jakmile
se zbavme potreby kourit, budeme si takov situace vc uvat a mne
trpet stresem. To bude v nsledujc kapitole podrobne objasneno.

14
Ceho se musm vzdt?
v

Absolutne niceho! Co nm odvykn kouren cin tak problematickm, je n strach. Strach, e prijdeme o sv poteen nebo svou
oporu. Strach, e urcit prjemn situace u nikdy nebudou. takov.
Strach, e u nikdy nedokeme zvldat stresov situac7'
Jinmi slovy, vymvnm mozku nm nsilne vtloukli do hlavy, e jsme slab, nebo e cigarety maj neco, co potrebujeme,
a e pot, co prestaneme kourit, poctme przdnotu svho byt.
Udelejte si jasno v jednom: Cigarety nezaplnuj przdnotu.
Cigarety ji nastoluj!
Nae tela jsou tm nejsubtilnejm, co vbec existuje na na
planete. Bez ohledu na to, zda verte na nejakho stvoritele, na proces
prirozenho vberu, nebo na kombinaci obojho, at u to byl kdokoli

bytost, nebo systm, kter vymyslely

nae tela, pracoval tisckrt

efektivneji ne clovek! Clovek. nedoke stvorit ani tu nejmen

ivou bunku, nemluve o zzraku, e mme "zrak, jsme schopni se rozmnoovat, nam telem proud krev nebo e disponujeme mozkem.
Kdyby stvoritel, nebo systm stvoren mel bval v myslu, abychom
kourili, vybavil by ns necm na zpsob komnu a filtrem, kter
by nae telo chrnil pred jedy.
Avak v naprostm protikladu k tomu je nae telo vybaveno
bezpecnostnmi a varovnmi mechanismy, jakm je naprklad kael,
pocity zvrate, nevolnost atd., kter lehkovne ignorujeme.
Podivuhodn pravda zn: nen nic, ceho bychom se museli
vzdt. Jakmile osvobodte sv telo od malho nikotinovho monstra
a svou hlavu od vymvn mozk, nebudete dn cigarety potrebovat.
Cigarety nezjemnuj dnjdlo. Privdej vs k zhube. Nic ve
chutov i cichov smysly.Pozorujte v restauraci kurky, kter... kour mezi
jednotlivmi chody. Vbec si sv jdlo neuvaj, nemohou se dockat,
a bude po nem, protoe je zdruje od kouren. Mnoz z nich kour, ackoliv ved, e to nekurky pohoruje. Kurci obecne nejsou dn bezohledn
Rambov, jenom se bez cigarety ct tak bdne. Budto se zreknou kouren,
a vede se jim proto patne, nebo kour, a vede se jim patne, protoe tm

54

55

"~"~'"'""""',""",,

;r"'-~"
I
I

ostatn obteuj, zavaj pocity viny a pohrdaj sami sebou, Pozorujte

kurky pri oficilnch prleitostech, kdy musej cekat, a skonc
nekonecn projevy a pak konecne nastane ken prpitek. Vichni maj
najednou problmy s mocovm mL:chrcma vypl se, aby si pokradmu
dali couda. V takovch okamicch se kouren prozrad jako skutecn
zvislost. Lid kour, protoe se bez cigarety ct mizerne.
Jeliko spolecensk prleitosti se pro mnoh z ns stvaj
podnetem k prvn cigarete, dospvme k presvedcen, e bychom se
ve spolecnosti bez cigarety ani dobre nebavili, To je nesmysl. Tabk ns
oloup o nai sebeduveru, Na chovn en mueme nejlpe poznat, jak
zkostikouren vyvolv. Prakticky vechny eny prikldaj velkou hodnotu tomu, jak vypadaj. Zle jim na tom, aby se pri oficilnch
prleitostech objevily perfektne upraven a prjemne vonc. To, e ved,
e jejich dech pchne stejne jako star popelnk, jim, jak se zd, nikterak
nenahn hruzu, Vm, e je jim zpach velmi neprjemn - mnoh z nich
nenvid pach svch vlastnch vlasu i atu, a prece je nic od kouren neodrad. Tak velk je strach, kter tato stran droga v kurcch vyvolv,
Cigarety nejsou pri spolecenskch prleitostech dnou oporou,
nbr prekkou. V jedn ruce drte npoj, ve druh cigaretu. Muste
se zbavit popela i nekde odkldat nedopalky, nesmte foukat svmu
partnerovi, s nm se bavte, kour prmo do obliceje; pritom si jete kladete
otzku, zda si neviml,jak vm pchne z stnebojak mte zaloutl zuby,
Nejene nen nic, ceho byste se museli vzdt, ale zskte navc
skvel veci, Kdy se kurci zacnou zabvat vahami,zda by nemeli prestat kourit, mysl vetinou na zdrav, financn a sociln strnku veci,
To jsou zjevne zvan a dleit argumenty, avak osobne jsem toho
nzoru, e nejvet zisk je psychick povahy, kde krome jinho:

"

1.

se vm vrt sebeduvera a eln;

2,

osvobodte

se od sebezotrocen;

3,
zmiz cern stny v naem podvedom, kter prinely chmury
do vaeho ivota, protoe jste vedeli, e vmi pohrd polovina lidstva,
ba co hr, e pohrdte sami sebou,

!
\

t
l
t
!:

Ii

Jako nekurk m clovek nejen lep ivot, nbr si jej i mnohem vc uv, Nemm na mysli jenom to, e na tom budete zdravotne
i financne lpe, ale e budete t'astnej a vce se budete teit ze ivota,
V prtch kapitolch vm osvetlm skvel pozitivn strnky nekouren.
Nejednomu kurkovi pripad tek vypordat se s "przdnotou", mon vm pome nsledujc srovnn. Predstavte si, e se vm
udel opar v obliceji. J mm skvelou mast a rekilU vm: "Zkuste to
s tmhle." Nanesete mast a opar okamite zmiz. Za tden se objev
znovu. Zeptte se: "Mte jete tu mast?" Nabdnu vm: "Klidne si
nechejte celou tubu. Mon ji jete budete potrebova\." Mast znovu
nanesete. Abrakadabra! Opar zase zmiz. Pokad, kdy se objev,
je vet a bolestivej a frekvence jeho vskytu se neustle zkracuje.
Nakonec opar pokryje cel v oblicej, zpsobuje vm trznivou
bolest a objevuje se kadou pul hodinu, Vte, e mast odstran v
problm pouze docasne, a delte si velk starosti. Co kdy se znet
kerozr na cel telo? Zmiz nadobro okamiky bez symptomu, kdy
si muete vydechnout? Jdete ke svmu lkari, ale ten vyrku
nedoke lci\. Zkoute jin veci, ale nic nepomh krome tto
zzracn masti.
Mezitm se stanete zcela zvislmi na tto masti. Nikdy nevychzte z domu bez masti. Kdy se vydte na cesty, berete si nekolik
balen s sebou. Ted' si delte starosti nejen o sv zdrav, nbr mte
i financn problmy, nebot' j od vs poaduji pet tisc za jednu tubu.
Vn.nezbv nic jinho, ne tuto cenu zaplati\.
Potom si v novinch v rubrice o zdrav prectete, e nejen vs
postihla tato vyrka, i jinm lidem se vede obdobne. Farmakologov
objevili, e mast vyrku skutecne nelc, nbr H jen zatlacuje pod
povrch kue. Mast dokonce zaprcinuje rozren vyrky. Abyste
se vylcili, postac, kdy se prestanete mast natrat. Casem vyrka
sama zmiz.
Pouvali byste mast dl? Museli byste vynaloit svou vli,
abyste u tento prepart dl nepouvali? Kdyby vs clnek tak docela
nepresvedcil, n;eli byste nekolik dn pochybnosti, avak v momentu,
kdy zpozorujete, e lcba je efektivn, skonc vae potreba pouvat
mast ke zmrnen svch obt.
57

56

- -_o ~'-

",," = ...<"._ci__~(

Darilo by se vm pritom patne? Samozrejme, e ne. Hrozne

vs trpilo, e mte nereiteln problm. Nyn jste nalezli reen.
Dokonce i kdyby to melo trvat cel rok, ne by se vyrka zcela zhojila, kad den byste sledovali, jak~,~ to zlepuje, a mysleli byste si:
"Nen to asn? Nezemru."
Byl to zzrak, kter nastal, kdy jsem zamckl posledn ciga-

retu. Chtel bych objasnit jednu vec, kdy u jsem pouil srovnn
s vyrkou a mast. Vyrka nen jenom rakovina plic, kornaten tepen,
rozedma plic, angna, chronick astma, bronchitida nebo onemocnen
koronrnch cv. Jsou to vechno prvaky k vyrce. Nejsou to tak
tisce, kter vyhodte, nebo celoivotne patn dech a zaloutl zuby,
skleslost, kael a boj o vzduch, roky, behem nich si sami prikrtme
prvod vzduchu a prejeme si, abychom tak necinili, okamiky, kdy
skutecne trpme, protoe nesmme kourit. Nen to ani celoivotn
pohrdn ze strany jinch lid, ani to, kter je hor a je pocitujeme
sami vuci sobe. To vechno vyrku doplnuje. Vyrka funguje jako
clona, kter nm orn videt vechny tyto veci. Je to vtrav pocit panickho strachu: "Potrebuji cigaretu." Nekurci netrp tmto pocitem.
To nejhor, cm kurk trp, je tento strach a nejvetm ziskem, kdy
kourit prestanete, je osvobozen se od tohoto strachu.
Bylo to, jako kdyby nhle zmizela hust mlha z m hlavy.
Jasne jsem rozpoznval, e tato panick touha po cigarete nebyla z m
strany dn slabost a ani nespocvala na nejak magick vlastnosti
cigarety. Spolltecem byla prvn cigareta a kad dal, kterou jsem
vykouril, jen posilovala tento pocit namsto toho, aby me osvobozovala. Zroven jsem si uvedomil, e vichni ostatn "tastn kurci"
prodelvaj stejnou "nocn muru" jako j. Nebyla tak hrozn jako moje,
ale vichni se poctive snaili, aby si vycucali z prstu zdnliv argumenty, aby ospravedlnili svou hloupost.
r.ritom jak je krsn, bt svobodn!

58

15
Zotrocen sebe sama
Kdy se kurci pokouej prestat kourt, m to vetinou tri
duvody: jejich zdrav, financn strnka veci a sociln respekt.
Zotrocen sebe sama je soucst vymvn mozku, kter nm tato
stran droga zpusobuje. V poslednm stolet se tvrde bojovalo o zruen otroctv, a prece kurk po cel svuj ivot trp v okovech, kter
si na sebe sm pripravil. Vytesnuje skutecnost, e si po cel sv
kurck byt neprl nic jinho, ne bt nekurkem. Z vetiny cigaret,
kter v ivote vykourme, nejene nemme dn poitek, ale dokonce
si ani nevimneme, e je kourme. Teprve po jist dobe abstinence ns
skutecne prejde iluze, e si cigarety uvme (naprklad prvn rann
cigareta, po jdle atd.)
Cigarety se pro ns stvaj necm vzcnm jen tehdy, kdy
se pokoume jejich konzumaci omezit, ci vubec prestat kourit, nebo
kdy ns k tomu nut spolecnost (naprklad v kostele, v nemocnicch,
supermarketech, divadlech atd.).
Zaprshl kurk by si mel bt vedom toho, e panuje trend,
kter usiluje o to, aby zkaz kouren nael co nejir uplatnen. Dnes
plat u i pro podzemn drhu nebo metro a ztra bude platit ve vech
verejnch prostorch.
Pryc jsou casy, kdy kurk vstoupil do domu svho prtele nebo
i neznmho cloveka a zeptal se: "Vadilo by vm, kdybych si zaplil?"
Dnes se uboh kurk, kter prijde do cizho domu, bude zoufale rozhlet po popelnku a doufat, e tam odhal nejak packy. Pokud dn
popelnk nenajde, bude se pokouet vydret to bez cigaret. Nedoke-li to, popros o dovolen, zda by smel kourit a mus pritom poctat s odpoved jako: "Kurte, kdy je to nezbytne nutn," nebo, "No,
bylo by nm milej, kdybyste nekouril. Zd se nm, e vechno pak
nacichne kourem."
Zoufal kurk, kter se u beztak ct jako uboh nechtentko, by se nejradeji propadl do zeme.
Vzpomnm si, jak jsem ve svm kurckm obdob strane
trpel pri kad nvteve kostela. Dokonce na svatbe sv vlastn dcery,
59

r
I'
f;

kdy jsem mel vystupovat jako hrd otec, co jsem delal? Nemyslel jsem
na nic jinho, ne "u abychom to meli brzy za sebou, abychom mohli
jt na cerstv vzduch a dt si jednu cigaretu."
Zkuste pozorovat chovn kurku ve skupine. Vborne si vz.
jemne notuj. Nikdy nevythnou jen jednu krabicku cigaret, ale nechaj kolovat dvacet krabicek, a rozhovor s~ stle toc kolem jednoho
tmatu:
"Kourte?"
"Ano, ale vezmete si prece jednu o<;lemne."
"J si pak zase vezmu jednu od vs."
Zapl si cigaretu, dlouho lukuj a pritom se obraj
mylenkami typu: "Mme to ale test! To je nae mal odmena."
"Uboh" nekurk nepotrebuje dnou odmenu. Nejsme
stvoreni tak, abychom mohli sv telo po cel ivot systematicky trvit.
Smutn na tom je to, e kurk nedoshne ani tehdy, kdy kour, pocitu
vnitrnho mru, sebedvery a klidu, kter je nekurkovi po cel jeho
nekurck ivot vlastn. Nekurk nesed cel nervzn v kostele
a nepreje si, aby cas plynul co nejrychleji. Me s(uvat cel svuj
ivot.
Rovne si vzpomnm, jak jsem v zime hrl v hale bowling
a delal, jako bych mel slab mocov mechr, abych vyklouzl a mohl
si zakourit. Ne, nebyl jsem tenkrt dnm ctrnctiletm pubert'kem,
nbr seriznm ctyrictnkem. Jak alostn! Dokonce i behem hry
jsem si nic nemohl vychutnat. U jsem se teil na konec, abych zase
mohl kourit, ackoliv to bylo prece m oblben hobby, pri nem jsem
se mel uvolnit. Nejvet radost ve svm byt nekurka pocit'uji
z osvobozen od onoho otroctv, ze schopnosti uvat si cel svjivot,
msto abych polovinu z neho strvil prahnutm po cigarete a v okamiku, kdy si zaplm, si zase prl, abych to bval nebyl ucinil.
Kdy se kurci nachzej v dome ci dokonce ve spolecnosti
nekurk, meli by si vtpit do pameti, e to nen neomyln nekurk,
kter jim zneprjemnuje jejich poteen, nbr to "mal monstrum",
sdlc v nich.
/

I
~

r
t

16
Kolik tdne uetrm

I
~
~

Nevm u, po kolikt to u rkm, ale stle musm opakovat,

e nm pripad tak tek prestat kourit proto, e podlhme dkladnmu vymvn mozk a cm vce toto vymvn mozk predtm
prohldnete, tm jednodu pro vs bude doshnout svho cle.
Prleitostne se dostanu do sporu s lidmi, kter bych oznacil
jako zaprshl kurky. Chpu pod tmto pojmem toho, kdo kour
. a never, e tm kod svmu zdrav a nestar se o svj sociln kredit
(na tento druh lid dnes tak casto nenarazte).
Kdo je jete mlad, tomu rkm: "Neverm, e je ti jedno,
kolik penez za to vyhod." V tomto bode se mu rozsvt oci. Kdybych
na nej uderil argumentem jeho zdrav nebo sociln -vnosti, ctil by se
v nevhode, avak penze... "Ach, to si mllu dovolit. Je to jen X
korun tdne, a to je mi fuk. Je to moje jedin nerest, nebo poteen"
atd. Kdy kour krabicku denne, rkm mu: "Stle nemohu uverit, e
vs tyto vdaje nechvaj chladnm. Ve svm ivote za to vydte statisce korun. Co delte s temito penezi? Nejene je zapttlujete a
vyhazujete, ale pouvte je k tomu, abyste systematicky nicili sv
zdrav, abyste se pripravili o odvahu t a o svou sebedveru, abyste ze
sebe udelali celoivotnho otroka a a do smrti meli smrdut dech a
zaloutl zuby. To vm prece mus delat starosti!"
V tomto bode se stv zrejmm, predevm u mladch kurk,
e si jete nikdy nespoctali vdaje za cel ivot. Vetina kurk
shledv u jednu krabicku dostatecne drahou. Prleitostne si spoctme, co za cigarety vydme tdne - zneklidnujc sumu. Jen velmi
zrdka (a to tehdy, kdy pomlme na to, e bychom meli prestat
kourit) odhadujeme, kolik za ne utratme za rok, a to je skutecne
otresn, avak co to del za cel ivot

60

I
l

61

(!-..
,...

- je

proste nepredstaviteln.

Protoe vak vedeme ostrou diskuzi, rekne skaln kurk: "J si

to mu dovolit. Del to beztak jen pr korun za tden."
J mu pak reknu: "Udelm vm nabdku, kter neodolte.
Zaplatte mi ted' devadest tisc korun a j vs budu a do konce ivota
zadarmo zsobovt cigaretami. Kdybych byl ochoten prevzt hypotku

('
~~

v hodnote devet set tisc korun za devadest tisc, okamite by me

kurk nechal psemne potvrdit, e to myslm vne. Avak ani jedin
zaprshl kurk (nezapomente prosm, e nyn nemluvm o nekom,
kdo m s vmi ncco spolecnho a chtcl by prestat kourit, nbr
o nekom, kdo neeo takovho absolutne nem v myslu) me nikdy
nevzal za slovo. Proc ne?

t,.

Pokud se,.vm zd, e takto nahlet na vec by znamenalo

videt ji zkreslene, pak si stle jete neco predstrte. Jednodue
si vypoctejte, kolik penez byste u v tto chvli uetrili, kdybyste
si nikdy nezaplili svou prvn cigaretu.
Pokud vm tento argument pripad sprvn, pak si predstavte,
jak byste se ctili, kdyby k vm ztra zabloudil ek znejc na devet
set tisc korun. Radost byste tancovali! Klidne zacnete tancovat!
Takov cstka vm hned spadne do klna, a to je jen jeden z mnoha
chvatnch drku, kter na vs cekaj.
Behem odvykacho obdob bude na vs prichzet pokuen
si zaplit jete jednu jedinou a posledn cigaretu. Snadneji tomu
odolte, kdy budete mt stle na pameti, e vs to bude stt devet set
tisc (nebo jinou stejne zajmavou cstku podle vaeho odhadu)!
Po cel roky jsem opakoval svou nabdku v televiznm i rozhlasovm vysln. Stle nemohu uverit tomu, e ani jedin zaprshl
kurk ji nikdy neprijal. Nekolik clenu z naeho golfovho klubu si tm
pokad dobrm, kdy je slym horekovat nad opetovnm zvenm
cen tabku. Vlastne se bojm, e me prece jen jednou nekdo vezme
za slovo, budu-Ii prli kodoJb. Priel bych pritom o cel jmen.
JestJe znte tastn a vesel kurky, kter vm vyprvej,
jak poitek pro ne kouren znamen, reknete jim jednodue, e znte
jednoho idiota, kter je bude bezplatne a do konce ivota zsobovat
cigaretami, dostane-J predem zaplaceno devadest tisc korun.

Kdy se ve svch kurzech dostanu k tomuto bodu, rekne

kurk: "Podvejte se, o financnm aspektu skutecne neuvauj u." Pokud
vy tak tak smlte, meli byste si poloit otzku, proc to vae
mozkov zvity nechv v klidu. Proc se u jinch vec snate, kde
to jen trochu jde, uetrit nejakou tu korunu, a na druh strane bez
mrknut oka vydte tisce za to, e si sv vlastn telo nicte jedy?
Odpoved na tuto otzku je nsledujc: Kad jin rozhodnut ve
vaem ivote spocv na analytickm procesu, pri nem uvaujete
o vech pro a pro\i a dospvte k racionlnmu zveru. Mue bt
nesprvn, avak alespon je to vsledek logickch mylenkovch
postupu. Kdy vak kurk bere v potaz pro a proti kouren, vystjeho
vahy tisckrt do zverecn formulace: "Prestan kourit! Jsi blbec!"
Kurk tedy nekour proto, e chce nebo e se k tomu rozhodl, nbr
protoe si namlouv, e nemlle prestat. Sm na sebe aplikuje nleit
vymvn 'l1lozki'l.Nezbv mu jin volba, ne strkat hlavu do psku.
Podivn je, e kurci mezi sebou casto uzavraj pakty typu:
"Prvn, kdo prestane kourit, zaplat ostatnm tri tisce." Skutecnost,
e kdy prestanou kourit, uetr deseti tisce, se jich zjevne nijak
netkne. Tak v globlu pi'lsob na kurky vymvn mozku.
Jete chvli si mnete psek z oc. Kouren je retezov reakce,
kter vs po cel ivot nut nepretrite konzumovat cigarety. Kdy ten
retez nepreseknete, zi'lstanete kurkem po zbytek ivota. Nyn zkuste
odhadnout, kolik penez byste do konce svho ivota utratili za cigarety. Cstka zvis na konkrtnm jedinci, ale dejme tomu, e by to bylo
kolem devt set tisc korun pri jedn krabicce denne (od patncti do
edesti peti let).
/

----

e podruh u nesmte lpnout do pasti. To znamen si u nikdy

nezaplit onu proslulou prvn cigaretu. Kdy do udelte, stoj to toti
devet set tisc korun.

Zakrtko dospejete k rozhodnut, e vykourte svou posledn

cigaretu (ted jete ne, prosm - vzpomente si na instrukce na zactku
knihy). Ve, co pak muste udelat, abyste zustali nekurky, je,
62

63
".

!'
i
,.
~

17
Zdrav

.,

tl
~
f.
p

J:

Prac chcete prestat kaurit?

Kurk:
Na tamta pali je vymvn mazku nejcinnej. Kurci maj
za ta, e jsau si vedami zdravatnch rizik kauren. Ta nen pravda.
Ta platila i pra mne. Kdy jsem tenkrt pactal s tm,
e kdykaliv me v mm mazku nastat explaze, a uprmne jsem veril,
e jsem pripraven dsledkyvzt na sebe, neca jsem si namlauval.
Kdy jsem si v .onech dnech bral cigaretu z krabicky, v hlave
mi zablikala cerven svetlka, nace zaznel varavn hlas: "O.K.,
Allene, tata cigareta je kapkau, kterou pretece pahr. Natest jsi byl
predem varovn, ca ta v praxi znamen. A dasud jsi taha zustval
uetren, ale jestli si zapl jete jednu cigaretu, bude ta tv pasledn."
Ca si myslte, e se stala? Shl jsem pa dal cigarete.
Pakud vhte s adpaved, jdete na nejakau frekventavanau
ulici, pastavte se zavrenma .ocimana .obrubnka pakuste se predstavit
si, e ted stajte pred valbau bud' prestat kaurit, neba se zavzanma
.ocima prejt tuta ulici drv, ne si budete smet zaplit dal cigaretu.
Je nade v pachybnast, pra ca byste se asi rozhadli. Udelal
jsem, ca del kad kurk pa cel svjivat: Odpajil jsem sVlljmozek
a strcil hlavu da psku v nadeji, e se jednaha rna prabudm a cigarety se mi budau hnusit. Kurci si nemahau davalit myslet na zdravatn rizika. Pakud tak prece jen delte, pak u si ani nepestujete iluzi
paitku.

Ta abjasnuje, proc m zastraavn tak mal spech. Pauze

nekurky mete primet k tamu, aby se na tyta zastraavac filmy
dvali. Ta tak vysvetluje, e kurci se tak dabre pamatuj na svha
strcka Frantu, kter vykauril ctyricet cigaret denne a dail
se .osmdestky, ale ignaruj tisce lid, kter v rozkvetu jejich sil nikatin
zahubil.
Asi estkrt tdne vedu s kurky, vetinau mladmi, nsleduj c rozhavar:

.~-

Nemahu si ta davalit, je ta prli drah.

J:

Vae zdrav vm 'dn starasti nedel?

Kurk:
J:

Ne. Vdyt se mue stt, e me ztra prejede autabus.

Vrhl byste se myslne pad kala autabusu?

Kurk:
J:

Prirazene, e ne.
Kdy prechzte ulici, razhldnete se vleva i vpravo?

Kurk:

Samazrejme.

Presne. Kurk velice db na ta, aby se nedastal pad kala,

pricem pravdepadabnast, e se tak prece jen stane, je jedna ku mnaha
set tiscum. Presta bere na sebe rizika pakazen niktinem hranicc
s jistatau a zd se bt slep vuci vnmu nebezpec pra sv zdrav.
Tak siln je vliv vymvn mazku. Vzpamnm si najednaha slavnha
britskha hrce galfu, kter se nezcastnil turnaje na americk pude
jen prata, e mel shach letet letadlem. Presta, kdy byl na hriti, kauril
jednu cigaretu za druhau. Nen ta zvltn, e bycham nenastaupili
da dnha letadla, o nem bycham si my~leli, e m nejakau pranepatrnau technickau zvadu, ackaliv rizika zrcen letadla je jed~a
ku statiscum, u cigarety vak se vak smrte s rizikem jedna ku ctyrem a tuta skutecnast zjevne zcela vytesnte? A co z taha m kurk?
Absalutne nic!
Ke kauren se t vztahuje jedna velmi razren legenda
tkajc se kurckha kale. Mnaha lid mladha veku, kter me vyhledaj, se nestrachuje a sv zdrav, pratae nekalau, pricem .opak
by byl na mste. Kae] je jednm z bezpeCnastnch systm prrody,

64

65

C"
---~.-._.

C'

kter odstrauje ciz ltky z plic. Kael sm nen dnou nemoc, nbr
symptomem. Kdy kurci kalou, pak proto, e se jejich plce sna
ze sebe dostat karcinogenn dehtov a toxick ltky. Kdy nekalou,
zltstvaj tyto ltky v plicch a mohou tam vyvolat rakovinu.
Predstavte si nsledujc situaci: Mte pekn auto a nechte
ho zrezivet, ani byste proti tomu cokoliv udelali. To by bylo dosti
hloup, protoe z vaeho auta by brzy byla jen hromada rotu a u by
vs nemohlo vozit. Presto by to nebyl konec sveta, je to jen otzka
penez a vy byste si mohli kdykoliv koupit nov auto. Vae telo
je dopravn prostredek, kter vs veze ivotem. Vichni tvrdme,
e zdrav je nam nejvym dobrem. .lak dalece je to pravda, by vm
potvrdil kad nemocn milionr. Vetina z ns si doke vybavit
nejakou nemoc nebo raz ve svm ivote a jak jsme se pak modlili,
abychom se vylcili. (.lak rychle zapomnme.)
Kdy kourte, nedopustte, aby se v dopravn prostredek
pokryl rz, ani byste proti tomu neco udelali. Systematicky nicte
vozidlo, kter potrebujete, abyste proli ivotem. A vy mte jen jedno
telo!
Dojdete rozumu! Nikdo vs nenut kourit a myslete na jedin:
nen to pro vs absolutne dnm prnosem!
.len na chvli vythnete hlavu z psku a premlejte: Kdybyste
docela jiste vedeli, e prt cigareta je ta, kter ve vaem tele vyvol
rakovinu, skutecne byste pa,k kourili? Zapomete na tuto nemoc
(kterou si clovek jen teko doke predstavit), avak zkuste si predstavit, e byste prili na onkologickou kliniku a museli si nechat
provst ty hrozn lcebn postupy

- ozarovn

atd. Vy si neplnujete

ivot, kter vm zbv, vy si plnujete svou smrt. Co se stane s va

rodinou a s temi, kter milujete, co bude s vaimi plny a sny?
Casto vdm lidi, kterm se to deje. Nemysleli si, e to postihne prve je, a nejhor nen nemoc sama, nbr vedom toho,
e si to zavinili sami.

L._.-

Po cel svj kurck ivot rkme:' "Ztra prestanu kourit."

Pokuste se predstavit si, jak se ct lid, kter konecne zdolali to, co
spustilo jejich neblah nvyk. Pro ne skoncilo vymvn mozku.
Dvaj se na kouren jako na neco, co je skutecn a po zbytek ivota to
66

u bude jen nmetem k vahm: "Proc jsem si predstral, e bezpodmnecne musm kourit? Kdybych tak mohl vrtit cas!"
Na zactku knihy jsem vm slbil, e vs uetrm okov
lcby. Pokud jste se ji rozhodli, e prestanete kourit, nebude nsledujc text nicm, co by vs okovalo. .lestli stle jete pochybujete, preskocte zbytek tto kapitoly a prectete si jej a na konci,
kdy budete mt celou knihu prectenou.
Nescetn knihy byly napsny a bezpocet statistik hovor vmluvnmi csly o kodch, kter cigarety 'privodily zdrav kurk.
Problm spocv v tom, e kurci dokonce o tom ani nechtej nic vedet,
pokud se jete nerozhodli, e s kourenm skoncuj. Dokonce zkonem
predepsan varovn upozornen je mrhnm casu, protoe kurk
si nasad klapky na oci a kdy si jej prece nedopatrenm precte, hned
si jednu zapl, aby se uklidnil. Kurci maj sklon se domnvat,
e ohroen zdrav je neco, co se jich mue, ale nemus tkat, jako kdy
nekdo stoupne na minu. Jedno vm mus bt jasn: deje se to prve
v tomto okamiku. Pokad, kdy pothnete cigaretu, inhalujete
do svch plic karcinogenn dehtov ltky, a rakovina v dnm prpade nen tm nejhorm zabijkem, kter souvis s nikotinem jsou
tu jete tak srdecn choroby, aterosklerza, rozedma plic, angina
pectoris, trombzy, chronick bronchitida a astma.
Kurci trp i klamnm presvedcenm, e se to s katastroflnmi cinky kouren prehn. Prav opak je pravdou. Nen pochyb
o tom, e cigarety jsou v zpadn spolecnosti prcinou smrti cslo
jedna. Pouze se v mnoha prpadech, u nich cigarety zaprcinily smrt
nebo se na n podlely, kouren necin za to zodpovednm ci statisticky
vznamnm.
Existuj odhady, podle nich ctyricet ctyri procent por
v bytech bylo zpsobeno cigaretami, a j se ptm, kolik dopravnch
nehod lze pripsat na cet cigaret, tomu zlomku sekundy, kdy pri
zapalovn ztratte prehled o tom, co se deje na vozovce.
Normlne jezdm opatrne, avak nikdy jsem nebyl tak blzko
smrti (krome kouren samotnho), jako tenkrt, kdy j sem se pri rzen
pokouel ubalit si cigaretu, a jen s krajn nechut vzpomnm, kolikrt
mi pri kali vyltla cigareta z st a zjevne zapadla mezi sedadla v aute.

67

Jsem si jist, e mnoz kurci delaj pri rzen tot, a to, e jednou
rukou traj po horc cigarete, zatmco druhou se sna rdit.
yymvn mozku m ten efekt, e myslme stejne jako ten
mu, kter se rt ze stopatrovho mrakodrapu. Kdy pad kolem
padestho poschod, je slyet, jak rk: "Zatm je to dobr!" Myslme
si, e kdy jsme doposud tomu uli, neme nm u dal cigareta
ukodit.
Zkuste se na to podvat z opacn strany. "Zvyk" je celoivotn retez, kad cigareta vytvr potrebu dal. Kdy s tm zacnete,
jakoby jste zaehli zpalnou i.ru.Problm je, e nevte, jak je nltra
dlouh. Pokad, kdy si zapalujete cigaretu, prichzte o krok bl
explozi bomby.
JAK MUETE VEDET, E JI U DAL NEEXPLODUJE?

18
Energie
Vetine kurku je jasn, e si zanej plce dehtem, ne vak
u to, e kouren je prcinou obecn ochablosti.
Kurk si ucpv nejen sv plce, nbr postupne i cvy toxickmi ltkami jako je nikotin, kyslicnk uhelnat a jin.
Plce a krevn obeh slou transportu kyslku a jinch ivin
do rznch orgnll a svalu naeho tela. Kurk odnm kadmu svalu
a orgnu svho tela stle vce kyslku, take s kadm dnem funguj
o neco hr a kurk se stv maltnejm a rovne jeho imunita kles.
Ronevad se vechno deje tak pomalu a postupne, nevimne
si kurk, k jakm zmenm i neho dochz. Jak cas be, nezaznamenv u sebe nic novho. Jeliko se nect nemocn, ver, e je
proto trvale sklesl, protoe strne.
Jako mladk jsem byl ve skvel forme, ale potom jsem il
dobrch tricet let s pocitem trval navy. Myslel jsem, e jen deti
a teenageri jsou pln energie. Jednm z tech ndhernch drkll byl
nhl prliv energie, kter jsem zail krtce potom, co jsem prestal
kourit. Skutecne jsem zase dostal chut sportovat.
Zneuvn tela a nedostatek energie vetinou vedou k dal.
mu negativnmu chovn. Kurk se obvykle vyhb
sportovnm aktiv-.
itm ajinm hobby a tak prli j i pije.

69

68

.i

C~'

'"
=",...",-

""""

.=.~~

(---

".,

",,",""'~

C~"-""""~'.;),."

'
"""'..

~~

, ,~

~-~~_.",.."

""~"""".

.~

Ii~ 1~'
j':)~' .

19
Uvolnuje mne to a dv sebeduveru

20
Hroziv cern stny

To je nejhor omyl ze vech a osvobozen od toho m pro

mne stejnou hodnotu jako konec zotrocovn sebe sama, nejvy zisk,

Dal z velkch radost nekurckho stavu je, e se v pocitu

pohody rozplynou ty cern stny, kter vdy zatemnuj pozad naeho
vedom. Vichni kurci ved, e jsou pitomci, zavrajc oci pred negativnmi nsledky kouren. Kourme vesmes automaticky, ani bychom
o tom premleli, avak cern stny chaj vdy v naem podvedom,
pripraveny kdykoliv se projevit.
V naem kurckm ivote neustle nastvaj momenty,
v nich vystupuj cern stny: kdy cteme varovn upozornen ministra
zdravotnictv ci slyme o rakovine, u prleitosti nekurckch
kampan, pri srdecnm zchvatu, pri bolestech v hrudi, kdy na ns
nae deti, prtel nebo prbuzn vrhnou bolestn pohled, nebo kdy jsme
u zubare, s nekm se lbme nebo mluvme s nekurkem a vimneme
si, jak patne sn n dech a jak hodnot nae zaloutl zuby, ale i tm,
kdy ztratme sebectu, coje prvodnmjevem zvislosti na nikotinu.
I kdy si techto vec nejsme vedomi, chaj tyto cern stny
vdy tesne za na fasdou a dotraj na ns stle vc, cm hloubeji
klesme do zvislosti. To prestane teprve tehdy, kdy se rozhodneme,
e se od tto hrozn zvislosti osvobodme.
Posledn dve kapitoly pojednvaj o znacnch vhodch, jim
se te nekurci. Ve snaze o vyven pohled vm v prt kapitole
predstavme tak pozitivn strnky kouren.

kter prn odpoutn se od nikotinov zvislosti

- kdy

u se clovek

nemus protloukat ivotem s trvalm pocitem nejistoty,

Mnoh z vhod, kter jsem zskal skoncovnm s kourenm,
jsem si uvedomil teprve o mnoho mescu pozdeji, kdy jsem pordal
kurzy pro nekurky.
Patnct let jsem vhal nechat se lkarsky vyetrit. I pri uzavrn pojistky jsem odmtl podrobit se lkarskmu vyetren a radeji
jsem se uvolil platit vy pojistn cstky. Nenvidel jsem nvtevy
klinik, lkari't i zubaru. Nesnesl jsem pomylen na strnut, di'tchod
atd.
Nic z toho jsem nedval do souvislosti s kourenm, ale kdy
jsem s tm prestal, jako bych se probudil z nejakho stralivho snu.
Dnes se tem na kad den, Prirozene provm i neprjemn veci
ve svm ivote a musm se stejne jako jin vypordat se stresem
a napetm, ale je asn verit, e doku zvldnout i takovou zte.
A dobr casy si clovek uv o to vc, ponevad je telesne vkonnej,
m vc energie i sebedi'tvery.

'I

J(
Ii
T

70

':1JI

,;;,'il!

71

:'"
"

r-

'

:
"

"",'> :~

,: ,

'lt'

22
"Metoda siln vule"

;;,1
;~~
)jii
a~
f ,:1

"

V na spolecnosti obecne panuje domnenka, e je velmi tek

odvyknout kouren. Dokonc'e i odborn konzultanti, kter byvm chteli
svmi radami pomoci, zpravidla zacnaj vkladem, jak je to obtn.
Ve skutecnosti je to vak smene jednoduch. Ano, budu vs chpat,
kdy vyslovte sv pochybnosti, ale uvate celou vec jete jednou.
Kdy si stanovte za cl, e ubehnete jednu mli za mne ne
ctyri minuty, pak je to tek. Mon budete muset kviUi tomu dlouh
lta trnovat a i pak se mue stt, e vae fyzick kondice vm to ne<iovol. (Nae predstavivost dalekoshle urcuje n vkon. Nen podivuhodn, jak nedosaiteln se zdla tato meta drv, ne j Bannister
skutecne doshl? Dnes u na tom nen nic zvltnho.)
Jde-li o to, abychom prestali kourit, nepotrebujete k tomu nic
jinho, ne proste nekourit. Nikdo vs ke kouren nenut (krome
vs samotnch) a na rozdl od jdla a tekutin cigarety nepotrebujete
k preit. Kdy s tm tedy chcete prestat, proC by to melo bt tak
sloit? Ve skutecnosti to tak sloit nen, kurci si to sami zteuj,
kdy k tomu pristupuj s mohutnm nasazenIn sv vule, Tak funguje
kad metoda, kter kurkovi vnucuje pocit, e mus prinst nejakou
obet'. Podvejme se nyn zblzka na ty me,tody, kter od ns 'poaduj
nai silnou vuli.
Nerozhodujeme se, e se staneme kur~ky. Prvnch pr cigaret
predstavuje pro ns jen pouh experiment, a protoe chutnaj odporne,
jsme presvedceni, e mueme prestat kou~it, kdy~oli se nm zachce.
V principu kourme techto pr cigaret jell tehdy, kdy si to prejeme,
vetinou ve spolecnosti jinch kurku.
Obdob, kdy se staneme skutecnmi kurky, predchz nejen
to, e zacneme pravidelne kupovat cigarety a kourme, kdy chceme,
nbr e kourme kad den a tento nvyk se stane soucst naeho
ivota.
Vetinou to trv dlouho, ne zpozorujeme, e jsme propadli
zvislosti, protoe podlehneme klamu, e kurci kour kvuli poitku,
,

72

73

'I,

~h

21
Pozitivn strnky kouren

,
,

,.

(/

, ,'

"'~

':';',~1
.

Ii: ,
,

I
"

'ir',

''

' ~'

1" "

.'

:if'
"
I
"

,
,,, ",
,,,

"

:~.
1f:'~

:~'
i)ti.
~"1
,,

~:'

il:i
::~.

;~
i.i!\'
,tli'
;.o!-ul
~~..!
il!
' ' ..
~,
I,

'I'
'

~~
I
J
!
\I'i~'
,',
.
,
~
fi
'1i
' !I
""
I..'
.,",
,,'
1
.,
,I
;~

."."""""",."

~'l

ne proto, e kourit musej. Sice si kouren neuvme (to se nedeje

nikdy), ale namlouvme si, e s tm kdykoliv mueme prestat.
Vetinou zaznamenme, a kdy se pokusme prestat kourit,
e stojme pred malm problmem. Prvn pokusy se konaj ji
v poctecnm obdob kouren, zpravidla kdy nm dojdou penze
(chlapec potk sv devce, etrme penze pro vlastn domcnost
a nechceme mrhat penezi za cigarety) nebo ze zdravotnch duvod
(teenager je stle jete aktivnm sportovcem a vimne si, e mu dochz
dech). At u je motivem cokoliv, kurk ocekv stresovou situaci.
Jakmile prestane kourit, zacne se monstrum krikem doadovat sv
potravy. Potom kurk zacne touit po cigarete, a protoe nesm kourit,
stres se jete zvet. Jeho normln prostredek proti stresu nen ted
k dispozici, proto trp hned trojnsobne. Vsledkem obdob utrpen
bude s nejvet pravdepodobnost kompromis: "Budu kourit mne,"
nebo rozhodnut: "Pockm, a nebudu mt takov stres." Pokud stres
prestane, nebude u tak nutn prestat kourit, teprve a nastane dal
stres, rozbehne se cel proces znovu od zactku. dn okamik
prirozene nen nikdy ten sprvn, protoe stres v ivote vetiny lid
se nezmenuje, nbr spe zvetuje. Odstehujeme se z domu rodicu,
zalome vlastn domcnost, vezmeme si hypotku, prijdou deti,
v zamestnn bude na ns preneseno vce odpovednosti atd. Prirozene, e
stres v ivote kurka nikdy nepolev, protoe prve cigarety jsou prcinou
celho stresu. A stres se bude neustle zvetovat, cm vce nikotinu do
sebe napumpujeme a cm vce budeme kourit, tm vce se bude zvetovat
iluze, e cigarety potrebujeme, a tm i nae zvislost na nich.
Ve skutecnosti je klam, e se stres v ivote neustle zvetuje,
produktem kouren samotnho. O tom v kapitole 28 jete podrobne
pohovorme. Po poctecnch nezdarech zpravidla kurk stav na monosti, e se jednoho dne probud a u proste nebude mt chut kourit.
Tato nadeje je vetinou ivena prbehy, kter slyel od jinch bvalch
kurku (napr. "mel jsem chripku a potom u jsem proste nechtel dl
.
kourit").
Nic si nepredstrejte. Takovm povestem jsem se snail podvat na zoubek a nikdy nen vec tak jednoduch, jak vypad. Vetinou
byl kurk u predem vnitrne pripraven na to, e s kourenm skoncuje
a pouil chripku jen jako odrazov mustek. Strvil jsem tricet let tm,

74

e jsem cekal, a se jednoho rna probudm a u nebudu mt chut

na cigaretu. Vdycky, kdy jsem mel chripku, jsem se teil, a nemoc
odezn, protoe me zdrovala od kouren.
Jete casteji se stv, e lid, kter "proste jen tak" prestanou
kourit, utrpei nejak ok. Mon zemrel na nemoc kurku nejak
jejich blzk prbuzn, nebo dostanou strach kvuli vlastnm zdravotnm
problmum. To se snadno vyprv: "Jednoho dne jsem se proste
rozho~l, ~e prestanu kourit. Proste to je muj styl." Prestante si neco
predstrat! Neco takovho se nestane samo od sebe, muste neco pro
.
to udelat.
Nyn bych rd podrobneji prozkoumal, proc je tak tek prestat kourit prostrednictvm pornho nasazen siln vule. Po vetinu
casu si problm zamlujeme a rkme si: "Ztra prestanu."
Obcas ns neco podnt k dalmu pokusu prestat kourit.'
Mohou to bt zdravotn problmy, financn dvody, sociln kredit,
nebo se v posledn dobe objevily zvlt siln obte s dechem a uvedomme si, e z kouren v podstate nemme dn poitek.
At' u je duvod jakkoliv, zvedneme hlavu z psku a zacneme
zvaovat pro a proti kouren. Objevme to, co jsme ji po cel ivot
vedeli, nebot' pri rozumn vaze je mno dojt pouze k jedinmu
zveru: skoncovat s kourenm!
Ackoliv kurk v, e jako nekurak by na tom byl lpe, ver,
e mus prinst nejakou obet'. To je sice iluze, ale velmi mocn iluze.
Kurk nev proc, ale ver, e cigarety mu pomhaj jak v dobrch,
tak i ve patnch casech jeho ivota.
Kurk jete drve, ne vbec odstartuje svuj pokus, m u
v na spolecnosti za sebou obvykl vymvn mozku, poslen iluz,
kterou v nem vytvr jeho vlastn zvislost. K tomu se pridv jete
mohutn vymvn mozku, toti jak nesmrne obtn je prestat kourit.
Slyel to od jinch kurku, kter u cel mesce nekour, a presto stle
jete tou po cigarete. To jsou vechno mrzoutt bvaJ kurci, lid,
kter s kourenm prestali a pak po zbytek svho ivota horekuj, e by
si tak rdi dali cigaretu.
Slyel to od kurku, kter nekourili dlouh lta a ili zdnlive
tastne a spokojene, avak jednoho dne si prece jen zaplili jednu
cigaretu a rzem se zase propadli do sv zvislosti.

;
!

,,
I

75

I"

'.,
j

..,_~L

"",",',C;'-'

fr

Pravdepodobne zn tak radu kurku v pokrocilm 'stadiu

choroby, kterou ocividne nic sami sebe a nepochybne jim kouren
neprin dn poitek, a presto kour dl. Navc sm nejsp nejednou proel takovou zkuenost.

2.
Vybral jsem si patnou dobu. Mel bych s tm zact a po
Vnocch, po nehode, a skonc tenhle stres, co ted ve svm ivote
zavm.

Msto toho, aby el rovnou k veci: "Super! U jsi o tom slyel?

U nepotrebuji kourit!", zacn s chmurnm pocitem zatraceni, jakoby
mel zdolat Mount Everest, a je sklopevne presvedcen o tom, e kdy
u ho jednou to mal monstrum m ve svch sprech, pak je
to navdycky. Mnoho kurku zacn se omlouvat svm prtelm
a prbuznm: "Podvej, pokoum se prestat kourit. Pravdepodobne

3.
Nemohu se soustredit. Jsem podrden a patne naladen.
Nemohu pracovat, jak bych chtel. Moje rodina i m prtel u me
nemohou vystt. Poctive si rekneme, e musm zase zact kourit,
u kvuli ostatnm. Jsem skaln kurk a nemm anci bt nekdy tastn
bez cigarety. (To me drelo triatricet let u kouren.)

budu v prtch tdnech dosti podrden

II
r

- prosm

budte ke mne shov-

vav!" Vetina takovchto pokus je u predem odsouzena k zniku.

Predpokldejme, e kurk vydr pr dn bez cigarety. Pocit duen
v jeho plicch rychle pomine. Nebude si kupovat dn cgarety, a tud
bude mt vce penez ve sv peneence. Dvody, proc puvodne chtel
prestat kourit, rychle ultnou zjeho mysli. Je to, jako by pri rzen auta
videl nejakou oklivou nehodu. Po nejakou dobu bude pak jezdit
pomaleji, avak prte, a bude nekam spechat, na vechno zapomene
a prilpne pedl plynu.
A na druhm konci provazu sebou kube mal monstrum
ve vaem brie, kter nedostalo svou dvku nikotinu. Netrpte dnou
telesnou bolest

kdy se pro srovnn pri nachlazen

ctte patne,

nezustanete kvuli tomu doma, ani nepodlehnete depresm. Jednodue

to s smevem prejdete. Jedin, na co me kurk myslet, je, e chce
cigaretu. Proc je to pro nej tak dleit, nev. To mal monstrum v jeho
brie dv zelenou velkmu monstru v jeho mozku, a nyn se t osoba,
kter jete pred pr hodinami nebo dny byla ochotn naslouchat vem
dobrm duvodum, proc by mela prestat s kourenm, zoufale sna najt
nejakou vmluvu, aby znovu mohla zact kourit. Kurk si rk takov
veci, jako:

Kdy se kurk dostane a' k tomuto bodu, nakonec to vzd.

Zapl si cigaretu a jeho schizofrenie se jete zhor. Na jedn strane
poct obrovskou levu, e sv dosti vyhoel, ale na druh strane,
jestlie del cas nekouril, bude mu cigareta chutnat odporne a kurk
nedoke pochopit, proc vlastne to svinstvo kour. Proto si zacne
myslet, e se mu nedostv siln vle. Ve skutecnosti mu vak v dnm prpade nechyb, pouze zmenil svj nhled na vec a ve svetle
nejnovejch poznatku ucinil zcela rozumn rozhodnut. Co si pocne
s celm tm zdravm, kdy se pritom ct bdne? Oboj mu neprn
absolutne vbec nic. Krtk ivot, pln poitku je podstatne lep,
ne dlouh, zaplnen strdnm.
Natest se to nestv, ba prve naopak. Jako nekurk mue
clovek t nekonecne krsnej ivot. Avak presne tento klamn zver
me po triatricet let ivota vedl k tomu, e jsem dl kouril, a musm
pripustit, e bych jete kouril, kdyby to byla pravda (opravuji u bych
tu nebyl).
.
trapy, ktermi kurk prochz, nemaj s odeprenm cigaret
nic spolecnho. Ty jsou jm sice vyvolny, avak skutecn boj se
odehrv v hlave: jejich prcinami jsou pochybnosti a nejistota.
Protoe kurk ji cel proces zacn s presvedcenm, e prin obet,

brzy zsk pocit, e se mus neceho zrci

I.
ivot je prli krtk. Ztra mon nastane konec sveta. Neco
me prejede. Tak jako tak kourm u prli dlouho. Dnes me clovek
dostat rakovinu z cehokoliv.

forma stresu. Pokad,

kdy mu jeho mozek vsugerovv:'"Vykur si prece jednu," trp stresem. Jakmile tedy prestane kourit, vznik tu potreba cigarety. Avak on
ted nesm kourit, protoe se prece kouren "vzdal". To ho deprimuje
jete vc, co opetovne vyvolv potrebu.
77

76

- to je

Dal obt spocv v ocekvn, e se neco stane. Kdy

si stanovte za cl, e si pordte ridicsk prukaz, doshnete svho cle
v okamiku, kdo slote ridicsk zkouky. Pri "metode siln vule"
to znamen: "Kdy to vydrte dostatecne dlouho bez cigaret, nakonec
puzen ke kouren zmiz."
Na zklade ceho budete vedet, e jste tohoto cle doshli?
Nebudete to vedet nikdy, protoe cekte na to, e se neco stane, ale
prve, e se nestane vubec nic. Vzdte se kouren pot, co vykourte
posledn cigaretu, a v podstate nyn cekte na to, jak dlouho to bude
trvat, ne podlehnete sv slabosti.
Jak ji bylo receno, utrpen, kterm kurk prochz, je psychick povahy. Je vyvolno nejistotou; ackoliv nect dnou fyzickou
bolest, jsou cinky siln. Kurk se ct mizerne a nejiste. Je velice
vzdlen tomu, aby na kouren zapomnel, jeho cel mylen je tm
posedl. Na cel dny, nebo dokonce tdny se ponor do nejhlub
deprese. Jeho mylenky krou jen kolem pochybnost a zkosti.

Kurk cek na to, e se veci zlep, avak pokud bude

podlhat svmu smutku, bude po cigarete touit stle vc.
Ve skutecnosti se opravdu neco deje, ale kurkvi to zcela
unik. Kdy prekon prvn tri tdny radiklnho odvykn kouren,
zmiz telesn potreba nikotinu. Jak jsme ji rekli, jsou abstinencn prznaky u nikotinu tak slab, e je kurk ani nevnm. Avak po asi trech
tdnech maj mnoz kurci pocit, e jsou za vodou. Aby si to dokzali,

Kurci, kter prestanou kourit pomoc siln vule, to shledvaj vetinou nudn a tek, protoe hlavn pr9blm spocv ve vymvn
mozku. Kurk dlouho potom, co se zbavil telesn zvislosti, stle
teskn po cigaretch. Pokud vydr dostatecne dlouho, zacn mu
svtat, e skutecne nepovolil. Prestv knucet a zacn akceptovat,
e ivot bez cigaret jde dl a lze si ho uvat.
Mnoz kurci s touto metodou uspeli, avak je obtn a namhav a vede casteji k nezdaru ne spechu. Dokonce i ti, kter
to dokou, zustvaj po zbytek ivota zraniteln. Stle jete v jist
mre na ne psobvymvn mozku a oni si mysl, e cigareta cloveku
me dt v dobrch i patnch casech energetickou injekci. (I vetina
nekurk trp touto iluz. I on'ijsou obet vymvn mozku, nedokou
se vak naucit "uvat si" kouren, nebo si nechtej vyhandlovat
nevhody, ne, dekuji!). To vysvetluje, proc mnoz kurci, kter dlouh
lta nekourili, s tm zase zacnou.
Nekter bval kurci si prleitostne zapl doutnk nebo cigaretu jako "zvltn pochutinu", nebo aby sami sebe presvedcili, jak
odporne to chutn. Potud dobre, avak jakmile zamcknou cigaretu,
klesne hladina nikotinu a tich hlas v pozad zacne se svmi sugescemi: "Chce jete jednu!" Kdy si pak skutecne zapl druhou cigaretu,
chutn stle jete hnusne a bval kurk si gratuluje: "Bjecn. Kdy
si ten nerd neuvm, nestvm se na nem zvislm. Po Vnocch,
dovolen ci po tomto stresu zase prestanu."
Prli pozde. U jsou zase zvislmi. Past, do n poprv
spadli, nyn sklapla podruh.

78

79

"Jak dlouho jete bude trvat tato len touha?"

"Budu vubec nekdy zase tastn?"

"Bude se mi vubec kdy chtt zase rno vstvat?"
"Budu si vubec nekdy moci zase vychutnat jdlo?"
"Jak se doku v budoucnu vypordat se stresem?"

"Budu se moci na nejak prty zase normlne bavit?"

L_,-

zapl si cigaretu, a jsou tam, kde byli predtm. Chutn strane,

ale kurk dopustil, aby se nikotin zase dostal nekontrolovane do jeho
tela, a jakmile zamckne cigaretu, zacne mu zase naeptvat tich hlas
v jeho hlave: "Chce jete jednu." On to skutecne udel, avak znovu
se tm stv'zvislm.
Kurk si vetinou nezapl hned zase dal cigaretu. Mysl si:
"Nechci se stt zase zvislm." Nech uplynout urcit bezpecnostn
obdob. Mon hodiny, dny, neb.o dokonce tdny. Potom si bval
kurk rekne: "Nu, nestal jsem se zase zvislm, proto si muu klidne
zaplit po druh." lpne do t sam pasti jako po prv a ji balancuje
na kluzkm lane.

i
l
,j,

Jak pOI'd rkm, poitek s tm nem nic spolecnJ:1b,a ani

nikdy nemel! Kdybychom kourili proto, e bychom v tom hledali
poitek, nikdy by nikdo nevykouril vc ne onu prvn cigaretu, Jen
se domnvme, e si cigarety uvme, protoe neverme, e bychom
mohli bt tak hloup, abychom kourili, kdy z toho ani nen:me dn

poteen.

Proto kouren tak casto probh na nevedom rovni.

Kdybyste pri kad cigarete, kterou kourte, vnmali ten hnus, kter
si pumpujete do svch plic, pak byste si museli rci: "Tato rozko
me bude v ivote stt vce ne devetset tisc korun a tato cigareta
by mohla bt presne tou, kter v mch plicch vyvol rakovinu,"
a iluze poteen by se rozplynula vnivec. Kdy se zmerne sname
v naem mylen vypnout vahy o .negativnch dusledcch, pripad nm
to hloup. Avak kdybychom se s tm museli vypordat, bylo by t nesnesiteln! Kdo kurky pozoruje, predevm pri spolecenskch
prleitostech, uvid, e jsou tastn jen tehdy, kdy nevenuj pozornost
tomu, e kour. Jakmile si toho zacnou vmat: ct se spe patne
a zacnou se omlouvat. Kourme proto, abychom uchlcholili to mal
monstrum v ns... a jakmile je mal monstrum vyhnno z naeho tela
a velk monstrum z na hlavy, nepoctte ani potrebu, ani prn zaplit
si cigaretu.

23
Omezit kouren? Pozor, past!
Spousta kurku omezuje spotrebu cigaret bud jako prpravu
na definitivn skoncovn s kourenm, nebo jako pokus kontrolovat
mal monstrum. Tak mnoho lkarl1 a odbornch konzultantu
doporucuj tento krok jako pomoc.
Jasne, cm mne kourte, tm lpe pro vs, avak mne kourit
nen tm nejlepm odrazovm mustkem pro ty, kter chtej plne prestat kourit. Prve nae pokusy omezit kouren vedou k tomu, e a
do konce ivota uvzneme v pasti.
. Kouren omezujeme zpravidla tehdy, kdy ztroskotaj nae
pokusy prestat kourit nadobro. Po pr hodinch nebo dnech ~bstinence
si kurk rekne neco jako: "Nesnesu predstavu, e bych il plne bez
cigaret, a proto od tto chvle budu kourit jen sv oblben cigarety,
nebo je omezm na deset denne. Kdy se to povede, mohu zustat na tto
rovni, nebo je dl omezit."
Ted se stane neco stralivho.
1.
Kurk si vybral to nejhor, co mohl. Je stle jete zvisl
na nikotinu a zachovv monstrum pri ivote nejen ve svm tele, nbr
i ve sv mysli.
2.

Cek jen na svou dal cigaretu pripraven lzt treba po zdi.

3.
Predtm, ne kouren omezil; zapaloval si cigaretu pokad,
kdy na ni mel chut, a tm jen do urcit mry zvyoval abstinencn prznaky. Nyn si navc k normlnmu stresu jete po vetinu casu pridv
navc abstinencn prznaky. Sm se star o to, aby se ctil mizerne a mel
patnou nladu.

,.

..

4.
Kdy vdy ustoupil sv potrebe, vetinu cigaret si ani
neuval, dokonce si ani neviml, e kour. Delo se to automaticky.
Veril, e poitek nachz pouze v tech cigaretch, kter kouril po
80

81

,',"",,""

(
obdob abstinence
zavn atd,),

(naprklad

prvn rann cigareta, cigareta pro dobr

hleny, Kter cigareta je u vetiny kurk nejoblbenej? Sprvne,

prvn rann. Skutecne si myslte, e ji kourte jen proto, e m takovou
vynikajc chut i vlmi, nebo to nepovaujete za racionln objasnen,
e tato prvn cigareta jednodue odstranuje abstinencn prznaky
po devtihodinov pauze?
Pokus omezit kouren nen jenom odsouzen ke ztroskotn,
nbr je to i nejhor druh mucen. Ztroskot proto, e se kurk mylne
koj nadej, e kdy si navykne stle mne kourit, bude,se mernetomu
sniovat i chut na cigaretu. Zde se ovem nejedn o nvyk. Kouren
je zvislost a podstata zvislosti spocv v tom, e clovek tou po stle
vet dvce, ne po men. Aby kurk omezil spotrebu cigaret, musel
by po cel svj ivot vynakldat silnou vli a disciplnu. Hlavnm
problmem pri odvykn kouren nen chemick zvislost na nikotinu.
S tm by se hrave vypordal. Je velkm omylem verit, e cigarety
kurkovi prinej poitek. Pvod tohoto omylu lze hledat ve vymvn mozku, jemu jsme vystaveni mnohem drv, ne vbec zacneme
kourit, a kter je pak jete podporovno zvislost samotnou. Kad
omezen kouren posiluje tento omyl a do takov mry, e kouren
zcela ovldne ivot kurka a ten je pak presvedcen o tom, e nejkrsnej vec na Zemi je prt cigareta.
Jak ji vte, pokus omezit kouren je od samho zactku beznadejn, protoe by to znamenalo, e byste po zbytek ivota museli
kontrolovat svou zvislost eleznou vl a disciplnou. A kdy jste
ji nedokzali vynaloit dostatek vle, abyste plne prestali kourit, pak
u vbec nebudete mt dost sil na to, abyste kouren omezili. Prestat
je mnohem jednodu a mne strastipln.
Slyel jsem doslova o tiscch prpadech, kter ztroskotaly
proto, e se pokouely omezit kouren. Ti spen, o nich vm, to dokzali po relativne krtkm case omezen, po nem pak nhle plne
prestali kourit. Tito kurci se vzdali kouren navzdory omezen spotreby cigaret, nikoliv na je~o zklade. Clovek tm prodluuje svoje
utrpen. Kurkje po ne,spenmpokusu omezit kouren s nervy na dne
a presvedcen o tom, e a do konce ivota zstane zvislm na nikotinu. To stac vetinou k tomu, aby po dalch pet let trpel, ne zase
podnikne dal pokus.

Nyn cek na kadou cigaretu hodinu a kadou jednotlivou

si dokonale "uv". Cm dle na ni cek, tm vet "poitek" z n m,
na nem nem ovem zsluhu cigareta sama, nbr konec neprjemnch pocit,jejich prcinou je nutkav touha, slab telesn touha
vyvolan nikotinovou abstinenc, nebo psychick touha, Cm dle
trpte, tm vet je "poitek" z cigarety, Hlavnm problmem pri
skoncovn s kourenm nen chemick zvislost. Tu prekonat je celkem
jednoduch. Pres noc vydrte deset hodin bez cigarety, ani byste
mrknul. Pokud byste museli pres den vydret tut dobu nekourit,
vylezli byste z ke.
Stv se, e nekter kurci se zreknou kouren po koupi
novho auta, Kurci nekour v supermarketu, v divadle, u lkare,
v nemocnici, u zubare atd., ani by jim nejak zvlt vadilo. Dokonce
ani neprotestuj proti zkazu kouren v podzemn drze nebo metru
a skoro maj radost z toho, kdy jim nekdo kouren zake, Potaj jim
dokonce prin poteen, kdy nemohou del cas kourit. To jim dv
nadeji, e snad jednoho dne u po tom vbec nebudou touit.
Skutecnm problmem pri odvykn koren je vymvn mozku,
iluze, e cigareta je cloveku at u v jakkoli smyslu oporou nebo e mu
prin zbavu, a e ivot bez cigaret u by nikdy nebyl plne takov
jako drv. Kdy pouze omezte spotrebu cigaret, nijak vs to od kouren
neodvrt, nbr jen prispeje k tomu, e se budete ctit nejiste a bdne
a dospejete k presvedcen, e nejvetm pokladem na svete je prt
cigareta a bez n nemete bt nikdy tastni. Nen nic uboejho
ne kurk, kter se pokou omezit kouren. Propad klamu, e kdy
bude mne kourit, bude mt tak men chut na cigarety, Opak je
pravdou, Cm mne kour, tm vce trp abstinencnmi prznaky; cm
vce si uv cigaretu, tm odporneji chutn. A prece to pro nej nepredstavuje dnou prekku. Chut nikdy nehrla dnou roli. Kdyby
kurci kourili proto, e cigarety dajne tak dobre chutnaj, nikdo
by nevykouril vc ne jednu cigaretu. D se tomu teko uverit? Dobre,
prodiskutujme to, Kter cigareta chutn nejhr? Sprvne, je to ta prvn
rann, ta, kter v zime rozpout dviv zchvat kale, a vykalvme

83

82

,.Iii"

8___-

Om~zen konzumu cigaret nzorne predvd perverznost

celho kouren, protoe zretelne ukazuje, e cigareta se stv poitkem
teprve po urcitm case abstinence. Muste jt hlavou proti zdi (tzn. trpet
abstinencnmi prznaky), abyste zaili prjemn pocity a aby bolest
ustala.
Stojte tedy pred volbou:
1.
Po cel ivot omezit kouren. To je mucen, kter si sami
ulote a je beztak nezvldnete.
2.

Pomalu, ale jiste se udusit. Jak smysl v tom spatrujete?

3.

Bt k sobe laskav a skoncovat s kourenm.

Dal d1leitbod, kter se omezenm kouren stv zrejmm,

je, e neexistuje neco jako prleitostn cigareta. Kouren je retezov
reakce, v n muste po zbytek ivota setrvat, ledae byste ji prolomili.

MYSLETE NA JEDNO:
OMEZEN KOUREN VS JETE VC STHNE DOLU!

24
Jenom "jedna cigareta"
Jenom "jedria cigareta" je mtus, kter Hlustebezpodmnecne
ze sv hlavy vypudit. Jenom jedna cigareta u je dostatecn mnostv,
abyste s kourenm v1bec zacali. Jenom jedna cigareta, kter ns
prenese pres tekosti, nebo ns m pri zvltn prleitosti odmenit,
zp1sob,e vetina pokus1prestat kourit se nezdar.
'Jenom jedna cigareta doprav kurka, kter spene prekonal
svou zvislost, zptky do pasti. Nekdy chtel jen potvrdit, e u nepotrebuje kourit, a to mu spln. Chutn strane a presvedc kurka o tom,
e u nikdy nebude zvislm, ale to u je.
Mylenka na onu zvltn cigaretu casto kurka odrazuje
od toho, aby chtel s kourenm prestat - prvn rann cigareta nebo cigareta pro dobr zavn.
Prosm, abyste si vtpili do pameti, e neco jako "jedna cigareta" v1bec neexistuje. Kouren je retezovou reakc, kter probh
po cel ivot, pokud ji neprerute,
Prve mtus o jednotliv, zvltn cigarete zp1sob,e mnoz
kurci, kter ji kourit prestali, znovu zacnou touit po cigarete. Nikdy
si nepredstavujte prleitostnou cigaretu nebo obcasnou krabicku

- to je cir fantazie. Kdy myslte na kouren, pak myslete radeji

na ivot pln nerdu, za nej vydfe cel jmen
jen za privilegium,

e m1etesami sebe duevne i telesne nicit, na cel ivot zotrocit a po

zbytek ivota mt pchnouc dech.

koda, e neexistuje

neco podobnho

jako cigareta,

co by

plnilo roli energetick vzpruhy ci prjemnho proitku v dobrch

i' patnch casech. Zapamatujte si, e cigareta nen nicm takovm.
Budto budete na n cel svuj bdn ivot zviset, nebo vubec ne. Ani
ve snu by vs nenapadlo spolknout cyankali, protoe tak krsne von
po mandlch, prestante se prto zaobrat predstavou prleitostn
cigarety nebo obcasnho cigrka.
Zkuste se nejakho kurka zeptat: "Kdybyste mel anci vrtit
cas do doby, kdy jste jete nebyl zvisl na nikotinu, zacal byste
kourit?" Uslyte nevyhnutelnou odpoved: "Vy asi ertujete?!"
84

,,"

85

I
;1,
...
,I

"-"~'

-2'""""""'""""'"

,~

"'

25
Prleitostn kurci,
teenageri, nekurci

A prece stoj vichni kurci kad den svho ivota pred volbou.
Proc se nerozhodne pro to jedine sprvn? Protoe m strach. Strach,
e nikdy nedoke prestat, nebo e ivot bez cigarety by u nemel
to sprvn kouzlo.
Prestante si neco namlouvat. Dokete to. Kad to mue
dokzat. Je to smene jednoduch.
Abyste si tu vec zjednoduili, muste si jen vyjasnit urcit
principiln pravdy. O trech z nich jsme ji hovorili:
I.
Nen nic, ceho byste se museli vzdt. Muete jenom zskat
- skvel pozitivn veci.
2.
Neoddvejte se livm predstavm o prleitostn cigarete.
Nic takovho nen. Existuje pouze ivot ve svinstvu a nemocech.
3.
Nejste dnm "zvlt tekm prpadem". Pro kadho kui"ka bude snadn prestat kourit. Od spench absolventu mch kurzu
casto slchvm: "Nerozumm tomu. Devadest devet procent z toho,
o cem jste mi vyprvel, jsem vedel u drv, ale proc to ted vidm plne
jinak?!"

Kdo hodne kour, casto nenvid prleitostn kurky. To si

muete uetrit. Prleitostn kurk je zvltnm zpusobem zvislej
a politovnhodnej ne siln kurk. Sice je mne vystaven obvanm
zdravotnm rizikum a tak nevyd tolik penez za kouren jako vy,
avak v jinm ohledu je na tom mnohem hur. Nezapomente, e si
dn kurk sv cigarety skutecne nevychutnv. Uv si jen pauzu
k nadechnut mezi abstinencnmi symptomy. Proto existuje prirozen
tendence k retezovmu kouren.
U techto kurku jsou tri hlavn duvody, kter zabranuj retezovmu kouren:
1.

Penze. Vetina si to nemlle dovolit.

2.
Zdrav. Abychom se osvobodili od abstinencnch symptomu,
musme prijmat jed. Schopnost tela zpracovat tento jed je individuln a zvis na danm okamiku a situaci v ivote jednotlivce.
To automaticky stav konzumu cigaret urcit hranice.
3.
Disciplna. Tu ukld kurkovi spolecnost, pracovite, prtel
nebo prbuzn, nebo si ji ukld sm v dusledku neustlho pretahovn, kter se odehrv v hlave kadho kurka.
Na tomto mste by se patrilo uvst nekolik definic:
Nekurk:
Osoba, kter se nikdy nedostala do pasti, nepotrebuje si vak
ohledne toho nic namlouvat. Je nekurkem jen a jen z Bo milosti.
Vichni kurci byli presvedceni, e se nikdy nestanou zvislmi
a mnoz nekurci si prleitostne zapl.

86

l_-

87

Lc

r
I
!
Kvartln kurk:
(Nebo: "Mohu kdykoliv prestat. U jsem to tisckrt udelal. ")
Kdy si kouren tak uv, proc s tm pak na ctvrt roku prestane? Kdy
si to neuv, proc s tm vubec zacn? Ve skuteclostise nikdy neosvobod od sv zvislosti. Sice se vyman ze sv telesn zvislosti,

Prleitostn kurk:
Del se na dva typy:
1.
Kurk, kter, ani by si to viml, ji vez v pasti.
Nemuste mu nic zvidet. Stoj teprve na nejni prcce ebrku
a s nejvet pravdepodobnosti bude brzy patrit k silnm kurkm.
Vzpomeilte si: i vy jste zacnali jako prleitostn kurk.

avak hlavn problm

2.
Kurk, kter puvodne kuril 'hodne a myslel si, e s
tm nikdy nedoke plne prestat. Tito kurci jsou nejvetmi uboky.
Mueme je rozdelit do nekolika podskupin, kter by mely bt pojednny zvlt.
,

Kurk, kter kour pet cigaret denne:

Kdy jsou cigarety pro nej takovm poitkem, proc kour
jenom pet denne? Nen-Ii na nich zvisl a mohl by toho zrovna tak
nechat, proc pak vbec kour? Vzpomente si, e nvyk ve skutecnosti
spocv v tom, e beme hlavou proti zdi, aby se dostavil tento
uvolilujc pocit, kdy s tm prestaneme. Kurk kourc jen pet cigaret
denne neodstrailuje abstinencn symptomy ani jednou za hodinu.
Zbytek dne be, ani by si toho byl vedom, hlavou proti zdi, a to po
vet cst svho ivota. Kour jen pet denne, protoe si nemue vc
dovolit, nebo si del starosti o sv zdrav. Je jednoduch silnho kurka
presvedcit o tom, e mu kouren neprin dn poitek, ale pokuste
se jednou o tom presvedcit prleitostnho kurka. Kad, kdo u
nekdy zkusil omezit kouren, v, e jsou to skutecn muka, tmer je to
zrukou, e zltstanete zvislmi a do smrti.

Kurk, kter kour jen rno a vecer:

Trest se polovinu dne abstinencnm stresem, aby ho v druh
polovine dne odstranil. Opet byste se ho meli zeptat, proc nekour cel
den, kdy mu to prin takov poitek, nebo proc vubec kour, kdy
mu to nic nedv.

vymvn

mozku.

Pokad

douf,

e s tm definitivne prestane, brzy vak zase uvzne vhpast. Mnoz

kurci zvid tomuto kurkovi,. kter stle prestv a zase zacn.
Mysl si: "Jak je dobre, e to doke kontrolovat. Kour, kdy m chut,
.a kdykoliv mue prestat." Ovem prehlej tu skutecnost, e tento druh
kurka nedoke kontrolovat vubec nic. Kdy kour, preje si; aby to
nemusel delat. Potom prestane a prodelv cel to trpen, kter
je s tm spojen. Nakonec ho premue pocit, e mu neco chyb, a znovu
se ocit v pasti. V nsledujcl~ case si preje, aby s tm zase nezacal.
Z kad strany si vybral to nejhor. Kdy kour, byl by rd nekurkem,
a kdy tak ucin, rd by zase kouril. Kdy se nad tm pordne zamyslme, vidme, e se to tk i normlnho kurka. Kdy smme
kourit, nen to pro ns nic zvltnho, nebo bychom to dokonce nechali
tak, jak to je. Jenom kdy nesmme kourit, st'aj se pro ns cigarety
necm drahocennm. Toje straliv dilema, do neho se kurk dostane.
Nemue mu uniknout, ponevad podlh mtu, iluzi. Existuje pouze
jedno vchodisko: Prestat kourit bez stesku po cigaretch!

~:

11

Kurk typu "Kourm jen pri zvltnch prlitostech":

Ano, to zpoctku delme vichni, ale nikoho neudiv, jak
rychle se zv pocet zvltnch prleitost, a drve, ne se nadejeme,
zd se, e kourme pri kad prleitosti.
.
.

Kurk typu "Prestal jsem a u si dm jen prleitostne Cigaretu

nebo doutnk":
V jistm ohledu je tento kurk v nejsvzelnej situaci. Budto
111trvale pocit, e neco postrd, anebo se z prleitostnho jednoho
doutnku stvaj dva. Balancuje na kluzkm lane, z neho vede pouze
jedna cesta - dolu. Drve ci pozdeji bude zase mohutne kourit. Vstoupil
do stejn pasti jako tenkrt, kdy zacal kourit.
89

. 88
C'

itistv

:1
:1
j

,,-.-

r~~

Existuj jete dve dal kategorie pf"leitostnchkurk. Prvn

je typem, kter kour cigarety nebo doutnky jen pri spolecenskch
prleitostech. Tito kurci jsou v principu nekurky. Kouren nen pro
ne poitkem. Maj jen pocit, e by byli jinak vylouceni. Chtej patrt
k dan spolecnosti. Tak zacnme my vichni. Kdy se prte budou
nabzet doutnky, vimnete si, e si je tito kurci po urcit dobe ani
nezapl. Dokonce siln kurci cigaret se u nemohou dockat, a je
dokour. Kourili by radeji svoji vlastn znacku. Cm dra a vet
doutnk, tm vet frustrace

- ta zpropaden

vec, jak se 'zd, zabere cel

vecer.

S kurky druh kategorie se setkte jen zrdka. Z tech tisc,

kter navtevovali moje kurzy, me napad jen asi deset prkladu. Tento
typ se d nejsnze popsat tak, e vm predstavm jeden z mch poslednch prpadl!.
Zavolala me jedna ena a dala mne o individuln kurz.
Byla to advoktka, kter kourila ji asi dvanct let, a to pouze
a vlucne dve cigarety denne. Byla to ostatne dma se eleznou vul.
Snail jsem se j vysvetlit, e mra spenosti je vy u skupinovch
kurzu ne u individulnch kurz a e s jednotlivci pracuj pouze
tenkrt, kdyby se jednalo o tak proslul osobnosti, e by to mohlo
skupinu ovlivnit. Zacala plakat a j jsem jejm slzm nedokzal celit.
Sezen bylo drah, vetina kurku by se asi divila, proc tato
pan vllbec chtela prestat kourit. S radost by zaplatili tu znacnou sumu,
kterou jsem od t pan poadoval, kdyby se tak mohli dostat na roven
dvou cigaret denne. Nesprvne soudili, e prleitostn kurci jsou
spokojenej a maj vec lpe pod svou kontrolou. Co se kontroly tce,
je to asi pravda, ale tito kurci nejsou proto tastnej. V tomto prpade
oba rodice t eny zemreli na rakovinu plic predtm, ne se ona stala
zvislou na nikotinu. Stejne jako j i ona drve mela velk strach
z kouren, ne vykourila svou prvn cigaretu. Stejne jako j se nakonec
stala obet masivnho ntlaku zvnejku a vyzkouela svou prvn cigaretu. Stejne jako j si pamatovala, jak odpornou chut mela. Na rozdl
ode mne, kter jsem kapituloval a stal se nruivm kurkem, dokzala neklesnout tak hluboko.
.

Jedin poitek, kter cigareta vbec mue poskytnout,

spocv v ukoncen touhy po n, touhy, kterou si na telesn rovni sotva
90

"""00"'_""

uvedomujeme, nebo psychickch muk, srovnatelnch s prernm

svedenm, kdy bychom se nesmeli krbat. Cigarety samotn jsou
pouhm nerdem a jedem. Jenom kdy je clovek chvli nekour, trp
iluz, e jsou pro nej poitkem. Stejne jako je tomu u hladu nebo zne
- uspokojen je o to vet, cm dle si je clovek nemue doprt. Kurci
se dopoutej t chyby, e si namlouvaj, jakoby kouren bylo jen
zvykem. Mysl si: "Kdy to doku omezit na urcit mnostv, nebo
kdy budu kourit jen pri zvltnch prleitostech, mozek i telo se tomu
prizpusob. Potom mohu spotrebu cigaret udret na nzk rovni, nebo
dl omezit, kdy budu chtt." Ujasnete si jednu vec: nejedn se tu
o "zvyk". Kouren je drogov zvislost. Kad drogove zvisl m
tendenci odstranovat abstinencn symptomy, a ne je snet. Dokonce
i kdybyste chteli zustat na: va nynej rovni, museli byste na to
po zbytek ivota vynaloit silnou vuli a disciplnu, protoe vae telo
se postupne stv imunnm vuci tto droze a potrebuje j ne mne,
ale naopak stle vc. A v t mre, jak vs droga nic telesne i duevne,
jak postupne zacn rozerat v nervov systm, vai vitalitu
a sebeduveru, jste schopni stle mne odolvat nutkn kourit ve stle
kratch intervalech. Proto se mueme v poctecnm stadiu kouren
snadno vzdt cigaret. Kdy jsme nachlazen, jednodue je vysadme.
A to tak objasnuje, proc nekdo jako j, kter si nikdy nenamlouval,
e si kouren uv, musel strdat coby nruiv kurk, ackoliv kad
cigareta pro nej byla telesnm utrpenm.
.
Tto pan nemuste zvidet. Kdybyste kourili jen jednu cigaretu kadch dvanct hodin, byla by vm tm nejdrahocennejm
pokladem, jak kdy vubec na tomto svete existoval. Dvanct let
roz~rvval nitro tto uboh eny hrozn boj. Nedokzala plne
zanechat kouren, ale tolik se obvala, aby nedostala rakovinu plic jako
jej rodice, e se velice mela na pozoru, aby nekourila vc. Avak
kadho jednotlivho dne musela dvacet tri hodin a deset minut
bojovat s pokuenm. Neco takovho vyaduje neobycejne silnou vuli,
a proto jsou takov prpady vzcnost. Na konci vak byla tato ena jen
uzlckem nervu tonoucm v slzch. Pristupte k tto veci logicky:
bud' kouren m skutecne nejak vhody nebo poskytuje poitek,
anebo tomu tak nen. Kdy tomu tak bylo, proc by se toho mel clovek
vzdt na hodinu, den ci tden? Proc by si ty vhody a poteen mel
91

zakazovat? A kdy z toho nevypl):vaj dn skutecn vhody am

poitek, proc bychom pak vubec meli kourit?
Vzpomnm si na jin prpad, na mue, kter kouril pet
cigaret denne. Zavolal mne a prervanm hlasem mi sdeloval: "Pane
Carre, drve ne umru, chtel bych prestat kourit." A pak mi tento mu
yylcil svj ivot: "Je mj ted jedenaedest let. Z kouren jsem dostal
rakovinu hrtanu. Nyn si smm ubalit jen pet cigaret denne. Drve jsem
mel hlubok a pevn spnek. Nyn se v noci budm kadou hodinu
a nemohu mysletna nic jinho ne na cigarety.Dokoncei kdy spm,
zd se mi o kouren. Svou prvn cigaretu smm vykourit teprve v deset
hodin dopoledne. Vstvm v pet hodin a delm si jeden caj za druhm.
Moje ena vstv kolem osm, a protoe mm mizernou nladu,
vyhod mne z domu. Jdu do sklenku, snam se pracovat, ale moje"
mylenky se toc jenom kolem kouren. V devet hodin si zacnm balit
svou prvn cigaretu, a delm to tak dlouho, dokud to nen dokonal.
Zda je perfektn, nebo ne, je mi sice fuk, ale alespon se ,tm zamestnm.
Pak cekm, a bude deset hodin. V tom okamiku se moje ruce nekontrolovatelne roztresou. Cigaretu si nezaplm hned. Kdybych tak
ucinil, musel bych tri hodiny cekat na dal. Nakonec si cigaretu
zaplm, dm si jednoho luka a ihned ji zamcknu. Tmto trikem
doku kourit jednu cigaretu celou hodinu. Kourm tak dlouho, dokud
z cigarety nezbude pacek asi pul centimetru dlouh a pak cekm
na dal."

K tomu vemu jete patr poplen rty, protoe tento mu

kour cigarety a skoro na sam konec. Pravdepodobne mte ted' pred
ocima nejakho omezence, vzbuzujcho soucit. Tak tomu vak nebylo.
Tento mu, bval nmorn poddstojnk, byl vysok vce ne sto
devadest centimetr. Drve byl aktivnm sportovcem a nikdy nemel
v myslu kourit. V posledn vlce vak panovala myln domnenka,
e cigarety dodvaj odvahu a mezi vojky byly rozdelovny voln
prdely. Tomuto mui bylo takrkajc prikzno stt se kurkem.
Po zbytek svho ivota za to draho platil, subvencoval dane jinch lid
a stal se za to telesnou i duevn troskou. Kdyby byl zvre, u by dvno
dostal rnu z milosti. Nae spolecnost vak stle jete nechv mlad
lid systematicky vhnet do zvislosti.

Mon povaujete vylcen prbeh za prehnan. Jiste tu jde

o extrm, ale nen to dn ojedinel prpad. Existuj tisce podobnch
prbehu. Tento mu mi vylil sv srdce, ale mete si bt jisti, e mu
budou mnoz z jeho prtel a znmch zvidet, protoe kouril jenom
pet cigaret denne. Jestlie si myslte, e vm by se neco takovho
nemohlo stt, pak si, prosm, prestante neco namlouvat.
Deje se to toti vdy.
V kadm prpade jsou kurci notorickmi lhri, a to i vuci
vlastn osobe. A tak jimi musej bt. Vetina prleitostnch kurku
kour podstatne vce cigaret pri podstatne castejch prleitostech,
ne si dokou priznat. Mnohokrt jsem hovoril s lidmi, kter dajne
kour jen pet cigaret denne, ale tento limit prekrocili ji behem naeho
rozhovoru. Pozorujte prleitostn kurky pri spolecenskch udlostech jako je svatba nebo prty. V nicem neustupuj legitimnm
nruivm kurkm.
Prleitostnm kurkm nemuste nic zvidet. Vbec nepotrebujete kourit. Bez cigaret je ivot neskutecne krsnej.
Pro teenagery obecne plat, e je mnohem te odpoutat se
od kouren ne proto, e by jim pripadalo tek s tm prestat, nbr
e never, e u jsou zvisl, nebo e se nachzej v prvnm stadiu
nemoci a podlhaj iluzi, e by pred druhm stadiem nemoci sami
od sebe dokzali s kourenm skoncovat. Chtel bych predevm varovat
ty rodice, jejich deti kouren nenvid. Nenechejte se ukolbat falenou jistotou! Vechny deti nenvid zpach i chut tabku, dokud
mu sami nesednou na lep. I u vs tomu tak kdysi bylo. Nespolhejte se
na sttn odstraujc kampane. Past je pord tat. Deti ved, e cigarety cloveka zabjej, ale tak je jim znmo, e jedna cigareta nikoho
nezabije. Jednou je mon ovlivn jejich prtel nebo prtelkyne,
spoluk ci kolega z prce. Patrne verte, e vaemu dteti by stacilo
vyzkouet jedinou cigaretu odporn chuti, je by je odvrtila od toho,
aby velo do pasti. Varujte sv deti pred tvrdou realitou!

93

92

c-

(I

_c

-~ c~ ~..,.,...~..~~

-"'"

26
Tajn kurk
Tajn kurk by mohl bt poctn k prleitostnm kurkum,
avak cinky tajnho kouren jsou tak zludn, e si zasluhuj zvltn
kapitolu. Mohou se zaslouit o rozpad osobnch vztahu. V mm
prpade to tmer vedlo k rozvodu.
Vzpomnm si na dobu, kdy jsem se zase marne pokouel
prestat kourit. Pohnutkou mho sil byly obavy m eny vyvolan
mm neustlm kalem a vznoucm dechem. Odvetil jsem j, e si
nedelm dn starosti o sv zdrav. Rekla mi: "J vm, e si nedel
dn starosti, ale jak by ses ctil, kdybys musel prihlet tomu, jak se
milovan clovek sm systematicky nic?" To byl argument, proti
nemu jsem nemohl nic namtat, a proto jsem se tedy pokusil skoncovat s kourenm. Pokus skoncilo tri tdny pozdeji, po prudk hdce
s mm starm prtelem. Teprve o mnoho let pozdeji jsem si uvedomil,
e jsem tento spor ve sv duevn zmatenosti sm myslne vyprovokoval. Tenkrt jsem se jete ctil prvem uraen. Avak ta rozepre
nebyla nhodn, protoe jsem se svm prtelem nikdy predtm,
ani potom nepohdal. Bylo to jednoznacne dlo malho monstra.
V kadm prpade jsem mel vmluvu. Bezpodmnecne jsem potreboval cigaretu a zase jsem zacal kourit.
Nesnesl jsem pomylen, jak by to moji enu zklamalo, a tud
jsem j o tom proste nic nerekl. Kouril jsem jenom tehdy, kdy jsem
byl sm. Pak jsem pozvolna zacal kourit ve spolecnosti svch prtel
a to dolo tak daleko, e kad vedelo mm kouren krome m eny.
Vzpomnm si, e jsem byl tenkrt docela spokojen sm se sebou.
"No jo, alespo tak kourm mne." Nakonec m prmo rekla, abych dl
kouril. J sm jsem si toho vubec neviml, ale ona mi vyjmenovala,
jak casto jsem zacal hdku a vyrtil se z domu. Jindy jsem potreboval
dve hodiny na to, abych nakoupl nejakeu malickost a pri
prleitostech, kdy bych ji normlne pozval, aby mne doprovodila,
jsem pouval rzn neverohodn vmluvy, jen abych mohl jt sm.
Sociln propast mezi kurky a nekurky se neustle zvetuje
a tisce se kvli tto stran zvislosti vyhbaj spolecnosti prtel nebo

94
i
I
L<.-

prbuznch, nebo je vid zrdka. Nejhor na tajnm kouren je to,

e v kurkovi posiluje klamn presvedcen, e urcite neco postrd.
Zrove mu to prin znacnou ztrtu sebecty; jinak pravdymilovn
clovek se nut klamat svou rodinu i prtele.
To jste pravdepodobne ji v nejak forme zaili, nebo to stle
jete zavte.

95

27
Spolecensk zvyk?
Hlavnm dvodem, proc v edestch letech ve Velk Britnii
prestalo kourit vce ne deset milionu lid, byla spolecensk zmena,
j je i nae doba prznive naklonen.
Ano, vm - zdrav a na druhm mste penze jsou hlavnm
dllvodem, proc bychom meli prestat kourit,' avak tyto dvody tu byly
i drv. Nepotrebujeme cst varovn clnky o rakovne, abychom vedel,
e cigarety ohrouj n ivot. Nae tela jsou vysoce rozvinut nstroje a kad kurk od prvnho pothnut v okamite, e cigarety jsou
jedovat.
.
Jedinm dvodem, proc zacneme kourit, je sociln tlak,
vychzejc od naich prtel. Jedin skutecn plus, kter kdy bylo
mono spojovat s kourenm, spocvalo v jeho plnm akceptovn
ze strany spolecnosti. Dnes je obecne odsuzovno, dokonce sammi
kurky, jako antisociln chovn.
.
Drve "opravdov" mu proste musel kourit. Kdo nekouril,
byl povaovn za zentilho, a my vichn jsme vynaloili znacn
sil, abychom si na kouren zvykli. V kad hospode nebo klubovm
baru vetina mu hrde vdechovala a vydechovala tabkov kour.
Ve vzduchu vdy visely hust oblcky koure a vechny stropy, kter
nebyly pravidelne malovny, se brzy pokryly lutm a hnedm
nnosem. V soucasnosti je situace opacn. Dnen opravdov mu
nemus kourit. Dnen opravdov mu nen zvisl na droze.
Ve vleku tto sociln zmeny dnes vichni kurci vne
uvauj o tom, e prestanou kourit, a kdo kour, je obecne povaovn
za slabocha.
Jako nejvznamnej a do oc bijc trend od roku 1985,
kdy jsem psal prvn znen tto knihy, je neustl zdurazi.ovn antisocilnho aspektu kouren. Doba, kdy cigareta byla hrdm znamenm
kultivovanho enstv nebo neohroenho mustv, je nenvratne pryc.
Kad dnes v, e kurk dl kour z jedinho dvodu: protoe ztroskotal jeho pokus prestat kourit, nebo e m prli velk strach takov

pokus podniknout. Kad den je kurk dvn do sociln klatby,

at u jsou to zkazy kouren v kancelrch, nekurck zny ve verejnch zarzench ci toky bvalch kurk, papetejch papee.
Chovn kurku se stv stle vce neprirozen. V posledn dobe jsem
zail situace, kter mi jete z mho mld ulpely v pameti, ale cel roky
jsem se s nimi nesetkal - naprklad kurci, kter klepou popel do ruky
nebo do kapsy, protoe jim pusobilo prli velk rozpaky podat
o popelnk.
Asi pred tremi roky jsem bylo vnocnch svtcch v jedn
restauraci. Byla pulnoc. Kad dojedl. Ve chvli, kter byla normlne
zral pro cigaretu nebo doutnk, nikdo nekouril. Namylene jsem
si pomyslel: "Aha! Moje kniha pomalu zacn pusobit." Zeptal jsem
se vrchnho: "To je ted nekurck restaurace?" Odpovedel zporne.
Napadlo me: "To je divn. Vm, e hodne lid prestalo korit, ale tady
prece mus bt nejak kurk." Nakonec si nekdo v jednom koute
zaplil, nace se v restauraci zablesklo jako od majku. Vichni kurci tu tedy sedeli a uvaovali: "Prece tady nemohu bt jedin kurk!"
Mnoz kurci nekour mezi jednotlivmi chody, protoe je jim
to trapn. Nekter se neomlouvaj jenom u lid, s nimi sed u tho
stolu, nbr se tak rozhldnou okolo, zda jim nehroz tok z jin
strany. Zatmco stle vce kurku kad den opout potpejc se lod,
prepad panika ty, kter na n jete sed, aby nebyli poslednmi.
Dejte si pozor, abyste to nebyli vy.

97

96

(~ i

,,~"..~.._~

;,

~--

c
28
Sprvn okamik
Nehlede na zrejmou skutecnost, e vm kouren nedel dobre,
a proto nyn priel ten sprvn okamik s tm prestat, jsem presvedcen,
e je nemne dleit to vhodne nacasovat. Nae spolecnost to povrchne vyhodnocuje jako neprjemn zlozvyk, kter mlle ovlivnit zdrav.
Tak tomu nen. Je to drogov zvislost, nemoc a zabijk cslo jedna
v zpadn spolecnosti. To nejhor, co se v ivote vetiny kurkstane,
je, e se stvaj zvislmi na tto straliv byline. Pokud u n zustanou,
stanou se desiv veci. Je dleit zvolit sprvn okamik, protoe mte
prvo na dobrou anci se vylcit.
Nejdrve si rozmyslete, v kterm obdob nebo pri kterch
prleitostech je.pro vs kouren dleit. Jste-li obchodnkem

-'

a kourte proto, e podle vaich klamnch predstav vm cigarety

ulehcuj stres, pak si vyberte dobu relativnho klidu, naprklad obdob
dovolench. Kdy kourte predevm v case oddechu, nebo kdy
se nudte, plat to opacne. V kadm prpade si vne promyslete toto
tma a ze svho pokusu udelejte nejdleitej vec ve svm ivote.
Nalistujte si ve svm kalendri obdob v dlcetrvn asi trech'
tdn a pokuste se vzt v vahu vechny udlosti, kter by mohly vst
ke ztroskotn. Prleitosti jako svatba nebo Vnoce pro v pokus
nemus bt bezpodmnecne na prekku za predpokladu, e se na to
vyladte a nemte pocit, e budete strdat. Nepokouejte se v mezidob
omezit kouren, protoe to jen navozuje klamn dojem, e cigarety
jsou poitkem. Dokonce pome, kdy do krku dostanete co nejvc
tech ohavnch vec. Kdy kourte svou posledn cigaretu, soustred'te
se na zpach a odpornou chut a myslete na to, jak ndhern bude,
a si sami dovolte s tm prestat.
At u mte cokoliv v myslu, nikdy neudelejte tu chybu,
abyste rekli: "Ted ne, pozdeji," a tu vec vytesnili ze svho vedom.
Sestavte si nyn svjharmonogram a tete se na to.
Mejte na pameti, e nic nevzdte. Naopak,' brzy se vm
povede naprosto skvele.
98

Ji cel roky hovorm o tom, e znm vc o tajemstv kouren

ne kdokoli na tto planete. Problm je nsledujc: Ackoliv kad
kurk kour jen proto, aby uspokojil chemickou potrebu nikotinu, nen
to zvislost na nikotinu, kter z nej del kurka, nbr vymvn
mozk, za nm nsleduje zvislost. Inteligentn clovek me jednou
naletet na podvod, ale jen hlupk se nech idit dl, i kdy ejdrstv
odhalil. Natest kurci nejsou dn hlavy skopov, jen se za ne
povauj. Kad kourc jednotlivec m ve sv historii svou vlastn,
osobn formu vymvn mozk. Proto je zdnlive tolik typ kurk,
co celou vec cin neprhlednou.
Kdy se podvm na ohlasy od prvnho vydn tto knihy
a pomyslm na to, e se kad den dozvm neco novho o kouren, jsem
prjemne prekvapen, e zkladn mylenky uveden v prvnm vydn
stle jete plat. S lety jsem nashromdil mnostv zkuenost, jak tyto
poznatky kadmu kurkovi co nejlpe individulne zprostredkovat.
To, e vm, jak snadno se kad kurk me oprostit od sv zvislosti,
a dokonce prjemne provat odvykac obdob, je nejen bez cink,
nbr i nanejv frustrujc, kdy se mi nepodar to kurkovi tak
objasnit.
Casto jsem slchval: "Rkte, e by clovek mel dl kourit,
dokud knihu neprecte a do konce. To povede k tomu, e kurk bude
donekonecna potrebovat cst tuto knihu, anebo ji jednodue nedocte,
a tm je vemu konec." To zn sice logicky, ale kdybych rekl:
"Okamite prestante kourit," pak by se mnoz kurci ani nepustili
do cten tto knihu.
Kdy jsem zacnal, vyhledal me jeden kurk, kter rekl:
"Hrozne me zlob, e vs. musm podat o pomoc. Vm, e mm
silnou vli. V kad jin oblasti urcuji, co se bude dt. Proc mohou
vichni ostatn kurci prestat kourit jen s vynaloenm sly sv vle,
zatmco j musm prijt k vm?" A pokracoval: "Jsem si jist, e bych

to sm dokzal,kdybychpritom mohl kourit." To zn paradoxne, ale j vm, co tm ten mu mel na mysli.

Myslme si, e prestat kourit je neco mimordne obtnho. Co potrebujeme, kdy mme problmy? Potrebujeme naeho malho prtele.
Dvojnsobne se ns dotk, kdy i toho se musme zrci. Nejene
musme zvldnout tek kol, co samo o sobe je dost zl, ale tak
99

ta mal pomoc, k n se pri takovch prleitostech normlne uchlme,

u nen k dispozici.
.
Teprve dlouho po rozhovoru s tmto muem mi svitlo,
e prav rafinovanost m metody spocv prve v tomto poadavku dl
kourit. Mete dl kourit, zatmco probh proces odvykn kouren.
A kdy se osvobodte od vech pochybnost a zkost a konecne
zamcknete svou posledn cigaretu, jste u nekurkem a uvte
si tento stav plnmi douky.
Ve vm doporucuji, abyste si vybrali obdob dovolench,
pokud jste ve stresu na pracoviti vdycky shli po cigarete, a naopak.
Vlastne to nen ta nejjednodu metoda. Nejjednodu metoda
by byla takov, si najt nejte obdob, kdy se koncentruj spolecensk
prleitosti, jste vystaveni stresu nebo nude, anebo se potrebujete
soustredit. Jakmile si jednou dokete, e se dovedete vypordat
s nejhormi situacemi a jete bt v pohode, stv kad dal situace
detskou hrou. Kdybych vs vak instruoval tmto zpsobem, pokusili
byste se pak vbec prestat kourit?
K tomu bych rd uvedl jedno srovnn. Moje ena a j rdi
chodme si spolecne zaplavat. Prichzme sice zroven do baznu,
ale jen zrdka plaveme spolu. Duvodem je to, e ona nejdrv ponor
palec do vody a teprve o piH hodiny pozdeji skutecne plave. Nemohu
vystt toto protahovan mucen. Vm, e do t vody musm, at u je
jakkoli studen, tedy to udelm tm nejjednodum zpsobem: hned
se do n vrhnu. Predpokldejme, e bych j kategoricky vysvetlil,
e jestli do n rovne okamite neskoc, vbec nebude moci plavat.
Vsledek: Tak by neplavala. Problm je jasn.
Ze zkuenosti vm, e mnoho kurk pouije moje doporucen
tkajc se sprvnho okamiku k tomu, aby den, kter povauj za
osudn, neustle odsunovali. Pak me napadlo, e bych mel nasadit
techniku, kterou jsem pouil v kapitole o pozitivnch strnkch
kouren, naprklad v nsledujcm duchu: "Volba sprvnho okamiku
je velmi dleit a v prt kapitole vm poradm, kdy svj pokus
nejlpe nastartoVat." Nalistujete prslunou strnku a tam ctete
obrovsk Nyn. To by skutecne byla ta nejlep rada, ale prijali byste
ji? To je na kouren zapeklit. Kdy jsme vystaven skutecnmu stresu,

".

zd se nm, e to .nen ten sprvn okamik pro to, abychom prestali

kourit; probh-li ivot bez stresu, vbec nechceme prestat.
Odpovezte si na nsledujc otzky:
Kdy jste kourili svou prvn cigaretu, skutecne jste se tenkrt
rozhodli, e a do konce ivota budete dl kourit, kad den, cel den,
ani byste s tm kdy prestali?
Samozrejme, e ne!
Budete po zbytek svho ivota dl kourit, kad den, ani
byste s tm kdy prestali?
Samozrejme, e ne!
Kdy tedy prestanete? Zitra? Napresrok? Presprt rok?
Pokud jste si tuto otzku nepoloili, od kdy vte o sv zvislosti? Doufte, e se jednoho rna probudte a jednodue u nebudete mt chut kourit? Nic si nenalhvejte. Na neco takovho jsem
cekal triatricet let. Zvislost na drogch se nesniuje, ale zvyuje.
Myslte si, e to ztra bude jednodu? Stle si jete neco namlouvte.
Kdy to nedokete dnes, jak si mete myslet, e ztra to bude
jednodu? Budete cekat tak dlouho, a si skutecne uenete nejakou
smrtelnou nemoc? To by nebylo prli smyslupln.
Skutecnou past je presvedcen, e nyn jete nenastal ten
sprvn

okamik

ztra to bude vdycky jednodu.

101

100
I

Myslme

si,

e jsme prli vystresovan. V podstate to nen vbec pravda. Nejvet

stres jsme ze svho ivota odstranili. Kdy vychzme z domu,
nemusme se strachovat, e ns napadne nejak divok zvre. Vetina
z ns si nemus delat starosti s tm, zda bude mt prte co jst nebo zda
vecer bude mt strechu nad hlavou. Jen si zkuste predstavit ivot
divokho zvrete. Pokad, kdy krlk vyklouzne ze sv nory, nachz
se uprostred guerillov vlky, a to po cel svj ivot. A prece se s tm

~"-$~~"""'-~,~

,.

krlk vyrovn. M k dispozici adrcnalin a ostatn hormony - stcjnc

jako my. ivotnmi fzemi nejnrocnejmi na stres jsou ve skutecnosti pro kad stvoren obdob detstv a mld. Ale po trech milionech
let pf'irozenho vbcru jsme dokonale vybaveni ke zvldn stresu.
Kdy vypukla vlka, bylo mi pet let.. Zaili jsme bombardovn a j
jsem byJ po dva roky odloucen od svch rodicu. Byl jsem ubytovan
u lid, kterm jsem byl na obt. Bylo to neprjemn obdob v mm
ivote, ale j jsem se s tm vypordal. Nemyslm si, e by to ve mne
zanechalo trval jizvy, naopak verm, e to poslilo mou osobnost.
Kdy se ohldnu za svm ivotem, existuje jen jedno, s cm jsem
se nevypordal, a tm byla moje ~vislost na tom certovskm bl.
rfed pr lety jsem mel pocit, e me rozdrt hora starost.
Pomlel jsem na sebevradu - ne v tom smyslu, e bych skocil
ze stfechy, nbr jsem si neustle uvedomoval, e me koufen brzy
zabije. Obral jse.m se mylenkami, e kdy u je ivot s tm mm
malm pomocnkem tak hrozn, pak by bez neho u vubec za nic
nestl. Neuvedomoval jsem si, e jednoho vechno odrovn, kdy
je telesne i psychicky vyfzen. Nyn se zase ctm jako mlad mu.
Jen jedno melo vliv na tuto zmenu v mm ivote: u nekourm.
"Zdrav nen vechno, ale bez zdrav je vechno nicm." To je
sice kli, ale absolutne pravdiv. Dfve mi fanatikov do fitness li
na nervy. Nechal jsem se slyet, e v ivote jsou i jin veci, ne bt fit,
toti alkohol a tabk. To je nesmysl. Kdy se ctte bt siln fyzicky
i psychicky, mi'tete si vrcholn okamiky uvat a okamiky propadu
prekonvat. Zvykli jsme si zamenovat odpovednost za stres.
Odpovednost se stv stresem jen tehdy, kdy se nectme bt dost
silnmi, abychom ji unesli. Mui jako Richard Burton symbolizuj
telesne i duevne siln osobnosti tohoto sveta. Co je nic, nen stres,
jak jej pfin ivot nebo jejich prce ci vek, nbr mal "pomocnci",
k nim se uchyluj a kter nejsou nicm jinm ne iluz. Bohuel se tito
pomocnci stvaj zabijky v jeho prpade. i v milionech jemu podobnch.
Zkuste se podvat na vec takto: U jste se jednou rozhodli, e
nechcete sedet BOzbytek ivota v pasti, a proto se muste z toho
vymanit, at u vm to pripad snadn, nebo ne. Kouren nen zvyk ani
poteen. Je to drogov zvislost a nemoc. U jsme zjistili, e nen
102

jednodu prestat a ztra, nbr naopak vdycky komplikovanej.

Nemoc, kter se bene zhoruje, by mel clovek zact lcit ted hned

- nebo kadopdne co nejrychleji, jak to jen doke. Myslete pouze

na to, jak rychle plyne kad tden naeho ivota. Vc nen treba.
Myslete jen na to, jak krsn to bude uvat si zbytek ivota bez
neustle se zvetujcho stnu, kter vm preri'tst pres hlavu. A kdy
se budete dret vech mch pokyni't, nebudete muset cekat pet dni't.
Nejene to proste najdete pot, co zamcknete svou posledn cigaretu:
Budete si to velkolepe uvat!

103

i
I
I
!
i
!
......

29
Budu cigarety postrdat?
Ne! Kdy toto mal nikotinov monstrum prestane existovat
a vae telo u nebude lacnet po nikotinu, rozplynou se i zbvaj c stopy
vymvn mozkLl v nicote a vy zaznamente, e jste jak telesne,
tak i duevne s to se nejen vypordat s napetm a stresem, nbr si tak
dobr casy rdne vychutnat.
Hroz pouze jedin nebezpec, a sice vliv lid, kter jete kour.
To, e trene v sousedove zahrade jsou slad, je otrepan pravda, kter
plat v mnoha oblastech naeho ivota a kad ji snadno prokoukne.
Proc maj bval kurci sklon zvidet kurkum, kdy jsou prece zpory
tak obrovsk ve srovnn s beztak jen predstranmi "prednostmi"?
Vzhledem k vymvn mozku, ktermu jsme ve svm detstv
tece podlhali, je naprosto samozrejm, e se dostaneme do pasti.
Proc hned pdme zptky do te pasti, ackoliv jsme poznali, e je
kouren vlastne stupidn pocnn, a mnoz z ns tomu prece jen
dokou odvyknout? To zle na vlivu kurku.
Vetinou se to stv pri spolecenskch prleitostech, predevm po jdle. Kurk si jednu zapl a bval kurk poct bodnut.
To je skutecne podivn predevm tehdy, kdy se podvte vsledky
z vzkumu trhu: Kad nekurk na svete je jednoznacne tastn,
e je nekurkem, a nadto si i kad kurk na svete preje, a to dokonce
i se svmi zvislmi mylenkami, podlhajcmi vymvn mozk
a navzdory iluzi, e mu kouren skt poitek nebo uvolnen, aby se
nikdy nestal zvislm. Proc tedy zvid mnoz bval kurci soucasnm kurkm pri techto prleitostech? Pro to existuj dva duvody:

".

""---~ --~-

1.
"Jen jedna cigareta." Myslete na to, e takov neexistuje. U
se nedvejte se na tuto udlost izolovane, nbr z pohledu kurka.
Mon mu zvidte, avak on sm odmt sv chovn; on zvid vm.
Pozorujte jin kurky. Mohou vm bt nejlepmi pomocnky, aby vs
od va zvislosti odvedli. Pohldnete, jak rychle cigareta shor, jak
rychle si kurk mus zaplit novou. Vmejte si hlavne toho, e si
vltbec neviml, e kour a jak si zcela automaticky zapaluje cigaretu.

Myslete na to, e si ji neuv, jenom se bez n nect dobre. Myslete

zvlte na to, e mus dl kourit, kdy opust va spolecnost. Prtho
rna, a se probud s hrudnkem jako jmou plnou hnoje, bude si dl
sm sobe prikrcovat vzduch. Pri prt bolesti v hrudnku, o prtm
svetovm Dni nekurk, prte, a nedopatrenm vrhne pohled
na varovn npis ministra zdravotnictvm, pri prt kampani proti
rakovine, pri prt nvteve kostela, v metru, v nemocnici, v knihovne,
u zubare, u lkare, v supermarketu atd., prte ve spolecnosti nekurk,
p? cel svuj ivot se bude muset dl vlcet se svou zte, draze platit
za sv privilegium, e sm sm sebe telesne i duevne nicit. Cek na nej
ivot pln pny, zpachu z st, zaloutlch zub, otroctv, sebenicen,
cernch stn v podvedom. A k cemu to vechno? Aby se takov
clovek pokusil opet doshnout toho stavu, v nem byl, ne se stal
zvislm na nikotinu.
2.
Druhm duvodem, proc nekter bval kurci pri takovch
prleitostech poct bodnut, je, e kurk neco aktivne del, toti kour
cigaretu, a nekurk ne, proto m pocit, e se mus bez neceho obejt.
Je treba, abyste si hned v vodu celho procesu hluboce vtpili do sv
pameti: Nen to nekurk, komu neco chyb, ale uboh kurk, kter
o neco prichz, a sice o:
zdrav
energII
penze
sebeduveru
vnitrn klid a mr
odvahu
vyrovnanost
svobodu
sebectu.
Jestlie si odvyknete zvidet kurkm, zacnete je videt jako alostn
a politovnhodn stvoren, jimi skutecne jsou. Vm, e j jsem byl
ze vech ten nejuboej. Proto ctete tuto knihu a kdo se temto
skutecnostem nedoke podvat do tvre, kdo si dl mus neco predstrat, je nejpolitovnhodnejm ze vech.

104

105

C'
-~

~~-

"

'"'",,','

"""i:C":!'ik""'"

.;,

'-'c'"

';"'\~fit'~"~""""f~""'~l~i..<ii"I'~

" f'f"M

l"lfllliii'dll'RW'fli"'";""'~,,",il'

"

~
h,
"

30
Priberu?

Osobe zvisl na heroinu byste nezvideli. Na predvkovn

heroinem zemre v Anglii mne ne tri sta lid rocne. Nikotin m
na svedom kadorocne vce ne sto tisc mrtvch a ve svetovm
mcrtku 2,5 miliollu lidskch ivotlI. U Ila tto planete zabit vc lid,
ne vechny vlky v historii lidstva dohromady. Jako kad drogov
zvislost se ani ta vae sama od sebe nezlep. S kadm rokem se bude
jenom zhorovat. Kdy si u dnes neuvte, e jste kurkem,
pak si ztra budete uvat o to mn. Nezvid'te ostatnm kurkt'lIn.Mejte
s nimi soucit. Verte mi: potrebuj v soucit.

To je dal blud, rozren hlavne mezi kurky, kter se pokoueli prestat kourit pomoc "metody siln vule" a shli kvuli
zmrnen abstinencnch prznaku po sladkostech atd. jako nhrace.
Abstinencn prznaky u nikotinu jsou velmi podobn signlum hladu.
Oboj lze snadno zamenit. Zatmco hlad lze ale uspokojit jdlem,
nedaj se abstinencn symptomy nikotinu nikdy zcela eliminovat.
U kad drogy se telo po nejakm case stv imunnm a droga sama
nikdy zcela neodstran odvykac prznaky. Jakmile zamckneme
cigaretu, hladina nikotinu v naem tele rychle klesne, take zvisl
na nikotinu trp neustlm "pocitem hladu". Prirozen tendence
nakonec vyst do stavu "retezovho" kurka. Vetina kurkt't to vak
z jednoho ci z obou nsledujcch duvodu nenech dojt a tak daleko:
1.

",
!f
i
ji

"'
,',

"

j;
,d
';tI
'I
II
:,1
.Ii.
,i'/:!

Z financnch duvodu - u si nemohou dovolit vc kourit.

2.
Ze zdravotnch duvodu - abychom zmrnili abstinencn
prznaky, musme prijmat jed, co automaticky omezuje pocet
cigaret, kter mueme vykourit.

I
I
i

I
I

I
I

.j
I
I
I

Kurk proto neustle hladov po nikotinu a nikdy nemue

tento hlad utiit. Z tohoto dt'tvodu mnoz kurci prli mnoho jed i pij
nebo se dokonce uchl k tvrdm drogm, aby zaplnili przdnotu.
(Vetina alkoholiku jsou siln kurci. Kladu si otzku, zda se ve
skutecnosti nejedn o problm kouren.)
Kurk m sklon pouvat cigarety jako nhraku jdla.
V letech, kdy jsem j sm proval svou vlastn nocn muru, jsem
doshl stadia, kdy jsem se zcela vzdal sndane i obeda. Msto toho jsem
pres den kouril jednu cigaretu za druhou. V poslednch letech jsem
se stle vc teil na vecer, protoe jen tenkrt jsem dokzal prestat
kourit. Ovem cel vecer jsem pord neco udiboval. Myslel jsem si,
e mm hlad, ale ve skutecnosti jsem trpel abstinencnmi prznaky.
Jinmi slovy, pres den jsem jdlo nahrazoval nikotinem a vecer nikotin
107

106

~~"
,\,"
~

"

,
f' ,

''
'.'"
i~
M

jdlem. Tenkrt jsem vilo 13 kilogram vce ne dnes a nedokzal

jsem proti tomu nic delat.

31

Jakmile vyenete bestii ze svho tela ven, skonc ten straliv

pocit stsnenosti. Vrt se vm vae sebeduvera spolu s ndhernm
pocitem sebecty. Zskte jistotu, e mte svuj ivot pod kontrolou
nejen co se tce ve vztahu k jdlu, ale i ve vem ostatnm. To je jedna
z mnoha neocenitelnch vhod stavu nekurka. Jak jsem se ji zmnil,
spocv bludn vra v pribvn na hmotnosti na uchylovn se
k nhradnmu uspokojen behem odvykacho obdob. Toto pocnn
vm to nijak neusnadn, jenom zt. To vm bude podrobneji objasneno v pozdej kapitole, kter se zabv nhradnm uspokojovnm.

Vyhnete se patn motivaci

Mnoz kurci, kter postupuj podle "metody siln vule", se
pokouej poslit svou motivaci a sbraj si k tomu vechny mon
nesprvn

pohnutky.,

'

Mohu uvst radu prklad, typickm bv: "Moje rodina a j

si chceme udelat skvelou dovolenou za penze, kter uetrm." Zd se,
e je to logick a rozumn my,lenka, ale v principu falen, prptoe
kad kurk s trochou sebecty bude radeji 52 tdn v roce kourit
a kvli tomu se zrekne i dovolen.
V kadm prpade v nem budou hlodat pochybnosti, nebot
nejen e se mus na 50tdn zreknout cigaret, nbr si navc nen jist,
zda si vubec dovolenou bez cigaret doke uvat. Takov motiv
v kurkovi jen posiluje pocit, e mus prinst obrovskou obet, co mu
v jeho predstavch cin cigarety jete vzcnejmi. Msto toho by se
mel radeji koncentrovat na jinou strnku veci: "Co vlastne mm
z kouren? Proc vbec musm kourit?" Jin prklad: "Mohu si dovolit
lep auto." Toje pravda a mevs to tak dlouho povzbuzovat, dokud
takov auto nebudete mt, avak jakmile se vytrat pvab novho,
budete trpet pocity odrkn a drve ci pozdeji opet spadnete do pasti.
Jinm typickm prkladem jsou dohody mezi kolegy v prci
nebo cleny rodiny. Maj tu prednost, e se behem urcit denn doby
vyrad ruzn pokuen. Obecne ovem strl vedle, a to z nsledujcch
duvod:
I.
Pobdka nen dostatecne motivujc. Proc byste meli chtt prestat
kourit jen proto, e to delaj jin. To je zdrojem dalho nlaku, co jen
posiluje pocit obeti. Bylo by v pordku, kdyby vichni kurci si uprmne
prli k urcitmu okamiku prestat kourit. dn kurk ovem nemue bt
nucen k tomu, aby skoncoval s kourenm, a ackoliv si to vichni kurci
tajne prej, vytvr takov dohoda jen dal tlak, pokud vnitrne jete nejste
k tomu stoprocentne pripraveni, a tak to posiluje nutkn kourit. Budete
kourit tajne - a ctit se jete zvislejmi.

,.

~..,-

108

109

,ac"'.'

."",;..

...;~,

,"".c,.

2.
Teorie, e to spolecne okeme lpe, je nesprvn! Pokouli se kurk o to pomoc "metody siln vlle", prochz obdobm utrpen,
behem neho cek, a puzen ke kouren zmiz. Vzd-li to, ct se jako
neschopn clovek. U "metody siln vlile" je u predem naprogramovno, e nekter z castnku drve ci pozdeji podlehne slabosti. Ostatn
castnci maj ted vmluvu, na kterou cekali. Nen to jejich vina.
Oni by vydreli. Ten, kdo selhal, je cernou ovc. Ve skutecnosti
vetina u tajne podvdela.

I
.1
. i

!,
I

3.
"Sdlen chvla" je odvrcenou stranou "sdlenho utrpen".
Tam nen ztrta tvre pri ztroskotn tak velk, je-li nesena spolecne.
Kdo doke prestat kourit, zav ndhern pocit, e vykonal neco
velkho. Kdy to uskutecnte sami, mt'Ie bt potlesk vaich prtel,
prbuznch a kolegu obrovskm povzbuzenm, kter. vm pomue
prenst se pres prvnch pr dn. Kdy vichni ostatn delaj tot, mus
bt chvla rozdelena a pobdka je tud mne cinn.
Dalm klasickm prpadem nesprvn motivace je podplcen
(naprklad nabdkapenen cstky ze strany rodicll v prpade, e se teenager
zrekne kouren, nebo szka: "Dm ti pet tisc korun, kdy podlehnu.")
Neco takovho jsem videl v jednom filmu. Policista, kter se pokouel
odvyknout kouren, vsunul stodolarovku do sv tabaterky. Uzavrel pakt
se sebou samm. Smel by zase kourit,ale musel by nejdrvzaplit tu stovku.
To ho pr dnli od kouren odrazovalo, ale nakonec tu bankovku prece jen
spli1.
Nepokouejtese olit sebe sama. Kdy vs ani tech devet set tisc,
kter prumern kurk ve svm ivote promen v kour, neodvrt od tabku,
ani riziko jedna ku ctyrem, e si privodte nejakou hroznou nemoc,
ani celoivotn zpach z st ci psychick a fyzick muka, ani pohrdn
ze strany vetiny obyvatelstvavcetne vs samotnho,potom pr zdnlivch
motivu s nm teprve nic nesprav. Jenom to zvelicuje obe!', kterou dajne
muste prinst. Pri pretahovn lana radeji pohldnete na druh konec.
Co mi kouren prin?
ABSOLUTNE NIC.

Proc musm kourit?

NEMUSTE! JEN SAMI SEBE TRESTTE.
110

""',",i:>""'.""""';

'"""","',"i;...

...f."'

'.";".,-",:'"

32
Jednoduch metoda,
jak prestat kourit
Tato kapitola obsahuje pokyny pro jednoduch zpusob, jak
prestat kourit. Za predpokladu, e u toho vydrte, objevte, e je to
relativne jednoduch i zdrojem prjemnch pocitu! Prestat kourit je
smene jednoduch a potrebujete udelat jen dve veci:
1.

Rozhodnout se, e u nikdy nebudete kourit.

2.

Netruchlit. Jsejte!

Nejsp se ted zeptte: "K cemu je ted dobr zbytek knihy?

Proc jste to nerekl hned?" Odpoved zn, e byste v urcitm bode
propadli smutku. To u jste pravdepodobne udelali vckrt. Jakji bylo
receno, je cel ta vec s kourenm rafinovan fatln past. Hlavnm
problmem, kdy chceme prestat kourit, nen chemicky podmnen
zvislost, nbr vymvn mozku, kter jste prodelali, a bylo proto
nutn nejdrve zamst se vemi bludy a luzemi. Naucte se rozumet
svmu neprteli. Poznejte jeho taktiku a snadno nad nm zvtezte.
Vet cst svho ivota jsem strvil pokusy odvyknout kouren
a dlouh tdny jsem trpel silnmi depresemi. Kdy jsem konecne
prestal a rzem jsem u namsto sta cigaret nevykouril ani jednu, nikdy
jsem nezail psychick propad. Dokonce v odvykacm obdob jsem si
uval ivota a od t doby jsem nepoctil ani tu nejmen ltost.
Naopak, bylo to nejvet zzrak, jak me v mm ivote potkal.
Nemohl jsem pochopit, proc to bylo tak jednoducb a potreboval jsem dlouh c~~.k tomu, aby objevil duvody. Bylo to tak. Vedel
jsem docela jiste, e u nikdy nebudu kourit. Pri predchozch pokusech
jsem byl sice rozhodnut, ale v principu jsem se jen pokouel prestat
kourit, a doufal jsem, e doku vydret dostatecne dlouho bez cigaret,
a me nutkn kourit konecne opust. Prirozene neopustilo, protoe
jsem cekal na to, e se neco stane, a cm vc jsem skucel,
111

~.;

"'I

~""'!illt;"Vj!i:"/.II",1!f""

',I'

"""","lId"""if'

!
tm nalhaveji jsem touil po cigarete a nutkn bylo stle citelnej.
Mllj definitivn pokus probhal jinak. Jako vichni kurci dnes jsem
vne premlelo svch problmech. A doposud jsem se pri kadm
ztroskotn uteoval mylenkou, e prte to bude jednodu. Nikdy
jsem nepriel na mylenku, e bych mel cel ivotkourit. ,Tato mylenka me naplnovala odporem, take jsem velmi dukladne zacal rozebrat
toto tma.
Msto toho, abych si cigarety zapaloval automaticky, zacal
jsem analyzovat sv pocity pri kourel}.Pritom se mi potvrdilo, co jsem
u vedel. Neuval jsem si je, vzbuzovaly ve mne hnus a odpor.
Zacal jsem pozorovat nekurky. A do t doby jsem nekurky
povaoval za nespolecensk pedanty, bez tvy a energie. Ale kdy
jsem se na ne pordne podval, zjevili se mi, pokud vl1bec nejak, jako
silnej a uvolnenej osobnosti. Zdlo se mi, e se dokou vyrovnat
se stresem a napetm a e si tak ve spolecnosti uvaj vc ne kurci.
Jednoznacne meli v sobe vce elnu a temperamentu ne kurci.
Zacal jsem se bavit s bvalmi kurky. A dosud jsem bval
kurky mel za lidi, kter se vynucene kouren vzdali ze zdravotnch
a financnch dllvod, ale tajne stle jete tou si zaplit. Pr lid mi
reklo: "Obcas dostanu chut, ale je to tak zrdka, e se vl1bec nevyplat
se s tm nejak zaobrat." Ale vetina rk: "Zda postrdm cigarety?
Delte si asi legraci. Nikdy v ivote jsem se nectil lp."
Hovory s bvalmi kurky mely za nsledek, e jeden mtus,
kter se pevne usadil v mm podvedom a pord jsem se s nm vlcel,
praskl jako mdlov bublina. Myslel jsem si, e jsem od narozen
slaboch, a nhle mi svitlo, e vichni kurci ve svm nitru provaj
tut nocn mru. Rekljsem si: "Miliony lid ted prestvaj kourit a ij
naprosto tastne a spokojene. Do t doby, ne jsem s tm zacal, neexistovala dn nutnost kourit a vzpomnm si, kolik nmahy me to stlo,
abych si na ty odporn veci zvykl. Proc bych ted musel kourit?"
Kouren pro me nebylo dnm poitkem. Nenvidel jsem cel ten
zatracen ritul a nechtel jsem strvit zbytek svho ivota jako otrol,<
tto neblah byliny.
Potom jsem si rekl: "Allene, at chce, nbo ne, nyn jsi vykouril svou posledn cigaretu."

,.

Okamite jsem vedel, e u nikdy nebudu kourit. Neocekval

jsem, e to bude tak jednoduch, nbr vlastne prav opak. Pevne jsem
veril tomu, e mne cekaj dlouh mesce depres a e po celsyuj ivot
budu stle znovu pocitovat chut si zaplit. Msto toho jsem byl
od samho zactku v absQlutn pohode.
Potreboval jse'l~ 'dlouh cas k tomu, abych o.bjevil, proc
to bylo tak jednoduch a proc jsem tentokrt net~pel onemi hroznmi
abstinencnmi prznaky. Dllvod: vllbec neexistuj. Jsou vsledkem
pochybnost a nejistoty. Pravda je nad slunce jasn a prost: prestat
kourit je jednoduch. Jenom nerozhodnost a bedovn to z.teuj.
Dokonce behem sv nikotinov zvislosti vydr kurci pri urcitch
prleitostech pomerne dlouho bez cigarety, ani by je to znepokojovalo. Jenom kdy chce kourit, ale nemue, trp.
,
Klcem k tomu, aby to bylo jednoduch, je proto prijmout
definitivn a nezvratn rozhodnut, nedoufat, nbr vedet, e je
s kourenm konec, ohledne svho rozhodnut nepropadat zoufalstv
nebo je zpochybnovat, nbr se z neho neustle radovat.
Kdy si budete od zactku v tomto bode jisti, bude
to jednoduch. Avak jak muete mt od zactku tuto jistotu, kdy
nevte, e je to jednoduch? Proto je nezbytn docst zbytek tto knihy.
Existuj jist podstatn body, a je zapotreb si je zapamatovat drv,
ne se zacnete odpoutvat od cigaret:
1.
Ujasnete si, e to dokete. V nicem se nelite od jinch lid
a jedin clovek, kter vs mue primet k tomu, abyste vykouril dal
cigaretu, jste vy sm.
2.
Nen nic, ceho byste se museli vzdt. Naopak, budete z toho
mt jen enormn vhody. Nemm na mysli to, e budete zdravej nebo
bohat.
3.,
Jednou provdy pochopte, e neexistuje neco jako "jedna
cigareta". Kouren je drogov zvislost a retezov reakce.
4.
Nedvejte se na kouren jako na potencilne kodliv chovn,
na ne jste si zvykli, nbr jako na drogovou zvislost. Podvejte se
113

112

~4~

do tvre skutecnosti,

e jste zvisl,

at se vm to lb, nebo ne.

Zvislost nezmiz tm, e budete strkat hlavu do psku. Myslete

na nsledujc: Jako vechny degenerativn nemoci nejene trv cel
ivot, nbr se tak neustle zhoruje. Nejvhodnejm okamikem,
kdy prestat, je nyn.

5.
Rozliujte mezi nemoc (to znamen chemicky podmnenou
zvislost) a duevnm rozpoloenm kurka a nekurka. Kdyby kurci
mohli vrtit cas a k tomu bodu, ne jete byli zvisl, chopili by se t
prleitosti! A u vubec nezaujmejte postoj, e se kouren "vzdte".
Jakmile ucinte definitivn rozhodnut, e vykourte svou posledn
cigaretu, u jste nekurkem. Kurk je pak jednm z tech ubohch
chlapku, kter musej t se svm sebedestruktivnm jednnm.
To nekurk nemus. Jakmile ucinte definitivn rozhodnut, ji jste
doshli svho cle. Radujte se z toho. Neposedvejte, nebedujte
a vyckejte, a odezn chemicky podmnen zvislost. Okamite
si vyjdete a uvejte si ivota. ivot je ndhern i tehdy, kdy jste
zvisl na nikotinu, a s kadm dnem se bude zlepovat, a zvislm
nebudete.

2.
Mte strach ze selhn. Nedelejte si dn starosti. Jednodue
ctete dl. Dokete to. Cel kouren je vlastne podrazem gigantickch
rozmeru. I inteligentn lid do toho spadnou, ale jen hlupk si neco dl
namlouv, kdy tu v:ecjednou prokoukne.
3.
Souhlaste se vemi body, ale presto se ctte mizerne.
Nedelejte to! Mejte oci otevren. Prve se deje neco zzracnho.
Za okamik prolomte mre svho vezen.
Je duleit pustit se do toho se sprvnm vnitrnm postojem.
Nen ndhern, e jsem nekurkem? Potom u potrebujete jenom
setrvat v tomto svm vnitrnm postoji behem odvykacho obdob.
Nsledujc kapitoly se specilne zabvaj tm, aby vs prenesly do tto
situace. Po odvykacm obdob u nemuste vedome zaujmat tento
postoj. Budete tak myslet automaticky a divit se jedn veci: "Je to tak
zjevn, proc jsem to predtm nevidel?" Venujte ovem pozornost
dvema duleitm varovnm:
1.

SVllj pln zamcknout

svou posledn

chvle, kdy prectete celou tuto knihu.

Klcem k tomu, aby to skutecne bylo jednoduch, je jistota,
e behem odvykacho obdob (nanejv tri tdny) nevykourte ani
jednu cigaretu. Kdy budete mt ten sprvn vnitrn postoj, bude to pro'
vs smene jednoduch.
Mezitm jste se ji rozhodli, e prestanete kourit, jestlie jste
vnitrne zustali otevren, jak jsem vs na zactku prosil. Ted byste meli
bt neklidn jako pes, kter sebou kube na vodtku a horet
nedockavost, a jedy vyenete ze svho tela.
Pokud se ctte spe stsnene, pak je to z nekterho z nsledujcch duvodu:

"

1.
Stle vm neco nen plne jasn. Jete jednou si proctete predchzejcch pet bodu a polote si otzku, zda verte v jejich sprvnost.
Mte-Ii pochybnosti o nekterm
sekum v tto knize.

z nich, pak se vratte k prslunm

114

cigaretu odlote a do

2.
Nekolikrt jsem se zmnilo odvykacm obdob, kter mue
trvat a tri tdny. To by mohlo zpusobit nedorozumen. Za prv ted asi
mte sklicujc pocit, e budete muset tri tdny trpet. Tak tomu nen.
Za df).1~se mejte na pozoru pred omylem: "Nejak musm dokzat bt.
tri tdny cist a pak budu svobodn." Po trech tdnech se nestane nic
zvltnho. Nebudete se z niceho nic ctit jako nekurk. Nekurci
nemaj jin pocity ne kurci. Jestli vs rozesmutnilo, e nebudete
smet kourit tri tdny, budete nejsp i potom tesknit. Chci tm rci
nsledujc: Jestlie od zactku zaujmete postoj: "U nikdy nebudu
kourit. Nen to super?", pak po trech ,tdnech budou vechna pokuen
ta tam. Jestlie namtnete: "Kdybych dokzal pret jen tri tdny
bez cigarety," pak po uplynut trech tdnu dte cokoli za jedinou
cigaretu.

115

33
Obdob odvykn
A tri tdny po sv posledn cigarete se u vs mohou projevovat abstinencn symptomy. Pritom mueme rozliit dva samostatn
faktory:
I.
Dsledky odvykn nikotinu, tento pocit przdnoty a nejistoty, ne nepodobn hladu, kter kurk pocituje jako nalhav nutkn
nebo jako potrebu neco delat s rukama.
. 2.
Psychick cinky urcitho spoutece,
naprklad pri telefonovn.

co zaznamente

ale jete pr tdnpotom budete vdycky zapl:wtsterace, kdy budete

chtt odbocit.
Podobne tomu je, kdy budete, chtt prestat kourit. V prvnch
dnech odvykacho obdob se pr,i urcitch prleitostech bude zapnat
spoutec. Pak si pomyslJe: "Chci cigaretu." Je rozhodujc, abyste od
prvopoctku techto nslednch prznak vymvn mozk kladli tuh
odpor, pak automatick mechanismy rychle zmiz. Pri "metode siln
vule"kurk nevymt tyto spoutec mechanismy, nbr je jete posl,
protoe je presvedcen, e prin obet.
Castm spoute cem je jdlo, zvlte v restauraci s prteli.
Bval kurk se ct bdne, pI;otoe je oloupen o sv cigarety. Jeho
prtel si zapaluj a pocit, e je mu neco zapovezeno, se jete zesiluje.
Ted u si nikdy nebude moci vychutnat dobr jdlo a veselou
spolecnost. Protoe v jeho predstavch nastv automatick asociace
'"spolecensk prleitost

Kurci maj proto takov problmy s "metodou siln vle",

protoe nechpou rozdl mezi obema faktory a nedokou je od sebe
rozliit; to je tak dvod, proc mnoz kurci, kter to prece dokzali,
znovu spadnou do pasti.
Ackoliv se pri odvykn nikotinu neobjevuj dn telesn
prznaky, nemeli byste podcenovat abstinencn symptomy. Kdy cel
den nic nejme, kruc nm v ~rie, ale telesnou bolest netrpme. Presto
je hlad mocnm pudem a budeme velice podrden, kdy
nedostaneme nic k jdlu. Podobne to vypad, kdy nae telo poaduje
nikotin. Rozdl je v tom, e nae telo potravu potrebuje. Jedy ale ne,
a tak se sprvnm vnitrnm postojem se odvykac prznaky snadno
prekonaj a rychle zmiz.
Tak kurkovi spolhajcmu se na "metodu siln vule"
se podar nekolik dnu prestt bez cigarety a touha po nikotnu se rychle vytrat. Co mu ale zpsob tekosti, je druh faktor. Kurk si navykl
sv telesn nutkn uspokojit v urcit chvli a pri urcit prleitosti,
pricem v jeho mysli vznikla urcit spojen (napr. "nedoku si vychutnat svj drink bez cigarety"). Snad vm druh prklad lpe
objasn tento mechanismus.
Pr let jezdte s autem, kter m ovldn blinkru vlevo od
volantu. Pak si pordte nov auto, kter m ovldn na prav strane,

L
I
I;

I
II
I

I
I

!
I

II
I

f
!
!
I
I,
I,

"""

",-Wli'

~
,,"

I
I'
'
',.-."

..
,"'~',

(
:

trp trojnsobne a vymvn

Dokonce i pri m metode je reakce na spoutece nejcastejm

dvodem ztroskotn. Bval kurk m sklon pohlet na cigaretu jako
na nejak druh placeba v podobe nekodn sladk pilulky. Mysl si:
"Vm, e cigareta mi nic neprin, ale kdy si budu predstrat,
e je pro me prnosem, pak mi bude pri urcitch prleitostech
pomhat."
Sladk pilulka mue bt i za tech okolnost, kdy nem dn
farmakologick cinky, mocnm duevnm pomocnkem, kter symptomy skutecne odstranuje, a proto m sv prednosti. Cigareta ovem
nen dn placebo. Hlavne je sama zdrojem symptomu, kter pak
nsledne odstranuje, ale po nejakm case u ani to v plnosti nedoke.
Pilulka sama zaprcinuje nemoc nehlede na to, e je v zpadn
spolecnosti jedovatm zabijkem cslo jedna.

116

:,

- jdlo - cigareta",

mozk se v jeho prpade jete zintenzivnuje. Pokud se tomu rezolutne

postav a vydr dostatecne dlouho, nakonec se podvol svmu osudu
a stane se mu to pravidlem. Avak vymvn mozku pusob do urcit
mry dl a druh nejhor na kouren je kurk, kter se ze zdravotnch
nebo financnch duvodll zrekl kouren, ale potom jete mnoh lta
tou si zaplit pri ruznch spolecenskch prleitostech. Trp se kvuli
sv iluzi, kter existuje jenom v jeho hlave, a muc bezduvodne sm
sebe.

117

(I

. ~ ._-"~

Snad budou cinky na prkladu nekurku nebo bvalch

kurkll, kter u lta nekour, nzornej. Vezmeme si prpad eny,
kter ztratila svho mue. Pri takov prleitosti se casto stv,
e kurk j s nejlepmi mysly nabdne cigaretu: "Vykur si jednu,
To te uklidn."
Pokud nabzenou cigaretu prijme, neuklidn ji, protoe ta pan
nen zvisl na nikotinu a netrp abstinencnmi symptomy. V nejlepm
prpade se j cigareta stane prechodnou duevn oporou. Vykour-li ji
a do konce, nic se na puvodn tragdii nezmen. Jete se t11zhor,
protoe ta pan nyn trp abstinencnmi prznaky a stoj pred volbou
je bud vydret, nebo utlumit dal cigaretou, a tm uvst do chodu
zacarovan kruh. Cigareta nic dalho neposkytuje ne momentln
duevn oporu. Tho se d doshnout slovy techy nebo nabdnutm
uklidnujcho caje z bylinek. U mnoho nekurku se v takovch situacch stalo zvislmi na nikotinu.
!
!
I

i
I

I,
I

I
1
i

!
I'

.1'

t,.

i
tI

Rozhodujc je, aby se hned od zactku psobilo proti

vymvn mozk. Je treba, abyste si jednou provdy zapamatovali:
nepotrebujete dn cigarety a ani sama sebe mucit, pokud je dl
povaujete za nejak druh pomoci nebo berlicky. Absolutne nen nutn
ctit se jako hromdka netest. Cigarety neprinesou dn kouzlo
posezen v restauraci nebo v kruhu prtel, nbr jsou jeho zkzou.
Myslete t na to, e kurci v restauraci nekour proto, e jim cigarety
prinej takov poitek, ale proto, e mus. Jsou drogove zvisl.
Nemohou si vychutnat ivot bez sv drogy. Odpoutejte se od predstavy, e cigarety jsou vlastne poitkem. Mnoho kurku napadne:
"Kdyby tak jen existovaly nekodn cigarety". Kad kurk, kter
vyzkouel bylinn cigarety, brzy zjist, e se nevyplat je kourit.
Ujasnete si, e jedin duvod, proc kourte, spocv v tom, lehnout
si svou dvku nikotinu. Jakmile se osvobodte od touhy po nikotinu,
nebudete mt dnou potrebu si strkat cigaretu do st, maximlne
se s n jete tak potourat v uchu.
Pokud skutecne abstinencn prznaky (pocit przdnoty), nebo
nejak spoutec mechanismus u vs zaprcin nutkn si zaplit,
jednodue ho akceptujte. Telesn bolest neexistuje a pri sprvnm
vnitrnm postoji z toho nevznikne dn problm. Nedelejte si kvuli

odvykn dn starosti. Samotn pocit nen tak zl. Problmem

je pouze asociace s vytouenou, avak zapovezenou cigaretou.
Namsto abyste se rmoutili, reknete si jen: "Vm, co to je. Jsou
to pouze cinky odvykn nikotinu. Kurci to musej snet cel ivot,
to je to, co je vubec udr u cigarety. Nekurci tm netrp. Je to jen
jedna z mnoha patnch strnek tto drogy. Nen zzracn, e j toto
zlo vyrvu ze svho tela i s koreny?"
Jinmi slovy, vae telo se bude v prtch trech tdnech ctit
lehce naruen, ale v tto dobe se stane neco zzracnho, co potrv
po zbytek vaeho ivota. Osvobodte se od straliv nemoci. Tento
bonus vc ne vyv nepatrn trampoty s tm spojen a vy si dokonce
vychutnte tyto abstinencn symptomy. Budete z toho mt poteen.
Promente celou vec ve vzruujc hru. Berte nikotinov monstrum jako nejakou tasemnici ve svm brie. Muste ji tri tdny nechat
vyhladovet a ona se bude pokouet vemi prostredky vs primet
ke kouren, aby zstala naivu.
Nekdy se bude pokouet vm zkomplikovat ivot. Nekdy nebudete dost opatrn. Nekdo vm nabdne cigaretu a vy mon
zapomenete, e jste prestali kourit. Kdy si na to vzpomenete, budete
mt trochu pocit, e neco postrdte. Na takov prpady se muste
dopredu pripravit. At u vs bude pokouet cokoliv, myslete vdy
na to, e je za to zodpovedn monstrum ve vaem tele, a pokad,
kdy odolte pokuen, zasadte mu smrtelnou rnu.
V dnm prpade se nepokouejte zapomenout na' kouren.
To j~ jedna z vec, kter kurkum, kter postupuj podle "metody siln
vule", zpusobuje mnohahodinov deprese. Cel den se plou v nadej,
e,jednou proste zapomenou, e nejak kouren existuje.
To je stejn jako pri poruchch spnku. Cm vce o tom
hloubte, tm hre usnte.
V dnm prpade nedokete zapomenout. Prvnch pr dnu
se vm to mal monstrum bude nevyhnutelne pripomnat a dokud
budou kurci a reklamy na kadm rohu, budete tak vy neustle konfrontovni s kourenm. Budi vm krsnou techou, e ani nepotrebujete na kouren zapomenout. Vdyt se nestane nic zlho. Bude se dt
neco podivuhodnho. I kdy si na, to tisckrt za den vzpomenete,
'o

~jj

I
118
I

-~ .,'-r.f~,JIi."':

119

!
i.

vychutnejte si kad okamik, Stle znovu si pripomnejte, jak zzrak

to je bt zase svobodnmi. Myslete na cirou radost, e u si sami dl
nebudete prikrcovat prvod vzduchu.
Pak si budete abstinencn symptomy promenovat v okamiky
radosti a budete prekvapeni, jak rychle kouren zmiz z va mysli.
At budete delat cokoliv, nikdy nezpochybnujte sv rozhodnut. Jakmile zacnete pochybovat, zacnete tak bedovat a vechno
si tm jenom ztte. Msto toho vyuijte tento okamik k tomu, abyste
nacerpali novou energii. Jestlie vae pochybnosti zavinily deprese,
vzpomente si, e za tento stav vdecte pouze cigaretm. Jestlie vm
nejak prtel nabdne cigaretu, reknete mu hrde: "Natest ji u
nepotrebuji." To se ho sice dotkne, ale kdy uvid, e to s vmi nehne,
bude u z poloviny na va strane. Myslete na to, e mte velmi pdn
diYvodypro sv rozhodnut prestat kourit. Vzpomente si na ty statisce
korun, kter vs bude stt ta jedna cigareta a polote si otzku, zda
opravdu chcete riskovat nekterou z obvanch chorob. Predevm
si uvedomte, e ten pocit brzy prejde a s kadm dalm okamikem
budete ble svmu cli.
r
\,

')

Nekter kurci se obvaj toho, e budou muset strvit zbytek

svho ivota tm, e budou nuceni preplovat "automatick
spoutece". Jinmi slovy si mysl, e si budou muset pomoc psychologickch triku cel ivot namlouvat, e v podstate dn cigarety
nepotrebuj. Tak tomu nen. Vzpomente si, e pro optimistu je zpola
naplnen lhev pln a pro pesimistu przdn. V prpade kouren
je lhev przdn, ale kurk si mysl, e je pln. To jde prve na konto
vymvn mozku, kterm kad kurk proel. Jakmile si ujasnte,
e kouren pro vs nepredstavuje dnou potrebu, nebudete si u muset
po krtkm case ani neustle namlouvat, e "'. skutecne nen nutn
kourit. Je to to posledn, co potrebujete; postarejte se o to, aby to nebylo to posledn, co udelte.

34
Jen jednoho luka
Mnoha kurkum se stane osudnm, pokus-li se prestat
pomoc "metody siln vule". Tri, ctyri dny to dokou, pak si prleitostne zapl nebo si daj jednoho, dva luky, aby nejak zvldli
prekkovou trat. Nevimnou si, jak katastrofln cinky to m
na jejich morlku, Vetine kurku toto prvn pothnut vubec nechutn,a to se jim stv pobdkou. Mysl si: "Dobre. Nechutnalo mi to.
U tolik netoum po cigaretch." Avak presn opak je pravdou.
Uvedomte si, e cigarety nikdy nebyly poitkem. Poitek nebyl duvodem, proc jste kourili. Kdyby kurci kourili kvuli poitku, nikdy
by nevykourili vce ne jednu cigaretu.
Jedin duvod, proc jste kourili, bylo to mal monstrum, kricc
po sv potrave. Myslete si jen to, e jste je prve nechali ctyri dny
hladovet. Jakou asnou hodnotu by tato cigareta nebo i jeden luk
musely pro vs mt! Neuvedomujete si to, ale vae podvedom
registruje nikotinovou dvku a podkopalo by to celou vai
mylenkovou prpravu. V podvedom vm pord bude tich hlas
naeptvat: "V logice navzdory jsou cigarety naprosto super. Chci
jete jednu."
Jestlie si dte jen jednoho luka, bude to mt zdrcujc
cinky:
1.

Udrte mal monstrum ve svm tele pri ivote.

2.
Hor bude, e velk monstrum ve va hlave bude t dl.
Prvn luk urovn cestu dalmu.
Myslete na to, e jedna cigareta je duvodem, proc se kurci
vubec stali tm, cm jsou.

"

121

120

(
I

()

"-"

'~~._~~-

35
Bude to pro mne obtnej?
Existuje nekonecne mnoho faktoru, jejich soucinnost
rozhodne o tom, jak snadn kurkovi pripad prestat kourit. Kad
z ns m jin charakter, jin okolnosti ivota, vybere si jin okamik atd.
V urcitch povolnch je to mon obtnej, avak za predpokladu, e jsou z mysli takovho cloveka odstraneny nsledky
vymvn mozkll, nemus tomu tak bt. Pr prkladu vm pomue
problm osvetlit.
Pracovnci ve zdravotnictv to maj obzvlt' tek. Soudme,
e pro lkare by to melo bt jednodu, protoe jsou lpe informovni
o zdravotnch dusledcch, s nimi se denne tvr v tvr,setkvaj. Zdlo
by se, e tm by duvody, proc prestat kourit, mely bt nalhavej,
ale vec to nezjednoduuje, a to z nsledujcch duvodu:
1.
Neustl uvedomovn si zdravotnch rizik produkuje strach,
spoutec na potreby tlumit abstinencn prznaky.

Jeho pocit ztrty se tm extrmne zesiluje a kvuli stvajcm asociacm se cigareta stv nmetem cel situace. Pokud se mu ovem
povede se nejdrv osvobodit od nsledk vymvn mozkll a prestat
tesknit po cigarete, doke si svou kvu vychutnat i tehdy, kdy jeho
telo jete vol po nikotinu.
Dal obtnou situac je nuda zvlte tehdy, kdy jde ruku
v ruce se stresem. Typickmi prklady toho jsou ridici z povoln nebo
eny v domcnosti pecujc o mal deti. Prce je pln stresu, ale
i monotnn. Pokou-li se ena v domcnosti prestat kourit pomoc
"metody siln vule", m spoustu casu, aby bedovala nad svou
"ztrtou", co v n zesiluje pocit sklcenosti.
I tuto situaci lze vlivem sprvnho vnitrnho postoje lehce
zvldnout. Nedelejte si dn starosti, e neustle budete muset myslet
na to, e prestvte kourit. Tete se v techto chvlch ze skutecnosti,
e jste Se vymanili z vlivu monstra. Je-li v postoj pozitivn, mohou
se abstinencn pHznaky stt pro vs poteenm.
Kad kurk bez ohledu na vek, pohlav, stupen inteligence
nebo povoln mue obdob, kdy se odpoutv od kouren, prot
jednodue a v pohode za predpokladu, e se dr vekerch P?kynu,
kter mu dm.

2.
Lkare jejich povoln vystavuje extrmnmu stresu a ve~inou nesmej doplnkov odvykac stres behem prce odstranovat.
3.
K tomu se jete pridv stres vyvolan pocitem viny. Lkar
ct, e by mel jt ostatnm lidem prkladem. To zvetuje tlak a zintenzivnuje pocit, e by se mel cigaret vzdt.
V tece zaslouench

prestvkch,

v nich normln

stres

prechodne
odpad a lkar konecne mue zmrnit sv utrpen
z odvykn, se cigareta stv necm nesmrne drahocennm. Z donucen se pribliuje prleitostnmu kurkovi, jako vichni kurci, kteri
se behem delho obdob musej zrci cigaret. Pri "metode siln vule"

".

..

se kurk ct strane, protoe se mus neceho odrkat. Neuv si proto

ani pracovn prestvku, ani s tm spojen lek caje nebo kvy.
122

10:

,--","-.,

123

36
Hlavn duvody ztroskotn
Pokusy prestat kourit vetinou ztroskotaj ze dvo\.! duvodu.
Prvnm je vliv ze strany jinch ku(ku. Ve slab chvilce nebo pri
spolecensk prleitosti si nekdo zapl cigaretu. Toto tma jsem
ji podrobne rozebral. Vyuijte tohoto okamiku k tomu, abyste
si pripomneli, e neco takovho, jako "jedna cigareta" neexistuje.
Tete se z toho, e jste se zbavili svch pout Uvedomte si, e vm
kurci zvid a politujte je. Verte mi, e v soucit potrebuj.
Druhm hlavnm dvodem ztroskotn je, kdy do toho prijde
nejak patn den. Mejte' na pameti, e jsou dobr i patn dny
pro kurky i nekurky. V ivote je vechno relativn a clovek neme
zat vrcholn okamiky bez toho, e by neprestl chvle nezdar.
Pri "metode siln vlile" se vyskytne problm, kdy kurk' zaije svj
prvn patn den a zacne bt srn nutkavm prnm si zakourit
- tm se stane patn den jete horm. Nekurk je telesne i duevne
lpe vybaven, aby se vyrovnal se stresem a napetm. patnmu dni
behem odvykacho obdob se jednodue postavme celem. Myslete
na to, e jste tak zavali patn dny v dobch, kdy jste jete kourili
(jinak byste se nerozhodli s tm skoncovat). Msto abyste se poddvali
svmu smutku, reknete si neco jako: "No dobre, dnes to nejde, jak
by melo, ale kourenm si nijak proti tomu nepomu. Ztra bude lp
a alespon mm v tuto chvli neco pozitivnho na sv strane. Zbavil
jsem si toho hroznho kouren."

kdy je vm teskno po iluzorn pomoci ve vaem ivote. Dostvte

se do paradoxn situace. Ctte se patne, protoe nesmte kourit,
a jestlie jste si prece jen vykourili cigaretu, ctte se jete hUr. Vte,
e jste se rozhodli sprvne, nemucte se tedy tm, e toto sv rozhodnut
zpochybnujete.'
.
Nezapomente: pozitivne laden mylen je alfou i omegou
v kad ivotn situaci.

Jako kurk muste zavrat oci pred stinnmi strnkami

kouren. Kurci nikdy netrp kurckm kalem, nbr jsou neustle nachlazen. Kdy vm auto vypov sv sluby uprostred noci
na dlnici, zaplte si cigaretu, ale jste proto t'astnej a v lepm
rozmaru? Prirozene, e ne. Jakmile nekdo prestane kourit, m sklon
pripisovat vechno, co se mu v ivote nezdar, na cet toho, e prestal
kourit. Kdy se vm porouch auto, pomyslte si: "Drve bych
si v takov chvli dal jednu cigaretu." To je pravda, jenom pritom
zapomnte na to, e cigareta problm nevyreila a vy se jen trestte,
124

125

.~~

.~

,.,.

(
37
Nhradn
i

i
I

I
r
.

j"

uspokojen

Mnoz lid se uchyluj k nhrakm, jako jsou vkacky,

sladkosti, mentolov bonbny, pilulky. DEJTE OD TOHO RUCE
PRYC. Nhradn uspokojen vm proces odvykn neusnadn, naopak
jenom zt. Kdy dostanete chut na cigaretu a chcete ji utiit necm
jinm, jenom se nutkn prodluuje a zesiluje. Potom si ve skutecnosti reknete: "Musm si zakourit nebo necm jinm zaplnit przdnotu."
To je stejn, jako byste ustoupili vyderaci nebo umnenmu dteti.
Bude vs neustle prepadvat chut na cigaretu, utrpen se prodluuje.
A nhraka ji neme uspokojit. Toute po nikotinu, ne po jdle.
Doshnete pouze toho, e budete neustle myslet na kouren.
Zapamatujte si nsledujc:
.
1.

dn nhraka nikotinu neexistuje.

2.
Nepotrebujete dn nikotin. Nen to potravina, nbr jed.
Kdy se neodbytne hls abstinencn prznaky, vzpomente si na to,
e jimi trp jen kurci, nekurk se to netk. Povaujte to za dal zlo
tto drogy. Povaujte to za smrteln vkrik monstra.
3.
Myslete vdy na to, e cigarety zaprcinuj pocit przdnoty,
ale nezbavuj vs jej. Cm rychleji v mozek pochop, e nepotrebujete kourit, ani msto toho delat neco jinho, tm drve budete
svobodn.

".

Vyhnete se velkm obloukem vkackm s nikotinem nebo

jinm vrobkm obsahujcm nikotin. Teoreticky by vm mely ulehcit
odvykac obdob, behem neho se oprotujete od kouren, protoe
udruj hladinu nikotinu v tele, a tm vs uetr neprjemnch abstinencnch symptom. V praxi vm ovem cel proces znesnadnuj,
a sice z tohoto dvodu: Pri kouren princip nvyku spocv v tom,
e mrnte abstinencn prznaky. Nikotin sm o sobe nem dn
pozitivn cinky. Kourte jenom proto, abyste utlumili abstinencn
126

.'

symptomy a se symptomy odpadne i nvyk. Ten je beztak tak nepatrn,

e nen treba proti nemu neco podnikat. Hlavnm problmem pri
kouren, jak jsem ji objasnil, nen chemicky podmnen zvislost,
nbr vymvn mozkli, kter vae mylen uvedlo do zmatku.
Nikotinov vkacky jen prodlou chemicky podmnenou zvislost,
a ta opet zvislost psychickou.
Mnoho bvalch kurk je ted zvislch na nikotinovch
vkackch, ale t existuje mnoho lid zvislch na vkacce,
kter stle jete kour.
Neobelhvejte sami sebe tm, kdy si myslte, e vkacka
chutn hnusne. Vzpomente si jen na to, jak odporn byla vae prvn
cigareta.
Vechny ostatn nhradn formy uspokojen maj stejn
cinky jako nikotinov vkacka. Hovorm ted o nzorech, jako
naprklad: "Kdy u nesmm kourit cigarety, tak shnu po normln
vkacce nebo sladkostech ci mentolovch bonbnech, abych zaplnil
przdnotu." Ackoliv se pocit przdnoty, kter cloveka zachvt, kdy
tou po cigarete, ned rozliit od hladu po potrave, ned se jedno
uspokojit druhm. I kdybyste se nacpali k prasknut vkackami nebo
mentolovmi bonbny, je to dokonce nejjistej metoda, jak rozpoutat
neodolateln nutkn po cigarete. Nejhor na nhradnm uspokojen
je to, e rozr skutecn problm

- duevn

zmatek,

kter je dlem

vymvn mozku. Potrebujete nejakou nhraku pot, co jste se

uzdravili z chripky? Prirozene e ne. Kdy reknete: "Potrebuji
nhraku za cigarety," pak ve skutecnosti rkte: "Prinm obet."
Zkladem depres, kter tak casto doprovzej "metodu siln vlile", je
presvedcen kurka, e prin obet. Pak jen jeden problm nahrad
jinm. Nen to dn zbava nacpat se sladkostmi. Jenom z toho
ztloustnete, budete se ctit mizerne a vbrzku v tom zase ltte.
Pamatujte si: Nepotrebujete dnou nhraku. Abstinencn
symptomy jsou vrazem touhy po jedu a brzy zmd. Toto poznn
by vm v prtch pr dnech melo bt dostatecnou pomoc. Uvejte
si toho, e se vae telo osvobodilo odjedli a v duch z otroctv a zvislosti. Jestlie vm ted' zacalo chutnat a pri jdle si trochu vc zavdvte
a priberete pr kil, nemuste si s tm delat dn velk starosti.
Kdy provte "okamik svobody", kter vm pozdeji popu,
127

':;

I!i ,
,i;
'i'
iJi
;Ii
"I
."
,'I
'11
:1
d
"t
~

;1
";,1
;1

.{'
-~~,

';!"""""~"""

~:,,~

""';~~.&i

A doposud jsem byl kategorick ve svch doporucench

a nyn bych vs rd podal, abyste je chpali skutecne jako instrukce,
pokyny, a ne jako nvrhy. Jsem tak prsn za prv proto, e moje
doporucen maj neochvejn, praktick duvody a za druh proto,
e tisce prpadovch studi tyto duvody potvrdily.
Co se t otzky tce, zda by se clovek v odvykacm obdob
mel radeji vyvarovat pokuen, nebo ne, lituji, e na to nemohu tak
jednoznacne odpovedet. To si mus kad kurk rozhodnout sm.
Mohu vm ovem k tomu dt, jak aspon doufm, pr uitecnch rad.
Chtel bych znovu zopakovat, e strach ns vede k tomu,
e po cel svuj ivot neprestvme kourit. U tohoto strachu lze rozliit
dve stadia.

.!

I'
f
I

1.

i.

Jak mohu pret bez cigaret?

Tento strach je panickm pocitem prepadajcm kurka,

kdy je v pozdnch nocnch hodinch nekde na ceste a dochzej
mu cigarety. Strach nevyvolvaj abstinencn symptomy, nbr je
to strach vyverajc z psychick zvislosti bez cigaret nelze t. Tento
strach dosahuje svho vrcholu, kdy kourte svou posledn cigaretu.
V tomto okamiku mte nejslab abstinencn prznaky. Je to strach
z neznmho, druh strachu, kter clovek zav, kdy se uc skkat
do vody po hlave. Skkac prkno je pouhch tricet centimetru vysoko,
zd se vak bt dva metry nad vodou. Hloubka baznu je vce ne
dva metry, ale vypad to, e je tam vody sotva po kolena. Clovek potrebuje odvahu, aby se vrhl do vody. Jste presvedceni, e se uderte do hlavy. Skocit je to nejte. Kdy naleznete odvahu, zbytek
je u prost.
To objasnuje, proc kurci jinak vybaveni silnou vul se nikdy
nepokusili prestat kourit, anebo kdy tak ucinili, dokzali bez cigaret

I'

I.
t

i"

128
..

""",

38
Meli bychom
se vyvarovat pokuen?

budete mt,dllveru a uvidte, e kad problm, kter lze pomoc tohoto zpusobu mylen vyreit, zvldnete vcetne svch stravovacch
nvyku. Jedin, co nesmte nikdy udelat, je zact mlsat mezi hlavnmi
jdly. Pokud to prece jen budete delat, ztloustnete a budete net'astn
a nikdy nebudete vedet, jestli jste kouren definitivne prekonali. Pouze
problm premstte, msto abyste se od neho osvobodili.

.,.",-..~",..,,:-.,

.,

129

Ci

;~
[1

.i\k

)1

"."

~,41\

....

:,: .Ii!

,:lij
":C~"\
. ' ""'Jki

""~"

'i~

pret jen prhodin. Vyskytnou se dokonce i takov kurci, kter kour

asi balcek cigaret denne a potom, kdy se rozhodnou prestat kourit,
dokonce si svou dal cigaretu zapl, jakoby jim za patami horelo
a nikdy doopravdy neprijali dn sv rozhodnut. Rozhodnut vyvolv
paniku, kter znamen stres. To patr k tem zleitostem, kdy mozek
signalizuje: "Vykur si jednu," ale nyn nesmme kourit. Muste si neco
odeprt - dal stres. Opet se spustil signl - pojistka shorela, ale vy
ani potom nejste zvisl, i kdy stle jete potrebujete nikotin. dnou
paniku. Dverujte mi a skocte!
2.
Druh stadium strachu se vztahuje na del casov obdob.
K tomu se ve strach, e urcit situace v budoucnosti u nebudou
bez cigarety tak prjemn, nebo e se bval kurk nedoke bez
cigarety vyrovnat s frustrac. Budte bez obav. Kdy dokete skocit,
objevte, e prav opak je pravdou.
Existuj dve kategorie vyhbn se pokuen:
1.
"Mm cigarety doma, i kdy u nepotrebuji kourit. Ctm se
bezpecneji, protoe vm, e jsou tady."
Zjistil jsem, e mra selhn u lid, kter doma maj cigarety, je
vy, ne u lid, kter je zahod. Myslm, e prcinu je nutno hledat
hlavne v tom, e je tak jednoduch si zaplit cigaretu, kter je po ruce,
kdy behem odvykacho obdob nekdy prijde tek chvle. Jestlie
byste klesli tak hluboko, abyste si museli jt koupit krabicku cigaret,
jsou ance, e odolte pokuen vet a nutkn se beztak pravdepodobne rozplyne, a prijdete do trafiky. Hlavn duvod ztroskotn je podle
mho nzoru nutno hledat v tom, e tento kurk nebyl na samm
poctku stoprocentne rozhodnut prestat kourit.

K cemu propnakrle potrebujete mt cigarety doma? Pokud byste stle

jete meli potrebu s sebou nosit cigarety, pak bych vm doporucil,
abyste si tuto knihu precetli jete jednou od zactku, a nebo spolecne
s jinmi to vzali za sprvn konec v nejakm kurzu. To toti znamen,
e u vs to jete sprvne nezajiskrilo.
2.
"Mm se vyhbat stresovm situacm a spolecnosti
v odvykacm obdob?"
Radil bych vm, abyste se obecne snaili vyvarovat
stresovch situac. Nem to dn smysl vystavovat se nedoucmu
tlaku.
Co se spolecenskch prleitost tce, radil byl prav opak.
Ne, vyjdete si a uvejte si ivota okamite. Nepotrebujete dn
cigarety, dokonce ani tehdy ne, kdy jste jete zvisl na nikotinu.
Jdete na nejak vecrek a tete se maximlne z toho, e u nepotrebujete kourit. Rychle zskte dkaz, e ivot bez cigaret je mnohem
krsnej - a myslete jen na to, jak krsn to bude, a tu malou bestii
se vemi jedy vyenete ze svho tela. Tot byste meli delat
i ve stresovch situacch.

t
I
.!
f
I
i
!
i

I,

! 1>,

Pripomenu vm dva zkladn klce k spechu:

,.

1.

vnitrn jistota,

2.

radost z toho ndhcrnho pocitu, e u nemuste kourit.

130

131

..~ -~

39
Okamik svobody
Okamik svobody se vetinou dostav behem nekolika dnu
nebo tdnu pot, co kurk skoncoval s kourenm. Zd se, e obloha
se vyjasnila a v tto chvli jsou definitivne vechny stopy vymvn
mozku vymazny. U si nemuste pro sebe rkat, e nen nutn, abyste
kourili, nbr nhle pochopte, e posledn obruc praskla a e si zbytek
ivota mi'tete naplno uvat, ani byste jete nekdy k tomu potrebovali
cigarety. Od tohoto momentu vm budou ostatn kurci pripadat jako
politovnhodn bytosti. Kurci, kter to zkouej "metodou siln
vi'tle", tento okamik zpravidla nezaij, protoe jsou sice rdi,
e u nekour, ale nikdy se nezbav pocitu, e prinej obet'.
Cm vce jste kourili, tm zzracnej je proitek tto chvle
a uchov se ve vs navdy.
Mm za to, e jsem ve svm ivote mel hodne test a e jsem
zail ndhern okamiky, ale nejzzracnejm byl tento okamik
svobody. Sice si pamatuji, e jsem byl tastn i v jinch bjecnch
chvlch, ale tyto pocity u nejsou ve mne iv. Avak radost, e u nemusm kourit, nikdy nevybledne. Jestlie dnes zaiji nejak cern den
a potrebuji neco, co by me vzpruilo, myslm jen na to, jak ndhern
je, e u nejsem zvisl na tom prokletm tabku. Polovina vech lid,
kter kouren odvykli, mi vyprv tot - jak zzracn okamik to
v jejich ivote byl. Jak radost na vs v ivote cek!
Po peti letech zkuenost s jinmi kurky, kter jsem sbral pro
vydn tto knihy ve svch kurzech, mohu rci, e okamik svobody
ve vetine prpadll, kter jsem ve lcil, nenastoup a po trech
tdnech, nbr u po pr dnech.
J sm jsem ho zail, jete ne jsem zamckl svou posledn
cigaretu a tak kdy jsem s kurzy zacnal, kter jsem tenkrt vedl
jenom jako individuln sezen, se mi stvalo, e kurk casto jete pred
koncem sezen prohlsil: "U mi nemuste nic rkat, Allene. Je mi
to naprosto jasn a vm, e u nikdy nebudu kourit." Ve skupinovch
kurzech u doku odhadnout, kdy se to stane, ani by mi jednotliv

c
"

castnci museli neco rkat. Z dopisll, kter dostvm, se dozvdm,

e se to casto stane pri cten tto knihy.
V idelnm prpade by to melo probhat, jakoby vm spadly
upiny z oc, budete-li se rdit vemi mmi pokyny a pochopte
psychick postupy.
Dnes rkvm kurkum ve svch kurzech, e citeln telesn
abstinencn symptomy zmiz asi po peti dnech a asi tri tdny bude
trvat, ne si bval kurk bude moci plnmi douky uvat sv
svobody. V jistm ohledu se mi prc mluvit o techto casovch dajch.
To mue bt ze dvou duvodu problematick. Za prv nekter lid
nabudou dojmu, e musej protrpet obdob trvajc od peti dn do tr
tdnu. Za druh bval kurci inklinuj k nzoru: "At u to vydrmjen
pet dnu, nebo tri tdny bez cigaret, pak mohu ocekvat, e se na konci
tohoto obdob stane neco asnho." Mon ovem proije pet prjemnch dnu nebo tri skvel tdny, ale na zver se mlie dostavit
nekter z tech katastroflnch dnu, kter se prevaH jak pres nekurky,
tak i kurky a je nemaj nic spolecnho s kourenm, nbr s jinmi
faktory v naem ivote. A tak tu stoj n bval kurk a cek
na okamik svobody, a co msto toho zaije? Deprese. A to me
jeho duveru podkopat.
Ale kdy dn casov daje neuvedu, mon strv bval
kurk zbytek svho ivota tm, e bude cekat na neco, co se nikdy
nestane. Presne to se prihod vetine kurk, kter se dreli "metody
siln vule". Drve jsem bval v pokuen rkat, e by svoboda mela
nastat okamite. Pokud se tak nestalo, ztratil bval kurk duveru
a myslel si, e se to asi nikdy nestane.
Casto se me ptaj, co znamenaj ta obdob v dlce peti dnu
nebo tr tdnu. Rkm to jen tak? Ne. Jiste se nejedn o nezmeniteln
casov hodnoty, spocvaj ale na obrovskch zkuenostech, kterch
jsem behem let nasbral. Asi pet dnu po vykouren posledn cigarety
prestanou mylenky bvalho kurka krouit kolem cigaret. Pribline
v tto dobe se vetina bvalch kurk dock svho vysvobozen.
Vetinou to probh tak, e se ocitnete ve stresov situaci, kterou byste
drve bez cigarety nezvldli, nebo jste ve spolecnosti, v n byste
se predtm bez cigarety vbecnedokzali bavit. Najednou si vimnete,
133

e nejen hrave zvldte tyto situace, ale dokonce si u na cigaretu

ani nevzpomenete. Od tohoto okam~iku je cel vec zpravidla hrackou,
nebot vte, e jste svobodn.
Kdy jsem se drve pokouel prestat kourit jen pomoc sv
siln vle a tak podle toho, co mi rkali jin kurci, bylo mi npadn,
e asi po trech tdnech jsou i ty nejvneji minen pokusy ohroeny
ztroskotnm.
Podle mho nzoru se deje nsledujc: Potreba kourit
zmizela. Bval kurk si to chce dokzat a zapl si. Cigareta chutn
ohavne. Dokzal si, e se zbavil zvislosti, ale jeho telo dostalo novou
dvku nikotinu, presne to, po cem jeho telo tri tdny prahlo. Jakmile
dokour, zacin nikotin telo opoutet. Vy uslyte vtrav hlas: "Jete z
toho nejsi venku. Chce jete jednu cigaretu."
Ten clovek si hned nezapl dal cigaretu, protoe se nechce
zase stt zvislm. Nech uplynout pro jistotu urcit cas. Pri prtm
pokusu si mon rekne: "Nestal jsem se zase zvislm, a proto mi
neukod, kdy si zase zakourm." Bohuel u je zase na ikm ploe.
Klcem k tomuto problmu je necekat na okamik svobody,
nbr si uvedomit, e s kourenm je konec tm, e zamcknete posledn
cigaretu. Tm jste udelali ve, co bylo treba. Zastavili jste prsun nikotinu. dn moc na svete vm neme zabrnit, abyste se stali svobodnmi. Vrhnete se do ivota a uvejte si ho

- hned

se s nm pustte

do krku! Pak nikdy nebudete muset dlouho cekat na okamik

svobody.

40
Posledn cigareta
Jakmile jste si stanovili svj harmonogram, uzrli jste pro
vykouren sv posledn cigarety. Drv, ne tak ucinte, overte si jete
jednou oba zkladn predpoklady:
1.

Jste vnitrne presvedceni o spechu?

2.
Ctte se stsnen nebo ohroen, prpadne rozcilen, e hned
budete muset delat nejak zzraky?
Mte-Ii jete nejak pochybnosti, prectete si radeji tuto knihu
jete jednou.
Ctte-li se bt stoprocentne pripraveni, vykurte svou posledn
cigaretu. Vykurte si ji sami a zcela vedome. Soustredte se na kad
pothnut. Soustredte se na jej chut i zpach. Soustredte se na karcinogenn kour, zaplnujc vae plce. Soustredte se na jedovat ltky,
kter se ukldaj ve vaich cvch. S.\lstredte se na nikotin, kter
prochz vam telem.
Kdy cigaretu zamcknete, myslete proste jen na to, jak je
krsn, e u to nemuste delat. Vymenit otroctv za svobodu je tak
radostn pocit, jako kdybyste nechali za sebou svet pln cernch stnit
a vykrocili vstrc slunci.

"

134

135

,:
"!I
,,

L..c.~

41
Posledn varovn
dn kurk, kter by pri dnenm stavu svch znalost vrtil
cas do okamiku, ne se stal zvislm, by rozhodne nezacal kourit.
Mnoho kurku, kter me vyhledaj, je presvedceno o tom, e u
se nikdy v ivote nedotknou cigarety, jen ,kdy jim pomohu prestat
kourit. Presto se jich rada pot, co cel roky nekourili, znovu dostane
do pasti.
Naprosto verm tomu, e tato kniha vm dost usnadn
rozloucit se s kourenm. Musm vak varovat ty kurky, kterm pripad
snadn prestat kourit, e jim tak mue pripadat snadn zase zact.
Nevstupujte

do tto pasti.

Bez ohledu na to, jak u dlouho nekourte, nebo jak jste

- ucinte si svm
ivotnm pravidlem, e u nikdy z dnho di'tvodu nezacnete zase
kourit. Navzdory tem milionovm cstkm, kter tabkov pri'tmysl
vyd na reklamu. Vryjte si do pameti, e se zde chvl drogov zabijk
a jed csla jedna. Nikdy byste se nenechali zlkat na heroin, a prece
pocet lid, kter zabil nikotin, je o statisce vy ne obet heroinu.
Pamatujte, e prvn cigareta vm nic neprinese. Nen nutn
zmrnovat urcit abstinencn symptomy a chut' je odpudiv. Cigareta
jen vpout nikotin do vaeho tela a zapn ten tich hlas ve vaem
podvedom: "Chce i druhou cigaretu." Pak stojte pred volbou, e se
bud' budete jeden tden ctit nesv, nebo se znovu ocitnete v sevren
bludnho kruhu.
si jisti, e se ji nikdy nestanete zvislmi na nikotin,u

136(

42
Dlouholet zkuenosti
Od prvnho vydn tto knihy, co u je pekn rdka let, jsem
mel zpetnou vazbu jak z kurzu, tak i z ohlasu na knihu. Na zactku
jsem musel bojovat. Takzvan odbornci ohrnovali nos nad moj
metodou. Nicmne tato kniha je vedle kurzu pro nekurky povaovan
ve Velk Britnii za nejcinnej pomoc pri odvykn kouren a jej
slva se rychle rozrila i do zahranic. Dnes nae kurzy navtevuj
kurci z celho sveta, mezi nimi lkari vrazne predstihuj ostatn
povoln.
Nejsem dn dobrodinec. Bojuji s kourenm - ne s kurky,
a dobre si zapamatujte

ciste ze sobeckch

Zail jsem vak i velk zklamn. Prci~ou jsou dve kategorie

kurki't. Predevm mi del starosti to mnostvkurki't, kter navzdory
varovn v predchzejc kapitole sice bez problmi't prestali kourit,
ale pak zase pr9padli zvislosti, a pri druhm pokusu to u nedokzali. To plat nejen pro ctenre tto knihy, nbr i pro castnky
mch kurzi't.
Asi pred dvema roky mi zavolal jeden mu. Byl plne bez
sebe, dokonce plakal. Rekl: "Zaplatm vm tisc liber, kdy mi dokete
pomoci jeden tden prestat kourit. Vm, e kdy vydrm jedin tden,
pak to doku napord." Rekl jsem mu, e poaduj pevn
honorr a nikdo nemus platit vc. Zaradil se 'do kurzu a k jeho
prekvapen bylo pro nej snadn prestat kourit. Poslal mi pak velmi
mil dopis.
Prakticky posledn, co bvalm kurki'tm pri opouten mch
kurzi't dvm na cestu, je: "Nezapomente, e nikdy u nesmte vykourit
ani jednu cigaretu." Prve tento mu rekl: "Nedelejte si dn starosti,
137

di'tvodi't, protoe me to

bav. Pokad, kdy uslym, e se nejakmu kurkovi podarilo

uniknout z vezen, mi to dv pocit hlubokho zadostiucinen, i kdy
to se mnou nesouvis. Sotva si dokete predstavit, kolik radosti
mi delaj ty tisce dekovnch dopisi't, kter jsem v prubehu mnoha
let dostal.

"""<,

I
I

II

t,

.f

~l

~"

'f

,,:

."'~
,~

ovldat. Zkladnm

predpokladem pro to, stt se nekurkem,

je nekourit.
Druhou kategori, kter jsou zdrojem frustrace, jsou bval
kurci, kter maj prli velk strach, ne aby takov pokus ucinili,
nebo kter velmi bojuj, kdy se jim to. prece povede. Hlavnm
problmem se tu jev nsledujc fenomny:

Allene. Kdy jsem dokzal prestat kOUI'il,u docela urcite si nikdy

nezaplm."
Hned jsem si viml, e si m varovn slova nevzal plne
k srdci. I~ekl jsem: "Vm, co ,si o tom v tomto okamiku myslte,
ale bude tomu tak i za est mescu?" Odvetil: "AIlene, j u nikdy
nebudu kourit."
Asi za rok mi zase zavolal. "AIlene, o Vnocch jsem si vykouril jedno mal cigrko a ted u zase kourm dve krabicky denne."
Rekl jsem mu: "Vzpomnte si, jak jste mi volal poprv?
Kouren jste nenvidel tolik, e byste mi bval zaplatil tisc liber,
kdybych vm umonil tden nekourit."
"Pamatuji si to. Nebyl jsem blbec?"
"Vzpomnte si na svuj slib, e u nikdy nebudete kourit?"
"Vm, jsem idiot."
Je to, jako byste nali cloveka, kter vez a po krk v baine
a u u se utop. Vythnete ho ven. Je vm vdecn, ale o est mescu
pozdeji tam skoc znovu.
Co nyn tento mu vyprvel v kurzu, zn jako ironie osudu:
"Asi mi to nebudete verit, ale nabdl jsem svmu synovi tisc
liber, kdy a do svch jedenadvactch narozenin nezacne kourit.
Zaplatil jsem mu je. Ted je mu dvacet dva a hul jako komn.
Nepochopm, e mohl bt tak hloup."
Rekl jsem mu: "Nechpu, proc mu tak oklive nadvte.
Alespoi1 se dvaadvacet let vyhbal pasti a nev, jak trpen ho cek.
Naopak vy jste to vedel docela presne a dokzal jste to vydret jenom
jeden rok."
Kurci, kterm pripad jednoduch odvyknout si kouren,
ale zase s tm zacnou, jsou zvltnm problmelll, a abych jim pomohl,
vydm zanedlouho druhou knihu.
Ale vy, kdy se ted ~vysvobodte ze sv zvislost, prosm
nedelejte dvakrt stejnou chybU. Kurci si mysl, e lid zacnou kourit
znovu proto, e jsou stle jete zvisl a postrdaj cigarety. Prestat
kourit jim pripad natolik snadn, e ztrat strach z kouren. Mysl si:
"Klidne si jednu muu doprt. Kdybych se skutecne mel opet stt
zvislm, mohu zase snadno prestat." Obvm se, e tak lehce
to neplljde. Je jednoduch prestat kourit, ale je nemon zvislost
138

.':

"""'"

I.
Strach ze selhn. Ztroskotat nen dnou ostudou, ale ani
se nepokusit je naprostou hloupost. Podvejte se na to takto:
Schovvte se, ale nikdo vs nehled! Nejhor, co se vm mue stt,
e to nedokete, pricem na tom nebudete hur, ne jste nyn. Myslete
vak jen na to, jak by to bylo ndhern, kdybyste to prece dokzali.
Ale ani se nepokusit je zarucen nespech.
2.
Strach, e propadnou panice a cek je duevn trpen.
Nedelejte si s tm dn starosti. Myslete jen na to, co hroznho
by se vm mohlo stt, kdybyste u nikdy nevykourili dnou cigaretu?
Absolutne nic. Stran veci se stanou, jen kdy budete dl kourit.
Kadopdne jsou to cigarety, kter ve vs rozpoutaj paniku, kter
se ale rychle vytrat. Nejvetm ziskem je osvobozen se od tohoto
strachu. Myslte si, e se kurci smr s amputac ruky nebo nohy proto,
e jim kouren prin takov poitek? Kdy vs prepadne panika,
pomlle vm hlubok dchn. Kdy vs dostanou jin lid, uniknete
jim. Utecte do gare nebo przdn kancelre ci kamkoliv jinam.
Nestydte se, kdy ctte tlak a k plci. Plc je prirozenm ventilem,
abychom se osvobodili od napet. Jete se nestalo, aby se nekdo pordne vyplakal, a nectil se pak lpe. Malm chlapcum provdme hroznou
vec tm, e jim vtepujeme, e nesmej plakat. Pokouej se zadret
slzy, ale pohybuj celistmi. Dlouho bylo povaovno za nemun
ukazovat sv city. Avak my jsme stvoreni tak, abychom projevovali
sv city a ne, abychom je polykali. Jecte, kricte, zurte. Skkejte
na kartnov krabici nebo nakopnete skri1 v kancelri. Dvejte se
na sv snaen jako na zpas, kter nesmte prohrt.
Nikdo nemue zadret cas. V kadm okamiku, kter uplyne,
bude ve vs mal monstrum chradnout stle vc. Tete se na nevyhnuteln vtezstv.
I
I
..J

139

II

I
1

I
[I
j
!

------

3.
Nedodrovn mch pokynu. Je to neuveriteln, ale pr
kurk mi obcas zacne tvrdit: "Vae metoda u me nefungovala." Potom
popisuj, jak nejen k mm pokynm, nbr prakticky ke vemu
pristupovali lehkomyslne. (Pro lep vysvetlen uvdm na konci tto
kapitoly souhrnn seznam pokyn.)
4.
Nesprvn vklad mch pokyn. K nejvetm nedorozumenm zrejme patr:
a)
"Nemohu prestat myslet na kouren." To prirozene nemuete
a kad pokus vyvol jen nutkav mylenky a kocovinu. Je to stejn,
jako kdy se snate vecer usnout. Cm vc o to usilujete, tm je
to te. Devadest procent casu pri probouzen a usnn venuji
vahm o kouren. Dlcitje, co si myslte. Kdy se vm hon hlavou:
"Ach, tak strne rd bych si dal cigaretu," nebo "Kdy se konecne
toho zbavm?", pak se vm povede patne. Kdy si budete myslet:
"Juch! Jsem svobodn!" pak budete tastn.
b)
"Kdy zmiz telesn dost?" Nikotin opust vae telo velmi
rychle. Nen vak mon predpovedet, kdy se vae telo prestane
doadovat nikotinu. Tento pocit przdnoty a nejistoty toti vznik tak
pri normlnm hladu, sklcenosti nebo stresu. Cigarety to jen posiluj.
Proto si kurci, kter postupuj podle "metody siln vule", nikdy nejsou
zcela jisti, e definitivne odvykli kouren. Dokonce kdy u telo
nehls dnou potrebu nikotinu, nbr jen mte hlad, nebo jste
vystaveni stresu, mozek stle jete signalizuje: "To znamen, e chce
cigaretu." Vtip je v tom, e nemuste cekat na to, a touha po nikotinu
zmiz. Je beztak tak slab, e ji sotva zaznamente. Znme ji jen jako
nutkn: "Chci ted kourit." Kdy po oetren opustte ordinaci zubnho
lkare, prece necekte na to, e vs okamite prestanou bolet celisti.
Prirozene, e ne. Budete jednodue t dl svjivot. I kdy vs celist
jete bol, jste v povznesen nlade.
c)
Cekn na okamik svobody. Kdy jej budete ocekvat,
vytvrte si tm dal nutkav mylenky. Jednou jsem vydrel bez
140.'"
c.

cigaret tri tdny podle "metody siln vle". Potkal jsem starho prtele
ze kolnch let a bvalho kurka.
Pozdravil mne:
Rekl jsem:
Zeptal se:
Objasnil jsem:
On rekl:

"Jakpak se vede?"
"Preil jsem tri tdny."
"Co tm mysl,
preil tri tdny'?"
"Tri tdny jsem nekouril."
"A co chce ted delat? Prevat po zbytek
ivota? Na co pak bude cekat?
Prece jsi to dokzal.
Jsi nekurkem."

Pomyslel jsem si: "M absolutne pravdu. Na co vlastne cekm?"

Bohuel jsem tenkrt jete plne nechpal cel mechanismus
pasti a brzy u jsem v n byl zase, ale tento bod jsem si zapamatoval.
Stanete se nekurkem, jakmile zamcknete svou posledn cigaretu.
Dleit pritom je, e jste od zactku tastnm nekurkem.
d)
"Stle jete toum po cigarete." Pak jste velice hloup.
Jak mete tvrdit: "Chtel bych bt nekurkem," a pak rci, "chtel bych
si zakourit." To si protirec. Kdy reknete: "Chtel bych si zakourit,"
pak rkte, "chci bt kurkem." Nekurci nechtej kourit dn
cigarety. U vte, cm chcete bt a prestante se tedy trestat.
e)
"Pro mne ivot skoncil." Proc? Vechno, co mte udelat,
je, abyste si u neprivrali vzduch, kter dchte. Nemuste prestat t.
Podvejte se, je to plne prost. Prtch pr dn se budete ctit trochu
neprjemne. Vae telo bude touit po nikotinu. Myslete vak pritom
neustle na nsledujc: Nebudete na tom hM ne drve. Presne to jste
v celm svm kurckm ivote zavali, ve spnku, v kostele, v supermarketu, v knihovne. Kdy jste jete kourili, zdlo se vm takrka
nemon to ucinit, a kdy ted neprestanete kourit, budete po zbytek
ivota trpet tmto odvykacm stresem. Cigarety nejene nezvyuj
poitek pri jdle, pit, oslavch s prteli, nbr ho nic. Dokonce
141

(
i tehdy, kdy jete vae telo prahne po nikotinu, jsou chutn jdlo
a mil spolecnos( ndhernmi zitky. ivot je skvostn. Jdete
se pobavit mezi lidi, i kdy tam. bude dvacet kurku. Pamatujte,
e vy nemuste trpet nedostatkem, nbr tamti kurci. Kad
jednotliv z nich by byl radeji ve va situaci. Uvejte si tu roli hrt
primadonu a bt stredem pozornosti. Odvykat kouren dv fantastick
tma k debate zvlte tehdy, kdy uvidte nekurky, kter jsou pritom
vesel a tastn. Budete se vyhrvat na slunci obdivu. Rozhodujc je,
e si od zactku nov existence budete uvat ivota. Nen dn duvod
zvidet kurkum. Kurci vm budou zvidet.
f)
"Ctm se patne a podrdene." To se mue stt jen tehdy,
kdy se nebudete rdit mmi pokyny. Premlejte, kde je zakopan pes.
Mnoz lid rozum a ver vemu, co reknu, ale presto zakleknou
na startu v nlade, jako by mel nastat konec sveta. Nedelaj jen to,
co sami udelat chtej, nbr co by chtel udelat kad kurk na tto
planete. Kad bval kurk by se rd vrtil - a je mu fuk, jak, k tomu
vnitrnmu postoji, e pokad, kdy si vzpomene na kouren, vnitrne
zajs: "Hur! Jsem svobodn!" Je-Ii to i vam clem, na co jete
cekte? Pustte se do toho s vnitrnm mrem a nikdy neprohrajete.
Zbytek knihy slou tomu, abyste pochopili, e nen jin cesty.

SEZNAM POKYNU
Budete"1i se rdit temito jednoduchmi pokyny, pak se nemuste obvat nezdaru:
1.
Slavnostne si slibte, e nikdy nebudete nic kourit, vkat nebo
cucat, co obsahuje nikotin a dodrujte to.

2.
Uvedomte si jednu vec, e tu nen vubec nic, ceho byste
se museli vzdt. Tm nerozumm jen to, e se vm jako nekurkovi
povede v kadm ohledu lpe (to jste vdycky vedeli). Tm tak
nechci rci, e to sice nem dn rozumn zklad, kter by hovoril
ve prospech kouren, e vak presto z toho muste mt nejak poteen
nebo vm to pomh, protoe jinak byste to nedelali. Mm tm toti
na mysli, e cigarety nejsou ani skutecnm poitkem, ani dnou
opravdovou pomoc. Je to jen absurdn klam, jako kdybyste chteli jt
hlavou proti zdi, protoe pocit, e s tm clovek skonc, je tak prjemn.
3.
Neexistuj dn "zaprshl", nepolepiteln kurci. Jste jen
jednm z milionu, kter dokloptali to tto rafinovan pasti. Stejne jako
miliony jinch bvalch kurku, kter kdysi verili, e z toho nevyvznou, a sv zvislosti prece unikli.
4.
Kdy budete klst vhody a nevhody kouren na pomysln
misky vah, bude zver pokad t: "Prestan s tm, jsi idiot." Na tom
se nikdy nic nezmen. Vdycky tomu tak bylo i bude. Kdy jste prijali
sv rozhodnut, o jeho sprvnosti jste presvedceni, netrapte se nikdy
pochybnostmi o sobe.
5.
Nepokouejte se vytesnit jakoukoli mylenku tkajc
se kouren a nedelejte si starosti, kdy na to pord muste myslet.
Ale kdy na to myslte - dnes, ztra ci po zbytek ivota, pak jen takto:
"Juch! Jsem nekurk!"

142
143

6.
Nepouvejte dn nhrakov produkty. Nemejte dn
zsoby cigaret. Nevyhbejte se spolecnosti jinch kurk. Nemente
svj ivotn styl jen na zklade t skutecnosti, e u nekourte.

Budete-li se rdit ve uvedenmi pokyny, brzy nastane v vytouen

okamik svobody. Ale:
7.
Necekejte na tuto chvli. Proste ijte dl. Vychutnejte si krsn okamiky a prekonejte ty neprzniv. Potom ta vzcn chvle
svobody vs tak nenech dlouho cekat.

43
Pomozte kurkum
na potpejc se lodi
Mezi kurky dnes panuje panika. Ct, e se ve spolecnosti
neco zmenilo. Kouren je dnes povaovno za antisociln zpusob
chovn, a to i kurky samotnmi. I oni maj pocit, e se to vechno
bl svmu konci. Miliony kurk se osvobozuj od sv zvislosti
a vichni kurci jsou si toho vedomi.
Pokad, kdy nejak kurk opust potpejc se lod, ct se ti,
kdo na ni zLlstali,jako jete vet uboci. Kad kurk instinktivne v,
e je smen platit tvrde vydelan penze za such, do paprov
trubicky svinut lstky, zapalovat je a pak vdechovat do svch plic
karcinogenn dehtov ltky. Pokud takov chovn jete pord
neshledvte poetilm, strcte si horc cigaretu do ucha, a pak ptrejte,
jak je v tom rozdl. Existuje pouze jeden: Tmto zpsobem se clovek
nedostane k nikotinu. Dokete-li si prestat strkat cigarety do st,
u nebudete nikotin potrebovat.
Je nad sly kurkil vyjmenovat jedin rozumn dvod, proc
kour, ale kdy to delaj ostatn, nepripad jim to a tak blhov.
Kurci ocividne neco nalhvaj sobe i ostatnm, co se kouren
tce. K tomu jsou nuceni. Aby neztratili vekerou sebectu, zajituj
si sami sv vlastn vymvn mozku. Maj potrebu svuj zvyk nejak
ospravedlnit, ne pred sebou sammi, nbr pred nekurky. Proto
neustle vykldaj, jak je kouren dajne krsn a prjemn.
Sz-li kurk na "metodu siln vide", aby skoncoval
s kourenm, bude mt pord pocit, e neco mus postrdat a k tomu
bude patricne pofnukvat. To jin kurky jen utvrzuje v tom, e maj
pravdu, kdy v kouren pokracuj. Jestlie bval kurk skutecne
doke odvyknout kouren, je vdecn, e u nemus lapat po svm
zdrav a mrhat svmi penezi. Ale on neudel nic, zac by se musel
ospravedlnovat, z toho duvodu tak nikoho sm od sebe nezacne
obchzet a vude vyprvet, jak je to skvel nekourit. To udel jen
tehdy, kdy je k tomu vyzvn, ale dnho kurka to ani nenapadne,
145

144
c

protoe by musel poslouchat neco, co nerad sly. Pamatujte si,

e kurk kour proto, e ho k tomu pohn strach, a bude si radeji
zacpvat ui, ne aby poslouchal, jak je senzacn nekourit.
Teprve kdy nastane okamik skoncovn s kourenm, chtej
kurci o tom neco vedet.
Pomozte kurkum. Zbavte je jejich zkosti. Vyprvejte jim,
jak je ndhern nemuset pchat harakri na svm zdrav, jak je super
se rno probudit a ctit se zdrav a v nejlep kondici namsto toho,
abyste se po rno dvili kalem a lapali po dechu; jak je asn vymanit se z otroctv a moci si pohdkove uvat ivota pot,
co se hroziv cern stny rozplynuly vnivec.

,.
~:
,r

Nebo udelte jete lpe, kdy ho primejete k tomu, aby

si precetl tuto knihu nebo navtvil nekter z naich kurzu pro
nekurky. Je velmi duleit, abyste na kurka netocili, e zamoruje
vzduch nebo e si libuje v tom hnusu. Obecne se rk, e bval
kurci jsou v tomto ohledu nejhor. Tento nzor m neco do sebe a j
si myslm, e m na tom zsluhu "metoda siln vule". Bval kurk
se tak sice osvobodil od svho "zvyku", ne vak od vech stop
vymvn mozku, stle jete nejak ver, e musel prinst obet'. Ct
se zraniteln a z prirozenho obrannho mechanismu atakuje kurka.
To snad mue pomoci bvalmu kurkovi, ale kurka to neposune ani
o kousek vpred. Ten se pak jenom naje, ct se jete mizerneji a m
jete vet potrebu uteit se cigaretou.
D se rci, e zmena obecnho postoje vuci kurkm
je hlavnm dlivodem, proc se mliony kurkli odpoutvaj od sv
zvislosti, ale tato zmena jim to neulehcuje. Naopak, celou vec znacne
zteuje. Prevn cst kurku si dnes mysl, e si odvykaj kouren
ze zdravotnch dvod.To nen tak docela pravda. Navenek je sice
enormn zdravotn riziko hlavnm dvodem, proc nekdo prestane
kourit, avak cel desetilet kurci kourili, a se ukourili k smrti, ani
by to prineslo jakkoli efekt. Hlavn dvod je spe v tom,
e spolecnost zacn kouren vnmat v jeho skutecn podstate: jako
obycejnou drogovou zvislost. Poitek byl vdy iluz; tento nov
postoj bor tuto iluzi a kurkovi u nic nezbv.
Absolutn zkaz kouren v londnsk podzemce je klasickm
pi'padcm dilcma, v ncm je kurk polapen. Kurk bud' vyvod

f'
~
~

r'.

lIL

146

-'-

dsledky: "No, dobr. Kdy nesmm kourit v podzemn drze, budu

muset zact pouvat jin dopravn prostredek, nsledkem ceho budou
provozovatel podzemn drhy znacne tratit na svch prjmech," nebo
si rekne: "Dobr. To mi pomlie mne kourit." Msto aby vykouril
jednu a dve cigarety, kter si neuval, mus si je nyn na hodinu
odreknout. Behem tto vynucen abstinence ovem trp nejen
psychicky a u cek na svou odmenu, nbr i jeho telo se nalhave
doaduje nikotinu - a ach, jak lahodn bude prt cigareta, a si
ji konecne bude smet zaplit.
Vynucen zdrenlivost neomezuje spotrebu cigaret, protoe
kurk jen vykour vc, kdy je mu konecne dovoleno kourit. Jenom
si potvrd svjnzor, jak drahocenn jsou cigarety a jak silne je na nich
zvisl. Nejzkerneji psob vynucen abstinence u tehotnch en.
Dopustme, aby nae politovnhodn mlde byla bombardovna
masivn reklamou, kter je jako prvn vhn do zvislosti. V dobe,
kter pro mlad eny znamen nejvet stres v jejich ivote a tud
je jejich scestn touha po cigaretch nejvet, je na ne ze strany lkar
vyvjen ntlak kvli hrozcmu pokozen plodu, aby s kourenm
prestaly. Mnoh to nedokou a trp po cel ivot pocity viny, ani by
za to mohly. Dal to dokou a maj z toho radost, mysl si:
"Ndhern, delm to pro sv dte a po devti mescch budu tak jako tak
vylcen." Potom prijdou porodn bolesti a strach z porodu a nato
nejzzracnej okamiky v ivote. Bolesti a strach jsou pryc a dte
je tady. Ale star spoutec mechanismus je v plnm chodu. Vymvn
n'ozkzanechalo sv stopy a jete nen ani pupecn nra preruen
a u m mlad matka cigaretu v stech. Ve sv obrovsk radosti si ani
nevimne, jak j nechutn. Nem v myslu.se zase stt zvislou na
nikotinu. "Jen jednu cigaretu." Prli pozde! U je zase zvisl. Nikotin
se opet vplil do jejho tela. Star dost opet vzplanula a i kdy
nezacne zase hned kourit, doraz ji nejsp deprese estinedelky.
Ackoliv lid z4'{isl na heroinu jsou osoby z pohledu zkona
zapleten do kriminln cinnosti, zadv si nae spolecnost zcela
prvem otzku: "Co mlteme udelat, abychom tem chudkm
pomohli?" Tento postoj bychom meli zaujmout vci netastnm
kurkm. Nekour proto, e se jim to lb, nbr e ver, e to musej
delat, a na rozdl od lid zvislch na heroinu musej vetinou cel
147

44

roky prochzet duevnm i telesnm utrpenm. Vdycky rkme,

e rychl smrt je lep ne pomal, nezvidte tedy tem ubohm
nekurkm. Potrebuj v soucit.

Rada pro nekurky

Primejte kurky mezi svmi prteli nebo prbuznmi k tomu,
aby si precetli tuto knihu nebo zacali navtevovat nekurck kurz.
Jako prvn se vypordejte s obsahem tto knihy a pokuste
se vctit do mylen kurka. Kurka nenutte k tomu, aby si precetl tuto
knihu, ani se ho nesnate vtkami odvrtit od kouren, e si nic
sv zdrav a vyhazuje penze z ok,na. To on sm v lp ne vy. Kurci
nekour kvIi poitku nebo e by proste chteli kourit. To si sobe
i jinm jen namlouvaj, aby si zachovali sebectu. Kour, protoe
se ct bt zvisl na cigaretch, protoe si mysl, e jim cigarety
pomohou se uvolnit, nabt odvahy t a zskat sebedveru a e ivot
bez cigaret by je nebavil. Budete-Ii s~ pokouet kurka nutit, aby
se cigaret "vzdal", bude se ctit jako zvre v pasti a jete vc se na
ne upne. Mon se pak stane tajnm kurkem a vznam cigaret bude
pro nej jenom narstat.
Soustredte se msto toho na druhou stranu mince. Dejte
ho dohromady s jinmi silnmi kurky, kter kouren zanechali (jsou
jich miliony). Ti by mu meli vylcit, jak si kdysi mysleli, e se nikdy
v ivote nezbav sv zvislosti a jak je zase ivot krsn bez cigaret.
Jakmile ho privedete k tomu, e si zacne myslet, e by mohl
dokzat prestat kourit, vnitrne se otevre. Potom mu zacnete vysvetlovat, jak abstinencn symptomy zkresluj jeho vnmn reality.
Cigarety mu nedvaj dnou novou energii, nbr naopak podkopvaj jeho sebedveru a jsou zodpovedn za jeho podrdenost a napet.
Nyn by si sm mel precst tuto knihu. Nejsp bude ocekvat,
e bude bombardovn shodlouh11li vklady o rakovine plic,
srdecnch chorobch atd. Objasnete mu, e se tato kniha zabv plne
jnmi vecmi a e jen zlomek knihy je venovn nemocem spojenm
s kourenm.
POMHEJTE MU BEHEM ODVYKACHO OBDOB.

148

(.

""

"r

149

.Ii

'"'
".~~

At u bval kurk bude skutecne trpet, nebo ne, podporte

ho v jeho konn. Ncpodceilujte jeho trpen tm, e mu budete
vyprvet, jak snadn je prestat kourit. To si sm v knce precetl. Msto
toho mu opakujtc, jak jste na nej hrd, e vypad mnohem lpe,
prjemne von a jeh? dech je lehc. Je nanejv duleit, abyste
ho neprestali podporovat. Kdy se kurk pokou odvyknout kouren,
mue mu poctecn naden a pozornost, kterou mu venuj jeho prtel
a kolegov, pomoci prekonat prvn obdob odvykn. Clovek vak
prli snadno zapomn, neprestante proto ho vedome chvlit dl.
Jestlie o kouren nehovor, neverte, e snad u na nej docela
zapomnel a e bude lep mu to nepripomnat. Pri pouvn "metody
siln vllle" je tomu vetinou prve naopak, ponevad kurk v tomto
prpade jako posedl nemysl na nic jinho. Nebojte se o tomto tmatu
zact mluvit a zahrnte ho chvlou, on vm hned rekne, kdy nebude
chtt vzpomnat na kouren.
Snate se ho t behem odvykacho obdob co nejvc uetrit
stresu. Prichzejte s rllznmi npady, jak mu osladit ivot malmi
radostmi a poteenm. I pro nekurka to je nrocn fze ivota. Je-Ii
podrden clen skupiny, mue se mezi ostatnmi cleny rozrit patn
nlada. Vnitrne se obrnte, kdy bval kurk bude mt patnou nladu.
Mon ji na vs prenese, ale neoplcejte mu stejnm; prve nyn nejvc
potrebuje vai chvlu i empatii. Jste-li vy sami podrdeni, pokuste se
to, prosm, nedvat najevo.
Jeden z triku, kter jsem sm pouval, kdy jsem se snail
prestat kourit pomoc siln vllle, spocval v tom, e jsem okzale
propadl zchvatu vzteku, a doufal, e moje ena, nebo nekter z prtel
rekne: "U se nemohu dl dvat, jak trp. Propna, tak si dej jednu cigaretu." Potom toti kurk neztrat svou tvr, protoe on sv zvislosti
"neustoupil" - jemu byla cigareta vcemne narzena. Pokud by to
na vs bval kurk takto zkouel, v dnm prpade ho nepovzbuzujte ke kouren. Msto toho mu reknete: "Maj-Ii na tebe cigarety
takov cinky, mue dekovat Bohu na kolenou, e jsi z toho tak
brzy venku. Je to bjecn, e m odvahu a rozum k tomu, abys s tm
skoncovaL"

150

Finle
Pomozte ucinit prtr
tomuto skandlu
Kouren povauji za nejvet skandl v zpadn spolecnosti
vcetne jadernch zbran.
Zkladem civilizace, duvod, proc druh clovek postoupil
tak daleko, je nae schopnost, predvat si veden a zkuenosti nejen
navzjem, ale tak budoucm generacm. Dokonce mne rozvinut
zvrec druhy si uvedomuj nutnost varovat potomky pred nstrahami
ivota.
Pokud nedojde k pouit jadernch zbran, nejsou dn
problmy. Zastnci nuklernch zbrojnch systmu mohou dl samolibe
roztrubovat: "Tyto zbrane jsou zrukou mru." Pokud prece jen nejak
bomba vybuchne, problm kurku se tm hladce vyre a politikov
budou mt navc tu vhodu na sv strane, e u tu nebude nikdo,
kdo by je pohnal k odpovednosti: "Zmlili jste se." (Ptm se, zda
politikov jsou proto zastnci jadernch zbran.)
Ackoliv jsem rovne odpurcem jadernch zbran, musm
alespon priznat, e takov rozhodnut bvaj prijmna v dobr vre,
z ryzho presvedcen, e tm lidstvu prokazuj slubu. Co se vak
kouren tce, jsou fakta notoricky znm. Mon to lid v posledn
svetov vlce mysleli uprmne, e cigarety mohou cloveku dodat
odvahu a sebeduveru, dnes vak rady ved, e to nen pravda. Jen se
pordne podvejte na dnen reklamu na cigarety. U si vubec
nenrokuje, e by jej produkt prinel uvolnen a poitek. Jsou tu
u jen uvdena data o velikosti cigaret ci kvalite tabku. Proc bychom
meli prikldat nejak vznam velikosti a kvalite jedu?
Pokrytectv je neuveriteln. Nae spolecnost se rozhorcuje
nad cichnm vpar lepidel a zvislost na heroinu. Ve srovnn
s kouj'enmjsou tyto problmy pouhmi kosmetickmi vadami na tvri
na spolecnosti. edest procent obyvatelstva byly nebo jsou zvisl
na nikotinu a vetina z nich vyd vetinu svho kapesnho za cigarety.
Rocne desetitisce lid sama sebe privedou k zhube, protoe propadli
151

~~

zvislosti. Kouren zdaleka predstihuje nejcastej prciny mrt

v zpadn spolecnosti, a kdo m z toho nejvet zisk? Nae mil
ministerstvo financ. Na souen lid zvislch na nikotinu se rocne
vydelaj miliardy a tabkov prmysl sm kadorocne vynakldat
na reklamu toho nerdu milionov cstky.
Jak prohnanost, e firmy na vrobu cigaret tisknou varovn
upozornen na svch krabickch a nae vlda vynalo trochu penez
na osvetov kampane, na porady o nebezpec onemocnen rakovinou,
zpachu z st, amputovan nohy. To jim dv morln ospravedlnen
tvrdit: "My jsme vs pred nebezpecm varovali. Mohli jste se svobodne rozhodnout." Kurk vak u nem volbu jako ten, kdo je zvisl
na heroinu. Kurci necin rozhodnut, e se ted stanou zvislmi
na nikotinu, jsou nalkni do rafinovan pasti. Kdyby si kurci
skutecne mohli vybrat, u by dn neexistovali vyjma mldee, kter
prve zacn kourit ve vre, e s tm kdykoliv me prestat.
Proc se zde mer dvojm metrem? Proc jsou zvisl na heroinu
sice povaovni za kriminlnky, ale mohou se jako zvisl nechat
zaregi.s;trovat a dostvaj pak zadarmo heroin a vhodnou lkarskou
pci, atJy se zbavili sv zvislosti? Zkuste se jen tak pro legraci nechat
. zaregistrovat jako zvisl na nikotinu. Ani cigarety nedostanete
za z"vl'tncenu. Muste zaplatit trojnsobek a pokad, kdy je sttn
pokladna przdn, zv ministerstvo financ dan z tabku. Jakoby
kurci u tak nemeli dost problm!
.
Pjdete-li k lkari a budete ho dat o pomoc, bud vm rekne:
"Prestante s tm, kouren vs zabj," co jste vedeli u predtm, nebo
vn1 predepe vkacku na recept, za kter muste zaplatit prslun
poplatek a kter obsahuje tut drogu, kter se chcete zbavit.
Zastraovac kampane kurkovi nepomhaj . Jenom mu
situaci zteuj, kdy chce prestat kourit. Probouzej v nem paniku,
kter v nem jen posiluje nutkn jete vc kourit. Ani teenagery nen
mon odradit, aby vbec nezacnali kourit. Ved, e kouren cloveka
zabj , ved vak tak, e jedna cigareta nikoho nezabije. Protoe
je kouren tak rozren, pokus se dospvajc drve nebo pozdeji
vykourit jen jednu cigaretu, at u je to pod socilnm tlakem, nebo
ze zvedavosti. A protoe chutn tak odporne, stane se pravdepodobne
zvislm.

.,
j,
\
!

I
.j

\.
1
'i

':!
1

,I
~
r
i.
i
;/
1
!
i
1

Proc klidne prihlme tomuto skandlu? Proc u konecne

nae vlda nezorganizuje cinnou kampan? Proc nm nerekne,
e nikotin je droga a smrteln jed, kter ns ani neuvoln, ani nedod
sebedvery, nbr znic nai ivotn slu, a casto stac u jedin cigareta k tomu, aby cloveka ucinila zvislm?
Vzpomnm si, jak jsem cetl Stroj casu H. G. Wellse. Kniha
popisuje prbeh v dalek budoucnosti, v nem mu spadne do reky.
Jeho prvodci sed na brehu a tupe zraj jako dobytek, dokonale
lhostejn vci jeho zoufalmu voln. Povaoval jsem toto chovn
za nelidsk a skutecne desiv. Mm za to, e veobecn apatie, kter
se v na spolecnosti tvr v tvr problmu s kourenm rozhostila,
se tomu velice podob. Proc prihlme necinne, jak nae spolecnost
nechv mlad zdrav lidi, jim nic nechyb, draze platit za vsadu,
e se nechaj psychicky i fyzicky nicit a cel svjivot strv ve pne
a nemocech?
Mon si myslte, e prehnm. To nen pravda. Mj otec
zemrel, kdy mu bylo neco mlo pres padest, vinu na tom melo
kouren. Verm; e jsem ve ctyriceti o vlsek unikl smrti, ackoliv
by moje smrt nebyla pripsna na konto kouren, nbr krvcen
do mozku. Nyn jsem se stal poradcem a vyhledvaj me lid, z nich
nemoc del mrzky, nebo kter se nachzej v poslednm stadiu. A kdy
popremlte, pak i vy pravdepodobne budete rovne znt mnoho
takovch lid.
I
V dnen spolecnosti vane nov, sve vtr. Snehov koule
se zacala nabalovat a j doufm, e tato kniha prispeje k tomu, aby se
z n stala lavina.
I vy muete pomoci, kdy mylenky tto knihy budete rit
dl.

152

153

()