Demograficka Projekce Final 2013-04-16

nvrat do msta
zemn pln pardubice
DEMOGRAFIE
MSTA
PARDUBICE
DHV CR, spol. s r.o. | bezen 2013
DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE
DHV CR, spol. s r.o., 2013
Tato demografick prognza msta Pardubice byla zpracovna vhradn pro poteby zpracovn
novho zemnho plnu Pardubice a sm tak bt vyuita vhradn pro tento el !
ZPRACOVATEL
DHV CR, spol. s r. o.

Sokolovsk 100/94
186 00 Praha 8
Vedouc projektu
Ing.arch. Veronika indlerov

autorizovan architekt KA pro obor architektura (. 04 019)
tel.: 236 080 562
mobil: 602 442 651
e-mail: veronika.sindlerova@dhv.com
Zpracovatelsk tm
Ing.arch. Veronika indlerov

Mgr. Magdalena Hrudkov
Ing. Petr Karek (Fakulta sociln ekonomick UJEP)
OBSAH
Seznam tabulek ............................................................................................... 7
Seznam graf ................................................................................................... 8
1. Zkladn demografick ukazatele............................................................. 9
1.1.
1.2.
1.3.
1.4.
1.5.
1.6.
1.7.
Poet obyvatel Pardubice.......................................................................................................... 9

Porodnost a plodnost .............................................................................................................. 11
mrtnost.................................................................................................................................. 13
Potratovost .............................................................................................................................. 15
Satenost a rozvodovost ....................................................................................................... 15
Migrace a celkov poet obyvatel............................................................................................ 15
Zvry ..................................................................................................................................... 17
2. Vkov a pohlavn struktura obyvatel pardubic ................................... 19

2.1.
2.2.
2.3.
2.4.
Vkov struktura ..................................................................................................................... 19

Vzdlanostn a sociln struktura............................................................................................. 22
Sloen domcnost ................................................................................................................. 23
Zvry ..................................................................................................................................... 24
3. Pardubice ve srovnn s ostatnmi stotiscovmi msty esk republiky

25
3.1.
3.2.
3.3.
3.4.
3.5.
Poet obyvatel ......................................................................................................................... 25

Vkov struktura ..................................................................................................................... 26
Plodnost a porodnost .............................................................................................................. 27
Migrace ................................................................................................................................... 28
Zvry ..................................................................................................................................... 29
4. Hypotzy budoucho populanho vvoje ............................................. 31

4.1.
4.2.
4.3.
Plodnost .................................................................................................................................. 31
mrtnost.................................................................................................................................. 31
Migrace ................................................................................................................................... 31
5. Zkladn vsledky populanho vvoje ................................................. 32

5.1.
5.2.
5.3.
5.4.
Vvoj celkovho potu obyvatel .............................................................................................. 32

Vkov struktura obyvatel ....................................................................................................... 35
Promny vybranch vkovch kategori obyvatel .................................................................... 37
Zvr ....................................................................................................................................... 41
6. Zdroje ............................................................................................. 43
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Vvoj potu obyvatel Pardubic a esk republiky (v tis.) ............................................................. 9
Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v Pardubicch po roce v letech 1970 1989 (ptilet prmry) ................. 10
Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Pardubicch po roce 1989 ....................................................................... 10
Tabulka 4: Vvoj nadje doit pi narozen v okrese Pardubice a R ........................................................ 14
Tabulka 5: Vvoj potu obyvatel Pardubic a jednotlivch mstskch st .................................................. 15
Tabulka 6: Vvoj vkov struktury obyvatelstva Pardubice a R ................................................................ 20
Tabulka 7: Podl obyvatel dle vkovch kategori v % ................................................................................. 21
Tabulka 8: Vvoj potu obyvatel v zemnm srovnn (v tis.) ...................................................................... 25
Tabulka 9: Celkov migran saldo absol. v obdob 1991 -2011.................................................................. 29
Tabulka 10: Pedpokldan vvoj potu obyvatel z hlediska pohlavn struktury v obdob 2012 - 2040 ....... 33
SEZNAM GRAF
Graf 1: Vvojov index potu obyvatel msta Pardubice a R v % ............................................................... 9
Graf 2: Vvoj hrub mry porodnosti v ..................................................................................................... 11
Graf 3: hrnn plodnost v zemnm a asovm srovnn ........................................................................... 12
Graf 4: Specifick plodnost podle vku matky ............................................................................................. 12
Graf 5: Podl vkovch skupin na hrnn plodnosti ..................................................................................... 13
Graf 6: Hrub mra mrtnosti v asovm srovnn v Pardubicch ................................................................ 13
Graf 7: Specifick mry mrtnosti v Pardubicch a R v roce 2011 (mui x eny) v ............................... 14
Graf 8: Migran saldo v Padubicch v asovm srovnn (absol.) ............................................................. 17
Graf 9: Intenzita migrace podle vku v Padubicch, 2011 (na 1000 obyv.) .................................................. 17
Graf 10: Vkov struktura populace msta Pardubic v roce 2012 ............................................................... 19
Graf 11: Prmrn vk obyvatel v asovm srovnn.................................................................................. 20
Graf 12: Vvoj vzdlanostn struktury obyvatel Pardubic starch 15 let...................................................... 22
Graf 13: Vzdln obyvatel starch 15 let v Pardubicch a R (k 1. 3. 2011).............................................. 22
Graf 14: Struktura obyvatelstva podle rodinnho stavu v zemnm srovnn .............................................. 23
Graf 15: Vvoj potu obyvatel v Pardubicch a dalch stotiscovch mstech ............................................ 26
Graf 16: Zastoupen vkovch kategori ve srovnatelnch mstech R v % (k 1. 3. 2011) ......................... 26
Graf 17: Vvoj prmrnho vku populace stotiscovch mst R ............................................................. 27
Graf 18: Podl dt narozench matkm ve vku 30 a vce let v roce 2011 v % ......................................... 27
Graf 19: Prmrn vk matky pi narozen dtte v roce 2007 ..................................................................... 28
Graf 20: Rozloen podl matek z hlediska vku v roce 2011v % ............................................................. 28
Graf 21: Migran saldo v letech 1991 2011 v ...................................................................................... 29
Graf 22: Oekvan vvoj celkovho potu obyvatel msta Pardubic, 2012 - 2040 .................................... 33
Graf 23: Oekvan vkov struktura obyvatel msta Pardubic v asovm srovnn ................................. 36
Graf 24: Oekvan struktura podle zkladnch vkovch skupin obyvatel msta Pardubic v asovm
srovnn ....................................................................................................................................................... 38
Graf 25: Index st a index zvislosti obyvatelstva msta Pardubic v asovm srovnn ........................... 39
Graf 26: Oekvan vvoj potu dt a mldee podle vybranch vkovch skupin v Pardubicch ............. 40
Graf 27: Oekvan vvoj potu senior podle vybranch vkovch skupin v Pardubicch ........................ 40
1. ZKLADN DEMOGRAFICK UKAZATELE

1.1. Poet obyvatel Pardubice
Populan vvoj msta Pardubice odpovd hlavnm tendencm vvoje v rmci cel esk republiky. Dvody, pro
dochzelo a dochz k uritm demografickm jevm, jsou v obou populacch stejn. Protoe se vak jedn o msto,
kter je tsn pod hranic velkomsta, v kterm je prosted tradin tolerantnj a uvolnnj, zmny
demografickho chovn v 90. letech zashly pardubickou populaci v nkterch ppadech silnji ne obyvatelstvo
cel republiky.
Pi srovnn relativnch hodnot v Pardubicch s hodnotami v esk republice vyplv, e vvojov tendence
odpovdaj celorepublikovmu vvoji, avak vvojov index dosahuje vrazn vych hodnot. Pardubice tedy vce
ne jedno stolet (od roku 1869) populan narstaly, co dokld i nsledujc graf. Od roku 1991 vak dochz
k trvalmu poklesu potu obyvatel, kter byl zapinn zejmna oddlovnm okrajovch st mst probhajcm na
potku 90. let 1 a bytkem pirozenou mnou v dsledku propadu porodnosti a migrac v dsledku nemalch
migranch ztrt. Ty souvisely zejmna s narstajcmi projevy suburbanizanch tendenc (viz dle). Od roku 2000
pak ukazatel potu obyvatel osciluje kolem hodnoty 90 tis. obyvatel.
Tabulka 1: Vvoj potu obyvatel Pardubic a esk republiky (v tis.)
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
esk republika
7 564,56
8 223,23
8 666,46
9 374,03
10 076,73
10 009,48
10 674,24
Pardubice
13,23
16,28
18,72
25,21
32,02
36,64
42,22
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
esk republika
8 896,09
9 571,53
9 807,70
10 291,93
10 302,22
10 230,06
10505,45
Pardubice
50,21
65,24
79,21
92,49
94,61
90,89
90,767
Zdroj: SLDB, S
Graf 1: Vvojov index potu obyvatel msta Pardubice a R v %

800
700
600
500
400
300
200
100
esk republika
2011
2001
1991
1980
1970
1961
1950
1930
1921
1910
1900
1890
1880
1869
Pardubice
Zdroj: SLDB S
Pi prognze budoucho potu a sloen obyvatel msta Pardubice je zapoteb formulovat hypotzy budoucho
vvoje porodnosti, mrtnosti a migrace. Tyto ti sloky jsou proto v tto podkapitole popsny podrobnji, vvoj
ostatnch demografickch ukazatel je zmnn jen okrajov.
1
Na potku 90.let dolo k odpojen dvou st msta Spojilu v roce 1991 a Srnojed v roce 1993.
Vvoj zkladnch demografickch ukazatel msta Pardubice je zachycen v nsledujc tabulce v lenn na obdob
do roku 1989 a obdob po nm.
Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v Pardubicch po roce v letech 1970 1989 (ptilet prmry)
Rok
Stedn stav
Rozvody
obyvatel
iv
narozen
Zemel
Potraty
Pirozen
prstek
Saldo
migrace
Celkov
prstek
1970-74
74 357
703
249
1 227
698
529
1 210
1 740
1975-79
87 223
807
260
1 552
824
727
687
1 414
1980-84
93 055
741
311
1 251
926
325
175
500
1985-89
95 130
780
359
1 105
935
169
126
295
Zdroj: S, Vvoj zkladnch demografickch ukazatel ve vybranch mstech (1919-2005)
Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Pardubicch po roce 1989

Rok
Satky Rozvody
iv narozen
Zemel Potraty Pirozen prstek
Saldo migrace
Celkov prstek
1990 881
374
1 078
987
1 289
91
-179
-88
1991 693
371
1 122
956
1 153
166
280
446
1992 748
331
1 033
952
1 104
81
362
443
1993 635
351
1 029
1 300
835
-271
-106
-377
1994 559
312
855
1 286
584
-431
-248
-679
1995 511
423
769
974
561
-205
-99
-304
1996 553
400
735
895
492
-160
-192
-352
1997 559
377
825
822
533
-171
-168
1998 551
387
751
921
535
-170
-315
-485
1999 497
249
737
894
486
-157
-489
-646
2000 510
313
747
857
322
-110
-662
-772
2001 493
369
708
842
302
-134
-380
-514
2002 525
310
740
895
265
-155
-291
-446
2003 428
318
755
942
244
-187
-797
-984
2004 442
309
827
862
275
-35
-525
-560
2005 473
292
771
879
229
-108
187
79
2006 527
307
831
903
256
-72
128
56
2007 535
309
978
847
248
131
555
686
2008 507
265
1 024
910
293
114
533
647
2009 436
265
998
875
242
123
62
185
2010 419
217
1 022
914
240
108
216
324
2011 417
241
922
958
263
-36
-44
-80
Zdroj: S, Vvoj zkladnch demografickch ukazatel ve vybranch mstech (1919-2005)
10
1.2. Porodnost a plodnost

Na vvoji porodnosti se v Pardubicch projevily obdobn vkyvy jako v cel esk republice, jej rove vak byla
trvale pod prmrem republikovch hodnot. Do pznivho povlenho vvoje zashlo pijet potratovho zkona,
kter snil poty narozench na tehdej dosavadn minimum, a sice na 720 dt v roce 1959. Pot nsledoval
pozvoln rst porodnosti, je umocnila pronatalitn opaten 70. let a vstup silnch ronk do vku maximln
plodnosti. Poet narozench kulminoval v roce 1977 hodnotou 1 689 iv narozench dt. V celm obdob baby
boomu v letech 1975-79 se rodilo v prmru tm 1,5 tisce dt ron, co je nejvc v povlen historii Pardubic, a
tyto hodnoty ji nebyly ani zdaleka pekonny.
Pijet opaten v roce 1979, kterm se vrazn zvily ceny dtskho a kojeneckho odvn, a souasn pokles en
v plodnm vku zpsobily, e porodnost klesla z potu 1 487 dt v roce 1979 na 1 335 dt v roce 1980, co byl
tm nejhlub meziron bytek. V 80. letech se poet narozench stabilizoval na rovni kolem 1 200 dt ron.
V 1. polovin 90. let dolo stejn jako v cel esk republice i v Pardubicch k vraznmu snen porodnosti a poty
narozench se postupn dostvaly a pod hranici 1 tisc ron2, m bylo pekonno minimum z roku 1959.
Zvrat ve vvoji nastal na pelomu tiscilet, kdy se porodnost zaala opt zvyovat. Od roku 2002 hrub mra
porodnosti pardubick populace narst, a v roce 2011 doshla hodnot z pelomu let devadestch. Maximln
hodnoty jsou v Pardubicch dosaeny pozdji ne v R, co je projevem pozdjho a kolsavho vvoje maxim ji
v 70. letech. Nejedn se tedy o klasick baby boom, ale o slab ozvnu baby boomu 70. let, nebo prmrn poty
narozench (1,6 tisc ron) jsou od rovn 70. let velmi vzdleny. Tento doasn trend zvyujc se porodnosti je
vak patrn jen pechodn zleitost, bhem nkolika let se do plodnho vku dostanou slab ronky a
novorozenc tak opt ubude.
Graf 2: Vvoj hrub mry porodnosti v
24,00
20,00
16,00
esk
republika
12,00
Pardubice
8,00
4,00
2010
2007
2004
2001
1998
1995
1992
1989
1986
1983
1980
1977
1974
1971
1968
1965
1962
1959
1956
1953
1950
0,00
Zdroj: S, VDB
Plodnost pardubickch en prola vcemn stejnm vvojem jako plodnost en v esk republice. Rozdl ale
spoval v ni vchoz hodnot v ppad Pardubic (hrnn plodnost byla pro rok 2001 o 0,12 narozenho dtte
ni). V souasnosti je rove plodnosti na obdobn hodnot jako v R (viz graf ne).
V roce 1994 se iv narodilo jen 855 dt.
11
Graf 3: hrnn plodnost v zemnm a asovm srovnn

1,60
1,50
Pardubice
1,40
1,30
esk
republika
1,20
1,10
1,00
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: S
Rozloen plodnosti podle vku matky v Pardubicch takt koresponduje s republikovmi trendy. Tit plodnosti
se stabiln posunuje do vyho vku. V roce 2011 bylo ale v Pardubicch tit ni (29 let).
Graf 4: Specifick plodnost podle vku matky
Pardubice
0,16
esk republika
2001
2003
2005
2007
2009
2011
0,14
0,12
0,1
0,14
0,12
0,1
0,08
0,08
2001
2003
2005
2007
2009
2011
0,06
0,06
0,04
0,04
0,02
0,02
0
15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45
15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45
Zdroj: S
Ve vech asovch horizontech a do roku 2011 je populace R charakterizovna posunem plodnosti do vych
vkovch kategori. Pardubick populace se pak od esk diferencuje ve smyslu ni rovn plodnosti ve vku
do 25 let pi vrazn vym zastoupenm skupiny 30-34 let. Celkov vvoj plodnosti je v Pardubicch ve vech
vkovch kategorich rychlej zhruba o 3-4 roky.
12
Graf 5: Podl vkovch skupin na hrnn plodnosti
Pardubice
0,7
esk republika
15-19
30-34
0,6
20-24
35+
0,7
25-29
0,5
0,5
0,4
0,4
0,3
0,3
0,2
0,2
0,1
0,1
2001
2003
15-19
30-34
0,6
2005
2007
2009
2011
2001
20-24
35+
2003
25-29
2005
2007
2009
2011
Zdroj: S
1.3. mrtnost
Ve srovnn s celou eskou populac je dlouhodob vvoj hrub mry mrtnosti stabiln ni, pesto je zde mon
zaznamenat nkter zsadn odchylky. Na potku 90. let se projevil extrmn nrst mrtnosti, nsledovan strmm
poklesem v letech 1993 19943. Nsledn dochz optovn ke zvyovn mrtnostnch pomr4, naproti tomu
v R je souasn situace opan (viz graf).
Graf 6: Hrub mra mrtnosti v asovm srovnn v Pardubicch
Error! Objects cannot be created from editing field codes.
Zdroj: S
Tato skutenost ovem neznamen, e by v Pardubicch existovaly hor mrtnostn pomry, ale je dsledkem toho,
e Pardubice maj oproti esk republice star vkovou strukturu, kter tento ukazatel zkresluje. Proto
pro hodnocen rozdl mezi obma populacemi je vhodnj pout nadji doit, kter je jako pravdpodobnostn
charakteristika oitna o vliv vkov struktury.
Jak lze pozorovat v nsledujc tabulce, nadje doit pi narozen v Pardubicch trvale roste a mui i eny se
v Pardubicch dovaj v prmru o nco vyho vku ne v R. Nejvy prstky u obou pohlav pitom nastaly
v letech 1996-2000. Nejzsadnj vliv m odlin sociln struktura obyvatelstva a s n souvisejc zpsob ivota
obyvatel. Jedn se zejmna o stupe dokonenho vzdln (s vy rovn vzdlanosti kles intenzita mrtnosti),
urit vznam m i dostupnost rychl lkask pe, kter prv ve velkch mstech kladn ovlivuje dlku nadje
doit5. V poad okres podle nadje doit pi narozen v druh polovin 80. let byli mui v okrese Pardubice na
V roce 1992 byla hrub mra mrtnosti v Pardubicch 10,0, v roce 1993 13,67 a v roce 1995 10,35
Mezi roky 1993 a 1997 se absolutn poet zemelch v Pardubicch snil o 37 %, v R o 4 %.
5 Nadje doit v okresech R a jej vvoj v uplynulch dvaceti letech. S, 2002. Dostupn na www:
http://www2.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/publ/1115-02-v_uplynulych_dvaceti_letech
4
13
tetm mst6, v druh polovin 90. let byli eny dokonce na mst druhm7. Pesto za vtinou vysplch stt
Evropy Pardubice stle zaostvaj.
Tabulka 4: Vvoj nadje doit pi narozen v okrese Pardubice a R
mui
eny
obdob
81-85
86-90
91-95
96-00
01-05
06-10
81-85
86-90
91-95
96-00
01-05
06-10
Pardubice
68,3
69,0
69,6
72,2
73,5
75,6
75,0
75,4
76,1
79,1
79,6
80,5
67,1
67,7
68,9
71,0
72,3
73,9
74,1
74,8
75,8
77,8
78,7
80,1
Pramen: S. Nadje doit v okresech R a jej vvoj v uplynulch dvaceti letech. 2005; vlastn zpracovn
Z tto tabulky lze zjistit i nadmrtnost pardubickch mu, a sice jako rozdl mezi nadj doit mu a en
v jednotlivch obdobch. Tento ukazatel je dlouhodob nad prmrem esk populace8 (od 90. let lze v ppad R
zaznamenat asovou prodlevu ve vvoji cca o 2 - 3 roky. Tempo zlepovn mrtnostnch pomr en se vak
v Pardubicch zan mrn zpomalovat a dochz tak k pozvolnmu vyrovnvn nadje doit mu a en
v pardubick populaci, ne vak v esk republice.
Nsledujc graf dle dokld rozloen mrtnosti podle vku a genderov struktury, kter koresponduje s uvedenou
nadj doit. V ppad muskho pohlav je tak typick vrazn vy mrtnost a to v nejvych vkovch
kategorich, naopak eny se dovaj vyho vku (mrtnost je u nich v porovnn s mui nzk).
Graf 7: Specifick mry mrtnosti v Pardubicch a R v roce 2011 (mui x eny) v
95+
8589
7579
6569
5559
4549
3539
2529
1519
59
0
esk
republika
Pardubice
100
200
300
400
95+
8589
7579
6569
5559
4549
3539
2529
1519
59
0
esk
republika
Pardubice
100
200
300
400
500
600
Zdroj: S
Na rovni okresu je kojeneck mrtnost dlouhodob vy ne v R. Od roku 2007 navc dochz k jejmu nrstu,
mezi lety 2007 2001 se kojeneck mrtnost v Pardubicch zvila o 3,3 na 4,3 (v R 3,3 ).
Struktura mrtnosti podle pin smrti je dlouhodob stabiln. Dky tomu, e se mui i eny v Pardubicch dovaj
ponkud vyho vku ne populace R, objevuj se zde astji nemoci obhov soustavy9. V poslednch letech
vak pomalu dochz k jejmu sniovn. Druhou nejastj pinou jsou novotvary, nsleduj porann, otravy a
nemoci dchacho a trvicho stroj. Tchto pt pin smrti pedstavovalo v roce 2010 v Pardubicch 84 % vech
mrt.
Lep nadji doit mli mui v okresech Brno-msto a Teb.

Stejn jako Pardubice si dr vysok pozice v nadji doit i Hradec Krlov.
8V letech 1981-85 inil 6,7 let (R 7 let), v letech 2005-10 6,1 let (R 6,4 let).
9 V roce 2001 48 % mrt, v R 51,7 %.
7
14
1.4. Potratovost
Statistika potratovosti za msto Pardubice je dostupn a od roku 1971, piem jej vvoj do 1. pol. 90. let
korespondoval s vvojem v R. V nslednm obdob dochz k poklesu tohoto pomru a v souasnosti je tento
rozdl o 20 % ni ne v R (R 62 % uml potratovost, Pardubice 42 %). K tomuto snen vznamn pisplo
rozen hormonln antikoncepce v mstsk populaci, kterou v roce 2003 uvalo celch 55,5 % pardubickch en
ve vku 15-49 let10.
1.5. Satenost a rozvodovost

V satkovm chovn obyvatel Pardubic se zmny v demografickm chovn v 90. letech promtly vraznji, stejn
jako v populaci v R. rove satenosti se pot trvale udrela nad hodnotami v R, piem v letech 2003 2004
se zcela vyrovnala situaci v R. Stejn trend se tak projevuje i v nkolika poslednch letech. Pro pardubickou
populaci je charakteristick tak vraznj posun vku vstupu do manelstv.
Dsledkem vy rovn satenosti v Pardubicch je tak vy rozvodovost, kter se dr trvale nad prmrem R.
K vraznjmu snen dolo jen v roce 1999 v dsledku zpsnn zkona o rodin. Od roku 2007 se vak pomr
rozvod ku satkm v Pardubicch sniuje a v roce 2010 pipadlo v Pardubicch na 100 satk 51,8 rozvod, co je
cca o 14 rozvod mn ne v R11.
1.6. Migrace a celkov poet obyvatel

Msto Pardubice bylo po cel povlen obdob migran ziskov. Nejvy prstky sthovnm byly v 1. pol. 70.
let, kdy tento trend vrcholil a inil v prmru pes 1,5 tisce obyvatel ron. Nsledn pokles migranho salda
nedokzal nahradit sniujc se pirozen prstek, je se zaal projevovat od 2. pol. sedmdestch let a msto
Pardubice se tak trvale dostv do populan ztrty.
Jet zvanj situace nastala po roce 1989, kdy nastoupil pirozen bytek. Ten je od roku 1993 podpoen trvale
zpornm migranm saldem12, jeho vysvtlenm je proces zvan suburbanizace, tj. odliv trvale bydlcch obyvatel
do obc v okol Pardubic, kter nebvale zeslil prv v 90. letech.
bytek potu obyvatel centrlnch mstskch st lze v Pardubicch (Studnka, Trnov) pozorovat postupn ji
od 70. let, kdy rozshl vstavba panelovch sdli v okrajovch stech msta (Polabiny, Zelen Pedmst)
do jist mry nahrazovala suburbnn rozvoj. Naopak od poloviny 90. let se obyvatel Pardubic sthuj na okrajov
sti msta (Star vice, Popkovice, Semtn, Doubravice, Staroernsko) i za hranice samotnho msta (Rybitv,
Srch, Srnojedy, Spojil). Tto migrace se astn pedevm lid z vych vrstev, kte dvaj pednost bydlen
v klidnjm prosted (z dvodu nich cen stavebnch pozemk, pjemnho prosted a prodnho zzem,
na vznamu nabvaj tak zdravotn dvody) a do centra dojd zejmna za prac.
Suburbanizace ve svm dsledku znamen nejen sniovn celkovho potu obyvatel Pardubic, vznamn se podl
i na prohlubovn procesu strnut populace, nebo nejmobilnj skupinu obyvatel tvo mlad lid ve vku 20-29 let.
Dalm negativnm dsledkem je tak odchod pjmov silnjch skupin obyvatel, zatmco ve mst zstv
sociln slab obyvatelstvo.
Tabulka 5: Vvoj potu obyvatel Pardubic a jednotlivch mstskch st
10
V R inil tento podl v roce 2004 47,15 % en ve vku 15-49 let.

65,9 rozvod na 100 satk
12 V R se pirozen bytek projevil o rok pozdji, stejn jako celkov bytek obyvatel. Od roku 2003 pak optovn nastv kladn saldo
celkovho prstku.
11
15
Obyvatelstvo celkem
1970
1980
1991
2001
2011
Celkem
v tom mstsk sti:
78 947
92 262
94 407
90 668
90 767
Pardubice I
62 323
52 042
46 445
21 707
Pardubice II
295
21 188
19 722
Pardubice III
2 159
4 756
Pardubice IV
3 506
Pardubice V
Podl na
obyvatelstvu
okresu v %
Prstek (bytek)
obyvatel 2001-2012
poet
v%
56,4
-3 479
-3,8
20 628
13,5
-599
-2,8
20 564
19 349
12,8
-2 433
-11,8
13 142
16 872
17 216
10,5
-1 419
-8,4
3 591
4 157
4 682
5 238
2,9
275
5,9
1 128
1 141
1 064
17 075
15 983
10,6
-1 342
-7,9
Pardubice VI
5 210
4 919
4 372
4 470
5 774
2,8
1 143
25,6
Pardubice VII
4 326
4 625
5 505
5 298
6 303
3,3
896
16,9
Pardubice VIII
(Hostovice)
276
* k 1.1.2012 Zdroj: Magistrt meta Pardubice

Zdroj:SLDB, CZSO
Z nsledujcch graf migranch trend vyplvaj nsledujc skutenosti:

hlavn podl migrant tvo mui, v poslednch tech letech dochz k peven potu en nad potem
migrujcch mu
dlohodob kladn migran saldo zahranin migrace, naproti tomu zporn saldo vnitrosttn migrace
bhem deseti let nrst podlu migrant ve vkov kategorii 0-5 let a 25-35 let
posun hlavnch vkov skupiny emigrant do vych kategori (rok 2001 25 let, 2011 30 let)
prmrn dosavadn saldo v Pardubicch v letech 2007 2011 je 264 obyvatel (a to i pes vliv ekonomick
krize)
16
Graf 8: Migran saldo v Padubicch v asovm srovnn (absol.)
-400
-600
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
-200
2001
2005
200
2004
eny
zahranin
vnitrosttn
celkov saldo
2003
400
1200
1000
800
600
400
200
0
-200
-400
-600
-800
-1000
2002
mui
2001
600
Graf 9: Intenzita migrace podle vku v Padubicch, 2011 (na 1000 obyv.)
Vysthoval
Pisthoval
50
70
mui
eny
45
40
mui
eny
60
35
50
30
40
25
30
20
15
20
10
10
0
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90+
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90+
1.7. Zvry
vvojov trendy v Pardubicch koresponduj s republikovmi, jejich tempo je intenzivnj vliv urbnnho
chovn obyvatel (intenzivnj kontakty, vce pracovnch pleitost, vt monost seberealizace aj.)
od 90. let je msto populan ztrtov, hlavn piny:
- zporn saldo pirozen mny
- posun narozen dtte do vyho vku nastupuj biologick problmy poet
- suburbanizan vlivy
dlouhodob nzk rove plodnosti
porodnost od roku 2001 optovn narst, v letech 2010 2012 bylo dosaeno vrcholu
potratovost - o 20 % ni v Pardubicch ne v R (vliv m uvn hormonln antikoncepce), vraznj
posun vku pi vstupu do manelstv
17
mrtnost ve srovnn s R:
- hrub mra mrtnosti se dlouhodob pohybuje v rozmez 9,5-10,5 promil X v R stabiln kles,
rok 2011 mrtnost byla v Pardubicch poprv za uplynulch 10 let vy ne v esku
- mra mrtnosti je u en stejn jako v R, u mu je vy
- nejvy mra mrtnosti ve vkov skupin nad 80 let, pokles vkovch kategori 70-79 let
- index st se trvale zvyuje (o 25 bod vy ne v R)
- kojeneck mrtnost v Pardubicch se zvyuje (Pardubice 4,3 , R 3,3 )
migran trendy:
- 80. a 90. lta bytek potu obyvatel centrlnch mstskch st Studnka, Trnov
- od poloviny 90. let nstup suburbanizace obyvatel Pardubic se sthuj do okrajovch st
msta (Star vice, Popkovice, Semtn, Doubravice, Staroernsko, Doubravice) i za hranice
samotnho msta (Rybitv, Srch, Srnojedy, Spojil
vliv kladnho / zpornho migranho salda:
- podl se na zpomalovn / zrychlovn intenzity procesu strnut populace (nositeli migrace jsou
mlad ronky)
- pchod / odchod pjmov silnjch skupin obyvatel
18
2. VKOV A POHLAVN STRUKTURA OBYVATEL PARDUBIC

2.1. Vkov struktura
Vvoj vkovho sloen populace Pardubic se, stejn jako cel esk republiky, vyznauje nktermi
nepravidelnostmi. Rozhodujcm initelem byly a jsou vkyvy porodnosti, jejich dsledkem jsou rozdly v poetn
velikosti jednotlivch vkovch skupin. Postupn mrn se zvyujc mrtnost a prodluujc se nadje doit se
ve vvoji vkov struktury odr vcemn plynule bez zsadnjch zvrat a projevuje se stlm rstem obyvatel
vych vkovch skupin.
Ani v jednom stn lidu od poloviny 20. stolet nebyla zjitna pirozen vkov struktura obyvatelstva, jejm
grafickm vyjdenm by byla postupn se zuujc vkov pyramida se irokou zkladnou. Naopak, vlivem
dlouhodob nzk rovn plodnosti se zkladna vkov pyramidy vrazn zuuje a v dsledku prodluovn nadje
doit se stle vce lid dov vyho vku a vrchol pyramidy se roziuje. Graficky je vkov struktura obyvatel
Pardubic k 31. 4. 2012 znzornna pomoc jednostrann vkov pyramidy v grafu ne. Z jejho tvaru lze
pardubickmu obyvatelstvu piadit regresivn povahu a identifikovat siln a slab populan generace.
Negativn zezy u vkovch skupin nad 75 let jsou projevem vy nemocnosti ve vych vkovch kategorich a
zrove pedstavuj slab populan ronky narozen v obdob nzk porodnosti tj. bhem prvn svtov vlky a ve
druh polovin 30. let. Tak slab natalitn vlny na potku a na konci 60. let a od potku 80. let do souasnosti se
projevuj nim potem osob ve vkovch skupinch 41-55 let a 6-20 let. Pozitivn vstupky u vkovch skupin 7680letch, 56-60letch, 31-40letch a dt do 5 let zobrazuj poetnj generace narozen v obou povlench
natalitnch vlnch, v polovin 60. let a v obdob baby-boomu 70. let vetn jeho sekundrn vlny po roce 2005. Vbec
nejpoetnj generac v pardubick populaci jsou narozen v letech 1975 a 1978.
Graf 10: Vkov struktura populace msta Pardubic v roce 2012
v k
101-105
96-100
91-95
86-90
81-85
76-80
71-75
66-70
61-65
56-60
51-55
46-50
41-45
36-40
31-35
26-30
21-25
16-20
11-15
6-10
0-5
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
Zdroj: S
Obecnj vpov o sloen a vvoji vkov struktury obyvatelstva Pardubic poskytuje srovnn daj o tech
hlavnch vkovch skupinch. Jak ukazuje nsledujc tabulka, dlouhodobm trendem ve vvoji vkovho sloen
pardubickho obyvatelstva, stejn jako obyvatelstva esk republiky, je demografick strnut, projevujc se
klesajcm zastoupenm dt a rstem podlu starch lid.
19
Tabulka 6: Vvoj vkov struktury obyvatelstva Pardubice a R

Obyvatelstvo ve vku (v %)
1991
2001
2011
0-14
15-59
60 +
0-14
15-59
60 +
0-14
15-59
60 +
Pardubice
19,63
68,97
11,40
14,21
70,26
15,52
13,55
67,59
18,86
20,57
66,68
12,75
15,89
70,25
13,86
14,67
69,14
16,19
Zdroj: S. Stn lidu, dom a byt 2001
Ji od potku 90. let minulho stolet (viz graf 11) trvale pevauje podl nejstar sloky obyvatel, a pevyuje tak
zastoupen potu dt. Vrazn bytek dt do 15 let je zpsoben trvalm propadem porodnosti v 90. letech. Podl
dtsk sloky pak v roce 2001 klesl oproti roku 1991 o vce ne 4 %. Tempo dalho vvoje nebylo tak intenzivn,
v roce 2008 vak nastalo historick minimum podlu dtsk sloky populace 12,6 % z celkovho potu obyvatel.
Naopak vrazn byla poslena skupina obyvatel produktivnho vku, nebo do tohoto vku vstoupily siln generace
ze 70. let. Podl populace star 60 let zaznamenal velmi siln prstek a in tm ptinu z celkovho potu
obyvatel msta Pardubice, a dtskou sloku pevyuje o vce ne 5 %. Pardubice maj tak v tomto smru extrmn
regresivn populaci, nebo dtsk sloka nen do budoucna schopna nahrazovat obyvatelstvo nejstarch vkovch
skupin a poet obyvatel tak bude pirozenou mnou stle ubvat.
Podl dtsk sloky v Pardubicch byl v polovin 90. let vcemn obdobn jako v R, rychlej trend po roce 1998
vak zapinil vzjemn odchlen hodnot. Zatmco zastoupen starch osob v esk populaci poprv pevilo
podl dt v roce 2006, v Pardubicch to bylo ji v roce 2001. Pi srovnn tchto dat se stejnmi daji za celou
eskou republiku (viz tabulka 7) je zejm, e pardubick obyvatelstvo je celkov star a strnut u nj probh
rychleji a intenzivnji.
Tato skutenost vyplv i z porovnn dalch ukazatel charakterizujcch vkovou strukturu. Index st pardubick
populace inil v roce 2011 139,2, esk populace 110,4. Prmrn vk obyvatel msta Pardubice byl v roce 2011
42,6 let13, za celou eskou republiku doshl hodnoty 41,1 let. Znan strnut obyvatelstva se projevilo zejmna
mezi roky 1991 a 2001, kdy se prmrn vk pardubick populace zvil o 3,5 let (viz nsledujc graf).
Graf 11: Prmrn vk obyvatel v asovm srovnn
43,0
42,0
41,0
40,0
Pardubice
39,0
38,0
esk
republika
37,0
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
35,0
1992
36,0
Zdroj: S, vdy k 31.12.
Vkov struktura v rmci populace podle mstskch st se vyznauje znanmi rozdly v zastoupen jednotlivch
vkovch skupin. Nejmlad obyvatelstvo maj Hostovice, a sti mstskho obvodu Pardubice VI (Star vice,
13
V roce 2011 byl prmrn vk en 42,1 let, mu 38,5 let.
20
Lny na Dlku, Oponek, Popkovice, Svtkov), kde 16-17 % obyvatel je mladch 15 let a souasn je zde nejni
podl osob starch 60 let (do 15 %). Je to pravdpodobn dky vstavb, kter v tchto mstskch stech vraznji
probhla teprve v minulch dvou desetiletch a pivedla do tto lokality mlad ronky s dtmi. Naopak nejvy
zastoupen starch osob (nad 20,0 %) maj mstsk obvody Pardubice II a V. Nejni podl dt (11,01 %) m pak
mstsk obvod Pardubice III. Podl obyvatel v jednotlivch vkovch kategori v rmci jednotlivch mstskch st je
zobrazen v nsledujc tabulce.
Tabulka 7: Podl obyvatel dle vkovch kategori v %
vkov kategorie
st obce
do 15
16-65
nad 65
Bl Pedmst
1606
6669
2461
Cihelna
263
1665
168
Doubravice
44
182
31
Drakovice
89
360
78
Drozdice
21
64
13
ern za Bory
126
722
113
Hostovice
50
200
24
Lny na Dlku
65
255
58
Mntice
68
250
48
Nemoice
200
746
163
Nov Jesenany
104
382
81
Ohrazenice
364
1543
260
Oponek
39
168
27
Pardubice-Star Msto
341
2268
119
Pardubiky
233
1058
280
Polabiny
2175
9945
3796
Popkovice
75
270
92
Rosice
378
1449
335
Star vice
205
783
136
Staroernsko
26
83
14
Studnka
1560
8280
1728
Svtkov
675
2303
498
Trnov
239
1162
212
Zelen Pedmst
3851
17873
5073
in
10
30
Zdroj: SLDB 2011
21
2.2. Vzdlanostn a sociln struktura

Vzdlanostn struktura
Obyvatelstvo msta Pardubice se vyznauje pznivou vzdlanostn skladbou, kter se neustle zlepuje. Jej vvoj
je zachycen v nsledujcm grafu a dokld postupn zvyovn vzdlanostn rovn obyvatel. Mezi roky 1991 a
2011 se zvyuj podly osob s vym vzdlnm, naopak podl osob se zkladnm vzdlnm se snil tm o
polovinu pvodnho potu.
Graf 12: Vvoj vzdlanostn struktury obyvatel Pardubic starch 15 let
100%
10,19
12,33
36,70
35,05
15,41
Vysokokolsk
35,62
pln stedn (s maturitou) a

vy odborn
(v.nstavbovho)
Stedn v.vyuen (bez
maturity)
80%
60%
40%
20%
28,61
35,50
24,36
29,78
16,91
13,39
2001
2011
0%
1991
Zkladn
Zdroj: S. Stn lidu, dom a byt 1991 2011, vlastn zpracovn
V roce 2011 mla polovina obyvatel starch 15 let maturitu a vce ne 15 % vysokokolsk vzdln. Osob
s maximln zkladnm vzdlnm bylo 13,4 %. Z hlediska vvoje lze zaznamenat stabiln poptvku k po oborech
s vunm listem, stle tvo tetinu veker populace.
Ve srovnn s eskou republikou se vzdlanost obyvatel Pardubic li, a to u vech kategori. Jak ukazuje nsledujc
graf, pardubick populace je celkov vzdlanj, nebo je zde podstatn vy podl osob s plnm stedokolskm
vzdlnm a pedevm s vysokokolskm vzdlnm. Naopak zastoupen osob se zkladnm vzdlnm a stednm
odbornm bez maturity je v Pardubicch ni.
Graf 13: Vzdln obyvatel starch 15 let v Pardubicch a R (k 1. 3. 2011)
Zkladn
(Stedn v.vyuen (bez maturity
esk republika
pln stedn (s maturitou) a vy odborn
Pardubice
(v.nstavbovho)
Vysokokolsk
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
40,0
Zdroj: S. Stn lidu, dom a byt 2001, 2011; vlastn zpracovn
Struktura obyvatelstva podle rodinnho stavu

Z celkovho potu obyvatelstva ve vku 15 a vce let bylo v roce 2011:
37,9 % svobodnch,
22
42,2 % enatch a vdanch,

12,2 % rozvedench,
7,3 % ovdovlch.
Oproti stn v roce 2001 se zvil podl svobodnch a rozvedench a naopak klesl podl enatch a vdanch, co
dokld zmnu postoje obyvatel k manelstv a posun vkov hranice pi uzavrn prvnho satku do vyho vku.
Ve srovnn s rodinnm stavem v R je v Pardubicch mrn vy podl svobodnch osob a naopak vy podl
rozvedench (viz nsledujc graf). Stejn jako u populace R je vt podl svobodnch u mu ne u en, podl
enatch nebo vdanch je piblin stejn a u rozvedench je znan pevaha u en.
Graf 14: Struktura obyvatelstva podle rodinnho stavu v zemnm srovnn
100%
80%
60%
7,1
9,5
7,3
7,5
7,2
12,2
7,9
10,4
42,2
46,4
41,9
vdovci / vdovy
47,9
rozveden
enat
40%
svobodn
20%
35,0
37,9
37,6
40,1
Pardubice 2001
Pardubice 2011
R 2001
R 2011
0%
Zdroj: S, SLDB 2001, 2011
2.3. Sloen domcnost

Dleitou charakteristikou socilnch vztah ve spolenosti je i struktura a vvoj domcnost. Podle metodiky S se
rozliuj ti typy domcnost: bytov, hospodac a cenzov14. Nejlpe vypovdajcm typem jsou domcnosti cenzov,
kter se dle len na rodinn (pln a nepln), nerodinn a domcnosti jednotlivc. Rodinn domcnosti lze jet
rozdlit podle toho, zda jsou i nejsou leny domcnosti zvisl dti.
Od roku 1961 lze pozorovat trval rst potu cenzovch domcnost a souasn pokles jejich prmrn velikosti.
Zcela jednoznan se zvyuje poet domcnost jednotlivc, kter v roce 2001 pedstavovaly ji plnou tetinu
(30,9 %) vech domcnost a pevyuj tak o 1 procentn bod prmr R15. Vznikaj jednak tm, e stle vce mladch
osob bydl samostatn a v ppad Pardubic (v souvislosti s nepznivou vkovou strukturou) pedevm rostoucm
potem i podlem domcnost osamlch ovdovlch en. Tomuto trendu napomh i vysok rove rozvodovosti,
kdy roste poet rozvedench jednotlivc (hlavn ve vkov skupin 40 - 59 let) a zvyuje se zastoupen neplnch
rodinnch domcnost s dtmi. Analogicky pak kles podl plnch rodinnch domcnost (zejmna s dtmi), co je
krom vysok rozvodovosti zpsobeno i odkldnm porodu i zvyujcm se podlem svobodnch matek.
14 daje o bytovch domcnostech slou k hodnocen zpsobu a rovn bydlen, daje o hospodacch domcnostech napomhaj pi
sledovn ivotn rovn a cenzov domcnosti charakterizuj rodiny a pbuzensk vztahy v bytovch (poppad hospodacch)
domcnostech.
15 V R pedstavovaly domcnosti jednotlivc v roce 2001 29,9 % z hrnu cenzovch domcnost.
23
2.4. Zvry
vkov struktura:
- velmi vysok index st
- od poloviny 20. stolet nen v Pardubicch pirozen vkov struktura obyvatelstva
- v dsledku prodluovn nadje doit se stle vce lid dov vyho vku a vrchol pyramidy se
roziuje
- rok 2011 obyvatel 0-14 let tvo 13,55 %, obyvatel 60+ tvo 18,86 %
- strnut u pardubick populace probh rychleji a intenzivnji, ve srovnn s R je obyvatelstvo
star
vzdlanostn struktura:
- pzniv vzdlanostn skladba pardubick populace, kter se neustle zlepuje
- vy podl osob s plnm stedokolskm vzdlnm a s vysokokolskm vzdlnm
sloen domcnost:
- zvyuje se poet domcnost jednotlivc (v roce 2001 pedstavovaly ji plnou tetinu (30,9 %)
vech domcnost)
- piny:
rostouc poet i podl domcnost osamlch ovdovlch en
vysok rove rozvodovosti zvyujc se zastoupen neplnch rodinnch domcnost
s dtmi
24
3. PARDUBICE VE SROVNN S OSTATNMI STOTISCOVMI MSTY

ESK REPUBLIKY
Pardubice pat spolen s Libercem, Olomouc, Hradcem Krlov, stm nad Labem a eskmi Budjovicemi
k sdlm s podobnm velikostnm a regionlnm vznamem. Jsou to sdla, kter se v poslednch dvou desetiletch
ocitla alespo jednou v bezprostedn blzkosti hranice sto tisce obyvatel.
3.1. Poet obyvatel

Vvoj tto skupiny byl v povlenm obdob vcemn obdobn, co bylo dsledkem nivelizanch cl zemnho
rozvoje s pomoc centrln zenho rozmsovn bytov vstavby. Celospoleensk zmny po roce 1989 pak
vytvoily podmnky pro postupn uplatnn pirozen diferenciace v ekonomick vkonnosti msta i celch region.
Ta se projevila prokazatelnm rstem heterogenity dosavadnho vvoje souboru stotiscovch mst, co dokld graf
uveden ne.
Tabulka 8: Vvoj potu obyvatel v zemnm srovnn (v tis.)
index vvoje
1970
1980
1991
2001
2011
19701990
19912011
19702011
esk Budjovice
76,70
88,45
97,20
97,30
93,70
126,73
96,40
122,17
Liberec
84,05
95,92
101,20
99,10
102,80
120,41
101,58
122,31
Hradec Krlov
80,46
96,15
99,90
97,20
94,30
124,16
94,39
117,20
Olomouc
89,39
99,33
102,80
102,60
101,00
115,01
98,25
112,99
Pardubice
78,95
92,26
94,40
90,70
90,80
119,57
96,19
115,01
st nad Labem
79,54
89,27
98,20
95,40
93,00
123,45
94,70
116,92
9807,70
10291,93
10302,20
10230,10
10505,40
105,04
101,97
107,11
Zdroj: SLDB, S
Vtina mst zaznamenala v devadestch letech vznamnj pokles poetnho stavu obyvatelstva (vyjma eskch
Budjovic a Olomouce), v prmru mezi dvma a tymi procenty obyvatel. Nejvce ztrtov vak byly Pardubice,
jejich dynamick nrst byl zakonen ji v letech 1970 a 1980.
25
Graf 15: Vvoj potu obyvatel v Pardubicch a dalch stotiscovch mstech

110,000
esk Budjovice
100,000
Hradec Krlov
Liberec
90,000
Olomouc
80,000
Pardubice
70,000
1970-74
1975-79
1980-84
1985-89
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
st nad Labem
Zdroj: S
3.2. Vkov struktura

Pi srovnn vkov struktury tchto mst (viz nsledujc graf) je patrn, e nepzniv vkov struktura obyvatelstva
je charakteristickm znakem i ostatnch sledovanch mst. Vkov sloen obyvatelstva Pardubic vak pat
k nejmn pznivm. Podl osob nad 65 let je po Hradci Krlov druh nejvy a tak podl dtsk sloky je zde
ni ne u vt sti sledovanch mst. Naopak nejni podl starch osob a nejvy zastoupen dt m z tchto
mst st nad Labem, jeho vkov struktura je zcela vyrovnan. Ve vech mstech je vak zejm trend
populanho strnut podl poproduktivn sloky pevyuje sloku dtskou (v ppad st n. L. lze tento trend
v dalch letech tak oekvat).
Zastoupen dt v obyvatelstvu stotiscovch mst v roce 1995 bylo v prmru stejn jako u obyvatel eska,
pozorovan podl senior vak byl vznamn ni.
Graf 16: Zastoupen vkovch kategori ve srovnatelnch mstech R v % (k 1. 3. 2011)
vk
25,0
20,2
20,0
15,0
17,6
14,1
13,3
15,0
18,9
17,2
16,2
14,0
13,5
15,7
15,7
dtsk sloka
10,0
poproduktivn
sloka
5,0
0,0
esk Budjovice Hradec Krlov
Liberec
Olomouc
Pardubice
st nad Labem
Zdroj: S, SLDB 2011
Vysvtlen tchto skutenost lze hledat pedevm v propadu rovn porodnosti v 90. letech, je postihl sledovan
mstsk populace daleko vraznji ne zbytek R. To je dsledek specifickch rys vkov struktury velkch mst
pedstavovanch v tomto ppad vym relativnm zastoupenm generac nositel procesu intenzivn urbanizace
obdob socialismu, jejich poetn nejsilnj generace se po roce 1995 zaaly nasouvat pes hranici seniorskho
vku. Ve druhm ppad se jedn o dsledek odlivu mladho obyvatelstva migrac, a ji v rmci suburbanizanch
tendenc nebo sthovnm se na vt vzdlenosti za prac.
26
Na zklad porovnn se populace Pardubic spolen s eskmi Budjovicemi ad k nejrychleji strnoucm

populacm v R, co dokld nsledujc graf.
Graf 17: Vvoj prmrnho vku populace stotiscovch mst R
44
vk
42,9
41,6
42
40,2
40
39,1
38,5
42,3
41,4
40,8
39
40,1
39
37,9
38
2000
2010
36
34
esk Budjovice Hradec Krlov
Liberec
Olomouc
Pardubice
st nad Labem
Zdroj:S
3.3. Plodnost a porodnost

V prbhu 90. let 20. stolet dolo v echch k prudkmu poklesu porodnosti ve vech vkovch skupinch, co ve
svm dsledku vedlo k propadu hodnoty mry hrnn plodnosti. Na pelomu 80. a 90. let se hodnota hrnn
plodnosti pohybovala na rovni cca 1,90 iv narozenho dtte na jednu enu. Bhem pti let se vak hodnota
tohoto ukazatele propadla na rove ni ne 1,2 dtte (do roku 2003).
Teprve v poslednm ptiletm obdob lze zaznamenat vzestup fertility. Plodnost en ve skupin stotiscovch mst
prola obdobnm vvojem jako cel R, i kdy ponkud mn radiklnm, nebo eny velkch urbanizovanch celk
vykazovaly v minulosti prakticky vdy ni plodnost ne zbytek zem sttu. Charakteristiky plodnosti vetn
prmrnho vku matky vtinou odpovdaj vymu stdiu vvoje danho procesu a asov pedchzej vvoji
charakteristiky v cel populaci esk republiky. Vvoj vedouc k poklesu rovn plodnosti zapoal v regionlnch
centrech dve ne v R. asov posun in dlouhodob piblin dva a ti roky.
Graf 18: Podl dt narozench matkm ve vku 30 a vce let v roce 2011 v %
65
esk
Budjovice
Hradec
Krlov
Liberec
60
55
50
45
40
Olomouc
35
Pardubice
30
25
20
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
st nad
Labem
R
Zdroj: S 2011
Pardubice maj oproti jinm mstm i esk republice dlouhodob relativn pznivj vkovou strukturu
reproduknch ronk en. V poslednm obdob zde dolo ke zven zastoupen podlu mladch matek (viz
27
nsledujc graf). Dvodem me bt nvrat k tradinmu modelu chovn eny, kdy pod tlakem zejmna
biologickho asu zanaj vzdlanj eny posouvat rodiovstv do mladho vku16. Tento vkov posun, nebo
stagnace strnut matek, lze pozorovat tak u dalch mst (Liberec, Olomouc, st nad Labem).
Graf 19: Prmrn vk matky pi narozen dtte v roce 2007
esk Budjovice
Hradec Krlov
Liberec
Olomouc
Pardubice
st nad Labem
R
27,00
27,50
28,00
28,50
29,00
29,50
30,00
30,50
Zdroj: S, pevzato Kuera, Burcin: Populan vvoj stotiscovch mst R
Nicmn vzhledem k aktulnmu vvoji vkov pyramidy se nepedpokldaj dal zmny ve smyslu vraznjho
sniovn vku rodiek. Dvodem tchto pedpoklad jsou zejmna zmny socilnho chovn mstsk populace ve
smyslu snahy mladch svobodnch lid oddlit vstup do manelstv a odloen rodiovstv na pozdj dobu. Naopak
vzhledem k souasn vkov struktue se spe oekv, e se populan bytek tchto mst v R bude
v budoucnu spe prohlubovat.
Graf 20: Rozloen podl matek z hlediska vku v roce 2011 v %
70,0
60,0
62,4
61,0
50,0
57,3
56,4
55,5
54,1
47,5
40,0
30,0
20,0
39,0
37,6
42,7
43,6
44,5
Hradec
Krlov
Liberec
Olomouc
Pardubice
52,5
45,9
10,0
0,0
esk
Budjovice
st nad
Labem
podl
narozench
enm do 30 let
podl
narozench
enm nad 30
let
Zdroj: S, k 31.12.2011
3.4. Migrace
Tak bytek potu obyvatel v Pardubicch v 90. letech nen ve srovnn s ostatnmi msty nic mimodnho.
Ve sledovan skupin stotiscovch mst pozitivn migran prstek vce i mn kompenzoval ztrty obyvatelstva
pirozenou mnou, zpsoben nepznivou vkovou strukturou, a poet obyvatel tak a do roku 1990 ve vech
ostatnch mstech rostl.
16
KUCHAOV, V., ZAMYKALOV, L. Pedpoklady satkovho a rodinnho chovn mlad generace. Sociln politika, 2000.
28
Graf 21: Migran saldo v letech 1991 2011 v

10
esk
Budjovice
Hradec
Krlov
Liberec
8
6
4
2
0
-2 1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
Olomouc
Pardubice
-4
-6
-8
st nad
Labem
-10
Zdroj: S, pepoteno na stedn stav obyvatelstva vdy k 1.7. danho roku
Mezi dvma poslednmi stnmi, v letech 1991 a 2001, se vak vechna hodnocen msta zaala potkat
s bytkem potu obyvatel. Dvodem byla vyjma velmi nzk porodnosti, klesajc migran salda, kter u vech mst
postupn pela v migran ztrtu. Zporn migran saldo velkomst nesporn souvis s ve popsanm procesem
suburbanizace. Jeho zkladn pinou je souasn bytov situace ve velkch mstech, zpsobujc podstatn tlum
pirozen migran atraktivity mst. Sthovn je typick pro mladou populaci, proto migrac z velkch mst se
vkov struktura jejich obyvatel jet vce zhoruje.
Nejvy absolutn bytek migrac v tomto obdob mly Pardubice a Hradec Krlov, kde se projevuj jak
suburbanizan vlivy, tak i posilujc vliv Prahy zapiujc odliv obyvatelstva zejmna za zamstnnm (viz tabulka
ne).
Tabulka 9: Celkov migran saldo absol. v obdob 1991 -2011
msto
migran saldo
esk Budjovice
+ 443
Liberec
+ 2 483
Hradec Krlov
- 1 440
Olomouc
-1 314
Pardubice
-1 414
st nad Labem
+ 353
Zdroj: SLDB, S
3.5. Zvry
vvoj potu obyvatel koresponduje s trendy u ostatnch sledovanch mst x intenzivnj populan trend
poklesu po roce 1990 pro Pardubice
nepzniv vkov struktura:
- tm nejvy podl osob starch 65 let a nejni podl dt
- spolen s eskmi Budjovicemi se Pardubice ad k nejrychleji strnoucm populacm v R
29
plodnost a porodnost:
- dvj vvoj vedouc k poklesu rovn plodnosti v Pardubicch i v ostatnch regionlnch centrech
R
- dlouhodob pznivj vkov strukturu reproduknch ronk en v Pardubicch (vy podl
mladch matek)
migrace:
- migran vvoj dlouhodob koresponduje s trendy ve sledovan skupin stotiscovch mst
- v obdob 1991 2011 se v Pardubicch i Hradci Krlov projevil nejvy migran bytek x
- od roku 2005 jsou Pardubice spolen s Hradcem Krlov migran ziskov
30
4. HYPOTZY BUDOUCHO POPULANHO VVOJE

4.1. Plodnost
Nepedpokld se piblen se i pekroen hrnn plodnosti 2,1, kter by zajistila pirozenou obnovu populace.
Vzhledem k ukonen intenzivnho nrstu hrnn plodnosti v roce 2010, jako vrcholu druhotn vlny porodnosti
demograficky silnch ronk z let 1975 a 1977, se nepedpokld dal zvyovn plodnosti en v dalch letech.
1. Varianta vysok: plynul nrst hrnn plodnosti v prvnch dekd uvaovanho obdob na hodnotu 1,63
v roce 2030, nsledn se zpomal trend rstu plodnosti a pedpokld se zven na hodnotu 1,68 v roce
2040.
2. Varianta stedn: stabiln nrst hrnn plodnosti na rove 1,52 v roce 2025, v roce 2025-203 nrst o 0,08.
Po zbvajc obdob (2035-2040) se pot se stagnac na rovni 1,56 1,57. Po cel obdob se specifick
plodnost dle vku bude dle posunovat do vych vkovch kategori.
3. Varianta nzk: oscilovn kolem souasn hodnoty hrnn plodnosti, v prvn ptilet dekd mrn pokles,
je bude nsledovn nrstem s vrcholnm bodem 1,49 v obdob 2025 2030. Nzk varianta nepekro
prozatmn minimum z roku 2001 (hrnn plodnost 1,02). Zvr sledovanho obdob bude hrnn plodnost
optovn stagnovat na hodnot 1,45.
4.2. mrtnost
Rst nadje doit v dsledku dal redukce mrtnosti v nejvym vku - zpomalen procesu strnut.
V dalch letech se pepokld zvyovn podl osob vych vkovch kategori (nad 80 let), i kdy to ji nebude
vzhledem k obecn vym vchozm hodnotm prmrnho vku patrn tak intenzivn jako v cel populaci eska.
Tempo sniovn mrtnosti se bude u mu i en zpomalovat.
U mu se oekv tak snen intenzit mrtnosti ve vkov kategorii stednho vku (40-59 let). Rozdl v nadji
doit u mu a en se bude dle sniovat.
Vzhledem k neklesajc a zrove vy kojeneck mrtnosti je mon oekvat jej snen.
4.3. Migrace
Zvyovn migrace zejmna u enskho pohlav, hlavn lohu sehraje zahranin migrace, kter bude zvolna
narstat. Vnitrosttn migrace se bude nadle mrn zvyovat.
Obdob s nejvym umlm prstkem bude ve druh dekd mezi lety 2020 2030.
1. Varianta vysok: horn mez se bude pohybovat mezi 450 - 480 migranty ron, na potku obdob bude
absolutn poet ronch migrant 400.
2. Varianta stedn: stabiln rst kladnho salda do roku 2030. V prvn dekd nepeshne poet migrant
hranici 300 osob ron, po zbytek obdob se migran saldo bude dret na rovni mezi 300 330 osobami
ron.
3. Varianta nzk: vychz z pedpokladu nepzniv ekonomick situace a j odpovdajc hodnoty migranho
salda na rovni a 140 osob do roku 2020 a po t mezi 190 170 osobami.
31
5. ZKLADN VSLEDKY POPULANHO VVOJE

Pedpokldan populan vvoj msta Pardubice zahrnuje doten zem jako celek. Vsledn hypotetick vvoj
potu a vkov a pohlavn struktury obyvatelstva reprezentuj cekem ti varianty: nzk, stedn a vysok. Stedn
variantu je pak mon pokldat za nejpravdpodobnj trajektorii vvoje. Vysok a nzk varianta pak vymezuj
realistick rmce budoucho vvoje s ohledem na neuritost vsledk danch stedn variantou. Tyto rmce by
nemly bt dalm vvojem v pslunm obdob pekroeny, respektive jejich pekroen je jen mlo pravdpodobn.
Stedn varianta vznikla aplikac parametr projeknho modelu, kter odpovdaj stednm variantm oekvanho
vvoje vech t sloek demografick reprodukce (plodnosti, mrtnosti, migrace), na vchoz pohlavn vkovou
strukturu obyvatelstva msta Pardubic17.
Vysok a nzk varianta jsou zaloeny na kombinaci odpovdajcch variant dlch prognz a vychzej ze stejn
pohlavn vkov struktury jako varianta stedn. Pro pracovn ely byla spotena jet stedn varianta bez
uvaovanho vlivu migrace.
Pokud nen uvedeno jinak, jsou v nsledujcm textu uvedeny a diskutovny pouze hodnoty stedn varianty.
5.1. Vvoj celkovho potu obyvatel

Hlavnm zvrem pedloen prognzy je zjitn, e poet obyvatel msta Pardubic s nejvt pravdpodobnost
dle ji neporoste (viz tabulka 10). Ani v ppad krajn, vysok varianty se nepot s vznamnmi zmnami v potu
obyvatel. Pokud by k oekvanmu nrstu dolo, byl by tm zanedbateln, nebo by se pohyboval na rovni
jedn a dvou stovek msn. Vrcholem budoucho rstu potu obyvatel bude rok 2023, piem kladn saldo
celkov mny se udr do roku 2032. V posledn ptilet dekd se pak oekv stabilizace salda prstku.
Srovnateln pravdpodobnou je druh krajn varianta relnho vvoje odpovdajc variant nzk. Podle n by mohlo
dojt k jednoznanmu plynulmu poklesu celkovho potu obyvatel s inflexnm bodem v roce 2020, po jeho
dosaen bude dochzet k akceleraci intenzity poklesu. Jeho hodnota bude odpovdat ronmu poklesu tm o 500
obyvatel ron.
Podle vsledk odpovdajcch stedn variant lze pedpokldat, e se poet obyvatel tm v celm uvaovanm
obdob nebude zvyovat. Pouze v nsledujcch dvou letech se projev kladn saldo prstku, bude vak tm
zanedbateln - v dech nkolika destek. Po zbytek obdob se pak se projev zporn saldo. V roce 2020 se bude
poet obyvatel sniovat pouze mrnm tempem, cca o 100 a 150 osob ron. Nsledn vak bude tento pokles
vykazovat mrn rostouc dynamiku, kter se silnji projev po roce 2028. Mezi lety 2028 a 2040 tak dojde
k populan ztrt o 4 336 osob, konen hodnota v roce 2040 bude 83 741 osob.
17
V rmci hypotetickho vvoje bylo po cel obdob kalkulovno s vchozm rozloenm nadje doit poplatnm pro rok 2011.
32
Graf 22: Oekvan vvoj celkovho potu obyvatel msta Pardubic, 2012 - 2040
94 000
48 000
46 429
46 000
45 294
90 554
90 000
86 000
44 000
42 457
nzk
40 000
eny
78 000
39 962
vysok
74 000
pirozen mna
73 638
pirozen a uml mna
70 000
2011
2013
2015
2017
2019
2021
2023
2025
2027
2029
2031
2033
2035
2037
2039
38 000
2011
2013
2015
2017
2019
2021
2023
2025
2027
2029
2031
2033
2035
2037
2039
42 000
83 741
82 000
Ve smyslu naplnn scn stojcch za nzkou variantou by v horizontu ptch ticeti let tj. v roce 2040 ilo
v Pardubicch pouze 78 tis. osob. Naproti tomu v ppad vysok varianty bych jich zde mohlo t zhruba 89 tis.
Rozdl mezi obma krajnmi variantami na samm konci asovho dosahu uvaovanho obdob in 11. tis osob, co
je vce ne desetina vchozho celkovho potu obyvatel. Tato skutenost tak dokld mru neuritosti
prognostickho odhadu vvoje celkovho potu obyvatel msta za souasnch podmnek. Ta je vyvolna pedevm
velmi vznamnou rol migrace v celkov populan reprodukci obyvatelstva Pardubic, jej prognza je velmi obtn.
Kladn saldo celkovho potu obyvatel dle stedn varianty zajist migran prstek, kter pokryje ztrtu pirozenou
mnou, pouze do roku 2014. Dvodem je oekvan bilance pirozen mny, kter by se dostala do zpornch
hodnot v dsledku mrnho nrstu potu zemelch a vraznho poklesu potu narozench.
Ke zmnnmu jevu bude dochzet ve vazb na pomrn dynamick pokles potu potencilnch matek, zejmna ve
vku nejvy intenzity plodnosti, a to i pes oekvan rst celkov hrnn plodnosti. Postupn pokles potu
potencilnch matek bude dsledkem nasouvn poetn slabch generac en narozench v poslednch dvaceti
letech do reproduknho vku. To povede k vraznmu poklesu potu narozench a nsledn k hlubokmu deficity
celkov reprodukce i bez poklesu celkov rovn plodnosti.
Dal faktor, kter ovlivn budouc vvoj je poet zemelch, kter by ml v nsledujcch letech narstat.
Rozhodujcm faktorem rstu potu zemelch budou vy poty osob narozench po druh svtov vlce a
postupn nasouvn jejich generac do seniorskho vku, u kterho je vyho riziko ohroen mrt.
Oekvan migran zisky nahrad populan ztrtu v obdob hospodskho tlumu a koresponduj tak
s pedpokldanm oivenm ekonomickch aktivit a odpovdajcm zvenm migranho zjmu o msto Pardubice.
Mla by tomu napomoci tak snadnj dostupnost bydlen ve mst.
Tabulka 10: Pedpokldan vvoj potu obyvatel z hlediska pohlavn struktury v obdob 2012 - 2040
nzk
stedn
vysok
eny
mui
eny
mui
eny
mui
2012
46 353
44 077
46 428
44 161
46 504
44 247
2013
46 262
44 010
46 413
44 180
46 567
44 353
2014
46 156
43 926
46 383
44 182
46 616
44 443
2015
46 032
43 826
46 338
44 169
46 649
44 519
33
nzk
stedn
vysok
eny
mui
eny
mui
eny
mui
2016
45 910
43 729
46 297
44 164
46 698
44 613
2017
45 770
43 617
46 240
44 143
46 731
44 693
2018
45 611
43 488
46 165
44 107
46 747
44 758
2019
45 435
43 343
46 073
44 057
46 747
44 808
2020
45 242
43 183
45 965
43 990
46 730
44 843
2021
45 037
43 013
45 877
43 948
46 742
44 909
2022
44 817
42 829
45 772
43 890
46 736
44 959
2023
44 583
42 631
45 652
43 816
46 714
44 992
2024
44 335
42 420
45 516
43 725
46 676
45 008
2025
44 095
42 217
45 363
43 617
46 621
45 006
2026
43 845
42 004
45 203
43 501
46 559
44 996
2027
43 582
41 776
45 031
43 372
46 484
44 972
2028
43 307
41 537
44 847
43 230
46 397
44 934
2029
43 024
41 287
44 654
43 077
46 301
44 885
2030
42 733
41 029
44 453
42 916
46 196
44 826
2031
42 420
40 747
44 243
42 743
46 085
44 759
2032
42 101
40 460
44 027
42 565
45 968
44 686
2033
41 781
40 171
43 810
42 385
45 850
44 611
2034
41 462
39 883
43 593
42 205
45 732
44 537
2035
41 146
39 600
43 379
42 029
45 618
44 466
2036
40 834
39 320
43 174
41 861
45 520
44 411
2037
40 532
39 050
42 978
41 703
45 433
44 366
2038
40 241
38 791
42 794
41 555
45 358
44 331
2039
39 962
38 542
42 620
41 416
45 294
44 307
2040
39 694
38 301
42 457
41 285
45 243
44 291
Zdroj: vlastn zpracovn DHV CR
34
5.2. Vkov struktura obyvatel

Vyjma prognzovn samotnho potu obyvatel je pro komplexnost budoucho obrazu o populanm vvoji velmi
dleitou soust odhad vvoje vkov struktury obyvatelstva. Z nho je patrn, e demografick strnut
pardubick populace bude i nadle pokraovat a jeho intenzita se bude zvyovat. K tomu je mon usuzovat, e
demografick strnut s sebou pinese mnohem vce problm ne samotn bytek obyvatelstva. Vedle
oekvanho rozsahu migranho pohybu, nikoliv jen migranho salda, a vkov struktury migrant k tomu pispje
ji zmnn vchoz vkov struktura, kter je typick vymi poty osob starch vkovch kategori, ne je tomu
nap. v esk republice.
Aktuln demografick struktura obyvatel je charakteristick velmi vraznm zastoupenm narozench z obdob
vysok a vy porodnosti v 2. polovin 70. a 1. polovin 80. let. Tato maxima odpovdaj potu aktulnho vzestupu
potu dt, kter zapoal po roce 2005 a kter je v uritm kontrastu s velmi mlo poetnmi generacemi dt
narozench mezi lety 1995 a 2005.
Dopady tchto nepravidelnost, je vznikly v minulm obdob, by mly bt vlivem dalho vvoje postupn
zmrovny. To v budoucnosti povede k vyrovnanjm, avak velmi nzkm potm narozench, co dokldaj i
nsledujc grafy vkovch pyramid.
Pedpokldan rozsah a vkov struktura migrace, stejn jako oekvan reprodukce migrant zapracovan do
prognz, pak pravdpodobn povedou pouze k modifikaci souasnch nepravidelnost s tm, e propad potu
narozench ve druh polovin devadestch let a na potku novho tiscilet se v horizontu roku 2040 poda
vyrovnat pouze z sti.
Z dvodu oekvanho nrstu potu senior a zejmna pak prv nejstarch vkovch kategori, budeme svdky
intenzivnho procesu strnut. Soubn budou pitom probhat oba druhy strnut populace bude strnout jak
absolutn, tak relativn. Absolutn strnut (vzestup potu starch osob) podpo pedevm pokles intenzity
mrtnosti ve vym vku a projev se roziovnm vrcholu vkov pyramidy. Relativn strnut (vzestup podlu
starch lid v populaci) pak bude vsledkem poklesu potu dt a mladch osob a lze jej pozorovat postupnm
zuovnm zkladny vkov pyramidy. Vznamn zastrne tak sloka produktivnho vku.
Vkov pyramida na konci prognzovanho obdob, tedy v roce 2040 je vsledkem nasouvn populan silnch
ronk z let 1975 1985 do dchodovho vku, co v kombinaci s dalm rstem nadje doit a poklesem potu
narozench pinese nov otzky a problmy, s jejich eenm zatm nae spolenost nem dn zkuenosti.
Generan vmnu zachycuj nsledujc soubor graf v podob vkovch pyramid.
35
Graf 23: Oekvan vkov struktura obyvatel msta Pardubic v asovm srovnn
36
5.3. Promny vybranch vkovch kategori obyvatel

Hlavn trendy vvoje
Budouc vvoj se odvj od vchoz vkov struktury obyvatelstva, co plat pro Pardubice o to intenzivnji, nebo
jejich demografick vvoj je ovlivuj ji v minulosti zaloen nepravidelnosti. Z hlediska odhadu budoucho vvoje
vkov struktury je nejzvanjm faktem pokles dtsk a produktivn sloky v konfrontaci s nrstem podlu osob
starch 60 let.
Poetn velikost dtsk sloky bude determinovna zejmna porodnost, potem potencilnch matek a jejich
rozloenm podle vku. Podstatn vliv na celkov vvoj v tto kategorii me mt tak migrace, pokud jej dostediv
proudy budou natolik siln a dostaten selektivn zejmna z hlediska rodinnho stavu a potu dt migrant, kte se
sthuj spolu se svmi rodii dosavadn vvoj tomu sice napovd, avak vzhledem k zahraninm trendm se
oekv spe sniovn podlu tto vkov skupiny migrant.
V ppad porovnn variant se podlov zastoupen jednotlivch skupin, tedy i dtsk sloky, pli neli. Zrove
v dn variant nedojde k obnoven optimln vkov struktury. Ve vysok variant bude pedproduktivn sloka
tvoit 13,4 %, ve vysok to pak bude o 1,6 % mn 11,8 %.
Omezenm pro vvoj poetnho stavu a prmrnho st v produktivnm vku je zejmna vrazn vlna na vkov
struktue vznikl v 70. a 80. letech 20. stolet a jej posun do vyho vku. Spolu s n budou o uvedench
charakteristikch v ptch deseti letech rozhodovat pechody populanch povlench ronk pes hranici
dchodovho vku a zrove nzk mra kompenzace jejch vstupu z kategorie osob v produktivnm vku
na druh stran vkov struktury, tedy generacemi souasnch dt.
Pro podl osob v produktivnm vku bude proto rozhodujc migrace, kter bude hlavnm modifikujcm prvkem
budoucho vvoje. Lze oekvat zvyovn poetn nejvych vkovch kategori nositel migrace do vyho vku,
co se nyn projevuje ve vysplch ekonomikch Evropy.
Poet osob v poproduktivnm naopak migrace pli neovlivn, dvodem je nzk podl migrant ve vku nad 65 let
v souasnosti, tedy jejich nzk migran mobilita. Poet senior tak bude poplatn pedevm poetn velikosti
jednotlivch generac do tohoto vku se nasouvajcch populanch kategori a du budoucho vymrn.
Poproduktivn sloka tedy bude jedin st pardubick populace, kter bude populan ziskov. Bude tak
pokraovat ji zapoat proces demografickho strnut, kter bude nabrat na stle vt intenzit.
Specifika budoucho vvoje

Zajmav a nejednoznan vvoj potu a podlu osob bude v rmci zkladnch vkovch kategori obyvatel. Poet i
podl obyvatel msta Pardubic v pedproduktivnm vku (0-14 let) v nejblich letech doasn vzroste. Nrst
pedproduktivn sloky populace v nejblim prognzovanm obdob je dsledkem zven porodnosti populan
silnch ronk, je zapoala po roce 2005 a tak realizac odklad rodiovstv do pozdjho vku matky. Populace
do 15 let pak bude po zbytek uvaovanho obdob klesat, jeliko se zde projev populan pokles z 90. let. Dtsk
sloka Pardubic by mla do roku 2020 vzrst z vchozch piblin 12,14 tis. dt na 13,83 tis. dt, co pedstavuje
nrst zhruba o 14 % pi souasnm poklesu potu obyvatel o 0,67 %. Do roku 2040 by ml vak poet dt
poklesnout a k 10,5 tiscm, tedy zhruba na 86 % pvodnho potu z roku 2011. Souasn nzk zastoupen dt
v pardubick populaci vyjden podlem zhruba 13,4 % by se tak mlo do roku 2020 zvit o 2,2 % a do roku 2040
znovu poklesnou a na 12,6 %. Oekvan trendy pak znzoruje graf ne.
37
Graf 24: Oekvan struktura podle zkladnch vkovch skupin obyvatel msta Pardubic v asovm srovnn
pedproduktiv n
produktiv n
pedproduktiv n
poproduktiv n
50
40
Podl (v %)
Poet obyvatel (v tis.)
60
30
20
10
0
2011
2015
2020
2025
2030
2035
2040
produktiv n
poproduktiv n
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
2011
2015
2020
2025
2030
2035
2040
Poet osob v produktivnm vku (15-59 let) bude nejvy pravdpodobn na potku prognzovanho obdob, kdy
inili 54,46 tis. v roce 2011. Po nslednm poklesu bude mon zaznamenat sekundrn vrchol v roce 2025, kdy
bude celkov poet produktivn sloky init 51,05. Nejni hodnota by pak mla bt v horizontu sledovanho obdob,
kdy by v Pardubicch mlo bt jen zhruba 45,8 tisc osob, to znamen pokles o 8,66 tisc osob. Naproti tomu
v relativnm vyjden bude pomyslnm vrcholem (vyjma vchozho roku) rok 2035, kdy produktivn sloka bude tvoit
a 59,5 % celkov populace. Tato hodnota vak v dal ptilet dekd intenzivn poklesne a to a na hodnotu
54,7 %, co lze pokldat za relativn minimum danho obdob.
Odlin prbh bude pravdpodobn vykazovat poproduktivn skupina obyvatel (60 a vce let), kter poroste tm
v celm prognzovanm obdob. Nejprve dojde k rstu absolutn i relativn velikosti tto sloky, aby mezi lety 2020 a
2035 ob hodnoty mrn poklesly a nsledn, s pechodem baby boomu 70. let pes hranici dchodovho vku
pomrn prudce vzrostly. V zvru prvn dekdy sledovanho obdob tak dojde k naven o 1,3 tisce, tedy o 5,5 %
oproti roku 2011. Navazujc pokles bude smovat k hodnot 22,94 tisc osob v roce 2025. Na konci obdob, v roce
2040 bude jejich celkov poet init 27,39 tisc, tedy 32,71 % celkovho potu obyvatel Pardubic. Bhem ticeti let
tak dojde k naven potu osob seniorskho vku o 6,3 %, piem tento trend demografickho strnut bude i
nsledn pokraovat.
Vrazn zmny ve vkovm sloen se pak promtnou do hodnot dalch ukazatel, charakterizujcch vkovou
strukturu obyvatelstva (viz graf 25).
Index st se do roku 2040 zv na hodnotu 256 %, co znamen, e poet obyvatel starch 60 let bude vce ne
2,5 krt pevyovat poet dt do 15 let.
Rostouc poty obyvatel ve vym vku budou znamenat siln ekonomick zaten obyvatelstva v produktivnm
vku. Index zvislosti vyjadujc podl star zvisl ku nezvisl sloce populace pi pvodnm vymezen vku
ekonomick produktivity (15 59) v prvnch 5 a 7 letech dynamicky poroste. Po t bude dov 15 let jeho vvoj
stagnovat, aby v poslednch zhruba 7 8 letech vzrostl o 11 %, na hodnotu mrn vy ne 60 osob zvislch
z titulu vyho vku na 100 osob ekonomicky potenciln nezvislch. Jestlie tedy na prahu uvaovanho obdob
na jednu osobu v produktivnm vku pipadalo asi 2,3 osoby ve vku produktivnm, v horizontu obdob, tedy v roce
2040, to bude pravdpodobn jedna star osoba na 1,7 obyvatele Pardubic ve vku 15 59 let (graf 25).
38
Graf 25: Index st a index zvislosti obyvatelstva msta Pardubic v asovm srovnn
300
70
index st
250
50
Index (v %)
200
150
100
40
30
2039
2037
2033
2035
2031
2027
2029
2025
2021
2023
2019
2015
2017
2013
2037
2039
0
2031
2033
2035
0
2023
2025
2027
2029
10
2015
2017
2019
2021
50
2011
20
2011
2013
Index (v %)
index zv islosti
60
Promny vkov a pohlavn struktury populace dt a senior

Srovnn oekvanch budoucch vkovch struktur se strukturou vchoz naznaila, e zmny podlu dtsk i
poproduktivn sloky populace v sob skrvaj nkter dl nepravidelnosti. Tyto vnitn specifika jsou
v rozhodovacm procesu vrazn dleitj ne zmny v poetn velikosti iroce pojatch vkovch kategori.
Dtsk sloka populace
V ppad dtsk sloky je detailnj analza budoucho vvoje vznamn pro rozhodovn o kapacit pedkolnch
a kolnch zazen. Pro statutrn msto Pardubice je dleit, e tm po cel obdob bude poet pedkolnch dt,
tedy ve skupin 3 a 5, pozvolna klesat a to a na 68 % vchoz hodnoty. Tento jev je nsledkem probhajcho
ukonovn intenzivnj porodnosti a dosaen svho maxima v dsledku vyho potu potencilnch matek
narozench v 70. a 80 letech minulho stolet. V posledn dekd vak nastane stabilizace a v samm zvru
uvaovanho obdob dojde k optovnmu, i kdy velmi mrnmu, rstu tto skupiny na 73 % pvodnho potu.
V absolutnm vyjden to znamen dlouhodob pokles z pvodnch 2,9 tisc na piblin 1,9 tisce nsledn vzestup
v posledn dekd na 2,1 tis. dt tto vkov kategorie.
Poet dt ve skupin 6 10 let, kter v rozhodujc me vymezuje velikost kontingentu dt na prvnm stupni
zkladnch kol, poroste do roku 2017 a zv se pravdpodobn tm o polovinu vchozho stavu. Vvoj jejich
potu v nejblich letech tak bude zcela korespondovat s vym rstem potu dt v pedkolnm vku. Po dosaen
svho maxima pak zane zhy strm klesat, kolem roku 2035 poklesne zhruba na souasnou rove a do konce
obdob se dostane asi na 6 procentnch bod pod vchoz hladinu. Oekvan vrazn vzestup potu dt na prvnm
stupni kol v relativnm vyjden bude init a 44 %pvodnho potu, v absolutnm vyjden je to naven o 1,5 tis.
dt v tto vkov skupin.
V ppad druhho stupn zkladnch kol bude opt maximum jejich potu posunuto ve vazb na vvoj mlad
vkov skupiny dt, tedy piblin do druh dekdy sledovanho obdob. Nejvt poptvka po zkladnm vzdln
se tak podle pedpoklad projev v letech 2017 a 2026, kdy by ve vku povinn koln dochzky mlo bt 8,8 tis.
pardubickch dt, co je o vce ne tetinu vce ne ve vchozm roce uvaovanho obdob. V zvru vak bude
poptvka naopak zhruba o 4 % ni ne v roce 2011.
39
Graf 26: Oekvan vvoj potu dt a mldee podle vybranch vkovch skupin v Pardubicch
2039
2037
2035
2033
2031
2011
2039
2037
2035
2033
2031
2029
2027
2025
2023
2021
2019
2017
2015
2013
2011
2029
2027
6-10
19-23
2025
3-5
15-18
2023
0-2
11-14
2021
index vvoje v %
v tis.
180
170
160
150
140
130
120
110
100
90
80
70
60
2019
6-10
19-23
2017
3-5
15-18
2015
0-2
11-14
2013
Poproduktivn sloka populace

Pro een budoucch poteb, vyplvajcch z procesu strnut, je teba znt zejmna vnitn strukturu senior, nebo
existuj vrazn rozdly mezi mladmi a starmi vkovmi skupinami senior na stran jedn a mezi potebami
starch mu a en na stran druh. Z hlediska celho procesu demografickho strnut bude klov zvyovn
zastoupen nejvych vkovch skupin v populaci, nebo prv u tchto osob je teba v dsledku horho
zdravotnho stavu potat s vy potebnost zdravotn a sociln pe.
V prbhu ptch ticeti let se zv poet senior, tedy osob nad 65 let, v absolutnm vyjden zhruba
na 20,2 tisce osob. V rmci tto kategorie pak nejdynamitji poroste poet nejstarch oban, osob ve vku 85 a
vce let. Tch bude na konci uvaovanho obdob o 50 % vce, co dokld i nsledujc graf. Nutno zmnit, e ve
srovnn s republikovou projekc populanho vvoje, bude nrst jednotlivch dlch kategori senior mrnj, co
je dno vrazn star vchoz demografickou strukturou.
Graf 27: Oekvan vvoj potu senior podle vybranch vkovch skupin v Pardubicch
150
14
65-74
75-84
65-74
85+
12
85+
2039
2037
2035
2033
2031
2029
2027
2025
2023
2021
2039
2037
2035
2033
2031
2029
2027
2025
2023
2021
2019
2017
90
2015
0
2013
100
2011
2019
110
2017
120
2015
130
2013
2011
index vvoje v %
10
v tis.
75-84
140
40
5.4. Zvr
Vvoj pardubick populace v dalch letech bude ovlivnn demografickm chovnm minulch generac. V kontextu
esk republiky pedstavuje msto Pardubice vcemn specifick celek, co je dno zejmna vchozmi
demografickmi podmnkami, jako je dosaen rove, struktura a dosavadn vvojov trendy vtiny ukazatel
populan reprodukce. Zsadn odlinost se pak zejmna tk migrace, kter vak sta k tomu, aby se oekvan
vvoj odvjel ponkud jinm smrem.
Zsadnm bodem je, e populan vvoj Pardubic v ptch tech dekdch bude po doasnm mrnm rstu ve
znamen jednoznanho poklesu celkovho potu obyvatel. Ani relativn optimistick ziskov migrace toti nebude
stait vyrovnvat narstajc deficit pirozen mny. Ten vznikne i pes i pedpokldanou zvyujc se hrnnou
plodnost. Dvod deficitu pirozen mny tak spov v existujcch nepravidelnostech vkov struktury, kdy se budou
do vych vkovch kategori nasouvat spe poetnj generace. Na zatku obdob to budou ty, kter odpovdaj
obdob vysok porodnosti povlench let a pozdji, a spe ke konci uvaovanho obdob to budou poetn vy
generace narozench v 70. letech. 20. stolet.
Vcemn obdobn situace bude zaznamenna v ppad porodnosti. Dvodem je dramaticky se sniujc poet
potencilnch matek, m vrazn poklesne poet narozench. rove porodnosti se tak s nejvt
pravdpodobnost dokonce dostane na rove ni ne pi propadu na pelomu minulho a novho tiscilet.
Vyjma uvedenho celkovho potu obyvatel se bude t zsadnm zpsobem mnit vkov struktura. Vlivem
nepravidelnost vchoz struktury a oekvanho reimu reprodukce, bude populace msta Pardubic strnout. Dojde
k tomu pi obdobnm nrstu poproduktivn sloky a odpovdajcm poklesu pedproduktivn sloky populace. Zmny
vnitn struktury dt a mldee ve vku ppravy na zamstnn ve mst Pardubice budou zmnami na celosttn
rovni pln srovnateln s oekvanmi tendencemi v esk republice. U senior msta Pardubice se jejich vnitn
vkov struktura bude mnit mn vrazn, nebo jej poten forma je vznamn star ne vchoz struktura
senior na celosttn rovni.
Pi prci s vsledky tto demografick studie je, stejn jako u obdobnch projekc, mt neustle na pamti, e
pedpokldan zvry jsou specifickm druhem kvalifikovanch odhad. Jako takov maj pravdpodobnostn
charakter a jsou tedy zateny vt i men mrou neuritosti. Pro ulehen interpretace vsled hlavn, tedy stedn
varianty, je poteba zohlednit i krajn varianty. Nezbytn je tak zohlednit skutenost, e se vzdalujcm asovm
horizontem spolehlivost vsledk kles.
Hlavn zvry
v rmci budoucho vvoje se pedpokld zven rovn plodnosti a migran atraktivita
stejnm zvrem pedloen prognzy je zjitn, e poet obyvatel msta Pardubic s nejvt
pravdpodobnost vznamn neporoste
specifika variant:
- dle vysok varianty se pedpokld velmi pozvoln nrst a do roku 2032, kdy se oekv
stabilizace na souasn hodnot, tedy 90 91 tis. obyvatel
- dle nzk varianty se pot s poklesem tm o 500 obyvatel ron, pokles na hodnotu 78 tis.
obyv., co je o 12,5 tisce mn ne dnes
- dle stedn varianty je pedpokldno, e poet obyvatel se v roce 2040 pekro hranici 85 tis.
pesn 83 740 obyvatel, to je pokles cca o 7 tis. osob.
hlavn roli na vvoji bude mt migrace, kter je ale velmi nestabiln a zcela zvis na vnjch vlivech jako je
hospodsk a politick vvoj, celkov atraktivita sdla a zejmna pleitost pro bydlen
v ppad zohlednn pouze pirozen mny by dolo k poklesu a na 74 tisc, tedy pirozenmu vymrn
41
obyvatelstvo Pardubic vrazn zestrne, cel jedna tetina osob (33 %) bude starch 60 let, nejvce poroste
skupina osob starch 85 let, kter je nejvce zvisl na pomoci druhch
dnes pipad na 1 seniora 2,3 osoby v produktivnm vku, v roce 2040 to bude pouze 1,7 osob
pomysln nky mezi pedproduktivn a poproduktivn skupinou se budou stle vce rozevrat, a to
ve prospch starch generac
v rmci studie byly sledovny i podkategorie iroce pojat vkov skupiny dt, co je dleit pro msto
Pardubice v rozhodovacm procesu ohledn kapacit zkladnch a mateskch kol:
-
u pedkolnch dt ve vku 3-5 let bude jejich poet pozvolna klesat - a to a na 68 % pvodn
hodnoty, zhruba na 2 tisce (nyn je zde 2,9 tis. pedkolk)
poet dt ve skupin 6 10 let, kter v rozhodujc me vymezuje velikost kontingentu dt na
prvnm stupni zkladnch kol, poroste do roku 2017 a zv se pravdpodobn tm o polovinu
vchozho stavu
maximum potu dt na druhm stupni pak bude nejvce projevovat v druh dekd
prognzovanho obdob
nejvt poptvka po zkladnm vzdln se podle pedpoklad projev v letech 2017 a 2026, kdy
by ve vku povinn koln dochzky mlo bt 8,8 tis. pardubickch dt, to je o vce ne tetinu vce
ne ve vchozm roce
42
6. ZDROJE
Publikace
Kuera T., Burcin B.: Populan vvoj stotiscovch msta esk republiky, Praha: Geographia Moravica
2009
Kuera T., ermk Z., Burcin B.: Demografick prognza vvoje potu a vkov struktury obyvatelstva
msta Plzn v obdob 2010 2040 Populan vvoj stotiscovch msta esk republiky, Praha 2011
Pavlk Z., Rychtakov J., ubrtov A.: Zklady demografie; Academia Praha 1986; 1. vyd.; 736 str.
Rkov J., krabal J.: Historick lexikon esk republiky 1869 2005, I. a II. dl, Praha: S, 2006; ISBN
80-250-1311-1 / ISBN 80-250-1311-3
Internetov zdroje
esk statistick ad:
-
Projekce obyvatelstva esk republiky do roku 2065

Projekce obyvatelstva Pardubickho kraje do roku 2065
Stn lid dom a byt 2011
Statistick roenky Pardubickho kraje
Veejn databze CS (vdb.czso.cz)
43

Demograficka Projekce Final 2013-04-16

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Demograficka Projekce Final 2013-04-16

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

DHV CR, spol. s r.o. | bezen 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r. o.

Ing.arch. Veronika indlerov

Ing.arch. Veronika indlerov

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

Poet obyvatel Pardubice.......................................................................................................... 9

2. Vkov a pohlavn struktura obyvatel pardubic ................................... 19

Vkov struktura ..................................................................................................................... 19

3. Pardubice ve srovnn s ostatnmi stotiscovmi msty esk republiky

Poet obyvatel ......................................................................................................................... 25

4. Hypotzy budoucho populanho vvoje ............................................. 31

5. Zkladn vsledky populanho vvoje ................................................. 32

Vvoj celkovho potu obyvatel .............................................................................................. 32

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

1. ZKLADN DEMOGRAFICK UKAZATELE

Graf 1: Vvojov index potu obyvatel msta Pardubice a R v %

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

Zdroj: S, Vvoj zkladnch demografickch ukazatel ve vybranch mstech (1919-2005)

Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Pardubicch po roce 1989

Zemel Potraty Pirozen prstek

Zdroj: S, Vvoj zkladnch demografickch ukazatel ve vybranch mstech (1919-2005)

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

1.2. Porodnost a plodnost

V roce 1994 se iv narodilo jen 855 dt.

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

Graf 3: hrnn plodnost v zemnm a asovm srovnn

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

Graf 5: Podl vkovch skupin na hrnn plodnosti

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

Lep nadji doit mli mui v okresech Brno-msto a Teb.

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

1.5. Satenost a rozvodovost

1.6. Migrace a celkov poet obyvatel

V R inil tento podl v roce 2004 47,15 % en ve vku 15-49 let.

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

* k 1.1.2012 Zdroj: Magistrt meta Pardubice

Z nsledujcch graf migranch trend vyplvaj nsledujc skutenosti:

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

Graf 8: Migran saldo v Padubicch v asovm srovnn (absol.)

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r.o., 2013

DEMOGRAFIE MSTA PARDUBICE