Dina Krestovsk

JVES, I. ronk NMgr

LS 2013/2014

Jan Mukaovsk jako estetik

Tato prce pojednv o osobnosti Jana Mukaovskho a jeho estetickch teorich.
V prvn ad si pedstavme estetiku obecn, nsledn se zamme na samotnho Jana
Mukaovskho a jeho osobn i profesn ivot. Posledn st se vnuje rozboru teori
pedloench v dle Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty.
Slovo estetika pochz z eckho slova aisthtika, co znamen smyslov vnman,
piem se jedn o nauku o krsnu (estetinu). Pedmt zkoumn estetiky je zsti shodn
s pedmtem obecn teorie umn, zabvajc se umnm ze vech aspekt (vetn
estetickho). Od obecn estetiky a obecn teorie umn se odliuj speciln estetiky, kter se
zabvaj jednotlivmi dlmi oblastmi estetina (nap. estetika techniky, sportu, krajiny), a
teorie jednotlivch druh umn (nap. teorie literatury co je pedmtem bdn Jana
Mukaovskho teorie architektury i hudby).1
Jan Mukaovsk se narodil roku 1891 v Psku a zemel v roce 1975 v Praze.
Absolvoval studium lingvistiky a estetiky na FF UK a v roce 1915 zskal titul PhDr. V prvn
polovin 20. let vstoupil do vdeckho ivota a v roce 1926 se stal lenem Praskho
lingvistickho krouku. Svmi teoretickmi koncepcemi ovlivnil i psoben esk literrn a
umleck avatgardy (esk poetismus a surrealismus, funkn architektura). V roce 1929 se
habilitoval studi Mchv Mj pro obor estetika na FF UK. V roce 1938 byl jmenovn
mimodnm, od r. 1948 dnm profesorem UK, jejm rektorem byl v letech 194853. Od
roku 1952 do roku 1962 vedl stav pro eskou literaturu SAV a ve stejn dob (195362)
redigoval asopis esk literatura. Byl hlavnm redaktorem akademickch Djin esk
literatury IIII, 195961).

1 Vlan, .: Slovnk literrn teorie, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel,

Praha 1977, str. 99.

Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014

Mukaovsk navazoval na tradici eskho estetickho mylen (O. Hostinsk, O. Zich), kter
v mnohm vychzela z formln estetiky J. F. Herbarta2. Inspiroval se i podnty F. X. aldy3,
kter si ve svch esejch vmal vzjemnho propojen jednotlivch sloek umleckch dl.
V prvnch studich usiloval proto na podklad rozboru dl vznamnch autor esk
literatury 19. stolet (K. H. Mcha, B. Nmcov, V. Hlek) o postien tch formlnch
prostedk umleckho dla, kter umouj jeho estetick psoben.
Pi estetickm rozboru dl, k nim pistupoval s mylenkou, e dlo nen obrazem svho
tvrce a okol, nbr nco, jeho podstatou je esteticky psobit na tene i autora.
Umleck dlo bylo tedy dle Mukaovskho vc, piem v tomto pojet dlal zsadn
rozdl mezi artefaktem, jakoto nemnnm hmotnm nositelem dla a estetickm objektem,
kter vznik za pomoc tenovy imaginace pi ten danho dla. V tomto se inspiroval
modernm umnm, ve kterm se umleck dlo stalo podntem k rozvinut recipientovy
imaginace a vzniku novch spojitost, je se promtaj do vchozho textu. Pro Mukaovskho
bylo umleck dlo souborem znak a vznam, bylo socilnm faktem.
Od 2. poloviny 30. let se zaobral otzkami estetick funkce, normy a hodnoty a
vztahem umn k individuu. Ve svm stednm estetickm spise Estetick funkce, norma a
hodnota jako sociln fakty vymezil Mukaovsk zkladn prvky estetina, o kterm tak
uinil zjitn, e tyto jeho prvky, tedy prv funkce, norma a hodnota, mohou existovat jen
jako sociln fakty. Prv rozbor tohoto dla je stednm tmatem tto prce.
Ve svm spisu vnoval Mukaovsk pozornost dialektice vztahu sociln a kulturn
dimenze estetickho objektu. Estetick funkce, norma a hodnota jsou ti prvky estetina,
kter maj pro eskou strukturln estetiku zsadn vznam.
Estetick funkce
2 Johann Friedrich Herbart (17761841) byl nmeck filozof, psycholog a
vznamn pedagog 19. stolet. Pokusil se vybudovat systm pedagogiky jako
vdy zaloen na filozofii. Psychologii pokldal za zklad pedagogiky. Snail se
nalzt zkladn element psychick innosti. Za nj pokldal pedstavu. Vechny
dal psychick funkce podle nj vychzej z pedstav.
3 Frantiek Xaver alda (18671937) byl esk literrn kritik, novin a
spisovatel. Jeho dlo vyznauje kritick reakce na pozitivismus. Je povaovn za
zakladatele esk modern kritiky. Byl pravdpodobn nejvraznjm,
nejoriginlnjm a nejlepm eskm kritikem v mezivlenm obdob.

Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014

Estetick funkce je dle Mukaovskho sla, kter se projevuje snahou upoutat

pozornost na pedmt, ve kterm se nachz. Touto pozornost ho pak tak vytrhuje ze
vednosti a zintenzivuje nae vnmn danho pedmtu. Estetick funkce se pitom netk
jen umn, ale i jakhokoli pedmtu i dn, kter mohou bt nositeli estetick funkce. Tzv.
estetickmi fakty tedy mohou bt i vci, u nich estetino podle tradinho pojet nen patrn.
Dleit je si uvdomit, e tat vc i tent jev, kter byl v njakm obdob nebo
zemi nositelem estetick funkce, v jin dob i zemi jm bt nemus. Navc je estetick
vnmavost kadho z ns v zsad rozdln je promnliv a je podmnna vkem,
zdravotnm stavem i dokonce momentln nladou. Mukaovsk vychzel z tohoto faktu,
kdy piel s pojetm estetick funkce jakoto socilnho kontextu, na jeho zklad dochz
ke stabilizaci rozloen estetick funkce ve svt pedmt a dj.4 V tomto smyslu je pak
nutn si poloit dleitou otzku, a sice zda-li se esetick funkce projevuje rovnomrn v
celm zvrstven socilnho kontextu nebo pevn jen v nkterch vrstvch a prostedch: to
ve ovem vzhledem k jist dob a jistmu spoleenskmu celku.5
Jak ji bylo zmnno ve, produkt spjat svm vznikem se spolenost vzdlenou nm
asov nebo prostorov nememe posuzovat z naeho hlediska (a u se jedn o objektivn
i subjektivn hledisko), jeliko je nejdve zapoteb zjistit, zda pro pslun sociln kontext
byl takov produkt umleckm dlem. Z toho vyplv dleit fakt a to, e je vdy pechod
mezi umnm a tm, co je mimo n, nenhl, nkdy tm nezjistiteln.6
Je tedy zejm, e rozdly mezi umnm a neumnm i mezi estetinem a neestetinem
jsou velice mlo zeteln a nkdy i v zsad neviditeln, a e je tedy tk zde urit
jakoukoliv hranici. Je vak dleit umt rozliit, kde je estetick funkce dominantn a kde
m naopak druhotn postaven, v prvnm ppad by se mlo jednat o umn a v tom druhm
spe o jaksi estetick jevy. Mimo umn pedstavuje estetick funkce pouze sekundrn
roli.
V umn tedy hraje estetick funkce dominantn roli. To znamen, e je pro umn
charakteristick a pevld v nm. Pro tento stav se pouv pojem bezpznakovost. Pokud
naopak v umn pevld mimoestetick funkce, co se tak me stt, oznaujeme tento stav
4Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha 1936, str.
3

5Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha 1936, str.
3

6 Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha 1936, str.
3

Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014

jako pznakovost zde se vlastn jedn o jaksi poruen stavu normlnho i bn

oekvanho.
Ukzalo se, e umn nen oblast uzaven; neexistuj stroh hranice ani
jednoznan kritria, kter by odliovala umn od toho, co je mimo n.7
Estetick norma
Estetick norma je regultorem estetick funkce, piem estetick funkce je
pedurena k tomu, aby stle mnila rozlohu i smr svho eit, kdeto norma, pravidlo a
mra, zd se samou svou podstatou nepohybliv.8 Mukaovsk je vak pesvden, e tento
fakt nen na kodu, ale naopak rozpor mezi nrokem normy na obecnou zvaznost a jej
faktickou promnlivost me bt skvle vysvtlen a pochopen z hlediska lovka, jen je
soust spolenosti. Pi kadm procesu posuzovn normy je zde ptomna ve vt i men
me jaksi subjektivita, kterou uruje to kter individuum. Dleit je vak zmnit, e tu
pravou skutenou normu uruj teprve cle obecn uznvan (nikoliv subjektivn rozhodovn
individua) tedy tzv. kolektivn vdom; sem nle mimo jin i hodnota estetick, udvajc
mru estetick libosti.9 Krom normy estetick se v dle meme setkat i s nkolika druhy
jinch norem: s normami pochzejcmi z materilu, co se tk pedevm literatury, kde je
materilem jazyk, s normami technickmi a s normami mimoestetickmi, neboli praktickmi,
kter jsou protikladem estetickch norem a jsou mnohem stabilnj.
Estetick normy pesahuj dlo a tvo pozad jeho tvorby a vnmn. Nejsou to njak pesn
dan stanovy, kter by se nesmly poruit. Naopak. Estetick normy pmo vyzvaj k tomu,
aby byly poruovny.Pestoe norma smuje k zvaznosti bezvjimen, neme nikdy doshnout platnosti prodnho zkona jinak by se stala jm a pestala by bt normou.10
S normami souvis estetick hodnocen. To nemus bt vdy kladn. Je pirozen, e to, co se
nm lbilo dve, se nm nemus lbit nyn a opan. Toto je dno neustlou promnou
estetickch norem. Stejn jako kdy normu dodrujeme, tak i kdy ji poruujeme, jsme si
7 Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha 1936, str.
3

8Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha
1936, str. 8.
9 Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha
1936, str. 8.
10 Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha
1936, str. 8.

Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014

vdomi jej existence. Norma tedy nem trvalou platnost, je neustle poruovna, protoe
prv z tohoto poruovn vychz fakt, e na ns dlo psob a lb se nm, je tak
ozvltnno. Promny norem nejsou chaotick, nbr maj svj vnitn d. Std se
obdob dodrovn a poruovn norem.
Umleck vvoj tenduje k tomu normy poruovat. To meme vidt napklad ve
vvoji umleckch smr, kdy nsledn obdob je vtinou formln jin, ne obdob
pedchoz. Je tedy zejm, e se estetick norma asem promuje. Estetick norma nesm
bt chpna jako apriorn pravidlo, kter by s pesnost mcho stroje ukazovalo optimln
podmnky estetick libosti, nbr e je ivou energi, kter pi v rznotvrnosti svch
projev ba prv pomoc tto rznotvrnosti organizuje oblast estetickch jev a udv
smr jejho vvoje.11
Estetick hodnota
Estetick hodnota nen dan nemnc se vlastnost umleckch dl. Tato vlastnost se
li tm kadm okamikem. Promnlivost estetick hodnoty nen tedy pouh druhotn
jev, vyplvajc z nedokonalosti umleckho tvoen nebo vnmn, z lidsk neschopnosti
doshnout idelu, nbr pat k sam podstat estetick hodnoty, je je procesem, nikoli
stavem. Je shodou vc nebo innost s aktuln estetickou normou. Vnmnm nebo
interpretac dla se hodnota potenciln, kterou m kad dlo, mn v hodnotu aktuln.
Stejn jak tomu bylo u estetick funkce a normy a jejich dominantnho postaven vi
ostatnm funkcm a normm v umleckm dle, tak i estetick hodnota zaujm funkci
dominantn a ostatn hodnoty, kter jsou v dle ptomn, se j podizuj. I v tomto ppad je
pro umn typick dominance estetick hodnoty. A i zde je tato nadvlda oznaovna jako
stav bezpznakov.
Jak jsme ji zmnili, je estetick hodnota vsledkem estetickho psoben. V
prbhu tohoto psoben jde o nov uspodn prvk ve struktue dla, ze kterho vznik
celkov smysl umleckho dla. Estetick hodnota je dynamick, dialektick dj pechodu
formy dla v obsah estetickho objektu.12To znamen, e tvar dla, tedy jeho formln
strnka, je zrove nositelem vznamu, tedy hlediska obsahovho.
11Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha
1936, str. 17.
12Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha
1936, str. 18.

Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014

Je rozdl mezi hodnotou a hodnotcm soudem. Hodnota je objektivn a pesahuje lovka,

kter hodnot. Hodnotc soud je oproti tomu subjektivn zleitost, kter zvis na
konkrtnm vnmateli a hodnotiteli. Kadm vnmnm se estetick hodnota mn. Na tuto
zmnu m vliv pedevm spoleensk vvoj a zkoumn tohoto estetickho hodnocen tvo
kapitolu sociologie umn. Pozitivn hodnocen dla neznamen jeho soulad s estetickou
normou. Naopak je velmi ast, e kladn hodnotme prv ta dla, jejich estetick norma se
odchyluje od tradice a dlo na ns psob nap. svou nezvyklost.
Na zvr si vysvtlme, z jakho dvodu Mukaovsk povauje estetickou funkci,
normu a hodnotu za sociln fakty ony toti plat zejmna ve vztahu k lovku, a to
k lovku jako tvoru spoleenskmu. Estetick funkce me bt povaovna za dleitho
initele lidskho jednn: kad lidsk kon j me bt provzen a kad vc se me stt
jejm nositelem.13 Estetick normy jsou se svm rozvrstvenm na star a mlad, ni a
vy, soust spoleenskho vvoje jednou toti vyznauj pislunost jedince k danmu
spoleenskmu prosted, jindy zas signalizuj pesuny v celkov struktue spolenosti.
Estetick hodnota, jak jsme ji zmnili, mus bt objektivn, piem prv tato objektivita je
odvozovna ze vztahu mezi umnm a spolenost14.

Literatura:
Hrabk, Josef: Poetika, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel, Praha 1977.
Mukaovsk, Jan: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha 1936.
Mukaovsk, Jan: Studie z estetiky, Odeon, Praha 1966.
Vlan, tpn: Slovnk literrn teorie, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel, Praha
1977.

13Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha
1936, str. 27.
14 Jan Mukaovsk: Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, Praha
1936, str. 27.