9.

Biologick terapie duevnch poruch

89
a i Metody biologick nefarmakologick terapie
\1ciody biologick nefarmakologick terapie duevnch poruch se pi lb duevnch poruch
. .:;i/ovaly v minulm stolet ve dvou vlnch. V prvn tetin dvactho stolet jako prvn p
ogresivn paralzy malarioterapie vdesk psychiatr Julius Wagner-Jauregg.
y roce 1928 poprv provedl M. Sakel inzulnovou komatzni lbu. O pt let pozdji publikoval
. fialky svch zkuenost s tmto lebnm postupem. Pomoc kvantitativn narstajcch dvek
lano se u pacienta dosahovalo hypoglykemickho komatu. U pacienta se postupn ()l ,u,
va1a ochablost, rozvjely se vegetativn pznaky (ervenn, pocen atd.) a pozvolna nastu-j
al xopor a pot komat. Prvn koma se ponechvalo a 15 minut. Potom se pacient budil inj
eknm
il:iiu'in glukzy. V dalch dnech se dvky inzulnu zvyovaly o 10 a 20 jednotek. Po pti d
h byl pacient v komatu ponechn a jednu hodinu. Pot se pacient budil tzv. japonskou
sms (glukza, 6 kalina glutamov). Nkdy se rozvinulo tzv. protahovan koma, kdy pacient z
al v bez-vcilom i pi fyziologick hladin cukru v krvi. Indikan oblast byly vechny form
chizofrenie mimo katatonn, manick fze MD psychzy, parafrenie a psychzy na bzi chronick
o alkoholismu. I kdy se tato metoda biologick terapie osvdila, v souasnosti se ji nepo
uv, protoe kladla znan nroky na speciln vykoleny zdravotnick personl a tak pro r
% moruilita).
Dal lebnou metodou, kter byla v prvn tetin dvactho stolet zavedena do psychiatrick
la elektrookov lba endogennch depresivnch stav. Prvn kroky udlali Cerletti a Bini \
1935 a v roce 1938 ji uveejnili fakta o innosti tto metody. Na Slovensku ji v roce 193
9 A. Maiulaj tuto metodu pouval pi len tkch depresivnch stav u MD psychzy.
V MUiasn dob se elektrokonvulzivn lba - ECT (star nzev elektrookov lba" se ji
nejinnj biologick lebn metoda pi farmakorezistenci u konkrtnho pacienta, dle v
hofarmakoterapie vzhledem k tomu, e se u pacienta objevuj vrazn vedlej inky ordinovan
sychofarmak.
Uvauje-li psychiatr o ECT jako o lb prvoad oproti psychofarmakoterapii, pak je to mon
nkolika dvod:
a) v ppad, e je nutn zsadn a urychlen zlepen zdravotnho stavu z vnch somatickc
ckopsychiatrickch pin (hrozba metabolickch poruch, suicidlnch tendenc atd.),
b) v ppad, kdy riziko psychofarmakoterapie je vy ne riziko ECT (napklad u gravidnc
c) vdy , kdy se ECT ji v minulosti u konkrtnho lovka osvdila,
d) v ppad, kdy pacient sm preferuje uit ECT.
Indikan oblast ECT jsou tk endogenn a involun depresivn stavy, stavy zmtenosti u k
forem schizofrenie, mnie (dochz k razantnmu zklidnn), schizoafektivn porucha, symptom
tick psychzy, letln katatonie a malign neuroleptick syndrom.
Kontraindikac ECT je zven nitrolebn tlak, mozkov ndor, cerebrln nebo aortln aneury
po krvcen do mozku (porazov stavy, stavy po ischemick cvn mozkov phod), stav po p
arktu myokardu, demyelinizan onemocnn, odchlpen stnice, feochromocytom, anesteziologic
riziko. Dle je nutn velmi zvaovat uplatnn ECT v psychiatrick lb, jestlie se jedn o
se zvanou ischemickou chorobou srden, s vysokm stupnm hypertenze, se zvanm plicnm
a o pacienta s deficitem pseudocholinesterzy.
Pro aplikaci ECT je nutn informovan souhlas pacienta s vjimkou, kdy se jedn o uit ECT
pi letln katatonii a malignm neuroleptickm syndromu, pi stuporznch stavech s odmtn
, pi suicidlnm riziku a pi psychofarmakorezistenci. U nezletilch pacient souhlas podep
isuj rodie nebo zkonn zstupce.
91
Technika pouit ECT spov bu v bitemporln nebo unitemporaln (elektroda je umstnaf na
antn hemisfrou) aplikaci elektrickho vboje na mozkovou tk. V prvnm ppm]^ ;* je efekt
pie rychlej, aleje doprovzen vraznjmi doasnmi poruchami pamti. Aplikuji! ECT je bu
3krt tdn, celkem est vkonu v ppad depres a 8-12 vkonu v ppady Si mnie a schizof
Kad vkon se provd v celkov anestzii a za aplikai sukcinylcholinu, s clem navodit myo
axaci a zamezit tak keovm stavm a nsledn mon 1 luxaci a natren svalovch pon. J
no, nedoucmi vedlejmi inky jsou poruchy pamti, kter ovem ode. j znvaj zhruba do t
sychick obte (zejmna bolesti hlavy) a vegetativn I obte, napklad nevolnost, zvracen
1 V posledn tetin dvactho stolet se v rmci biologickch terapi rozvinula metoda spnk
ivace, tzv. lba intenzvnm svtlem (nejmn 2500 lux) a transkraniln magnetick stimula
deprivace je indikovna u unipolrn deprese s vraznm dennm kolsnm nlad. Indikan o

nm svtlem je seznn depresivn porucha, premenstruln syndromi: a syndrom desynchronizace

cirkadilnch rytm v dsledku leteckho pekonvm nkolika asovch\; psem. Transkraniln
lace je zaloena na opakovan aplikaci magnetickho pole o sle 1.0 a 2.5 T, v rznch oblas
ech mozku, kde indukuje sekundrn elektrick proud. Takto je elektricky stimulovna urit
mozkov struktura bez nutnosti vyvolvn epileptickho paroxysmu. Pi lb unipolrn depre
stji stimulovna lev prefrontln oblast. Prav prefrontln oblast je stimulovna pi lb
stdiu klinickho vzkumu je aplikace ! tto metody pi lb zkostnch poruch, schizofren
insonovy choroby, kde bylo zjitno -! zlepen motoriky.
10. Psychofarmakoterapie duevnch poruch
. t, Kapitole popeme zkladn psychofarmakoterapii duevnch poruch. Pro hlub studium
armak na lidskou psychiku lze vyut nsledujcch literrnch pramen:
vestka J. a kol: Psychofarmaka v klinick praxi. Grada, Praha 1995.
Vina.O-- Klinick psychofarmakoterapie. Remedia (Supplementum), 5, str. 13-28.
Lillmann, H. (et al.): Farmakologie a toxikologie. Grada, Praha 2002.
Raboch, J., Zvolsk,P. (et al): Psychiatrie. Galn, Praha 2001.)
92
93
\0A Psychofarmakoterapie
[Jvaujeme-li v klinick psychologii o inku psychofarmak, mme na mysli pedevm jejich cv
logick inek a o inku ltkovm je nutn mt alespo dobr pehled. V vahch o ltkovm
e z poznn jejich farmakodynamickch vlastnost. V vahch o psychologickm inku se oprm
ost, e lk pedepisuje lka a zle na spoluprci lkae a pacienta a na postoji lkae i
, zda se na innosti farmakoterapie bude spolupodlet i placebo efekt. Pi dobr spoluprci
(komplianci lkae a pacienta, kdy lka je pro pacienta autoritou odbornou i lidskou a
pacient vnitn" lk pijm a oekv, e mu pome, je podl psychologickho inku na ce
ckm inku zhruba tetinov.
Postoj lkae, ale i pacienta k lkm me mt dv podoby. Jedn se bu o lidi, kte nekriti
psychofarmak (J. Vymetal (1998) je oznail jako farmakofiln) nebo se jedn o lidi, kt
e jsou k innosti psychofarmakoterapie velmi skeptit (podle J. Vymetala (1998) farmakof
obn). Farmakofiln lka pedepisuje lky v irokm spektru a ordinuje vysok dvky tchto l
psychologick inek psychofarmakoterapie a ped pacienty zvrazuje svoji odbornou autoritu
na kor autority lidsk. asto tak skrv svoji nejistotu a zkost ze selhn v lb pacien
i se farmakofiln pacient s farmakofilnm lkaem me to vst k rznm somatickm potm pa
ku vysok hladiny rznch chemickch ltek v organismu. Nebo to me vst k lkov zvislosti
se lka a pacient s opanmi postoji k lkm, lba se komplikuje a prodluuje. Pacient si o
e hled jinho lkae
Farmakofobn lka je nadmrn opatrn v ordinaci lk i tam, kde jsou v klinickm vzkumu je
y o ltkov innosti psychofarmaka. Radji vol alternativn postupy pro poslen imunitnho
a spoln na sanogenetick pochody v organismu. Na stran druh je vce v kontaktu s pacient
em, uvauje o jeho ivotnm stylu a dalch psychologickch faktorech nemoci. Farmakofobn pa
ient programov odmt lbu psychofarmaky. Setkaj-li se lka a pacient se stejnm postojem
hroz nebezpe chronicity onemocnn nebo alespo vrazn oddlen uzdraven pacienta. Setk
enta s opanmi postoji k lkm nevede k jejich spoluprci a pacient vyhled jinho lkae.
V obecn rovin lze uvst, e psychofarmaka jsou ltky, kter vrazn mn psychick stav lo
episovna podle mechanismu jejich inku s clem navodit zdravn proces. V klasifikaci psyc
hofarmak jet nen zcela jednoznan stanovisko.
Napklad Vencovsk (1980) zvolil nosologick hledisko a psychofarmaka dl na: antipsychoti
ka, antineurotika, antidepresiva, stimulancia.
V jin klasifikaci jsou psychofarmaka zaazena podle toho, jak ovlivuj ti zkladn psychic
fenomny, a to vdom a bdlost, emotivitu a psychickou integraci.
Do prvn skupiny se ad nootropika, kognitiva, delirogeny (ltky, kter svm vedlejm ink
tivn ovlivuj vdom, napklad Triphenidyl, vyvolvajc tranzitorn stavy zmtenosti, dl
rgika, kter pi dlouhodobm podvn mohou vst k demencia v tomto kontextu se tak nkdy oz
ko dementogeny atd.), stimulancia, hypnotika a sedatva.
Do druh skupiny psychofarmak pat ltky, kter vrazn pispvaj k lb emotivity. Jsou t
va (a) anxiolytika, antifobika, b) thymoleptika, c) thymoeretika-inhibitory MAO)
a dysforika.
Ve tet skupin jsou psychofarmaka, kter ovlivuj psychickou integraci, a to neuroleptika
(antipsychotika) a psychodysleptika (ltky, kter vyvolvaj pechodnou psychickou altera
ci, nap. halucinogeny).

95
10.1.1 Nootropika \
inek nootropik se projevuje pedevm zlepenm kyslkovho a glukzovho metabolMll v ne
er nootropika tak zlepuj syntzu protein v neuronech. Jin nootropik l zase odstrauj
ikly a tak chrn membrny neuron ped jejich destruktivnm vlivem Rada nootropik inhibuj
cetylcholinesterzu nebo usnaduj vazbu acetylcholinu na jeho receptor Tak zlepuj fluid
tu krve snenm agregability trombocyt, potlauj arteriln spazmy a pozii i\. n ovlivuj
ve mozkem.
Farmakoterapeutick inek nootropik nastupuje pomrn rychle, ji prvn dvky upravuj kvanativn i kvalitativn poruchy vdom. Podmnkou je jejich dostaten dvka. Indikan oblasti
ropik jsou akutn psychick stavy po akutnch organickch postiench CNS. Nootropika urych: luj nvrat vdom v ppad kvantitativnch poruch vdom po razech mozku, v ppad akut
po akutnch cvnch mozkovch phodch, ale tak po hypoglykemickm komatu a po \ celkov an
Nootropika upravuj kvalitativn poruchy vdom, jako jsou napklad delirantn stavy. Nootro
iky lze upravit stavy zmtenosti, projevujc se po aplikaci liv s centrlnm anticho-liner
nm inkem (napklad antidepresiv). Neboje lze indikovat i v ppad nastupujc mo?ku\ ar
, kdy poruchy kontinuity vdom se projevuj poruchami pozornosti, roztritost atd.
Nootropika jsou netoxick, lze je indikovat ve vtch dvkch a maj minimln vedlej in
jev obte pi usnn, jestlie jsou uvny veer, co je zpsobeno zlepenm funkc mozku
imulujcm inkem nootropik.
Mezi zkladn nootropika patMeclofenoxat, Piracetam, Pyritinol a Clomethiazol.
Meclofenoxat (Cetrexin, Lucidril) se ordinuje rno a v poledne, protoe by veer brnil
usnn. Indikuje se u tch lid s organickm psychosyndromem, kte pes den dmaj, ale ve
a, protoe nemohou usnout. Meclofenoxat udr tyto lidi pes den v bdlm stavu a veer zce
pirozen u nich nastoup spnek bez uit hypnotik. I
Piracetam (Piracetam Al, Nootropil, Geratam, Oikamid) se indikuje pi lb organicky a
toxickv podmnnch stav zmtenosti a dezorientace. Zkracuje dobu zmtenosti po probuzen z
el km anestzie, po elektrookov lb, po neiu'ochirurgickch zkrocch, po razech hlavy
cch, t kontuzch, kompresch), po akutnch cvnch mozkovch phodch, po intoxikacch alko
Ordinuje se i v ppad psychickch poruch, kter souvisej s endokrinopatiemi a pi nastupuj
ricri-osklerze.
Pyritinol (Encephabol Enerbol) se indikuje pi ponajc artriosklerze i u encefalopatick
dt. t Clomethiazol (Heminevrin, Distraneurin) se osvdil pi lb delirantnch stav, spo
vraznm neklidem, dle pi lb deliria tremens a vzhledem k jeho silnm tlumivm inkm
ho lze pout i jako hypnotika.
Vazodilatan a nootropn inek m ada dalch prepart. Jedn se zejmna o Dihydroergotox
(napklad firemn Secatoxin, DH-Ergotoxin)); co je sms alkaloid uvan pi bytku mentl
schopnost ve st.
Nootropn inek maj i antioxidanty. Chrn neurony ped oxidanm procesem zvyovnm aktiv
ionperoxidzy. Napklad vitamin E napomh zpomalen procesu Alzheimerovy demence.
Vzhledem k nootropnmu inkuje nutn uvst i ireverzibiln inhibitor MAO typu B, kterm je S
legilin (Jumex, Segalin, Sepatrem).
MAO je vrazn aktivn prv ve st. Potlaen jej aktivity vede ke zven koncentrace do
a ke zven napklad proteosyntzy. Selegilin se indikuje u Parkinsonovy choroby a u Alzhe
imerovy demence. Upravuje kognitivn funkce, kvalitu vdom a ve vych dvkch psob antid
n.
'l-ik centrln vazodilatancia maj mimo jin nootropn inek, a to zejmna v lb vaskul
Sniuj tonus hladkho svalstva cv v mozku i v periferii a zlepuj vlastnosti krve, napkl
ij?uji viskozitu krve, agregabilitu trombocyt atd.
10.1-2 Kognitiva
Nootropika se indikuj pi akutnch stavech s poruchami vdom, kdeto kognitiva jsou urena
0 chronick stavy s bytkem intelektov schopnosti. Kognitiva lze s nootropiky kombino
vat.
Kognitiva se indikuj v ppad chronickho organickho psychosyndromu, jeho hlavnm projeve
e demence, a to jak vaskulrn, tak i napklad Alzheimerova demence. V ppad Alzheimerovy
emence se mimo jin jedn o deficit v ad neurotransmiter, piem ten nejz-vanj se v
ylcholinu. Proto je nutn zvit jeho dostupnost inhibic iicetylcholinesterzy, kter acety
lcholin odbourv. Indikan oblast inhibitor acetylcholinesterz kou vechny formy Alzheim
vy demence. Jejich nedoucmi inky je nevolnost, prjem, /vracen, anorexie, bolesti hlavy
Tomu lze pedejt podvnm vych dvek lecithinu (15 a 35 g denn), kter je jednak prek

tylcholinu a jednak blokuje nedouc inky (zcpa, sucho v stech, tachykardie, snen ere
tence), takovch anticholinergik jako jsou antidepresiva, antipatkinsonika, analge
tika-spazmolytika, nkter kardiotonika.
asto indikovanmi kognitivy jsou Donepezil (Aricept), Rivastigmin, (Exelon) v zahra
ni hvzostigmin (Physostigmin), kter byl uren k oven, zda zven koncentrace acetylch
p psychick funkce. Nyn existuje i Fyzostigmin v tabletch s prodlouenm inkem. Pro /le
nosti kognitivnch funkc lze i u relativn zdravho lovka, je-li dlouhodob stresovan, po
po dobu jednoho tdne 20 g lecithinu denn spolu s vitaminem C a E a s minerly.
10.1.3 Stimulancia
Stimulancia nejsou psychofarmaka, kter by navozovala pmou stimulac optimln stav bdlost
, ale psob na bdlost a brn usnut tm, e urychluj psychomotoriku. Tato skutenost se s
jev vym vkonem, ovem za souasnho zhoren jeho kvality. Protoe jsou oproti fyziologi
nadmrn aktivovny dopaminergn a noradrenergn neurotransmise, je cel vkon doprovzen t
ardi, zvenm krevnm tlakem atd. Souasn se aktualizuje zkost. Pi uvn stimulanci j
ku zvislosti.
Indikan oblast je zk. Nkter stimulancia se indikovala jako anorektika (Phenmetrazin),
ale vsledky byly okujc. Vznikla zvislost, objevovaly se psychotick ataky a po ukonen
ika-ce lid opt zskavali svoji pvodn hmotnost.
Jinou indikan oblast stimulanci je narkolepsie Amfetamin (Aktedron). I kdy tito lid mu
s brt tato psychofarmaka adu let, nemaj tendenci zvyovat dvky a nedochz u nich k zvi
i. Dal indikan oblast je hyperkinetick syndrom u dt Amfetaminil (Aponeuron). Mrn st
m tak Methylphenidat.
10.1.4 Hypnotika
Hypnotika jak ji napovd nzev, jsou ltky, kter navozuj spnek. V nich dvkch psob
h dvkch hypnoticky a ve vysokch dvkch psob narkotick. Hypnotika se vyvjej od mlo s
k vce specificky psobcm. Len hypnotiky je spojen s adou rizik. Jedno z nich pedsta
toxikace, kter me bt nhodn, pi kumulaci dvek hypnotika, kdy
96
97
se zapomene na jeho pomal vyluovn z tla i mysln s clem zemt. Dalm rizikem je vzn
S rizikem je tak spojeno nhl vysazen hypnotika. Reakc na jeho vysazen me bt epilepti
at (v ppad barbiturtovch hypnotik), vrazn nespavost, neklidn spnek apod.
Hypnotikum by nemlo bt podvno dle, ne 2-4 tdny. douc je hypnotika stdat a neor-di
hypnotikum pli dlouhou dobu. Nespavost by mla bt lena kauzln, nikoliv symptomatick
ovnm hypnotika. Pinou nespavosti me bt strach, zkost, bolest psychick strdn, v
a nemoci. Stuje-li si lovk na nespavost neznamen to jet, e mlo sp. V ad ppad m
d se subjektivnmi pocity nespavosti uvdj, e dotyn sp objektivn dostaten dlouhou d
u pro regeneraci organismu.
Hypnotika se vol podle typu nespavosti, podle toho, zda m lovk problm s usmnm nebo zda
dobe usn ale sp povrchn a asto se bud.
Hypnotika se dl do t generac. Prvn generaci tvo barbiturty. Jsou mlo specifick, p
neurotransmiterovch systm. Je zde znan riziko vzniku zvislosti, predvkovan s nsledn
rt a v ppad vysazen riziko abstinennho syndromu s epileptickm zchvatem a deliriem. M
ato hypnotika pat Fenobarbital (Phenaemal), Chloralhydrt (Chloraldurat,. Noctec), P
araldehyd (Pral, Paraldehyde) a Klomethiazol (Heminevrin)'.
Druhou generaci hypnotik tvo benzodiazepinov hypnotika. Prodluuj celkovou dobu spnku,
urychluj usnn a sniuj poet nonch probouzen. Krom hypnosedativnch ink psob an
an, a antikonvulzivn. Pi predvkovan nepsob tato hypnotika toxicky.
Hypnotika druh generace maj tak adu nedoucch ink. Pomrn rychle vznik riziko zvi
ich vysazen se rozvj abstinenn syndrom, kde je v poped zkost, nespavost, nechutenstv
olnost, prjem, zvrat, fotofobie, dysforie, parestzie, svalov zkuby. Potencuj inek a
, tlum centrln a perifern sloku dechov frekvence. V potku nsledujcho dne petrvv
psychomotoriky. Jejich dlouhodob uvn vede k naruen kognitivnch funkc, vetn pamti
druh generace tak naruuj strukturu fyziologickho spnkovho cyklu a pi jejich vysazen
azantn prohloub nespavost.
Benzodiazepinov hypnotika se dl na dlouhodob, stedndob a krtkodob inkujc hypnoti
K dlouhodob inkujcm hypnotikum pat Flurazepam (Staurodorm), Nitrazepam (Nitrazepam), F
unitrazepam (Rohypnol), Quazepam (Doral, Dormalin). Jejich vyluovac poloas je del ne 1
8 hod.
K stedndob psobcm benzodiazepinm pat Temazepam (Levanxol), Lormetazepam (Loramet). J

psoben krtkodob pesahuje do nsledujcho dne.

Ke krtkodob psobcm benzodiazepinovm hypnotikum pat Triazolam (Halcion), Midazolam (Do
cum), Cinolazepam (Gerodorm)..
Tet generace hypnotik jsou selektivn psobc psychofarmaka. Po nich nepetrvv po probuz
alost, nava, nedochz k zvislosti a tak nenaruuj pam a nepotencuj inky alkoholu. P
on (Imovane), kter m vedlej inky v podob pocitu hok pachuti v stech. Zolpidem (Hypn
tilnox), kter je velmi dobe snen a Zaleplon (Sonata), uren ke krtkodob lb nespavos
Hypnoticky tak psob napklad nkter antidepresiva (napklad Mirtazapin, Nefazodon, Traz
a dal), dle antipsychotika, kter ovem souasn psob anticholinergn (napklad Chlorpr
ntihistaminika (Promethazin, Bisulepin a dal).
,01.5 Antidepresiva
Spoteba antidepresiv neustle vzrst. Uvd se, e a 10% lid z populace v prmyslov vysp
mocn uritou klinickou formou deprese. Deprese je zvan onemocnn, kter mnohdy .cde k se
raednm vahm i k sebevrad. Deprese vrazn ovlivuje kvalitu ivota lovka. (']0vk zt
co ho dve tilo, je unaven, morzn, trp zkost (zkost je tm v/dy as vysokou mrou
pena) a strachem, je nejist a drobn somatick obte prov siln hypochondrick. Pacienti
utrpen, kter pin sebou deprese je vt, ne kte-rikoliv jin nemoc. Dovedou napklad
zvn provan smutek pi depresi, kter oznauj i'iko psychick bolest, od truchlen, kter
se ztrtou blzkho lovka. A naopak, chronick bolesti jsou vdy doprovzeny uritou mrou
. Vzhledem k tomu, e o depresi bude podrobn pojednno ve druhm dle tto knihy (Klinick
chologie a somatick psychoterapie II)'', pejdeme nyn k problematice antidepresiv.
Antidepresiva odstrauj biochemickou pinu depresivnch poruch. Tk se to zejmna ni h
toninu, noradrenalinu, poppad dopaminu, oproti fyziologickmu nastaven tzv. nor-mohlad
iny tchto neurotransmiter. Psob tak, e napklad blokuj zptn vychytvn neurotransmi
k trbin nebo pmo ovlivuj jejich receptory. Jin antidepresiva zase blokuj enzym MAO
Antidepresiva maj tak analgetick inek, kter nen zvisl na jejich antidepresivnm in
antidepresiva maj analgetick inek i u nemocnch, u nich jet nenastala zmna v klinick
u deprese. Dalm dkazem analgetickho inku antidepresiv je skutenost, e iiiiilgeticky
y i u lid bez deprese. Maximlnho analgetickho inku bv dosaeno do pti dn od prvnho
aplikace, kdeto antidepresivn inek se projevuje a mezi 10 a 20 dnem po zatku jejich
Analgetick inek antidepresiv se projev pi polovin dvce, oproti dvce nutn pi len
Indikan oblast antidepresiv je ir ne pouh zaclen na deprese. Podvaj se pi dtsk
mentln anorexii a bulimii, pi abstinennm syndromu v prbhu detoxikace zvislch, pi v
ocnn, dyspepsich, migrnch a posttraumatick stresov porue. Thymoleptika III. a IV. gen
ce jsou spn indikovna v ppad panick zkostn poruchy a fobii (naopak nevhodn je jej
diazepinovmi anxiolytiky).
Antidepresiva se dl na thymoleptika (tak se oznauj jako inhibitory zptnho vychytvn
n-reuptake inhibitors = RUL, inhibitory monoaminooxidz - IMAO (nkdy se oznauj jako th
ymoeretika) a anxiolytika.
10.1.6 Thymoleptika (RUI)
Thymoleptika (RUI) inhibuj zptn vychytvn noradrenalinu a serotoninu ze synaptick trb
Zprostedkovan ovlivuj koncentraci dopaminu. Patogeneze deprese spov ve zvenm potu
vit synaptickch receptoru, co je vyvolno snenou koncentrac pslunch neurotransmiter
ck trbin (up-regulace). RUI tm, e inhibuj zptn vychytvn monoamin, umouj zve
miter a na tuto skutenost jim odpovdajc receptorov msta reaguj snenm senzitivity a
ktivnch receptoru (down-regulace). Antidepresivn inek se pak projev za 10 a 20 dn. V t
mto procesu se tak uplatuje systm druhch posl (cAMP, G-proteiny atd.) a pot systm tet
osl - napklad transkripn faktory, kter vedou k expresi gen, kter syntetizuj blkovin
my a neurotrofn faktory (BDNF). Thymoleptika se dl na antidepresiva I. a V. generace
.
98
99
10.1.6.1 Thymoleptika I. generace
Do prvn generace antidepresiv pat tricyklick (TCA) a tetracyklick (TeCA) antidepresiv
vJ|cJn11
Jej ich nevhodou je, e maj nedouc inky anticholinergn, adrenolytick a antihistamifi
holinergn inky se mohou projevit suchost v stech, tachykardi, poruchou on akomoducc z
oenm, dezorientac a delirantnmi stavy, vzestupem tlesn teploty a zejmna poruchami pam
Adrenolytick inky (blokda alfa-1 adrenoreceptor) vyvolvaj posturln hypotcn* zvrat,
achykardii, tes, poruchy libida a erekce a ochablost. Antihistaminov projevy nla,j

podobu ospalosti, ochablosti, zvenou chut k jdlu, vedouc ke zvyovn hmotnosti. Blokd
ychytvn serotoninu v synaptickch trbinch se zvyuje koncentrace tohoto neurotransmiter
o me vyvolat serotoninov vedlej inky, jako napklad nevolnost, zvracen, prjem, nes
anost, sexuln dysfunkce. Antidepresiva I. generace sniuj antikonvulzivn prh, dle vedoi
-k rznm konm reakcm, a u MD psychzy k pesmyku k mnii. Vzhledem k tomu, e zvyujj kon
i noradrenalinu mohou vyvolat i poruchy srdenho rytmu. Tak mohou pokodit jaternj? buk
y. TCA/TeCA potencuj inek vech lk, kter na CNS psob tlumiv. Potencuj inek alkoho
terapeutick inek prokinetik a hypotenziv.
Kontraindikac je glaukom, hypertrofie prostaty, bronchilni, astma, noen kontaktnch oek
Parkinsonova choroba, kardiovaskulrn nemoci, AIM, hyperparatyreoidismus, nemoci ja
ter a ledvin, Zven opatrnost se vyaduje u diabetik, epileptik, psychotik.
Indikan oblast, vedle depresivnch poruch, jsou panick a fobick poruchy, generalizovan
ostn porucha, posttraumatick stresov porucha, mentln bulimie, enurzy a pavor nocturnus
u dt, pedasn ejakulace, obsedantn kompulzivn porucha, vedov onemocnn a chronick
omy, abstinenn syndrom u zvislch a terapie poruch pozornosti s hyperaktivitou.
Podle mechanismu inku se TCA a TeCA antidepresiva dl do t skupin:
1. Norimipramin, Nortriptylin (Nortrilen), blokuj vce re-uptake noradrenalinu,
2. Clomipramin (Anafranil), inhibuje pedevm zptn vychytvn serotoninu,
3. Imipramin (Melipramin, Tofranil), Amitriptylin, Dosulepin (Prothiaden), Dibez
epin (Noveril), Desipramin (Pertofran, Petylyl), stejnou mrou inhibuj re-uptake no
radrenalinu a serotoninu.
I
,'111 (selective serotonin reuptake inhibitors) jsou spolehlivm antidepresivem s m
inimlnmi
Mi v
pickch depres a dystymie. SSRI je inn i pi lb panick zkostn poruchy, obsedantn k
ri/'
inky a bez anticholinergnch ink. Pi dlouhodobm profylaktickm podvn sniuj 'o v
epizod. SSRI je inn i u depres rezistentnch k TCA/TeCA,
i\ nlporuchy a mentln bulimie. SSRI tak sniuje riziko suicidlnho chovn u depresivnch
||,resivnch pacient (mimo Fluoxetinu). SSRI se tak ordinuje pi lb organickch depres
i nc li c
"ilepsie, po traumatech mozku, po mozkovch cvnch phodch nebo AIM a u demenc (mimo i.
inu). Pi lb pomoc SSRI se mohou projevit vedlej nedouc inky serotoninovho .i'vir
napklad nevolnost, zvracen, nespavost, prjem, nechutenstv, doasn snen \' 'ni;. hmo
tes, tenze, agitovanost, bolest hlavy. astejou sexuln dysfunkce. Po nhlm *" sazen ze
Paroxetinu a Fluvoxaminu se me objevit syndrom z vysazen v podob zvrat, nevolnosti, n
vy, nespavosti, parestzi, zkosti a dysforie.
K SSKI pat Fluvoxamin (Fevarin), kter m vedle zkladnho antidepresivnho inku mrn tl
vrazn anxiolytick inek. Je inn i pi lb schizofrenie s tzv. negativnmi pi/nuky (
ost, autismus). K SSRI dle pat Citalopram (Seropram, Citalec), i-liioxciin (Prozac,
Deprex, Portl, Deprenon, Fluxonil), Paroxetin (Seroxat) a Sertralin (Zoloft).
SAKI (seotonin antagonists/reuptake inhibitors), antidepresiva se zdvojenm seroton
inovm inkem. Mezi tato antidepresiva se ad Trazodon (Trittico, Desyrel) Trazodon psob
lab antidepresivn, anxiolytick a sedativn a hypnoticky. Indikan oblast jsou depresivn
ostn poruchy a nespavost. Nedoucmi vedlejmi inky jsou zvrat, ospalost, zven dr
ech, hypotenze a synkopy, epileptick zchvaty, pokozen j aternho parenchymu akardiln ar
tmie. Komplikac je priapismus, vetn klitoridlnho.
NARI (noradrenaline reuptake inhibitors) selektivn inhibitory zptnho vychytvn noradren
alinu. Pati sem Reboxetin (Edronax, Vestra), kter je inn v lb deprese a pedevm ro
, tlum, nepsob sedativn. spn l i panick zkostn poruchy. Nedoucmi vedlejmi
kost, tachykardie, hypotenze nebo hypertenze, bolest hlavy, zcpa, impotence, such
o v stech, pesmyk do mnie, epileptick zchvaty, zven hladiny prolaktinu, kor-ii/olu, A
. Kontraindilac je hypertrofie prostaty a kardiovaskulrn onemocnn.
10.1.6.2 Thymoleptika II. generace
Tato antidepresiva se li od antidepresiv I. generace tm, e nepsob anticholinergn. Ove
edlej inek adrenolytick a antihistaminov zstv. ad se sem Viloxazin (Vivalan), jeho
dikan oblast jsou deprese (depresivn pacienty pomrn rychle aktivuje a zlepuje u nich s
xuln funkce). Vedlej indikan oblast jsou non enurzy, mentln bulimie a narkolepsie
em ad Bupropion (Wellbutrin), kter vedle depres (kde psob jako aktivujc faktor f a so

zlepuje sexuln funkce) je indikovn tak pi odvykn kouen a pi lb obezity. I Nen

psob epileptogenn. Tak jako vtina thymoleptik, ani Bupropion nesm bt podvn souasn
alm thymoleptikem II. generace je Lofepramin (Tymelyt), i ktei psob spolehliv u vech k
inickch forem depres, vetn larvovanch.
f
10.1.6.3 Thymoleptika III. generace
Antidepresiva III. generace psob selektivn, inhibuj zptn vychytvn jednoho ze t mon
to serotoninu (SSRI, SARI), noradrenalinu (NARI) nebo dopaminu (DARI). [
10.1.6.4 Thymoleptika IV. generace
NRI (serotonin and noradrenalin reuptake inhibitors) se tak oznauj jako dualistick a
ntidepresiva. S\R1 jsou vhodnm lkem pro pacienty rezistentn vi SSRI. Pednost SNRI opro
i SSRI je rychl nstup inku. SNRI jsou innj a vi organismu citlivj ne TCA a TeC
ika IV. generace pat Venlafaxin (Efectin, Effexor), Milnacipran (Ixel) a Nefazodon
(Serzone). Venlafaxin v nzkch dvkch inhibuje zptn vychytvn serotoninu, ve stednch
toninu a noradrenalinu a ve vych dvkch inhibuje navc zptn vychytvn i dopaminu. i
resivn, anxiolytick a analgeticky. Indikan oblast, vedle depres, je tak generalizovan
stn porucha a algick syndromy. Mezi mon nedouc inky pat tzv. serotoninov inky,
zvracen, pocen nespavost, zkost, anorexie, snen tlesn hmotnosti, tes a poruchy sexu
nkc. Proto se Venlafaxin nesm kombinovat s inhibitory MAO ani s j inmi serotoninerg
nmi lky, vetn fytofarmak (napklad tezalky tekovan). Tak nen vhodn kombinovat Venl
ychostimulancii a sympatomimetiky pro nebezpe monho zven koncentrace noradrenalinu a d
paminu. Po nhlm vysazen lku se me projevit tzv. syndrom z odnt lku, a to zvrat, ne
bolesti hlavy, zven drdivost, nevolnost a somnolence.
100
101
10.1.6.1 Thymoleptika I. generace
Do prvn generace antidepresiv pat tricyklick (TCA) a tetracyklick (TeCA) antidepresiv
u Jejich nevhodou je, e maj nedouc inky anticholinergn, adrenolytick a antihistamin
icholinergn inky se mohou projevit suchost v stech, tachykardi, poruchou on akomodaci
moenm, dezorientac a delirantnmi stavy, vzestupem tlesn teploty a zejmna poruchami p
. Adrenolytick inky (blokda alfa-1 adrenoreceptor) vyvolvaj posturln hypolcn/j, zvr
exn tachykardii, tes, poruchy libida a erekce a ochablost. Antihistaminov projevy n
iajj podobu ospalosti, ochablosti, zvenou chut k jdlu, vedouc ke zvyovn hmotnosti. Bl
vychytvm serotoninu v synaptickch trbinch se zvyuje koncentrace tohoto neurotransmite
u, co me vyvolat serotoninov vedlej inky, jako napklad nevolnost, zvracen, prjem,
agitovanost, sexuln dysfunkce. Antidepresiva I. generace sniuj antikonvulzivn prh, dle
vedoi k rznm konm reakcm, a u MD psychzy k pesmyku k mnii. Vzhledem k tomu, e zvyuj
raci noradrenalinu mohou vyvolat i poruchy srdenho rytmu. Tak mohou pokodit jc buky.
TCA/TeCApotencuj inek vech lk, kter na CNS psob tlumiv. Potencuj in- alkoholu
eutick inek prokinetik a hypotenziv.
Kontraindikac je glaukom, hypertrofie prostaty, bronchilni astma, noen kontaktnch oek,
. Parkinsonova choroba, kardiovaskulrn nemoci, AIM, hyperparatyreoidismus, nemoci
jater a ledvin. Zven opatrnost se vyaduje u diabetik, epileptik, psychotik.
Indikan oblast, vedle depresivnch poruch, jsou panick a fobick poruchy, generalizovan
zkostn porucha, posttraumatick stresov porucha, mentln bulimie, enurzy a pavor noctur
is u dt, pedasn ejakulace, obsedantn kompulzivn porucha, vedov onemocnn a chronick
dromy, abstinenn syndrom u zvislch a terapie poruch pozornosti s hyperaktivitou.
Podle mechanismu inku se TCA a TeCA antidepresiva dl do t skupin:
1. Norimipramin, Nortriptylin (Nortrilen), blokuj vce re-uptake noradrenalinu,
2. Clomipramin (Anafranil), inhibuje pedevm zptn vychytvn serotoninu,
3. Imipramin (Melipramin, Tofranil), Amitriptylin , Dosulepin (Prothiaden), Dibe
zepin (Noveril), Desipramin (Pertofran, Petylyl), stejnou mrou inhibuj re-uptake n
oradrenalinu a serotoninu.
SSRf (selective serotonin reuptake inhibitors) jsou spolehlivm antidepresivem s m
inimlnmi milejmi inky a bez anticholinergnch ink. Pi dlouhodobm profylaktickom po
vskytu dalch depresivnch epizod. SSRI je inn i u depres rezistentnch k TCA/TeCA, at
h depres a dystymie. SSRI je inn i pi lb panick zkostn poruchy, obsedantn kom-' u
y a mentln bulimie. SSRI tak sniuje riziko suicidlnho chovn u depresivnch j mjdepres
pacient (mimo Fluoxetinu). SSRI se tak ordinuje pi lb organickch depres, ii epilepsie
o traumatech mozku, po mozkovch cvnch phodch nebo AIM a u demenc (mimo -ioxetinu). P

c SSRI se mohou projevit vedlej nedouc inky serotoninovho charakteru, jako napklad
t, zvracen, nespavost, prjem, nechutenstv, doasn snen tlesn hmotnosti, tes, tenze,
ost, bolest hlavy. astejou sexuln dysfunkce. Po nhlm \\ sazen zejmna Paroxetinu a Flu
aminu se me objevit syndrom z vysazen v podob zvrat, nevolnosti, navy, nespavosti, par
stzi, zkosti a dysforie.
K SSRI pat Fluvoxamin (Fevarin), kter m vedle zkladnho antidepresivnho inku mrn tl
vrazn anxiolytick inek. Je inn i pi lb schizofrenie s tzv. negativnmi pznaky (
t, autismus). K SSRI dle pat Citalopram (Seropram, Citalec), Fluoxetin (Prozac, Dep
rex, Portl, Deprenon, Fluxonil), Paroxetin (Seroxat) a Sertralin (Zoloft).
SARI (serotonin antagonists/reuptake inhibitors), antidepresiva se zdvojenm serot
oninovm inkem. Mezi tato antidepresiva se ad Trazodon (Trittico, Desyrel) Trazodon pso
b slab antidepresivn, anxiolytick a sedativn a hypnoticky. Indikan oblast jsou depre
zkostn poruchy a nespavost. Nedoucmi vedlejmi inky jsou zvrat, ospalost, zven
stech, hypotenze a synkopy, epileptick zchvaty, pokozen jaternho parenchymu a kardiln
rytmie. Komplikac je priapismus, vetn klitoridlnho.
NARI (noradrenaline reuptake inhibitors) selektivn inhibitory zptnho vychytvn noradren
alinu. Pat sem Reboxetin (Edronax, Vestra), kter je inn v lb deprese a pedevm ro
lum, nepsob sedativn. spn l i panick zkostn poruchy. Nedoucmi vedlejmi in
st, tachykardie, hypotenze nebo hypertenze, bolest hlavy, zcpa, impotence, sucho
v stech, pesmyk do mnie, epileptick zchvaty, zven hladiny prolaktinu, kor-tizolu, ACT
Kontraindikac je hypertrofie prostaty a kardiovaskulrn onemocnn.
10.1.6.2 Thymoleptika II. generace
Tato antidepresiva se li od antidepresiv I. generace tm, e nepsob anticholinergn. Ove
edlej inek adrenolytick a antihistaminov zstv. Rad se sem Viloxazin (Vivalan), jeho
indikan oblast jsou deprese (depresivn pacienty pomrn rychle aktivuje a zlepuje u nich
sexuln funkce). Vedlej indikan oblast jsou non enurzy, mentln bulimie a narkoleps
em ad Bupropion (Wellbutrin), kter vedle depres (kde psob jako aktivujc faktor a sou
epuje sexuln funkce) je indikovn tak pi odvykn kouen a pi lb obezity. ; Nen ka
b epileptogenn. Tak jako vtina thymoleptik, ani Bupropion nesm ; bt podvn souasn s
alm thymoleptikem II. generace je Lofepramin (Tymelyt). kter psob spolehliv u vech kli
ickch forem depres, vetn larvovanch.
10.1.6.3 Thymoleptika III. generace
Antidepresiva III. generace psob selektivn, inhibuj zptn vychytvn jednoho ze t mon
to serotoninu (SSRI, SARI), noradrenalinu (NARI) nebo dopaminu (DARI).
10.1.6.4 Thymoleptika IV. generace
NRI (serotonin and noradrenalin reuptake inhibitors) se tak oznauj jako dualistick a
ntidepresiva. SNR1 jsou vhodnm lkem pro pacienty rezistentn vi SSRI. Pednost SNRI opro
i SSRI je rychl nstup inku. SNRI jsou innj a vi organismu citlivj ne TCA a TeC
ika IV. generace pat Venlafaxin (Efectin, Effexor), Milnacipran (Ixel) a Nefazodon
(Serzone). Venlafaxin v nzkch dvkch inhibuje zptn vychytvn serotoninu, ve stednch
toninu a noradrenalinu a ve vych dvkch inhibuje navc zptn vychytvn i dopaminu. i
resivn, anxiolytick a analgeticky. Indikan oblast, vedle depres, je tak generalizovan
stn porucha a algick syndromy. Mezi mon nedouc inky pat tzv. serotoninov inky,
zvracen, pocen nespavost, zkost, anorexie, snen tlesn hmotnosti, tes a poruchy sexu
nkc. Proto se Venlafaxin nesm kombinovat s inhibitory MAO ani s jinmi serotoninergnm
i lky, vetn fytofarmak (napklad ezalky tekovan). Tak nen vhodn kombinovat Venlafa
ostimulancii a sympatomimetiky pro nebezpe monho zven koncentrace noradrenalinu a dopa
inu. Po nhlm vysazen lku se me projevit tzv. syndrom z odnt lku, a to zvrat, nespa
esti hlavy, zven drdivost, nevolnost a somnolence.
100
101
Milnacipran (Ixel) intenzivnji inhibuje zptn vychytvn noradrenalinu ne serotoninu. Nep
b I sedativn, ale naopak aktivuje. Nezhoruje kognitivn funkce a neovlivuje psychomoto
riku. pro t sv noradrenergn psoben je kontraidikovn u hypertrofie prostaty. Pi predvko
an je bezpen, i Vedlejmi inky mohou bt nevolnost, pocen, zvrat, bolest hlavy, zko
mnie, hy- f potenze nebo hypertenze a tachykardie. Nesm se podvat s digoxinem. j
Nefazodon (Serzone) na rozdl od ve uvedench SNRI nevyvolv tenzi, zkost, nespavost I an
rexii a sexuln nedouc inky, protoe vedle inhibice zptnho vychytvn serotoninu, ta
ceptor S2.
10.1.6.5 Thymoleptika V. generace

NaSSA (noradrenergic and specific serotoninergic antidepressant) inhibuj zptn vychy

tvn noradrenalinu a serotoninu a souasn blokuj S2 a S3 receptory. Tato skutenost m za
edek, e pi jej ich uvn se neprojevuj jako vedlej inky zkost, nespavost, anorexie,
nkco a gastrointestinln dysfunkce.
10.1.7 Inhibitory monoaminooxidzy
Zatmco thymoleptika psob na receptory, kter jsou umstny na bunn membrn a chrn
hytvnm neurotransmitery uvolnn do synaptick trbiny, IMA() intracellulrn: brn degr
transmiter uvnit buky. Z teoretickho hlediska by mlo bt | vhodn lbu IMAO s thymolep
mbinovat. Ukzalo se, e kombinace vede k nepjemnm j a nkdy i velmi zvanm nedoucm
tlaku a hypertenzn krize).
IMAO nejsou inkompatibiln jen s thymoleptiky a sympatomimetiky (nemocn nesm dostat
! parenterln adrenalin ani lokln anestzii pi stomatologickm zkroku). V prbhu lby
sm jst potraviny s vysokm obsahem tyraminu, kter je prekurzorem katecholamin.
Jsou dva typy monoaminooxidzy: typ A, kter odbourv pedevm serotonin a noradrenalin a t
p B, kter odbourv pedevm fenylethylamin.
Zjem dnes pitahuj reverzibiln inhibitory monoaminooxydzy typu A(RJJVIA) jako jsou Bro
faromin a Moclebemid. Nejsou spojeny s takovmi riziky interakce se sympatomimetik
y, thymoleptiky, sti-mulancii a nktermi potravinami. Inhibice monoaminooxydzy m na k
oncentraci biogennch amin podobn inky jako inhibice jejich zptnho vychytvn na membr
ptickho zakonen.
Inproniazid (Marsilid) byl prvnm VIAO zavedenm jako antidepresivum. IMAO maj sv msto i
pi lb chronickho navovho syndromu. K nedoucm inkm IMAO pat ortostatick hypot
y podrdnost, zven emon tenze a anxiozita, cefalalgie a suchost v stech.
Isocarboxazid (Marplan) zastoupil Iproniazid po jeho staen z vroby. Indikac jsou pede
vm anhedonick deprese bez vraznjho napt a psychomotorickho neklidu. Nedoucm in
laku, zvrat a nespavost.
Tranylcypromin (Parnate) m neobyejn rychl a spolehliv nstup antidepresivnho inku. Zl
prese lze nkdy pozorovat u po 3-4 dnech. Je indikovn pedevm u nemocnch, jejich stav s
ezlepil po thymoleptikch. Dle m podobn indikace jako SSRI, to jest panickou zkostnou p
oruchu, fbie a obsese. Jako nedouc inky se vyskytuj navnost, nespavost a bolesti hlav
Moclobemid (Aurorix) m podobn indikace jako Tranylcypromin. Jeho podvn je spojeno jen
s malm rizikem interakc, pouze nesm bt souasn podvn s thymoleptiky.
,q 1,8 Anxiolytika
psychoterapie by mla provzet kadou farmakoterapii zkosti. Pro podvn psychofarmak se /
avidla rozhodujeme, jestlie zkost nemocnho znevhoduje a vede k somatickm pznakm (bu
, prjem, pocen atd.).
Anxiolytika, kter budou uvedena, jsou liva, jejich mechanismus inku souvis se zlepen
BA-ergnch neurotransmis. Po psychopatologick strnce psob pedevm na generalizovanou
Llspn lba anxiolytiky me bt spojena s rizikem, e nemocn, kter pestane trpt zkos
stmi, pak radji dlouhodob uv anxiolytikum a nepodnik nic, co by jeho starosti odstrani
lo. Vtina dnes uvanch anxiolytik jsou Benzodiazepiny. Vjimkami jsou Guaifenesin i Mepr
bamat. Guaifenesin (Guajacuran) v dvce 200-400mg pomrn spolehliv zmrn psychickou tcii
vlt tam, kde je spojena s bolest hlavy. Guaifenesin je vhodn i v takovch ppadech, kdv
lovk boj trmy pi veejnm vystoupen nebo nepjemnosti lkaskho zkroku.
Meprobamat (Meprobamat, Meprobamat Liva, Miltown) psob nejen anxiolyticky, ale tak ll
iuniv, proto ho podvme hlavn na noc, kdy nahrad i hypnotikum. K nedoucm inkm pat
ava, ataxie a u starch lid tak hypotenze. Pi predvkovan hroz tlum dchacho centra.
a Meprobamatu m podobn charakter jako zvislost na barbiturtech.
Vechny benzodiazepinov derivty jsou po farmakologick strnce ltkami, kter maj inky m
an, antikonvulzivn, hypnotickmi, anxiolytick a amnestick.
S mechanismem inku benzodiazepin (facilitace GABA-ergnch neurotransmis) souvis nepzni
na pamov a jin kognitivn funkce. Me se to projevit i anterogrdn amnzi, poruchami
y vdom a deliriem, zvlt u starch lid, kte kombinovali lk s alkoholem.
Uenzodiazepinov anxiolytika jsou tedy kontraindikovna pi intoxikaci alkoholem. Zvltnm
problmem je riziko lkov zvislosti.
Prvnm benzodiazepinem zavedenm do lkask praxe je Chlordiazepoxid (Defobin, Elenium, L
ibrium, Radepur). M klasick indikace anxiolytika, jako je zkost, strach a napt, pedev
neurz a u psychosomatickch onemocnn. Pomh pi abstinennch symptomech u alkoholismu a
zvislost.
Intenzivnj anxiolyticky inek a ni inek tlumiv ne Chlordiazepoxid m Oxazepam (Acl

xazepam, Nulans, Oxazepam Liva, Serax).

Mcdazepam (Ansilan, Medazepam Pharmachim, Nobrium, Rudotel) m podobn inky jako chlor
diazepoxid. Jsou nemocn, kte nereaguj dostaten na jin benzodiazepinov anxiolytika, v
lordiazepoxidu a kterm pomh prv jen Medazepam. Jedn se o nemocn s zkostmi, kter jsou
eny silnmi vegetativnmi pznaky.
Diazepam (Apaurin, Diazepam Desitin, Diazepam Slovakofarma, Seduxen, Stesolid, V
alium) je diazepinov anxiolytikum. M vrazn inky tlumiv, myorelaxan a antikonvulzivn
asto u somatickch nemocnch v tkch stavech (infarkt myokardu, akutn phody bin atd
s epilepticus nebo i pi tetanu.
Bromazepam (Lexaurin, Lexilium, Lexotanil) m podobn inky jako Diazepam, jeho anxioly
ticky inek je vak intenzivnj. Zvltnost Bromazepamu je, e ve vysokch dvkch (a 36
antidepresivn, dvky vak mus bt mnohem vy ne pi lb neurotick zkosti.
Clonazepam (Antelepsin, Rivotril) je pouvn jako antiepileptikum. V posledn dob se vak
jeho indikace rozily na panickou zkostnou poruchu, mnii a katotonn stupor. Clonazepam
m sv msto i jako profylaktikum periodickch afektivnch psychz.
Zvltn msto mezi benzodiazepiny zaujm Alprazolam (Neurol, Xanax). Krom svho spolehliv
xiolytickho inku pi generalizovan zkosti provzejc neurzy, psob ve vych
102
103
dvkch na takov formy zkosti, kter jsou soust fbie a obsese. Ve vysokch dvkch Se |
u panick zkostn poruchy a u depres.
Clobazam (Frisium) pat k anxiolytikm s mrn prodlouenm trvnm inku a velmi nm tlumi
to i pi lb epilepsi, kde jin antiepileptika selhvaj. {
Tofisopam (Grandaxin) m ponkud zvltn postaven, ponvad pi prokzanm inku na pzna
relaxan a na msto tlumivch ink psob sp mrn aktivan f
Zkuenosti z rutinn praxe ukazuj, e velk st pacient, kterm jsou indikovna anxiolyiif
lkai vrac znovu a e jen mlokdy jsou schopni zstat del as bez lkask pe a bez -m
e nakonec tito pacienti dostanou k lkai, kter pro n zajist systematk psychoterapii, j
en vjimen po jejm ukonen (by spnm) dovedou t trvale bez medika Neznamen to, e
nepomohla. Mohli vyeit mnoho svch problm, zmnit v postoje. Nkdy sami prvem hodnot v
psychoterapie tak, e se upevnila jejich osohiuv a e sob daleko lpe rozumj. Urit symp
y, jako je nespavost, vegetativn labilita, even-tuln i epizodick tenze a zkost, vak pe
rvvaj. Pacienti sprvn interpretuj lk mimo jin ' jako feti, potebuj ho. Pro takov
okou paletu anxiolytik, aby z nio; mohl volit ta, kter nemocn jet neuval. S vhodou zde
lze vyut podrobnou farmakolg kU.; anamnzu. Sdlen nemocnho o tom, kter lk mu v minulo
omohl a kter ne, asto diagm upesn lpe, ne laboratorn nebo jin pomocn vyeten a psy
ck rozbory.
Ve uveden svd o tom jak zodpovdn je rozhodnut lkae, zat zkost, psychick napi.
mentzne. Zda problmy klienta a jejich piny budou konzervovny zeo medicnskm pojetm a
nta se stane pacient, nebo zda klient bude sv pote snet teba i hodn trpit, ale bude p
lmy eit i na psychologick rovni v rmci psychoteapie.
10.1.9 Dysforika (thymoprofylaktika)
Jedn se o lky, kter potlauj symptomy mnie. Psychofarmakem, kter doke potlait pzna
Reserpin (Reseipin, Serpasil). Na rozdl od ostatnch dysforik me vak vyvolat t/kuj dep
resi i u duevn zdravho lovka. Jinou indikac reserpinu mohou bt nemocn schizofreni, k
i neuroleptick malign syndrom a jsou tedy pro n neuroleptika psn kontraindikovna.
Za dysforikum lze povaovat tak lithiov sole (Lithium Carbonicum Slovakofarma a reta
rdovan j ppravky Contemnol a Quilonum retard). Je mono jimi lit mnie.
Daleko astji se dnes lithium uplatuje prv ve sv indikaci jako thymoprofylaktikum, Jeho
profylaktick inek se neomezuje jen na bipolrn periodick afektivn psychzy. inn b
sole i u periodicity se opakujcch epizod schizoafektivnho onemocnn. Lithiem lze tak \
potencovat inek antidepresiv u depres nebo neuroleptik pi lb schizofrenie. Lithiem lze
lit ! i nkter ppady agresivity, zvlt u oligofrennch pacient nebo u sexulnch devi
v lb nkterch zvislost, zvlt pi alkoholismu.
Profylaktick inek nastv postupn, obvykle a 6 msc po zahjen medikace.
Ztrta compliance je jednou z nejastjch pin selhn lithiov profylaxe. Intoxikace lit
rojev prjmy, tesem, ztenou artikulac, dysartri, poruchami koordinace pohyb, hyperrefl
vzcn epileptickmi paroxyzmy, kolapsy a komatem.
10.1.10 Neuroleptika
Prvnm neuroleptikem zavedenm do klinick praxe byl Chlorpromazin. Neuroleptikum je d

efinovno jako ltka, kter vyvolv neuroleptick syndrom, co je zvltn stav emon vyrov
ksi
,. (jin( lhostejnosti, doprovzen vznikem extrapyramidovho syndromu (hypertoniekchypo
ki- ickho syndromu).
' [ .tiny schizofrennch pacient je relativn snadn zvldnout akutn nstup psychzy. N
ak snadn dosaenou remisi udret. Pokraovn v podvn neuroleptik i v dob remise, \j" "t
vac lba, radikln sniuje riziko recidvy psychzy. Avak dje se tak za cenu ^doucch
extrapyramidovho syndromu.
Kedoucm inkem je i svalov rigidita, postihujc obliejov svaly, kter vede k tzv. mas
oblieji. Neptomnost emon odezvy na pedmt rozhovoru asto odrazuje ostatn lidi od ver
ontakt s nemocnmi.
Velice obtnm nedoucm inkem je akatizie. Jde o pocit vnitnho neklidu a netrplivosti
nemocnho, aby neustle poposedval, pechzel sem a tam, kval nohou atd. Pi odveden pozor
ti jinam, tyto pohyby miz.
Vnou komplikac, kter me ohrozit ivot nemocnho je malign neuroleptick syndrom. Zan
extrapyramidovou rigiditou, a pot dochz k hypertermii, exhausci, porue vedom, fluktu
jcm zmnm vegetativnch funkc, tachykardi, pocen, kolsn krevnho tlaku a jnkontinenc
/\ kistnost lby neuroleptiky je neobyejn irok rozmez dvkovn, piem pro jednoho n
nou dvkou vce ne ticetinsobek dvky, kter je terapeuticky inn u druhho.
(inn dvky neuroleptik zvis i na tom, zda pacient kou. U kuk je nutn podat a dvoj
ovnn s nekuky. Neuroleptika maj vesms dlouh biologick poloas a lze je pndvat v jedi
e na noc. Schizofrenie nen jedinou indikac neuroleptik. Neuroleptika jsou indikovna
vdy, jestlie dochz k psychomotorickmu neklidu, agresivit a agitovanosti bez ohledu na
jejich etiologii. Opatrnost mus bt jen u intoxikac (alkohol, barbiturty) au organic
ky nebo toxicky vyvolanch delri. Ani zde vak nen uit neuroleptik chybou, pokud nemocn
chovnm vn ohrouje okol nebo sebe a nen jin monost, jak jeho chovn dostat pod kon
oleptik lze ut pi paranoidit, bludech a halucinacch ut i pi Alzheimerov nemoci a inu
nfarktov arteriosklerotick demenci. Neuroleptika maj sv msto i u agitovanch tkch dep
tzv. psychotickch depres doprovzench bludy anebo i halucinacemi a u akutn nezvldnutel
n panick zkosti. Vznamnou indikac jsou mnie, kde bv vhodn kombinovat neuroleptikum
s lithiem, na kter lze pejt jako na monoterapii po zvldnut neklidu a agitovanosti a
po dosaen alespo urit spoluprce s nemocnm. Agresivitu a psychomotorick neklid lze neu
eptiky lit i u oligofreni. Z hlediska klinickho inku lze neuroleptika dlit na sedativn
incizivn a atypick.
10.1.10.1 Sedativn neuroleptika
Sedativn neuroleptika (Chlorpromazin, Levomepromazin, Thioridazin, Chlorprothixen
) maj krom antidopaminovho psoben tak inek anticholinergn, adrenolytick a antihista
yvolvaj mn asto a mn intenzivn extrapyramidov syndrom. Dvky sedativnch neuroleptik
srovnn s ostatnmi neuroleptiky vysok. Tato neuroleptika maj vedle neuroleptickho inku
avozen klidnho stavu mysli a urit lhostejnosti), inek tlumiv, sniuj krevn tlak (hro
atick kolapsy), a nkdy vedou k tachykardii a suchosti v stech. Dle maj za nsledek zvyo
tlesn hmotnosti a zcpu. Projevy parkinsonismu po neuroleptikch lze zmrnit anti-parkin
soniky.
Kontraindikacemi sedativnch neuroleptik jsou tk kardiovaskulrn, cerebrovaskulrn a res
an choroby, parkinsonismus, epilepsie, tk poruchy funkce jater a ledvin, hypertrofie
prostaty
104
105
a glaukom s uzavenm hlem. Sedativn neuroleptika potencuj tlumiv inky jinch lk a al
Je zde paradox v tom smyslu, e sedativn neuroleptika se hod pro lbu nemocnch spe klid
h a autistickch, s negativnmi pznaky schizofrenie a nehod se ke zklidovn psychonio. f
ricky agitovanch, agresivnch pacient.
K sedativnm neuroleptikm pat Chlorpromazin (Chlorpromazine, Klorproman, Largactil I
Plegomazin), kter byl pokldn za zkladn standard mezi neuroleptiky.
Levomepromazin (Milezin, Minozinan, Nozinan, Tisercin) m podobn inky jako chlorproI mazin, jeho sedativn inky jsou vak intenzivnj a extrapyramidov syndrom bv mn \
ndikac neuroleptik se levomepromazin podv pi tk, jinak nezvldnuteln nespavosti a p
hotickch depresch. Nkdy se uv u chronickch neztiitelnch ' bolest.
Thioridazin (Melleretten, Melleril, Thioridazin Liva) se od chlorpromazinu li mn vyjd
extrapyramidovmi pznaky. Krom bnch indikac neuroleptik se asto uv i k lb f an

tenze a depres, zvlt agitovanch a anxiznch.

Chlorprothixen (Chlorprothixen Liva, Minithixen, Taractan, Truxal) m ponkud vy sedativ
| inky ne chlorpromazin a men vliv na extrapyramidov systm. Vedle bnch indikac neu
se uv asto u t anxiozity s agitovanost a u depres (asto v kombinaci s antidepresiv
Zuclopenthixol (Cisordinol, resp. Clopixol, Cisordinol-Acutard, Cisordinol Depot
, resp. Clopixol Depot) se uplatuje v lb schizofrennch a schizoafektivnch onemocnn.
Flupentixol (Fluanxol, Fluanxol Depot) je jednm z mla neuroleptik, u nho je vedle kl
asickho neuroleptickho inku u schizofrennch psychz prokzn tak inek antidepresivn
10.1.10.2 Incizivn neuroleptika
Na rozdl od sedativnch neuroleptik se incizivn neuroleptika ordinuj k tien psychomotor
ickho neklidu. Nkter se pokldaj za specifick lky pro nemocn s bludy, halucinacemi a s
ruchou interpersonln komunikace. Incizivn neuroleptika se hod lpe ne sedativn neurolep
ika k lb udrovac. Ve srovnn se sedativnmi neuroleptiky je po incizivnch neuroleptik
yjden extrapyramidov syndrom.
Haloperidol (APO-Haloperidol, Haldol, Haldol Decanoas, Haloperidol, Haloperidol
Decanoat) je dnes lkem pro zvldn psychomotorickho neklidu, agitovanost a agresivity, p
ro lbu Jlo-ridnch pznak schizofrenie, tedy pedevm blud a halucinac. Indikac je ta
e maniodepresivn psychzy. Dleit je, e se zde zklidnn nemocnho dosahuje, ani je naru
vigilita, a proto s nm lze v dob maxima farmakologickho inku psychoterapeuticky prac
ovat, f i jinak neztiitelnm neklidu lze Haloperidol podat i pi delirium tremens neb
o pi delirich u starch lid, vyvolanch lky s centrlnmi anticholinergnmi inky.
Fluphenazin (Dapotum, Moditen, Moditen Decanoate, Moditen Depot, Sevinol) se podv
u psychotickch nemocnch s komplikacemi pi zvislosti na alkoholu.
Prochlorperazin (Prochlorperazin Liva, Stmetil) m vedle svho antipsychotickho inku mo
k antiemetick. Nkdy je pokldn za specifick lk proti halucinacm. Perphenazin (Perastin,
Perfenazin Liva, Trilafon) m velmi podobn inky jako Prochlorperazin. snad m jen ponku
y inky tlumiv a men inky na extrapyramidov systm. Trifluoperazin (Stelazine, Trip
e spolehliv neuroleptikum s podobnm profilem inku jako Perphenazin.
Periciazin (Neuleptil) je inn v dvkch 5-30 nebo i 50mg denn. Uv se nejastji u dt
n (Meclopin) je incizivn neuroleptikum vyvinut v R.
Trifluperidol (Trisedyl) je butyrofenonov neuroleptikum s podobnm inkem jako m halope
ridol.
v udrovac lb je vhodn Pimozid (Antalon, Orap). Jedn se o neuroleptikum s nejvce Icki
obenm na dopaminov receptor. perlluridol (Micefal, Semap) je neuroleptikum, kter lz
e perorln podvat v dvce 20-60 mg jen i x id. Je uren pro udrovac lbu.
^pirilen (Imap) je injekn neuroleptikum, kter se podv jednou za tden a je tedy uren
r/ovac lb. M minimln nedouc inky.
i(l 1.10.3 Atypick neuroleptika
Mvpick neuroleptika jsou charakterizovna tm, e nevedou k extrapyramidovm nedou-,.,'ni
a e psob i proti tzv. negativnm pznakm schizofrenie. Pat k nim Clozapin, Sulpii'id>
rid, Risperidon a Melperon. Nejznmj z nich je Clozapin (Alemoxan, Leponex). Hi/iko v
zniku extrapyramidovho syndromu je minimln, zato vede k vraznm poruchm vegetativnm (po
en, sucho v stech, jindy zase hypersalivace, neostr vidn, arteriln hypotenzce a orusta
ick kolapsy) a k vrazn sedaci. Clozapin je indikovn pedevm u nemocnch rezistentnch n
inmi neuroleptiky a u nemocnch s tardivnmi dyskinezemi. Sulpiiid (Dogmatill, Eglony
l, Meresal). Jeho hlavn indikac je psychotick deprese s bludy, eventuln i s halucinac
emi. Je ovem inn i u schizofrennho onemocnn. fergMr/(Mysalfon) je originln esk ne
.
Melperon (Buronil) m na symptomy schizofrenie podobn inek jako incizivn neuroleptika,
\ ale vak k mn vraznm a mn astm extrapyramidovm pznakm. Tuiprid (Tiapridal) je
pick neuroleptikum, kter se osvduje v lb extrapyra-midovch hyperkinez rzn etiologie
lifc/uridon (Risperdal) nem tm dn anticholinergn inky a nevelkou afinitu m k hista
a adrenergnm receptorm. Risperidon psob spolehliv jak na pozitivn, tak na negativn p
aky schizofrenie. Pzniv ovlivuje tak afektivn pznaky (depresi, pocity viny a zkost)
izofrennch nemocnch. Extrapyramidov nedouc inky jsou vzcn.
10.1.11 Halucinogeny
Jde o farmaka vyvolvajc pechodnou psychickou alteraci, zpravidla ne del ne 4-6 hodin,
n nedochz k porue vdom a k nsledn amnzii. V poped jsou poruchy vnmn (iluze ne
pedevm vizuln). K halucinogenm adme Lysergid (LSD), psilocybin a meskalin. Pi podn
is, tedy za pedpokladu, e pokusn osoba nebo pacient je informovn o tom, e je mu podn h

alucinogen, nedochz zpravidla ke skuten experimentln psychze, protoe lovk je ke sv

ick. Vzhledem k riziku zneuit, halucinogeny dnes nejsou \ u-rnpii vyuvny.
106
107
Somatick psychoterapie
|.)V(; ^chma bv definovno jako mentln reprezentace vlastnho tla, tzn. pedstava lov
o rozmrech tla jako celku, o rozmrech jednotlivch st tla a vztazch mezi tmito i Uot
em (emon strnka tlesnho sebepojet) imanentn obsahuje hodnocen vlastnho C-|\ ir'11
physical selfjako st total self (viz multidimenzionln model self; napklad 10'. .nhci,
., (1979), Fox, K. R., (1997)), kter je pedmtem zjmu mnoha odbornk povau-'''ch tl" /
vn prostedek sebevyjden v interakcch se svtem. Je pro n klem k pochopen "'."fv ce
protoe vedle mylenkovch konstrukt o sob samm jsou emoce a pocit zdrav 'lovka pcipov
rze tlo. Tlo je tak vnmno jako vrazn sociln, vztahov entita. Pot ('
1 uPozornuJ
v tlovho schmatu na chovn jedince a na pocit ivotn pohody II. hciny). Zpsob, jakm l
tlo a jak m k nmu vztah, uruje jeho fyzickou (Icntitu (physical self) a tak jeho vztah
k pohybov aktivit, ke sportu, ke sv tlesn hmotnosti, k piv/cnlaci sv osobnosti v reln
svt.
TC-Icsn sebepojet (Vaina, L., Vychodilov, Z. (2002)) u konkrtnho lovka hraje vznamno
\ iclio celistvm sebepojet. Vnmn a provn tlesnho j je zvl dleit pi vvoji
je vsledkem hodnotcch soud, kter lovk vztahuje k sob sammu \ procesu konfrontace seb
a s druhmi lidmi a s normami a poadavky pslun society Sebecta, kter je jdrem sebehod
a pedpokladem zral sebeakceptace, souasn podstupuje permanentn proces konfrontace reln
o j s idelnm j. Sebecta, dobr vztah k sob sammu dv lovku anci i pro dobr vztah
becta je tak nutnm pedpokladem nejen zral sebeakceptace, ale i sebedvry (self-efficacy
a nsledn seberealizace. Tlo je projeknm pltnem pro obsahy vdom", nstrojem sociln
, dle vyjaduje nai sexuln pitalivost, sociln status a obecn atraktivitu. Prv nae
onln hodnocen tlesnho vzhledu (body image, Schilder, (1950); Allamani et al., (1990))
a tak nae fyzick sla, sportovn kompetence, vytrvalost, celkov zdatnost a tlesn zdrav
ve uznamn ovlivuje nai sebectu. Nespokojenost s vlastnm tlem posiluje vhrady k vlast
ob a snadno se pen i do dalch oblast osobnho ivota i do kvality provn tlesnho
Vzkumy v dan oblasti poukazovaly a poukazuj na vznamn vztah mezi spokojenost s vlastn
ostavou a sebevdomm, a to zejmna u en. Podle Furnhama a Greavesov (1994) je tlesn sebe
odnocen mladch en a ve stle vt me i mu vrazn ovlivovno medilnmi vzory a kult
nespokojenosti je pak asto diskrepance mezi vnmanm a provanm relnm a idelnm obrazem
schopnost vyrovnat se idelu vede ke zven sebekritice, k pocitm viny a k oslaben sebevd
m. A to zejmna u en (Grogan, 2000), protoe ty jsou vce ne mui vystaveny tlaku veejnos
kde jim jsou pedkldny idealizovan tlesn vzory (zejmna je kladen draz na thlost, kt
jn snadno doshnout - sta pece pevn vle pro dosaen esteticky pijatelnho vzhledu").
Percipovn a provn vlastn aktuln fyzick identity se tak odr ve vztahu k jakkoli
vbru sportovn aktivity, ale i ve stravovacch nvycch - napklad i ve zvraznn kontro
sti. Mui preferuj spe fyzick aktivity, zatmco eny dvaj pednost dren diet, co mim
jejich zven ohroen poruchami pjmu potravy (Krch, 2000).
Zpsob jakm lovk peml o svm tle, jak ho vnm a prov, je v posledn dob pedmte
o a sociologickho vzkumu. Sledovny jsou zejmna dvody negativnho vnmn vlastnho tla
dopad na chovn a provn lovka v jeho bnm ivot. ada studi (Grogan, (2000)) dokl
vlastnm tlem u en je v euro-americk kultue vyvolna normami society, kter je ovlivuj
jejich osmi let. Zkoumn
111
mry spokojenosti i nespokojenosti mu s jejich tlem ukazuje, e i oni se v poslednch |el
dostvaj pod slc tlak norem a hodnotcch soud spolenosti, aby i oni byli thlej a
Diagnostick nstroje, kter bvaj pouvny k men vnmn a provn vlastnho tla y,
e z Tenessee Self-Concept Scale (Fitts, (1965)), The Physj 0 Estimation Scale (S
onstroem, (1976)) a Physical Self-Efficacy Scale (Ryckman, Robbins, Thoriu"' and
Cantrell, (1982)) poskytuj obecn skre tlesnho sebepojet (physical self) zskan soucj"
lika poloek. Daj se pout pro porovnn s dalmi aspekty self, ale neumouj lepi ^ roz
tue tlesnho sebepojet. Toto umouje Physical Self-Perception Profi (PSPP) Foxe a Corbin
(1990), kter byl vytvoen na zklad multidimenzionlnho, hierarchicko ho modelu sebepoje
t a sebecty.
PSPP se skld z pti estipolokovch subkl: - vnman sportovn kompetence (sport)
- fyzick atraktivita /atraktivita postavy (body image)

- fyzick sla a muskulatura (strenght)

- zlepovn fyzick kondice a cvien (condition)
- obecn tlesn sebecta (PSW)
Prvn tyi subkly obsahuj poloky zamujc se na proces, vsledek a stupe sebedmiv. c
z tlesnho sebepojet. Pt subkla (PSW) mapuje proitky tlesnho schmatu (body-schma)
astn efektivnosti (self-efficacy) a vyjaduje rove sebecty. Tento dotaznk je v souasnos
i jednm z nejvce pouvanch nstroj na men tlesnho sebepojet.
Pedstava, jakou m lovk o vlastnm tle, zejmna u mladch lid, je ovlivovna uritmi k
y, tradic urit society a medilnmi vzory. A tak se lidsk tlo me pro lovka stt neje
ojem jeho sebedvry, ale i zdrojem osobnho problmu v ppad identifikace s idelnm obraz
, co me vystit do psychickch i psychosomatickch obt.
Jestlie jsme v textu ponkud metaforicky uvedli, e tlo je projeknm pltnem obsah vdom
mimo jin na mysli, e pevaujc psychick obrann mechanismy, pevaujc zpsoby een p
nezvldn zte (copingov strategie), pevauj i Ji negativn emon naladn atd., se v p
ence lovka promt v podob pohybou1 deprivace, energetick dysbalance, blok, spasm atd.,
relativn trvalej podoby tlesnho schmatu. Vsledkem je typick, individuln tvarovn
u a dren tla, kter je podepeno typickmi obrannmi svalovmi strukturami (Vaina, L.,(l
. Vnjm kritriem pro typick, individuln tvarovn tlesnho schmatu a dren tla je t
, co \c definovno jako optimln synergie sval intervertebrlnch, sval trupu (vetn br
lstva dna pnevnho, pletencovho svalstva) a svalstva konetin. Takov je zkladn podmnkou
timln centrace kloubnch systm. Ve uveden je pak pedpokladem pro optimln posturln
nkce v rmci adaptace lovka na vlivy zevnho i vnitnho prosted. Toto optimln dren t
nou ani potenciln pinou pot a souasn psob esteticky pznivm dojmem.
Klovou lohu v typickm individulnm dren tla a tud i optimln dren tla m pte,
o sklouben po pnev s kost kovou. Jedn se o sloit segmentovan tvar, kde vztahy mezi
jsou urovny aktivitou prv intervertebrlnch sval a tzv. dynamickch vazivovch vlken
ticky mn nronch pi statickm zaten). Cel tento systm je zen podkorovmi motoric
zapojen do globlnch motorickch reakc spolu se svalstvem trupu (tato svalovina ovlivu
je nitrohrudn, nitrobin a niropnevn tlak, m je zabezpeena kontrola ptee jako cel
dje kontinuitne a bez monosti vdomho
112
i
t
' Ovem na kvalit dren tla se souasn podlej i pn pruhovan svaly, kter ji ovl'^
iteln. Na pkladu trapzovho svalu lze dobe doloit i vliv s|lll,r<r -jejch faktor na
rznch innostech i na konfiguraci tlesnho schmatu. Ps>C'!0'gDozice lovka, kter el s
e projevuje zpevnnm krnho seku ptee (ztuhnut ^P'C ktivac krtkch intervertebrlnch
vch vlken a elevac pletence ramennho. To je) ^' svarov vlkna hornho okraje trapzov
kter se fixuj prv na ji zpevnnou Z1'3C^ te. Po t nsleduje korekce vech et pohy
ystmu a tm i dren ^"n segment tla jako celku. Vsledkem je urit podoba dren tla (p
nen pouze ve stoje. M se tm na mysli dren tla ve vech innostech lovka (klek, dep
. I^nra vdy pedchz pohyb a pohyb vdy kon v nov postue. Intervertebrln svalov syst
zen velkm potem proprioreceptor, zejmna v lanm seku. Ty spolen s propriorecepto-U1
ch dolnch konetin a zejmna v chodidlech a ve svalu tyhrannm bedernm zprostedko-r-V.^j
ormace o dren tla pro dc a regulan systmy v CNS. Regulan a dc systmy pak ^ih
buci svalovho tonu v zvislosti na aktulnch podmnkch a celkov iiiuici lovka. Ve uv
slaovno s dalmi ivotnmi dji, zejmna dchnm, me-nhiilickmi pochody, jen uvoluj e
mimo jin vznamnm faktorem, litery n-iponih dren tla, vzhledem k tomu, e se pslun
y spolupodlej na mechanismu kontroly vstavby ptee jako celku. Jestlie si uvdomme, jak
souvis dechov frekvence a amplituda dechov vlny s emocemi, je vce ne zejm, jakpsychog
nn faktory vznamn ovlivuj nejen iktuln dren tla a podobu tlesnho schmatu, ale i
j strukturu muskulatury -obrann struktury tla (Vaina, L., (1999)). Jestlie je lovk v
uhodob nadmrn psychick /,'ili, potom se v jeho tlesnm schmatu objevuj bloky, spasmy
lance atd. Nedostaten zapojen uritch svalovch skupin, kter se astn dren tla a na
jinch svalovch skupin vede souasn i k energetick dysbalanci v jednotlivch segmentech t
a. To pak vede k relativn trvalm zmnm tlesnho schmatu jako celku. A prv z ve uvede
st vychz jeden z psychoterapeutickch smr, a to somatick psychoterapie. Jednou z vtv
ick psychoterapie je i sanoterapie.
Somatick psychoterapie klade draz na holistick pstup k lovku, chpe lovka jako celis
dskou bytost. V tomto kontextu pojm i jednotliv aspekty jeho byt, tedy i pohyb lovka.

Ve form pohybu (v jeho tvaru") se navenek manifestuje jedinenost jeho osobnostn stru
ktury. Vlivy vnjho i vnitnho prosted a interpretace tchto vliv ze stany osobnosti a
tak i vlivy lcultury a tradice mikrosociety a makrosociety k n dotyn lovk pinle. To
onkrtn promt do posturlnch i pohybovch stereotyp, kter jsou individuln specifick
vaujcch biumechanickch situacch, v nich se konkrtn lovk nachz v prbhu sv exist
psobech een tchto situac ze strany lovka. A to je zase podmnn konkrtn podobou je
truktury.
Somatick psychoterapie tak pracuje se svalovmi dysbalancemi (porucha svalov souhry),
promtajcmi se do urit podoby dren tla, do zmn v pohyblivosti a rozsahu pohyb v klo
uzdrech. Svalov dysbalance se negativn promtaj do souinnosti motorickch jednotek uvnit
svalu, co se navenek projevuje naruenm pohybov koordinace. Vzhledem k tomu, e harmoni
ckou a ekonomickou souinnost (koordinovan pohyb) zabezpeuj jako nej vy instance osobno
tn regulan mechanismy. Zcela jasn to vypovd o vznamu psychiky pro motorick chovn. V
sychickm prostoru generuje impulz pro akci, pohyb (v impulzu je obsaen motiv, zmr, el
atd.) a dl motorick okruhy krov, podkorov a mn interneurony a motoneurony zabezpeu
Vedle ve uvedenho je nutn zmnit se tak o podlu nkterch struktur limbickho systmu,
mu a talamu na vsledn podob pohybu, zejmna na jeho mimovol-n sloce a na posturlnch re
xech vrazn ovlivovanch emocemi.
113
Pohybov sety somatick psychoterapie, kter jsou soust terapeutickho programu, j sou kon
ipovny s pihldnutm k funkn specializaci motorickch jednotek svalovho vlkna, kter js
e sv funkce oznaeny jako topick (je pro n charakteristick pomal a vytrval stah a petr
tonus) a fzick (jsou rychl, ale relativn snadno unaviteln). Svaly s pevahou prviii|u,
typu motorickch jednotek, svaly topick, se uplatuj napklad pi dren tla vi permane
ravitan sly, jedn se o svaly posturln, kter kontrahuj (me bt i znan napt)> ale
u k vyrovnn sil; jedn se o kontrakce izometrick).
Svaly s pevahou druhho typu motorickch jednotek zabezpeujcch rychl a rozshl pohyb js
aly fzick. V tomto kontextu se popisuj kontrakce koncentrick a excentrick psob vt s
vkon svalu aktivn se smruje a proti svmu odporuje protahovn ".
Je zejm, e svaly mus bt permanentn aktivn (nejen v kontextu posturln funkce - jinak
m se zhroutili v beztvarou hromadu masa a kost, ale aby tak mohly fungovat i vnitn o
rgny, krevn obh atd.). Stejn dleit je klidov napt, kter je pedpokladem nslednho
Klidov tonus ovlivuje ada faktor od konstitunch (existuj dva krajn ply; hyperto-nick
omobiln pl, kdy se lovk jev jako ztuhl a toporn a druh pl, kter se oznauje jako h
ypotonick s pli volnmi" kloubnmi pouzdry a s poddajnm svalstvem) a po vlivy vku, po
tavu psychiky. Podle psychickho stavu lovka se me tonus zvyovat i sniovat. To nsledn
ke svalov dysbalanci. Jestlie vezmeme do vahy jako pklad ve uvedenho urit segment
pslun kloub, nebo urit sek kloubnch etzc (urit sek ptee), pak se to konkrtn
nesouladem mezi antagonisty uritho segmentu pslunho kloubnho systmu. Hypertonick hy
tivn svaly pebraj stle vt dl prce pi zajiovn stability segmentu a tm vce se
a po spazmus. Po urit dob me nastat zkrcen svalu (jeho vazivov sloit). Na opan
e antagonist dostvaj do funknho tlumu, nastv pokles svalovho tonu. Hypotonick svaly
j a me nastartovat atrofie svalu. Neboje mon i opan postup, a to, e vchozm problme
tonus jedn skupiny svalovch vlken kolem kloubnho pouzdra a opt se postupn zane prohlub
vat svalov dysbalance mezi antagonisty pslunho kloubnho systmu. Vedle antagonist se z
tak nachzej i synergist, ili svalov skupiny, kter mohou po uritou dobu zastat funkci
ertonickho nebo hypotonickho svalu. Toho tak ve svch setech vyuv somatick psychoterap
Dsledky svalov dysbalance se projevuj nejen omezenm rozsahu pohybu, ale i odchylkami
v dren t sti tla, jeho segmentu se svalov dysbalance tk. Problm spov mimo jin
lokln postupn pechzej v pote globlnho rzu.
J. ermk (et al., (1993)) ve sv dobe koncipovan prci uvd, e ke svalm s tendenc ke z
ek vzpimova ptee, horn st trapzovho svalu a zdviha lopatky, velk i mal prsn sva
mova ptee a tyhrann sval bedern, dle sval bedrokylostehenn a dlouh hlava tyhlav
o, pitahovae stehna, ohbae kolennho kloubu a trojhlav sval ltkov.
Svaly s tendenc k oslaben jsou: ohbae hlavy a krku, sval rhombick a stedn sek svalu t
ovho, dle doln st svalu trapzovho a svaly bin, svaly hov, natahovae kolennho
dn a bon stran brce.
V obecn rovin lze uvst, e somatick psychoterapie orientuje ve svm programu pohybov set
nejprve na povzbuzen posturln funkce, na ty svaly posturln, kter zabezpeuj dren t
nby non a po cervikokraniln pechod (spojen krn ptee s lebkou). Dren tla, toto p

o schmatu a jeho podren vi gravitan sle m uritou relativn normu (ili vzor, jak by
), oproti kter se vymezuj jedinen individuln odchylky, protoe dren tla, vzpmenou
nho lovka charakteristickou postavu si lovk vypracovv bhem individulnho vvoje na b
Proto je velmi dleit, aby na dt
dob, kdy se u zvedat tit tla, dret rovnovhu, vzpmen stt a chodit, psobilo co n
vliv (co nejmn emonch zrann, tenze, duevnho strdn atd.), kter by naruovaly stab
vvojovch podmnkch se pak vyvj dvoj zakiven ptee, sklon pnve
Jclenba non, v podob blzk optimlnmu vzoru vzpmen postavy, kdy je nejmen spoteba
ro dren tla a tak mn pedpoklad pro vznik svalovch dysbalanci, zvenho loku proprio
formac a nociceptivnch informac. Postupn se tak uspodv posturln stereotyp, kter se
projevuje individuln formou dren tla.
Tit tla vzpmen postavy se nachz ped kost kovou, tsn nad polovinou vky cel
rsty pod pupkem). I v klidu se mrn pesouv, co souvis s dch-n[nli Rovnovha lovka je
ozsahu oprn plochy a na tom, kde se prv nachz tit. Svisl prmt tit vak mus
stoji na jedn noze se vzpaenm jsme nejlabilnj a pi lehu na zdech nestabilnj. Pi
stoji, kdy nohy jsou blzko sebe, ale nedotkaj se. Pnev je postavena tak, e je vycent
rovna nad spojnic kyelnch kloub, pte plynule dvakrt esovit prohnuta, ramena mrn s
opatky naplo-cho" spovaj na ebrech, lehce pitaeny smrem k ptei a hlava je postavena
spojnice zvukovod a dolnho okraje onice probhaj vodorovn, pak je kad segment vyven
ble nim a rovnovha je optimln. Nejene posturln svaly spotebuj nejmn energie pr
vk se ct psychicky stabiln, co zptn pzniv ovlivuje jeho integritu a fyzickou rovno
Uvedli jsme, e svalov kontrakce je zkladnm pedpokladem pohybu. Ovem zkladnm pedpokla
ontrakce je dostatek energie. Sval ji zskv pedevm jako energii biochemickou innost vn
orgn. Energie je transformovna skrze kloubn systm v energii kinetickou za souasnho uv
lovn energie tepeln. Jinou energetickou cestou je pro sval cesta od tepeln energie po
jej transformaci v kinetickou.
Program somatick psychoterapie, kter mimo jin obsahuje prvky klasick a reflexn mase, p
vky shiatsu, inician prvky pro aktivn a pasivn pohyby, polohovn, prostorovou manipulac
i, mobilizan prvky, dle nkter postupy fyziatrick lby a sanoterapeutick pohybov sety
yorelaxan, hypertermick, sanogenetick, integrativn harmonizujc a stabilizan. To je p
adem pro vt oteven psychickho pole a nslednou hlub introspekci s clem uvolnit terap
roblm (jestlie se jedn o klienta) nebo s clem lpe porozumt sob sammu na sebe-realiza
v ppad lid relativn duevn zdravch, kte si pej skrzeTep porozumn sob, lpe po
Program somatick psychoterapie ovlivuje aferentn nervov systm, stimuluje vy produkci
orfin, odstrauje svalov dysbalance, zejmna nepmou cestou tak, e skrze fzick svaly ov
svaly topick. Pracuje se spasmy, vzniklmi jako funkn porucha i s celmi svalovmi bloky
kter zasahuj i nkolik segment, dle posiluje statiku a dynamiku ptere, fixaci ptee v
asti pnve (kde dleitou lohu hraj sakroiliakln klouby a kde souasn pro statiku a biom
iku je rozhodujc sagitln smovn kosti kov, ovlivujc postaven cel pnve i tvar
akroiliaklnch kloubech se pohyb uskuteuje jen v malm rozsahu, ale psob zde mohutn sl
tnosti trupu a v ppad sedu i mohutn sly zmnn polohy dolnch konetin (zejmna v pozic
ohu ").
Zvenou pozornost vnuje somatick psychoterapie tak pechodm: atlantookcipitlnmu, atlan
nmu, cervikotoraklnmu, torakolumblnmu a iumbosakrlnmu.
Postupy somatick psychoterapie mimo jin vychzej ze skutenosti, e pro vzpmenou pozici
jsou dleit posturln svaly dolnch konetin. Ty jist dva nosn kloubn systmy a to kole
nn. Tit je tsn ped osou kolennho kloubu a ponkud vce pedsunuto ped osou hlezenn
o vhodn pro nataenou pozici kolennho kloubu, kter je udrovna pedevm vlastn tlesno
vka a tyhlav sval stehenn pak nemus spotebovvat
114
115
tolik energie pi zabezpeovn tto pozice. Vt problm se vyskytuje v oblast hlezennho
e trojhlav sval ltkov mus bt permanentn aktivn, aby lovk neprepadval" smvenj' dop
bdobn situace jak je v oblasti cervikokranilnho pechodu, protoe tit hlavy je tak p
d toto spojen. Tak v tomto ppad mus bt svaly (tentokrt jov) per. manentn aktivn,
hla zstat ve sv fyziologick (pirozen) pozici fixovna. V tomto kontextu se tedy jedn o
v permanentn aktivn msta a tud i msta snadno postiiteln rznmi \ nepznivmi fakto
ychogennch. je a kotnky, jejich funkn stav, vznamn * ovlivuje celkovou stabilitu vzp
ce lovka.
To, e existuj vznamn funkn vztahy mezi dolnmi konetinami a hlavou, pte a pnv, je

. Zmny a poruchy hybnosti napklad v segmentech ptee se mohou promtat a na pony sval
fibuly, kde mohou vyvolat sekundrn poruchy funknosti kolennho kloubu a odtud i funkn
ost kotnk. Tento stav zase negativn ovlivuje stabilitu tla ve vzpmen pozici, co se p
kolsn trupu a funknosti jovho svalstva. A tm se uzavr patologick okruh.
Klenba chodidla, zejmna pn, je dleitm nstrojem proti psoben gravitan sly a sou
od zem. M velkou schopnost adaptovat se na nerovnosti ternu, po kterm se pohybujeme.
Noha je znou, ze kter permanentn generuj proprioceptivn informace, kter jsou vyhodnoc
ovny v mozkov ke. Noha tak tlum mechanick rzy (nap. pi doskoku), kter se pak s ni
bnm etzcem doln konetiny a na pte, kter je definitivn utlum.
Pozice hlavy, rovina pohledu o vznamn ovlivuje dren tla. A jak jsme ji uvedli, vzhle
tomu, e tit je pedsunuto ped cervikokraniln spojen, mus bt hlava ve sv fyziolog
zici udrovna permanentn aletivitou (naptm) jovho svalstva. Jedinen podoba dren hl
v vertikln pozice u konkrtnho lovka je vsledkem jedinen utven formy posturlnch
n nikdy definitivn. Je to dno mimo jin skutenost, /x pes zkladn nastaven svalovho
vk od narozen reagovat na pevaujc i na aktul n biomechanickou situaci a z n plynouc
entn poadavky na posturln systm. Posturln systm je souasn permanentn ovlivovn i
livy (pevldajcm emonm stavem lovka, mrou jeho stresovanosti, pevazujcmi elementy
j, kter se manifestuj jako svalov pance " - viz W. Reich).
Vzpmen pozice je pro lovka energeticky nron nejen vzhledem k tomu, e oprn plocha j
k vce tla mal, ale i vzhledem k tomu, e tit tla je tsn nad polovinou vkv tla (
a souasn osciluje i v klidu, v zvislosti na dechov frekvenci. Proto napklad zkladnm v
postojem pi prci somatick psychoterapie je stoj s mrn pokrenmi nohama, kter jsou od
e vzdleny zhruba na i ramen.
Ale vrame se k pozici hlavy a k vznamu tto pozice pro dren celho tla a pro pohyb (pohy
vdy vlastn zan pdem " teprve dokroen dv anci pro udren rovnovhy). Pohyb zan
al, pen se na osu tla (velk stabilizan vznam pro vertikln pozici lovka m mimo
vnovha sil ptee, co znamen rozpnn meziobralo-vch plotnek versus pnut podlnch va
tle k sob). Aktivita se pak z osy tla pen na konetiny. Vizuln informace (s vraznou
oproti jinm druhm informac umouj, po jejich vyhodnocen, predikci zmn vnjch biomech
dmnek, predikci pohybu druhho lovka, k nmu jsme zahjili pohyb nebo od kterho se chcem
zdlit atd. To ve znamen, e musme urit vzdlenost, kter ns dl od druhho lovka, d
ost a mon zmny smru jeho pohybu. Souasn se vyhodnocuj informace proprioceptivn, visce
ceptivn atd., informace o stavu vnitnho prosted v ns samotnch. Vsledkem je konstituov
ybovho kontextu, kter postupn vyplnme dynamickmi pohybovmi stereotypy (protoe i vlastn
ohyb pedjmme) za stl pipravenosti k jeho korekci, v zvislosti na zmnch biomechanick
ek a zmn zmru pohybu, zmn pohybovho kontextu. Pokud se nm do
m" nepostav pekky, ve uveden dje se uskuten pedevm na neuvdomovan rovni. 'T'
uje dobrou zrakovou funkci, protoe je nutn synchronn pohyb 'nich bulb. Jinak by dochz
elo ke zvyovn tonu jovch sval, co me bt mimo jin i podklade111 pro vznik nkterc
Je zejm, e pohyb onch bulb pi sledovn objektu je spojen i s innost posturlnch sv
hy innosti okohybnch sval mohou bt vyvolny obte zejmna v kraniocervi-l^jam pechodu.
vzhru facilituje extenzory, pohled dol flexory. Pohled do strany facilituje enzi ve
smru pohledu a flexi ve smru opanm. Tato skutenost se tak vyuv v sanoterape-utickc
pech, pi zprostedkovan facilitaci inhibovanch svalovch skupin.
Tak innost vkacch sval ovlivuje v ad aspekt posturln systm. Vedle hlavnch vka
is - udruje zaven sta, m. masseter - psob pi addukci doln elisti, m. pterygo-ideus m
t later. - umouj okluzi a protruzi, mlec" pohyby) sem pat i svaly podjazylkov a nadja
kov. Jedn se ve ve uvedench ppadech o svaly, jejich zkladn funkc je zabezpeit 'sd
mimiku a zpracovvn potravy. Ovem souasn se tyto svaly zapojuj do zabezpeen pechodu
hy vlee do polohy vzpmen. Podporuj flexi hlavy, co je spojeno s tendenc otevt sta.
ivovan hlavn vkac svaly je udr zaven a tak je podrena dynamika flexe.
Z ve uvedenho je zejm souvislost funknch poruch ve vztazch jovho svalstva, vkac
anch sval a mimickch sval. m emotivnj je obsah sdlen nebo silnj pro-/iiek lov
pin se komunikace astn. Graduje-li proitek, pak se komunikace astn cel systm hybnost
tomto sloitm komplexu spolu interaguj voln motorika (jemn, lokomon, komunikan atd.)
ovoln motorikou (posturln, dechovou, nutrin) v kadm okamiku existence lovka. Naru
ra antagonist i synergist, rozvj se svalov dysbalance, naru se stabilita i dynamika p
a celho hybnho systmu. Svaly tonick maj tendenci ke zkrcen a svaly fzick k ochabnut
v kloubnch pouzdrech je tak omezen spazmy svalo-uch vlken a funkn nerovnovha mezi an
tagonisty sniuje fyziologick vkon posturln funkce. 1 kdy se tlesn schma, postoj lov

uje novm okolnostem, je to na kor vkonnosti. lovk se obtn vyrovnv s fyzickou zt

ravitanch sil v ninch pozicch (mus vydat vce energie na zvldnut rovnovhy, je-li jeh
ostoj zafixovan v ne-ly/iologick pozici). Objevuj se posturln obte, funkn selhvn
ertebro-uenn obte.
Pohybov systm je nutn udrovat v kondici, dlouhodob stn vyerpv stejn jako vystupov
i kdy za podstatn del dobu. Samozejm, e ve uveden sdlen je teba chpat v irm
mn podmiuj kondice fyzick a psychick. Poruchy hybnosti, na nich se podlej psychogenn
y, zptn psychiku negativn ovlivuj. Klient pak hovo o ochablosti a smutn nlad i dep
nadn unavitelnosti a neurotickch obtch,
0 pocitu ztrty sly, neobratnosti a souasn nejistot, pocitech nedostatenosti apod. Proh
lubuj se
1 psychosomatick pote.
Pro somatickou psychoterapii je dleit i poznatek o krtkch intersegmentlnch svalech v h
ubok vrstv jovch sval, kter jsou aktivovny i velmi slabmi impulzy, a to dokonce i p
u pohybu, kter iniciuje posturln dynamick stereotypy. Tm se vysvtluj ast obte neur
blasti ptee. Zmny tonu v intersegmentlnch svalech vede k aktivit stedn svalov vrstvy
e tak poloha hlavy. U labilnch jedinc se naruuje dynamick rovnovha aktivity jovch a k
sval. Vsledkem je opt svalov dysbalance, penejc se na cel tlesn schma. Vznik ner
e k omezen pohybov volnosti a ke vzniku funknho bloku.
Z toho, co bylo doposud uvedeno, je zejm, e pohyb krn ptee je klov pro regulaci poh
elm osovm systmu (ptei a pnvi), kter se orientuje podle zmn v poloze hlavy. Pohyb
116
117
v oblasti trupu zabezpeuj svalov soustavy zdov, bin, svaly dna pnevnho a svaly spoj
v s konetinami. 'C|
Svaly dna pnevnho spolupracuj pi dchn se svaly binmi a s brnic, piem uveden d
vznam pro fyziologick fungovn orgn dutiny pnevn.
Pohyb pnve smrem dopedu, kdy symfza se pohybuje doluje spojen s aktivitou bedeinj| sv
al (prohlubuje se bedern lordza) za souasn spoluprce m. iliopsoas. Pohyb opanm sniOiv
symfza se pohybuje smrem nahoru) je spojen s aktivitou binho svalstva a mm. glutei po
hyb, kterm se zved lev nebo prav okraj pnve, zabezpeuj mm. glutei medii a adduktofi (p
omt se sem i vliv tvaru non klenby konkrtnho lovka).
Rotace pnve je zabezpeena innost sval dolnch konetin, pnve a hrudnho svalstva.
Z toho, co bylo o pnvi ve uvedeno, je zejm, e jej sklon je zabezpeen pouze innost
y bin vytahuj pedn okraj pnve nahoru a velk hov svaly ji zase vzadu n kyelnmi k
To znamen, e ob skupiny sval se tak podlej na zvedn pnve Naopak svaly bedern a bed
mova vytahuj zadn okraj pnve nahoru a m. iliopsoas a st stehennch sval pes kyeln
stahuj bedern st ptee a pnev dopedu a dol.
Je-li zvraznna bedern lordza, pak vyvol i vraznj hradn kyfzu a naru se tak stati
unkce ptee, co me bt potek vertebrogennch obt.
Vzhledem k tomu, e fyziologick stav ptee i pirozen (fyziologick) vztah ptee a pnve
odujc pro vzpmenou pozici lovka a pro jeho sebedvru v motorickm chovn, jeho koord
pzniv ovlivuje klidn a vyrovnan stav mysli, budeme se touto tlesnou znou zabvat podr
Pozornost si zasluhuje i skutenost, e ve vazivovch strukturch a v drobnch svalovch vl
nech podl ptee je velk mnostv volnch nervovch zakonen (pro zprostedkovn penosu
pulz) a rznch proprioreceptor, kter permanentn vyslaj velk mnostv informac o aktu
do dcch struktur CNS, kter pak koriguj ppadn smovn k funkn dysbalanci posturl
ohu v ppadnch korekcch hraje duevn stav lovka, jeho pevaujc emon naladn, mra
eprobh-li z njakho dvodu korekce nastupujc funkn dysbalance, potom se postupn pepr
amick posturln stereotypy a lovk se tak na pechodnou dobu adaptuje na zmnu polohy pte
tm i cel postavy vi gravitan sle. Po urit dob se vak prohloub dysbalance a zesl
nch informac. lovk me vdom zashnout do svch chybnch posturlnch nvyk a nepmou
tu fzickch sval) ovlivnit posturlni svalov systm. Ovem tyto vyrovnvac postupy mus r
vat kontitun typ a pevaujc tonick typ konkrtnho lovka a souasn i psychick fakt
podlely na vzniku svalov dysbalance, na spazmech, na svalovch blocch nebo na vzniku
ochablch svalovch zn. Navc je nutn nejen respektovat, ale i vyuvat recipronho vztahu
antagonistickmi svaly.
Komplikac pro ve uveden postup je skutenost, e svalov dysbalance se neomezuje pouze je
na urit sek ptee, ale postupn postihuje statiku a dynamiku cel ptee a tm i dren
funlcnm stavu posturlnho systmu se pesvdme, kdy podme klienta, aby se postavil a

ve s otevenmi oima predpail na dobu 1 minuty. Pot ho vyzveme, aby oi zavel. Po celou d
bu pozorujeme zmny postoje. Vmme si zmny polohy hlavy (zda se skln dopedu i horn s
(mru posunu dozadu), dle, zda se jev vrazn pokles ramen a tm i pa, zda zesiluje beder
rdza a vyklenuje se bicho. Pi zavench och klienta sledujeme rozsah titubace.
Pi stoji s paemi podl tla se svalov dysbalance v oblasti ramen jev navenek dopedu vysu
utmi rameny a odstvajcmi lopatkami (zkrcen prsn svaly a zdviha lopatky; ochabl mezil
ov svaly). O svalov dysbalanci v oblasti bedern pnevn jsme ji psali. Svalov dysbalance
v oblasti dolnch konetin se tkaj zejmna tch svalovch skupin, kter peklenuj dva kon
uby: dlouh hlava tyhlavho svalu stehennho (bedrokyeln kloub a ldoub kolenn), ti ohb
a
\
t pes zadn stanu kyelnho kloubu a kolenn kloub). Tak trojhlav sval ltkov, m jako
nci ke zven kontrakci a tm i ke zkrcen. O me jeho zkrcen se meme iVnl '"iit tak,
o nejvce pithnout chodidlo k brci. Ke zkrcen tohoto svalu ntSX ^' takov pozice, kte
permanentn aktivuj a udruj tak v hypertonii (nap. chze po
?'Tk'h, na vysokch podpatkch, chze lovka s hysteroidnmi rysy atd.).
pepu
spnmi s'e podrobnjm popisem vrtme k ptei a jejm funkcm (statick a dynamick) a k p
jejm vztahm k ptei. Pnev a jej postaven vznamnm zpsobem ovlivuje statiku u'm'o a c
niln sek jej dynamiku. Statiku ptee ovlivuje i postaven dolnch kon-v'tin a tvar klen
To znamen, e zde hraje dleitou lohu i to, jak si stojme na svch T)l>clch nohou". Jin
no, i pocit vnitn integrity a psychick-stability ovlivuje dren '"ha podobu pohybu. Nes
tabilita psychick ovlivuje funknost antagonist, vyvolv svalovou Ivsbalanci a zanaj p
bit jin silov pomry, co m zase za nsledek nerovnomrn zakovn sval. To jen prohlubuj
u dysbalanci, co ovlivuje i nsledn pohyb. Tak inky ravitace nejsou pak dostaten kom
vnitnmi silami organismu. Funkn selhvaj wliibon sloky hybnho systmu. To ve zesilu
nestability a patiky okruh se tak uzavr, pte je velmi pohyblivm tvarem, kter je schop
anteflexe, retroflexe, lateroflexe i rotace. Na pohybu se spolupodlej kloubn pouzdr
a, vazy a svalov vlkna.
J-ik ji bylo mnohokrt uvedeno, nejpohyblivjm sekem ptee je jej krn st. Zmny v
yvolvat i vzdlen pznaky. Nejedn se jen o pote spojen s funknm blokem kloubnch sys
ervikokranilnm a cervikotoraklnm, ale i o adu zmn, kter se promtaj i do vzdlench m
schmatu, kde se projevuj zdnliv nesouvisejcmi pznaky. V tto oblasti je tak bohat v
nervov plete, jej drdn se navenek projevuje irokm spektrem vegetativnch pznak.
ertebralis (v blzkosti intervertebrlnch kloub), kter pak vstupuje do foramen occipita
lae magnum. Funkn poruchy v krnm seku ptee mohou drdit tuto arterii a to je opt zdr
lch obt.
Specifikum cervikokranilnho spojen a kloubn receptoiy spolu s receptory svalovch vlken
vytvej z lan oblasti vznamnou oblast s regulanm vlivem a reflexnm psobenm. Zejmn
s labyrintovmi tonickmi reflexy a reflexy jovmi, kter jsou zvisl na postaven hlavy.
hlavy v atlantookcipitlnm kloubu a kloubech C-l a C-2 i C-3 a C-4 vyvolv zmnu tonu e
xtenzor. Rotac hlavy se zv tonus extenzor na konetinch na stran rotace a sn se na
aci opan. Tot plat i pro zdov svalstvo. Funkn blokda v oblasti cervikokranilnho s
e tonus zdovho svalstva a postaven pnve. To jen potvrzuje vznam propriocepce lan pte
funkn obte ve vztahu ptee a pnve a tm i celho trupu. Funkn blokda v oblasti krn
bte s plynulost polykn (zejmna u lid s akutnmi neurotickmi obtemi, u lid s hyster
v zti apod.). Pi dlouhodobch obtch se me projevit i spasmus ve svalech uloench ve
krn fascie (pod m. sternoc-leidomastoideus). Vhodnmi protahovacmi postupy lze napom
oci zvldnut tto funkn dysfagie za souasn celkov terapie, kter je zaclena na piny
Funkn blokda krnho seku ptee je tak mnohdy doprovzena pocity nejistoty, vrvornm,
lestmi hlavy migrenznho charakteru apod. Pro diferenn diagnostiku bolesti hlavy je v
ad ppad dleit vyeten statiky cel ptee, vetn lumbosakrlnho pechodu.
Hradn sek ptee je nejmn pohyblivm sekem. To m svj vznam, protoe soust trupu je
udn ko. Dechov vlna v nm postupuje smrem zdola nahoru pi ndechu i pi vdechu a m ty
echu pedchz fze preinspiran v podob krtk pauzy vdechovho pohybu, bhem kter trv
ranho pohybu na svalovou aktivitu posturln hybnho systmu. Tto skutenosti se vyuv v
jako jednoduchho nstroje pro prohlouben relaxovanho stavu svalovch skupin ped jejich n
lednou zenou aktivac. Pot
118
119

nasleduje fze ndechu. Po ndechu nsleduje fze preexpiran, ne se spust posledn (tvrn
vdechov pohyb. Bhem preexpiran fze zesiluje excitan vliv ndechu na svalovou postur
ovou aktivitu.
Vstupem terapeuta do ve uvedenho fzovn dechovho pohybu lze napklad facilit0Vat monos
ick reflexy, ale i nepmo, voln aktivitou ovlivovat pedevm autonomn zen dechov y
vlnu zabezpeuj pedevm meziebern svaly a brnice.
Brnice je vypoukl sval se lachovitm vrcholem, od kterho se paprsit rozbhaj svalov v
ernm chrupavkm 11. a 12. ebra. Svoji laitou st je upnuta ve vazivu mediasiinj Brnice
ak v kontaktu s m. quadratus lumborum a m. iliopsoas. A to je jedna z cest, ktero
u se negativn emoce promtaj" a ke svalm dna pnevnho. Je skutenost, e negativn emo
ch, pohyb brnice a tm i funknost orgn dutiny hrudn, bin i pnevn.
Ndechu brnice napomh tm zpsobem, e se jej centrln st (lait st) posunuje dol
tin hrudn tak vyvolv podtlak. A naopak v dutin bin vyvolv tlakov sly (napklad p
aktivn" brn), kter se penej i na dno pnevn.
Pi vdechu se brnice vyklene zpt do dutiny hradn. Jednotliv svalov snopce brnice se mo
aktivovat i izolovan. To pak vede ke zmn tvaru jednotlivch st hrudnku i bicha. Uri
upy lze ovlivnit tvar hrudnku i ptee (a v dsledku tchto zmn i pozici pnve). Dechovou v
nu lze ovlivovat (facilitovat nebo inhibovat) tak specifickm drenm horn konetiny v ur
oloze. Postaven hornch konetin ovlivuje rozsah dechovho pohybu a v tto skutenosti se v
uv v somatick psychoterapii zejmna pi prci ve dvojicch.
V programech somatick psychoterapie se mimo jin vychz i z poznatk, kter napomhaj dei
t navenek se projevujc symptomy a jejich piny. Chceme-li porozumt tomu, co je z pohled
u terapeuta za funknmi vertebrogennmi obtemi, za blokdami rznch kloubnch systm, za
za bolestivmi msty v rznch segmentech, potom musme znt segmentov uspodn tlesnho
umt rozliit, kter tkov struktury, orgnov systmy danmu segmentu pinleej. A stejn
at uritou autonomii pslunho segmentu i jeho vegetativn a centrln zen. Dokonce exis
erarchie tkn pinleejcch uritmu segmentu, kde vnitn orgn je nadazen ki a pohybo
ntu apod. Na stran drah je nutn vidt, e ve funguje jako celistv systm a ve vzjemnm
Napklad pi podrdn uritho vnitnho orgnu (urit psychosomatick obte) jeho sign
a konm povrchu (viscerolcutnn reflex/)a v ostatnch tknch, pinleejcch danmu segme
tednictvm intersegmentovch spoj i odezvu v jinch orgnech (vis-ceroviscerln reflexy).
Jednou z monch reflexnch odpovd na psychosomatick onemocnn vnitnho orgnu me bt
napklad dlouhch paravertebrlnch sval i sval kolem intervertebrl-nch kloub. Tento b
e ke zmn pohybu, mn se pohybov stereotyp a tak rozloen sil, vyrovnvajcch se s perm
gravitan silou. Funkn blok vedouc k chybnm pohybovm dynamickm stereotypm a stejn ta
turln stereotypy penej" funkn blok i na dal segmenty. Znamen to, e blokda zptn
paravertebrln a intervertebrln svalstvo a udruje spazmus. Spazmus fixuje kloubn systm
imo fyziologickou pozici, co se reflexn cestou zptn promt do nemocnho vnitnho orgnu
logick okruh se tak uzavr.
Problm spov ve faktu, e napklad funkn blokda v doln sti hrudn ptee a v oblast
du vede k vyzaovn bolesti v rznch stech bin krajiny. Nebo jin pklad - psychogenn
at spazmus m. psoas, ale klient popisuje pocit bolesti prostupujc krajinou od ledvi
n a po podbiek". K tomu se postupn pidv funkn blokda torakolumblnho pechodu. M.
livnit pmo, volnm silm, ale zprostedkovan,
120
ktivovanou pn pruhovanou svalovinu s pevahou fzickch motorickch jednotek ve ^t/L '.-"
lknech. Pitom musme rozliit, zda se jedn o spazmus nebo o zkrcen svalu. Dleit ?V1,.
vac cviky mus bt provdny v rozsahu mrn pekraujcm stvajc mez, co je "'^ ^'iiun
v pohybovm stereotypu. Jinak bychom vlastn udrovali st-V*"-' slav. Zjednoduen eeno, j
se o protaen zkrcench sval a poslen sval ochablch. V'1Jri(i?n postupovat skrze zmn
h stereotyp ke zmnm patologickch reflex v seg-JC "tecli. Nebo se postupuje cestou nes
pecifick mobilizace jednotlivch sek ptee k postizomet-""k relaxaci k odstrann svalo
m. Tyto postupy jsou vdy kombinovny prac s dechem. P .lun cest je cel ada a mnohch se
uv poznatku, e po izometrick svalov kontrakci ^Jeduje svalov inhibice (F. Gaymans, (19
3), K. Lewit, (1975), E. Rychlkov, (1974, 1997)).
Rytmem kontrakce versus inhibice lze doshnout snen svalovho tonu, protaen zkrcenho i
vho vlkna a pipravenosti klienta pro prci s tzv. terapeutickm problmem. Pslun svalo
y* se ktermi se aktuln pracuje, mus kontrahovat vi odporu za souasnho pohybu hlavy *
do smru pohybu. Pracuje-li se ve dvojicch nebo vt skupin, pak se souasn postupuje v
mu aktivn pohyb versus pasivn pohyb. (Je nutno zdraznit, e somatopsychoterapeutick Sty

se neuplatuj ve smyslu ortopedick rehabilitace, ale v kontextu somatick psychoterap

ie. To znamen, e se nesetkvme s kontraindikovanmi stavy, jako je nap. osteoporza, spon
ylitida atd.)
Jednm z prvnch klinik, kte se zabvali segmentovou souvislost vnitnch orgn, sval a
H. Head (Headovy projekn zny - vegetativn souvislosti svalovch vlken s vnitnmi orgny
ojekce bolesti do pslun kon segmentov oblasti).
Funkn obte v oblasti kloubnho systmu ptee (nap. spazmus dlouhch paravertebrlnch s
lem intervertebrlnch kloub) mohou iniciovat poruchy v orgnovch systmech. A naopak, psy
chosomatick funkn obte vnitnch orgnovch soustav se mohou promtat do kloubnho syst
Existuj tak bolestiv signly, v uritm segmentu, kter mohou dokonce imitovat onemocnn
orgnu, kter je do tohoto uritho segmentu projikovn. Tk se to nkterch typ bolesti v
v bin krajin i v pnvi. Jedn se o dsledek funkn poruchy ptee a nsledn reflexn z
tk vertebrokardilnho syndromu, kdy je bolest lokalizovna zejmna parasternln vlevo s
diac bu nad lopatku nebo pod lopatku a do je, podle lokalizace v horn nebo stedn sti
na. Pro vylouen ischemickho syndromu je nutn palpan vyeten bolestivosti v segmentu T
Th5.
Jedn-li se o bolesti v bin krajin v dsledku funknch poruch ptee a nslednch reflex
utn dsledn diferenn diagnostika. Pitom je teba vnovat pozornost hyperalgickm konm
vm spazmm na zdech, a to od stedn rovn ptee a po torakolumbln pechod. Pi vyet
azmus mm. recti abdom. a bolesti mimo znu pupku. Zjistme-li pi bolesti bicha spazmus
m. psoas a m. iiacus (blokuje torakolumbln pechod a rozsah pohybu sakroiliaklnho klou
bu), pak lze uvaovat i o monch onemocnnch nkterch orgn dutiny bin nebo pnevn.
A naopak, orgnov onemocnn (ICHS, AIM, bronchopulmonln onemocnn, onemocnn jater a l
eatu, tlustho i tenkho steva, ledvin a moovch cest a gynekologick onemocnn) jsou dopr
na funknmi poruchami ptee a reflexnmi zmnami v pslunch segmentech. Projevuje se i z
ivost pi palpaci kolem pslunch kloubnch pouzder.
Pi somatopsychoterapeutick prci je nutn vzt do vahy, e existuj vznamn funkn vztah
j statickou a dynamickou funkc) a pnv, mezi dolnmi konetinami (kyeln kloub, kolenn k
a hlezenn kloub) a hlavou (cervikokraniln spojen), mezi pnv a pletencem ramennm a krn
valov dysbalance) v tchto oblastech se vzjemn posiluj a vedou ke generalizaci svalovch
zmn, kter se pak manifestuj v podob naruench pohybovch dynamickch stereo121
nsleduje fze ndechu. Po ndechu nsleduje fze preexpiran, ne se spust posledn (tvrt
echov pohyb. Bhem preexpiran fze zesiluje excitan vliv ndechu na svalovou, posturln
vou aktivitu.
Vstupem terapeuta do ve uvedenho fzovn dechovho pohybu lze napklad facilitovat monos
ick reflexy, ale i nepmo, voln aktivitou ovlivovat pedevm autonomn zen dechov ry
u vlnu zabezpeuj pedevm meziebern svaly a brnice.
Brnice je vypoukl sval se lachovitm vrcholem, od kterho se paprsit rozbhaj svalov v
ernm chrupavkm 11. a 12. ebra. Svoji laitou st je upnuta ve vazivu mediastina. Brnic
tak v kontaktu s m. quadratus lumboram a m. iliopsoas. A to je jedna z cest, kter
ou se negativn emoce promtaj" a ke svalm dna pnevnho. Je skutenost, e negativn em
ech, pohyb brnice a tm i funknost orgn dutiny hradn, bin i pnevn.
Ndechu brnice napomh tm zpsobem, e se jej centrln st (lait st) posunuje dol
utin hrudn tak vyvolv podtlak. A naopak v dutin bin vyvolv tlakov sly (napklad
e aktivn" brn), kter se penej i na dno pnevn.
Pi vdechu se brnice vyklene zpt do dutiny hradn. Jednotliv svalov snopce brnice se mo
aktivovat i izolovan. To pak vede ke zmn tvaru jednotlivch st hrudnku i bicha. Uri
upy lze ovlivnit tvar hrudnku i ptee (a v dsledku tchto zmn i pozici pnve). Dechovou v
nu lze ovlivovat (facilitovat nebo inhibovat) tak specifickm drenm horn konetiny v ur
oloze. Postaven hornch konetin ovlivuje rozsah dechovho pohybu a v tto skutenosti se v
uv v somatick psychoterapii zejmna pi prci ve dvojicch.
V programech somatick psychoterapie se mimo jin vychz i z poznatk, kter napomhaj dei
t navenek se projevujc symptomy a jejich piny. Chceme-li porozumt tomu, co je z pohled
u terapeuta za funknmi vertebrogennmi obtemi, za blokdami rznch kloubnch systm, za
za bolestivmi msty v rznch segmentech, potom musme znt segmentov uspodn tlesnho
umt rozliit, kter tkov struktury, orgnov systmy danmu segmentu pinleej. A stejn
at uritou autonomii pslunho segmentu i jeho vegetativn a centrln zen. Dokonce exis
erarchie tkn pinleejcch uritmu segmentu, kde vnitn orgn je nadazen ki a pohybo
ntu apod. Na stran drah je nutn vidt, e ve funguje jako celish systm a ve vzjemnm

apklad pi podrdn uritho vnitnho orgnu (urit psychosomatick obte) jeho signl
konm povrchu (viscerokutnn reflex/)a v ostatnch tknch, pinleejcch danmu segment
nictvm intersegmentovch spoj i odezvu v jinch orgnech (vis-ceroviscerln reflexy).
Jednou z monch reflexnch odpovd na psychosomatick onemocnn vnitnho orgnu me bt
napklad dlouhch paravertebrlnch sval i sval kolem intervertebrl-nch kloub. Tento b
e ke zmn pohybu, mn se pohybov stereotyp a tak rozloen sil, vyrovnvajcch se s perm
gravitan silou. Funkn blok vedouc k chybnm pohybovm dynamickm stereotypm a stejn ta
turln stereotypy penej" funkn blok i na dal segmenty. Znamen to, e blokda zptn
aravertebrln a intervertebrln svalstvo a udruje spazmus. Spazmus fixuje kloubn systm m
mo fyziologickou pozici, co se reflexn cestou zptn promt do nemocnho vnitnho orgnu
ogick okruh se tak uzavr.
Problm spov ve faktu, e napklad funkn blokda v doln sti hradn ptee a v oblast
du vede k vyzaovn bolesti v raznch stech bin krajiny. Nebo jin pklad - psychogenn
olat spazmus m. psoas, ale klient popisuje pocit bolesti prostupujc krajinou od led
vin a po podbiek". K tomu se postupn pidv funkn blokda torakolumblnho pechodu. M
ovlivnit pmo, volnm silm, ale zprostedkovan,
skrze aktivovanou pn pruhovanou svalovinu s pevahou fzickch motorickch jednotek ve sv
vch vlknech. Pitom musme rozliit, zda se jedn o spazmus nebo o zkrcen svalu. Dleit
lovac cviky mus bt provdny v rozsahu mrn pekraujcm stvajc mez, co je vznamn
hybovm stereotypu. Jinak bychom vlastn udrovali stvajc stav. Zjednoduen eeno, jedn
taen zkrcench sval a poslen sval ochablch. Je mon postupovat skrze zmny pohybovc
zmnm patologickch reflex v segmentech. Nebo se postupuje cestou nespecifick mobiliza
ce jednotlivch sek ptee k postizomet-rick relaxaci k odstrann svalovch spazm. Tyto
jsou vdy kombinovny prac s dechem. Tchto cest je cel ada a mnohch se vyuv poznatku
zometrick svalov kontrakci nsleduje svalov inhibice (F. Gaymans, (1973), K. Lewit, (
1975), E. Rychlkov, (1974, 1997)).
Rytmem kontrakce versus inhibice lze doshnout snen svalovho tonu, protaen zkrcenho s
o vlkna a pipravenosti klienta pro prci s tzv. terapeutickm problmem. Pslun svalov
, se ktermi se aktuln pracuje, mus kontrahovat vi odporu za souasnho pohybu hlavy a o
mru pohybu. Pracuje-li se ve dvojicch nebo vt skupin, pak se souasn postupuje v rytmu
tivn pohyb versus pasivn pohyb. (Je nutno zdraznit, e somatopsychoterapeutick sety se
neuplatuj ve smyslu ortopedick rehabilitace, ale v kontextu somatick psychoterapie.
To znamen, e se nesetkvme s kontraindikovanmi stavy, jako je nap. osteoporza, spondyl
tida atd.)
Jednm z prvnch klinik, kte se zabvali segmentovou souvislost vnitnch orgn, sval a
H. Head (Headovy projekn zny - vegetativn souvislosti svalovch vlken s vnitnmi orgny
ojekce bolesti do pslun kon segmentov oblasti).
Funkn obte v oblasti kloubnho systmu ptee (nap. spazmus dlouhch paravertebrlnch s
lem intervertebrlnch kloub) mohou iniciovat poruchy v orgnovch systmech. A naopak, psy
chosomatick funkn obte vnitnch orgnovch soustav se mohou promtat do kloubnho syst
Existuj tak bolestiv signly, v uritm segmentu, kter mohou dokonce imitovat onemocnn
orgnu, kter je do tohoto uritho segmentu projikovn. Tk se to nkterch typ bolesti v
, v bin krajin i v pnvi. Jedn se o dsledek funkn poruchy ptee a nsledn reflexn
o tk vertebrokardilnho syndromu, kdy je bolest lokalizovna zejmna parasternln vlevo s
adiac bu nad lopatku nebo pod lopatku a do je, podle lokalizace v horn nebo stedn st
rna. Pro vylouen ischemickho syndromu je nutn palpan vyeten bolestivosti v segmentu
Th5.
Jedn-li se o bolesti v bin krajin v dsledku funknch poruch ptee a nslednch reflex
utn dsledn diferenn diagnostika. Pitom je teba vnovat pozornost hyperalgickm konm
vm spazmm na zdech, a to od stedn rovn ptee a po torakolumbln pechod. Pi vyet
azmus mm. recti abdom. a bolesti mimo znu pupku. Zjistme-li pi bolesti bicha spazmus
m. psoas a m. iliacus (blokuje torakolumbln pechod a rozsah pohybu sakroiliaklnho kl
oubu), pak lze uvaovat i o monch onemocnnch nkterch orgn dutiny bin nebo pnevn.
A naopak, orgnov onemocnn (ICHS, AIM, bronchopulmonln onemocnn, onemocnn jater a l
eatu, tlustho i tenkho steva, ledvin a moovch cest a gynekologick onemocnn) jsou dopr
na funknmi poruchami ptee a reflexnmi zmnami v pslunch segmentech. Projevuje se i z
ivost pi palpaci kolem pslunch kloubnch pouzder.
Pi somatopsychoterapeutick prci je nutn vzt do vahy, e existuj vznamn funkn vztah
j statickou a dynamickou funte ) a pnv, mezi dolnmi konetinami (kyeln kloub, kolenn
a hlezenn kloub) a hlavou (cervilcolaaniln spojen), mezi pnv a pletencem ramennm a kr

svalov dysbalance) v tchto oblastech se vzjemn posiluj a vedou ke generalizaci svalovc

h zmn, kter se pak manifestuj v podob naruench pohybovch dynamickch stereo120
121
typ. I Bedern sek ptee, spolu s kost kovou, je svm tvarem uzpsoben nejen statick
funkci, ale i funkci nosn. Zakotven v konstrukci pnve (kter pedstavuje nosnk a doln k
nncv- tiny jeho sloupy), se mus tento nosn systm vyrovnvat se silami gravitace. Hmot
nost lovka I je pak rozloena na klenbu non. V bedernm seku ptee je mon i rotace, i
1 rozsahu. Nejmn pohyblivm sekem je hradn sek ptee. Pechod torakolumbln je nhl I
cho " obratle. Zato krn sek ptee je nejpohyblivjm sekem ptee. Tento fakt I je zdr
nknch poruch v ppad, je-li lovk vystaven dlouhodob fyzick a psychick zti (viz v
Chceme-li porozumt pinm svalovch dysbalanc, musme vzt do vahy i vchoz stav ' orga
en to urit kontitun typ, tzv. tonick typ (umstn lovka na dimenzi s ply hypertonic
ln a hypotonicko-hypermobiln), pevaujc osobnostn charakteristiky, mru ustran tole
odolnost, pevaujc elementy obrannch charakterovch struktur a pevaujc obrany. Dle
ovit reaktivitu organismu. Stanoven reaktivity (to znamen analyzovat pevaujc typ reakc
e na stimulujc podnty), a se jedn o dotek, hudbu, i gravitai sly pi polohovn atd.,
olit nejinnj drah stimulace, intenzitu psobcho podntu dobu jeho trvn, pevaujc
jn tak je dleit zjitn kvality spnku (subjektivn pocity klienta dostatenosti i nedos
spnku), kvality spontnn fyzick a psychick vkonnosti, dle zjitn charakteru navy (r
oln nebo odsunut " nstup) a mra schopnosti volnm silm zvldat podrdn, kter bylo
nnmi podnty. Dle se zjiuje stav krevnho obhu, tepl i studen perifern sti lidskh
hy, pika nosu), barva ke v oblieji i dechov frekvence a hloubka dechu, sekrece potu ap
od.
Program somatick psychoterapie ovlivuje aferentn nervov systm, stimuluje produkci end
orfin, zahrnuje v sob postupy, kter maj myorelaxan inek Pi prci s hypertonickmi ne
ickmi svalovmi skupinami se postupuje nepmo pes svalov vlkna s pevahou fzickch : mo
jednotek i kdy mohou bt ji primrn ochabl v dsledku svalovch dysbalanc, a dl (pes
lstvo k svalovm skupinm v hypertonu). V programu somatick psychoterapie jsou tak zah
rnuty postupy, kter maj hypertermick inek (napklad mase, a ji klasick i reflexn
v sety somatick psychoterapie, v nich se stdaj aktivn pohyby s pasivnmi, dle prostor
ybov manipulace s mobilizanmi prvky a protahovac prvky.
Ve uveden se projevuje zlepenm prokrvenm celho tlesnho schmatu lovka, zvenou re
kov pemny, zvenm pvodem obrannch ltek (povzbuzenm specifickch i nespecifickch im
a zrychlenm tokem lymfy v lymfatickch cvch, poklesem kyselosti tkn, spasmolytickm in
kosternm svalstvu, zvenou cirkulac tepla i v perifernch stech tla. Loklnm teplem (
pecifickmi postupy ze strany terapeuta) lze tak doshnout uvolnn ligament, fasci a klou
bnch pouzder. To vseje cesta k obnoven fyziologickho nastaven biologickch funkc a obno
ven pirozenho rytmu biochemickch dj.
Ve uveden sti programu somatick psychoterapie jsou doplovny mimo jin nepmmi metod
siluj odpov na stimulaci. Jedn se o prci s dechem (ndech facilituje, vdech inhibuje),
e o aktivaci vzdlench svalovch skupin (Jendrassikv fenomn), protahovn svalovch vlken
taen facilituje, zkrcen inhibuje) atd.
Prce s bloky je nron a je nutn mt vdy na pamti, e posturln a lokomon systm jsou
u, kter nelze oznait jednodue jako vztah antagonistick. Pohyb vdy zan ze stabiln poz
v konenm dsledku v n zase kon. Chceme-li zmnit polohu, kter je udrovna posturlnm
sme aktivovat lokomon systm, kter souasn napomh inhibovat systm posturln, ale dok
jeho nsledn zastaven je mimo jin i vsledkem optov. .-i|itace posturlnho systmu. Mru koordinace innosti tchto systm tak negativn ov
genn faktory. Stres negativn ovlivuje rove anticipace zmn v prosted a tm i anticipatho pohybovho vzorce. To jen zesiluje nejistotu a navenek vyjdenou labilitu. Cl V ppad
jemn motoriky (vetn jej nejvy formy-psan) a komunikace (gesta, pohyb mluvidel, ,ohyb
vy) lze dokonce hovoit o synergickm vztahu.
,M V ppad poruch svalov koordinace, v ppad blok v rznch kloubnch systmech tlesno
e nutn tak zvit mru poruch jednotlivch stup zen dynamickch lbovch stereotyp, kt
znauj uritou jedinenost. Bazlnmi motorickmi tereotypy jsou ty, kter zabezpeuj krok
smus (v zti se mn vzorce extenze flexe), chop (v zti se mn vzorce extenze a flexe)
(v zti se mn motorick vzorce, kter jsou spojeny s funkc hlavy a krku), statiku a dch
ce trupu a pnve). Napklad v emon zti omezen pedevm na hradn dchn vede k pet
sk innost z tchto bazlnch dynamickch motorickch stereotyp vy-ehi'iz (umouj ekonom

minimln spotebou energie) a lovk v zti m tendenci svj pohyb na n omezit.

V obecn rovin existuje est zkladnch pohybovch vzorc, jejich vyeten umouje orient
motoriky u konkrtnho lovka:
1. hyperextenze kyelnho kloubu (krokov mechanismus);
2. abdukce kyelnho kloubu (informace o laterln pozici pnve);
3. posazovn z polohy vlee (informace o pevnosti bin stny);
4. klik - uren kvality stability lopatky jako zkladu pro pohyb pae;
5. flexe je - uren pomru mezi m. stemocleidomastoideus a hlubokmi fiexory je;
6. abdukce ramennho kloubu.
Pro stanoven mry svalov dysbalance, kter ovlivuje statiku a dynamiku ptee, se zjiuje
e V. Jandy (1995), zda se nejedn o doln a horn zken syndrom a o vrstvov syndrom (st
y hypertonickch a ochablch sval).
Do ve uvedench poruch se promtaj i poruchy v rznch rovnch dcch systm, kde nejv
osobnostn regulace.
Voln pohyb se neuskuteuje v celm svm prbhu za asti vdom. V obsahu vdom se v prb
o pohybu uvdomuje " kontext pohybu pro potvrzen elnosti, smysluplnosti pohybu. Jeho o
bsah, pohybov vzorce jako mon varianty pohybu jsou sten v obsahu vdom a sten v o
ale vlastn pohybov program (matrice) a cel prbh pohybuje v obsahu podvdom. To plat i
vzpmen stoj, pro dren tla. Jdeme-li po schoditi v dom z jednoho poschod do druhho,
schopni si uvdomit, po kolika schodech stoupme. Pro uren jejich potu je musme spotat
li uvdomit si cel prbh pohybu. To je doprovzeno uvdomnm si celho spektra pocit, pro
notlivch reakc. Stejn tak to plat i pro uvdomn si dren vlastnho tla. Uvdomn si
tla ve vztahu ke gravitan sle i ve vztahu k okolnm pedmtm a lidem pomoc zptn vazby
uasn za uvdomovn si proitk, pocit a reakc vlastnho tla v ptomnosti". Jestlie c
t a ji v dynamickm pohybovm stereotypu nebo v posturlnm stereotypu, musme bt zakotve
vlastnm tle ", bt hic et nunc ", bt v kontaktu se svmi pocity a proitky. Jen tak lze
oslit motiv ke zmn pohybu, postoje, dren tla atd. a pekonat neobvykl pocity z nov po
jinho tempa pohybu a postupn zafixovat a uloit modifikovan pohybov vzorec apod.
122
123
Jinak pi aktualizaci nov formy dren tla, novho pohybovho vzorce nezpracovan nepjemn
oslab motiv ke zmn a nov vzorec vyhasn ". i
O tom, jak se lovk ct v mysli", co prov, jak je pevaujc i aktuln emon nalad
j (vzpmen stoj), zpsob vykroen a vlastn chze. Do vech tchto skutenost se promt
ty, subjektivn provan jako stabilita, kter se zelelno navenek manifestuje i mrou fyzic
stability. Proto si vmme non klenby, jej symetrinosti, zpsobu nalapovn. Dle konfi
vypovd o tom, kter noha je odrazov (na kterou vce spolh); vmme si vkov symetrin
jamek a postaven kolennch kloub, postaven pnve a jejho sklonu pi rotaci vi ramenm,
lutelnch sval (ni svalov tonus se navenek projevuje ne postavenou gluteln rhou),
nu paravertebrlnch sval. Zde se na chvli zdrme. Toti svaly realizujc posturln funk
ojov star, mn unavi-teln a vce odoln vi negativnm faktorm ne svaly fzick (nap
s\ ah bin povzbuzuj" ke zkrcen svaly zdov. Oslabuj se i svaly hov. Dsledkem je
akrln oblasti, vznik hyperlordzy bedern ptee. Zesiluje hrudn kyfza. Vznikl stav vede
a dalm problmm, o kterch j sme ji v tto knize psali.
Proto si musme vmat i postaven lopatek a odchylek od symetrie ramen i dren hlavy vi t
u. Ochabl dren tla je ast tak u lid, kte provaj chronick stres.
Pi chzi si vmme souhybu trupu, pnve a konetin (pi spazmu zdovch sval se lovk poh
). Dle si vmme jistoty dolnch konetin i rznch forem omezen rozsahu pohybu. Stejn v
o, zda lovk nalapuje na paty i chod po pikch nebo po vnjch okrajch chodidel. A ne
jak mry a jakm zpsobem se lovk pi chzi dv " do smru svho pohybu vzhledem k tomu,
iciovn pohybem o a hlavy. Dle je potebn sledovat, kde a pro je pohyb omezen a s jakou
istori lovka je toto omezen spojeno.
Pi sledovn prbhu pedklonu si vmme plynulosti pohybu, jeho omezen a bolestivosti pi
lavy a ji nsledujcho trupu. Dle si vmme, jak se od sebe trny bedern ptee oddaluj,
up neodchyluje do strany, do jak mry jsou zkrceny zadn skupiny stehennch sval, zda je
mon nalzt eventuln spazmy zdovch sval, blokdu sakroiliaklnho kloubu a blokdu tora
hodu.
Pi sledovn zklonu vnujeme pozornost plynulosti pohybu, jeho eventulnmu bolestivmu pr
e pibliovn se trn obratlovch a eventuln bolesti spojen s tmto pibliovnm. Tak j
nost monm blokm v cervikokxanilnm pechodu, torakolumblnni pechodu a v sakroiliakln

ch. Jestlie se pi zklonu objev zvrat, je nutn vnoval pozornost stavu vegetativnho ne
systmu v pslunm segmentu.
Pi klonu opt sledujeme plynulost pohybu, mon omezen jeho rozsahu a eventuln bolestivo
Konkrtn me jt o bolestivost hebene lopaty kosti pnevn, bolestivost 12. ebra, blokd
olumblnho pechodu a spazmus nebo zkrcen zdovch sval.
Zvltn pozornost pak vnujeme pnvi a jejmu sklonu a plynulosti rotace pnve vi trupu a
tvu dolnch konetin. Jedn-li se o ikm postaven pnve, potom hledme pinu tohoto stavu
v tohoto stavu na statiku ptee.
Pohyb je elementrnm projevem ivota a pomoc pohybu se realizuje adaptace na permanent
n se mnc podmnky vnjho i vnitnho prosted a na vsledky jejich permanentnho stet
n zmny vyvolv. Pohyb tak realizuje komunikaci, bez kter by ivot nemohl existovat. Pohy
ov apart je nejvtm spotebitelem energie a tak m podstatn vliv na metabolick pochody.
bov apart souasn psob i jako perifern obhov pumpa a pi nedostatenm pohybu se mimo
je tato skutenost snenm krevnho obhu. Existuje zk vztah mezi rozvojem jemn motoriky
vojem obecn intelektov schopnosti. Psychick aktivita pzniv ovlivuje pohybovou aktivitu
a naopak. Toho se vyuv v praxi somatick psychoterapie. Je-li
naruen proprioceptivn informan systm, lze jej sten nahradit zeslenou aferentac opt
ustickou, haptickou a manipulan kinestetickou.
V pohybu se v kadm okamiku integruj voln i mimovoln pohybov akty (zejmna mimo-voln p
v akty posturln, dechov a nutrin).
Zejmna dech m zk vztah k celkov motorice, protoe ovlivuje iritabilitu motoneuron a ov
je i celkovou rovnovhu, protoe pi prbhu ndechu a vdechu se mn tvar hrudnku a tm i
a postaven pnve. Motorika respiranho systmu m tu zvltnost, e je zena jak mimovoln
nm nervstvem), tak i z oblasti CNS volnm zpsobem.
V obecn rovin lze uvst, e existuj dva okruhy pro zen voln motoriky. Jeden pro zen
onetin a hybnosti v ose tla (hlava, pte, pnev). Druh dc okruh je uren pro zen j
e uloen v neokortexu. Tento dc okruh zabezpeuje i tzv. sdlovac motoriku (eov orgn
mimick a gestikulan"). Jakkoliv jemn motorika vak vdy vyuv pohybov i posturln
Jestlie bychom vnovali pozornost vvojovmu aspektu motorickho chovn, potom bychom musel
konstatovat, e ji v obdob nitrodlonho ivota z genetickho zkladu generuj bazlni po
(urit organizan struktura) pro pozdj tvorbu pohybovch vzorc, kter se pak podle moti
bu, zmru pohybu uspodvaj do sloitch pohybovch program (matric), kter smuj k m
erneurony.
Vzhledem k tomu, e plod jet nen vystaven pmmu vlivu gravitan sly, me se posturln
ce pln rozvjet teprve po narozen dtte. Rozvjej se na podklad permanentnho toku propr
tivnch, interoceptivnch, exteroceptivnch a mnohdy i nociceptivnch informac.
Posturln motorick ontogeneze se zahajuje ze struktur limbickho systmu. To m svj zvan
protoe posturln reflexy jsou po narozen dtte provokovny vnjmi objekty, kter jsou
kho dvodu zajmav ". Zrakov fixace takovho objektu dttem v nm vyvol nepodmnn orie
spojen s nutnmi polohovmi reakcemi jako dsledku zmny tit. V tom okamiku se tak zap
etativn nervov systm, protoe je nutno mimo jin spustit ty metabolick pochody, kter zaj
energii pro nsledn pohyb. To ve souasn posiluje motivaci pohybu (jednodue eeno, dt
, aby pohyb uskutenilo) a zmr pohybem doshnout zajmavho objektu" a uchopit" tento obje
t, a ji sty, rukama nebo i nohama.
Postupn se rozvjejc lokomoce, toto postupn oten se, plazen se a lezen, stejn jako
stoj a nsledn vykroen, je spojen s neustlmi pesuny tit. Pesun tit akceleruje
c hlavy, ptee a pnve i dolnch konetin. Ve sv bazlni podob je tato fze vvoje postur
tmu dokonena zhruba po tetm roku existence jedince, kdy dt je ji schopno udret stabil
oj i na jedn noze. V dal fzi vvoje celho pohybovho systmu pak pokrauje ontogeneze ze
emn motoriky, kter je ve sv zkladn podob zavrena po dokonen zrn mozeku, co je zh
ce existence jedince. V dal fzi akceleruje rozvoj nejen jej manipulan funkce, ale i fu
nkce komunikan.
Jestlie v prbhu vvoje jemn motoriky, vvoje posturlnho subsystmu a lokomonho subsys
e dt stresovno, deprivovno, emon zraovno, negativn se to projev i v celm pohybovm
tienaje senzomotorick koordinace, rozvj se svalov dysbalance, funkn zmny ve statice a
namice ptee, ve vztahu pte - pnev apod. Objevuj se spazmy, blokdy kloubnch systm a
du se specifickou strukturou osobnosti konkrtnho lovka jsou potom poloeny zklady i pro
pevaujc element obrann charakterov struktury.
Jak jsme ji uvedli v pedchozch odstavcch, neokortex ned jednotliv svalov skupiny, al
e kontext pro smyslupln a eln pohyb, co pedpokld anticipaci, kter je zase pedpoklad

ulho pohybu. Mus bt aktivovny asocian oblasti mozkov kry pro konstituovn zmru (l
pro to " m udlat), dle se aktivuj motorick okruhy kortikln
124
125
subkortikln a limbick okruh (minul zkuenost, emon pozad, poslen motivu, vzva " ve
entru v hypotalamickch jdrech pro sputn metabolickch pochod, zabezpeujcch energii p
b atd.). Do akce se zapojuj senzorick systmy, pinejc do subkortiko-kortiklnfch okruh
mace o eventulnch zmnch v prosted, kter lovka obklopuje. Dal informace pichzej
vypovdaj o jeho aktulnm stavu. Do tohoto dn pak vstupuje osobnost a osobnostn regulac
kontinuitnho pohybu nebo jeho zmn. Osobnost uruje vznamnost zmn a strategii pro udren
zmnu dosavadnho plynulho pohybu. Ostatn postupy, vetn zauvan taktiky, se realizuj
vdomovan rovni. Ovem do obsahu vdom vstupuje vsledn pohybov projev jako celistv fen
pro lovka zdrojem informac o stavu jeho vnitnho prosted. To lze v zjmu klienta vyu
omatick psychoterapii. Vedeme-li klienta napklad k velmi pomalmu pohybu, lovk se vce z
m a koncentruje na sv vlastn nitro, je vce oteven informacm, kter v tomto kontextu
vnji proud do obsahu vdom a na jejich zklad je schopen i hlubho sebepoznn.
Dokonce lze prolongovanou stimulac uritch spoutcch zn vyvolat nezvisle na vli lovk
ky zakdovan elementrn i globln pohybov vzorce, kter se uplatovaly v ran ontogenezi
i a kter pedstavovaly bzi, na n se vyvjely pozdj individuln motorick vzorce a pro
sti konkrtnho lovka.
lovk, u kterho jsme tyto pohyby vyvolali, je k tomuto pohybu puzen a m pocit, e mu ne
me zabrnit (zen vdom) a ani se mu pli nechce jim brnit (Ovem prbh pohybu, poku
lze peruit.).
Nejprve se objevuj izolovan zkuby, kter pak pechzej do tpavho ", nejistho, ale pl
u. Tento pohyb m svj zkonit prbh a vyst do oten, vzpimovn se, a po lokomoci, T
ze kter se pi stimulaci vychz.
V poloze na zdech smuje odpov k flexi konetin a k oten se kolem osy (hlava, pte, p
denc smovat do vertikln pozice. Z polohy na bie smuje odpov na stimulaci k lokomoc
turlnm reakcm v souvislosti se zmnou tit, co vlastn simuluje pohyb, kter se uskute
me byli kojenci (specifick forma lezen a vzpimovn se - na tomto principu je zaloena ne
obyejn spn restituce motorick funkce podle V. Vojty, (1993)). V pozici na boku lze vyv
lat akci, kter vlastn simuluje pohyb, jen jsme realizovali v porodn cest pi vlastnm na
ozen. Tohoto faktu se vyuv v terapii (re-birthing).
V zvru k tomu, co bylo doposud uvedeno, je mon dodat, e v somatick psychoterapii se vn
je pozornost i uvolovacm postupm, orientovanm do vech smr ", kter kloubn systmy do
tahu a tlaku na tyto kloubn systmy je mnohorovov; zlepuje se prokrven, co znamen zle
odu produkt metabolismu, vt psun energie a obrannch ltek atd. Tc mimo jin s sebou p
v produkci synoviln tekutiny a tud i lep mechanick vlastnosti kloubnch systm. Dle
je informan tok z proprioreceptor a tm se tak rozvj dynamika motorickch stereotyp a
uje se tak pda" pro nsledujc specifick postupy a sety somatick psychoterapie. Polohov
protahovnm zkrcench svalovch skupin se souasn aktivuj ochabl antagonistick svalov
a zmruje se svalov dysbalance. To ve souasn otevr cestu k prci s chybnmi posturln
hybov systm m toti k dispozici kompenzan, substitun mechanismy, kter umouj, aby n
sval byl do urit mry zastoupen svalem jinm. Zapojenm vdomho, volnho sil klienta do
sebou samm pi posilujcch postupech pak zaruuje, e pro danou oblast bude kontrahovn, pr
tahovn nebo naopak relaxovn fyziologicky pslun sval a nikoliv jeho nhradnk. Umouje
vit posturln funkci a zabrnit posturlnmu systmu v produkovn novch chybnch posturln
lze doshnout relativn trval zmny. Taje podepena doprovodnm efektem v podob pocitu vt
lity a subjektivnho pocitu sly (ble viz F. Vle, (1998)).
- Ve uveden postupy jsou dleit pro prci se spasmy, svalovmi bloky a s emocemi, kter
za tmito bloky" a kter se souasn na jejich vzniku podlely.
' Nelze jednodue bezprostedn manipulovat se svaly, kter se podlej na blokaci uritho p
bovho segmentu. Nejprve je nutn odblokovat" obrann reflexy, kter se paradoxn aktivuj v
ppad nastupujcho sil o protaen zkrcenho svalu a organismus tak vlastn kod sm s
Vechny ve uveden postupy se realizuj za souasn prce s dechem a v ad ppad tak za
dby.
V souvislosti s muzikoterapi se ve strunosti pokusme dt odpov na takov otzky, jako na
: O kter mechanismy v lidskm mozku se opr lebn inek zvukovch vibrac, lebn ine
udba pzniv ovlivuje krevn tlak, tepovou frekvenci, dechov rytmus a bioelek-trickou akt
ivitu mozku? Jak to, e hudba na internch oddlench nemocnic sniuje spotebu sedativ a pa

cienti pi hudb lpe snej chirurgick zkroky a jsou klidnj, psob vce vyrovnan a m
ikac? Jak to, e hudba me regulovat rytmus spnku a bdn?
Veobecn je znmo, e rytmy a tny pzniv ovlivuj metabolick cykly a synchronizaci bi-o
aktivity celho mozku. Je tak vdecky prokzno, e ji embryo je schopno pro sebe pzniv
reagovat na klidov tep matina srdce.
Rytmy a tny mohou tak bt velmi rychle transformovny " v pohybovou aktivitu. zk propoje
sluchovch krovch zn a motorickch krovch zn je v poped zjmu terapeut. Rytmick hud
ytvrov takt) pzniv ovlivuje psychomotorickou koordinaci. Dokonce i u pacient po mozk
vici nebo s Alzheimerovou demenc zlepuje koordinaci dolnch konetin a pzniv tak ovlivu
plynulost pohybu. Navc je zde ance pro zapamatovn si tchto rytm a podle poteby si je z
ovu vybavit a pohybovat se v du podle nich. Samozejm, e tato aktivita mozkovch mechani
sm pzniv ovlivuje funkci mozku jako celku. Aktivuj se kompenzan mechanismy, kter umo
out postien dlch funkc, vzniklch v dsledku pokozen uritch sek pracovnch konste
Ve, co se dje v orgnovch soustavch, m charakter cyklickho vlnn v uritm rozmez, kt
cky nastaveno. To mimo jin dv anci pro prunou adaptaci na permanentn promnliv proste
V relaxovanm stavu se prbh tchto dj nejvce pibliuje k ekvilibriu, k fyziologickmu n
relativn optimlnho fungovn konkrtnho lovka (tento stav" je subjektivn provan ja
ing) .Pojmenovn stav" jsme dali do uvozovek vzhledem k tomu, e tm mme na mysli urit r
ez, v nm se mn frekvence vln. Jinak eeno, stav well-being nen na biologick rovni n
n frekvence. Naopak, jestlie zamrzne " napklad srden rytmus v njak stabiln abnormln
ci, me to v konenm dsledku vst ke kardiovaskulrnm obtm. Existuj vak muzikoterape
, v nich sms melodi s mncm se rytmem nejprve ukliduje mysl, rozpout" zkost a pot
fyziologickmu rytmu srdce psob" tak, e se srdce postupn pipoj" a zklidn. Melodie v
ogramech dvaj prostor k postupnmu nvratu biorytm do sledu, kter odpovd fyziologickmu
aven. A potom je vt ance proto, aby se lovk inti-ospektivn cestou mohl dostat hloubj
svho nitra a lpe tak poznat sebe sama.
Zvukov vibrace, zvukov vlny psob nejen na sluchov receptor, ale na buky celho tla. V
e zvuk zhruba v rozsahu od 16 Hz do 20 kHz, ale to, co slyme" skrze lebku a tlesn po
vrch, vdom neregistrujeme. Akustick zaten organismu je velk a problm spov v tom,
nho toku vizulnch informac se zbavme zavenm o, kdeto nadmrn akustick zte se n
vit. Hluk psobc dlouhodob na organismus vyvolv psychosomatick obte nebo psychick po
eurotickho rzu. A nejen hluk, ale i nkter druhy hudby mohou vyvolvat zdravotn obte. Z
a se to tk rytmu, kter probh podle
126
127
schmatu: krtce-krtce-dlouze-pauza. Tento peruovan takt vyvolv v komunikanm systmu
, co me vst k oslaben adaptanch mechanism organismu, pi dlouhodobm psoben i k osl
o systmu a ke stavm vyerpanosti. Problmem je i ta skutenost, e nae hlasivky maj tende
podvdom se pohybovat jako odezva na pohyb hlasivek zpvka, co pedstavuje silnou zt z
pi sledovn zpvka pi playbacku, pi prci somatick psychoterapie s hlasivkami se vychz
enosti, e hlasov charakteristiky jsou jednak ukazatelem zdrav lovka a jednak skrze n j
mon zdrav ovlivovat. Kad emon napt, stres se promt do kvality hlasu, do jeho bar
druh stran lze posilovnm hlasivek, trnovnm hltanu zptn ovlivnit psychiku. Dokonce j
anci k projeven nkterch osobnostnch charakteristik (viz bojov pokik k pekonn strac
sit povzbuzovn sebe sama pi realizaci vlastnho potencilu ve vkonovch testech atd.). J
y lze otevt cestu k hlub introspekci (viz gregorinske zpvy) atd.
lovk, jeho atomy, molekuly, buky maj vlastn frekvenci a lovk jako celistv lidsk byto
voji vlastn frekvenci s vlastnm zkladnm tnem. Tak je soust elektromagnetickho vlnn
Ale to by ji byla jin kapitola pro jinou studii.
11.1 Osobnost v somatick psychoterapii
(Vchoz model osobnosti pro klinickou praxi - viz bod 6.1)
Pokusme se nyn o nco vce pribli k reln existujcmu fenomnu osobnosti. Problm je,
yl nalezen kl k velk rozmanitosti lidskch povahovch rys, kl k rznm formm jednn
v, zmr (obsah), el (smysl), a to ani v kontextu pbuzenskch vztah. Nikdo nepochybuje,
zde uplatuj rozmanit vztahy a souvislosti mezi genetickmi initeli a faktory prosted v
nej irm smyslu slova, dle vlivy vchovy a vuky a od uritho vkovho stupn i vlivy seb
ak si musme uvdomit, e je rozdl mezi genetickou danost a ddinost. Genetickou danost
sk psychika. V ddin podmnnosti jsou mimo jin zakomponovny i eventuln genov, chi-om
nomov mutace. To znamen vsledky rznch vliv na genofond rodiovsk linie dtte. Ten m
onkrtn vyjden v genotypu dtte. Ovem rodiovsk genofond se pln neaktivizuje v urit

dtte. Navc lovk nen pouh koltfej svch rodi, prarodi atd. V tom ppad zde vys
co se vlastn ddin pen do struktury osobnosti lovka. Z rodiovsk linie to bude ta
eticky spolupodl na obecnm aspektu bazlnho j a ta st, kter se geneticky spolupodl
terch substruktur osobnosti jako celku. Problm je, e nevme, jak je konstituovn jedinen
a neopakovateln aspekt bazlnho j. A vzhledem k ve uvedenmu nejsme ani schopni pregnant
stanovit, kter rysy vlastn uruj zkladn smovn osobnosti. Napklad extravertn povah
ientuje lovka spe k vyhledvn socilnch kontakt a vztah, dle k podnikavosti, k vyhl
akc, program atd., ale nelze tento rys pojmat jaku Jatlni" rys. Rozhodujcm zpsobem zd
vystupuje j (jdro osobnosti). I lovk extrovert me vyhledvat strann, nevyhb se se
me bt zamstnn i tam, kde je men monost socilnch kontakt, ani by tm trpl". A na
e me ctit dobe i v typicky extravertnch situacch ".
Jinou zddnou dispozic je dispozice k emocionln stabilit. Problm vyvstv tehdy, kdy s
abilita ,promn v lhostejnost a citov chlad.
Jinou zddnou dispozic je dispozice k povahovmu rysu, kter se vyznauje zvenou svdomit
vech aspektech jednn, dle praktinost a odpovdnost. Co vak uruje, e takto disponovan lovk se me stt svdomitm, byrokratickm ednkem" konajcm svoji prci za vec
Opakem ve uvedenho je povahov rys, kter vede" lovka k bezstarostnosti, nechuti ke ve
co se vyznauje dem a pravidly, co vede k nespolehlivosti a ledabylosti i tam, kde by
byl prospn opak nejen pro dotynho lovka, ale i pro druh lidi.
Jinm dispozin danm povahovm rysem je rys soutivosti, spojen s odvahou (mnohdy s men
ost za lidi, kte se nechali touto odvahou ^trhnout") a s tendencemi chrnit" druhho lov
(mnohdy tak, e si ochrnce" osvoj prvo za druhho rozhodovat).
Opakem je lovk, kter m tendence vyhbat se soutm, konkurenci. ili lovk s tendenc
a sebe", tzv. ed my. Je nutno dodat, e se vcelku dobe dopluje s ochrnci".
Disponovan jsou lid napklad i k siln egoistickmu povahovmu rysu, kter se v jednn vy
labou sociln orientac, bez motivu a zjmu o eventuln pi o druh lidi, oproti lidem koo
ivnm, pirozen pvtivm atd.
Jak ji bylo uvedeno, povahovch rys je velk mnostv a tato studie se jimi speciln nezab
stran druh chceme poukzat na skutenost, e povahov rysy v dvjch koncepcch byly po
ko urit dimenze a lovk se podle tchto koncepc nachzel na cest" k jednomu z obou pl
povd relnmu psychickmu fenomnu. Pi jeho objasovn je nutn pejt k prostorovmu mod
namen, e odvaha a ochota riskovat se me promtnout jak dojednn introverta, tak i extro
ta". Odvn me bt jak lovk chladn a dominantn, tak i lovk senzitivn a nenpadn".
Navc je nutno vzt do vahy i obsah slova dispozice". To znamen, e kvalitu povahovho rys
ovlivuj mon handicapy z obdob prenatlnho, z obdob vlastnho porodu i fze po porodu,
reme do vahy vechny vvojov i nevvojov" initele, kte ovlivuj zrn mozku a tm i m
je pslun struktury pracovnch konstelac neuron zabezpeuj. A stejn vznamn je pak
v a vliv monch emonch zrann na osobnost lovka. Napklad se me stt, e lovk s d
e vlivem ranch emonch zrann bude vyvjet smrem k bezcitn psychopatick osobnosti atd.
Somatick psychoterapie, vedle toho, co ji bylo v kontextu osobnosti uvedeno, vnuje
zvenou pozornost i sanogenetickm prediktorm ve struktue osobnosti. Mezi tyto predikto
ry pat napklad hardiness" (S. L. Kobasov, (1979)), sense of coherence" (A. Antonovsky,
(1987)), self-esteem" (M. Rosenberg, (1965)), self-efficacy" (A. Bandura, (1977)),
resourcefulness" (M. Rosenbaum, (1980)) a dal.
Na cest k poznn podstaty osobnosti je nutn vyjt z nsledujcch zkladnch paradigmat:
1. energie
- informace
- adaptabilita
2. maturace
- uen - rst a zrn
(z psychologickho hlediska)
3. symbiza
- identita
- role
(separace)
- (individualizace skrze
- (tzv. tpen)
socializaci)
(Bazlni j)
. - (Bazln j + elf) - (Bazln j + Self + Rolov j)
4. osobnost
- societa
- transcendence
5. j-ty-my-oni
Terminologick s, v jejm pedivu je problematika osobnosti v somatick psychoterapii ee
nsledujc podobu:
128
129
OSOBNOST SEBEKONCEPCE
- sebepojet, sebeobraz - kognitivn, emon a konativn aspekt - ,JCdojsem?" reln j, ide

ktuln prezentovan j
SEBEHODNOCEN
- sebeoceovn = internalist versus externalist SEBECTA
- jdro sebehodnocen, konfrontace relnho a idelnho j, egoismus, egocentrismus, zbytnl
spiran rove versus vlastn potencil
SEBEAKCEPTACE
- sebereflexe, svdom, znaky zral sebeakceptace - viz A. Maslow
SEBEVDOM
- sebedvra
SEBEREALIZACE
- zrn, duevn a tlesn zdrav, well-being, znaky seberealizanho procesu ^ (viz A. Maslo
Rogers)
Dospt k podstat osobnosti tak pedpokld projt"
- aktivita versus pasivita
- flexibilita versus rigidita
- introverze versus extraverze
- maskulinita versus feminita
- mrnost versus letargie
- oddanost versus zvislost
- optimismus versus pesimismus
- ochota versus sebeobtovn
dimenzemi s ply:
- pokora versus ponenost
- racionalita versus spiritualita
- sla versus slabost
- statenost versus zbrklost
- tolerance versus lhostejnost
- vdnost versus servilnost
- vstcnost versus zbablost
(ada autor pedpokld, e kadho lovka lze nalzt v pehledu ve uvedench dimenz.)
Na cest k podstat osobnosti je nutno vzt do vahy i vvojov aspekt. Pijm se, e s osob
ovk nerod. Osobnost se vyvj v procesu separace ze symbiotickho vztahu s matkou. Berou
se do vahy takov initel vvoje, jako je genotyp, vchova a vuka i prosted a sebevcho
Somatick psychoterapie pijm koncepci stadilnho vvoje, oproti koncepcm, kter kladou d
plynulost (kontinuitu) vvoje lovka. Samozejm kontinuita vvoje je zakomponovna i do ko
cepc stadilnho vvoje, ale v tomto ppad je vak pojmna ponkud odlinm zpsobem, kte
ickmu fenomnu. Vychz se z pojet S. Freuda, M. Mahlerov, M. Kleinov, D. Sterna, E. Erik
ona, J. Bowlbyho a S. Johnsona.
1. stadium (etapa):
orln - od narozen do 12. a 18. msce; k stm vztaen zkuenosti (slast); orln fixace
vrazn zvislosti, pasivn zpsob uspokojovn zkladnch poteb a pi jejich neuspokojovn
omnost", pehnan (neurotick) ochota k sebeobtovn se, impulzy
k monmu vzniku obran typu introjekce a projekce; impulzy ke vzniku element orln a sch
i-/oidn obrann charakterov struktury: Pirozen autismus (M. Mahlerov) - obdob od naroze
do 2 msc = zkladnm clem dtte je snit tenzi, a to pijetm potravy, odstrannm nepo
moench plen atd.), v uvedenm obdob si dt postupn osvoj zkuenost, e pozitivn zmna
kou, kter reaguje na hlas nebo manipuluje s dttem (zved je, hlad atd.); nen-li v tomto
obdob zahjeno rozvjen dispozice k tomu, aby dt rozliilo mezi tm, co dl samo (pl,
a tm, co dl matka (nebo naopak, co matka nedl), pak jsou v tomto obdob poloeny zklady
o neschopnost lovka kontaktovat se s lidmi v jeho dalm vvojovm obdob;
gymbiotick fze (M. Mahlerov) - od 3. msce do 6. a 12. msce = matka dt tvo omnipove vzjemnm vztahu pispvaj ke sniovn napt a k posilovn pjemnho stavu, matka ci
tivitou v nejirm smyslu slova, jedn se o blzk, vzjemn podprn vztah a z matiny stra
eovatelsk vztah v nejirm smyslu slova (symbiza); eventuln neuspokojovn zkladnch p
mto vztahu vrazn poznamenv dal proces zjemovn, diferencovn emocionality, co je ne
mnkou pozdjho rozvoje socilnch vztah;
1. krize - zkladn dvra versus zkladn nedvra (E. Erikson) - jej pzniv vyeen pi
jeho existence dvru a optimismus, patc mezi zkladn elementy v prbhu prvnch t let
n zkladn formy sebeovldn; dt v symbiotickm vztahu ,Jiled" rovnovhu mezi dvrou (k
ah, spolehnut se" a nedvrou (kter je zkladem pro budovn sebeobrany); symbiotick vzta

provan jako vemoc" = matka a "bezmoc" = dt; dvra umouje dtti, aby se v ppad
tenost, e matku nemus vdy vidt a pesto lskypln vztah, bezpe i jistota s nm zst
se nedje; skrze maticu zskv zkuenost i s vnjm svtem (matka jako primrn objekt).
2. stadium (etapa^:
anln - od 12. a 18. msce do 36. msce existence jedince; rozvoj motoriky a eov inno
ich vdom ovldn jako cesta dalho rozvoje sebeovldn a sebekontroly a souasn jako ur
u" s klovmi osobami, nachzejcmi se v bezprostednm okol dtte (privolvan tto osob
yjden vzdoru, odporu atd.), manipulovn" ze strany dtte s okolm zadrovnm nebo vypr
stolice; prvn projevy iniciativy dtte jako autonomn bytosti a prvn stetvn a omezov
ciativy ze strany matky i otce, poppad zahanbujc odmtn defekace a exkrementu dtte,
pirozen a uvolujc prbh ze strany dtte;
anln fixace - zklady pro vznik obran typu: vzdor, nik, izolace, reaktivn vtvor; dle v
omto obdob mohou bt poloeny zklady pro vznik element psychopatick obrann charakterov
uktury nebo vznik tzv. anlnho charakteru = pedanterie, extrmn istotnost, etrnost, neur
otick stud z toho, co za sebou nechvm" apod.;
separan individualizan etapa (M. Mahlerov) -fzch:
od 6 a 12 msc do 36 msc; probh v nkolika
diferencian fze - dt zan rozliovat svoje tlo od tla matky, co je dleitm impulz
es, ovem souasn to uvoluje v dtti zkost z faktu, e vedle vlastnho a matina tla exi
lid a dt tak me bt oddleno od laskavho mateskho svta" prv v dsledku existence
130
131
praktikovac fze - vzdalovn se prvotnmu fyzickmu svtu" (matce) je zdrojem fyzick zku
od kter se sekundrn odvj psychick zkuenost; akceleruje separan proces a vznik t r
vztahu a vytvoen zvltnho psychickho pouta k matce ("mentln pupen ra"); kdy se
je od matky, je souasn k matce znovu pitahovno tmto novm poutem (je v nm impulz generu
jak z nitra dtte, tak i ze strany matky); vznik krize ,^znovusjed-nocen", kter souasn
astartuje pulzaci vzdalovn se versus pibliovn se dtte k matce; dleit je vzdlenost
tomto prostoru uplatuje vce, zda pozitivn emoce, a prostor se pak jev jako pitaliv, st
jn jako matka, znamen pro dt jistotu a lskyplnou oporu, nebo je to prostor vyplovan ne
ativnmi emocemi, a to bu tak, e matka vlastn nedv dtti anci vyjt o"prostoni" ze sy
vztahu a prostor je vlastn jen pesahujc matka, pseudoprostor", nebo je naopak symbio
tick vztah tak voln, e ji jen krok" mimo nj znamen pro dt svt bezbeh, bez hranic
monho nvratu k matce; jestlie se dt vzdaluje od matky, potom ve vzniklm prostoru gene
uje ada konflikt = poten z niku" versus zkost z monho chycen", slast z oddlen s
cnosti, pocit nezvislosti a ztrta jistoty, pocitu bezpe a velosti, pramenc z toho, e
objektem n pe; dle vznik i roztp pedstavy, obrazu dobr" a z/" matky, kter dt
fze znovusblen - probh zhruba do 24. msce existence dtte; klovm bodemje ambivale
dy si dt stle vce uvdomuje svoji oddlenost od matky, a tm vce se tak ct ohroeno a
zruen separace (to je zkladem kolsn mezi zvislost, a nezvislost, kter se znovu opa
a v adolescenci a v ppad nepznivch okolnost i v prbhu dal existence lovka); prob
ez vrazn bolesti a emon jmy, dt pak nalezne optimln vzdlenost od matky, kter je so
uren vzdlenosti (blzkosti. k dalm lidem v rodin; dt ji nepropad zkosti ze samoty
putnosti; vznamn je rozvoj ei, operace se znaky, se slovem a dt se jeho prostednictv
upn identifikuje s dobrou" matkou a s dobrem obecn; internalizuje si pravidla, poada
vky mikrosociety (zklady pro Superego), rozvj se schopnost i vyjdit pn a fantazie sym
icky; je to nej dleitj obdob pro vvoj nezvislosti osobnosti lovka; M. Mahlerov sou
Eriksonem, e hlavnm clem obdob batolete je dosaen autonomie; ovem E. Erikson klade dr
na prci se studem a pochybnostmi, kter povauje za faktoiy nejvce ohroujc vvoj autonom
kdeto M. Mahlerov klade draz na kooperujc maticu v procesu separace dtte, kdy matka m
omhat dtti v zskvn zkuenost, kter se tkaj odlinost jich obou od ostatnch a nap
cesu individualizace, na jeho konci je vlastn identita dtte, ale i zvraznn identita ma
ky;
fze nastartovn druh diferenciace = diferenciace podle pohlav (pochopen role matky a ot
ce);
2. krize - autonomie versus stud, pochybnosti (E. Erikson) - pzniv vyeen tto krize dru
o roku existence dtte se projevuje v pocitu dostatenosti a dobrou sebekontrolou; po
kud dt nebylo v tomto obdob pli zahanbovno, pak se u nho nevyvine (s nejvt pravdp
i neurotick stud a pochybnosti jako protiklad vry v pzniv okolnosti; pokud jsou poloen
y zklady neurotickmu studu ji v tomto obdob, pak bv v ppad nepznivch okolnost v

ventuln transformovn a v tzv. vzdorovitou nestoudnost; stud souvis s pocitem vystaven

e om druhch lid" za souasnho pocitu nedostatenho obleen"; lovk m pocit, e lid
tendenci propadnout se hanbou", zmizet z o", schovat se", zakrt si tv" atd.; pocit z
en vyvolv pochybnosti, pocit malosti, nedostatenosti; pochybnosti tak souvisej, do uri
mry, s faktem, e mme predn" a ,^adn" stranu, nco v zadu", co sami nevidme, ale co do
druz; pro dt je to neznm st" jeho samotnho, skrze kterou
me bt napadena jeho autonomie; souvis to s prbhem anlnho vvoje, doby, kdy si lovk
onost skrze motoriku ovlivovat vztahy k matce, k vnjmu svtu; je-li dt v tomto pro nh
obdob zahanbovno, produkty jeho stev povaovny za nco nechutnho a za innost svra,
e sv reii", trestno (ili trestno za pirozen dje), pak se vytv prostor mimo jin i
sti o tom, co jsme za sebou zanechali nebo co meme za sebou zanechat v dosplosti symbolick rovina a jeden ze zdroj destrukce pocitu smysluplnosti vlastn existence (
strach z toho, co je za zdy); cel obdob vku batolete je dleit pro formovn zklad se
y, sebecty, schopnosti kooperace, svobodnho sebevyjden a hrdosti na vlastn vtvor" (vy
lastnho potencilu), oproti pocitu zeslen ciz" kontroly a nutnosti bt wewstle ve ste
trolovat se a bt v souladu s pnm kontrolora", dle pocitu potlaen svobody a nemonosti
eprojeven; to ve je zdrojem neurotickho studu a pochybnost, m je patologick okruh uza
nebo neurotick stud a pochybnosti zase zptn ve ve uveden zesiluj; ovem i lid rela
abiln, vnitn integrovan jsou as od asu zven citliv na monost zahanbujc ztrty t
cionlnho strachu z toku zezadu".
3. stadium (etapa^:
falicko-oidipln - Od 3. do 6. let existence lovka; je to obdob, ve kterm genitlie jsou
prostedkem pro odlien pohlav a rol dvete a chlapce, nikoliv jako nstroj sexu; je to v
n faktor v dalm rozvoji sebehodnocen pi rznch hrch, pi experimentovn s vlastnmi g
od.; cel tento proces je soust hledn kvalitativn novho vztahu k rodii opanho pohla
n nrok na nho a dle pi strachu z rivality druhho rodie; pro zskn vlastn identity
vlastnho pohlav je dleit potlaen a zpracovn pudovch pn a identifikace s konkur
noduen lze tento proces identifikace se sociln rol vlastnho pohlav popsat nsledujcm
:
a) v ppad chlapce - v procesu separace se vzdaluje od matky a souasn vnuje pozornost r
oli druhho rodie nejen ve vztahu k sob, ale i ve vztahu k matce (matka je pro dt lovk
ilujc, je nn a chpajc, znamen bezpe a jistotu, kdeto otec pro dt psn, nron
chlapec se vrac" k matce, chce ji chrnit, bt na ni nn, hodn (tm si vlastn podvdom
rostor a peje si, aby takov stav trval vn" a tm se mimo jin zabezpeuje" proti drsn
otcovskmu"; za to slibuje e si matku vezme za manelku"; proije katarzi z nemonosti tu
to cestu realizovat, a vrac se zpt k otci, identifikuje se s nm a vkro do ivota" jako
hlapec);
b) v ppad dvete - v procesu separace se vzdaluje od matky, smuje k otci, nemonost ide
fikace s otcem ji vrac" zpt k matce; vnuje pozornost sociln roli matky (primrn identi
ace), vnuje pozornost sociln roli otce ve vztahu k n a ve vztahu ke sv matce, pot post
upuje zpt k otci, usiluje se o zmnu v tom smyslu, aby vztah otce k jeho manelce byl
penesen na ni (na dceru), proije katarzi z neuskutenitelnosti tohoto zmru, vrt se zp
matce, identifikuje se s n (sekundrn identifikace) a "vkro do ivota" jako dve; cel
en proces je nron jak pro dti, tak tak pro rodie a vyaduje od nich urit stupe zral
ou zde bt poloeny zklady pro obrany typu: potlaen a sublimace; v tomto stadiu se inte
rnalizuj normy a zsady society (dal rozvoj Superega); na rozmez anlnho a falicko-oidip
o stadia jsou poloeny zklady masochistick obrann charakterov struktury; dobr prbh fal
o stadia je dleitou zkladnou i pro schopnost prosadit se, soutivost, pro subjektivn po
cit sly a uritou mru nezdolnosti v zti a pro potenci k inm i v nsledujcch vvojov
;
132
133
tet krize: iniciativa versus pocity viny (E. Erikson) - od 3. do 5. roku existence
dtte; pzniv vyeen znamen eln jednn a zamenost, schopnost iniciovat vlastn a
dv" k autonomii kvalitu podnikn, sil o zdoln pekek, i kdy zamlen a nkdy i vyk
u kapacitu dtskho organismu; iniciativa ovem tak potebuje pirozenou sebereflexi a prv
omovanou energetickou zbranu zamlenho jednn; dt je samo v sob rozpolceno" na st d
nou, spontnn, eruptivn, rstovou a na st rocovskou", kter se projevuje v sebepozorov
sebekzn, ale i seberestnm; tato st dtte" vstupuje do vyvjejcho se Superega a st
o kontrolora11; v dtskm vku je nediferencovan, nekompromisn, s nedostatenou schopnost

oje; nedostane-li dt podporu pro proces zrn v tvrdm nekompromisnm a netolerantnm rodi
km zzem, pak se me stt, e toto dt se bude nadmrn kontrolovat, bude nadmrn poslu
bez vlastn iniciativy a s implantovanmi pocity viny; jeho infantiln Superego mu pak
bude v dosplosti brnit ve spontnnm projevu, pirozenm projevu a je tak permanentn hroz
ou Egu; pro dt vyvjejc se ve ve uvedenm kontextu je jet hor (pro jeho dal zdrav
sk model v relnm ivot samotnch rodi nefunguje", e rodie se proheuj proti impera
ga, k jeho form dali sami impulz, e jednaj pokrytecky atd.; jsou to vechno pestupky, k
ter dt neme v sob strpt (jeho Superego se konstituovalo podle rodiovskho modelu a ob
e st rod/ovskou" = morln tradice atd.) a tak vznik obrovsk vnitn konflikt, kter mn
v nenvist k rodim nebo do tkch neurotickch stav, protoe dt je v tomto vku nekompr
vazuje" iniciativu a v pozdjm vku rezidulni konflikt, tkajc se iniciativy, bv vyjd
rickm popen, inhibic, impotenc apod.; jinou podobou ve uvedenho konfliktu je jeho pe
nzovn v podob vychloubn se (strachujc se jedinec paradoxn msto toho, aby podle nej v
mpulzu ukryl hlavu do psku", zjiuje, e ji naopak neuroticky vystrkuje pespli ven" a
akem Superega zjiuje, e jedinou cestou jak z toho ven" je tk do nemoci; potlaovn ini
vy, nemonost tak projevit svj potencil, sebeomezovn, potlaovn poteb a pn, kumulov
ese atd.; to ve se podepisuje" na zdrav lovka; vnitn pnut si mnohdy tak najde ventil
d v tvrdm netolerantnm moralistickm dohlen na druh lidi (jen bt tak co nejdle od seb
a) nebo se protrhne hranice sebeomezen a dotyn pak in lidem to, co by sm nikdy nestrpl
;
4. stadium (etapa):
latentn - od 6. roku do 11. roku existence lovka; je to obdob relativnho zklidnn ve v
i osobnosti a emocionality a je zde prostor pro vraznj kognitivn vvoj (zejmna vvoj ko
nch mylenkovch operac jako pedpoklad vvoje abstraktnch operac a operanch struktur),
zde vt prostor" pro zjemnn motoriky a prohlouben senzomotorick koordinace; v tomto ob
mohou bt poloeny i zklady obran typu racionalizace atd.;
tvrt krize: ple versus pocity mncennosti (E. Erikson) - pzniv vyeen m podobu pro
i v intelektulnch, tlesnch i spoleenskch dovednostech mezi vrstevnky v rznch rolch
ka, lena sportovnho oddlu atd.); je to obdob identifikace s vrstevnky, a proto je tak
dleit dlat vci" s nimi; dt se u dlb prce a kooperaci, vytv to pocit pinlei
nch zkuenost z pedelho vlastnho vvoje, vlivem uritho nevhodnho typu rodiovsk vc
dt ctit stresovan pi innostech s ostatnmi dtmi, me trpt pocitem mncennosti z dom
vlastnch dovednost, z postaven mezi vrstevnky apod.; dt pak me agresi a hnv obrtit
i vlastnm rodim, kterm napklad vyt, e ho nevybavili dostaten na ivot mezi vrstev
it agresi a hnv vi kole, kdy tato kola nedoke uspokojit sliby" dvjch stadi, a
i a hnv i vi sob samotnmu a trestat se";
5_^t!idium (etapa):
i-iiitln-obdob pubertv: v tomto stadiu se pedevm e vztah citovho a pudovho a pip
pojen eroticko-sexuln; mohou zde bt poloeny zklady pro obrany typu: agrese, substituce
a tak zklady rigidn obrann charakterov struktury;
ggitkrize: identita versus konfze rol (E. Erikson) - toto krizov obdob pesahuje a do o
dob adolescence - pzniv vyeen m podobu pedstavy o sob jako o celistv lidsk bytost
u osobnostn strukturou a uvdomnm si smyslu ivota; problmem v tomto obdob me bt ztr
totonosti pi identifikaci se silnmi jedinci, s hrdiny apod.; je to obdob sebeovovn a
epotvrzovn v societ, obdob sil o spch, vzruen, pijet, obdob potvrzovn a pochop
byt skrze societu, co umouje, aby se morlka dtte petavila do zralej podoby.
Zvenou pozornost je nutn vnovat zejmna prvnm tem letm ve vvoji lovka a monm pozi
gativnm vlivm, jen mohou vrazn ovlivnit jeho strukturu osobnosti. Napklad pedstavu o
vvoji osobnosti ve vztahu k rodinnmu klimatu meme zskat z nsledujc tabulky podle H. R
kerta (1980):
CHYBN VCHOVA ZITKOV KONSTITUCE
REAKCE IVOTNI MOTTO LINIE
CENTRLN IN
KLI NACE
Rejekn-odmtav
slab Nejistota, plachost
zkostnost
jsem patn opovrhuj
mnou
pocit mncennosti
Bez lsky
siln nedvivost
hostilita
Svt je zl musm s nm bojovat agres
Hyperprotektivn Ochransk
slab nejistota mfantilismus submisivita
bezmocno
st vzdn se" Jsem slab mus mi pomhat
opodn zrn, hledn pomoci
Hkajc Rozmazlujc siln rlivost dostivost sebeprosazujc Mus bt vdy prvn
ismus
Hyperdominantn Panovan
slab plachost
podrobiv
Mus vdy poslouchat

hypobulie
Ovldan Perfekcionistick
siln svrlivost ~~ agresivita asertivita Musm ovlda
t a potlaovat jin
hyperbulie
Submisivn rodie
slab chyb pocit zodpovdnosti za sebe sama konformita
Musm se poddit situaci
slabost svdom
Vlan siln nezdrenlivost egoismus
Musm se prosadit na et jinch
slab morln zbrany
Kontrastn kooperace
slab neurotinost neschopnost
nerozhodnost
Nevm, co
mm dlat
vnitn spoluprce
Tepl i studen sprchy,, za tent projev
siln agrese strach petvka manipulace
dobrm svtle nejistota
Tab.l Pehled o monm vvoji osobnosti ve vztahu k rodinnmu klimatu
134
135
11.2 Strun historie somatick psychoterapie
Teoretick koeny somatick psychoterapie vyrstaj mimo jin z teorie humanistick psycholog
e a gestalt psychologie (zejmna integrativn teorie K. Goldsteina (1939)), kter hovo o
organis-mickm sebeuskuteovn v permanentn konfrontaci lovka s jeho prostedm jakoto
motivu lidskho ivota, v nm je lovk zamen na rozvoj svch vnitnch monost a smuje
k uspodanmu. Goldsteinovm kem byl mimo jin F. Perls (1969, 1976), kter je povaovn z
ho z autor gestalt-terapie. K. Goldstein ovlivnil tak A. 11. Maslowa (1954, 1970)
v jeho koncepci je klovm pojmem pojem seberealizace. Humanistick psychologie ve svch k
oncepcch znovu zavedla takov pojmy jako hodnota, volba, rozhodnuli, seberealizace,
rst, uspokojen, radost, tst atd.
Humanistick psychologie vlastn identifikuje smysl lidskho ivota vyjden pojmem sebereal
zace a svmi nstroji a poznatky pispv k jeho naplnn. (Ble viz napklad J. F. T. Buge
5), Richard W. Coan (1977), H. Quttmann (1991)). Ke klasikm humanistick psychologi
e pat tak Carl R. Rogers (1951), kter ve svm terapeutickm pstupu ke ldientovi (klient
nteredi zosobnil takov kvality, jako je pirozenost, velost, citlivost, hlubok zjem o
ctn druhch lid. ast s jejich osudem. Terapeuticky mimo jin pracoval se dvma zkladn
i individulnho vvoje, a to potebou pozitivnho hodnocen druhmi a potebou sebecty. Rog
proti kontrole, zkazu, pehnan discipln a pedpokladm, e hlubiny lidsk pirozenosti js
zpen, zl, koistnick a pustoc, klade draz na spontnnost, sebeakceptaci, vlastn volb
tek sebe sama, potebu uplatovat se a rozvjet.
Rogers terapeuticky pracoval s lidskou pirozenost a jeho veden k sebeakceptaci a se
beci znamen posilovn dvry lovka v sebe sama, otevenost vi svm proitkm a pocit
lovn vlastn nezvislosti, vldu nad sebou samm, osvobozen se od rznch ml by*" a vyho
pn lid. asto porn snaha dret se sterilnch adaptivnch vzorc chovn vyvr ze strac
dnocen druhmi, ze strachu, e ztratme sebectu, protoe ns , tito lid nebudou akceptovat
eit je v tomto ppad uvdomit si, e nejsme fatln nuceni stt se vtvorem drahch, nejs
formovni jejich pnmi a poadavky. A nejsme tak nuceni stt se obt vnitnch, hlubinn
l v sob. Naopak, meme si zvolit svou vlastn cestu, svj vlastn ivotn postoj (jedn se
tn, subjektivn existenciln svobodu za jakchkoliv vnjch a vnitnch podmnek). To mim
e meme svj vlastn ivol prot jako sled kompetentnch a svobodnch voleb mezi rznmi
mi chovn a provni, realizovat svj tvr potencil, seberealizovat se a v pojet Maslow
n lidskmi" (beco-ming fully human).
Model jdra osobnosti (uspodanho do t vrstev) (Vaina, 1994,1995) generoval z teoretick
zkladu, na jeho vybudovn se podlel S. Freud, jen vytvoil pojet j. Dle do tohoto zk
psychosociln teorie Erika Eriksona (1950), kter se pokusil objasnit rst j (na rozdl o
d S. Freuda vid kulturu a spolenost pozitivn, ale v kadm z jeho osmi vvojovch obdob s
bjevuje krize, kter ovlivuje vvoj ega; krize mohou bt korunovny dobrm nebo patnm vsl
ovlivujcm pokrok ve vvoji v nsledujcm obdob) a separan individualizciu teorie Mar
lerov (1975, 1965, 1969), kter objasuje potky ega v kadm individulnm dtti (rozvje
odlien j od matina j - zhruba obdob mezi 12-36. mscem). A v neposledn ad do ve u
ickho zkladu pispla teorie objektnch vztah (oproti pudov teorii klade draz na potebu
ektu vztahovat se k objektm; M. Klein 1948, W. R. D. Fairbairn, 1952, D. W. Winni
cott, (1965), dle teorie egopsychologie ) G. A R. Blanckovi, (1992), studie E. Ja
cobsonov (1964) a H. Kohuta (1991). Porozumn vvoje self nm umonily prce S. Johnsona (1
89, 1991, 1993).
Ke koncepci o zrodu lidsk psychiky v prenatlnm a natlnm obdob vvoje lovka, dle lc p

jej zakotvenosti v mozkovm substrtu a k pochopen fungovn celistv lidsk bytosti jedn
protikladech mysli a tla) pisply vdeck poznatky a teorie takovch autor, jako jsou K L
ke (1981), F. J. Mott (1948,1959), R. 0'Rahilly (1975,1979,1985), T. G. Connally
et. al, (1981), I' Wolpert (1994), J. M. Fuster (1989), K. W. Walsch (1985,1987
), S. J. Dimond, J. G. Beaumont (1974), Eccles (1964, 1977), H. B. M. Uylings et
al. (1991), R. Assagioli (1976), N. Herbert (1976), li Jantsch (1975, 1980), D.
M. Ramsey et al. (1967), O. Rank (1929), L. Peerbolte (1975) a dal. Z icoretik vdy
to byli nap. D. Bohm (1951,1962,1980,1987), F. Capra (1982,1992), S. J. Groerner
(1993), W. Heisenberg (1966), M. Minsky (1961,1968)S, K. R. Popper (1994) a dal.
|)o programov koncepce somatick psychoterapie pispli zejmna C. Rogers (1951, 1985), .
Perls (1969,1976), R. May (1958, 1969), S. Eleman (1985), M. Feldenkrais (1972),
R. Masters, I. Houston (1978, 1973), F. M. Alexander (1941, 1943), A. Balaskas
(1977, 1979), W. Reich (1949,1993), A. Lowen(1958,1977,1993), D. Boadella (1974,
1975,1979, 1987,1993) a dal.
Filosofick koeny somatick psychoterapie a jej vtve - sanoterapie je nutn hledat zejmna
ve lilosoickch systmech existencialismu a fenomenologie a v jejich konfrontaci s lo
gickm pozitivis-mcin a novopozitivismem. Jedn se o kadlub, v nm se prolnaj, spojuj, al
i konfrontuj mylenky takovch filosof, jako byli E. Husserl a S. Kierkegaard, na nho n
avzali napklad M. Heidegger, K. Jaspers, M Buber a dal. K uvedenm filosofm v mnoha sm
h pat i J. P. Sartre a jeho existenciln psychoanalza a P. Tillich se svmi mylenkami ob
aenmi zejmna v prci Odvaha k ivotu". V mylenkovch konstruktech vech ve uvedench a
ou lohu pojmy jako napklad hodnota, smysl ivota, intencionalita atd.. Intencionalita
je mostem k nkterm mylenkovm konstruktm druh skupiny filosof a neurovdc, ktermi js
jin K. R. Popper(1983,1994), J. R. Searle(1990,1994), Eccles, J. C.(1983,1989) a
dal. Aprv v konfrontaci uvedench filosofickch smr se zrodilo filosofick zzem sano
Somatick psychoterapie se hls k integrativnm smrm, kter preferuj nov postupy vnitn
s technikami nkterch tzv. istch terapeutickch smr s jejich standardnmi psychoterapeut
i intervencemi. Mylenka syntzy je stedn mylenkou praktick somatick psychoterapie a op
o pesvden autora, e alfou a omegou veho terapeutickho dn je konkrtn lovk s jeho
m a jeho variabilitou v kontextu dynamiky vlastnho ivotnho pbhu a prosted, v nm se
permanentn odehrv. Podstatn je, jak se v terapeutickm vztahu mn chovn klienta, jak p
tuje svj problm, jak formy adaptace vol, do jak mry se aletivuj sanogenetick pochody,
kou podobu m jeho svobodn rozhodovn, nebo co je omezuje (mra kontaktu s j) atd., co nu
terapeuta mnit nejen taktiku, ale nkdy i strategii psychoterapeutick intervence. Na
vc innost terapeutick intervence zvis na kvalit terapeutickho vztahu, v nm se zhodn
ov kvality, jako je velost, respekt, empatie, akceptace, pozitivn vztah, ale i raci
onln zpracovn informac proudcch v terapeutickm vztahu atd. To jsou kvality, kter by
tit terapeutick vztah bez ohledu na teoretick pozad jednotlivch psychoterapi. Hovome-l
o teorii, pak jsme v pli abstraktn rovin a tud pli vzdleni konkrtnmu lovku a
jm urit zobecnn je nutn. Ale nejdleitjm kritriem je innost zvolenho terapeutic
klientovi pomh a jak je vsledn efekt. Bez diskuse je, e terapeut mus mt dobe defino
oblm, mt dobrou koncepci osobnosti a dobrou strategii terapeutick intervence. Stejn
tak je nezbytn nutn, aby terapeut ml takov teoretick pozad a takov tezaurus poznatk z
lasti vd o lovku, kter by mu dovolily provst komparativn analzu jednotlivch terapeuti
smr. Dal podmnkou integrativnho (nkdy tak nazvanho eklektickho) pstupu v prakti
ii je, aby terapeut ml dobe zait a profesionln zvldnut ty metody, postupy a techniky
psychoterapeutickch smr, kter se rozhodl pout ve sv vlastn terapeutick intervenci.
dn podmnkou je, aby ml terapeut hluboko v sob dobe zakot136
137
venu vlastn pevaujc psychoterapeutickou orientaci, kter ho nejvce (vzhledem k jeho oso
noMuj struktue) oslovuje.
Kad psychoterapeutick smr je nositelem uritch specifickch a souasn i obecnch charak
ik, kter jsou spolen vce smrm Tillett, R., (1993). Z toho tak vychzej i zastnci int
vnho a eklektickho pstupu v praktick psychoterapii. Pat k nim napklad B. L. Duncan (
a jeho tzv. strategick eklekticismus, dle L. E. Beutler (1983, 1991) s tzv. syste
matickou eklektickou psychoterapi, dle A. Lazarus (1992) a jeho multimodln terapie,
F. Knobloch, J. Knoblochov (19l)4j a jejich integrovan psychoterapie a dal. Existuje
tak mezinrodn organizace terapeut, kte prosazuj ve sv prci integrativn a elektick
e tak vydvaj asopis Journal of Psychoherapy Integration". To vseje mimo jin reakc n

klasick psychoterapeutick smiv. kter jsou v praxi mnohdy pli rigidn, lba jimi je p
a innost mlo kontrolovateln, protoe v delm asovm parametru do lby vstupuj takov
visej se spontnnmi remisemi, se zmnami v socilnm prosted klienta a s udlostmi mimo r
rapie. Navc se uvd, e a 30% terapeutickho efektu je vsledkem kvality terapeutickho vz
u bez ohledu na jakoukoliv terapeutovu teoretickou orientaci (dleitou lohu zde hraj
empatie, pochopen, velost atd., jak jsme ji uvedli ve). 30% terapeutickho efektu pipad
a obecn faktor oekvn (pla-cebo efekt), opt bez ohledu na psychoterapeutick postup. Kom
likace pin i ten fakt, e pli sektrske chovn nkterch stoupenc a pedstavitel kl
utickch smr neumouje objektivn vyhodnotit terapeutick efekt jejich dlouhodobch postup
tanovit tak okruh terapeutickch problm, kde eventuln nejinnji psob. Eklektick smr
v psychoterapii reprezentuje i I. D. Yalom, kter klade draz na skupinovou interakci
hit et nunc ".
Nejucelenj a pro praxi terapie relevantn modely integrace vypracovali K. Evans, pres
ident European Association for Integrative Psychotherapy, dle H. Petzold, mimo ji
n vydavatel asopisu Integrative Therapie, a americk pedstavitel integrace v psychote
rapii R. Norcross. C. Navanjo zase otevel" cestu integrativnmu principu v gestaltte
rapii.
Yalom vnuje pozornost problematickm pacientm a uit rznch pomocnch technik k podpoen
hlen interakce. Velk vznam pipisuje kohezi skupiny, kterou povauje za analogickou ter
apeutickmu vztahu v individuln terapii.
11.3 Zkladn postupy v somatick psychoterapii
Jestlie si, metaforicky eeno, pedstavme somatickou psychoterapii jako strom, pak jej k
oeny spovaj v embryolgii, neuroendokrinologii, psychosomatice, klinick neuropsychologi
i, kulturn antropologii, v dynamickch analytickch kolch, v ego-psychologii, gestalt-p
sychologii, v manuln medicn, klasick nsk medicn, ale i v teorii chaosu a kvantov f
takovch koncepcch, kter daly vzniknout Feldenkraisov metod a Alexandrov technice. Je
tedy zejm, e somatick psychoterapie ep informace pro svoje teoretick pozad mimo jin
o lovku. To si vyaduje transdisciplinrn pstup, umoujc pekroit informan barir
hnout se tak informanmu umu, ani by to bylo na kor srozumitelnosti sdlen.
Kmen stromu somatick psychoterapie reprezentuje jej vlasmi nstroje, techniky a meto
dy i metody pejat od nkterch jinch terapeutickch smr (k vlastnm zkladnm technikm
tering, grounding, facing, sounding a dal).
Vtve ve uvedenho stromu pedstavuj rzn pstupy, koly a smry somatick psychoterapie
oloil Wilhelm Reich (1897-1956). V roce 1922 ukonil studium na Lkask fakult na Vdesk
erzit a angaoval se ve Vdeskm psychoanalytikm spolku, kde spolupracoval se S. Freudem.
Navzal na Freudovu a Brenerovu studii o ekonomii energie neurz a o vyjadovn a uvolovn
oc. Napsal adu vznamnch studi z oblasti psychosomatiky a ekonomie energie"
,s,iliiiosti. Rozvinul metodu charakterov analzy" zamenou na tzv. svalov pance obrann
kir.iMeru v luznch tlesnch segmentech, pedstavujc obrann mechanismus proti ohroen pr
poteb lovka.
Vv". Reich se pozdji dostal do speloilativn roviny se svoj orgonovou terapi, v jejm rm
i pracoval tak zvanou orgonovou energi. Pesto jeho prce znamenaj znan pnos zejmna do
uru poznatku souvisejcchs bioenergetickmi terapeutickmi metodami. Ve sv knize Charakt
erov analza (|')49); poprv vyla (1933) popsal W. Reich teorii, techniku a pouit psycho
analytike charakte\ i analzy, ze kter potom vychzel jeho k Alexander Lowen pi rozvjen sv bioenergetick
- Reich v dal sti sv prce popisuje cestu, kterou vykonal od psychoanalzy k orgonbio-iV
ice, a vysvtluje vazbu mezi tlem a psychikou. Pitom kladl draz na energetick pochopen
tto vazby. Reich sice tak vychzel z Freudova postultu o mimodnm vznamu sexulnho fak
etiologii neurz, ale stavl zejmna na rovnovze mezi nabitm a vybitm energie. V vahch o
st k zabezpeen tto rovnovhy vnoval pozornost i orgasmick energii, jej vybit m char
ckou kivku s nkolika stupni. Pi nedostatenm vybit, lpe eeno zastaven" proudu k uvo
ie m toto zastaven za nsledek vznik ady poruch. Pokud je lovk pod represivnm tlakem ji
o lovka nebo skupiny lid, jejich norem, tradice urit society atd., potom traumata, em
on zrann a potlaovan sexuln pocity spolu s obrannm charakterovm postojem, kter je
spolupodlej na vytven sloit uspodanho chronickho svalovho napt, tak zvanho ch
Tento panc pak brn v projeven se orgasmick energie, emoc atd. Panc vlastn chrn l
zitky z vnjho i vnitnho prosted, ale neumouje een problmu a s nm blokovan e
e vytsovn z oblasti vdom, ale vrac se po urit dob v rznch modifikacch a v projeve
h i somatickch. Podle Reicha vnj represivn faktory vedou k neplnmu vybit orgasmick e

e, co m za nsledek jej postupnou kumulaci. Pebyten energie je vzna ve svalovm panc

n proudit. To vede k situaci, kdy energie nkde chyb a nkter jin oblasti psychiky nebo
somatiky zase energeticky hypertrofuj". Je samozejm, e na vytven svalovho pance s
dl nejen vlastn svalov apart, ale i neuroendokrinn systm a vegetativn systm. W. Reic
eho ci popisuj v tlesnm schmatu sedm segment, v nich se mohou za nepznivch okolnos
formovat pance, a vzat tak na sebe energii. V tomto kontextu je vbornou prac Anatomi
e pro bioenergetick analytiky lkae a terapeuta Konrda Oelmanna (1984).
Reich v Kodani a v Oslu se svmi ky Tage Philipsonem a Ola Raknesem rozpracoval meto
du charakteranalytick vegetoterapie. V tomto ppad byly svalov napt a hyperiritace vege
ativnho systmu pojmny v kontextu s charakterovmi obranami. V kontextu vegetoterapie s
e pracovalo s dechem, dotekem a pohybem pi zvldn neurz. Podle W. Reicha nen neurza jen
poruchou duevn rovnovhy, ale souasn vyjdenm chronick poruchy vegetativn rovnovhy a
lity.
11.4 Strun popis segment
V nsledujcch kapitolch strun popeme segmenty zmnn v pedel kapitole.
11.4.1 Prvn segment
Prvnm segmentem je okulrn segment. Pi bloku v tomto prvnm segmentu se popisuje przdn v
z oblieje, mal pohyblivost mimickch sval, bolesti v hlav spe difuznho charakteru, pot
an panick strach v pohledu (o tom, jak emoce se skrv, zapohledem ", je mon

138
139
se pesvdit tak, e se postavme ped klienta a podme ho, aby na chvli doiroka otevel
-zvan vytetil na terapeuta zrak). V Reichov vegetoterapii je mobilizace o prvnm krokem
. odblokovn dalch pancovch prstenc.
11.4.2 Druh segment
Druh segment, segment orln, zahrnuje mimick svaly doln poloviny tve, vkac s\ ;i|y a
svaly tvoc ormovn st (hlavn m. orbicularis oris). Dle sem pat okcipitln svniuvj
jazyka, svalovina brady, svalovina zabezpeujc polykn. Pi blokde v tomto segmentu se ve
vrazu projevuje zaatost, rozhodnost, agresivita, ale i deprese (podle vzjemn poln|lv
horn a doln elisti). asto je mon pozorovat zk rty a grimasovn naznaujc sn, v/
se popisuje tzv. devn vraz tve ". Na tvi je tak mon sledovat, jak rzn segmenty
vyjden bloky. Napklad je mon popsat ustraen oi" a souasn agresivn bradu ". Ch
problmm s dchnm, k nemocm sl i/nj^ rt a dutiny stn a k nemocm krnm. Pi uvolov
vyuv mimo jin postup zvrazujcch kousn, sn, vydvn neverblnch zvuk, smch, d
tlakov mase) a dvivm reflexem.
11.4.3 Tet segment
Tet segment je segment krn (hrtan, krn svalstvo, ttn lza, svalovina jazyka, cvn
y krku i lymfatick pleten). Nejastj vraz pi bloku tohoto segmentu je zuivost a pl,
krku, pocit dusnosti, erven prstenec ve vi hrtanu. Pi chronickm bloku v tomto segment
u m lovk pocit, jako by ml ciz tleso v krku, napt obdobn ped zvracenm, a m tenden
i odkalvat. Dky" dusnosti m strach ze smrti zaduenm a rozvjej se negativn emoce, kt
vlastn zptn uzavraj jaksi patologick okruh. K tomuto se pidvaj i nemoci ttn l
oxikza.
Nejastjmi postupy pi uvolovn tohoto bloku jsou ty, je vyvolvaj vrhnut, pocit znec
van do krajn polohy a tm odreagovn tenze, masn prce s krnm svalstvem a prce s rz
tenzivnho neverblnho zvukovho projevu.
11.4.4 tvrt segment
Do tvrtho segmentu pat oblast hrudn (pte, kln kost, lopatka, pletenec ramenn, mezi
vina, prsn svalovina, zdov svaly, srdce, plce, jcen, prdunice a prduky). Vraz pi t
u je nsledujc: ramenn pletenec jakoby vytaen nahoru ", tuh " hrudn ko, vnmme n
siln sebeovldn, kontrolu pocit a citov chlad, asto smutek nebo naopak zuivost, strac
dtklivost, tvrdost a nepohyblivost. Nej dleitjm nstrojem na potlaen negativnch emoc
tohoto lovka vdechov poloha.
Pi chronickm bloku v hradn krajin pociuj tito lid pchn" v oblasti srden a jsou z
mulaci prsnch bradavek. Jindy naopak maj mlo citliv hrudnk. Dle vazokonstrikce cv prst
ede k jejich chladu zjistitelnho dotekem a me se projevit i pneumonie, artriosklerza
s nslednou angnou pectoris.
Nejastj postupy pi odstraovn tohoto bloku se tkaj prce s dechem a rukama (reaching
s nru" apod. Uvolovn bloku v tomto segmentuje vdy spojeno se zpracovvnm traumatu

h sezen.
11.4.5 Pt segment
pt segment - segment brnin - tvo orgny uloen v kupoli brnice (slezina, jtra, 'li
dle plexus solaris, ale i ledviny. Hlavnm vrazem pi bloku v tto oblasti je )dpi,r (nene). lovk je pesvden, e selhal, pestoe ze svho hlu pohledu vynaloil maximln
jen obtn je schopen ci ANO.
pi chronickm bloku se vyskytuj velmi asto psychosomatick obte, vrazn nevolnost, ilc
pnost zvracet, dle rzn onemocnn jater a lunku. Energie je blokovna zejmna ve pilier
Tak se me rozvinout bradypsychismus.
Nejastjmi postupy pi zvldn tohoto bloku jsou speciln masn techniky a bioenerge-t
uvolovn bloku se asto do obsahu vdom dostvaj materily z nevdom uhkisii. Mnohdy se
oblmy vzan pmo na rolov j a sebekoncepci.
11.4.6 est segment
estm segmentem je segment bin, kam se ad vechny svalov skupiny stny bin a pslu
loku v tomto segmentu je zven citlivost a napt v bocch, je /adrovna orgasmick energi
rojevuje se vrazn vzdor pi sexuln blokd. Pi chronickm bloku v tto oblasti se projev
me psychosomatick poruchy, funkn sexuln poruchy a v psychice zven drdivost a citl
se objevuj hysterick reakce.
Zvldnout tento blok umouj postupy bioenergetiky a biosyntzy, dle mase a nkter jgov
11.4.7 Sedm segment
Nemn vznamnm blokem v tto koncepci je i sedm blok. Jedn se o blok pnevn, kam se ad
oc dutinu pnevn a zejmna dno pnevn. Vznamnou lohu zde tak hraje itn svra.
Nej astjm vrazem v ppad bloku v tomto segmentu je staen zadnice, sputn jakoby d
uh nepohybliv pnev, kter se u ady lid s blokem v tomto segmentu projevuje zvltnm c
" krokem. Tito lid psob obvykle asexuln. Zcela zeteln se u nich projevuje zabrzdn
. Jejich ve se me zmnit v zuivost penesenou do oblasti mimo sex. Pokud se jedn o lid
vedoucch mstech, potom svoje problmy ve vyhrocen podob penej na sv podzen. Jestl
di, kte nemaj podobnou monost, jak se vyrovnvat se svm naptm, vrac" se jejich prob
m, odkud pramen. V tom ppad je zde nebezpe i nsilnch sexulnch in.
Jestlie se blok v tto oblasti stane chronickm a nen pro takto postienho lovka dan mo
vldat tuto situaci ani jednm z ve uvedench zpsob, potom se rozvjej psychosomatick p
impotence, ejak. praecox, vaginismus, keov ly, nemoci prostaty, infekce poevn sliznic
, hemoroidy apod.
Pro odstrann tohoto bloku a s nm souvisejcch problm a pin jsou opt vypracovny tec
tupy bioenergetiky a biosyntzy.
11.4.8 Rzn vtve somatick psychoterapie
k W. Reicha, Ola Raknes, ovlivnil adu pedstavitel somatick psychoterapie. Jedn se zejm
o Gerdu Boysen (Anglie) a jej koncepci biodynamick psychoterapie, kter mimo jin pouva
la rzn
140
141
formy mas k uvolnn zablokovan energie. Dle o Malcolma Browna (Itlie) a jeho koncept o
nismick psychoterapie, Davida Boadellu (vcarsko, Nmecko, Anglie) a jeho koncepci bi(
). syntzy, Bjorna Blumenthala a jeho koncepci vegetoterapie v Norsku a Paula Boys
ena (Francie) a jeho koncepci psychoorganick analzy. V USA John Pierrakos a Alexan
der Lowen rozpracovali metodu bioenergetick analzy.
Jak jsme ji uvedli, na Reicha navzal mimo jin Alexander Lowen (1976), kter spolu s J
ohnem Pierrakosem vyvinul terapeutick systm, kter oznaili jako somatick psychoterapie
-bioenei-getika. Lowen klade draz na integraci j a sebekoncepci s vlastnm tlem a nap
omh tak vlastn klientovi, aby se znovu setkal" se svm tlem a lpe porozuml jeho signl
apeuticky vyuv specilnch dechovch cvik, tlesnch pohyb k vyvoln emoc a vede klien
u sebevyjden, k jeho primrn pirozenosti. M tm na mysli pocit svobody a volnosti p|\.
c z nezadrovanho toku energie i pocit vnitn harmonie dvajc prostor pro rozvinut lsk
ozumn sob i druhm lidem. Je to smovn k vyrovnanmu vztahu mezi psychikou a teleni. Za
ekundrn pirozenost lovka je podle A. Lowena spojen s takovmi charakteristikami, jako j
ou ostraitost, nedvivost, pesimismus, izolovn se od lid, uvdomovan a neuvdomovan z
. Jej posilovn a konflikt s primrn pirozenost me vst k zvanjm psychosomatickm
vkajemu lze prakticky elit a kter m svj prbh a konec.
A. Lowen tak koncipoval tzv. charakterov typy (v tomto ppad navzal na vsledky Reichovy
charakterov analzy) a srovnval psychick a fyzick inky raznch vzorc obrannho chovn

shrnul ve studii The Physical Dynamics of Character Structure (1958).

Lowen nen jedin neoreichovsk terapeut. Pat sem ada terapeut, nap. Ch. Kelley, kter s
j enou v terapeutick prci kombinuje individuln prci s energi, s dynamikou skupiny, Vy
y metod, od Reichovch postup pes postupy somaticky orientovanch psychoterapi po techn
iky zamen na smyslov uvdomovn. Somaticky orientovan psychoterapie se v poslednch let
pojily v koncepn siln terapeutick smr, kter se prosazuje zejmna v Evrop, USA a v Jin
ce. Vedle ji uveden Lowenovy bioenergetiky (1976, pekl. 1992) sem mimo jin pati tak Mo
ttova (1948, 1959) a Boaddellova biosyntza (1975, 1987). Biosyntza v pojet Boadello
v znamen integraci ivota ". Poprv tento termn pouil Francois Mott, kter zaloil konf
tivn psychologii. Jeho hlavn metodou byl vklad sn. Zamil se na koeny energetickch pro
vka a z nich vyplvajcch pozdjch problm psychickch. een hledal i v prenatln fz
byl ovlivnn Otto Rankem (1929) a po diskusch s Assagiolim (zakladatelem psychosynt
etick terapie, 1976) poloil zklady pro biosyntzu. Na Motta navzal tak Frank Lake (1961
), kter vznamn pispl do zklad prenatln psychologie a zavedl pojem primrn integrace
avn metodou v terapeutick prci byla regresivn analza. Lake tak patil k terapeutm obje
h vztah (co je linie, kterou pedstavuje zejmna Melnie Kleinov (1934, 1957), W. R. D. F
airbairn (1952), H. Guntrip (1961), F. Lake (1965) a D. W. Winnicott (1965)).
11.5 lovk z hlediska energetickch pochod
V somatick psychoterapii a jejch vtvch se studuje osobnost a cel lidsk bytost z hledis
ka energetickch pochod a terapeutick proces je zamen v nejobecnj rovin na obnoven
avu mezi psychikou, mozkem a tlem. K tomu je ovem nutn voln proudn energie. Potlaovan
ovn, zkost, strach, chronick spasmy atd., to ve vytv bloky, svalov pance v jednotl
ntech. Bloky mimo jin omezuj proud informac o provn, o tlesnch pocitech. Naruuje se
ntakt na vdom rovni mezi psychikou a tlem. Ale i kontakt s vnjm
svtem je nepln vzhledem k odblokovn sti informac o tom, co vnj svt znamen pro 'i
. To, e je poruen plynul tok informac, vede k nerovnovnm stavm v psychice v smatu. A
ase me vst i ke ztrt pocitu sounleitosti se svtem na stran jedn a pocitu Viehovnost
ran drah. Rozvj se strach a strach zase uvoluje manipulativn chovn ve vztahu k ostatn
dem. Jestlie je v urit skupin vce lid s obdobnmi problmy, je zde prostor pro ivolnn
vity a tito lid ni sebe i ostatn. A. Lowen a na nho navazujc napklad D. Boadella 198
dal vychzej z faktu jedinenosti lidsk bytosti, z faktu neopakovatelnosti osobnos-li j
z faktu tlesnch typovch odlinost. Dle vychzej ze specifik tlesn konstituce zformova
istence lovka a konen i z individulnho energetickho nastaven pro fungovn cel lidsk
Ve uveden autoi jsou si vdomi toho, e neexistuje ist typ, ale pesto se pokusili na z
h vzkumnch aktivit i praktickch zkuenost stanovit pt obecnch typ. Kad z tchto typ
ickm obrannm vzorcem jak v oblasti psychick, tak i v oblasti somatick od vech typ osta
tnch. Jejich typologie nen psychopatologickou typologi osobnosti, i kdy je pouita tra
din terminologie, jak si v dalch odstavcch uvedeme podrobnji. Ve uveden autoi s vch
tu, e osobnost je do urit mry schopna psobit uritou formou energie v psychosomatickch
ztazch a ovlivnit tak vztahy a souvislosti mezi psychikou a tlem. Je mon ovlivnit de
chovou frekvenci, zmnit motorickou aktivitu (zmnit rychlost pohybu, razanci pohybu
atd.), je mon mobilizovat imunitn systm, adaptan mechanismy, ale i sanogenetick mecha
ismy. To umouje zvldat zt, eit problm, i kdy se podmnky, za kterch je zvldnut a
chle mn. Nkte autoi v tto souvislosti hovo o obecn charakteristice, kterou oznauj
ita (napM. J. Kirschner, (1977)). Podstatn je, e se vzjemn lime osobnostn, kontitun
erencch uritch obrannch mechanism, v rovni vitality, ve schopnosti operovat s volnou e
nergi v zti, v energetickm nastaven regulanch mechanism, ve volnm sil i v energet
n kognitivnch proces v zti. Emoce jsou v tomto kontextu spe jen uivateli" tto ener
erpaj tak i jin formy energie, napklad tu, kter je vzna v ATP.
Ve uveden skutenosti umonily sestavit pt tzv. charakterovch typ:
schizoidn
orln psychopatick masochistick rigidn
Nkdy se piazuje i est typ, typ hysterick. Ale vtina autora se pikln spe k nzoru
muto typu je ve svm jdra blzko rigidnmu typu a zbvajc st ke schi-zoidnmu typu. S. J
(1991) uvd i dal obrann struktury.
Ve uveden obecn typy charakterovch struktur, jak ji bylo uvedeno, vyjaduj pt typ ob
ostoj. Terapeut ovem nel charakterov typy, ale lovka. To znamen, e pracuje s tm, c
nevyrovnanm vztahm mysli a tla, co se zmnilo v bzi, na kter stoj" existence konkrtn
, co se stalo s jeho vztahy k lidem i se vztahem k sob sammu. A v "pozad" vech proje
v existence konkrtnho lovka je jako jaksi rastr jeho charakterov struktura, pes ktero
rotkaj informace a energie a kter napomh konstituovn urit konfiguraci vztah a souvi

zi informacemi s pslunm energetickm nbojem. Tato konfigurace se jako specifick uspod

omn navenek projevuje jako konkrtn chovn a provn uritho lovka.
Boadellova somatick psychoterapie-biosyntza pedstavuje prsek ve uvedench terapeutick
racujcch s orgasmickou energi, s prenatlnmi, natlnmi a postnatlnmi proitky (zejmna
anho dtstv) a s objektovmi vztahy. Pijala Reichv nzor, e lovk me bt pochopen ve
existence. Na povrchu je maska, ochrann svalov panc,
142
143
jako materializovan projeven charakterov obrann struktury danho lovka, brnc monmu
integrity. Podle Boadellova vyjden tyto charakterov obrann mechanismy jSon vlastn proj
evem nepravho j, kter skrv (maskuje) prav j, jeho zklady jsou ohroovny jj; v ranm
ne-li se tento obrann charakterov mechanismus, objev se sekundrn vrsi\;, bolestivch po
cit a negativnch emoc (hnv, strach, zoufalstv, vztek, zuivost). Pod touto vrstvou se n
achz primrn vrstva jdrovch proitk, jako je lska, blaenost. Souasn se zde nalz t
znaili jako zdroj sebevdom a sebejistoty. A zase naopak frustrace tto vrstvy je cest
ou k rozvoji sekundrn vrstvy a jej potlaen je zase cestou k masce. To se tak odr v k
svalovho tonu, \ spasmech, ve vrazu oblieje, v dechov a tepov frekvenci, v konm odpor
vitalit, v hyperiritaci sympatiku i parasympatiku, v me uvolnn energie i ve vlastnm pr
navenek se projevujcho intenzivnho vzruen.
Jedinenost lovka se projevuje prv ve specifickm uspodn charakterov obrann struktu
svalovho pance. Terapeut potom vid lovka, jeho tlo je utvoeno z restriktivnch obra
ebe" pijal zvnitnnm poadavk okolnho svta a kter za rznch okolnosti s vt i men
o konflikt s pirozenost lovka.
Somatick psychoterapie vychz z existence t zkladnch energetickch dj, je jsou na r
a spojeny s vvojem t zrodench vrstev (ektodermu, mezodermu a entodermu) - napklad pr
Peerbolta (1975), D. Boa Delly (1974,1987) a dalch. Jejich vzjemn integrace je dleit
ro somatick i psychick zdrav. Dezintegrace (tpen) mimo jin vede k neurotickm a eventu
psychosomatickm onemocnnm.
Somatick psychoterapie tak vychz z existence fomiativnho procesu, kter vede ke vzniku
vych dovch souvislost z nich, co je charakteristick pro iv dynamick systmy, k
uzaven. Viz prce, kter napsal E. Jantsch (1975, 1980). Teoretick zzem lze v tomto kon
extu nalzt napklad i v prci I. Prigogina (1980).
V neposledn ad somatick psychoterapie vychz z existence tzv. organizujcho pole (Boade
, 1976), m se m na mysli skutenost, e formativn proces mus bt umocnn vku pimen
mi, bez nich by se samoorganizace neuskutenila. Napklad pro zdrav vvoj dtte je nutn
t rodi schopnch psychosocilnho kontaktu s dttem (haptikou, citem, distannm kontaktem
y se psychika mohla rozvjet v rovnovnm vztahu k biologickmu organiztoru normlnho rst
(viz M. S. Mahler (1969,1975) D. Stern (1977)).
Promylenm systmem metod prce s tlem napomh somatick psychoterapie klientovi rozpustit
formy jeho blok tak, aby se mohl zpracovvat obsah tchto blok. Clem je uvst do rovnovhy
energetick pole tla. A to je vchozm bodem pro vlastn psychoterapeutickou prci, kter sm
k obnoven rovnovnch stav ve vztazch duchovn-duevn-tlesnch. Tak je dn prostor pro
pro poslen integrity cel lidsk bytosti, pro zkvalitnn lidskho ivota.
Somatick psychoterapie se tak opr o prce Stanleye Kelemanna (1985), zejmna ty, kter js
u vnovny problematice anatomie" emoc.
11.6 Zkladn terapeutick techniky somatick psychoterapie
Somatick psychoterapie maj mimo jin tyi zkladn terapeutick techniky (ktermi se li
erapeutickch smr), a to centrovn (centering), uzemovn (grounding), prce s onm kont
cing) a s hlasovou kvalitou (sounding). Sanoterapie v souladu s cli uvedenmi v pedelc
h kapitolch pouv navc techniku oznaenou jako adulting. ili posilovn dosplho j. Na
u cestu zpt k dosplosti klienta mnoh terapeutick smry napomnaj" a zamuj se jen na p
jeho piny v pedelch etapch ve vvoji lovka.
M.6.1 Centrovn
pfi centrovn se jedn o proces, kter pomh lovku dostat do spojen vlnov rytmus svho
emocionln dynamikou, kter je s nm spojen. Dchn a emoce jsou v tak vzjemn hlubo-i-j
hu, e kad emocionln zmna je spojena se zmnou dechovho rytmu. Existuj urit rce dch
pojovny se strachem, hnvem, smutkem, nadj, radost, touhou atd.
Nadmrnm zvrazovnm hradnho dchn proti binmu dchn, pop. naopak, se projevuje n
st me vznikat tak relativnm zvrazovnm ndechu, pop. \dechu.
Terapeut me u nadmrn se kontrolujcho a napjatho klienta podpoit vdech tm, e podpor

pohybov aktivity, jako napklad bh nebo jin ne popsan pohybov innosti. U dechu se po
je tendence nsledovat" pohyb. Lid, kte redukuj nadechovn na minimum a draz kladou na
, potebuj podporu pi ndechu.
lixistuj rzn monosti, jak tohoto doshnout: jemn zvedn" krnch nebo bedernch obratli
hovn podporuje hlubok nadechovn. Zvedn a klesn, pop. otevrn a zavrn konetin
lmi pozitivn inek.
Podobn inek m urit forma mase pro hypotonick svaly. Prce s dechem m asto za nsle
vka se silnou kontrolou) podporu emocionlnho uvolnn nebo u jinho emocionln labilnho
mocionln upevnn".
Prce s ndechem je smyslupln pi stavech strachu, bezmocnosti, slabosti a smutku. Pi st
avech silnho ovldn se, zadrovn hnvu a zvenho napt je organizovna prce s vdech
11.6.2 Uzemnn
Uzemnn m vztah k rytmu naeho pohybu a ke stavu naeho svalovho napt. lovk je dobe u
tlie svalov napt je adekvtn provdn innosti nebo zpsobu chovn.
Terapeut pracuje na uvolnn energie z napjatch sval tm, e pemuje napt do proveditel
a pli ochabl svaly nabj" energii tm, e stupuje napt pomoc dynamickho odporu v
terapeutovu tlu.
Pracujeme s irokou paletou poloh tla, z nich nkter vykazuj podobnost s cviky v jze neb
stresovmi pozicemi v bioenergetice.
V biosyntze a sanoterapii se vak hlavn zajmme o postoj tla, jako projeven schopnosti
a navazovat kontakt. Mnoho postoj m vztah k evolunmu vvoji a jsou ve spojen s vvojovm
emi ivota, od reflexnch poporodnch pohyb pes lezen a ke stn a chzi. V knize Stanley
mana anatomie emoci" jsou tyto fze velmi pkn znzornny. Avak tak pohyby plavn vznikaj
ako st spontnn regulace svalovho napt. Provdn pohybu m ti hlavn kvalitativn asp
ionln a duevn.
Pohybov vraz me bt vitalizujcm proudem prochzejcm tlem, kter pin do dve mr
a pohyb. Me bt vak tak emocionlnm proudem, kter pomh lovku pemnit jeho emon s
pklad pomohou lovku ve stavu strachu poslit jeho hranice, aby ml innj obranu proti
bo ve stavu hnvu mu pomohou s rozenm prostoru, aby se ctil mn stsnn a napjat, a v
tku se mu pome tm, e mu umonme vce kontaktu, ne by normln pipustil.
Za tet me pohybov projev uvolnit v lovku proud duevnch zitk.
Aby bylo mono vyvolat tyto a dynamick vvojov postoje typick pro jednotliv evolun fze
lovka, u se terapeut v somatick psychoterapii, jak rozpoznat Je" pohybovch figur.
144
145
11.7 Kontakt terapeuta s klientem v somatick psychoterapii
Pro zkladn formy kontaktu terapeuta s klientem v somatick psychoterapii vyjdeme z p
oznatku p, Boadelly, zakladatele jedn z vtv somatick psychoterapie - biosyntzy (1978)
. Kdy se lid setkvaj jeden s druhm, jsou dva extrmn zpsoby interakce: invaze a depriv
.
Invaze je, kdy nco, co lovk nechce, je mu vnucovno pes jeho hranice. Odpov me bt:
ojekce), zptn invaze (projekce) nebo obrana hranic (agrese).
Deprivace vznik, kdy njak primrn poteb nen vyhovno a existuje-li nenaplnn vztahu.
ignace, hnv nebo konstruktivn krok k realizaci vztahu.
11.6.3 Facing a sounding
Vedle pohybovho projevu jsou hlavnmi cestami navazovn kontaktu oi a hlas. Terapeut pr
acuje s onm kontaktem a je schopen vyvolat projevy rznch duevnch obsah, kter se.objev
pohledu, ve vrazu.
U otevench o existuj dva dleit zpsoby pohledu - defenzivn a pipraven ke kontaktu.
zpsob se spojuje s upenm pohledem, s bdlm pozorovnm nebo se zasnnm pohledem. U pl
kde upen pohled je vrazem kontroly, me nkdy prce se zavenma oima navodit lep kont
ovmi pocitovmi obsahy, kontakt klienta s jeho vnitnm svtem
Jestlie jsou oi klienta vce pipraveny ke kontaktu, pak reaguj na on kontakt terapeuta,
co napomh k vyjden rznch emonch obsah, jako napklad touhy, strachu, hnvu nebo s
Zaven o me pedstavovat jak obranu, tak i pipravenost vstoupit do kontaktu. Defenzivn
se asociuje se staenm se z kontaktu nebo se zabrnnm jak navzn kontaktu prostednictv
i projevenm jakchkoli emoc v och. Pipravenost ke kontaktu se spojuje s vystupovanou v
avost na vnitn zitkov svt a asto tak se vznikem obraz.
Terapeutova dovednost se projevuje v rozpoznn zpsobu, jak pracovat s oima i v tom, j
ak klientovi pomoci poznat to, co je potlaovno.

Prce s hlasem vychz z poznn, e existuje zk energetick vztah mezi vydanm tonem a sva
. Hovome o kvalit hlasu (sounding).
Zlepen hlasov kvality se spojuje se zlepenm svalovho tonu. Urit kvalita hlasu podporu
grounding (uzemnn). Prce s hlasem je jednoznan nejtsnji spojena s prac s dechem.
Zroden vrstva
Entoderm (vnitn)
Mesoderm (stedn)
Ektoderm (zevn)
Typick orgnov systm Tk trvicho stroj Plicn tk
Kostn tk Svalov tk Cvn
Integran princip
Metabolismus Vroba energie Pocit, reakce, PROITEK
Lokomoce Cirk
ce Pulzace AKCE Ct, vnmn, pedstavovn Regulace a integrace toku informac MYLENKA
Organizan centrum v tle
Vnitn orgny trupu
Pte, ruce, nohy
Hlava
Psychologick systm ego a id ID Zdroj vegetativn energie
EGO v jeho roli
koordintora pohybu
EGO v jeho roli integrtora zmrnho (clevdomho) jednn
Terapeutick technika CENTERING Vyrovnvn toku energie v trupu (prce s dechem a emo
cemi) GROUNDING vyrovnvn toku energie v ptei, pach a nohou
FACING, SOUNDING vyro
oku energie hlavy (pohled, mimika, hlas) celkov vraz)
Terapeutick cl
Obnoven spojen proitku s pohybem a s obsahy mylenkovch o
(pln integrovan osobnost; lovk ve sv celistvosti, tzv. vnitn integrovan a navenek sta
n)
Tab.2
Facing a sounding
Invaze Dialog Deprivace
Pohled Upen pozorovn, Zrn
Vidn a prohlen
Pehlen
Zvuk
Kzn Mluven a naslouchn Peslechnut
Dotek Manipulace Potlaovn Dotkn a ctn
Distancovn
Tab.3 Zpsoby interakce mezi lidmi
(Zpsob interakce v norm je dialog ".)
Jnvazn" terapeut, kter pronik k jdru osobnosti klienta, nen terapeutem, nbr nsilnkem
ienta znsilovat interpretacemi, kter m do nevdom (metodami, kter Reich odsoudil v ro
33), nebo me bt invanzivn tm zpsobem, e pouv body - techniky potlaovn, aby vypro
i klienta a odstranil jeho odpor. (Invaze pedstavuje nedostatek respektu k hranicm
klienta a vede ke zbaven odvahy k dve ve svj vlastn proces vvoje.)
Pi deprivaci upr terapeut klientovi uspokojen jedn ze zkladnch lidskch poteb, kterou
uje pro svj rst. Me to bt terapeut, kter upr klientovi eov projev, poppad zit
k jako terapeut verbln orientovan, kter nem dn znalosti v oblasti body-terapie, kter
entovi odept zitek z pohybu.
Strach ped proniknutm me vst k deprivaci; strach ped zadrovnm me vst k invazi.
Dialog me bt jak verbln, tak i neverbln. Terapeut oteven dialogu se me uit od sv
souasn ho tak nco nauit. Na zklad oteven komunikace a spolen rozvjenho procesu d
interakci mezi obma.
Dialog je formou navzn kontaktu, kter vytv souznn s klientem. Toto souznn se nabz
m pro posouzen vhodnosti uit techniky. Osoba klienta m prvoad vznam, techniky maj vz
ruhoad.
Terapeut me bt pli neosobn, nebo tak pli osobn. Neosobn terapeut se sna zstat
oje pocity, psobit jako przdn pltno nebo pout uritou techniku. Pli osobn terapeut
bjektivn, navazuje s klientem symbiotick vztah, vn do sezen sv poteby a nen schopen
podat s penosem a protipenosem.
Mezi tmito extrmy existuje msto pro spolen proit hlubokch lidskch emoc. V somatick
rapii je tlo terapeuta dleit nstroj. Tlo terapeuta je tm, co osciluje s mnoha subtiln
naptmi a rozpoloenmi mysli klienta. REICH nazval tento proces vegetativn identifikac"
namen to pociovat ve vlastnm tle klientv boj, jeho rytmus, stejn jako kvalitu jeho pul
zovn.
Ale tlo terapeuta je nstrojem i v jinm slova smyslu. Interakce mezi tly je jedna z n
ejinnjch metod, jak se nauit nov vzorce. K tm metodm pat pouvn rukou k doteku.
terapii ale potebuje asto terapeut mnoho dalch st svho tla, jako jsou napklad nohy
va, aby pomohl klientovi odhalit nov monosti pohybu. Terapie je pak formou navazovn
kontaktu.
146
147
Pi pouit dotek je pirozen siln zvraznn penos a protipenos a terapeut mus na soln
o prce, aby se mohl astnit tto hlubok formy somatickho dialogu tm nejzori-povdnjm
souasn se vyvarovat shora popsanch nebezpe.
11.8 Vznam funkn integrace t zrodench vrstev
(Nyn popeme vznam funkn integrace t zrodench vrstev pro somatickou psychoterapii).

Pro somaticky orientovan psychoterapeutick smrv je dleit porozumt djm probhajcm p

nlnho vvoje a tm zkonitostem, kter se uplatuj v mechanismech zabezpeujcch uspoda
ivin a informac nezbytnch pro rst organismu. Tyto znalosti jsou nezbytn i pro lep por
zumn historie tla lovka s jeho bloky, svalovmi panci apod. (viz Vaina, L., 1995).
Blastocvsta m svj reaktivn motor" a souasn i obrann a vyivovac systm - trofobhiM kt
ar o druhou st blastocysty, a to o embryo-blast. Tyto dv sti spolu velmi kooperuj a p
mplantaci do sliznice dlon (6.-7. den po oplozen vajka). Pot se embryoblast zane dife
covat. To ve vyaduje existenci aktivnho principu, kter d tok energie a informac tak.
se blastocysta mohla pohybovat ve velmi sloitm prosted sliznice dlon, kter vlasln p
uje i protiltky. Navc blastocysta se mus v dloze pohybovat uritou rychlost tak, aby se
ve vhodn okamik implantace mohla uskutenit.
Nebudeme se zabvat amniovou dutinou ani loutkovm vajkem, ale zamme se na zroden li
em druhho tdne se vytvo dvojvrstevn zroden tt sloen z entodermovho a ektodermov
polaritu uruje prechordov destika, kter je induktorem urujcm vvoj hlavy embrya. Zat
tdne se na kaudlnm konci zrodku vytvo proliferac ektodermovch bunk prouek. Ten ros
ilnm smrem v podln ose zrodenho ttu. Na jeho pednm konci prouku se vytv uzlk
pot vytvo jamku a zklad lbku. Proliferajc buky prouku se posouvaj do lblcu, vtis
ostoru mezi ektoder-mem a entodermem a migruj jak ki-aniokaudlnm smrem, tak i smrem l
aterlnm. Takto se vytvo embryonln mezoderm (16. den vvoje).
Vvojov potence bunk zrodench listuje fascinujc. V prbhu jejich diferenciace na zkl
tvo embryonln tkn. Primitivn orgny embrya a embryonln tlo se tak formuj mezi 3.
o oplozen.
Ektoderm se diferencuje na:
a) Neuroektoderm neurony CNS, buky retiny, svaly iris, epifza, neurohypofza, neurog
lie, ependym;
b) neuroektoderm neurln lity senzitivn neurony dorzlnch gangli a hlavovch nerv, neur
utonomnch gangli, perifern senzorick buky, Schwannovy buky, epidermln melanoblasty;
c) Mezoektoderm neurokranium, viscerokranium, odontoblasty, svaly ebernch oblouk, c
hrupavky ebernch oblouk, pia mater., arachnoidea;
d) povrchov ektoderm epidermis, vlasy, nehty, kon lzy, zubn sklovina, epitel kolem otv
oru konenku a muskho moovodu;
e) Ektoderm kryjc mozkov vek ztluuje a vznikaj ostrvkovit zrodky smyslovch orgn
luchu.
Mezoderm se diferencuje v zklady kostry trupu, dle v pn pruhovan svalstvo, vazivo ke
viny, pohlavn lzy mimo zroden buky, pohlavn cesty mue a vnitn genitl eny, hladk
svalovinu, cvy, slezinu, kru nadledvin a somatopleuru.
2 entodermu vznik trvic systm, respiran systm, moov mch, prostata, epitel vagny,
ttn lza, ptitn tlska, brzlk, lunk, pankreas.
2 ve uvedenho je zejm, e se zroden buky vyvjej ve sloit dynamick a vzjemn ko
pecializovanch bunk. A v tto fzi vvoje zde psob signln eptjdy, rstov faktory, a to
rstov faktor (EGF) a nervov faktor (NGF).
Kardiovaskulrn a nervov systm pat mezi prvn fungujc systmy. Ji ve 3. tdnu se nem
ten vyivovat jen difz vivnch ltek, proto vznik vlastn embryonln cvn systm. V
ovm konci zrodenho ttu ped faryngovou membrnou. Ne srdce zane pracovat, vytv se
Potom se pechodn zastav jej rst a do t doby, e zane srdce rytmicky pracovat tak, ab
do neurln destiky pomalou a pravidelnou cirkulac pivdt kyslk a iviny. Nervov syst
lik vznamnm integranm koordinanm a dcm systmem, e pro svj rst a zrn potebuje
n, ale i obdob ranho dtstv.
Po dobu prenatlnho vvoje mozek neme jet plnit v plnm rozsahu ve uveden funkce, pro
osud jet nevytvoila pslun konfigurace vztah a souvislost mezi jeho substruk-turami.
potebuje i prostor pro diferenciaci svch neuron. Musme si uvdomit, e po cel prenatln
ob se denn kadou minutu mus utvoit kolem 200 000 neuron a ty se mus njak uspodat, d
ovat a zapojit.
Mezi 8. a 9. tdnem po oplozen zan fungovat i imunitn systm (od 7. tdne se u vyvj t
o centrln lymfatick lza; slezina do 5. tdne produkuje erven krvinky, potom postupn s
lymfocyty; krvetvorbu pebr po 5. msci kostn de; v jtrech krvetvorba probh do 8. m
zn kles).
Jak jsme ji uvedli, koncem druhho tdne po oplozen se vytv zroden tt, kter m dv
entoderm a ektoderm. Ztlutnm" entodermu na la-anilnm konci zrodku vznik prechordov
a, kter je organiztorem vvoje hlavovho konce embrya. Ale zatek trvc roury (stn dut

yvj z ektodermu stn jamky (prvosta). Rozhran mezi ektodermln a entodermln st - f

- se bhem vvoje ektodermu stn dutiny fyziologicky prodrav a pechz do entodermu hlta
z ostrho ohranien. Entoderm trvc roury od druhho msce vvoje tvo primitivn stevo
Ve uvedenmi skutenostmi jsme chtli poukzat na sloitost dn, kter se odehrv ji od
ter vyaduje komunikaci, integraci a zen. Sloit hledn cest k pipojen se ke zdroji e
informac dv souasn prostor pro psoben irokho spektra negativnch faktor. Za nepzn
e prv v tomto citlivm obdob mon poloit zklady pro budouc dysfunkce v rznch orgnov
Embryo a pozdji plod nen jen pasivnm objektem ontogeneze. Existuje nkolik rovin, na
nich se rozvj komunikace mezi plodem a matkou.
Jak se ve uveden fakta zhodnocuj v praxi somatick psychoterapie, uvedeme v nsledujcch
stavcch. A ji S. Freud hled pvod neurzy a eventulnch psychosomatickch poruch v oidip
nebo M. Kleinov v prvnm roce ivota jedince, nebo F. Leake a F. Mott v prenatln fzi, ko
nflikt mezi individualizac a socializac se vdy projev naruenm integrity organismu. Mra
tto ztrty jednoty celistvosti organismu (tpen) je pak vyjdena mrou funkn dezintegra
h vrstev, lpe eeno rozsahem poruen spojitosti a vyvenosti energetickho a informanho
ezi orgnovmi systmy a tkovmi systmy, kter se vyvinuly z ve uvedench t zrodenc
Funkn poruchy (tpen) se projevuj zejmna mezi hlavou (ektoderm) a pte (mezoderm) na
" tak vlastn percipovn (vnmn) a mylen (poznvn) od pohybu, od akce. Dalm
148
149
mstem tpen je msto mezi hlavou (ektoderm) a trapem, vnitnmi orgny (entoderm). Jedn s
dn stranu laku. tpen v tomto mst oddluje" mylen (poznvn) a percipovn (vnmn)
stjho tpen je brnice, ili mezi pte (mezoderm) a vnitnrni orgny (entoderm). Tedy
ohybu, akce.
Tato ti msta a funkn poruchy s nimi spojen mohou negativn ovlivovat i vvoj dtte. B
uje nejsilnj tlak na ji a na ele. Me se z klinickopsychologickho hlediska peruit
ezi hlavou a pte. Problmy orln (poppad odstavovac fze) zatuj hrdlo a vedou ke k
hnm a snm. Problmy v anln a genitln fzi vvoje jsou spojeny s naptm brnice, pir
dchnm a pohybem (ble viz Boadella, D.. 1974, 1975, 1979, 1987). Neurotick tpen se pa
lupodl na rozvoji pevaujc konkrtni obrann charakterov struktue konkrtnho lovka.
12. Obrany J a obrann charakterov struktury
ulzace Kontrapulzace
Entoder - steva - plce
oteven" systm bie rovnovn rytmus dchn
uzav
covn" vzorce zeslenho nebo nedostatenho dchn hyperventilace a hypoventilace
Mezoderm
- muskuloskeletln - cirkulan
rytmick pohyby dobr srden rytmus
svalov pancovn" hypertonus-hypo-tonus, nadmrn extenze a nadmrn flexe, spasticita a
st, srden dysrytmie hypertenze, hypotenze, problmy s tlakem tekutin a iln pumpou
Ektoderm
- smysly -CNS oi, ui, ke atd. v dobrm stavu oteven mysl flexibiln m
hypersenzitivita, hyposenzitivita, on bloky a un bloky, mrtv" ke rigidn mylen mozk
oustedn nebo rozptlen
Tab.4
Vznam funkn integrace t zrodench vrstev
150
151
12.1 Obrann charakterov struktury
Obrann charakterov struktury pedstavuj obrann postoje materializovan v uritch svalov
orcch a souasn se projevuj jak specifickou formou vnmn reality, tak i sebe sama v real
t a uritm rigidnm zpsobem provn a jednn.
Podle S. Johnsona (1991) je vznik kad obrann charakterov struktury dsledkem jednoho zk
ladnho existencilnho problmu, kter si bhem ivota danho lovka vyaduje stl een.
enzitivnch obdobch individulnho vvoje nabvaj problmy a pekky v uspokojovn zklad
namu. Jedn-li se skuten o vn problm, jen s sebou pin znan traumatickou individu
an formy a zpsoby jeho een maj tendenci se fixovat, stvaj se rigidnmi a rezistentnm
Pevaujc obrann charakterov struktura kadho lovka se pes svoji dispozin zkladnu
mon zrann, psychotraumata, neuspokojen zkladnch poteb v ranm vku, tak skrze nemono
. vvojovho kolu pslunho vvojovmu obdob a utvrzuje se v eventulnch dlouhodobch z
psychotraumatech bhem dalho vvoje jedince. Vsledkem pak je urit forma stereotypnho ch
provn v zti, pedstavujc obrann mechanismus vi eventulnmu hlubmu zrann, kt
Koncepce charakterovch obrannch struktur je vsledkem klinickch zkuenost a teoretickch
oznatk, zejmna bioenergetik a biosyntetik v ele s W. Reichem, A. Lowenem (1992) a D.
Boa-dellou (1993), a dalch. Vznamnou mrou ji obohatily i prce teoretik objektnch vztah

psychologie Self a prce S. Kelemanna (1985), tkajc se tzv. anatomie emoc". K lepmu po
umn pinm a podmnkm vzniku charakterovch obrannch struktur vrazn pispl i americk
eut S. Johnson (1991) se svou integrativn charakterologicko-vvojovou teori.
A. Lowen i D. Boadella ve sv koncepci obrannch charakterovch struktur vychzej z faktu
jedinenosti lidsk bytosti, z faktu neopakovatelnosti osobnosti i z faktu tlesnch ty
povch odlinost. Dle vychzej ze specifik tlesn konstituce zformovan bhem existence
nen i z individulnho energetickho nastaven pro fungovn cel lidsk bytosti. Oba si by
vdomi toho, c neexistuje ist typ, ale pesto se na zklad svch vzkumnch aktivit i pra
zkuenost pokusili stanovit pt obecnch typ obrannch charakterovch struktur (schizoidn,
n, psychopatick, masochistick a rigidn). Neopsychoanalyticky orientovan somatit psycho
erapeuti popsali navc tzv. obsedantn-kompulzivn strukturu. O symbiotickm a narcistic
km obrannm charakteru hovo S. Johnson (1991).
Jednotliv typy se od vech ostatnch typ li specifickm obrannm vzorcem jak v oblasti ps
ick, tak i v oblasti somatick (Vaina, 1995). V kadm lovku je vlastn kombinace element
uvedench typ, z nich jeden vystupuje vraznji do poped ne jin.
Pro oznaen jednotlivch typ sice pouil A. Lowen (1992) v psychiatrii znm a uznvan poj
finujc poruchy osobnosti, ale jeho typologie nen psychopatologickou typologi osobnos
ti. Patologie, eventuln vznikl na bzi tchto obrannch charakterovch struktur, odpovd
o-gickmu oznaen podle ICD-10.
Biosyntza D. Boadelly (1993) pispla do koncepce obrannch charakterovch struktur pozna
tky o vlivu traumat psobcch v prbhu nitrodlonho obdob vvoje jedince. Jejich dsledk
uen prv probhajcho procesu integrace orgnovch systm, rozvjejcch se z jednotliv
vst v dalch etapch vvoje ke konstituovn ady obrannch mechanism.
Pro porozumn vzniku a vvoje jednotlivch charakterovch typ jsou obzvlt cenn pspvk
(1991). S. Johnson v rmci sv integrativn charakterologicko-vvojov teorie prezentuje
153
vvoj obrannch charakterovch struktur v jednotlivch konstelacch jako nsledky interakc o
ranienho pole pudovch poteb lovka a prosted. Hlavn vznam spatuje ve vzjemnm vzta
nch a neuspokojovanch pudovch poteb v danm interpersonlnm prosted.
V rmci jeho teorie je povaha (obrann charakter) osobnosti a eventuln patologie deter
minovan interpersonlnmi frustracemi, s nimi se lovk setkv v procesu uspokojovn tako
, jako jsou zkladn ,freudovsk" pudov poteby, ale i poteba blzkho vztahu s primrnm o
, poteba vlastn individuace skrze exploraci, poteba sebevyjden i poteba harmonickch
s ostatnmi lidmi. Osobnost a jej mon psychopatologie je pak v tomto pojet urena jednak
tm, jak pirozen reaguje na frustraci svch poteb, jednak tm, jak s tmito svmi piroze
pulzy a reakcemi zachz, nakolik je potlauje a pizpsobuje poadavkm okol.
V procesu vvoje charakteru rozeznv S. Johnson (1991) pt klovch stadi:
1. Sebeuren (self-affirmation) jako poten vyjden zkladnch poteb.
2. Negativn reakci prosted (negative enviroment response), ili blokovn nebo frustrace
primrnch poteb v socilnm prosted.
3. Reakce organismu (organismic response), tj. pirozen reakce na frustraci prosted o
bvykle ve form nepjemnho proitku i exprese negativn emoce, jako nap. hnvu, hrzy, z
ztrty atd.
Zatmco prbh prvnch t stadi je relativn oteven, na nsledujcch stadich zle for
.
4. Sebepopen (self-negation) pedstavuje jedincovo obrcen se proti sob v rmci procesu p
psoben se omezenm socilnho prosted. Sebepopen spov v blokovn exprese pvodnch
Johnsona je to prv snaha o identifikaci s tmto prostedm, kter obrac lovka proti sob
nec se pak chov takovm zpsobem, aby vyhovl spe oekvn svho okol, ne vlastn pote
mon spatit potky vnitnho konfliktu mezi nepotlaitelnmi pudovmi potebami a reakcemi
nitnnm blokovnm tchto poteb, kter me petrvvat po cel ivot.
W. Reich (1993), A. Lowen (1992) a jin energeticky orientovan terapeuti kladli draz
na to, jak se blokovan sebeexprese projevuj v tle v podob chronickch svalovch tenz. B
okovn nebo sebepopen pvodn slouilo k vyhbn se bolesti a frustraci z provanho odm
mechanismus se uplatuje i v dalch interakcch, a proto jsou pak vznikl bloky velmi re
zistentn ke zmn. Zablokovn na tlesn rovni je vlastn uritm opatenm organismu, je
tak siln provat pvodn poteby a nepjemn reakce na jejich frustrace. Navc tlesn blo
ut se nezbytn zkosti ze sv snadn zranitelnosti.
5. Pt a posledn krok v posloupnosti stadi je oznaovn jako proces pizpsobovn se a ob
dstavuje spe snahu o pizpsoben ne o relnou adaptaci. Zahrnuje proces vytven mnoha k

s, je se uplatuj pi pokusu eit neeiteln" konflikt. Zatmco proces sebepopen uru

nec popt nebo potlait, pro proces pizpsobovn se je charakteristick to, e se hled, c
s nadsadit. Psychopatologie je pak zjevn v potlaen nebo v pehnn, pekompenzovn pvo
eakce jedince v nepirozen pizpsoben se, jm se vyhb psychick bolesti.
12.2 Pehled obrannch charakterovch struktur
V nsledujc sti podvme pehled jednotlivch obrannch charakterovch struktur a pokusm
olnosti jejich vzniku a trvn a naznait monosti terapie.
Obdob, v nich existuj pedpoklady pro vvoj jednotlivch obrannch charakterovch struktur
podstat odpovdaj psychoanalytickm vvojovm stdim.
Do orln fze sahaj koeny schizoidn a orln charakterov struktury, do anln fze zkla
ck struktury. Na rozhran anln a falick fze lze spatovat potky masochistick a nar-ci
arakterov struktury.
S tzv. oidiplnm obdobm bv spojovna obsedantn - kompulzivn charakterov struktura. Ke
u rigidn charakterov struktury ponejvce pispv problematick prbh genitln fze a p
kho charakteru, je si vyaduje del cestu, mohou bt nalezeny v nkter z prvnch t ran
ulnho vvoje jedince.
Vvojov jako prvn pichz schizoidn a orln problematika, nebo tyto zahrnuj frustraci
teb, kter jsou ptomny pi narozen a mohou bt rozeznny velmi brzy po narozen.
12.2.1 Schizoidn obrann charakterov struktura
Typick je roztpen. Energie je drena " a stahovna dovnit' lovka, neproud ven. Je n
nost tlesnho kontaktu. Mylen je odtpeno" od ctn.
Schizoidn charakterov struktura (schizoidn charakterov obrann postoj) se utv v nej-ra
tadich vvoje. Zkladn problm, kter vedl k vybudovn tto formy obrany a kter lovk ce
o na existenci. Souvis to s odmtnm matkou v dtstv. Odmtnut a neptelstv ze strany m
lvaj v dtti strach, e by byla ohroena jeho existence, kdyby se pokusilo doshnout uspok
jen svch poteb, kdyby chtlo o nco dat nebo se prosadit. Odmtn nemus bt vdy zejm
i skryt. Takov dti pak bvaj asto ponechvny sami sob nebo bvaj i zneuvny. Postu
schizoidn charakterov obrann postoj, kterm potlauj svoji energii a stahuj ji do svho
ra.
Energie je u tchto lid oderpvna" z perifernch st tla (tve, ruce, genitlie, nohy
kontakt s vnjm svtem) do nitra. Kvli blokm pak neproud energie a informace mezi tlem,
obnost a jdrovm j. Vnitn energetick nboj se hromad v tlesnm stedu -jdru (v hypot
snho schmatu = ti prsty pod pupkem) a vlivem napt dochz ke snen integrity horn a s
lovk se schizoidn charakterovou strukturou nen dostaten identifikovn se svm tlem. Hl
last napt se nachz ve spodine leben, v oblasti kloub, zejmna kyelnch kloub a brni
rgie zamrzla v jdru", dospl vvoj tlesnho schmatu do nsledujcho tvaru: zk, jakoby s
ztuhlm dojmem, ohnut pte, vraznj hrudn kyfza, del zk krk, staen pnev a tuh
ak povrch bicha. Ruce vis dol jako u loutky, plosky nohou jsou ztuhl a chladn.
Obliej psob dojmem masky. Oi neudr kontakt, jsou leskl, pohled smuje jakoby mimo vn
apt se projevuje tak ve svalech eovch orgn. Hlas je mechanick, nezastnn.
Tendence k oddlen, kter se projevuje v nedostatenm energetickm spojen mezi hlavou a zb
tkem tla, vede k uritmu roztpen osobnosti do dvou protichdnch tendenc. Lze se napk
t s arogantnm postojem, kter je doprovzen pocity mncennosti a ponen.
Dsledkem plinho mstnn energie je nitro takovho lovka jako bomba a mnohdy hroz vb
Takov situace pak vede k jet vraznjmu stahovn energie do jdra osobnosti k poslen
154
155
S. Johnson (1991) dopluje, e u schizoidnho typu jsou ast symptomy chronick zkosti, obj
vuj se i znmky sebedestruktivnho chovn, nenvist k sob, zamtn sebe sama. Charakteris
neschopnost Vyznat se ve svch vlastnch pocitech a vytvet trvalej sociln nebo intimn
y Podle Johnsona schizoidn jedinci vykazuj tendenci k disociaci, tj. nejsou si vdom
i svch pocitu a proitky nejsou ve spojen mylenkami. Tito lid tedy nejsou zcela v kont
aktu sami se sebou a s vznamnmi aspekty svho provn. Typick je chovn jakoby bez emo
c se me druhm jevit jako chladn mimo sebe".
Johnson dle zdrazuje, e do t mry, do jak jsou obrann mechanismy pouvny v nejranj
vyhbn se a niku od frustrac tohoto obdob, budou mt tendenci petrvvat i po cel dal
reakcch na situace, kter vnm jako podobn. Jedinci se schizoidn problematikou pak budou
obzvlt ostrait vi chladnosti a tvrdosti socilnho prosted. Takov lid pak maj sk
i tam, kde nen, a petrvvat v neptelstv k sob sammu. Nevdom thnou k takovmu hosti
v jakm byly, by i velmi nedostaten, uspokojovny jejich ran vztahov poteby.

Pro kognitivn styl schizoid je charakteristick izolace mylen od provn. asto je dob
abstraktn mylen, avak konkrtn operace nevytvej kvalitn operan struktury. asto je
ciln inteligence.
Pro schizoidn charakter jsou podle Johnsona pznan obrann mechanismy projekce, popen,
elektualizace, ,^piritualizace"', staen se, izolace afektu a disociace. Jedinec ta
k me vykazovat hor" pam, zejmna na zitky interpersonlnch situac a konflikt z d
lovk se prov jako patn, vadn". astejou otzky po prvu na vlastn existenci, zabv
spiritulnmi aktivitami. Druh lid vnm schizoidn typ jako neakceptujc, ohroujc, sil
n hostilitu tak projikuje do druhch a skrze tuto projektivn identifikaci ji v ostat
nch tak vyvolv.
Charakteristick jsou podle Johnsona tzv. patogenn pesvden, vyjadujc nhled jedince s
oidn charakterovou strukturou na svou vlastn existenci: ,flemm prvo na vlastn existen
ci. Mohu existovat, jen kdy neprojevm dn poteby. Okoln svt je nebezpen. Jsem njak
t, protoe t potebuji. Kdy to tak nechm, mohl bych i nkoho zabt. Musm si vechno dop
t. Skuten odpovdi na otzky ivota jsou spirituln povahy, z jinho svta.
V terapii schizoid nejvce potebuje potvrzen prva na svoji existenci", potvrzen toho, e
ve v nm je lidsk a pirozen, e je na svt vtan a e z nieho, co se v nm dje, nemus
se schizoidy spe ne s kmkoli jinm by ml terapeut poskytnout alespo potenciln podpr
a souasn dvat pozor na to, aby klienta neutlaoval plinou blzkost a dvrnost, ne j
en unst. Spolen s klientem by ml hledat cestu k novmu vnmn vlastnch pocit, msto to
ylo ve zameno na budovn obrany. Vyuvaj se postupy bioenergetiky, dechov cvien a te
postupy zamen na een jdrovch problm klienta. Terapeuticky se tak pracuje s tlem,
vk je pli v hlav". Blahodrn inek mohou mt tak mase, je napomhaj rozveden en
ernch st tla.
Vvoj patologickm smrem pedstavuje podle ICD 10 schizoidn poruchu osobnosti a psychoti
ck vvoj smrem ke schizofrenii.
12.2.2 Orln obrann charakterov struktura
Orln obrann charakterov struktura je vyjdena zejmna zvislost s pocitem vnitn przd
ji orln charakterov struktury se podepisuje mnoho nepznivch okolnost, zejmna v obdob
neckm. Zatmco zkladn ivotn zkuenost schizoidnho charakteru je odmtnut,
u orlnho charakteru se jedn o deprivaci a odtaen". Pedasn odpoutn me spovat v
il maticu, nebo se j musel na dlouhou dobu vzdt. Takov dt pak v prbhu svho vvoje vyk
pedasnou zralost, jako by rychlou samostatnost chtlo pekonat pocit, e nco ztratilo. N
y naopak matka pln sv funkce objektivn" dobe, ale chyb j citov kontakt.
lovk s tmto typem charakterov struktury asto jako dt zaval zklamn nebo frustrace v
ajistit si blzkost, kontakt a oporu svch nejblich. Takov dt je nuceno upustit od zvi
ice na matce dve, ne dojde ke splnn danho vvojovho kolu, a tak se v nm udruje chro
ost a zvislost. V pozdjm dtstv nebo na zatku dospvn jsou u takovch jedinc typick
Z energetickho hlediska je orln struktura stavem nedostatenho nabit. Energie nen zadr
v jdra jako u schizoidnho typu - plyne do periferi, ale velmi slab.
Tlo orlnho typuje obvykle velmi huben a dlouh, avak narozdl od schizoidnho typu neps
n a ztuhle. Svalstvo je mlo vyvinut, mkk a hypotonick. Ruce jsou huben a dlouh, nohy
k a kostnat, budc dojem, e ani nemohou tlo unst. Patrn tak bvaj znaky tlesn nczr
i u mu je to pedevm nezvykle mal pnev, skromn tlesn ochlupen, ast jsou problmy
mu. U en je nkdy opodn cel proces rstu, co dodv jejich tlu dtsk vzhled.
Na oblieji jsou vrazn velk sta, pln rty. V och pevauje tzav, prosebn, nevc p
ke krtkozrakosti. Hlas bv slab, smutn, dtsk".
lovk s orlnm charakterem sprvn neprodchv, co vysvtluje jeho nzkou hladinu energie
k, prozrazujc neschopnost hlubokho ndechu.
Takovmu lovku pipad tk stt na vlastnch nohou", a to doslovn i obrazn. M sklon
t se o nkoho. Tato tendence bv asto maskovna pehnanm zvrazovnm samostatnosti. Orl
eum bt sama, m zvenou potebu kontaktu s drahmi lidmi, jejich blzkosti a pomoci.
Orln charakter asto trp pocitem vnitn przdnoty. Neustle oekv od drahch, e ji vyp
y dl tak, jako by to byl on, kdo poskytuje opora. Vnitn przdnota je dsledkem potlaenc
ueb, kter by jinak vedly k osvobozujcmu pli a hlubokmu prodchvn, kdyby je dokzal
Dalm znakem tohoto typu lid je, e zaujmaj postoj, jako by jim stle nkdo nco dluil"
celm svm projevem vyvolv dojem, e nikdy nebyl zcela naplnn", a to jak nutrin, tak em
n. Zvlt patrny jsou zde dsledky mechanismu sebepopen v procesu pizpsobovn se omezu
Podle Johnsona (1991) je u orlnho charakteru vrazn neschopnost identifikovat a vyjdit
sv poteby. Pznan je zamtn, poprn vlastnch poteb, neschopnost piblit se druh

to z pocitu, e poteby lovka stejn nemohou bt nikdy uspokojeny, e nic neme a e nic n
Pro kognitivn styl jsou charakteristick urit kolsn mezi la'eativnm zpsobem mylen v
ok aktivity spojen s eufori a mezi chabm sudkem a nesprvnm vnmnm reality v depresiv
vlastn neinnosti.
V zti vystupuj do poped pedevm obrann mechanismy popen, projekce, identifikace, p
proti sob. U kompenzovanho orlnho charakteru je patrn urit grandiozi-ta zasahujc ce
idskou bytost a projevujc se mimo jin v pehnan odpovdnosti za druh ve snaze uspokojit
ejich poteby.
Patogenn pesvden orlnho typu jsou: Nepotebuji to, mohu si to udlat sm. Naeljsem s
v lsce k druhm. M vlastn poteby jsou pli velk, zahltily by ostatn. Jestlie vyjd
stejn nakonec zklaman, oputn, odmtnut'".
156
157
Tato patogenn pesvden zahrnuj i pedpoklad, e uvolnn blok a proit uspokojen svc
pakovn bolestnch zklamn a deprivace. Takov lovk je pesvden, e selhn ve snaze us
statnch povede k jeho optovnmu oputn. Stv se pak, e na sebe nabr vce starost a o
druh, ne sm me unst. To pak vede k jeho zhroucen a kolapsu. ast upadnut do nemoci"
n kulturn pijmanm zpsobem, jak si opatil pi ostatnch. To pramen z dtsk zkuenost
dnou z mla monost, jak si zajistit pi svch nejblich.
Ve vnmn sebe sama dochz u orlnho charakteru k roztpu - v kompenzovanm stavu je dra
dvn, v lsce, vchov atd., ve stavu kolapsu se lovk prov jako slab, vyerpan, ned
ak patrn ve zpsobu vnmn takovho lovka druhmi lidmi. Bu je povaovn za lovka, kt
bnou podporu, nebo za lovka, kter je slab a neschopen postarat se sm o sebe.
Zvislost orlnho jedince bv zjevn, avak lid v jeho okol ct, e pro nj nikdy nemoho
Ct, e je jako bezedn studna", kter nikdy neme bt naplnna.
Po emon strnce jsou orln typy nchyln k cyklotymnm vzorcm provn, stdaj se u ni
povznesen nlady s obdobm fyzickho zhroucen a deprese. Chyb jim kontakt s vlastnmi impu
zy agresivity a hostility, patrn je sklon ke zven iritabilit a rlivosti. asto vykazuj
ach z osamlosti a oputn.
V terapii je teba umonit klientovi uvdomn a proit si skutenosti, e lidsk poteby js
mn a mohou bt uspokojeny v rmci skutenho dosplho vztahu. spn terapie orlnho char
zmn vztahu jedince ke svm vlastnm potebm, u ho rozliovat a vyjadovat sv poteby,
trachu z oputn a zklamn, legitimizuje pirozen hnv agresi. Je teba vst klienta k p
rci na svch vlastnch pirozench reakcch na deprivaci, kterou trpl v dtstv, k piput
o hnvu a zrmutku i strachu z oputn, kter jsou pirozenmi dsledky nedostaten pe t
zvisl. V terapii se u stt na svch dosplch nohch. Samozejm nelze klientovi slbit,
po em tou. Je teba ho ujistit, e me doshnout vce ne kdykoli pedtm. Patologick v
10 smuje do klinickho obrazu - zvisl osobnost.
12.2.3 Psychopatick obrann charakterov struktura
lovk s psychopatickou charakterovou strukturou e problm ctit se voln, svobodn a auto
pznan je pro nj poprn vlastnch cit. Zklady pro tento typ obrany jsou poloeny v ko
bdob kolem tetho roku existence lovka, kdy zan jednat jako samostatn osobnost, zan
at hranice a odlinosti sebe a vnjho nezvislho svta.
Dt v tomto obdob sice vyaduje autonomii, ale zrove potebuje taktn a lskyplnou pomoc.
u roli pi vzniku tto formy obrany hraje matka. Matky lid psychopatickho typu na jedn
stran sv dti ovldaj tak, e se dti ct poraen a slab, a na druh stran je poniuj
Jin matky tohoto typu lid zase dti k sob pipoutvaj a manipuluj s nimi. Dalm dlei
vzniku psychopatickho charakteru je presexuln svdjc rodi. Svdn probh neznateln
rcistick poteby rodie. V podstat se jedn o manipulativn jednn, je m za cl dt k s
kov chovn umouje vzniknout trojhelnkovmu vztahu, v nm je dt donuceno napadnout"
ohlav. Tm se vytvo pekka, kter brn dtsk identifikaci se svou sexuln rol.
Postupn se konstituuj dv formy psychopatick charakterov struktury: prvn reaguje vyvjen
tlaku, zneuvnm moci, kterou zskv zastraovanm a tyranizovanm, druh typ ovld lidi
jejich pzn. Je pi tom pvtiv a svdn rafinovan a povrchn se podrobuje.
Zkladnm problmem psychopata je, e m strach poddat se. M strach z toho, e by byl manipu
ovateln, a proto radji manipuluje sm. Popr svj cit a tm i potebu druhch lid. Svmi
e ostatn dovst k tomu, aby ho potebovali a on tak nemusel vyjdit svou touhu po nich.
V zkladu jeho chovn jsou proitky z dtstv, kdy s nm bylo manipulovno v dob jeho mimo
elnosti.
Psychopatick charakterov typ je velmi energeticky nabit. Jeho tyranizujci forma" m k d

ispozici mimodn mnostv energie v hlav, zato spodn st tla je nedostaten energetick
b poloviny tla jsou ve vzjemnm nepomru, horn st je lpe vyvinuta a dominuje obrazu os
Takov lovk pak psob dojmem, e se nafukuje", vyvyuje".
Psychopatick charakter je nadmrn psychicky vzruiv a neustle se sna dostat situaci pod
ntrolu, ovldnout ji. Jeho oi jsou bdl a nedviv, a pichlav. Typick je, e ped uri
y ,^avr oi". Poadavek kontroly a moci je zamen tak na nho samotnho. Hlava je drena
pma a tlo je neustle pod kontrolou".
Druh forma psychopatick charakterov struktury m tlo soumrnj a nepsob nafouklm" d
u obvykle velmi ohebn. Nadmrn nboj je oproti pedel form v oblasti pnve, avak neexis
e propojen s ostatnmi stmi tla. Oi jsou mkk, svdn.
V obou ppadech je blokovan krk, dech je povrchn a asto se objevuje napt v oblasti brn
, kolem o, v tln oblastn a v orln zn. Tento lovk je stle v pevaujcm ndechu"
hu, protoe v tom ppad by byl zranitelnj. (Potebuje se dret nahoe")
V terapii se vedle veobecnch postup vnuje pozornost prci na rozpoznn a pijet vlastn
ost, pracuje se i s problmem moci, s vdechem atd.
Patologick smovn by v terminologii ICD 10 mlo podobu od psychopatick poruchy osobnosti
a po paranoidn, disociln a smenou poruchu.
12.2.4 Symbiotick obrann charakterov struktura
S. Johnson (1991) pokld obdob okolo tetho roku ivota dtte za klov pro vytven id
nstituuje v procesu separace. V tomto kontextu hovo Johnson o tzv. symbiotickm char
akteru.
Jeho koeny spatuje zejmna v tomto kritickm obdob vku dtte, kdy rodie svmi punitivn
ostnmi reakcemi blokuj takov chovn dtte, kter by slouilo dtti k zvtovn distanc
astn rozdlnosti a k sebeurujc identit. Tito rodie peceuj vznam symbizy, vznam z
nich samotnch.
Jedinec symbiotickho typu nem vlastn hranice, nem pocit vlastn identity, sebekoncepce
a sebe--urujcho chovn. Vlastn identitu nachz ve vztazch k blzkm, s nimi splv.
n jasnch a pevnch hranic vede mimo jin k nejistot v oblasti odpovdnosti za sebe sama,
za svoje chovn a ke zven citlivosti na afekty blzkch.
Nejasn hranice maj za nsledek tak pokiven zpsob vnmn reality, co me vst bud' k
aci zodpovdnosti a viny, nebo naopak k pocitu zven zodpovdnosti za druh. Tito lid mva
pote s rozlienm toho, co je jim pjemn a co nepjemn, s vyjasnnm vlastnch nzor a
Sv uplatnn v tomto ppad nachzej obrann mechanismy splynut, popen, projekce, objev
anipulace, externalizace a pocit omnipotentn odpovdnosti nebo obrcen se proti sob.
Druh lidi takov lovk vnm jako pohlcujc nebo opoutjc, sami jsou okolm vnmni jak
onucujc.
Obvykl je emocionln nestabilita, charakterizovan vztekem a hnvem na to, e byl oputn n
pohlcen. Vlastn agresivita je typicky poprna a projikovna.
158
159
Pro symbiotick charakter jsou typick pesvden jako: Bez tebe nejsem nic. Pebr ,,-,
m. Jsem za tebe zodpovdn a (nebo) ty jsi zodpovdn za m. Nemohu bt saili kdy ty nejs
mohu tolerovat rozdly mezi nmi. Nemohu snst nai blzkost. M ts nebo spch t zran,
. Tvj spch nebo tst, kter m nezahrnuj, mzraic a jsou dosaeny na mj kor. Nemohu
V terapii pomhme hledat hranice v tle, v pocitech, v mylen, v jednn a v kontaktu s dru
i Patologick vvoj symbiotickho charakteru smuje k borderline.
12.2.5 Masochistick obrann charakterov struktura
Vvojov pat do anlnho obdob. lovk s masochistickou charakterovou strukturou ej prob
. Tato charakterov struktura se vyvj u dt, jejich matky byly dominu j id a takzvan se
btovaly. Zatmco matka byla nadmrn starostliv a malichern kritick, oiec byl spe pasiv
dizoval se. Matka tak asto bv ctidostiv a chce, aby jej dt bylo spn. Jej lsk
Dt se v takov atmosfe ct bt pod tlakem. Avak na kad pokus prokzat svou spontnno
nost matka reaguje tak, e v nm navozuje pocity viny. Dalo-li dt prchod svm pocitm form
u vbuchu vzdora nebo zneitn se, muselo potom bojovat se silnmi pocity ponen. S tm s
znik zkosti, vyvolan obavou, aby nebylo odtreno" od rodi, kte mu za uritou cenu vnu
ku. Ve snaze o udren kontaktu s nejblimi a o zskn potebn podpory se pak takov jedi
ky vyvj navenek v poddajnou a serviln osobnost, kter me obsahovat i rysy pasivn, nevd
gresivity.
Charakterov obrann postoj se tedy vytvoil proti pocitm ponen, studu a viny. Masochist
tou trpt, ale pesto trp, protoe se domnvaj, e situaci, kter vedla k jejich utrpen,

it. Navenek tedy tento stav trpn snej, ale hluboko v sob mohou mt pocity zcela opan ptelstv, negativismus, nenvist nebo nadazenost.
^ Masochistick struktura je energeticky siln nabit, avak toto napt je vemi prostedky
rovno a tlumeno. Prv pro toto tlumen je nutn, aby vnj sti tla blokovaly silnm sv
resi.
Masochista m krat svalnat a zavalit tlo, siln sraen krk a nedviv oi. Tak pas
unuta. Hd jsou tm ponkud zmeneny a jsou ploch. Tento postoj pipomn postoj psa se s
m". asto je patrn nezvykle siln tlesn ochlupen. U vtiny lid s masochistickou charakt
u strukturou m ke sklon k hndmu zabarven, co je dsledkem stagnujcho napt. Jejich
pomal, rozvn a tk. Hlas bv utrpen, alostn a iritujc. Oi jsou smutn, pevld
j.
Masochist maj tak blokovnu bradu a sta jsou pevn seven, m je podporovn blok v obl
Nakn je pak jedinm hlasovm projevem, kter lehce projde pes zablokovan hrdlo. Msto
sazovn se objevuj nky a hoekovn.
Masochista m strach vystoupit ze sebe, protoe se boj, e bude zrann. Na vdom rovni se
e sna zalbit lidem, na nevdom rovni se vak projevuje zastrac manvr v podob odporu,
smu a z nich pramenc agrese.
Masochista se vtinou sna vstoupit do kontaktu s jinmi lidmi skrze slubu nebo stovn
o ochota pomoci, a slunost, je poznamenna jeho souenm, neradostnost, stovnm si a v
t viny. Skrze rzn manvry" masochista provokuje sv okol, co mu me pinst uvolnn
Masochista tak me bt vnmn jako lovk, kter deprivuje sm sebe pro sv poten, s cl
Jeho kognitivn styl me vyvolvat dojem tkopdnosti a namhavosti, kognitivn funkce ni
povny" chronickmi depresemi. V pstupu k ivotu a ke svtu pevld oekvni' jen toho ho
pozitivn strnky ivota.
'pro tento typ je charakteristick ast depresivn nlada. Jedinec nen v kontaktu se svmi
gresiv-,jini nebo hostilnmi pocity, avak ostatn si jich mohou bt velmi dobe vdomi. Mas
ochista m isto pocit, e je obt druhch nebo ivota samotnho".
Mezi typick patogenn pesvden pat tvrzen typu: ^Vzdvm to. Nikdy neustoupm. J vm
. Mohu t vytrestat. Strdn t zran vc, ne zrauje m."
Somaticky orientovan terapie sice masochistovi pinej uritou levu, ale po nkolika seze
si stuje, e se mu neda dobe a e za to me terapeut. Proto je u nj nutn vyvolat zmn
k sob sammu a vst ho k odpovdnosti za vlastn problmy a obte. Vhodn je kad prce s
ter napome zven flexibility. Dleit je umonit tomuto lovku kontakt s vlastnm hnv
emocemi bez pocitu viny.
12.2.6 Narcistick obrann charakterov struktura
Zklady tto obrann charakterov struktury jsou sloeny v rozmez 3. a 6. roku dtte. Pro
ce s tzv. narcistickou charakterovou strukturou je podle s. Johnsona (1991) typi
ck, e si ho v dtstv rodie bu idealizovali a dvali mu poctit, e je nm vc, ne ost
pak poniovali. Takov jednn vedlo u dtte k vytvoen pocitu nadazenosti a pchy nebo k
pocitm bezprv a snen sebecty, v obou ppadech k nesprvnmu provn a hodnocen seb
alit. Ocitaj se v zajet vlastn grandiozity nebo naopak beznadje a tyto stavy se cykli
cky opakuj. Pro narcistu je pznan grandiozita v provn i v jednn, pcha, omnipotent
ekcionalismus. Naopak se snenou sebectou se vyrovnv skrze manipulaci s druhmi lidmi ne
bo jejich devalvac. V situaci selhn vykazuje takov lovk velkou zranitelnost vi pone
stud, objevuj se pocity bezcennosti a vlastn neschopnosti, asto doprovzen hypochondric
kmi stesky a zkost.
V grandiznm stavu vykazuje narcista kognitivn chyby, kter udruj jeho zkreslen vnmn
. Typick je externalizace odpovdnosti skrze obviovn drahch, poprn vlastnch nedostat
tivnch vlastnost, znevaovn pozitiv u ostatnch lid, pop. identifikace s tmi, kter si
zuje. V kolapsu se zaobr svmi symptomy, vahami o vlastn bezcennosti atd.
Pro narcistick jedince jsou pznan vnitn pesvden typu: Musm bt perfektn, vemoc
a obdivovn. Nesmm udlat chybu, jinak ztratm na cen. Piznm-li svou zranitelnost, budu
neuit, ponen, zostuzen. Nedovolm nikomu, aby se o m staral, zajmal se o m. Vechno, co
astnm, vetn mch pbuznch a ptel, mus odret a potvrzovat mou nadazenost a dokonalo
smm bt znovu poniovn."
Narcisti jsou tak charakteristit svou neschopnost vctit se do drahch lid, snadno zrani
elnou pchou a vyumlkovanost" svch emoc a pocit a zvenou citlivost vi ponen. V
t tyto lidi vnmat a ctit sebe i ostatn, neidealizovat, komunikovat.
12.2.7 Obsedantn kompulzivn obrann charakterov struktura
Dal z obrannch charakterovch struktur, jej koeny sahaj podle neopsychoanalyticlcy ori

ovanch psycholog do tzv. oidiplnho obdob, je obsedantn kompulzivn charakterov struktu

Zkladnm problmem takovch jedinc je hledn odpovdi na otzky, jak vyjdit pocity slas
udu, jak se zbavit pocit viny, zkosti, jak svobodn vyjdit lsku k druhmu lovku a podo
160
161
Tlesn schma tchto lid je dobr, muskulatura je rovnomrn vyvinuta. asto se vak ocitaj
u zven svalov tenze, maj obte s relaxac, neum odpovat".
V psychoterapii potebuj zejmna toleranci a porozumn ze stony terapeuta, jen by ml vytv
t takovou atmosfru bezpe a pijet, v n by byl klient schopen vyjdit sv pozitivn i n
oce. Patologick smovn podle ICD 10 pedstavuje obsedantn kompulzivn porucha.
12.2.8 Rigidn obrann charakterov struktura
Rigidn charakterov typ e problm mt prvo ctit, provat. V ivotnm pbhu takovho
mata, kter vyvolvaj jin vrazn obrann postoje. Rigidn obrann postoj se vyvjel jak d
ustrace pi usilovn o erotick uspokojen, obzvlt na genitln rovni ontogenetickho v
zakazovali dtti masturbovat nebo byl v dtstv naruen jeho vztah k rodii opanho pohlav
vaovalo zapovzen svho sil o eroticko--sexuln slast za pekku v uspokojovn sv pot
tick slast, sexualita a lska jsou pro dtskou psychiku tm synonyma. lovk s tmto chara
vm typem takov chpn lsky nepotlail, jedn srdcem, i kdy kontrolovan, umrnn, tajn
ontroly pln zbavit.
Protoe neomezovan projev lsky a touhy po slasti byl rodii odmtn, pokou se lovk s ri
rakterovou strukturou doshnout tohoto cle nepmo. Na rozdl od psychopatickho charakteru
nemanipuluje, ale manvruje, aby doshl tlesn blzkosti. Rigidn typ se boj vzdvn se,
ad vzdn se spojuje s podizovnm nebo selhnm. Je stle ve stehu, aby ho nkdo nemanip
yuil nebo nepodvedl. Svou schopnost kontroly zakld zejmna na silnm zdraznn j v kontr
hovn.
Rigidn charakter se jev jako lovk bez vnjho problmu. Vnj kontaktn plochy tla s
ln nabity, co se odr ve schopnosti prozkoumat skutenost dve, ne zane jednat. Tlumen
a periferii tla, to sice dovoluje proudn energie, ale pouze v omezen me. Oblasti hlavn
o napt jsou v ohbacch a vzpimovacch svalech souasn, co vytv stav ztuhlosti, rigid
Tlo rigidnho typu m dobr proporce, jednotliv sti jsou harmonicky sladny. Tlo psob
ne a souvisle a stejn takje pociovno. Zda jsou rovn a hlava je nesena zpma. Pohyby a g
sta jsou iv a temperamentn, oi zc, ke dobe zbarven. Teprve u vraznj rigidity
onie pohyb, oi jsou bez lesku a ke me mt bledou nebo sedavou barvu. Hlas bv siln, t
ychl. V dchn pevauje bin dech.
Lid s rigidn charakterovou stmkturou jsou obecn zameni na vnj svt, jsou ctidostiv
resivn. Pasivita je vnmna jako zranitelnost. Rigidn typ me bt svhlav nebo vzpurn a
e, e bude psobit smn nebo hloup, kdy projev sv pocity a touhy, a proto je zadruje.
me bt i strach z podzen, kter by znamenalo ztrtu svobody.
Terapeuticky se pracuje s tlem, s dlouhmi svaly i s hrudnkem, aplikuj se dechov cvien,
vyuvaj se bioenergetick a biosyntetick postupy. Do skupiny jedinc s rigidn obramiou ch
rakterovou strukturou se zaazuj dva podtypy - hysterick a falick.
Hysterick rigidn charakter je oznaenm pro tzv. viktorinsk typ hysterick eny, kter po
jako obrany proti vlastn sexualite'1. Formuje se ve vku, kdy si dt zan bt vdomo sex
ozdl. Rodie nezachzej s dttem jako se samostatnou osobou, nev si ho a neberou vn
Dt mus bt halasnj, aby mu nkdo vnoval pozornost. Otec byl nejprve mil, ale pozdji
v souvislosti se sexualitou sv dcery, co me bt dsledkem strachu z vlastnch sexulnch
vi svmu dtti.
Rozvjej se typick zkladn pesvden: Nikdo mi nerozum. Moje pocity nejsou pijateln,
tm svho srdce, neme m tedy zranit. Nedostv se mi tolik pozornosti, kolik zasluhuji."
Hysterick obrann charakter se sna zstat dttem, usiluje o rodiovskou ochranu. Bv hyp
n, snadno rozruiteln, nervzn. Ve svm jednn je teatrln, pehn sv city. Je citliv
endenci k neekanmu a nechtnmu " chovn nebo citovm zmnm. M strach zasadit se za svo
vlastn poadavky. Sv sexuln aktivity me pouvat jako obranu vi blimu piputn
a bzi sexuality a s druhm na bzi cit. Objevuje se i promiskuita. Pevauj pocity zklamn
pick je touha po ochran a lsce na jedn stran a strach z hlubho emocionlnho piblen
h.
Ve stejn fzi individulnho vvoje jsou poloeny zklady falickho rigidnho typu, kde hlav
hraje odmtajc otec. Dt bojuje o status dosplho a ct, e projev-li svobodn lsku,
Je frustrovno pi pokusech doshnout slasti. Lska otce zvis na vkonu dtte, otec je v
klaman, oekv od potomka vc. Dt je nuceno stt se malm muem" nebo malou dmou" dv

aven. Nesm bt dttem. Ct zodpovdnost a rychle dospv.

Z toho pramen jeho zkladn pesvden: Musm pracovat, abych byl co k emu. Pod je co d
e stehu, jinak budu zrann nebo zneuit'. Nemohu se uvolnit nebo oddat. Musm nco dokzat
Pro takov jedince je charakteristick zven poteba vkonu, soutivost, vytrvalost a perf
nismus. Me bt zvisl na prci, je logick, racionln, snadno se rozhnv. M problmy s
y a jemnosti, zadruje sv emoce. Je stle bdl a ostrait, nedoke se pln uvolnit. Je se
ce aktivn, ale postrd pocit uspokojen. ivot povauje za problm, kter je teba eit. V
se objevuj pocity strachu ze ztrty kontroly, obavy z toho, e nic nedoke. Vnitn se boj
ann srdce, tou po otcovsk lsce a po nze. Ne nhodou tento typ lid inklinuje ke kardio
lrnm onemocnnm.
12.2.9 Hysterick obrann charakterov struktura
Jestlie tato obrann charakterov struktura vznik v ranm vvojovm obdob, pak pedstavuje
ipl schizoidn obrann charakterov struktury. Vznik-li v genitln fzi, je protiplem rig
lick obrany (jak jsme ji uvedli v pedelch odstavcch).
12.3 Dovtek k obrannm charakterovm strukturm
Kad z ve uvedench obrannch charakterovch struktur m svj diagnostick vznam, avak n
pistupovat jako k rigidnmu schmatu. Vdy je teba mt na pamti, e u kadho lovka jde
nou charakterovou strukturu, piem lze u konkrtnho lovka nalzt jak typick charakteris
tak i jejich polarity. Dokonce me klient v prbhu terapie mezi nktermi mn vyjdenmi
ristikami oscilovat".
Jak ji bylo zmnno na zatku dvanct kapitoly, Lowenova terminologie charakterovch typ,
stavuje patologii, ale pouze relativn ustlenou formu uritho zpsobu obrannho reagovn n
Avak na podklad extrmn rozvinutch obrannch charakterovch struktur lze ji rozliit kon
tologickou symptomatologii shodnou s terminologi ICD-10.
Pokrauje-li vvoj schizoidnho charakteru patologickm smrem, dospje ke schizoidn porue
bnosti, psy choti ck vvoj smuje ke schizofrenii. Vvoj orln charakterov struktury do p
logickho obrazu pedstavuje zvisl osobnost.
162
163
Patologick vvoj symbiotickho charakteru st v hranin (borderline) porue osobnosti.
U psychopatick charakterov struktury se jedn v rmci terminologie ICD-10 o psychopati
ckou poruchu osobnosti, jedn-li se.o tkou patologii, hovor se o paranoidn, disociln a
men porue osobnosti.
Dojde-li k vraznjm vvojovm poruchm v prbhu oidiplni fze individulnho vvoje, m
mpulzivn porue osobnosti.
Pro terapeuta by mlo bt ve uveden dlen obrannch charakterovch struktur pomocnm vod
ho snaze porozumt klientovi a tomu, co se ve kter fzi jeho individulnho vvoje stalo na
tolik traumatizujcho, e to vedlo k vytvoen konkrtn, pevaujc obrann charakterov s
Je teba tak bt si vdom toho, e kad obrann charakterov struktura m vedle svch negat
pozitiva, kterch lze vyut pi terapeutick prci s danm problmem. Je teba rozliovat me
daptivn formou, kter lovku umouje podret si integritu a mobilizovat veker svj poten
zvldn problmu, a maladaptivn formou charakterov struktury, je se stv neadaptivn for
ovnvn se s problmem a v konenm dsledku vede k patologii.
12.4 Tabulkov pehled obrannch struktur pro klinickou praxi
Psychopatick obrann charakterov struktura
(pozn: psychopat I. = typ obrany psychopat 1.; psychopatii. = typ obrany psychopa
t II.)
Vznik: Ped tvrtm rokem ivota. Dt projevuje autonomii, ale stle vyaduje taktn a lsky
omoc.
Etiologie: Dt se ct bezmocn. Je ovldan rznmi vnjmi silami. Nem dnou moc. Dle
tchto lid na jedn stran sv dti ovldaj tak, e se ct poraen a slab a na druh st
ich slabost. Jin matky zase vystupuj svdiv, dti k sob pipoutvaj a manipuluj s nimi.
vaovno za slab a nesm se na niem podlet. Kontakt uspokojuje poteby matky, ne dtte. D
ktorem vzniku tchto obran je presexuln svdjc rodi. Svdn probh neznateln a m us
k poteby rodie. V podstat se jedn o manipulativn jednn, je m za cl dt k sob pi
n rozehvno a nabuzeno", ale vybit mu nen dovoleno. Takov chovm vede ke vzniku trojh
vztahu, v nm je dt donuceno vystoupit proti rodii stejnho pohlav. Tm se vytvo pek
entifikaci.
Matka: Vemocn, zachz s dttem jakoby nebylo dleit. Svdn manipulativn. Nebere dt
Zkladn pesvden: Nic mi nevnucuj! Nepibliuj se ke mn! Ty m nedostane, neme m z

ko u m pokud m bude ctt. Nikoho nepotebuji. Nikdy nikomu neuku, jak m to zranilo".
/
Charakteristika: Lze rozeznat dv formy psychopatick obrann charakterov struktury:.
/ 'sychopat I: Reaguje vyvjenm tlaku, zneuvnm moci, kterou zskv zastraovanm a tyra
Popr pocity. Dalekoshle bagatelizuje nebezpe porky. M tendenci ignorovat sv i ciz p
Pokou se dret lidi od tla. Blokuje problm moci tm, e se chov mile a ptelsky a dok
vraha". Pizpsobuje svj styl situaci. Nepm, oportunistick, impulzivn. Nen orientovan
oucnost. Ukazuje obraz o sob jako skutenost. M problmy s pozic (s postavenm). Vyaduje
espekt. Me bt asociln. Nevciuje se do jinch. Nespolehliv. Nadmrn psychicky vzruiv
e sna dostat situaci pod kontrolu, ovldnout ji. Typick je, e ped uritmi vcmi nebo n
oi". Poadavek kontroly a moci je zamen tak na nho samotnho. Hlava je drena velmi zp
je neustle pod kontrolou"
Psychopat II: Druh typ ovld lidi tm, e se vete" do jejich pzn. Je pitom pvtiv
ovrchn se podrobuje. M jemn zpsoby, je ochotn, slun. Nadmrn slun, kooperativn. J
n a v societ podkopv" pozice jinch lid.
Nhled na existenci: Mohu bt nezvisl, jen kdy se nevzdm kontroly". (Nepiblm se k n
ny kontakty musm ovldat a kontrolovat. Nemohu mt blzk vztahy."
Pocity, city: Popr pocity, hlavn zranitelnost. Nect se bt dleit. Boj se, e bude po
odcizen a tou po blzkosti. Popr svj cit a tm potebu druhch lid. Svm psychopatick
e ostatn dovst k tomu, aby ho potebovali a on tak nemusel vyjdit svoji touhu po nich.
V hloubce je oralita. Chyb pocity viny.
Obrana:
Proti zvislosti, vyuvn, slabosti, nepotebnosti, neefektivnosti, zbytenost
. Obrana proti impulzu zabjet."
Kortikln kontrola: Psychopati: Nadmrn kontroluje.
Psychopat II: Nedostaten kontroluje.
Reakce na stres pi peten informacemi: Abstrakce. Nhradn kanly. (Manipulace).
Psychopat I: Klamn (poteba vypadat nebezpen, dleit) pi pizpsobovn se.
Psychopat II: Pedstran oralita a smyslnost. Sly: Zmenit, stlait.
Reakce:
Nafukuje se (nadme se").
Tok energie: Vekni energeticky nabit. Jeho tyranizujc forma" m k dispozici mimodn mno
nergie v hlav. (lovk vlastn zskv moc nad druhm lovkem tak, e se nad nho vyvyuje.
osunut nahoru". (Pi hnvu zerven, tlo vak zstane klidn). Ale v doln polovin tla je
, od brnice dol se projevuje ztuhlost a blokuje se tam tok energie a proitk. Gravitan
sla: Psychopat I: Nahoru
Psychopat II: Dol Smysl struktury tla:
Psychopat I: Pohyb nahoru okol ml, psob silnji a mocnji, ne jak je ve skutenosti
Psychopat II: Symetrick tlo pitahuje na sebe pozornost. Sklony k svdn
164
165
Tlo:
Napt Hlava:
Oi:
Krk: Plece:
Psychopati: Mobilizovan nahoru, vypad nafouknut od pchy nebo zlosti. Spodn st tla je
nk. Tlo me bt strnul. Je pod kontrolou. 3 Psychopatii: Tlo je soumrnj, svdn okro
aru V".
Povrchov svalstvo je mkk, ale v hloubce je napjat V oblasti brnice, kolem o, v tln o
i a v orln zn (problm se snm). Psychopat I: Me bt v pomru k tlu velk, je pli
pevn posazen. Spodina leben je v tenzi. Psychopat II: Bez vraznch rys tve, mkk, pl
. Psychopat I: Bdl, nedviv, nkdy pichlav. Psychopatii: Mk, vc svdn. Blokovan.
e. irok, siln.
Ramena: Psychopat I: Zepedu mohou vypadat mohutn.
Psychopatii: Mkk, slab ruce. Zda:
Psychopat I: Siln, mocn.
Psychopat II: Mimodn prun, hyperflexibiln. Hrudnk:Psychopati: Nafouknut.
Psychopat II: Mn nafouknut, ale pevn. Povrch bicha: Zen. Bicho se tla nahoru. Me
ahoru. Pnev:
Psychopat I: Me bt zk. Studen, mlo nabit, pevn.
Psychopat II: Nadmrn nboj, pnev se nkdy jev jako nespojen" s trupem. Nohy:
Tenk,
en. Vypadaj jako by se vznely. Pohyby: Psychopat I: Zlostn. Doke chodit, jakoby chtl
o zabt.
Psychopat II: Svdn chze a svdn pohyby pa. Hlas:
Psychopati: Hlas ostr, jasn, a

nick.
Psychopat II: Hlas mkk, pjemn, svdn. Dchn: Dch do hrudnku. Doke ho nafouknout
: Parasympatick. Vvojov fze: Psychopat I: Zrodek ji ve fzi orln.
Psychopat II: Zrodek ji ve fzi anln. Obrazy: pln svoboda. Superman. Hrdina. Osvobodite
.
166
Schizoidn obrann charakterov struktura
Vznik: Ped, v prbhu nebo ji od porodu. Ovem pln se rozvj v ranm dtstv. (Dt neroz
ou a matkou).
Etiologie: Dt se ct odmtnut. (Nen vtan, nem prvo na existenci). Matka dt vlastn
dem. Prov porod jako neptelsk" akt vi svmu tlu, vi sob. Neptelsk vztah k dt
ve vlastnm prbhu porodu. Porod je potom traumatizuj c pro ob strany o to vce, e ho ne
vz matesk lska. V dalm velmi senzitivnm obdob vvoje dt provz chlad a nenvist,
ln haptick kontakty. Matka tvrd a odmtav reaguje na poteby dtte. Matka trest ivotn
dtte. Dt je vrazn senzitivn, okol je tvrd. S dttem se nezachz jemn a lskypln.
j u tchto lid strach z toho, e by mohla bt ohroena jejich existence, kdyby dali najevo
svoje poteby, kdyby o nco podali nebo se chtli prosadit. Odmtn nemus bt vdy tak z
ojevovat i skryt. Dt me bt ponechan samo sob nebo me bt i zneuvan. Postupn se
zoidn obrann charakterov postoj, kterm potlauj svoji energii a stahuj ji do svho nitr
Dr se vlastn uvnit sebe, aby se nerozpadli".
Matka: Pln nenvisti, odmtav, tvrd, neptelsk, chladn, necitliv na poteby dtte. Tr
i dtte.
Zkladn pesvden:
U m je nco zvrcen, jsem patn, vadn. Nemm prvo existovat. Kdy uki svoji ivotn s
rvn planet. Nemohu dvovat svmu tlu. Nepatm sem. Nejsem tady vtan
Charakteristika: Energie nedosahuje povrchu tla nebo je oderpvna z perifernch st tla
e, tve, genitlie, nohy), kter umouj kontakt s vnjm svtem. Kvli blokm pak neproud
ormace mezi tlem, osobnost a jdrovm j. Vnitn nboj se hromad v tlesnm jdra a vlive
snen integrity horn a spodn sti tla. Dsledkem plinho mstnn energie je nitro
ba a mnohdy hroz vbuchem agrese. Takov situace pak vede k jet vraznjmu stahovn ene
ra osobnosti, k poslen jeho obrany. Dt potlauje ivotn energii a stahuje se dovnit. Tr
vlastn ivotn energii, aby se vyhnulo znien zvenku. Pod hrozbou rozpadnut se dr uvnit
pohromad. Cit pro sebe je sten naruen. Zachz se sebou mechanicky. Dt me mt aut
. lovk s touto charakterovou strukturou nen dostaten identifikovn se svm tlem. To m
jin za nsledek i nedostaten propojen mysli a tla. M sklony k oddlen mylen a ctn
uje s ctnm. Charakteristick je neschopnost vyznat se ve vlastnch pocitech a vytvet trv
lej sociln nebo intimn vztahy. Tento lovk m tendenci k disociaci, neuvdomuje si svoj
ity. Projevuje se roztp i v podob dvou protichdnch tendenc v lovku, a to arogance a p
t mncennosti a ponen. Nen v kontaktu se sebou a se svtem. Fixuje se na abstraktn svt
je vyvinut abstraktn mylen. Chovn typu "jako kdyby", je bez emoc. lovk se jev jako
mimo sebe". Produkuje chovn s pleitostnmi vbuchy krtkodob agrese. Nepesvdiv je
e se ivotem. Nedoke fungovat pod tlakem.
167
Nhled na existenci:
Pocity.
Obrana proti: Obrann mechanismy Kortikln kontrola: Reakce na stres: Sly
Reakce: Tok energie:
Gravitan sla:
Nemm prvo na vlastn existenci. Mohu existovat, kdy neprojevm dn poteby. Zstvm iz
t, protoe t potebuji. Okoln svoi je nebezpen. Jsem njak divn. Kdy to tak nechm, m
nkoho zabt. Musm si vechno dopedu vypotat. Skuten odpovdi n otzky ivota jsou spi
z jinho svta."
V pozad je edost. lovk nerozvine svj citov ivot. Neum navzat kontakt s pocity. Nenv
ky zpsobuje panick strach ze znien. Strach, e ivotn energie exploduje. Pocit ohroen.
enost. lovk se ct izolovan, ciz. Hrozb znien. Konfliktnm pocitm. Kontaktu
Projekce, popen, intelektualizace, spiritualizace, staen se, izolace afektu a disoci
ace. Me mt hor pam, zejmna na zitky konflikt z dtstv. Nadmrn kontroluje.
Unik. Vytyoen blok. Filtrovn informac Vnitn tlak nasmrovan ven. Stahuje se dovnit.
Energie je zamrznut" v jdru. Stahuje se z periferi do jdra. Uvnit sebe explozivn nboj
mrem nahoru.

Tlo:
Smysl struktury tla: Veobecn napt zabrauje projeven vnitnch impulz a pijmn vnj
Nabit tlo, obvykle zk, staen', psobc dojmem ztuhlosti. Nekoordinovan, neintegrovan
Studen pokoka. Ohnut pte nen voln pohybliv. Prav a lev polovina tla se k sob neho
jako u loutky. Hlavn oblasti napt jsou ve spodine leben, brnici, kloubu ramenm, kyeln
i v ostatnch kloubech dolnch konetin. Velk napt se projevuje tak ve svalovch skupinc
ezpeujcch artikulaci.
Pokou se odvrtit", zd se bt nespojen s tlem. Nen v jednom hlu s tlem. Siln napt
en. Maskovit, nkdy belsk" tv. sta mohou bt asymetrick.
Leskl, przdn. Nejsou ve skutenm kontaktu. Siln napt v okol o. Uzaven" pohled. V
u. Dlouh, zk lak, asto thl. Jakoby blokovan drtky. Mal, pibit" dovnit, neefekti
Dlouh, nemaj vih a asto jsou neobvykle zkroucena. Pae vis dol jako u loutky. Ohnut p
Staen obru". Pevn senrovan. Povrch bicha: Siln napt. Pnev:
Staen. Boky
Dlouh. Chodidla jsou ztuhl a studen, asto vytoen ven. Prsty jsou nkdy ve tvaru kladve
Obte pi rotaci v nrtu. Tlesn vha ve stoji je obvykle na vnjch stranch chodidel.
Mechanick, trhav, neharmonick.
Napt ve svalech eovch orgn. Hlas je mechanick, nezastnn, matouc. Slovn salt".
Napt:
Hlava:
Oi:
Krk:
Plece:
Ramena:
Zda:
Hrudnk:
Nohy:
Pohyby: Hlas:
, pchn: Povrchn. Paradoxn vzorec dchn. Pi ndech me bt bicho vtahovan.
, Ltkov vmna:
Vysoce sympatikotonn.
. vvojov fze: Zrodek ji od novorozeneckho obdob.
, Obrazy: arodjnice, smrt.
Masochistick obrann charakterov struktura
Vznik:: Ve vku, kdy se dt u chodit, voln se pohybovat, udret se.
(Na rozhran fze anln a falicko-oidipln.) Etiologie: Vyvj se u dt, jejich matky byl
a takzvan se obtovaly. Zatmco matka byla nadmme starostliv a malichern kritick, otec b
l spe pasivn a podizoval se. Siln zdrazovan jdlo a vyprazdovn. Matka bv tak a
aby jej dt bylo spn. Jej lska zvis na poslunosti dtte. Dominujc matka svou ob
o se ct bt pod tlakem. Dt nesm bt uvolnn a spontnn. Dt, po kadm pokusu prokza
uritou samostatnost, m pocit viny, kter v nm navozuje matka. (Podvej se jakou mi psob
lest. Bu hodn chlapec/dve a udlej mamince radost."). Dalo-li prchod svm pocitm formou
chu vzdoru nebo zneitn se, muselo potom bojovat se silnmi pocity ponen. S tm se / ta
ik zkosti, vyvolan obavou, aby nebylo odtreno" od rodi,
kte mu za uritou cenu vnuj svou lsku. Ve snaze o udren kontaktu s nejblimi a o zs
ry se pak vyvj navenek v pod-A dajnou a serviln osobnost, kter me obsahovat i rysy pas
ivn, nevdom
agresivity. Charakterov obrann postoj se tedy vytvoil proti pocitm ponen, studu a viny
Masochist (v tto typologii netou trpt, ale pesto trp, protoe se domnvaj, e situac
dla k jejich utrpen, nelze zmnit. Navenek tento stav trpn snej, ale hluboko v sob moho
mt pocity zcela opan - neptelstv, negativismus, nenvist nebo i nadazenost. Matka zd
materiln poteby, popr citov a duchovn poteby dtte.
Matka:
Lskypln, ale dominantn, malichern kritick, navozuje pocity viny. Postrkuje
dit sem a tam, me ho i poniovat. Jej lska zvis na poslunosti dtte. Obtovala se.
Zkladn pesvden: Jsem patn lovk, vechno dlm patn. Je to beznadjn. Jen se pod
t mj m rd. Musm poslouchat druh, aby m mli rdi. Mt z neho radost nen O.K. Vzdv
toupm. J vm jet uku. Budu v podku. Mohu t vytrestat. Strdn t zran vc, ne zra
Charakteristika: e problm bt nezvisl. Navenek npadn podzen. Potlaen opovren,
dostv do pohybu. Je pro nj obtn vyjdit emoce. M problmy s vybitm a uvolnnm se.
ka. Nepm vyjden hnvu. Trest mlenm. Neustl ne". Nevid, e se me zbavit zte
devm dovnit. Neustle si stuje. Pokou se bt agresivn, ale bez spchu. Naruen je s
v. Svm silm se pokou zskat souhlas, uznn. Pebr roli nevinn obti. Neprojevuje ot

chista m strach vystoupit

168
169
Nhled na existenci:
Pocity:
ze sebe, protoe se boj, e bude zrann. Na vdom rovni se sice sna zalbil lidem, na ne
se vak projevuje zastrac manvr v podob od-poru, negativismu a z nich pramenc agrese.
nou se sna vstoupit d0 kontaktu s jinmi lidmi skrze slubu nebo stovni si. Jeho ochota
omoci a slunost, je poznamenna jeho souenm, neradostnost, stovnm si a vyvolvnm
ckou masochistickou hrou je Pro neudl ...? Ano, ale ..." Skrze tyto manvry masochista
pn>\ okuje sv okol, co mu me pinst uvolnn potlaen zloby. Masochista tak me bt
eprimuje sm sebe pro sv potuen, s clem potrestat druh. Jeho kognitivn styl je tkopd
v, kognitivn funkce jsou otupovny i chronickmi depresemi. V pstupu k ivotu a ke svtu
oekvn jen toho nejhorho a nedvra v pozitivn strnky ivota. Mohu bt blzko lovka
bodn." Cenou za intimitu je zstat podzen.
Beznadj. Pocit, e je poraen. Hodn nahromadn zlosti. Pocity vzdoru a ztrty. Zneven.
ty viny. Pro tento typ je charakteristick omezen depresivn nlada. Jedinec nen v konta
ktu se svmi agresivnmi nebo hostilnmi pocity, avak ostatn si jich mohou b\ i velmi do
be vdomi. Masochista m asto pocit, e je obt druhch nebo ivota samotnho. Kontrole ze
jinch, proti zlosti, agresi. (Rozchod s milovanmi osobami, kter vyaduj odpovdnost.) P
rojekce, popen, intelektualizace, spiritualizace, staen se, izolace afektu a disocia
ce. Me mt hor pam, zejmna na zitky konflikt z dtstv. Zven kontroluje.
Odklad, otlen, ekn, pipravovn se. Zezadu posunut, postren. Schoul se, je pilepe
pln nabit, ale nboj dr mohutnm svalovm pancem, protoe masochista m strach ze svh
o chovn. Energeticky siln nabit, ale toto napt je vemi prostedky zadrovno a tlumeno
toto blokovn mohutnho proudn energie jsou vnj sti tla nedostaten nabity, to zna
na exprese. Masochista je jakoby napchovan". Energie se zmnila na hmotu, mohutn svalo
v panc. Smrem dol.
Smysl struktury tla: Tlo je tlaen smrem dol a tm je potlaen i sebevyjden.
Tlo: Krat, svalnat a zavalit. Je stlaen. M tendenci smrovat dol a dozadu. Odolv
Vpedu je krtk a tun, napjat. lovk m sklon k nadvze. asto je patrn nezvykle siln
Provit ke me mt sklon k hndmu zabarven, co je dsledek stagnujcho napt. Hlavn
Vypad jako by bylo dren kletmi. Siln, jakoby sraen krk (kdy se klient prothne, poc
mitou levu). Pas je siln a pnev pedsunuta. Hd jsou tm ponkud zmeneny a jsou ploch
toj pipomn postoj psa se staenm ohonem." U en bv horn st tla spe rigidn, kde
cky.
Napt: V oblasti krku, ramen a pnve. Brada je blokovna a sta jsou pevn zaven, m j
blok v oblasti hrdla. Nakn je pak jedinm hlasovm projevem, kter lehce projde skrze zab
okovan hrdlo.
Obrana proti:
Obrann
mechanismy:
Kortikln kontrola:
Reakce na stres:
Sly:
Reakce:
Tok energie:
Gravitan sla:
Zd se bt vtaen mezi ramena. Spodn elist je siln a napjat, sta jsou pevn seven.
Hlava se skln, jako kdyby ekala der zezadu. Tv m nevinn vraz: Kdo? - J?" Mkk, sm
vld trpn pohled. Siln, krtk, hluboko posazen, sraen. Tun. Natoen dopedu, pevn
.
Vypadaj zaten velkou vhou (thou). Hrudnk: Sraen, stlaen. Povrch bicha: Pevn. Pas
tun.
Pnev:
Pedsunut, staen. Hd jsou ponkud zmeneny a jsou ploch. Stehna jsou vpedu
u napjat. Pomal, rozvn, tk. Namhav, neodvn, asto peruovan. Utrpen, alostn
evuj msto sebeprosa-zovn
Dchn: Doke hodn vzdychat.
Ltkov vmna: Vrazn parasympatick.
Obrazy: Tvrdohlavost. Vdr. Nikdy se nevzdat. Zajatec.

Hlava:
Oi:
Krk:
Plece:
Ramena
Zda:
Nohy:
Pohyby:
Hlas:
Rigidn falick obrann charakterov struktura
Vznik: Na rozhran vvojov fze latentn a genitln. Etiologie: Hlavnm problmem je odmta
Dt bojuje o status dosplho a ct, e projev-li lsku, bude zrazeno. Je frustrovno pi
ctit se pjemn, doshnout slasti. Lska otce zvis na vkonu dtte, otec je vak vdy zk
tomka vc. Dt je nuceno stt se malm muem" nebo malou dmou" dve, ne je na to pipra
. Ct vku nepimenou odpovdnost a rychle dospv. V ivot takovho lovka se ale nevys
kter vyvolvaj jin vrazn obrann postoje. Rigidn obrann postoj se vyvjel jako dslede
ce pi usilovn o erotick uspokojen, zvlt na genitln rovni ontogenetickho vvoje. R
ali dtti masturbovat nebo byl v dtstv naruen jeho vztah k rodii opanho pohlav. Dt
zapovzen svho sil o erotickou a sexuln slast za pekku v uspokojovn sv poteby l
last, sexualita a lska jsou pro dtskou psychiku tm synonyma. lovk s tmto typem obrany
kov pojet lsky nezpracoval, jedn srdcem", i kdy kontrolovane a umrnn, ale tajn si p
ontroly zcela zbavit. Protoe neomezovan projev lsky a touhy po slasti byl rodii odmtn,
pokou se lovk s rigidnm obrannm charakterem doshnout tohoto cle nepmo. Na rozdl o
atickho charakteru nemanipuluje, ale manvruje, aby doshl tlesn blzkosti. Rigidn typ se
boj vzdvn se, protoe kad vzdvn se mu spojuje s podizovnm se nebo selhnm. Je st
nkdo nemanipuloval, nevyuil nebo nepodvedl. Svou schopnost ovldat se zakld zejmna na
silnm zdraznn j v kontrole chovn.
170
171
Charakteristika:
Otec: Odmtajc, nron, vyadujc, vdy zklaman, odvrac se, chce od dtte vc. Zkladn
bych byl k nemu. Pod je co dlat. Musm b>t Vy stehu, jinak budu zrann nebo zneuit.
uvolnit nebo oildai Musm nco dokzat."
Re problm mt prvo ctit, provat". Zamen na vnj svt. Logick Zdrazovn real
Ctidostiv bojovn a agresivn. Lehce se rozzlob. Neprunost. I )razn. Snaha o perckiba vkonu. Poteba obdivu za vkon.
Vytrval. Orientovan na souten. Pokou sc /skat souhlas a uznni otce. toitm je akt
l na prci. Pasivita je vnmna jako zranitelnost. Me bt svhlav nebo vzpum a pyn. Bo
psobit smn nebo hloup, kdy projev sv pocity a touhy, a proto je2 zadruje. V pozad t
strach z podzen se, kter by znamenalo ztrtu svobody. M problmy s uvolnnm se. M prob
ty, nhou a jemnost. Strach z oddn se. Zadruje city. Boj se spontaneity. Trvale bdl a
rait. Je sexuln velmi aktivn, ale bez pocitu uspokojen. Neakceptuje nespchy. M rd v
duktivn. ivot povauje za problm, kter je teba vyeit. Ve stavu kolapsu se objevuj poc
trachu ze ztrty kontroly, obavy z toho, e nic nedoke. Vnitn se boj zrann" srdce. Ne
tento typ inklinujeke kardiovaskulrnm onemocnnm
Nhled na existenci: Pocity:
Obrana proti: Kortikln kontrola: Reakce na stres: Sly:
Biostrategie: Tok energie:
Gravitan sla:
Smysl struktury tla:
Mohu bt svobodn, kdy nemm dn pn."
Strach ze ztrty kontroly, frustrace z toho, e nebude akceptovan. Strach.
e nco nedoke. Strach ze zrann srdce." Ct, e pek. Tou po
otcovsk lsce a po nze.
Vyjden silnch a jemnch cit.
Nadmrn kontroluje.
Strategie pi stresu z peten informacemi je pracovat rychleji. Zepedu je blokovan. Nap
a opr se dopedu. Bt siln a vytrval. Bt pipraven, bdl. Koncentrovan, specializova
ina energie, ale jej tok nen spontnn. Vnj kontaktn plochy tla s okolm jsou pomrn
co odr schopnost prozkoumat skutenost dve, ne zane jednat. Tlumen se dje na perif

to sice dovoluje proudn energie, ale pouze v omezen me. Dol.

Tlo:
Napt: Hlava:
Veobecn napt kontroluje city, ochrauje ped vnjm nebezpem. Tlo je aktivovan pro d
m dobr proporce, jednotliv sti jsou harmonicky sladny. Tlo psob souvisle a integrova
stejn tak je pociovno. Dobe koordinovan. Klouby jsou napjat. Pipraven, tuh. Pozice
". V zvanch ppadech redukovan pohyblivost a pvab. Pipravenost na vzvy. Zda jsou kr
pnae jsou trvale lehce napjat. Ke je dobe zbarven.
oblast hlavnho napt jsou fiexory a extenzory souasn, co vede ke ztuhlosti, k rigidit.
ava je nesena zpma. Dr ji vysoko. Napt na ele. Spodn elist smuje dopedu, je siln
e tvi.
172
Oi:
Zc, teprve pi vraznj rigidit jsou bez lesku. Mohou bt krtkozrak. , Krk
. plece:
Nkdy irok, sthnut a vysoko". Plece vojka". Vypad zodpovdn. . Ramena, r
atn, dobe formovan.
. Zda: Me bt zvraznna bedern lordza. Siln vzpimovae. Sthnut lopatky.
. Hrudnk: Dobe formovan, pevn.
. Povrch bicha: Vtinou ploch, dobr tonus.
. Pnev: Nabit, ale spastick". zk, nkdy je vytaen dozadu a nahoru. Vzadu asto
zaokrouhlen.
. Nohy: Siln, nkdy ohnut, dobe proporciovan. Zadn strana nohou je napjat.
. Pohyby: Pohyby a gesta jsou iv a temperamentn. Jist, energick, rychl. Teprve u vraznj rigidity se me projevit snen harmonie pohyb. , Hlas: Siln, nkdy hlubok. Tempo
Dchn: M sklony k binmu dchn. Vtinou pevauje.
Ltkov vmna: Mrn sympatikotonn.
Vvojov fze: Genitln.
Obrazy: m vm by mohli bt mal dospl." Rigidn hysterick obrann charakterov struk
Vznik: Na rozhran vvojov fze .latentn a genitln.
Etiologie: V ivot lovka s touto obrannou charakterovou strukturou se nevyskytuj dn t
ata, kter vyvolvaj jin vrazn obrann postoje. Rigidn obrann postoj se vyvjel jako d
ustrace pi usilovn o erotick uspokojen, zvlt na genitln rovni ontogenetickho vvo
kazovali dtti masturbovat nebo byl v dtstv naruen jeho vztah k rodii opanho pohlav.
valo zapovzen svho sil o erotickou a sexuln slast za pekku v uspokojovn sv pote
tick slast, sexualita a lska jsou pro dtskou psychiku tm synonyma. lovk s tmto chara
vm typem takov pojet lsky v sob nezpracoval, jedn emocionln, i kdy kontrolovan a um
ajn si peje tto kontroly se zbavit. Protoe neomezovan projev lsky a touhy po slasti by
l rodii odmtn, pokou se lovk s rigidnm vzorcem obrany doshnout tohoto cle nepmo.
psychopatickho charakteru nemanipuluje, ale manvruje, aby doshl tlesn blzkosti. Rigidn
typ se boj vzdvn se, protoe kad vzdn spojuje se sebepodizovnm nebo se selhnm. J
aby s nm nkdo nemanipuloval, aby ho nkdo nevyuil nebo nepodvedl. Svou schopnost ovldn
out se zakld na siln zdraznnm j v kontrole chovn. Hysterick rigidn charakter je oz
pro tzv. viktorinsk typ hysterick eny, kter uv sex jako obranu proti vlastn sexuali
ie nezachzej s dttem jako se samostatnou osobou. Nev si ho. Neberou vn jeho pocity
slouchaj mu. Dt mus bt hlasitj, aby ho slyeli.
173
Otec:
Otec byl nejdve mil, ale potom se odthl" v souvislosti se sexualitou dtte. Odstrkuje <
(V na kultue je tento typ pedevm enskm typem obrany.) Otec me mt strach z vlastnc
citi ve vztahu k dtti. 1
V pedchzejcch letech dtti naklonn, potom odvrcen, nezajm se o dt. Reaguje podle
dy, kdy je dt rozzloben.
Zkladn pesvden:
Charakteristika
Nhled na existenci: Pocity, city:
Obrana proti: Kortikln kontrola Reakce na stres: Sly:
Biostrategie: Tok energie:
Gravitan sla: Reakce:
Smysl struktury tla
Tlo:
Napt:

 Hlava:
Oi:
Nikdo mi nerozum. Nikdo m neposlouch. Moje pocity nejsou pijateln^ Nepoddm se citm sv
rdce, neme m tedy zranit. Nedostv se mi tolilfl pozornosti, kolik zasluhuji." I lovk
ysterickm obrannm charakterem se sna zstat dttem usiluje o rodiovskou ochranu. Bv h
ivn, snadno rozruiteln', nervzn. Ve svm jednn je dttem dramatickm, teatrlnm", p
liv, lehce se rozple, je sugestibiln, m tendenci k neekanmu a nechtnmu" chovn neb
Nesna se o intelektuln porozumn, nezajm se o detaily. M sklon k roztritosti. Tento
oblmy s centrovnm. Tendence k reakcm zklamn. M strach zasadit se za svoje prva, mt v
poadavky. Sv sexuln aktivity me pouvat jako obranu vi blimu piputn si nkoh
xuality a s druhm na bzi cit. Objevuje se i promiskuita. Chce blzkost. Produkuje emo
ce, aby se vyhnul peruen kontaktu. Brn se akceptovat zmny. Pevauj pocity zklamn, t
ouha po ochran a lsce na jedn stran a strach z hlubho citovho piblen se na stran
svobodn, kdy nemm dn pn." Zklaman,.zneuznan, ztracen. Touha po ochran a lsce. S
onho piblen. Hlubok pocit zrann a zrady. Oddlen se od ostatnch. Snen kontroluj
Pi peten informacemi: Pracovat rychleji. nik. Odstren.
Zven hlasitost, hlunost. Aktivita. Vzbuzovn pozornosti. Vysok hladina energie, ale jej
ok nen spontnn. Vnj kontaktn plochy tla s okolm jsou pomrn siln nabity, co odr
mat skutenost dve, ne zane jednat. Tlumen se dje na periferii tla, to sice dovoluje p
dn energie, ale pouze v omezen me. Dol.
Zen hru a kompenzovn pnv.
Dt-ena. Velmi vhodn pro vben, svdn. zk hrudn ko vc chrn srdce."
Svdn tlo, ale je rozdl mezi horn a doln polovinou. Dtsk trup a ensk pnev. Horn
odn st mkk, poddajn.
Oblast hlavnho napt jsou souasn flexory i extenzory, co vede ke ztuhlosti, k rigidit.
Dr ji vysoko. Pevn energick spodn elist. Tv me psobit mrtv". Hrd dren hlavy.
Zhrozen vraz. Vykulen, vyvalen" oi.
Krk:
zk, tuh. plece:
zk, kostnat, nkdy spaden". Ramena, ruce:
Neefektivn,
enk. Zda: Neohebn, tuh, vydut v oblasti ke.
Hrudnk: zk, asto mal prsy.
povrch bicha:
Mkk, okrouhl. Pnev: irok, asto ochabl, bez nboje.
Nohy: Tuh, tk.
Pohyby: Valiv, mkk, svdn
Hlas: Nadmrn vrazn, Me bt pronikav. Me mluvit rychle.
Dchn: Nedostaten vdech.
Ltkov vmna: Mrn sympatikotonn.
Vvojov fze: Obrazy:
Genitln.
Vly. Princov. Princezny.
Orln obrann charakterov struktura
Vznik: Bhem pivnch dvou rok, zejmna v kojeneckm obdob. Touha po matce je potlaena dv
dolo k uspokojen zkladn vvojov poteby.
Etiologie: Dt strd. Jeho zkladn zkuenost je deprivace. Matka odmt uspokojovat pote
chce se o dt starat. Dt nem dostatek tlesnho kontaktu, pozornosti, potravy, podpory. D
le a maticu to me zlobit. Matka z njakho dvodu nen k dispozici v rmci pe o dt. U
ne dvra. Kdy matka neuspokoj poteby dtte, dt se vzd. Na rozdl od schizoida, kdy se
mtnut, u orlnho charakteru jde o deprivaci a odtaen. Pedasn odpoutn se" me souv
atilo matku nebo se j muselo na dlouhou dobu vzdt. Nkdy naopak matka pln sv funkce obj
ektivn" dobe, ale chyb j citov kontakt. Takov dt pak v prbhu svho vvoje vykazuje
ost, jako by rychlou samostatnost chtlo pekonat pocit, e nco ztrc. lovk s touto char
ovou strukturou jako dt asto zaval zklamn nebo frustrace ve snaze zajistit si blzkost
ontakt a oporu svch nejblich. lovk v dtskm vku byl nucen upustit od zvisl pozice n
, ne dolo ke splnn danho vvojovho kolu, a tak se v nm udruje chronick potebnost a
pozdjm dtstv nebo na zatku dospvn jsou u tchto lid typick depresivn fze a trp
y. Matka: Nepodporujc, nevyivujc. Neuspokojujc poteby dtte. Me bt technicky" do
jektivn dobe, ale chyb citov kontakt. Ppadn matka chyb pln (zemela, i byla nemocn
.)
174
175
Zkladn pesvden: Pro m tu nikdo nen. Vichni m opust. Jsem pln sm. Nemohu mt d

u vhu. Nikdy toho nemohu dostat do& Jestlie vyjdm sv poteby, budu stejn nakonec zkla
putn odmtnut. ' Kompenzovan orl: Nikoho nepotebuji. Zvldnu to sm. Nepotebuji d
tebuji nic, mohu si ve udlat sm. Nael jsem sm sebe vd-vn a lsce k druhm. M vlastn
pli velk, zahltily by ostt-n." Pedpokld, e uvolnn blok a proit uspokojen svc
vn bolestnch zklamn a deprivace. Jeho selhn ve snaze uspokojil poteby ostatnch vede
kovanmu pocitu osamlosti. Charakteristika:
Pipad mu tk stt na vlastnch nohou,
jak doslova, tak obrazn M sklon vet se" na druh, dret se druhch, jev se i svm posto
rcem jako zaven", uchycen", jen aby nebyl sm. Chce se o nkoho oprat. Tato tendence b
askovna pehnanm zvrazovnm samostatnosti. Orln osobnost neum bt sama, m zvenou p
druhmi lidmi, jejich blzkosti a pomoci. Hled posilnn, ale nedoke ho pijmout. Trp po
vnitn przdnoty. Neustle oekv od druhch, e ji vypln, i kdy to nkdy dl tak, jako
kdo poskytuje oporu. Vnitn przdnota je dsledkem potlaench tueb, kter by jinak vedly k
vobozujcmu pli a hlubokmu prodchvn se, kdyby je dokzal vyjdit. Dalm znakem toho
zaujmaj postoj, jako by jim stle nkdo nco dluil". CeLm svm zjevem vyvolvaj dojem,
ebyli zcela naplnni", a to jak nutrin, tak i emocionln. Jsou zde patrny dsledky mechan
smu sebepopen v procesu pizpsobovn se omezujcmu prosted. lovk s touto obranou m
V jeho pedstavch existuj temn vyhldky do budoucnosti. Tou, aby se o nho ostatn stara
t upadnut do nemoci" je veobecn kulturn pijmanm zpsobem, jak si opatit pi ostatn
dtsk zkuenosti, e nemoc je jednou z mla monost, jak si opatit pi svch nejblich
ut svt dosplch. Je rychle znechucen. Slo se", kdy se dostane do zkch. asto je unav
y k depresi. Vyaduje hodn pozornosti. Neum najt posilnn. Je u nj vrazn neschopnost i
fikovat a vyjdit sv poteby. Pznan je zamtn, poprn vlastnch poteb, neschopnost
o pomoc. Zvislost orlnho jedince bv zjevn, avak lid v jeho okol ct, e pro nj nik
at dost. , e je jako bezedn studna", kter nikdy neme bt naplnna. Pro kognitivn styl
harakteristick urit kolsn mezi kreativnm zpsobem mylen v obdob vysok aktivity a e
zi chabm sudkem a nesprvnm vnmnm reality v obdob depresivn neinnosti. Typick je,
" tam, kde vzhledem k situaci je nutno ci nechci!"
Kompenzovan or. Je u nho patrn urit grandiozita zasahujc celou lidskou bytost a proj
e mimo jin v pehnan odpovdnosti za druh ve snaze uspokojit jejich poteby. M strach nec
at pi o sebe drahm. Pokou se bt tlesn silnm, aby se mohl postarat o sebe. Cit Pehna
ost, pebran odpovdnost a starosti za druh, kter neme unst, vedou ke zhroucen a ke k
kdy se prov jako ex trmn slab, vyerpan a nedostaten.
\ihled na existenci: Mohu mt poteby, kdy nejsem nezvisl." Zstv zvisl.
Pocity, city: Strdn vede k pocitu slabosti. Strach, e bude oputn a ponechan sm
sob. Bezmocn. Ct se bt nenaplnn, przdn, nejist. Ve vnmn sebe sama dochz u orl
o roztpu - v kompenzovanm stavu je draz spatovn v dvn, v lsce, vchov atd., ve sta
se lovk prov jako slab, vyerpan, nedostaten. Po emon strnce jsou orln typy nc
rcm provn, stdaj se u nich obdob euforick a povznesen nlady s obdobm fyzickho z
e. Chyb jim kontakt s vlastnmi impulzy agresivity a hostility, patrn je sklon ke zven
iritabilit a rlivosti. asto vykazuj strach z osamlosti a z oputnosti
Obrana proti: Provn bolesti z izolace, z przdnoty, z hrozby, e bude oputn.
Kompenzovan orl: Bolest z odmtnut opory a pomoci. Obrann mechanismy: Popen, projekce,
dentifikace, pemstn a obrcen se proti sob. Kortikln kontrola: Snen kontroluje.
Reakce na stres:
Pi peten informacemi: Nhradn kanly. Voln o pomoc. Zvislost.
Pocit nedostatenosti. Sly: Bu dospl, stj na vlastnch nohch."
Biostrategie:
Tok energie: Nedostatek nabit. Nzk, rychle se ztrcejc energie. Energie nen zadrovna
v jdru jako u schizoida, plyne do perifri, ale velmi slab. Pennanentn nedostatek ener
gie.
Gravitan sla: Nahoru.
Reakce: Zlom se.
Smysl struktury tla: Tlo se zd bt dtsk, vyjaduje nedostaivost, aby lovka ostatn ne
aby se o nho starali. Vyjaduje zvislost.
Tlo:
Je obvykle huben a dlouh, ale narozdl od schizoida nepsob tak staen a ztuh
Svalstvo je slab, mlo vyvinut, mkk, hypotonick. Tlo kles smrem dol. Tenk, bled, b
Ruce i nohy jsou mal a studen, bud dojem, e nemohou tlo unst. asto lze nalzt tlesn
nezralosti - nezvykle mal pnev, skromn tlesn ochlupen. U en je nkdy opodn cel pro
dodv tlu dtsk vzhled. ast jsou problmy s dosahovnm orgasmu. U en je rychl a nejde
, stle jako kdyby chybla baterie pro dobit" energi. U mu je pomalu nastupujc a nedos
rekce a asto ejak. praecox. Pitom mu psob dojmem lovka stle myslcho jen na sebe. P

u pohlav je ponkud pedsazen a zadnice je visc". Kompenzovan orl: Tlo revolverovho

en vpadnut. Me vypadat spe falicky. Vytrnovan.
Napt: Blok v oblasti brady a ztuhl lak.
Hlava: Pedsunut. Vrazn velk sta, pln rty. Dtsk vzhled.
Oi:
Pevauje tzav, prosebn, slab, nevc pohled, ast tendence ke krtkozrakos
Krk:
Vysunut. Hrdlo je stdav staen a ochabl". Tito lid maj problmy s kousn
a snm.
Plece: Zaoblen dopedu.
Ramena, ruce: Slab, bezmocn. Pae vis ochable podl tla.
Zda: Vechna zakiven jsou pehnan.
176
177
Hrudnk: zk. Celkov vpadl, s prohlubn.
Povrch bicha: Zaoblen dopedu.
Pnev:
'
Mal. Odklonn od ptee, nahnut dopedu. Tlak zejmna na sakrln zn
ale i na celou pte.
Nohy: Dlouh. Propnut kolena. Ploch chodidla.
Pohyby: Paralyzovan, bez energie, unaven".
Hlas: Slab, smutn, dtsk.
Dchn: Ploch, mlk. Neprodchv se sprvn, co vysvtluje jeho nzkou hladinu
energie. Nepin dostatek vzduchu do plic (lovk neme provst hlubok ndech). Dech a po
u sladn a in mu velice obte napklad pejt pes voln prostranstv, kde by se na nho
id.
Ltkov vmna: Parasympatikotonn. Neefektivn.
Vvojov fze: Orln.
Obrazy: Pochmurn budoucnost. Pust przdn msta.
Kompenzovan orl: Mu sm v divoin, konfrontovan s nejasnou perspektivou.
12.5 Obrann mechanismy specifick
Nyn pejdme k obrannm mechanismm specifickm, kter mohou, ale tak nemus bt soust k
nnch charakterovch struktur. Vystupuj i jako samostatn projevy obrany hranic, limit j.
Obrany ve veobecnosti jsou nevdommi procesy zvldn emon zraujcch situac. Nemn s
i, ale to, jak lovk tuto situaci vnm, jak ji zpracovv apod. Obrany obsahuj prvky sebek
amu.
Stejn jako pedel obrann charakterov struktury, tak i nsledujc obrann mechanismy moh
aptivn podobu nebo podobu maladaptivn, maladjustativn, neurotickou, stanou-li se pev
aujcm zpsobem eenneeen" problmu.
Smysl obran spov v tom, e ns maj chrnit ped silnmi nrazy stresom tak, abychom mli
izovat svj potencil pro zvldnut psychick bolesti, utrpen, osamlosti, strdn, zkosti
apod. Po uritou dobu udruj integritu osobnosti, jej stabilitu. Je to nutn pro odstup
od dopadu zte a pro uvolnn rezerv, nutnch k hledm adekvtn strategie a taktiky pro k
n problmu. Je to tedy doasn stav, nikoliv nco, na em by osobnost mohla trvale spn s
ji existenci. V tom je psychick obrann mechanismus analogick obrannmu mechanismu imu
nitnmu na rovni soma.
Problm nastv tehdy, jestlie je obrann mechanismus trvale zakomponovn do struktury osob
nosti a stane se druhou pirozenost" lovka. V tomto ppad, kdy zstv soust j, ved
u lovka na sebe sama a pn se zane vydvat za'skutenost. lovk ztrc schopnost odstup
prodluuje se vzdlenost mezi aspiran rovn a vlastnm potencilem, kter nelze realistick
oudit pod prizmatem obran. Obrany tak vytvej vhodn podmnky pro konstituovn falenho
vedench ppadech se tak intenzita hrozby nesniuje, lovk situaci adekvtn nee, ale ze
rcepn obranu, objevuj se chybn percepce reality, sniuje se sebepoznn. lovk tak mus
normn mnostv energie, ani by to vedlo k jeho prospchu. Je to cesta ke kolapsu, cesta
k duevnm poruchm i k psychosomatickmu onemocnn.
12.5.1 Obrann mechanismy
Existuje ada obrannch mechanism. Nkter z nich uvedeme v nsledujcm strunm pehledu.
Agrese - je druhem obrany tokem. Je vsledkem ranch negativnch zkuenost lovka s mezili
i vztahy, od kterch oekval podporu, jistotu a bezpe. Me bt obrcena navenek nebo i pr
vku - dovnit sebe sama". Je-li tato obrana spojena s pocitem viny, je souasn spojena
i s dynamismem odinn (je smrovna proti tomu, komu jsme ublili, nebo proti sob za poci
rovinn). Variantami agresivnho dynamismu jsou: verbln, fyzick individuln a fyzick sk
v.

H o s t i 1 i t a - jako obrann mechanismus (nikoliv jako rys osobnosti. m velk ene

rgetick potencil a m destruktivn vliv na somatiku, psychiku i sociabilitu svho nosite
le. Jedn se o dominujc odmtn, nevraivost (pijet znamen ohroen, zrann apod.). To
tahovho chovn lovka opt me bt obrceno navenek nebo paradoxn i proti svmu nositeli
ebe sama". V jdru je neodreagovan agrese.
n i k - je to cesta ze zte, z tkost vednho dne do fantazie, neurotickch reakc, pl
forem duevnch i psychosomatickch nemoc atd. nik tak vede ke snen aspiran rovn a
nzity strachu z nespchu. Jinm typem niku je regrese. To znamen, e lovk reaguje na zt
ilnm, mn organizovanm chovnm typu neutiitelnho vztekn se, ehaotickou zuivost, st
I )alm typem niku je izolace. Izolace znamen zstat stranou, zamezit tak monosti vzniku
pocitu hanby, viny, studu, blame. To ale vede k silnm percepnm obranm, nimu sebepoz
-I
monosti situaci eit ani nco se sebou a pro sebe udlat. A tak je i ztracena ance
na realistick een situace.
|
Jinm typem niku je nik do zvislosti. Jedn-li se o workholika" nebo o stresholika
, pak je to forma obrany ped pocitem przdnoty, mncennosti, ped strachem ze slabosti a
td. Jinou formou je psychofyziologick znecitliven skrze drogu. Jedn se o znecitlive
n vi frustraci, deprivaci, znecitliven vi panice, zkosti, osamlosti, pocitm nedostat
atd.
otlaen-je to proces sten myslnho a sten nemyslnho sebeovldn, nepiputn s
ovk si uvdomuje potlaovan mylenky, ale neuvdomuje si impulzy nebo proitky k nim, proto
je vytsnil. Jdro problmu spov v tom, e nepjemn zkuenost (trapnost, slabost, zbabl
stud) spojen s uritou situac ns pli degraduje, ne abychom ji pijali. Ale stejn nako
ivuje nae jednn, ale v tomo ppad nen ance ke zmn v ns samotnch.
Vytsnn - podle S. Freuda je zkladnm obrannm mechanismem. To, co vede k pocitu studu, t
o, co je poniujc, destruujc ve vzpomnkch, mme tendenci vylouit, vytsnit z obsahu \
vzpomnek, impulz m za cl vyhnout se bolestnm dsledkm, pocitm nenvisti k milovanmu
nout se zkosti.
Racionalizace - znamen omlouvn se, sebeospravedlovn jako hybn manvr. Racionalizace p
u znecitliven. V tomto procesu se lovk ospravedluje sm ped sebou za nevhodn chovn ne
sna bt pochopitelnj pro druh v chovn, kter je odsouzenhodn. Racionalizace m tak
mn, kdy se nm nepoda doshnout cle, Je to snaha logicky zdvodnit nezdvodniteln" ch
izac se chceme jevit sob i okol v lepm svt a odsunout pozornost od vlastnch chyb.
Racionalizace verbalizac je soust sebeprezentan strategie. Co nm napklad chyb, zvr
178
179
me slovy (napklad lovk, kter nen schopn hlubok lsky k vlastnmu dtti, nejednou int
uje, jak se o to dt boj, kdy je napklad na vlet apod.).
Introjekce - souvis s nekritickm pijmnm nzor jen proto, e je vyslovila autorita nebo
jedn o mdn zleitost, i je to norma njak society, ve kter bychom si pli bt pijm
or jsou pak v ns jako nestrven sousto" a bez odstupu k nim jako cizorod zstvaj. V to
ejsme schopni je pout ani ke svmu prospchu, ani k prospchu druhch. Introjekce se stv
dezintegrace osobnosti, protoe se s obsahy cizch nzor neztotouje j. V procesu introje
ce se tak mohou posouvat hranice j, kter je tak stlaovno do menho prostoru, ne mu pi
nle, a tak nem dostaten prostor pro sebevyjden. A tak lovk me brt na sebe s ciz
postoji, vzorci provn i ciz vinu. Chpe ji jako normu autority, tedy nco, co je mimo n
a nevid" tak zlo v sob samm.
Projekce - projekce je opakem introjekce. Mme v sob osobnostn charakteristiky, kter
ani ped sebou sammi si nechceme piznat. Tento obrann mechanismus nm dv anci, abychom
chrnili ped poznnm vlastnch nedoucch vlastnost tak, e je v pehnan me pipisujem
Je to posun hranice j do okol tak, e ty aspekty osobnosti, kter se jev vlastnmu svdom
lastn sebect jako nepijateln, poprme a bereme jako ciz. Soudme tak druh, ani bycho
ili, e tak vlastn soudme sebe sama.
Intelektualizace - jedn se o sil zskat emon odstup od ztov situace i od sebe sama t
tm vyrovnvme pomoc abstraktnch pojm. Jestlie se intelektualizace stane ivotnm style
ru kongruenci a stv se zdravotnm problmem pro svho nositele.
Splvn - tato forma obrany nedovoluje lovku, aby respektoval hranice svho j ve vztahu k
druhm lidem. Ztrc se v my. Nejlpe se ct, kdy se ztoton s druhmi. Nem tak anci pe
il, pispt do spolenho vkladu nm, co je jeho bytostn vlastn". Tento lovk m znan
lizanm procesem a asto se utk do neurzy.
Retroflexe - lovk in sob to, co by chtl udlat druhm. Musm se potrestat" - je ast

to formou obrany. Stav sebe na msto druhho jako objekt vlastn innosti. Dalm monm a
jevem je tvrzen: Musm se kontrolovat." lovk tak pl svoji osobnost na st, kter nco
se nco dje".
Kompenzace - umouj vyrovnvn handicap. Problmy nastvaj v ppad pekompen-zovn po
Substituce - znamen volbu nhradnho objektu pro uspokojovn njak poteby, jestlie pvod
, pvodn cl, je nedosaiteln. Je-li toto nhradn een akceptovateln pro osobnost i pro
jedn se o dobr adjustan obrann mechanismus. Ovem prov-li lovk tuto volbu jako nh
vnitn uspokojen, frustrace petrvv. Obrann funkce substituce psob jen doasn. Stejn
roblm, kdy lovk prov v ppad substituce uspokojen, ale lid kolem nho mu dvaj na
nen dobr. Tato skutenost oivuje a prohlubuje frustraci.
Sublimace - tuto obranu lze nalzt v chovn lovka tehdy, kdy nenaplnnou touhu, nespch,
mn odreagovv tak, e vznikl zitky transformuje do jinch obsah provn i jednn.
Odinn - je obrann mechanismus, kter vede ke zbaven se pocitu viny, trestu za in, kter
trest zaslou tm, e lovk usiluje o npravu dopad svho chovn sebeomezovnm se (aske
skutkem. Existuj i niiv formy odinn. Opakem odinn je bagatelizace. Paradoxn je, e
chanismus odinn me nastartovat nezvisle na objektivnm vznamu
; situace, kter vedla k pocitu viny, studu. Proto z psychohygienickho dvodu se v te
rapii povauje j
za lep posilovat proit studu, uvdomn si autentinosti a konstrukt
uace.
Ileaktivn vtvor -se projevuje tak, e lovk utaj ped sebou samm njak nedouc impulz
ln vyjdenm opanm motivem. Fanatick boj nkterch lid proti pad-]oi morlky me bt
h reaktivnho vtvoru. Nebo napklad matka, kter m v obsahu nevdom uchovno to, e dt
nenvid, na vdom rovni je me rozmazlovat jen proto, aby se vdy znovu a znovu ujiova
dobrou matkou ped sebou i ped ostatnmi lidmi. Me, napklad i v zjmu dtte", nutit d
hudebn nstroj, i kdy toto t dt m ke he odpor a mnohdy nem ani hudebn nadn. Matka s
, e je starostliv a m zjem na rozvoji svho dtte (chci pro n jen to nejlep"), ale v
ti je hostiln apod. Kdy je se svm chovnm konfrontovna, pipust, e jako dt byla tak
na hudebn nstroj, kter nenvidla. Pod maskou laskavosti je neptelstv k vlastnmu dtt
12.6 Co lze nalzt za rigidn obranou?
Nalezne-li lovk na cest k hlubmu sebepoznn kl ke svm rigidnm obranm, me bt kon
omn, kter jsou brzdou v jeho seberealizanm procesu. A prv nalezen odvaha a schopnost
frontovat se s nimi vede ke snen jejich hrozby, ke snen jejich energetickho potencilu
k doucmu zakomponovn" vech kapitol vlastnho ivotnho pbhu clo smysluplnho celku.
12.6.1 Strach
Ve ve uvedenm textuje asto zmiovan strach. Obecn plat, e strach je signln emoce i
Je stenizujc a astenizujc emoc, podle intenzity a dlky trvn. Je tak pjemnou emoc
bojme spolen pi filmovm hororu, nebo to me bt strach se sexulnm odstnem - viz pohy
ace atd.) i nepjemnou emoc (nap. za veernho era cesta lesem atd.). Ve zvis na tom,
element je v obsahu tto emoce, na kontextu, v nm je tato emoce aktualizovna, na zkuen
osti lovka s vlastnm strachem, na aktulnm psychosomatickm zdravotnm stavu lovka a ko
ji uveden intenzit a dlce trvn strachu.
Strach z chaosu, ze smrti je imanentn element lidsk psychiky a existuje na pozad ne
vdy uvdomovan touhy po nesmrtelnosti (jednm z mnoha pklad nezvldnutho strachu z vla
rtelnosti je i reinkarnace, milosrdn le sob sammu).
Strach tak nut lovka, aby uvolnil fantazii a tvoiv hledal napklad rzn nov formy za
a ochrannch systm pro sebe, ale i pro prosted, ve kterm se pevnou st dne zdruje.
n posiluje vlastn integritu a navenek se projevujc vlastn stabilitu, protoe tvoit znam
n aktuln fungovat jako celistv lidsk bytost.
Strach tak me lovka tlait" do zbablho chovn, k stupu od vlastnch nzor a postoj
znm zaobaloval do znmjho" a lhal tak sob sammu i druhm lidem. Ale kdy neznm neopr
znmjho, pak vlastn rezignujeme na poznn. Na stran druh pouit rigidnho a stereoty
u anci alespo na chvli zbavit se napt, pokusit se o odstupu od zraujc situace, od nez
hrozcho chaosem, marasmem a znikem. Chaos mysl vnm velmi negativn, je to vlastn temn
byt, je to chlad, neuspodanost, ohroen ivota v jeho podstat". Chaos je symbolizovn j
o bel. Chaos je pedzvst zniku ivota. A tomu se mysl za kadou cenu brn, i kdyby ml
reality". lovk si
180
181
tak vytv sloit, logicky sprvn konstruovan ,pojistk\ ovem premisy, na nich jsou pos
j chybn. Ztrta smyslupro realitu" a nedostaten flexibilita v usuzovn znamen, e lov

en pekroit" zk repertor svch forem chovn v promnlivm vnitnm a vnjm prosted.

vnitn realitu nese s sebou i ztrtu smyslu vlastn existence. Tito lid napklad neguj se
sama, potlauj sv poteby (nic nepotebuj"). Tm se stav do opozice sv pirozen poteb
otencil, svoji existenci, pispt k lidskmu poznn, bt uiten od toho nejelementrnj
ost kadho lovka, obohacujc lidsk spoleenstv.
Ve uveden je sdlenm o problmu implantovan viny, problmu hranic j, problmu vlastn i
Urit mra zdravho egocentrismu (nikoliv neurotick egocentrismus, egoismus i narcismus n
ebo zbytnl j apod.) je vyjdenm dobe utvoench hranic j. Je vyjdenm mry porozumn
le i mezm lovka. Dleit je tak schopnost odstupu od sebe sama, protoe jen v tom ppad
movn sebe sama s ostatnmi lidmi. A lep porozumn sob sammu dv vt anci lpe po
Urit mra zdravho egocentrismu umouje bez pocitu neurotick viny pipustit si, e vlastn
t provme intenzivnji ne bolest pozorovanou u drahho lovka, co umouje vce se anga
vce vlastnho potencilu) v jeho prospch. Je tak evidentn, e vlastn exkrement nm vad
e vlastn bezstarostnost provan u moe vraznji uvoluje zotavovac dje a sanogenetick
e pozorovan bezstarostnost u druhho lovka, e vlastn dti mme pece jen radji ne ciz
ak, vlastn rlivost, zvist, ublenost, ukivdnost, pocity z neuznn, vlastn bezcennost
ou provny intenzivnji, ne kdy tyto fenomny pozorujeme u druhch lid.
Lid se ztrtou smyslu pro realitu sebe sama " maj posunutou i vznamovou rovinu informa
c, kter se vztahuj k jejich identit. Jejich jednn se vyznauje nedostatenou prunost,
ost, nepoddajnost bez fantazie, neschopnost kooperovat s ostatnmi lidmi. Vtinou jsou t
o lid netolerantn, dogmatit a krom przdnch" proklamac (typu musme mt rdi vechny
schopni skutenho ptelstv lovka s lovkem. Z konkrtnho lovka maj strach, protoe
kompenzuj sv pocity nedostatenosti, zbytenosti, marnosti snaen, nejistoty, bezradnosti
, tendencemi ke kazatelstv, moralizovn, pklonem k autorit, jejm jmnem se pak zatiu
u pak pouvajjako berliku", jen aby nemuseli stt na vlastnch nohou. Autorita jim pak d
pi pouovn druhch (pokrytecky tvrd, e oni jsou tak chybujc, ale to vte, autorita
"), co je a co ji nen v jejich ppad morln atd. Je to tos be/ obsahu. Tito lid manipu
by podle svch vztahovanch pedstav nebyli manipulovni. Jind\ jsou to lid s prvky infant
ilismu, neschopni stt na vlastnch nohou", s pocity osamlosti a hluboce neastni. Jsou t
o lid s tvrdm kontrolorem a cenzorem" v nich samotnch (siln Superegi >. implantovan po
cit viny), bez naplnn vlastn poteby lsky, ptelskosti, doteku. Mnohdy ji od ranho dt
ly tyto poteby naplovny a v pojet E. Eriksona lovk tak nemohl plnit zkladn vvojov
je pak pro tyto lidi pouze zdrojem utrpen.
Ob ve uveden skupiny lid bvaj ve stedu zjmu sekt. Problmem je, e si nemohou sami p
otoe maj posunut vznam informac, kter se k nim vztahuj. A to vede k falenmu j, fale
fikacm, k neschopnosti se konfrontovat se sebou samm, k posunu v reflexi a seberef
lexi. lovk si pak vytvo obranu vi svtu i vi svmu bazlnmu j. Fascinujc je, e p
ovk v rznch etapch svho ivota pociuje, e existuje v rozporu se svoj pirozenost. To
ce pro terapii. Taje ovem u lid z obou skupin komplikovna jet vraznjmi atakami rzn
strachu ne u jinch lid.
12.6.2 Rzn formy strachu
Po krtkm nutnm odboen se nyn vce piblme k problematice strachu, kter jako jeden z
mn me bt za obranou j.
12.6.2.1 Strach ped realizac J
Me to bt napklad strach ped realizac j jako dsledek hyperprotektivn vchovy. Je spo
ity nedostatenosti, nejistoty, s pnm bt opeovvn" a s ivotnm mottem vyjdenm ! je
slab, mus se mn pomhat". Tento lovk je v socilnch vztazch submi-sivn, mnohdy s ele
nfantilismu a s pocitem bezmocnosti. Jeho j se snadno ztrc v my. V partnerskm vztahu
se uchyluje k citovmu vydrn. asto se lituje, pijm trpitelskou roli a vykazuje povrch
nanou skromnost.
12.6.2.2 Strach ped ztrtou J
i Jin obsah vykazuje strach ped ztrtou j. Vznamn podl m na tomto fenomnu odmtav v
o strach ze zvislosti, spojen s pocitem mncennosti, nejistotou, plachost, ale i agres.
Silnm pnm je nebt na nikom zvisl, nikoho odkzan, pitom, ale bt ve svt zeteln"
ohou ,podepsat" vroky rodi typu: Co u zase chce ? Pod se plete pod nohama! Neotravuj
minku, nen tady pouze pro tebe!" atd. Tito lid jsou ve vztazch neprbojn a ij s mottem:
o jsem jen j".
Odmtav vchova me bt jet tvrd. Bez sebe menho nznaku lsky. Dt i z gest, z mimi
. Mimika bv tak ze strany rodi doprovzena vtami typu: Bez tebe by nm bylo lpel" ,JD
olepovny, nebo hodn daleko!" atd.

V tomto ppad se v lovku rozvine pevaujc nedvivost, pochybnosti o upmnosti druh

sto projevuj rlivost a agresi jako zpsob uchzen se o partnera a udrovn partnerskho
ivotnm mottem je: ivot je zl a tak s nim musm bojovat." Tito lid maj tak i druhou f
pevaujcho jednn. Maj sklon k depresivnm reakcm a k symbolickmu sebevraednmu jedn
ou formou dokzali, e jsou nlcm". Bvaj i silnmi kuky, hazardnmi idii aut, extrmi
Potebuj eit velk koly", podat velk vkon", aby lid poznali, koho mli ped sebou",
12.6.2.3 Strach ped zmnou J
Strach ped zmnou j m zase ponkud jin obsah. Impulzem pro vznik tohoto fenomnu bv ovl
rfekcionistick vchova s prvky svrlivosti. Dt asto sly vroky typu: Vyprouji si nja
", Ovldej se!", M v hlav sam hlouposti!",,-, Zsta hezky klidn!" atd. Vychovaje orie
ct k normm, pedpism a na podporu silnho Superega. Ve nov a neobvykl je nebezpen,
d v rozporu s tzv. zdravm rozumem. V dosplosti I se tito lid vyznauj svrlivosti a agr
vitou, pi obran konzervativnho a dogmatickho tvrzen. Inklinuj k hyperbulii. Chyb jim t
oivost, spontaneita, pirozenost, citovost, pochopen pro poitek druhch lid. City pouze
popisuj a brn se jejich proit". Chyb jim tolerance k nzorm druhch lid. Obecn pozn
jejich vlastn poznn. Jejich ivotnm mottem je: ,J\4usm se ovldat a souasn pouit druh
te jsou slab, a proto nedodruj normu, d!" Musm lidem ukazovat 'cestu k jedin pravd
182
183
12.6.2.4 Strach ped konenost
Za obranou me bt i strach ped konenost, provan jako nesvoboda, pinucen, co se v n
ech podob proitkm hysterick osobnosti. Podl zde m i selhn rodiovsk funkce Jedn se
, kdy rodie vyuvaj sv dti jako argumentu" proti partnerovi, petahuj se o jejich pz
zskn pevahy jednoho nad druhm apod. A tak se u tchto dt rozvjej manipulativn form
ejich ivotn motto je: ,Jvlusm se prosadit na kor jinch lid." Monm dsledkem je, e ti
dosplosti nechtj nst odpovdnost za sv iny, nechtj se rozhodnout pro nco konkrtn
ch permanentn vhavost, nechtj snet zt, pej si bt ueteni st. Ale jejich pn
sobnostn struktue lze diagnostikovat rysy impulzivity, nezdrenlivosti), lehce podlha
j svodm ke snadnmu zskn sta\u pjemnosti, blaha (nap. v zti inklinuj k drogm, k
a snadno v sob rozpust" pocit viny. Ve vztazch potebuj permanentn sebepotvrzovn. I
k bt okouzlujc a svdiv, partnei jim slou k uspokojen prestie a jako zrcadlo narc
dstavovn.
12.6.2.5 Strach z odmtnut
Jinou formou strachuje strach doprovzejc odmtnut (pedstavu, e me bt lovk odmtnut
skupinou, na kter mu zle, e bude vyvren "), dle naopak strach ci ne" teba z toho
city druhho lovka, a tak radji neguje sebe sama. Jindy se s ne" ve obava z vlastn tra
sti nebo to, e lovk mus nst odpovdnost za sv rozhodnuli. V jdru problmu me bt vla
a, pocity mncennosti, nedostatenosti nebo i konformita (Musm se poddit situaci, proto
sem bezmocn, nemm dost potencilu, abych stl na svch dosplch nohou a elil zti"). V
e nutno uvaovat i o opodnm zrn (prvkj infantilismu), o nesplnnch vvojovch kolech z
ovch etap atd.
12.6.2.6 Strach ped chybou a slabost
Za obranou me bt i strach ped chybou a ped slabost. Strach ped chybou bv zakomponov
ychiky od ranho dtstv. Dti, kter neustle sly agresivn kritiku "Cos to zase udlal ?
adji od toho, udlm to sm !" Kdyby nebylo tebe, lo by vechno lpe!" atd., jsou pak pes
citovou odezvu na svoji potebu lsky zskaj snadnji, kdy budou nenpadn, nebudou v dn
ebe upozorovat. Ovem ani to nepomh, a tak ivotnm mottem tchto lid je:" Nevm, co mm
dasn opoutj kol, kter vyaduje sil, uhbaj ped nm, bvaj tzv. vnmi studenty,
i pej nauit se cizmu jazyku, vyzkou" mnoho sportovnch odvtv, ale dn dobe nezvl
Strach ped chybou jako pevaujc impulz v rozhodovn je vsledkem mimo jin i takov vch
byla doprovzena vroky typu: "Pozor, mohl bys si ublit!", Pozor, a se ti nco nestane!"
td. Tito lid pak maj strach ped zahjenm kadho jednn. Reaguj a neuroticky i v oblas
maj problmy pi navazovn kontakt.
Neschopnost se rozhodnout me vst i k manipulacm s ostatnmi lidmi, co je ponkud zjednod
n vyjdeno ve v&t:"Konec konc, lovk se nemus hned zavazovat. ".
Lid se strachem ped chybou maj asto problm nahlas vyjdit pravdu, i kdy vnitn si to
o vnitn konflikt je dsledkem ztrty odvahy zveejnit ,^voji osobn pravdu", jt se svoj
". V kontextu psychosomatiky jsou ve uveden skutenosti asto diagnostikovny u lid s bro
chilnm astmatem a s neurodermatitidami. Tak u lid s bloky v orln a krn oblasti a se
znty lach a kloubnch pouzder (nevdom odmtn ,/ikam vykroit", ,/ico udlat", ,jico

maj v etiologii svch obt jako jednu z monch pin ve uvedenou charakteristiku.
Strach ped slabost ene lovka k tomu, aby usiloval bt co nejsilnj, vechno znal", o
nformovn". V dtstv byli tito lid mimo jin odmovni zejmna za to, e se projevovali j
e tomu bylo ve skutenosti". Matky tchto dt jsou pepeliv " a starostliv. Jimi asto
uvdn vta zn: Co by tomu ekli lid, kdyby vidli takovou slabostl\"
Lid vychovvn ve uvedenm pevaujcm zpsobem, pokud jsou ve vedoucm postaven,
rdi upozoruj sv podzen na jejich vn" chyby, na jejich slabosti, aby tak vlastn se
utvrzovali v tom, e jsou lep ne ti chybujc. Rdi tak hovo o tom, jak se mnoha vc m
t sami", protoe na druh lidi nen spolehnut. Problmem tchto lid je i to, e si tuto iv
filozofii" nesou i do partnerskho vztahu. Lid, kte nezvldaj strach ped slabost, v zt
jin inklinuj ke kardiovaskulrnm obtm.
12.6.2.7 Strach z osamlosti
Strach z osamlosti je jednm z nejsilnjch impulz k manipulativnmu chovn (vedle strach
smrti), kdy lovk manipuluje nejen s okolm, ale i se sebou samm. Strach z osamlosti na
pklad vede k tomu, aby se lovk permanentn snail Jevit se v dobrm svtle", s clem zsk
ukoliv formu pohlazen" od osoby zastupujc matku, jestlie bhem ranho dtstv nebyla dos
aplnna poteba lsky.
Strach z osamlosti me tak vst kpekompenzovn pe o vlastn dti, s clem navzat si j
udou dospl, neopustily. Matka m pocit sebeobtovn se dtem.
| 12.7 Proces separace a ivotn pln
Nkolikrt jsme uvedli termn - ivotn pln. ivotn pln je nco jinho ne cl, pn. Je
kter uruje pevaujc trend ve vvoji a zrn lovka. Tento ivotn pln je mimo jin na
rodi a vroky blzkch lid, kte v nkterm aspektu ovlivovali n vvoj a to, jak jsme
ctili. V tomto ppad se jedn o vlivy, kter na lovka psobily od jeho ranho dtstv.
dleitou lohu zde sehrly zejmna emoce, kter vyplovaly prostor v procesu vzdalovn se o
ky, a emoce, kter doprovzely znovupibliovn se k matce. ili jedn se o emoce v procesu
arace ze symbizy, emoce v procesu individua-!
lizace a emoce v procesu tzv. tpen
j do jeho rznch rolovch forem (j v roli dtte, j v roli i
sourozence, atd.). Jestli
na tto cest objevily pocity osamlosti, ztracenosti, bezmocnosti, I
deprese ze se
lhn rodiovsk autority, zkost, strach atd., pak vroky rodinnho prosted vytvejc |
o uveden proitkov pozad, bvaj vytsnny do podvdom i do nevdomch obsah. Ale v kad
votnch pln i v zkladu tzv. ivotnho problmu, kter pak bv objektem terapie.
I Dynamikou vztahovch problm se mimo jin zabvala M. Mahlerov, M. Kleinov, D. Stern, D.
Winnicott a dal. Teorie objektnch vztah se zamuje na naruen vvoje v ranch etapch v
Nehovo sice o oidiplnm obdob, ale kdy neprobhne uspokojiv individualizace, nevznikne
reln j, a naruen se opakuje prv i v oidipln fzi vvoje. Problm nastv tehdy, kdy
evidme ranj problmy, kterpak mohou bt bz prv toho pozdjho".
V souasn dob pibv postien v ranch etapch vvoje osobnosti. Psob zde velk mnostv
atn v tomto obdob vvoje pichz od matky, kter me poskytnout jistotu, oporu
184
185
i doprovod po uritou, nezbytn nutnou dobu v separanm procesu. Ovem, kdy matka napklad
id svoji graviditu" a po porodu je v n vnitn konflikt, jeho vyjdenm je napklad ambi
citov vztah k dtti, kdy asto odchz ze vztahu" a nen zde jin vhodn objekt, pak zst
osamn apod.
Teorie objektnch vztah tak zahrnuje funkce j. Tkaj se schopnosti testovat realitu a ro
zhodovat se atd. Ovem rozhodovn pin frustraci; ,Je nutn neho se vzdt, kdy chci n
ulace frustrace je nauena od matky. Matka me nco odept, ale souasn ukliduje", nech
ale souasn je v kontaktu, neposkytne njakou vc apod., ale opt je v kontaktu s dttem.
ytv nron, ale souasn bezpen prostor - to je pozitivn vzor. Pro regulaci frustrace
pechodov objekty (rzn amulety, medvdci atd.). Tento nhradn objekt je milovn i nenvid
i konfrontovat sebe sama s tmito pocity k objektu. (Ne je matka ,^vnitnna" v pedstav,
je tento pechodov objekt vznamn v procesu individualizace.)
Proces separace je nron pro dt, ale i pro matku. To, co se v ranm dtstv dlo ve fzi
se od primrnho objektu (matky) nebo naopak, co se dlo, kdy se dt znovu pibliovalo k m
e, jak bylo pivtn a jak emoce v celm tom spektru dn pevaovaly, to ve ovlivuje p
ovn se objektu i v dosplosti. Napklad mme nastudovat njakou teorii ke zkouce z knihy
jekt). Student je na zatku procesu vedle knihy, mimo ni. Chce se k n piblit (pest lo
. Je-li pohyb pibliovn se k objektu naruen (pi pibliovn se v ranm dtstv k primr
tce, tm, e matka nesignalizovala dtti, e je vtno), pohyb k objektu i v dosplosti vyvo

tou mru frustrace. Student pak pedvd rituln tanec", kter m zmrnit napt. Napklad
um, odkld setkn", a jet nco dodl". nebo uvd, e to lpe zvldne, kdy ho bude j
vyvol (neuvdomovan) vy produkci endorfin, kter mu pomohou lpe snet stres a souas
oces uen. Stejn tak bychom mohli uvst pklad toho, jak si prot dotek minul zkuenosti
e zamme na sv pocity, proitky a reakce v ppad, kdy se z njak cesty vracme dom. C
hme nebo se loudme", pipravujeme se na nco pjemnho i nepjemnho atd.
Kdy pohyb k objektu nen naruen, lovk se relativn snadno identifikuje s objektem, kter
i idealizuje (to jsou asn nov informace apod.) a pak nastv diferenciace. Musme odstoup
t, abychom se mohli vyrovnat s obsahem, pomovnm svm pohledem na vc", se svmi stanovis
Diferencovat musme i proto, abychom nsledn mohli zjistit, co jsme se vlastn nauili.
Kdy dt poodstoup a me srovnvat s tm, m u je (rudimentrn identita), pak nastv p
e znovu pibliovn se. A prv tady, v prostoru mezi objektem a dttem (v procesu vzdalov
pibliovn se) se rozvj emocionln vztah. Znamen to bt vtan" nebo bt odmtnut"
dy nen pobl objekt atd. V tomto bolestnm i radostnm procesu se utv j. A tento proce
charakter) poznamenv i vztahovn se k objektm v dosplosti. Tato zkuenost zde hraje vz
nou lohu.
12.7.1 ivotn plny a ivotn problmy
Nyn se jet vrtme k ivotnm plnm a ivotnm problmm.
Vroky typu: Co zase chce ?", Od tebe snad nebude nikdy pokoj!", S tebou je to vdyclcy
takhle" (doprovzeno rezignovanm pokrenm ramen nebo povzdechem), atd., vedou k pevaujc
ocitm bezvznamnosti, osamlosti a mohou vst i k neprbojnosti. Takov lovk cel ivot
do dve" se slovy To jsem jenom j ". Jestlie naopak pekompenzuje tento lovk ve uvede
ce v sob samm, pak si cel ivot dodv na vznamu honbou za postavenm i majetkem.
Vroky typu: ,Jsi u dost star, aby ses mohl starat o sourozence!"; Jin u zastvaj v tv
i prci dosplch!" Nemehlo!", To XY dl rodim mnohem vt radost ne ty.", Vezmi si
tvch letech jsem j u dlal to i ono, byl lep ne ty", ,JSoe, co z tebe jednou bude ? "
vedou k pocitm mncennosti. Tito lid se neodvauj radovat a jsou stle pipraveni pomoci
hm. Zapomnaj" na sebe, na sv poteby. V opanm ppad se pekompenzovn projevuje neu
ismem i egoismem, lid se stvaj lenivmi apod.
Vroky typu: ,Jdyby t lid znali jako t znm j, museli by si ped tebou uplivnout!"; Tep
se zmn, me se mnou potat!", Je mi z tebe smutno (do ple, na zvracen) ", To jsem
to vydrm, ne vyroste!" apod., vedou k depresi, k osamlosti (^'Nejsem k niemu!"). A ta
k to me tento lovk eit" staenm se ze society - jen tak nemus znovu a znovu provat
v opanm ppad si ekne: ,JCdyjsem tak patn, to teprve uvidte!"
Vroky typu: pemlen nechej kom, stejn nic nevymysl!", Vechno ti musm stokrt opak
y ses snail pracovat, te knihy, pod seflk!" vedou k negaci vzdlvn, ke kultue. l
, spolh jen na tzv. zdrav selsk rozum. Nebo v opanm ppad tolik usiluje o teoretick
o filozofii, e se z nho stane neurotick plach teoretik" nebo tak sloit ,filozofuje o
t?1, e se stv neuitenm i sob sammu.
Vroky typu: Jsou-li vroky zameny proti emocm, jako napklad:''Nebu ubreknek!" ,JVebu
vl]"; Vyprouji si citov vlevy!" atd., potom se lovk natolik pono do kognitivnho s
oce nem as". Ty si pak udlaj as" na nho v podob psychosomatickch a neurotickch obt
k se natolik zam na emocionalitu, e se ocitne mimo realitu.
12.8 Vina a odputn
Za obranami tak asto bv pocit viny. Vina je fenomn, kter zasahuje samotnou podstatu lo
a, protoe otzka viny je souasn otzkou po smyslu ivota, volnosti, svobody a svdom. Vyv
iln neklid v mysli, nespavost kvli vitkm svdom, hnv a zlost vi sob i ostatnm lide
energetickou nerovnovhu. Zdroj viny je teba hledat v lovku samotnm a v pedivu jeho mez
ilidskch vztah. Z mezilidskch vztah tak me vyrstat vina jako nstroj manipulace v ruc
noho lovka vi druhmu lovku. Vyvolvn pocit viny za lovku implantovanou bezvznamn
nejistotu apod., pat k nejhrubm deformacm v mezilidskch vztazch.
Jak hluboce je mechanismus vzniku viny zakoenn v lidsk spolenosti, svd i ta skutenost
z generace na generaci je ji od dtstv rznm zpsobem pipravovna pda pro celoivotn tr
ak napklad jako dti si nesmme umazat atiky. Protoe se s nimi maminka naprala a naehl
a co by tomu ekli lid", kdyby byly pinav. Dti mus vrazn projevovat sv schopnosti a
st ve smrech oceovanch dosplmi, aby rodie mohli bt na n hrd, protoe jinak vzbuzuj
tn vychovvaj sv dti. Dti mus to, i ono", aby se tatnek a maminka nezlobili, nebyli
ehdali se atd.
Ve kole je irok pole pro zrod pocit viny. Mysl napluje pocit viny za neprospch, za nek
e, za neobratnost v tlocviku atd. Nkdy to vede k lhan, co pocit viny jet vce zesiluje

ada lid potom i v dosplosti pociuje napt, kdy se dostanou do blzkosti autority, kter
pipomn otce nebo uitele. Stejn tak mnoz ct napt i ped ednkem, kdy maj cokoli
m me ukzat na njakou kolonku a zeptat se: ,fleumte st ?"
Rodie, uitel i vychovatel mnohdy promtaj do vchovy sv pedsudky, problmy, sv pojet
pkladem je problm, kter v posledn dob obzvlt vystupuje do poped, a to
186
187
problm sexuln vchovy. Paradoxn je nkdy sexuln vchovou vyvolvn spe strach ze sexu
ty viny i v ppad pouh erotick mylenky. Protoe to, co me pinst poten, je vlastn
svtlen, (nebo pseudovysvtlen) vede k postupnm deformacm v erotickm mylen dt, co s
ojevit jako abnormita i v sexulnm chovn. Dcii maj tak asto zakzno kamardit s tm, s
prv kamardit chtly. To vede k tajnm schzkm a pocitm viny vi rodim; ke lhan a tm
hanismu poslen pocitu viny.
To ve si neseme i do vlastnch rodin a penme na vlastn dti. Sami, s malou identitou a
egritou, s rznou mrou zvislosti a nedostatkem autonomie a s pocity viny, plni neuritc
h obav. neetme ani sv manelsk partnery.
Rodie si mnohdy nepej, aby jejich dt mlo ped nimi njak tajemstv. Ale individualita
jin formuje i prostednictvm tohoto tajemstv, jm se tak jeden od druhho linie. Dt
tajemstvm sv rodie urazilo. Neustl vyvolvn pocit viny vede mimo jin k pocitm mnc
osti, pocitm nesvobody a tak mnohdy k hyperkritinosti. Potlaovan pocit viny vede k ag
resi, hnvu a zlosti. Vitky svdom, nejistota, hanba, bezmocnost, ztrta pocitu volnosti
doprovz ve uveden skutenosti. Vina se dostavuje i tehdy, kdy se pli nechme vst n
jnm mnnm, jemu jsme vystaveni, na kor vlastn pirozenosti. To znamen tehdy, kdy zesi
zpor mezi vnjm a vnitnm bytm".
Je rozdl mezi skutenou vinou a neurotickou vinou. Pocit skuten viny je krokem k nprav,
k pokn a k odputn. Ovem pociujeme-li vinu dlouhodob, znamen to, e se neodvaujeme
bou, bt dosplmi, ukzat, jac jsme ve skutenosti a co udlme pro npravu vc". V tomto
n nevyvjme, nezrajeme a asto pak smujeme i k psychosomatickm onemocnnm a neurotickm
nnm. I proto je tak dleit pro kadho lovka nalzt v sob cestu k odputn - odputn
o zpsobil lovku bolest a strdn.
Odputn je cesta k energetick rovnovze, ke klidu v mysli, k volnosti a ke svobod, nebo
opanm ppad jsme pli v mysli svzni s tm, kdo se na ns provinil. Odputn rozpo
Odputn sob vyaduje upmn uvdomn si sebe sama bez pkras i bez deformac, dle svob
it a svobodnou vli tuto zmnu v sob prosadit. Odpustit sob znamen bt k sob tolerantn,
liv a laskav. A to usnaduje bt takovm lovkem i vi druhm lidem. Odputn je vdy sp
.
Nkdy ji mylenka na odputn pin levu, jindy zase me zesilovat pocity hnvu a zlost
i od potku vlastnho rozhodnut o odputn si ci, co musme udlat, abychom odpustili s
u lovku, a co mus v tomto ppad udlat drah lovk proto, abychom mu odpustili. Uvaov
dchzet vnitn pesvden o tom, e odputn neznamen tolerovn negativnho chovn, nen
zpsobilo bolest a trpen, a nen to ani pedstrn, e je ve v podku. Odputn nen a
kter nm ublil, ekneme, e je stejn hlupk, nebo ho litujeme. Odpustit nelze ani tehdy,
y si nepiznme hnv a zlost. Odputn tak neznamen, e to musme jt ci ihned tomu, ko
Je to pece nae svobodn rozhodnut a svobodn volba vedouc ke zmn naeho vnmn, prov
kte se na ns provinili.
Z hlediska sanoterapeutickho je dleit vdt, co je pod hnvem a zlost vi vinkovi nebo
se lovk vinen. Stejn tak je dleit porozumt tomu, pro se bhem prvnch vah objev so
u na odputn vzdor nebo odpor. Je to nejistota, bezradnost, pocit bezmocnosti, zklamn i
oputnosti, je ve vzdora nezral" dospl? Jeitn dospl? Nebo je tam sebeltost? Je ten
n proto, e vdom i nevdom vyadujeme ctu, uznn, lsku od nkoho, kdo to z rznch dv
Je to paradoxn vina v ns?
Hnv je signln emoc zdrazujc obranu integrity. Pedpokladem je schopnost sprvnpo-t j
roblm", kter integritu a navenek vyjdenou stabilitu ohrouje. Jestlie toho nejsme schop
ni, rozvj se zlost. Zlost je mimo jin i ve smsi emoc, kter doprovzej ltost. Ltost j
polek". Ltost vede k sentimentalit, bez skutenho myslu pomoci. Ltost je lacin iluze
me dob, hodn, starostliv. Teprve souctn je dosplm projevem. Souctme tehdy, a z ci
nedostaneme sami strach, ze smutku smutek, z deprese depresi atd.; emoce, kter by
nm brnily v reln pomoci lovku trpcmu, lovku v nouzi. Ovem zlost dezintegraci proh
. 12.9 Stud
S dalm fenomnem, se kterm se meme setkat za obranami, je neurotick stud.

Je rozdl mezi studem, ostchavost, plachost a neurotickm studem. Transformace studu v

neurotick stud zan tehdy, kdy po konfliktech, traumatech a emonch zrannch zasahujc
o hranicch a nemonosti jejich odreagovn a zpracovn je lovk pesvden o vlastn zavr
bohosti a nedostatenosti. Je zde tendence propojovat negativn zkuenosti z rznch situa
c do jednoho zdnliv souvisejcho celku. Souasn se projevuje sms vzteku, studu i viny.
c silou pemny studu v neurotick stud je identifikace s neurotickmi stydlivmi" modely,
dle trauma z oputn (to se vztahuje i na fyzickou ptomnost i fyzickou neptomnost nkoh
n vyvolv ve drahm pocit oputnosti; ovem bt oputn" nkm, kdo je fyzicky ptomen,
vn bolest) a propojovn a zveliovn vizulnch, zvukovch, haptic-kch, gustatorickch i
ckch vzpomnek, vyvolvajcch stud.
Neurotick stud mimo jin vyuv Superego vi lovku (stav ho proti nmu samotnmu) a izo
I lovka od drahch lid. Neurotick stud vystupuje v rznch masMch", a proto je nkdy nr
topovat v jeho podstat, externalizovat a konfrontovat se s nm. Jen tak ztrat energe
tick nboj, kteim paradoxn lovk ohrooval sm sebe. V jdra neurotickho studuje strach
en ped sebou. Kdy zavme stud, objevujeme vlastn sv nejcitlivj, nejintimnj a nej
ud souasn skrv i odhaluje nae reln j. Stud v ns vede k tomu, abychom projevili odvah
em". To znamen pijmat se i se vemi nedostatky i pednostmi (lovk nen nco" zavrenho
i bh). Stud ns povzbuzuje k tomu, abychom vyli z krytu" a mli (eeno slovy Alfrda Adl
odvahu bt nedokonalmi. Neurotick stud ve uveden neumouje. Naopak ns vede k maskovn
ebe sama, ke lhan sob i druhm lidem. To je tak nron a v konenm dsledku to me vst
noidnm projevm, k narcismu, nutkavm tendencm nebo k perfekcionismu, k pokrytectv (viz
hypertrofovan kritici, moralist - kdy se nemohu radovat a tvoit j, tak to zalci i dr
lidem"), k hraninm stavm atd. To vseje dno faktem, e stud je vlastn signln emoc na h
i j. To znamen, e signalizuje, kdy urit situace a z n generujc podnty ji pekrauj
mohou ns zranit. Stud
i nm dv anci vas si uvdomit monost zrann, odstoupit z takov situace a mobilizovat v
tencil pro jej zvldnut. Problm je, kdy okolnosti v prbhu ranho dtstv neumouj do
j bhem separace ze symbizy, bhem cesty k vlastn identit. Nedostaten vytvoen hranice
movan hranice mohou vst ke vzniku falenho j, co zase vede k falenm identifikacm, neu
kmu studu atd. lovk se ct defektn nebo se ztrc v my. Znovu se tak upevuj negativn
er se vztahuj k nmu v sam jeho podstat, a bludn kruh se uzavr. Osvobodit se z tohoto
dnho kruhu znamen najt sv lidstv, osvobodit se od sebe sama upmnost k sob sammu (zn
mimo jin nelhat sob ani drahm lidem). Tak to znamen skrze poznan monosti pijmout i sv
ity a mt odvahu bt lovkem.
188
189
Stud a vina se od sebe li. Stud je tak vvojov star ne vina. Vina pmo nezasahuje ide
vka a nesniuje vdom osobn hodnoty. Vina je signln emoce svdom. Signalizuje chovni,
v rozporu s vlastnm hierarchickm hodnotovm systmem. Uvdomn si viny (nikoliv neurotick
nci k nprav. Tm jsou hodnoty lovka znovu potvrzovny.
Stud se tak integruje s adou dalch emoc. Napklad to me bt se zlost. Kdy lovk po
e siln energeticky nabit", poct i stud. Stud zesiluje tendenci zlost potlait. Tm si ov
kumuluje jet vce energie a zlost pak pechz v explozi vzteku.
Jindy se zase stud me spojit se smutkem, je-li v societ hanba" plakat a dti jsou za s
mutek a pl odsuzovny nebo zesmovny, i dokonce trestny, aby mly pro plakat".
Stud se me tak integrovat s radost. Nkdy se za radost i dospl lovk zastyd, protoe
a se nesla v duchu hesla Jen se moc neraduj, pcha pedchz p''. Je to vrazn manipulativ
k, protoe pirozen proitek pjemnho vzruen, tst jet nevypovd nic
0 pe a pokoe, ale napklad o tom, e lovk dky svmu potencilu zdolal njakou pekku
k jak jemu samotnmu, tak i jinm lidem.
Sexuln stud je jednou z nejsilnji psobcch emoc, kter je schopna vyvolat dysfunkce
1 destrukce. Sexualita je imanentn soust lovka. Pohlav nen nco, co mme, ale to, co
i jsou pirozen sexuln zvdav, a stane-li se pro n sexualita vlivem vchovy" nm okl
k to poznamenv lovka na cel ivot. Stane-li se sexuln energie objektem studu, lovk z
e vech projevech svho byt.
Jak jsme ji uvedli, aktualizovan stud ns upozoruje na nae limity a e mme bt v urit
uvliv, abychom nebyli zraovni. Uvdomn si limit je i v zkladu kreativity (uvoluje
protoe stud ns upozoruje, e nememe vdt vechno, e nejsme bohy. Stud je i psychologi
dstatou pokory a je v zkladu spirituality. lovk potebuje znt hranice konenosti, aby mo
hl vstoupit do kontaktu se sebepesahujcmi fenomny. A aby mohl bt skuten spirituln, p

e mysl i tlo, duchovn, duevn i tlesnou strnku sv existence. Pouze v tto celistvosti j
chopen porozumt (duevn aspekt) svmu proitku duchovnosti" na pozad sv biologick piro
. A aby byl duchovn, mus bt souasn pirozen, autentick ve svm psychickm i tlesnm b
oto pojednn o studu a vin uvdme pro nzornost tabulku srovnn studu a viny:
vina neurotick vina
stud neurotick stud
Pvod a popis Vadn vvoj vinou deformace Superega, dsledek perfekcionismu vyvj se po
zdji ne stud (ve vku 3-6 let), podle Eriksonova 3. psychosociln fze, iniciativa versus
vina, formuje svdom Vadn vvoj 1. toxicky stydliv vzory 2. trauma z oputn 3. propoj
en pedstav studu
Vyvj se zhy od 15 msc do 3 let podle Eriksona 2. psychosociln
Odpovdnost a moc
Zvelien, odpovdnost, bt mocn v bezmocnm systmu Adekvtn odp
ost, uplatnn vbru moci
dn odpovdnost, nedostatek moci, selhn vbru, nezpsobi
n moc a odpovdnost, moc vychz z poznn limit, potebuji pomoc"
Pocity Zasmuil vnost, dn prostor pro chyby, nemohu udlat chybu - bylo by to stran
Udlal jsem chybu, pekroil jsem sv meze, ctm se mizern, pocit patnosti Jsem omyl, je
beznadjn, nejsem dobr, jsem zbyten
Mu a budu dlat chyby, je to normln a chy
it
Chyby Chyba v rigidnosti role, mylenkov deformace (vra, e jste zodpovdn za ivot druh
)
Chyba v inu, jde o skutek, je to odstraniteln Chyba v byt, jde o to, e j
sem vadn jako Osobnost --nenapraviteln
Limity byt, chyba pirozen konenosti
Morln hodnocen
Jsem dobr, kdy jsem dokonal, kdy dodruji vechny zkony (dogmati
nm sv povinnosti (svou roli i)
To, co jsem udlal, nebylo dobr, jsem schopn naprav
t kody Jsem patn, nejsem dobr, jsem neschopn
Jsem dobr, ale omezen- povolen bt
dsk
Hranice Nen prvo na hranice, leda skrze mou rigidn roli nebo innost Pekroen morln hr
(hodnoty)
dn hranice, nic se mnou nen v podku
Zkladn hranice
Sportovn analogie
Poruen jasnho pravidla"bt v ofsajdu", s trestem, kterm je vyl
ouen Poruen urench hranic; dostat se na fotbalovm hiti za pomezn ru
Poru
eschopnost doshnout glu nikdy se nedostat do brankovho zem"
Pekroen pravidel;
tn kop
Tab. 5 Srovnn studu a viny (Zpracovno podle Shame, Hazeldon, (1981), a podle J. B
radshaw, 1997))
12.10 Musk a ensk princip
Sele-li napklad otec jako identifikan vzor, hled se i v ir rodin (strc, dda).
Norma embrya je ensk. XX je zkladnm typem lidskho druhu. Mu je XY, ale Y sm o sob neo
huje faktory, kter uruj pohlav.
V podstat vechny pohlavn cesty a sekundrn pohlavn znaky zanaj jako ensk struktury,
du na genetickou pedurenost. Teprve vznik a rozvoj gond a sekrece testosteronu zabl
okuje
190 ! 191
vvoj enskho pohlav u geneticky danch mu (kdybychom vyoperovali musk gondy, pak by s
vinul v plnohodnotnou enu, i kdy bez vajenku). eeno slovy beletrie, ena , je", ale mu
jeho mustv", mus prosadit testosteron (angrogeny). Ovem v kadm z ns je po cel ivot
ice uchovn ensk i musk princip. Navc nelze vychovvat lovka bezpo-hlavn.
Mu, je-li duevn zral, dv ve svm nitru anci i pro ensk princip. To mimo jin pin
e, umn provat (bez pocitu ostchavosti, viny, slabosti atd.), dle schopnost vyuvat int
i, fantazii, peovat, ochraovat, bt vnmav i vi neracionlnm informacm. Pitom se neje
ntilost, ani o element homosexuality. Naopak, pijet enskho principu v sob vede k zetel
ontue muskho principu, posiluje paradoxn muskos" a zvyuje tak pitalivost mue ve vz
mi. Pijet sebe sama v celistvosti umouje bez vztahovanosti, neurotickch reakc a schizo
rennch projev uplatnit cel svj potencil.
ena, je-li duevn zral, dv ve svm nitru anci i pro rozvinut muskho principu (co ne
s typem muatky). Znamen to, e ena um bt i rozhodn, aktivn a stabiln i ve svt roz
protiklad". Pitom vnitn integrita a navenek se projevujc stabilita j dvaj prostor pr
vinut nnosti, laskavosti a jemnosti, ani by mla pocit zranitelnosti a potebu hysterick
peskakovn" od deprese ke grandiozit a zpt. Je to existence eny jako eny" bez neuroti
staen se do sebe a odtud smovn ke koketrii a neurotickho pedvdn se a zase zpt.
Mra zralosti lovka a kvalita jeho vnitnho vztahu k opanmu principu v nm samotnm se m
stuje v kvalit vztahu k lidem opanho pohlav.
Je-li napklad mu tvrd racionln, vd a patriarchln typ, obvykle inklinuje k enm v
vennm a vulgrnm, ale en se s enami nevraznmi", edmi. Zena princezna" m zase

e v tchto ppadech projev tehdy, a se mu bude vnovat enm s vyrovnanjm vnitnm vzt
muskm principem a ena se bude orientovat na mue jemnj, vce citov a duevn zral. M
namen, e ani mu, ani ena ve sv zralej podob nebudou vet na sv partnery svj kabt
. G. Junga - jeden z monch element vlastnho stnu.
Nelze tak pominout, e matka je pro mue pedobrazem en. Pokud matka nezdravm rozmazlovn
yna spojovat lsku eny s mateskou obtavost a laskavou slunost atd., pokld zklady pr
nfliktn vztah s budouc partnerkou.
Na zvr tohoto pojednn uvedeme pro zajmavost pojet tzv. ensk a musk kultury.
V ensk kultue stoj v poped morln hodnoty, pe o druh, kvalita ivota. Stt m v tc
vt pravomoci. Jsou oceovny a vyadovny podek a jistota. Rizika a chaos jsou vnmny
ky a nerovnost je povaovna za sociln zlo.
V tzv. musk lcultue je nej dleitj individualita a jej prosazen. Je zde znan ochot
a ke zmn a oboj je agresivnji prosazovno i zvldno. Ve veobecnosti je zde agresivita s
eensky vce akceptovna s tm, e je clena k spchm, k penzm a k moci. Sociln rozdly
normln jev a zle na jedinci, jak sociln status si zvol. Dominantami jsou zde penze
i, vliv. Proto tak zle na vyvenosti obou princip a vsledkem je pak mimo jin vyspl
13. Nkter obecn terapeutick nvst v heslech
192
193
13.1 Terapeutick kontakt, terapeutick vztah
Je velmi obtn ui terapii dospl lidi tak, aby se procesy propojovaly a nebyly blokovn
ny". Proto jsme zvolili prv nsledujc formu sdlen nkterch zkuenost vlastnch i ady
Zkladnm clem terapeutickho sezen je vytvoen kontaktu (piem kad kontakt m ji s\
utnho pedpokladu pro rozvinut terapeutickho vztahu. Proto jednotli-\ sezen mus bt na
be navazujcmi pozvolnmi lnky, piem v nich mus bt prostor nejen pro slovn, kognitiv
roblmu, i pouze" prostor pro dialog o problmu, ale souasno i prostor pro reakci, poci
t a proitek a pro porozumn zakotven proitku v tlesnm schmatu. Somatick psychoterapie
k i sanoterapie pracuje se strukturou (tlo je vdy ptomn") a se \ /tahy (vetn vztahu
sammu), dle s problmy, kter z tchto vztah generuj a kter klient neuroticky i psychoso
icky zpracovv. A to, jak klient tyto problmy zpracovv, znovu obrac
.~,r*mr*c<+ fQ-^ovon+r, \r ^{.aKu^pi Vl^nta V irVr* tmnlim/vm rvcjrim o^ohnnstnm char
eristikm
postojm atd. Tak se jedn o prci s klientovmi vvojov zskanmi zkuenostmi, s jeho star
i chovn a provn, s jeho rigidnmi posturlnmi stereotypy, lokomonmi stereotypy, s je
mi, se vzdorem, odporem popenm atd. Tento pstup ke klientovi je konkrtnm naplnnm holi
ckho principu v pstupu k lovku.
Vdy je teba mt na pamti, e klient vtinou pichz s popisem toho, co si mysl, e ct
astnm proitkem, vztahujcm se bezprostedn k tzv. terapeutickmu problmu. Pichz s na
m, kterm maskuje" hloubji uloen problm a kter povauje za pli osobn", zraujc,
ost zesmnn ze strany terapeuta v pedstav klienta. To ve me produkovat a tak produku
klienta. Vsledkem je jeho dal neurotizace, a o to vce je nutn vstcn, klienta akceptu
p ze strany terapeuta ji od prvnho sezen. Pokud bude terapeut ptomen" pouze jako odbor
n autorita a ned klientovi anci, aby se i skrze lidskou autoritu terapeuta, skrze j
eho projevenou emoci jako po most" piblil k vlastnmu proitku, nen /de ance ani pro
n dobrho terapeutickho kontaktu. Klient pak m mnohdy pocit, e se jedn o jaksi druh pe
aven, kde je vybzen, aby pedvedl etudy ze svho ivota.
Kdy je vytvoen reln terapeutick kontakt a buduje se terapeutick vztah, je nutn mt na
, e vdy, kdy se klient vztahuje" s nm k terapeutovi nebo kdy nco" vyjaduje k terap
ak to me bt vzorec jeho vztah k matce, otci, sourozencm, ptelkyni atd. Nco" / terape
ylo impulzem k oiven tchto starch vzorc chovn a provn. Klient je vlastn obrcen,,
a tam je on i jako dt. Terapeut ,^toj v ptomnosti", jde" za klientem do jeho minulosti
a nabz mu cestu do jeho ptomnosti" za souasnho zpracovvn minulosti a jejho zakom
tn linie klienta. Terapeut nabz cesty a prostedky, ale klient si vybr sm to, co ho osl
vuje, s m rezonuje. Terapeut me lit, stejn jako doktor, ale uzdravit se mus klient i
ient sm. A pouze kdy lovk stoj v ptomnosti", me nahldnout do budoucnosti", uvd
ektivn linii a smysluplnost vlastnho byt.
Jestlie se v terapii napklad e problm s kontaktem a vztahem, nen nutn na vod ihned
ak sloit postup, ale jednodue ci: jsem zde, jsem (uvst svoje jmno), vnmm vs a nas
Jestlie se naopak pracuje s osamlost (samotu si dobrovoln meme zvolit, ale do osamlost
jsme vmanipulovni rznmi nepznivmi okolnostmi), kter je spojena obvykle s depresivn n

u, pak je mon dt klientovi podporu beze slov a povzbudit tak lovka, aby ml anci vyjt
sv deprese sm, beze slov mu dt impulz k akci, k innosti (by zdnliv nepatrn). Ovem so
nutn dt klientovi na vdom, e je akceptovn. Zkladn kmen pro bolestiv pocit osamlos
i poloen ji v t fzi vvoje lovka, kdy si buduje vlastn identitu. Jestlie v tomto obd
195
pedevm zkazy a pkazy, citov chlad, chyb-li pocit bezpe, lskyplnho prosted apod.
rozvj pocit osamlosti, pevld smutek a deprese. Proto v ppad skupinov terapie jc ve
dn pro lovka s pocity osamlosti vyut skupinov atmosfry v jeho prospch, vyut bezpe
a skupinov koheze k odreagovn vlastnho traumatu a jeho zpracovn, jako podmnky k pije
hoto obdob, jako sousti vlastnho ivotnho pbhu. Analyticky eeno skupina se rovn p
r skupina ( matka") nechce sv dti" pohltit, ale posto je zpt do svta nasycen, regene
nezvisl a dospl.
Reln matka vlastn vytv pro sv dt prostor a souasn zabezpeuje prvn uzemnn" dt
rvotn uzemnn pedstavuje on kontakt a kontakt v oblasti je a v bedrosakrtom pechodu
ve uvedenm formm pidv uzemnn v oblasti hradn, tam, kde lopatky se od sebe vzdaluj
. Toto msto je vznamnm titm, z nho zahajuje vvoj navenek vyjden lokomoce kojence
Kdy lovk v terapeutickm vztahu ekne, e ct smutek, je nutn bt mu npomocn v prohlou
i,minmvuun un/u, mmii iviu a Uttt nit poupui u ylj vyjaurem smutku (nap. poloenm dlan
elo lecho klienta). Vdy je nutn mt na pamti, e nelze postupovat tak, abychom zablok
proces (je to laick pstup kdy placmu ekneme nepla; naopak, pro pl potebuje as a
spektovn sv emoce, kter se nachz za touto reakc). Me se stt, e v ppad objet pl
ps, protoe za plem nebyl smutek, ale vztek a plac lovk si nedovolil" vi ochrnci
rtit, a tak ho obrt proti sob. Nelze nahnt" smutek ani jinou emoci. lovk m nrok na
ek i radost atd. Ale na stran druh je zase douc zeptat se klienta, zda zn sv emoce, zd
jim rozum, s jakmi okolnostmi z dvjch let se mu spojuj, zda si vzpomn na prvn sil
st se svoj silnou emoc, kte lid kolem nho byli astni tto udlosti, kde v tle ct s
ost atd. Kdy prov to, co prov, jak reakce si uvdomuje ve svm tle a kde a jak poci
pslun emon proitek. 1'i tto prci je souasn nutn poskytnout klientovi podpora, ov
omi toho, jakv typ podpory klient prv potebuje. Musme vdt, zda klient potebuje otcovsk
yp podpory nebo potebuje matku".
Pracuje-li terapeut napklad s hysteri klientky, pak se vlastn jedn o oidipln rovinu. K
ientka provokuje otce a vztahuje se k otci", ozv se otcovsk element jej osobnosti. Ove
m souasn je mlo v kontaktu s elementem matky v sob". Proto mus terapeut orientovat ter
apii i na preoi-dipln obdob vvoje klientky. Musme se ptt i na podl ve uvedench elem
u, na vnitn dialog v lovku. Ptme se: ,JCdo t kontroluje?"; Kdo lovka vce chrn, m
ohroen?"; Od koho vce erp poslen, povzbuzen?"; Kdo lovka ve vnitnm dialogu sou
Kdy lovk v procesu terapie sdl, e ct blok v ji, pak to znamen, e je to vsledek p
rolovat situaci. Za tmto blokem obvykle sdl" strach. Je nutn ptt se po pinch strach
nejranjch okolnostech tohoto strachu v historii klienta.
Kdy lovk sdluje terapeutovi, e v prbhu pohybovch set nic nect, neprov, znamen
echanicky a pli rychle. Proto je nutn zvolnit pohyb a dt tak anci nu vraznj kontakt
Tak vznikne prostor pro reakci, uvdomn si pocitu i proitku v jeho tlesnm zakotven. Je
tlie klient sdl, e neme vykonat jemnj pohyb, protoe to pociuje jako nemusk apod.
jednak nechce (v terapii je vtina vyjden nemu" vlastn zstupnm fenomnem za nevyjd
ednak odhaluje, e mu v dtstv nebylo poskytnuto dostatek nhy a laskav nrue.
Obtn prce je s odporem. Typickou reakc odporu je: ,j\dy nemohou mt radost z toho, z e
maj radost jin lid, tak jim tu radost alespo zkazm". Ovem takto vyjdena ist" pravd
tyto lidi pijateln ped nimi samotnmi, a tak jednaj pokrytecky, s petvkou a l. Typic
skou oblast, kde ve uveden vystupuje do poped, je oblast sexuality nebo oblast rznch
em Icritiky. Problm tmto lidem vak zpsobuje fakt potlaen vnitnch pudovch impulz a r
dpoi'u je pak doprovzena strachem, bolest atd. Vsledkem intrapsychickch stet je impote
nce, askeze, sebemrskastv apod.
Kdy klient vehementn sdluje ne, to j nikdy ...", pak je nutn pomoci mu nalzt, co to vl
stn tak usilovn v sob popr. Protoe piznn a pijet sebe sama i s chybami umouje po
chybm, a to je souasn i cesta k jejich nprav. V tomto kontextu je nutn vst klienta k o
vaze ukzat sm ped sebou svj stn. Je to mon tehdy, kdy klientovi nabdneme chrnn pr
y si dovolil bt negativn". Jen skrze toto sebepoznn je mon pracovat se sebou samm.
K zkladnm otzkm, kter prolnaj somatickou psychoterapii, pat:
Co si prv nyn klient peje?

Co se dje v jeho mysli v tomto okamiku?

Co obsah mysli doprovz za pocity v tle a kde v tle?
Kde pedevm v tle vid klient zdroj svch pocit, reakc a proitk?
Kdy si nkoho idealizuje, pak to nen konkrtn lovk. Kdo to tedy je?
Jak se vztahuje idel ke klientovi?
Jak se klient vztahuje k idelu?
Co klient vlastn potebuje?
Co nechce ?
V somatick psychoterapii se souasn spojuje pocit, pohyb, zvuk a dech a pedstavy (tzn
. intera-guj entodermov soustavy, mezodermov soustavy a ektodermov soustavy). Klient
je vyzvn, aby udlal pohyb podle vlastnho pn, ale aby udlal i to, co nechce udlat, a
k zeslil napt v tch stech tla, ve kterch ji napt ct, aby si souasn vmal svh
mn.
Terapeut mus sledovat protipenos a pracovat s nm. Znamen to souasn bt s klientem a v
i i sebe, vnovat pozornost vlastn zkuenosti a tomu, co mu vlastn zkuenost prv v danm
miku v konla-tnm terapeutickm vztahu sdluje. Mus umt zvolnit tempo terapeutickho seze
volnit tempo produkce klienta v jeho vlastnm zjmu. Napklad tak, e se zept: nerozumm t
vt, zkuste mn to ci jet jednou." Jestlie ldient na otzku , Jak se ctte?" ekne ,My
vlastn tm signalizuje, e je pli ve slovech, pli v mysli. Je douc uvst lovka v
sebou. Napklad otzkou ,fla kolik procent odhadujete to, e jste nyn zde?"; Jste zde cel
e ptomen?"
Kdy klient vypovd o svm problmu, je pro nho dleit, aby byl s terapeutem v onm kont
aby neml pocit, e jeho sdlen Jde nkam do prostoru", aby ml souasn pocit Jiic et nunc
Je mon, aby terapeut zrcadlov udlal i nkolik pohyb stejnch jako ldient (napiklad polo
i svoji ruku na stejn msto na svm tle, jako to udlal klient na svm tle apod.). Zrcadlo
zvraznn pohybu beze slov zesiluje v ldientovi pocit, e se mu naslouch. Jestlie pak kli
ent pronese klov slovo sdlovanho tmatu, je dleit, aby toto slovo v urit podob zop
rapeut. Terapeut mus zstat ve spojen s klientem, i kdyby momentln nevdl jak postupovat
dl. I v tomto ppad vak mus zstat pirozen, nehrt, nepetvaovat se a vhodnmi dotazy
nta potebnou informaci pro sv rozhodnut, jak dostupovat dl. To, co potebuje znt v zjmu
svho klienta, nezsk v knize", ale me mu to sdlit prv klient, jeho se to tk a v je
eut pracuje.
196
197
Pracuje-li se s tzv. strachovou situac, mus si terapeut uvdomit, zda se jedn o strac
h, kter je modifikac elementrnho strachu ze smrti nebo zda se jedn o modifikovanou fo
rmu strachu ze ivota a v jeho dsledku o tk ze ivota". Kojenec m strach, e bude oput
ch ze ztrty lsky rodie, boj se neznmho okolnho svta, boj se stn a tmy. Znmjmi
monho pozad se ve uveden eventuality stvaj skrze jejich bli poznn prostednictv
pni pomoci dtti postupn transformovat strachovou situaci v bezpen pro-stor nebo prost
or, v nm z neznmho" je mon s vyuitm vlastnho potencilu udlat unrn1 a poppad
zmenit tak jeho hrozbu. Dle nalzt zpsob, jak se s pedmtem strachu vyrovnat v ppad,
nen mon odstranit. Nen-li prostor pro ve uveden postup, neposkytuj-li rodie dtti
odporu v ,jeho snaze vldat" jeho strachov situace nebo dokonce vytvej dal formy pracho
h situac", zesiluje pak celoivotn marn boj za udren vlastn integrity a v pocitu vyjd
bility. V dosplosti se pedmt strachu posouv vce do roviny symbolick a vlastn mysl lov
ak vytv sob sam peklo. A vrozen strach z chaosu, ze smrti zesiluje u tchto lid natoli
strach ztrc svoji mobilizan funkci, nemotivuje, ale psob destrukn na samotnou podsta
ovka, na jeho j. A j se pak brn etnmi obranami, liv ped sebou samm a neznm" se
posiluje se tak neurotizace lovka a somatizace jeho psychickch obt. Naruen psychick
ilita m sv vyjden i v naruen fyzick stabilit a naopak.
Za obranami je mnoho forem strachu a je dleit, aby terapeut dokzal citliv deifrovat u
konkrtni podoby strachov situace.
Me se jednat napklad o strach ped slabost (od dtstv je lovk nucen podvat vkon, ah
zornost" jinch lid, aby si ho vimli", aby byl ,^iln" apod.). Nebo se jedn o strach ped
chybou, jako dsledek agresivn kritiky ze strany matky (v dosplosti se asto projevuje
le z nouze", chyb odvaha k osobn" pravd atd.). Jindy to me bt strach ped ztrtou j
dn element - strach ped zvislost, sebeodevzdnm). Strach ped realizac j (depresivn e
- nejistota, pocit izolace, nebezpe atd.). Strach ped zmnou j (anankastick element - s
trach ped novm, ped pomjivm). Strach ped konenost (hysteroidn element - pocit nesvob

pinucen). Za obranou me bt strach z oputnosti (lovk se boj bt sm", neme v sob

ent matky, otce atd.), strach z odpovdnosti za vztah, strach ped bolest atd. (O pro
blmu - Klient a strach jsme ji psali ve.)
Strach naruuje integritu a stabilitu lovka. Ovem stabilitu naruuje i pocit bezmocnost
i s obsahy generujcmi z mysli a tla (na rozdl od nauen bezmocnosti). Stabilitu naruuje
i problm neurotick viny (i kdy pocit viny naznauje, e lovk zstv v kontaktu s realit
bjektem) a problm neurotickho studu.
Za obranami me bt i neurotick stud, pocit mncennosti, nedostatenosti atd. Prce s obra
i je mnohdy sloitj ne s vlastnm traumatem.
Znme-li pohyb emoc ve vlastnm tle, teprve potom s nimi meme v ppad poteby pracovat.
smutek a radost jsou vce prostorov" a mn integrovan ne napklad hnv, kter je kompak
roti nkomu" navenek nebo proti svmu nositeli. Zvednutm niky nad hlavu, stejn jako roz
paenm i silnou flex pa meme pomrn rychle uvolnit emoce.
Emoce ani energie nemohou proudit", je-li nkde v tle blok. Terapeut nevstupuje do k
ontaktu s klientem proto, aby proel jeho blokem, ale pomh klientovi nalzt cestu osvo
bozen se z bloku. Kdy se klient odevzd" terapeutovi, je to sice vraz touhy po pomoci,
ale nen to reln kontakt. Klient m asto potebu piblen se a pedstavu ohroen, ale
du s jeho relnou situac, s jeho relnmi potebami. Jedn se spe o zdroj dalch problm
Nastupuje-li v klientovi siln proitek je nutn mu dt prostor (nedotkat se klienta). Je
potebn ubezpeit klienta slovem, e je terapeut ptomen".
Jestlie se klient brn proitku a pitom d znovu a znovu o pomoc, ale ,jiebude nic dlat
-li souasn rozkroen, je to vlastn nkdo, kdo si chrn sv teritorium"), pak je mon ta
utick postup, ktei je vlastn analogi k vroku dt mus pomoci mm narodit se".
U lid, kte v terapii stle hovo a nemaj tak kontakt s vlastnmi pocity, proitky, lze v
nsledujcho jednoduchho schmatu: dotek vlastn ruky, vzt obliej do dlan", vyvolat si
v celm tle atd. Na stran druh je potebn znt, e m vce se lovk spontnn dotk s
tickm (ovem symptom neurzy je konstituovn ji adu let ped svm projevenm).
Kdy se klient styd ped skupinou hovoit o svch nastupujcch proitcch a pesto si peje
v prci, nebo kdy m pocit, e terapeut je spe" pedagogem, potom mu lze pomoci dvma zp
1. podat klienta, aby si dal tv do dlan a pi popisu toho, co ct se pak dval na svt
rstv:
2. podat klienta, aby se postavil za zda terapeuta na uritou st sv vpovdi nebo, aby
zdy terapeuta opel rukama o ramena terapeuta a bhem vpovdi se postupn pemstil tak, a
se se skupinou vidl" a souasn byl v kontaktu s terapeutem a postupn tak s oporou nael
vj potencil".
Kdy pi ve uvedenm postupu sdl klient, e se ct unaven, pro terapeuta momentln nen
jak moc je klient unaven, ale pedevm to, kde v tle je klient vlastn unaven. Jestlie k
nt ekne, e je mu nevolno (a je-li siln kumulovan energie v brnin zn), potom je mon
k, e klient zvedne ruce nad hlavu, sepne je a vyto dlanmi proti stropu. Zvolna se uk
lon k levmu boku a pot se vrt zpt do vchoz pozice. Nsleduje klon k pravmu boku a z
vchoz polohy. Cel postup se nkolikrt opakuje.
Kdy si klient idealizuje terapeuta, je potebn se ptt, co je za tm, jak je to pn klie
jak je to vlastn iluze. Protoe v obdivu" nen reln terapeut, reln lovk a klient tak
n v kontaktu s terapeutem a vlastn proces je blokovn. V obdivuje narcistick element,
perfekcio-nistick element a je v nm i aspekt svdn.
Pracuje-li se sexulnmi problmy, pak ada z nich se vztahuje ke komplikacm v prbhu orgas
mickho reflexu.
Jednou z metod, kter mohou pomoci k jeho fyziologickmu prbhu, je metoda re-birthing.
Ta je schopn odstartovat dle ji spontnn probhajc proces, napomhajc mimo jin cel
k uvolnn z celkov konstrikce. Vyvolan rytmick a plaziv pohyby sice mohou uvolnit st z
ost z eventulnho traumatickho porodu, ale podstatn je, e tato zkuenost je pak odreagov
za souasn restituce koordinace pohybu, dle uvolnn ze sevenosti a souasn za obnoven
city vech dj v organismu jako celku. Pulzace podl ptee a v pnvi, jejich obnoven rytmi
a, restituuje i orgasmick reflex. (Rytmick pulzace jsou ke konci fetlnho obdob signlem
i bz nastupujcho porodnho reflexu a v pozdjch etapch vvoje jedince i bz (po str
asmickho reflexu.)
Odpov na siln zitek re-birthing me tak vst k probuzen dospl sexuality, protoe hl
s pte jako most mezi nimi, jsou po tto zkuenosti lpe integrovny pro dobr prbh orgasm
ergie. Pi uplatnn tto metody je nutn dbt na to, aby (obrazn eeno) vechny ti tubus
sebe nasazeny"; byly dobe prostupn, tzn. bez napt ve svalovch skupinch, s prohloubenm

hnm a s pocitem tepla. Ovem to je elementrn zsada pi jakkoliv prci s tlem v somatic
terapii. (Prvn tubus pedstavuje trubice od dutiny stn po konenk; druh tubus je vymezen
tvarem tla konkrtnho lovka; tet tubus je vymezen takovm okruhem, kter op rozpaen
n nohy.) Smysl tohoto modelu spov
198
199
v tom, e umouje porozumt psychosomatick a somatopsychick cest problmu a dv tak rel
s nm pracovat. Jedn se o to, jak mnoho energie je nutn uvolnit z vnitnho tubusu pro
druh tubus, aby se vnitn problmy pesunuly ke zpracovn do objemnjho prostoru a aby s
vk s nimi mohl konfrontovat. (O funknosti tetho tubusu se jednodue pesvdme napklad
uvedeme do siln flexe v loktech; tlo pak bude kolabovat" v dsledku nedostatku uzemnn
v pach. Fyzick nestabilita vyvolv psychickou i duchovn nestabilitu a naopak.)
V terapii nen msto pro mysticismus, ale pro spiritualitu. Spiritualita je imanentn
soust lidsk psychiky. Jedn se o spiritualitu bez implantovan viny za to, e lovk nen
ale bytost chybujc, lovkem s nedostatky, ale i s pednostmi. Skrze spiritualitu se lov
vztahuje k nemu" nebo k nkomu", kdo pedstavuje sebepesahujc hodnotu a vznamn morl
vlastnch in. Bez spirituality by lovk neunesl svj strach z konenosti, tak jak ho nemoh
u unst lid s jeho neurotickou podobou. Skuten spiritualita neobsahuje manipulativn el
ement, nen vztyenm ukazovkem, ale podanou rukou". A pouze lovk sm je schopen mampuiat
nm zpsobem zneut prvk spirituality k tomu, aby dostal jinho lovka, (lovka nejistho
jcho se ivota i smrti, lovka s pocity oputnosti, osamlosti a neschopnho stt na svc
ohou) do zvislosti na sob. lovka k manipulovn s druhmi lidmi vede vlastn nezralost, s
ch z toho, aby nebyl sm manipulovn, zitnost a pcha a mnohdy i psychopatick charakteri
stiky.
Lid zvisl maj erno-bl vidn svta a sebe v nm. Do vztahu j - j vkldaj pseudospir
j se sob i jinm lidem, neguj sti sebe.
Pseudospiritualita je vrazem falenho j. Zvisl lid vkldaj pseudospiritualitu i do vzt
statnmi lidmi a brn se tak pocitm viny za neschopnost mt rd konkrtnho lovka (to vyv
h z odpovdnosti atd.). Snadno tvrd, e maj rdi vechny lidi, a tak vlastn nikoho. Mezi s
be a druh lidi vkldaj frze, tos bez obsahu. Hovo o lsce, ale jejich mimika je strnul
otn, bez navenek vyjdenho prostho lidskho citu, kter by druhmu lovku dal anci pib
jako lovk k lovku.
Mimovoln gesta dokonce vytvej navenek vyjdenou hradbu ped monm vyjdenm lidskho c
y k nim se vztahujcch lid. Strach z lovka se projevuje v inkogruenci. Setkvaj-li se li
s pseudospiritualitou, pak se vzjemn podporuj ve virtulnm svt, ve stavu rdoby astn
dou ve uvedench lid se setkvme prv v somatick psychoterapii-sanoterapii. Aje fascinu
jednoduchm a zzranm klem", kter jim otevr cestu do jejich vlastnho nitra a cestu k
ozumn sob sammu a souasn i cestu k potebn zmn, nen nic jinho ne prost lidsk do
y chrnnm prostoru. Jedn se o nejstar a nejvznamnj- zkuenost lovka, o zkuenost h
e vznamnm spoutem mnoha pozitivnch zmn. Nejedn se o vztyen prst, ale o podanou ruku
ptaci lovka jako lovka. Nikoliv patriarchln autorita (patriacha = nik, strach z oput
, obrana z nezralosti), ale lidsk autorita je spoutem dle ji spontnn probhajcch sa
kch pochod. Patriarchln autorita pin ambivalentn postoj k en jako dsledek nevyv
maskulinnm principem a principem feminnm v sob samm. Je to mimo jin vraz nezralosti z
protpnho oidiplnho komplexu a z nemonosti jeho zpracovn v dalm prbhu ivota, pat
" pin neurotickou agresi, sebeklam (vsledek falenho j), frze, dogmata, sofistikovan
na reln problmy jinho lovka, kter se na patriarchu obrtil o pomoc. Patriarcha m ten
k obadnictv, jako vraz navenek vyjden vnitn nestability, nejistoty, pocitu oputnos
achu, e s nm bude manipulovno, a tak radji manipuluje s ostatnmi. Obadnictv jako naven
k siln vyjden obrana brn sebereflexi, otevenosti (jednm ze zkladnch rys tchto lid
tv, tdn", informac, podle zsady, e jin lovk a priori nen zral pro utven vlas
nho nzoru - v tom je siln projekce), velosti, toleranci, soucitu (zamuje se ltost za s
ucit),
1
chyb osobn zkuenost a duchovn zrn (nikoliv jeho verbln popis).
Spiritualita nen dar instituce, ale pirozen dimenze lidsk psychiky. Ovem lovk mus vel
a sob pracovat", aby se mohl s touto dimenz v sob setkat" a duchovn zrt. V procesu to
hoto zrn vechna pro1 se rozpoutj, nejsou dleit a lovk ani nepotebuje pli slo
e rozvj schopnost sebereflexe, kter lovku umouje, aby se v ppad, kdy chybuje, pos
vcem" tak, aby byl schopen npravy. Neprov neurotickou vinu, kter se mnohdy ve na v d
implantovan pocit viny, jednodue eeno za to, e lovk

( je lovkem. Neurotick vina nedv anci pro odputn (zejmna sob sammu) a tak nen c
e k sebemrskastv v rznch podobch. Pirozen vina je cestou k zamylen, cestou k sebezdo
ovn, cestou k nprav vc", cestou ke zrn skrze zkuenost. Nen hch, kdy lovk nedo
Na stran druh, kdy si lovk nedoke piznat sv slab strnky, svj stn a podlh sebek
trnkm v sob tak, aby ho nepustily" na cestu ke zrn. A to je v zkladu i pchy (pcha j
align narcismus), lhostejnosti k ivotu druhho lovka, zvisti, nenvisti a rlivosti.
Jestlie se lid, kte nedok elit svm stinnm strnkm dostanou do situac, kter jez v
motn", potom el tomuto pocitu tlaku nikem skrze projekci. Projikuj svoje nedostatky d
o druhch lid a napadaj je za tuto implantovanou zdnlivou chybu, podle hesla lpe obtov
t celho druhho lovka ne jen st sebe". Le a petvka (m vzbudit dojem, e maj rdi
aj) jsou tmi mechanismy, ktermi chrn sebe ped naruenm pedstavy o sob jako o dokonal
ento moment je zase naopak vznamn pro terapeuta v tom smyslu, e petvka v ppad klient
nalizuje, e je tam ptomn i kousek" svdom, jinak by toti nenapadlo lovka petvaova
je ance pro terapii.
Samozejm, e terapeut mus souasn eit otzku penosu a protipenosu. Kontakt se zlem
1 v lovku vzbuzuje odpor a pocit odporu je pro terapeuta indiktorem zla v klientovi
. Ovem dleit je, aby terapeut peliv analyzoval, zda odpor je vsledek nemoci klienta i
oblm terapeuta, protoe terapeut me velmi ukodit klientovi, ne by piel na to, e se je
stn o jeho problm. Jedn-li se skuten o reln problm klienta, pak je nutn jt mimo odp
soucitu a ke hledn cest, jak pomoci klientovi tento problm eit tak, aby se otevela ces
ta k jeho zrn. Na tto cest je nesouhlas s elementem zla v klientovi, ale souasn respek
t k elementu lidstv v nm.
Terapeut je veden k tomu, aby a priori nehodnotil. Terapie toti me fungovat pouze t
ehdy, jestlie klient vnm, e je akceptovn. Teprve potom lze aktivn v terapeutickm vztah
klientovi oponovat za souasnho spolenho otevrn cesty v nm ke zmn. Terapie je v tom
lestivou konfrontac s nepjemnou realitou, kter vstupuje skrze postupn se otevrajc sku
u v neurotickch obranch klienta do obsahu jeho vdom. Je to skulina v postupn se rozpo
utjcm sebeklamu, pe, samolibosti, aroganci atd. Tato fze je v celm procesu rozhodujc
smyslu, e dv lovku anci postavit se na vlastn dospl nohy a ty zase umouj, e lo
stn kompetence na sob pracuje" a vydv se tak na cestu zrn.
Zlmi se nerodme a ani nejsme k tomu nuceni bez monosti vlastnho rozhodnut o jeho pijet
Postupn se svmi rozhodnutmi meme takovmi stt. Je to otzka svobodn vle lovka
1 a toho, jak s n nalo". Je to o osobnosti lovka, o jeho vce i mn zralm j, kter
j uv, protoe svobodn vle sama o sob neexistuje. To je dal vznamn impulz pro terapi
se lovk rozhodne nco se sebou dlat", nco" v sob k lepmu, zralejmu zmnit, poto
enta ptme na jeho pipravenost vzdt se na pechodnou dobu tak sti sv dospl svobodn
by vlastn byl schopen odstupu od sebe a jt tak za stereotypy. Je to tak otzka piprave
nosti pijmout skutenost, e st vlastn ivotn cesty
200
201
byla spe slepou odbokou a na zklad tohoto poznn pijmout rozhodnut znamenajc nutnos
kus cesty zpt k vlastn linii a pot pijmout zase odpovdnost za sebe, za sv smovn v
seberealizace ke zrn.
Je-li v zjmu een problmu na rovni dosplho lovka nutn regres do dtstv (ne vechn\
u si vyaduj cestu do dtstv a zpt), pak je nutno mt na pamti, e regres do dtstv je n
o klienta, tak i pro terapeuta, nem-li to bt pouze cesta otevrajc brnu bolesti a v kon
enm dsledku neec aktuln problm dosplho lovka. Ovem klient, kter si nevyeil
dipln fixaci v prbhu dtstv, mus tmto procesem zcela zkonit projt v dosplosti ve v
apeutovi jako zstupnmu fenomnu, chce-li se uzdra\ ii, Bohuel, nkter terapeutick smry
zamily pedevm na een oidiplnho dilematu a pehlej" tak mon problm generujc
Pi prci s preoidipln fixac je nutn, aby se klient vzdal virtuln symbolick lsky k
vi jako k sexulnmu objektu" a na symbolick rovni pijal roli dtte a skrze" terapeuta
skou pi", laje potom impulzem i zdrojem energie pro rozputn preoidipln fixace. Zakompo
ovn dtsk etapy vlastnho vvoje, pijet i toho obdob, kde nebyla poskytnuta lovku rod
objet a pijet i povzbuzen, usnaduje pak lovku zvldat i problmy dosplho vku.
Za normlnch okolnost je v ranm dtstv matesk lska k novorozenci a kojenci lskou bezp
Matka nepotebuje pro svoji lsku k dtti jin dvod ne ten, e dt prost existuje. Koje
dlat nic pro to, aby si lsku matky zaslouil. Ve druhm a tetm roce vak rodie navc ji
dt bude urit vci dlat a e jin vci dlat nebude. Vraznji se poadavky objevuj ve v
. Jejich lska pak m pro dt jist ndech podmnnosti, protoe jet nem zkuenost, e ne

uritm inem jet neznamen jeho negaci. To je velmi citliv obdob, v nm nezral rodie
pro dt a jeho budouc existenci velmi mnoho dobrho, ale i zlho. V ppad pevnch, ale ne
hranic se dt u nejen rozliovat, co je dobr a co je zl, ale souasn si utv hranice
Rada lid s problematickm citovm vvojem v ranm dtstv se i v dosplosti po citov strnc
j jako dti (podle hesla, e lid je mus milovat bez ohledu na to, jak se chovaj, vydupv
i" lsku okol), ale na rovni mysli vyaduj chovn adekvtn rovni dosplho lovka. Ten
h samotnch vyvolv neurotick tendence. V terapii je pak problm v tom, e ve vztahu k ter
apeutovi zaujmaj postoj typu uzdrav m, ale nezm m".
Vrtme-li se k ranmu dtstv, pak kolem tetho roku existence jedince se u dtte objevuj
uln romantick lska k rodii. Dt napklad ekne podvej se na m, jak dosple se chov
manelku (manela)". Je to lska beznadjn, protoe je nereln (virtuln) a pro dt je v
plho lovka, touit po svm rodii a souasn bt dttem. S pomoc zralho rodie se vak
nticko-pseudosexulnho a virtulnho vztahu k rodii a pot uvolnn uskuteuje svoji reln
e.
V terapii se asto e problmy, kter maj zklad v konfliktech v procesu identifikace s vl
nm pohlavm a s problmy pi realizaci vlastn celistvosti, kter mimo jin vyaduje existen
harmonickho vztahu mezi muskm a enskm principem.
Pohlavn diference je zena z limbickho systmu a z hypotalamu a posilovna uenm v proces
ohlavn identifikace, a to je zase pedevm zleitost krov a jejho podkorovho propojen
dvky a chlapci u" chovat jako eny a mui, potebuj prv identifikan vzory. Ale pohla
se v souasnosti obtn hled a selou-li v tomto kontextu rodie, hledaj se vzory v ir
e o tto problematice jsme ji psali v pedelch kapitolch.)
Dti a dospvajc se neu, jak nakldat se svoj sexualitou v rznch ivotnch situacch.
at erotiku a sexualitu. Po zahjen sexulnho ivota a po ad zklamn se spe u tchto li
centra pro sexualitu s centry pro agresivitu, kter se i z anatomickho hlu
pohledu nachzej blzko sebe. (Z hlu pohledu terapeuta a pli blzko u sebe") t
k je problmem, jestlie lovk jedn ve vztahu k opanmu pohlav s pocity bezradnosti a ost
pasivity (nap. je mu trapn odmtnout drahho lovka a je pak ve vleku udlost"). Postupn
aj do takovho vztahu vitky svdom, pocity viny, bolest ze ztrt atd.
Jindy se vdy pi sexuln aktivit spontnn v lovku aktivuje vnitn kontrolor", cenz
je neurotick sexuln aktivita postupn smujc k impotenci, k frigidit atd. Je potebn
v ppad vlastn sexuality sm sob nelhal. Ml by bt oteven vnitnmu dialogu a nedvat
ci toho vnitnho dialogu (znamen to nebt se otzek typu - jak jsou vlastn sexuln pn
sm pinou pot v sexulnm vztahu; jak je motivace k sexuln-1
mu aktu; do jak m
ualitu, zda podvd sm sebe v sexuln aktivit?" atd.).
Stejn tak je nutn, aby si lovk dal as a prostor pro projeven orgasmick energie v orgas
mickm reflexu. Je to regeneran proces (na jedn stran se jedn o razantn vdej kumulovan
rgie a na stran druh se jedn o odstartovn regenerace metabolismu) pro cel organismus a
souasn impulz pro naplnn lskyplnho vztahu k blzkmu lovku. lovk by ml v zjmu vl
zjmu duevn pohody partnerky (partnera) bt oteven pro een problmu, jestlie ve vztah
n sexualit pociuje odpor i obecn odpor k vlastnmu tlu, k jeho pudov dostivosti" ja
lid ji pojmenovnm pirozenho zdravho sexulnho pudu vytvej zklady pro zvan zdra
i vyvolat pocit znechucen ze sebe sama, pocit viny za nezvldnut" pirozenho tlesnho p
. Protoe se jedn o neurotickou vinu, je zde mal ance pro odputn.
Zvltnm fenomnem ve ve uvedench skutenostech je, e tito lid maj tendenci za vlastn
exualitu, za nedostaten propojen mezi sexualitou a erotikou a za vlastn problmy s dez
integrac ve vztahu mysli a tla, obviovat sv partnerky (partnery). U takto postiench mu
e projevuje tendence negovat enu v jej podstat. Pitom skutenost je, e na svt, eeno
ou nadszky, pichzme vichni jako eny", bez ohledu na genetickou urenost. ' Je tedy fil
fickou otzkou, pro se vlastn v prbhu poslednch vce ne sta generac ztratil" pod tlak
svta svt ensk. ena se tak vlastn stv tm, koho si pod pojmem ena pedstavuje spe
o mylenkou bojuje, tak tm ji vlastn ji akceptuje. Tento bazlni obecn konflikt me ped
nat nkter dl problmy ve vztazch mu a en.
Tak napklad tvrzen, e ena m bt tolerantn, nn, poskytovat pi, udrovat vnitn in
e mimo jin i skrze sexuln poddivost mui, vede na jedn stran k tomu, e ena sice ct
otu pro uspokojen mateskho pudu, ale na stran druh se v n probouz poteba nabdnout n
vho potencilu, poteba seberealizace i v dalch aspektech vlastnho ivota apod.
Tvrzen, e mu m pedevm chrnit rodinu navenek, prosazovat jej poteby a pn navenek,
a souasn bt i vce nezvisl na rodinnm poli, ne ena, aby mohl ve uveden realizovat,
dky konfliktu. Mu na stran jedn tou po prestii, moci, ocenn, souten atd., ale na s

otebuje dotek, nhu a lsku a je tak zptn pitahovn do vnitnho rodinnho pole.
Mu a ena vytvo siln vnitn integrovan a navenek stabiln pole jen tehdy, kdy se jedn
sdlen a o souit dvou rovnocennch lid.
Napklad u mue patriarchlnho typu, kter v sob potlail ensk princip a pro sex si vyb
e eny smysln a vulgrn, ale oen se enou typu ,$ed my", se nejedn pouze" o disharm
uskm a enskm principem, ale i o komplikace ve struktue osobnosti, o problmy i s nevy-v
ost v jinch polaritch. ena princezna" s potlaenm muskm principem ve svm intrapsychic
ostoru m zase celoivotn ,jsmlu na mue nsilnky".
Mu, je-li zral a nepodlh-li v tomto kontextu chlapskmu" kultu v societ, je schopen roz
inout i ensk princip v sob. To znamen, e je schopen provat, vctit se do druhho lov
202
203
vyuvat fantazie a intuice, je schopen ochraovat i pijmat a je tak schopen pracovat s t
zv. mkkmi informacemi (pracovat s tzv. tvrdmi informacemi nen problm). Vytvoen celistv
sti v sob pin mui spch v zamstnn (lpe zvld mezilidsk vztahy na pracoviti), zv
e vztazch k enm. enami je hodnocen jako solidn a rozhodn, schopn poskytnout oporu i pr
stor pro jejich realizaci bez neurotickch reakc a schizofrennho jednn.
Kvalita vnitnho vztahu k- opanmu principu v lovku se tedy promt do kvality partnersk
tah. Pokud nen mon celistv fungovn lovka i v tto polarit, pak se opan princip v
a v rzn posunut rovin pozornosti".
Jestlie je dleitm projevem enskho principu mimo jin pijmat a societa nut" enu sv
zsadami spolunavan eny a mue pedevm dvat, je tm naruena jej schopnost pijmat i
oxn se to mimo jin projevuje v neschopnosti dvat" sob, ani by se objevil pocit viny sp
ojen s pedstavou, e v jejich ppad je to sobeck. A tak radji neguj sv ^Ut, n ; co
iW -rot-U nirnzen noteba niimat. isou tm tyto eny neurotizo-vny a i jejich vztah se
nem, kter je vyerpv. V en vznik pocit, e jako ena nen milovna, vznik pocit kivdy
U mue je musk princip spojen s dvnm. Ale mu se strachuje pirozen a spontnn dvat,
potlaen opan princip (a chyb-li mu otcovsk vzor dvn en, dtti). Dvat toti souas
ritiku, nesouhlas, odmtnut. ili je to znamen toho, e chybuje. Zesiluje se v nm pocit,
ho nikdo nepotebuje, co zase vede ke staen se do sebe a hypertrofuje poteba pijmat. A
tak je zde prostor pro velmi zvan konflikty ve vzjemnch vztazch mue a eny.
Nyn se opt vrtme do obecn roviny terapeutickho vztahu. Je-li klient pli kompulzivn,
prve nutn usilovat o rozvinut jeho spontnnosti, je nutn pracovat s jeho inner chil'. J
e-li klient naopak impulzivn, pak je nejprve nutn rozvinout jeho ego kontrolu.
Kdy klient hovo o svm problmu a asto se zmiuje o tom, e se pedevm ostatn maj zm
chovm mus v jeho pojet i rodie), je nutn iniciovat proces ke zmn v klientovi, protoe
lze pracovat s klientem tak, e jeho zmna je pedevm zmnou v ostatnch lidech.
Kdy klient pli asto hovo o prarodich, je nutn mimo jin zamen terapeutick prce
matce (matka pravdpodobn nkterou z funkc, vztahujcch se ke klientovi v jeho dtstv, ne
ila,) a matky ke klientovi.
ICdy klient asto uvd, e nco" je dobr nebo nen dobr, pak je to vyjden silnho Sup
me stavt lovka proti ostatnm lidem (Jsem morlnj, ne on) nebo i proti nmu samotn
kce).
V somatick psychoterapii se asto pracuje s provnm a s elementy obrannch charakterovch
ruktur. Je nutn bt v dobrm kontaktu s pevaujcm elementem obrann charakterov struktur
enta, protoe v ppad napklad elementu orlnho se me jednat o fenomn vysvm" terape
oc pomh, muste tak pokraovat, protoe se mn lpe ije, ctm zmnu"; za tden, kdy se o
erapeutick sezen, znovu se objev ve uveden vta ano, to mn moc pomh ..." atd., a to
zen) a klient si vlastn zmnu nepeje a ke zmn tak nedochz.
V terapii je nutn, aby terapeut tak usiloval o porozumn povahovm rysm klienta. To znam
en, aby napklad za toleranci nepovaoval lhostejnost, za klidnou povahu - letargii, z
a oddanost - zvislost, za ochotu - podbzivost, za pi - servilnost, za pokora - ponenos
t atd.
Pracuje-li se s obrannm elementem hysterickm nebo schizoidnm, je mon pesmyk od hysteri
ck reakce k schizoidn reakci Gedn se o polarity v jednom systmu; jedn se o pohyb z hy
sterickho vzorce do vzorce schizoidnho a naopak; jedn se o pesmyk do protikladu). Pr
o lep pochopen problmu uvdme nsledujc tabulky:
Schizoid
Hysterik
Identifikuje se s mysl Je vzn k dloze (nechce ji opustit) Mozkov-ektodermln Introvert
yhb se lidem ' Intelektuln, mystick S pohybem dovnit Zmna je nebezpen zkost z odpov

klidem ...) Obrana proti sexualit Smrt je ledov pustina Ve katastrofick m chladnou oo
dobu, ztuhlost (Vulkaninost je potebn k len) Pozn.: Objev-lise tyto prvky ji ve snech
e proces l Tendence jt do komatu
Identifikuje se s tlem Sna se ji opustit Kon ekt
n Extrovert Je vzn na lidi (lp na nich) Fyzick, emocionln S pohybem ven Stabilita je n
bezpen zkost z nedostatku odpovdnosti (ze separace od lid...) Sexualita jako obrana S
mrt je vulkanick Ve katastrofick je hav, vulkanick (Ledovpustina "jepotebn k len
dence jt do neklidu, zchvatu, kee
Tab. 6
Schizoid versus hysterik Pozn.: Pi prci ve skupin je obas mon vizualizovat a
pedvdt mad house". Vsledek bv tm vdy podle ve uvedench tendenc!
Hysterick reakce:
Schizoidn reakce:
Anxietu vyvolv separace (kdy mu nikdo nevnuje pozornost) City - tendence k explozivi
t Extraverze, obrana piblenm se k vcem, klidem Hlad po dotecch, poteba bt uchopen, l
yperkomunikativni, poteba plnho socilnho ivota Impulzivn poteba bt stedem zjmu, (ob
n, mlad, atd.) Jakkoliv nedostatek supluje tm, e jde k lidem Kdy trp - hled publikum
li nco opustil rovn se to mal smrti" Publicita pjemn pot Plamenn, prudk, extensor
eustle ruce v pohybu Reakce z hrzy - k lidem, k materilnmu svtu
Anxietu vyvolv vaz
ba (je-li mu vnovna pozornost) City - tendence k implozivit Hypokomunikace, poteba v
elik bezpen przdnoty" Introverze, obrana odtaenm se od lid Kompulzivn poteba nebt
pozornosti (oblk se nenpadn, popr sex, atd.) Odtahuje se od dotek, nesn objet, sev
ke knihm, k mentlnm aktivitm Publicity se zalekne, m rd soukrom Pramen novho ivota P
vojka, stre, jako kdy obejme sama sebe Staen se od lidi i od materilnho svta Sthne
do samoty
Tab.7 Hysterick reakce versus schizoidn reakce
Pocit fragmentace (roztpen) zav jak schizoidn osobnost, tak i hysteroidn osobnost. U
tericky jednajcho lovka se jedn o fragmentaci ohnm - jeho matka je asto nahaven", z
vm pohledem je schopna dt zabt". U schizoidn osobnosti se jedn o fragmentaci ledem".
ka je v tomto ppad citov chladn, asto s dobe potlaovanou nenvist, ovem dt ji tu
terick obrany jsou vnitn i zevn
204
205
13.2 Pklad prce se schizoidnm vzorcem osobnosti
1.
Zven smyslovho kontaktu s prostedm - probudit" smysl pro doteky, poslit sluch
optick, ichov a chuov kontakt se svtem - a rozvinout porozumn dotekm i dalm podnt
2.
Zven pocitu stability resp. grounding - pocit, e nohy se pevn dotkaj chodidlem
zem, pocit, e lovk me pevn stt na zemi
3.
Zvit vnmn pocit uvnit tla - vnmn vech pohyb, dchn, pocit napt vers
esnch pocit spojench s hladem, bolest, tstm, smchem atd.
4.
Redukce chronick tenze i spazm ve vech postiench stech tla (prce s fyzickou
.
5.
Odkrt pocit vzteku a smovat ho ke vhodnmu cli. Integrovat vztek uvnit sebe tak
, aby se stal zdrojem sly a rozhodnosti.
6.
Otevt" klientovi pstup k vlastnmu strachu, panice, zden a pomhat v zotaven
rvotnch pin. Integrovat zden uvnit j ne se stane zdrojem strachu, bzn a zraniteln
7.
ZnstuDnit zrmutek sdruen se ztrtou lsky a ztrtou j. Integrovat zrmutek jako
ality osoby - realitu tragdie a ironie. Eliminovat odmtn toho, co bylo, aby bylo mon z
at to, co je.
8.
Rozvinout fyzick vztah mezi osobou a relnm svtem (jako jdlo, proda, domov, le
rodiny atd.).
9.
Dt prostor pro oteven se pocitm lsky a zkuenosti tst zakotven v realit.
Tab. 8a Terapeutick cl: pocitov, proitkov
1.
Zpotku zaloit nebo poslit vztah a nakonec eit symbizu.
2.
Poslit vdom a zmrn pouit obran s clem vce porozumt vznamu jejich pouv
3.
Zvit angaovanost v mal skupin a na veejnosti.
4.
Snit perfekcionismus a zvltnosti ve vkonech jako dsledku psoben vhavosti a v
osti.
5.
Pomoci klientovi objevit obvykl prchody pro zakzan" agresivn impulzy, (hry" v
ocilnch vztazch, pasivn agrese nebo stupov vzorce, agresivn pedstavy atd.).
6.
Nauit" nebo zadit uen socilnm dovednostem (osobn psobivost, asertivita, on
td.) a komunikanm dovednostem.
7.
Zvit schopnost projevovat pimenou agresivitu i asertivn chovm.

Tab. 8a Terapeutick cl: behaviorln Postoje a nzory.

1.
Poznat, interpretovat, rozvinout vhled a zmnit ideln j nebo falen j.
2.
Poznat, interpretovat, rozvinout vhled a zmnit scn dvjch rozhodnut (napkl
u nen v podku." Nepatm sem". Svt je dsiv". Nelze se na jin spolehnout".)
3.
Poslit identifikaci j s tlem a jeho pirozenm fungovnm.
4.
Poslit identifikaci j s osobn histori a nslednou zranitelnost. Eliminovat odmt
oho, co se stalo a jeho dsledk.
5.
Poslit identifikaci j s pirozenou agres
Kongitivn Ego schopnosti
1.
Poznat, poslit a dostat pod myslnou kontrolu existujc obrany j.
2.
Dt prostor j pro porozumn doposud neznmm" obranm.
3.
Zeslit, poopravit nebo nauit strategim pro jednm s hrubm nebo zkost navozujcm
ostedm.
4.
Podntit nebo vst k sebeocenn (pochvlit sebe sama) a k sobstanosti.
5.
Potvrdit ambivalentn zkuenosti se sebou, svtem a zvit toleranci k ambivalencm.
Rozliit a integrovat j a objektivn reprezentace se zvltn pozornost k negativnm rodi
introjektm.
6.
Ocenit a napravit vci", kde je to mon a potebn: pizpsoben, rozlien, integr
eralizace.
Tab. 8c Terapeutick cl: poznvac
Obdobn bychom mohli uvst dal schmata terapeutick prce (s hysteroidnm vzorcem osobnost
td.) ale kad schma nese v sob zrodek zjednoduovn problmu. Proto zstaneme pouze u t
i, kter nabz mon zpsob terapeutickho uvaovn.
Z dalch zkuenost je tak dleit, aby si terapeut uvdomil, kdy klient produkuje emoce j
ospl lovk a kdy je produkuje jako dt".
Jinou zkuenost je, e somatick psychoterapie a tak sanoterapie je vhodnou cestou k zdra
v i pro lidi, kte byli v dtstv sexuln zneuvni. Jejmi postupy lze rozpustit" tzv.
i, kter je charakteristick pedevm pro obti incestu. Takto postien lovk m intenzivn
vosti, neistoty, kterou nelze ,^mt z povrchu tla", m pocit, e na tle jsou viditeln zna
en toho hnusnho znsilovn tla a souasn pocit, e toto tlo vlastn lovka zradilo,
". Tmto vrokem se tak otevr brna pro implantovan pocit viny, pro sebeobviovn se za
se stalo ("je to moje vina, e mn tta dl takov vci").
Z ve uvedenho generuje pocit bezmoci, ztrta elementrnho pocitu rodiovsk ochrany
d JUlOZUObli ODicUiy i /.tuut puciut (i.m/i.) a UOZ.jJU^JL v uaz.aUil lUUiCUV^ko
pv^ui. Tu uu^iUiu^^uu
pocitem zrady ze strany rodie, co vyvolv strach, zkost a spout disharmonick vvoj oso
i. K tto disharmonii ve struktue osobnosti pispv i drasticky probuzen nezral dtsk se
ta, kter je stimulovna a tlaena" na rove patick dospl sexuality. Obtn zvldnuteln
cky probuzen sexuln impulzy u dtte v nm pak vyvolvaj dal psychotraumata. U sexuln
apc je astou postraumatickou odpovd tendence hledat nkoho, kdo by za n pevzal" bemen
umatizovanho j. Obvykle hledaj nkoho, kdo jim pipomn jejich vlastn bezmocnost a kdo j
et bezbrannj, ne byli sami. Sexuln zneuvan dvky maj tendenci reagovat spe pasi
h se tak stvaj samy jet zranitelnjmi vi dalmu zneuvn. Za to se trestaj sebede
dky zneuvn dt jsou mnohoetn. Od emonch poruch v podob zoufalstv, nenvisti, agres
, fobi, depres a po panick reakce. Dle se objevuj poruchy v pjmu potravy, psychosomat
obte, neu-ropsychick obte (nespavost, bolesti hlavy apod.) a rzn formy zvislost a po
v osobnostn struktue.
Zkladem terapie je vytvoen bezpenho terapeutickho vztahu a v nm vytvoen atmosfry ak
klienta s tm, s m hroznm pichz". Jen v takovm, terapeuticky chrnnm prostora, m
o realizovn vlastn odvahy k odkryt potlaenho obsahu a k prci s okolnostmi z traumatizu
situace (a nejen s jej psychickou reprezentac ve slovech). Je zde prostor pro vyjden
traumatu pohybem, e tla, sanogenetickmi sety, nonverblnm projevem atd., ili cestou ka
ze se smuje k restrukturalizaci posturlnch i lokomonch systm, uvolnn blok a spazm
ta k restrukturalizaci nemocn sti intrapsychickho prostoru (prce s obranami typu vytsn
potlaen, identifikace se sexulnm agresorem atd.), s clem sebepijet jako celistv lids
tosti. Pro terapeuta to tak znamen znan nroky na jeho emocionalitu, protoe mus zvldno
gejzr negativnch emoc pi cest klienta k traumatu za elem nalezen nhledu a odstupu od
situace. Znamen to, e terapeut mus bt v kontaktu se svm procesem a souasn s klientem t
k, aby vyjadoval celm svm postojem porozumn a vytvel v klientovi pocit bezpench hran
jeho prci se sebou samm. Teprve po tchto vech krocch je mon verbln zpracovn trauma

nstrojem lby je v podstat vztah lovka s lovkem. Ale uzdravit se pak ji mus klient
Jak ji bylo uvedeno i v jinch souvislostech, v somatick psychoterapii a tud i v sanot
erapii se vrazn pracuje tak s polaritami. Clem je v procesu vnitn pemny na cest k po
tegrity, doclit mimo jin i koexistence protiklad a dt tak anci fungovn lovka jako ce
lidsk bytosti. Polarita ovem souasn umouje i rozpoznvn nehoproti nemu". To znam
en v podku, e nco" je ohroujc. Rozpoznn a posouzen neho"
206
207
znamen adaptaci. Ale schopnost posouzen me vst i k deformaci. Napklad zlo uvolnme v s
. kdy schopnost posoudit, rozliit, je oddleno od schopnosti bt soucitn, tolerantn a so
uasn rozhodn tak, aby byla dna ance k douc pemn v protikladu. Vyjdeme-li z C. G. J
de-me-li do obecn roviny, pak stn (temn element osobnosti) je vlastn v protikladu k
jstv. Proio integrace stnuje nezbytn v procesu individualizace. Kdy si stn nechceme pi
nat, promtme ho do okol, na jin lidi, pak sebe neuvidme z tto strnky vlastn existence
ntegrace stnu znamen neutralizaci jeho niiv dynamick sly. Jinak stn bude vystupovat v
rotikladech, napklad v symbolech ve snech, vyvolv v ns odpor, ozv se v pocitu neho n
elnho v ns a tud neho, co se mus skrvat. To me nastartovat petvku, le atd., co
ravuje energii" a neurotizuje lovka. Vyluujeme tak st sebe z procesu uvdomovn si sebe
otom je problm se seberealizanm procesem a s procesem zrn. Stn svoj hrozbou vyvolv s
, nenvist atd., vrstven obran j. Jeho hrozbu eliminujeme, kdy najdeme v sob odvahu po
stavit se mu elem". Je to cesta k doucm zmnm v osobnosti lovka, cesta k lepmu vyj
skosti, jjuiwij i i iuljuiiu jjui^ixviaiu.
iu juui/cimic i uuuia i^oici a. piav
i oaiauiiiiii puiaiitami v nas."
absolutn - relativn minulost - budoucnost reln - nadpirozen
aktivn - pasivn
mlad - sta rozhodnost - nerozhodnost
analza - syntza
malost - velikost
rozum - intuice
andl - bel mlen - mluven
samota - spolenost
adhese - smyslnost
morlnost - amorlnost samostatnost - zvislost
bdn - spnek my - oni
sebevdom - nejistota
cit - intelekt naivita - rafinovanost sebekontrola - spontnnost
as - vnost napt - uvolnn
sla - slabost
istota - neistota
nronost - benevolence spokojenost - nespokojenost
dvn pijmn
nsil - neubliovn spravedlnost - nespravedlnost
dobro - zlo
nenpadnost - vjimenost
stabilita - labilita
dostupnost - nedostupnost
nevdomost - moudrost star - nov
duch - hmota
obdiv - nezjem stud - necudnost
chaos - d
odolnost - zmkilost svtlo - temnota
iluze - skutenost
odvaha - zbablost
systematinost - hravost
j-ty optimismus - pesimismus sted obvod
jedinec - societa
osud - svobodn vle
tajn - veejn
jednoduchost - sloitost
otevenost - uzavenost teplo - chlad
jednota - mnohoznanost pokora - pcha ticho - hluk
jemnost - krutost
plnost - przdnota
tolerance - nestupnost
klid - neklid poctivost- fale
trplivost - nedokavost
komplikovan - jednoduch
pohyb - klid
vdom - nevdom
konen - vn pozitivn - negativn vrnost - zrada
kognitivn - emotivn psychika - soma veselost - vnost
krsa - oklivost
pravda - le
vednost - vstednost
kritinost - nekritinost
primitivnost - kultivovanost
vzestup - pd
lska - nenvist
pipoutanost - nezvislost
zvist-pej cnost
laskavost - psnost
pirozen - uml
zboovn - odstup
ledabylost - pesnost psychick - fyzick
zdrav - nemoc
lehkost-tha
radost - smutek ena-mu
Tab.9 Polarity
Polarity jsou zkladnmi stavebnmi kameny, zkladn stavebn jednotkou vech ivch organism
emn vztahy mezi tmito ivmi organismy jsou podzeny polarit sil. A to je zruka nejen ex
ence ivota obecn, ale i zruka vvoje organism.
Dal zkuenost, se kterou se chceme podlit se teni, vyplv z holistickho pstupu k l
astvme. Nesta toti zabvat se neodreagovanmi a nezpracovanmi problmy z pedelch vv
ienta i zpracovvat aktuln problmy klienta jako dosplho lovka. Musme rovn vstoupi

tury rodiny, do systmu rodiny, i jin mikrosociety, v n klient svj problm pskal". Kad
funguje" v uritm systmu rodiny atd. a jeho prvky vstupuj" do tla klienta, manifestuj s
v tle klienta atd. A zmna v klientovi, kter se odehraje bhem terapie, se mus potvrdit
" v systmu, z nho klient piel a kam se zase vrac. Zmna v ns, projeven v prav as a
t, nejene s tm stvrzuje, ale tak vyvol potebnou zmnu ve struktue systmu, jeho sou
nt. A tak je ance, e toto zrcadlen" vlastn zmny skrze zmnu i v systmu, povede k jej r
tivn nezmnitelnosti.
u..j_ ____---------------x_ _1----.--"?m <-i
v
i , r
chce ped skupinou pracovat se svm problmem, aby s pomoc ostatnch len skupiny vybudoval
struktura vlastn rodiny" (klient si ostatn leny skupiny sm rozestav; pot okou", kde
astn jeho msto, kde by si pl bt, kdo v takto znzornn rodin schz - nkdo se napkl
el na trvalo do zahrani, zemel atd. Kdo by v rodin" bt neml - napklad milenka, milen
d.; pot se ji pracuje klasickm zpsobem).
208
209
14. Epilog - kazuistika
(Krizov interence v somatick psychoterapii)
Po telefonick dohod pivedl ke mn tyicetilet mu svoji ticetisedmiletou manelku. Uved
bez vlastn viny aktivnm astnkem dopravn nehody, pi kter tce zranil ptiletho chla
jn vyetovn jeho nevinu prokzalo. V aut s nm v dob nehody byla pouze manelka. Jejich
let syn byl v t dob u babiky. Vc dt nemaj. Nehoda se stala ped mscem.
Manelka pi tto psychotraumatizujc situaci utrpla psychick ok a nechod do zamstnn
ko uitelka). Je v psychiatrick ambulantn pi (stanovena dg. F 44.7 podle 10. mezinrodn
lasifikace nemoci a navtvuje psycholoku bez viditelnho zlepen. Manel dle uvedl, e si
u rozum a krom bnch manelskch konflikt se nikdy nic vnho mezi nimi neodehrvalo. B
ky. Od t udlosti" je manelka smutn, ple, nemluv, uzavr se ped nm i ped synem, ne
ovat, je jako ochrnut, a kdy ji vede, ,je jako robot". Kdy ji nkde posad, zstv dlouho
tto poloze. Jej tlo je studen.
Na otzku, jak by charakterizoval jej chovn ped nehodou, odpovdl: ,Jiozumme si i bez v
h ei. Je pravda, ie je spe mlomluvn, ale mn to vyhovuje. M rda samotu a knihy. Je i
kritick, hodn vci se ji nelb. V sexu je dost stydliv, nem moc rda doteky, ale nru a
n se boj lave, myslm si, e vc ne je bn. k, e ji to vdy mraz, e ztuhne z t hr
le nechce, abychom se na ni dvali. Je v tom trochu strojen." Vedle sedc manelka nkolik
rt kvla hlavou na souhlas s tm, co mu kal. Pot jsem si j zeptal, zda souhlas, aby se
vzdlil, a po jejm kvnut jsem poprosil mue, aby na hodinu a pl odeel z mstnosti.
Po celou dobu pedelho rozhovoru sedla ena bez vraznjho pohybu, ztrnule tak, jak ji m
il do kesla. Pohled byl upen do przdna", oi leskl a obrcen do dlky. Na slovn kontak
vala stmnmi, jednoduchmi vtami nebo neodpovdala vbec. Vzhledem k ve uvedenmu jsem po
dujc zznam do somatopsychoterapeutickho protokolu.
OA: ena, 37 let, vdan, jedno dt (12 let), uitelka, doposud bez vnjho somatickho a
ickho onemocnn.
SPP: siln omezen expresivnho eovho projevu, monotnn jednovtn odpovdi na vyzvn, o
a elnch pohyb i normln reaktivity na vnj podnty, psychomotorick tlum, bradypsychi
ulie, nastaven mimickch sval do emocionln konfigurace vyjadujc ^tuhnut, zamrznut, e
tru, snaha o kamennou tv"
SPS: vzhledem k vce tlo pomrn huben, krk dlouh, napjat, ramena zk a seven, napjat
s rukama, kter vytvely dojem rukou loutky (ochable visc), pnev ztuhl, nepohybliv",
onetiny dlouh a thl, v sedu pehnan seven a skren, pi pohybu klouby ztuhl, mlo p
dsledku tohoto stavu kloub mechanick a disharmonick; vazokon-strikce cv v distlnch s
tlesnho schmatu vede k pocitu chladu a ke je v tchto mstech objektivn chladn (zven
tonie vede k problmm s relaxac).
Pedbn somatoterapeutick dg.: siln zvraznn schizoidn obrann charakterov reakce na
zitek.
Pi nsledn dynamick terapeutick intervenci jsem vyel z faktu, e klientka byla ochotna p
sivn se podvolit polohovn tla a souhlasila s tm, e se j mohu dotknout. Podal jsem ji
uasn jsem j pomohl, aby se opela celou plochou zad o stnu a pot snila tit tm, e
a nohama po stn svezla" do pozice cedcho lovka". Pod sebou mla matraci. V tto streso
ci mla vydret co nejdle. Pozici zaujala bez problmu a pasivn tak, jak byla v posledn d
ob zvykl jednat za pomoci manela. Neverbln a bez doteku jsem ji povzbuzoval ve vdri s
, aby si souasn uvdomila, e je terapeut s n, ale nezasahuje do jejich obrannch mechani

sm. Zven tenze vedla k postupn narstajcmu chvn a tesu v pslunch svalovch sku
n na bzi biochemickch pochod pinel teplo. To byl dleit moment, kdy lovk se schizo
charakterovou strukturou me pejt od registrace
213
mechanickch projev zmn v tle k percipovn pocitu tepla i dalch, postupn se objevujc
proitk. Je to prvn krok na cest od obrany vi vnj realit, od obrany vi vlastnm p
nm impulzm k identifikaci s vlastnmi pocity, s vlastnm tlem, s realitou. Je to cesta
ke spojen bazlnho j, proitkovho j s rolovm j, cesta k vlastn identit, cesta ke kon
Zvyujc se stres, napt vedlo klientku k tomu, aby prohloubila ndech, kter byl ped tm
tto fzi jsem ji podal, aby zavela oi a zstala s pocitem, kter v sob objevila. Nkoli
la oi a ekla, e se zavenma oima nev, co se s n dje. Jemn jsem trval na zavench o
jsem, e jej pocity jsou pirozen, e je v bezpe. Souasn jsem ji utvrdil v jejm prvu
nci, v prvu mt poteby, existovat. Dech se prohloubil a zrychlil a do konetin zaala pr
oudit energie, teplo a zaala projevovat voln aktivitu k pekonn stresu. Pikroili jsme k
zkoumn: Co znamen pro Vs, kdy vnmte chvn, teplo ... Neodpovdejte slovem, ale nasl
tlu a tam hledejte odpov pro sebe. Nespchejte s odpovd, momentln nen nikdodleitj
terapii a obecn v somatick psychoterapii je ve, co se dje svm zpsobem souasn uen se
proces pibliovn se a vzdalovni se (s clem zmrn a vdom pout obran, redukovat ten
t se sm za sebe, vnmat pocity uvnit tla, zmnu dechu, pohyb mezi relaxac a naptm, poci
bolest, strach, zkost, zlost, ani by se lovk rozpadl" atd.).
V tto fzi klientka mla tendenci znovu otevt oi, odboit ze smru procesu. Odboil" jse
rt s n jen proto, abychom se potom spolen vrtili zase zpt k procesu. Postupovali jsme
krok za krokem. Objevil se pot a strach z toho, e nco" nebude pod kontrolou. Objevi
ly se slzy. Na otzku co se v tto chvli dje, co ct ", odpov znla nic!" Po chvli
ch, e vybuchnu!" Podal jsem ji, aby u toho pocitu zstala. Co by se mohlo stt? " Rozbil
bych se jako rampouch o beton" V tto fzi se zrychlil dech a rozbhl pl. Povzbudil jse
m ji v pli. Zaala kiet, e Je to vechno tak hrozn, tak smutn!" V tu chvli spadla "
ci a perva-v vzlykala. Nabdl jsem j, aby si lehla na zda. S jejm svolenm jsem j dal
zaven oi. Souasn jsem ji povzbuzoval, aby si pro sebe vzala co nejvce asu. Je dleit
entce najevo, e m prvo na existenci, prvo bt! lovk s pevaujc schizoidn obrannou c
u strukturou m mt monost uvolnit se, ale je nutn dbt, aby to nebyl rychl proces. M mt
cit, e terapeut je i v tomto hroznm obdob, kdy se klient dotk svch pocit, s nm. Zkla
rce v tto fzi procesuje dlat to, co klientka potebuje, tzn. nkdy jt ven", jindy dovn
Smutek je asto pekrvajc, defenzivn superegov proitek, za nm je strach ze ztrty kon
sebou. Smutek je doprovzen plem, co je reakce. V tomto ppad je dobr pracovat s deche
centering). asto je strach pozmnn" zlost. Je to strach ze zlosti. Msto boje je to poto
m nik. Strach je v uritm smyslu slova kontrakce a zlost expanze. Proto je dobr praco
vat s klientkou tak, aby se ctila se svm strachem bezpenji (uzemnn - grounding).
V tto chvli klientka zaala souvisle vysvtlovat, e j nco stahuje jakoby zevnit, jej t
o kontrahovan Mysl to m pod kontrolou", sdlovala. Ml jsem na pamti spojovn mysli a po
mysli a tla a zeptal jsem se j, jak a kde v tle to jet ct. Vnmal jsem stoupajc nap
na rukou sej svraly a zase otevraly. Povzbuzoval jsem tento jej spontnn pohyb. Dal jse
m ruku pry z jejho ela. Zaala bt pstmi o matraci a souasn kopat nohama. Ve doprovze
nsledoval vbuch hnvu a zlosti: Nenvidm sebe, manela i tebe. Jste vichni jako moje mat
" Po t zstala ochabl a ztichl leet. Otevela oi a ekla, e se styd. Pokusila se o vti
jsem ji, aby zase zavela oi a zstala s pocity v sob, ve svm nitru, v tle. Vracel jsem
j z hlavy" a z hodnocen sebe a prohluboval kontakt mysli a tla. Povzbudil jsem ji v
tom smyslu, e je akceptovna a podpoil introspekci k tomu, co se odehrlo. Poloil jsem
ji opt dlan na oi, pot na ui, abych ji zajistil tak pocit bezpe a jistoty a ochranu p
vuky. Pot jsem zezadu vzal jej hlavu do dlan, v jej tln oblasti. Lehce jsem pohyboval
jej hlavou do stran a pot v rytmu jejho
dechu jemn nahoru (s ndechem) a dol (s jejm vdechem). Velmi rychle odeznvalo napt kol
o, v ji i v celm tle. Po chvli dlouze vydechla s levnm zvukovm doprovodem. Nechal j
jet chvli leet a pot jsem ji podal, aby otevela oi a posadila se do kesla.
Po chvli, ani bych ji k tomu vyzval, zaala plynule hovoit. Sdlila, e to byl tak hrzn
, e po havrii, i kdy sej nic tlesnho nestalo, nemohla se ani pohnout. Vlastn, tu hrzu
radoxn ani nectila, jen se musela sthnout do sebe, protoe jinak by asi zemela. Zasekla
se". Manel je slun lovk, ale ten se njak rychle vzpamatoval. Vad j to. Ale nemohla s
o zeptat, co se v nm dje. Mla strach. Nev pro, ale nechtla manelovi moc chodit na oi
otzku, co by se mohlo stt, odpovdla, e nev. Paradoxn sama ctila nkdy na nho zlost

ran sny, ve kterch manela porcovala velkm noem". Take vlastn mla strach ze sv zlos
z dtstv, kdy j jej chladn a tvrd matka nahnla do koutku due", kde se proti n brni
zlost a bla se vlastn zlosti proti matce. Navc se ctila vina. Podal jsem klientku, ab
y zavela oi. Del chvli jsme mleli. Pot otevela oi a ekla, e ct navu a smutek a
oprosila m, zda mue jet pnjit a pote odela.
2. sezen:
Klientka pila sama a mla pn pokraovat v somatick psychoterapii-sanoterapii. A to byl
okamik, kdy by terapeut neml jet terapii zahjit. Je to tak trochu past jak na terape
uta, tak i na klienta, kter s takovou dost na zahjen pichz. Problm spov v tom,
dn obrann charakterovou strukturou (pokud nejsou dostaten pipraveni, jsou sice schopn
i pesn a a usilovn vykonvat cviky, ale bez spojen se svmi pocity a bez zakotvenosti v
e. Jsou pli v hlav1', pli se kontroluj. V tomto ppad by byl postup pes tlo" z
ickho cle bezcenn.
Proto jsem j ekl, aby si opt zula boty a postavila se na matraci. Rozkroila se na i ra
en, ruce nechala voln podl tla, mrn pokrila nohy v kolenou, pedsunula bradu, pootevel
a a zvolna prodchala cel tlo". Podal jsem ji, aby zavela oi. Zaala se chvt, otevel
ch se objevil strach podepen pslunou konfigurac mimickch sval, a na otzku, jak se c
paradoxn ke stavu tla - dobe" !
Svoji pravou dla jsem ji poloil mezi lopatky a dal ji tak podporu. Svoji levou dla
jsem ji poloil na elo. Podal jsem klientku, aby se opela. Uvolnila napt, prohloubil se
dech. ekla: Zase jsem to asi udlala patn". sta mluvila, ale srdce bylo chladn." Tvrd
, e kdy byla doma, tak zase zamrzla". Nechal jsem ji mluvit. Pot jsem se zeptal, co
by potebovala te k pocitu bezpe. Odpovdla: ,J<!evim." Podal jsem ji, aby si tady nal
a zpsob (pozici pro vt pohodl. Opt odpovdla, e nev jak. Pokraoval jsem v tom smysl
bylo dobr, kdyby si lehla na zda a hlavu si podepela sloenou dekou. Podporoval jsem
tmto postupem Ego-funkci (protoe jej nevm" znamenalo, e neum o sob pemlet a udlat
bylo pro ni pijatelnj a pohodlnj).
Klientka si lehla na zda, podloila si hlavu, zhluboka se nadechla, dlouze vydechla
. Napomohl jsem pohodl, ale dlouze jsem nemluvil, protoe jsem opt musel stavt na pro
pojovn mysli a tla, mysli a pocitu.
Teprve nyn jsem pistoupil k vlastn terapeutick prci. Zeptal jsem se: Jak to dlte v b
abyste se ctila bezpenji? " Odpovdla, e se uzavr pocitm, ale i ped tzv. tvrdost s
energie, a tak mus bt v malm klubku v sob". Potebuje mt kontrolu nad dnm v sob, j
dy je v hlav" a ne v pocitech.
Navrhl jsem j dynamickou pohybovou terapeutickou intervenci. Odpovdla, e by to pivtala
. (Zde mus bt terapeut opatrn, aby tato terapie, tento postup nebyl vlastn jeho poteb
ou, ale vnit214
215
nm motivem klienta. Kdy napklad klient ekne - No tak dobe", ve smyslu Kdy to mus b
takto dle postupovat.)
Zahjil jsem uzemovnm. Klientka leela na zdech, mla pokren nohy v kolenou a opela si
n o stehna klecho a na svch patch sedcho terapeuta. Klientka mla oi zaven. Nechal
oupit" pocity spojen s jejm prohlubujcm se dechem. Tomu jsem napomhal jemnou prac s ko
tnky, kter se promtala i do tak vzdlen oblasti, jako je je, kde se uvolovala ztuhlost
Stejn efekt m tak velmi jemn prce se zpstm klienta.) Poloil jsem nohy klientky chodi
a matraci a nechal je v pokren poloze. Pot jsem pracoval s jejm zpstm a povzbuzoval ji
v tom smyslu, e je zde vtna. Na otzku, co se v n te dje a co ct, odpovdla, e smut
stu, jak odpustit sob i mui za to, co se stalo. Nechal jsem j prostor i as a dal jse
m i as sob na sv pocity, abych se nedostal do schizoidnho protipenosu. To, co jsme s
klientkou nsledn dlali, bylo zkoumn toho, co se dje prv te, co je mon udlat pro v
jistotu.roio jouu auiui,,! Lwliu lite uf ,.hl" * <""" Po chvli ekla, e to hlava
thne. Potvrdil jsem j, e ani nemus.
Dle uvedla, e vlastn manel nen a takov suchar" a e je tak z toho, co se stalo neas
ka ct, e te ji s nm me o vem mluvit, ani by ji to ^mrazilo".
Po krtk relaxaci jsme ukonili sezen. Klientka podala jet o jedno sezen.
3. sezen:
Pedel dv sezen tak znamenala nutnost vybudovat elementrn symbizu. Tomu mus pedchz
zpsob uvaovn a provn klientky, aby dal postupy nevedly k odmtnut symbiotick nkl
se tuto nklonnost poda vybudovat, tak v n mme vlastn spojence a v krizov intervenci n

n teba pracovat se ,^zlou, citov chladnou matkou a se zlm, trestajcm otcem" apod.
Teprve potom lze klientce nabdnout cestu k vlastnmu provn, k vlastnm pocitm, cestu k
en zmrn prce s vlastn obranou, cestu pro agresi, zlost, a poslit tak identitu a integr
tu dosplho j.
Klientka tentokrt pila v tenzi, s onm blokem, staenmi sty a s krtkm, prudkm dechem
e zouvala, objevila se v jejm tlesnm schmatu vlna zlostnch zkub. Postavila se na matr
a s neptomnm pohledem" ekala na to, jak se zachovm. Zeptal jsem se, co se odehrlo bh
doby, kdy jsme se nevidli. Odpovdla, e nic". Na otzku, co ct, ekla, e nedoke odpo
tle vzrostlo i v och a mimick svaly vytvoily emocionln konfiguraci zlosti.
Sroloval jsem dv matrace a dal jsem ji do rukou tenisovou raketu. Podal jsem ji, ab
y si klekla a vzpaenma rukama s raketou vykonala velk pohyb za hlavu a potom oblouk
em vihla raketou do matrac. Zpotku to byly jen jednotliv, nepli siln dery. Povzbudi
ji v jejm konn a ujistil jsem ji svoj akceptac jejho stavu. Pot se jej pohyb zrychlil
ry zskaly na sle a zaala kiet, plakat a slinit souasn. Bila do matrac a do vyerpn
outila do klubka". Poloil jsem ji pravou dla na temeno hlavy a levou do ve beder. Po
sem ji, aby nechala zaven oi a zstala u pocit. Nechala proudit energii, teplo a zstala
s proitkem.
Po chvli zaala vyprvt. Nezvldla konflikt s manelem. ekl j, e mus jt spolu navtvi
ce v nemocnici. ekla, e se jet na to nect. Manel zaal bt nezvykle hrub a zaval na
hod do terapie, e to mus zvldnout. Srazilo ji to do starho obrannho vzorce. Ale msto z
mrznut" chladu vi vnjmu svtu, poctila horkost a zlost, ale netroufala si ped manele
hnout. Ale i sama mla strach, e se exploz utrat", nezbude z n nic". Na otzku, co ct
dpovdla, e smutek a dusnost.
Proto jsme zaali pracovat s dechem (centering) a po t s uzemnnm (grounding-vytvoen poc
itu, e chodidla se pevn dotkaj zem, me na nich pevn stt, opt se a jt do rizika).
relaxaci imaginac posiloval jej dospl j.
Na zvr mn sdlila, e pochopila, co j manel vlastn chtl sdlit, pochopila i ataku rl
, e tak jak ona m pleitost jt krok za krokem zpt do sv dosplosti, mus bt trpliv
voit a spolen hledat cestu ke zvldn nsledk psychotraumatizujciho zitku. ekla, e
stu ct bt dostaten vyzbrojena".
Po tech dnech klientka zavolala, e se s manelem na mnoha vcech dohodli, vci sporn zatm
odloili, a e maj spolenou vli eit ty vci, kter momentln je poteba eit. Manel v
Shrnut:
,.<-1. _ ._.1,
kontroly, s pocitem odcizen vlastnm pocitm, proitkm, siln staenou do vlastnho nitra,
ov zamrznutou" po silnm psychotraumatizujcm zitku. Plin poteba bt v hlav" a tud
ob j vytvelo pocit tlaku v hlav. Navc pozice hlavy na krku vyvolvala dojem jakoby se h
ava vytahovala pli nahoru" (oddlen" hlavy od tla). Pohled byl zpotku asto orientov
Mla pedstavu, e kdy pjde k pocitm, ztrat kontrolu nad sebou, roztt se", pestane
klientky se jednalo o pevaujc schizoidn obrann charakterovou strukturu (pedpokldm p
tov chladn a odmtajc matky na vzniku tto obrann straktury).
Vzhledem k tomu, co bylo ve uvedeno, jsem se podle teorie objektnch vztah zamil na ran
naruen a nikoliv na oidipln obdob. U lovka se schizoidn obrannou strukturou toti nep
uspokojiv vvoj self a vrstven jdra osobnosti (viz pslun kapitoly tto studie). Chybspekt z procesu separace, neme vzniknout reln jdro osobnosti, snad urit kompenzace a j
n zklad struktury. Chyb-li nco ve struktue, potom oidipln fze pirozen opakuje pslu
Projev se tedy oidipln podl, ale i dal v prbhu vvoje, ale vdy je zde nco rozhoduj
n etapy vvoje prv z ranho obdob. Jestlie je matka citov chladn a neptelsk a nen
klientka vbec nepovaovala za nutn zmnit se o otci., zstv samota a pocit oputnosti.
oblmy s vymezovnm sebe sama, s hranicemi. Je to vznamn obdob obecn v prvnch dvou fz
j podle teorie objektivnch vztah:
1. FZE: tzn. autistick fze (od narozen zhruba do esti a osmi tdn existence jedince).
omto obdob nediferencovanho j se jedn o pulzaci mezi slast a bolest, mezi pjemnm a n
a dt nerozliuje sebe a svt. Ve se dje automaticky a neohranien. Ovem spe se jedn
tn autistick prostor a je zde dleit zejmna kon kontakt, nru a haptika obecn. Prok
i s dostatenm proudem tchto stimul vce otevraj oi, mn sp a daleko dve se usmvaj
stupujc druh fze, a to fze symbiotick.
2. FAZE: (symbiotick): fze rozpoznvn - jedn se o prvn formu diferenciace. smv reprez
e prvn formu vztahu. Je to rozlien toho, e tam venku nco je". Dt m v tomto obdob sp
ice s matkou". V tto symbize, se symbiotickmi ply matka-dt se strukturuje jdro osobnos

i. Jedn se o symbiotick organizujc pole. V tto specifick informan sti matka

216
217
uzemuje dt v jist a bezpen realit. A teprve z tto primrn provan jistoty, z tohot
stituuje provan j, rzn kvalita tohoto provn, v procesu separace.
V symbize s matkou se rozvj bazlni postoj k ivotu (pozitivn i negativn oekvn, zk
atd.). V tomto postoji je vlastn hluboce zvnitnna matka. Tento postoj tak spolurozho
duje, zda svt bude percipovn jako pevn neptelsk nebo ptelsk apod.
Klientka vlastn na zatku terapie reagovala kompenzanmi vzorci chovn, kter pekrvaly
zi mysl a tlem, mezi mysl a pocity. Uzavrala se ve stresu a mobilizovala tak primiti
vn autistickou obranu. Strach z nebyt" zvldlo jej falen ego (dsledek nedostaten sym
to j tak poskytovalo racionalizace. Mysl reagovala jinak a tlo tak jinak, co klientka
nevdla", protoe kolem proitk, pocit se vytvoil ledov krun".
Pi hledn cest ke kontaktu s klientkou je dleit nejprve respektovat falen j, protoe
.. y:-----._.< ~^^Au, tsia ch-ponitVmi intervencemi ke kontaktu a poslze ke spojo
-|>XW ilV--fv AJ-i*r<t.j..ii** jaa 2^--*- '"---"<-.^
mysli a tla, mysli a pocit. Ptt se, co se dje prv nyn? Co ct, kde to ct, co se mn
atd. Clem je zaht ledov krun", uvolnit emoce, proitek, uvolnit bloky, spojovat, vst
ozumn atd. Teprve potom je mon jt za kompenzace a racionalizace. Terapeut vlastn pln v
tomto ppad funkci pomocnho j", stav mosty, uzemuje klienta v bezpen realit. Pak je
on penesen vztah apod. Nen mon pesvdovat klienta, ale povzbuzovat, nen mon jen
jednat a nabdnout prostor pro jednn. To umouje klientovi lpe se orientovat v relnm sv
svt relnch vztah, jev a lid. Upevnn symbizy umouje klientovi bt nsledn aktivn
svj ivotn prostor, lpe koncipovat a porozumt svmu ivotnmu plnu, smyslu sv existence
cesta realizovn dosplosti, cesta k odpovdnosti za vlastn iny, cesta rozvjejc podsta
a jako lovka (human being).
Literatura
Ader, E. ed.: Psychoneuroimmunology. Acad. Press, N.Y. 1981.
Alberts, B. et al.: The molecular biology of the cell. Garland, New York 1989.
Alexander, F.: Psychosomatic medicine. Norton, London 1950.
Alexander, F. et al.: Psychosomatic specificity: Experimental study and results.
Univ.
Chicago Press, Chicago 1968. Andrews, F. M., Withey, S. B.: Social indicators of
wellbeing. Pleun Press, New York 1976. Antonovsky, A.: Health, stress and copin
g. Jossey BASS, San Francisco 1985. Ashby, W. E.: Desing for a brain. John Wille
y, N. Y. 1952. Assagioli, R.: Psychosynthesis. Penguin BOOKS, N. Y. 1976.
Atkinson, J. W,, Feather, N. T. eds.: A theory of achievements motivation. John
Willey and
Sons. N.Y. 1966.
Atkinson, J. W., Birch, D. A.: A dynamics theory of action. John Willey and Sons
, N. Y. 1970.
Atkinson, J. W., Raynor, J. O.: Motivation and achievement. Winston, Washington
1974.
Balint, M.: Lka, jeho pacient a nemoc. Grada, Praha 1992.
Barlow, W.: The Alexandre principle. Arrow, Books, London 1975.
Basar, E. ed.: Chaos in brain function. Springer Verlag, Berlin 1990.
Bateck. B.,: Klinick psychologie. Portl, Praha 2002.
Bateck, J. et. al.: Psychosomatick medicna. Grada, Praha 1993.
Beck, A. T. et. al.: The measurement of pessimism: The hopelessness scale. J. Co
nsult. Clin.
Psychol. 1974, 42, pp. 861-865. Beran, J.: Psychoterapeutick pstup v klinick praxi.
H & H., Praha 1995. Berlyne, D. E.: Conflict arousal and curiosity. McGraw-Hill,
N. Y. 1960. Beuer, L. E.: Eclectic Psychotherapy. Pergamon Press, New York 1983
. Beutler, L. E.: Selective treatment matching: Systematic Eclectic Psychotherap
y. Psychoth.,
28,1991, 3, pp. 457-462. Blackovi, G. AR.: Ego-psychologie. Psychoanal. nakl. Ko
courek, Praha 1992. Bleuer, M.: Endokrinologische Psychiatrie. Thieme Verlag Stu
ttgart 1954. Boadeila, D.: Stress and character. Energy and Character, 1974, VI.
, 1, pp. 7-14. Boadella, D.: Organ systems and life styles. Energy and Character
, 1975, VII, 3, all. Boadella, D.: The charge of consciousness: energy, chemistr

y and the brain. Abbotsbury 1979. Boadella, D.: Lifestreams. Routledge and Kegan
Paul, London 1987. Bhm, D.: O vvoji mch nzor na kvantovou fyziku. Filosof, as. 1962,
6, str. 862-877. Bhm, D.: Wholeness and the implicate order. Routledge and Kegal
Paul, London 1980. Bhm, D.: Unfolding meaning. Routledge and Kegan Paul, London 1
987. Bouchal, M. a kol.: Lkask psychologie. Avicenum, Praha 1981. Bowlby, J.: Attac
hment and loss, Vol. 1.: Attachment, Hogarth Press, London 1969. Bradburn, N. M.
: The structure of psychological well-being. Aldine, Chicago 1969. Braudburn, N.
M., Caplovitz, D.: Reports on happiness. Aldine, Chicago 1965. Brehm, S. S., Ka
ssin, S:M.: Social psychology. Hougton Mifflin CO., Boston 1989. Broadbent, D. E
.: The role of auditory localization in attention and memory. J. Exp. Ps, 47, 19
54, p. 191.
Broome, A., Llewelyn, S. (eds.): Health Psychology. Chapman and Hall, London 199
5 Burke, P. J.: Identity processes and social stress. Amer. Sociolog. Rev., 1991
, 56, PP. 836-849. Burke, P.J., Reitzes, D. C: An identity theory approach to co
mmitment. Social Psych.
Quarterly, 1981, 3, pp. 239-251.
218
219
Burt, C: The general and specific factors underlying the priamry emotions. Brit.
Ass. Ann.
Rep., 1915, 84, pp. 694-696. Bichek, V.: vod do intenzvn vzkumn strategie. Edice Zpr
.51, Praha 1981. Cannon, W. B.: Bodily changes in pain, hunger, fear and rage. 2
nd. Ed., Appelton Crofts, N. Y. 1929. apko, J.: Zklady fyziatrick lebny. Grada, Praha
1998. Capra, F.: The Tao of Physics. Shambhala Publ., Berkeley 1975 es. Peklad 19
92. Capra, F.: The turning point. Simon and Schuster, N. Y. 1982. Colby, K. M.:
Energy and structure in psychoanalysis. Ronald Press, N. Y. 1965. Conrad, M.: On
design principles for a molecular computer, Journ Theor. Biol., 5,1985,464-480.
Conrad, M, Liberman, E. A.: Molecular computing as a link between biological an
d physical theoiy.
Journ. Theor. Biol., 98, 1982, 239-252. Cooper, C. L. et al.: Stress and the eve
nt methodology. Stress Medicine, 1, 1985, pp. 287-289. Corballis, M. C, Beale, I
. L.: On telling left from right. Sci. Am., 224, 1971, p. 94-104. Corbetta, M. e
t al.: Attentional modulation of neural processing of shape, color and Velocity
in humans. Science, 248, 1990, pp. 1556-1559. Coveney, P., Highfield, R.: p asu. Ol
dag, Ostrava 1995. Crutchfield, J. P. et al: Chaos. Scientific Am., 1986, 12, pp
. 46-57.
Cummings, J. L.: Frontal-subcortical circuits and human behavior. Arch. Neurol.,
1993, pp. 873-880.
ermk, J. et al.: Zda u m nebol. Svojtka a Vaut, Praha 1994.
Damasio, A. R.: The feeling of what happens. Harcourt Brace 1999.
Damasio, A. R.: How the brain creates the mind. Scientific American 1999, str. 7
4-79.
Dabrowski, K.: Positive disintegration. Little Brown, Boston 1964.
Darwin, C. J.: Laterality effects in the recall of steady state and transient sp
eech sounds.
J. of the Acoust. Society of Amer., 53, 1971, pp. 114-125. Denise Albe-Fessard:
Bolest. Grada, Praha 1998. Dorner, K., Plog, U.: Blznit je lidsk. Grada, Praha 199
8.
Dostlov, O.: Psychoterapeutick pstupy k onkologickm nemocnm. Avicenum, Praha 1986. Dav
Rudhyar: Za hranicemi individualismu. Pdoiys, Praha 1995. Davies, P. C. ed.: The
new physics. Cambridge univ. Press 1989.
Dawson, M. E.: Psychophysiology at the interface of clinical science, cognitive
science and
neuroscience. Psychophysiology, 1990, 3, pp. 243-255. De Bono, E.: The use of la
teral thinking. Pelican Books, Aylesbury 1971. Deglin, V. L.: Our split brain. C
ourier, 29, 1976, pp. 4-16.
Dmonet, J. F. et al.: The anatomy of phonological and semantic processing in norm
al
subjects. Brain, 115, pp. 1753-1748. De Witt, B. S.: Quantum gravity. Sci. Am.,
6, 1983, pp. 104-115. Diamant, J. J., Vaina, L.: Kapitoly z neuropsychologic. Vyd

. MU, Brno 1998. Diener, E.: Subjektive well-being. Psychological bulletin, 1984
, 95, pp. 542-575. Dimond, S. J., Beaumont, J. G. eds.: Hemispheric function in
the human brain. Elek.
Science, London 1974.
Dohrenwend, B. S. et al.: Exemplification of a method for scaling life events. J
. Health Soc.
ehav., 19, 1978, pp. 205-219. Downing, G.: Massage and meditation. Random House,
N. Y. 1974. Duffy, E.: Activation and behaviour. John Wiley and Sons, N. Y. 196
2. Dunbar, F.: Emotions and bodily changes. Columb. Univ. Press. N. Y. 1935. Dun
can, B.L.etal.: Eclectic strategie practice. J. ofMarital and Family Therapy, 16
,1990,165-178. Dvok, R., Vaeka, L: Nkolik poznmek k nzorm na dren tla. Fyzioterapie
000
I 1
Dvok, R., Vaeka, L: Ontogeneze lidsk motoriky jako schopnosti ilii n0||
. . '
Rehabilitace a fyzikln lkastv, 1999, .3, s. X4--85" ^m&m Eccles, J. C, Popper, K.R.: T
he self and its brain. Routledge, London 1983 Eccles, J. C: Evolution of the sel
f. Routledge, London 1989. Eccles, J. C: The physiology of synapses. Springer Ve
rlag, Berlin 1964. Eccles, J. C: The understanding of the brain. McGraw-Hill, Ne
w York 1977. Erikson, E. H.: Identity: Youth and crisis. Norton, N. Y. 1968. I E
ysenck, H. J.: Dimensions of personality. Routledge nad Kegan Paul, London 1947
! Eysenck, H. J.: Personality and psychosomatic diseases. Activ. Nerv. Sup., 2,
1981. ' Fairbairn, W. R. D.: Psychoanalytic studies of the personality. Tavistoc
k Publ, London 1952 1 Feldenkrais, M.: Awareness through movement. Harper and Ro
w, N. Y. 1972. 1 Feldmann, H.:Kompendium lkask psychologie.Victoria Publishing, Pra
ha 1992. ' Fialov, L.: Body image jako soust sebepojet lovka. Karolinum. Praha 2001 Fr
kaek, J.: Pohdka zvan skutenost. Vyd. PF UK, Praha 1993.
Filip, V. a kol.: Praktick manul psychiatrickch posuzovacch stupnic. VPs, . 68, Praha
1985. Fox, K. R.: Physical Self. Human Kinetics. USA 1997
Folkman, S., Lazarus, R. S.: The relationship between coping and emotion. Soc. S
ei. Med.,
26, 1988, pp. 309-317. Frank, A.: A study in infant development. Child Develop.,
1938-9. Freud, S.: Vybran spisy I., SZN, Praha 1969.
Freud, S.: An outline of psychoanalysis. The Hogarth Press, Londn 1964.
Freud, S.: Splitting of the Ego in the defensive process (from 1938). Hogarth Pr
ess (Standard Editon 23), London 1964.
Friedman, H. S., DiMatteo, M. R. (eds.): Health Psychology. Prentice Hall, New J
ersey 1989.
Friedman, M., Rosenman, R. H.: Association of a specific overt behaviour pattern
with
increase in blood cholesterol, blood clotting time, incidence of arcus senilis,
and clinical coronary artery disease. J. Am. Med. Assoc., 1959, 167, pp. 1286-12
96.
Frba, M.: Abhidhama - zklady meditativn psychoterapie a psychohygieny. Praha 1991.
Frba, M.: Principy satiterapie. Atel. Satiterapie, Velk Bte 1994.
Furnham, A., Greaves, N. (1994): Gender and locus of control correlates of body
image
dissatisfaction. Europ Personality, s.829-837.
Fuster, J. M.: Prefrontal cortex. Raven Press, New York 1989.
Gannon, L. R., Haynes, S. H.: Cognitive-physiological discordance as an etiologi
cal factor in
psychophysiologic disorders. Adv. Behav. Rev., 1986, 8, pp. 223-230. Garfielld,
S. L.: Clinical psychology and psychotherapy. J. W. and Sons, New York 1980. Gaz
zaniga, M. S.: The bisected brain. Appleton-Crof., New York 1970. Geschwind, N.:
Asymmetries of the brain. Bull. Orton Soc, 29, 1979, pp. 67. Geschwind, N.: The
anatomical basic of hemispheric differentiation. In.: (Dimond, J.,
Beaumont, J. G. eds..: Hem. Function in the Brain.) Willey, New York 1974. Gesch
wind, N.: The brain and language. In.: Miller, G. A., eds.: Communication, Langu
age
and Meaning. Baic Books. New York 1973. Glansdorff, P., Prigogine, I.: The theoi
y of structure. Stability and flulctuations. Wiley, New York 1971. Glynn, I.M.:

Consiousness and time. Nature, 348,1990, str. 477-479. Goldstein, K.: The organi
sm, a holistic approarch to biology. Am. Books Co., N. Y. 1939. Grandjean, E.: F
atigue: Its physiological and psychological significance. Ergonomics, 11, 1968,
pp. 427-436.
220
221
Gray, J. A.: The psychology of fear and stress. McGraw Hill 1980.
Greenwald, A. G., Pratkanis, A. R.: The Self. In.: Wyer, R. S. Srall, P. eds..:
Handbook of
social cognition. N. J. Erlbaum, Hillsdale 1984. Grinker, R. R., Spiegel, J. P.:
Men under stress. Blakistone, N. Y. 1945. Groerner, S. J.: Chaos theory. The Ge
neral Psychologist, 1993, 29, 3, pp. 105-135. Grof, S.: Za hranice mozku. Gemma,
Praha 1992.
Grogan, S.: Body Image. Psychologie nespokojenosti s vlastnm tlem. Grada Publishin
g, Praha 2000 Guntrip, H.: Personality structure and human interaction. Hogarth
Press, London 1961. Gyllenhammar, C, Wistedt, B.: Life event and psychiatric dis
orders. Stress Medicine, 3,1987,
pp. 239-245.
Haladov, E., a kol.: Lebn tlesn cvien. Vyd. IDVPZ, Brno 1997.
Hameroff, S. R., Rasmusses, S.: Microtubule automata. Neuronet 90, Praha, 10.9 .
1990,103-114.
Hameroff, S. R. et al.: Computational connectionism within neurons. Physica, D 4
2,1990,423^449.
naiisoii, in. k.: causai cnams. Mina, t933, 04, pp. zw-i.
Harr, R. et al.: Motives and Mechanism. Routledge and Kegan Paul, London 1985.
Hartmann, H.: Ego-psychology and the problem of adaptation. Inter. Univ. Press,
N. Y. 1958.
Hawking, S. W.: Strun historie asu. Kolumb., Praha 1991.
Haykin, S.: Neural networks. Macmillan, New York 1994.
Hebb, D. O.: Drives and the C.N.S. Psychol. Rev., 1955, 62, pp. 243-254.
Hebb, D. O.: The organization of behaviour. John WILEY and Sons, N. Y. 1964.
Heckhausen, H.: Motivation und Handeln. Springer Verlag, Berlin 1989.
Heiineman, C. E.: A forced-hoice of the Taylot anxiety scale. J. consult. Psycho
l., 1953,17,447-454.
Heisenberg, H.: Physik und Philospophie. Stuttgart-Berlin 1959.
Heisenberg, W.: Physics and Philosophy. The revolution in modern science. Thorn.
Nel. Publ., London 1959.
Heisenberg, W.: Fysika a filosofie. Svoboda, Praha, 1966 (upraven a doplnn verze).
Helfaer, Ph. M.: Bioenergetic analyses. The Clinical J. of Intern. Institute for
Bioenerg. Anal., Peperell 1976.
Herbert, N.: Mind science, a physics of consciousness primer. Boulder Creek-Cali
fornia 1976. Hersen, M., Sledge, H.W: Encyclopedia of Psychotherapy. Academic Pr
ess-Elsevier Science 2002. Hertz, J. et al.: Introduction to the theory of the n
eural computation. Addison-Wesley,
Redwood City 1991. Higgins, E. T: Self - discrepancy. Psychol. Rev., 1987, 94, p
p. 319-370. Hoffman, M. L.: Developmental synthesis of affect and cognition and
the implication for motivation.
Develop. Psychol., 1975, 11, pp. 607-622. Hogenov, A. : Tlesn schma a problematika z
drav. In AUPO FCP Gymnika, vol. 30,5.1.2000 Holmes, T. H., Rahe, R. H.: The socia
l readjustment rating scale. J. Psychosom. Rev., 11, 1967,
pp. 213-218.
Honzk, R.: Komunikan pasti v medicn. Galn, Praha 1997. Hoschl, C: Neuroendokrinologie
v psychiatrii. Avicenum, Praha 1989. Hoschl, C: Psychiatrie pro praktick lkae. H &
H, Praha 1996.
Howard, D. et al: The cortical localization of the lexicons. Brain, 115,1992, pp
. 1769-1782. Hornguist, J. O.: Quality of life: Concept and assessment, Scand. J
. Soc. Med., 18,1989, pp. 69-79. Churchland, P. S., Sejnowski, T.J: Perspectives
on cognitive neuroscience. Science, 242,1988,741-745. Churchland, P. S.: The si
gnificance of neurosci. for philosophy. Trends Neurosci, 11,1988,304-307. Jantsc
h, E.: Desing for evolution. Braziller, N. Y. 1975. Jantsch, E.: The Self-organi

zing Universe. Pergamon Press, N. Y. 1980.

Jenkins, C. D., Zyzanski, S. J.: Basic dimensions within coronary prone behavioo
our pattern.
Chron. Dis., 1970, 22, pp. 781-795. Jones, E. E., Davis, K. E.: From acts to dis
position. In: Berkowitz, L.: Advances in Experimental
social psychology. Academic Press, Vol. 2, N. Y. 1965. Johnson, D. L. et al.: Ce
rebral blood flow and personality. Am. J. Psychiatry, 156,1999,252-257. Johnson,
S. M.: Humanizing the narcissistic style. Norton, New York 1987. Johnson, S. M.
: The symbiotic character. Norton, New York 1991. Joseph Sandler et al: Pacient
a analytik. Praha 1994. Johnson, S. M.: Characterological transformation. Norton
, New York 1993. Kanner, A. D. et al..: Comparisons of two model fo stress measu
rements. J. Behav. Med 4
1979, pp. 41-51. Keleman, S.: Emotional Anatomy. Center Press, Berkeley 1985. Ke
lley, H. H.: The processes of causal attribution Am PypV>ni iqt^ 22, pp. 107 12"
Kimura, D.: Functional asymmentry of the brain in dichotic listening. Cortex, 3
, 163, 1967. Kimura, D.: The asymmetry of the human brain. Scient. Amer., 228,19
73, pp. 70-78. Kimura, D.: Sex differences in the brain. Scien. Amer., (special
issue). 1992. pp. 81-87. Kimura, D.: The relation between structure and fiction.
In.: De Vries, J. G. et al. eds.:
Progress in Brain Research, Vol 61., Elsevier 1984. Kimura, D.: Motor functions
of the left hemispher. Brain, 97, 337, 1974, p. 98. King, R. et al.: Chaotic beh
aviour in dopamine enurodynamics. Neurobiology, 1984,81,1244-1247. Kirschner, M.
J.: Joga for health and vitality. Allen and Unwin, Massachusetts, 1977. Klein,
M.: The psycho-analysis of children. Hogarth Press, London 1932. Klein, M.: Cont
riutions to psycho-analysis. Hogaarth Press, London 1948. Klein, M.: Envy and gr
atitude. Basic Books, N. Y. 1957. Knobloch, F., Knoblochov, J.: Integrovan psychot
erapie. Grada, Praha 1994. Kobasa, S. C. et al.: Hardiness and health. J. Pers.
Social. Psych., 1981,42, pp. 166-177. Kohut, K.: Obnova Self. Psychoanalyt. nakl
. Kocourek, Praha 1991. Kol: Emoce, SzdN, Praha 1969.
Koukolk, F.: Vybran pednky o vztahu mozku a chovn. Vyd. UK, Praha 1995. Kowitz, L.: Ad
ances in experimental social psychology. Academie Press, Vol. 2, N.Y. 1965. Krat
ochvl, S.: Terapie funknch sexulnch poruch. Avicenum, Praha 1982. Kratochvl, S.: Skupi
nov psychoterapie v praxi. Galn, Praha 1995. Kratochvl, S.: Zklady psychoterapie. Po
rtl, Praha 1997.
Kivohlav, J. Psychologick rehabilitace zdravotn postiench. Avicenum, Praha 1985 Kivohl
v, 1: Bolest - jej diagnostika a psychoterapie. Kninice ILF, Praha 1992. Kivohlav, J.
. Psychologie zdrav. Portl, Praha 2001. Kivohlav, J.: Psychologie nemoci. Grada, Pra
ha 2002.
Kukleta, M. et al.: The assessment of pathogenetic activation statex in patients
with coronary artery dosease - Abstract bppl: 3nd Internt. Cofer. on preventive
cardiology. Oslo 1993. Kurtz, R.: The body reveals. Harper nad Row, N. Y. 1976.
Lake, E: Studies in constrictec confusion. Clin. Theol. Ass., Nottingham 1981. L
anger, S.: Mind, an essay on human feeling. Johns Hopkins Press, Baltimore 1967.
Lazarus, A. et al.: The future of technical eclecticism Psychotherapy, 29,1992,
1, pp. 11-20. Lazarus, R. S.: Individual susceptibility and resistance to psych
ological stress. In: Kalimo, R.
et al.: Psychosocial factors at work. Geneva 1987. Lazarus, R. S.: Personality a
nd adjustment. Prentice-Hall, New Jersey 1963. Lazarus, R. S.: Psychological str
ess and the coping process. Mc Graw-Hill, New York 1966.
222
223
Lazarus, R. S.: Stress theory and psychophysiological research. In.: Levi, L. ed
.: Emotional tress.
Karger, Basel 1967. Levi, V. ed.: Society, stress and disease. Oxford, Univ. Pre
ss, London 1971. Lidell, L.: The book of massage. Gaia, London 1984. Lidellov, L.
et al.: Kniha o jze. Svojtka a Vaut, Praha 1987. Lipowski, Z. J.: et al.: Psychos
omatic medicine. Oxford Univ. Press, Londonl977. Lowen, A.: Bioenergetics. Pegui
n Books. N. Y., 1976 esk peklad, 1993. Lowen, A.: Narcissism: Denial of the true se
lf. Macmillan, New York 1983. Lowen, A.: The language of the body. Coller, New Y
ork 1958.

Luban-Polzza, B., Poldinger, W.: Psychosomatick nemocn v praxi. Psychoterapeutick

seity, Praha 1991. Lundgerg, P.: The book of Shiatsu. Gaia, London 1992. Mahl, G.
F.: Psychosomatics. Psychosom, Med. 1950, 14, 158. 'Man, G. K: Fsycnsomatics. Acd.
Sei.., 1933, 30, z4U.
Mahler, M. S.: On human symbiosis and the vicissitudes of individuation. Hogarth
Press, London 1969. Mahler, M. S.: ed.: The psychological birth of the human in
fant. Basic Books, N. Y. 1975. Mahler, M.: On the significance of the normal sep
aration-individuation phase. M. Schur
(Intern.Univ. Press), New York 1965. Margulis, L.: Symbiosis in cell evolution.
Freeman and CO., San Francisco 1981. Marcus, H.: The Self in thought and memory.
In.: Wegner, D. M., Vallaccher, R. R. eds.:
The Self in social psychology. Oxford Univ. Press, Oxford 1980. Marcus, M. et al
.: From chemical to biological organisation. Springer-Verl., Heidelberg 1988. Ma
slach, C: The burnout syndrome and patient care. In.: Carfield, C. A. ed.: Stres
s and
survival. St. Loous, Mosby 1979. Maslow, A. H.: Motivtion and personality. N. Y.
1954. Masters, R., Houston, J.: Listening to the body. Delta Books, N. Y. 1978.
Masunaga, Sh.: Zen Shiatsu. Japan Publications, Tokyo 1977.
Matjek, Z.: Psychologie nemocnch a tlesn postiench dt. Avicenum, Praha 1970. Maturan
, Varela, F.: The tree of knowledge. Shambhala, Boston 1987. McCall, G. J., Simo
ns, J. L.: Identities and itneraction. Fre Press, N. Y. 1966. Melzack, R.: Zhady
bolesti. Avicenum, Praha 1978.
Mezinrodn klasifikace nemoc lO.revize. Psychiatrick centrum, Praha 1992.
Mihulov, M., Svoboda, M.: Jga a sebepoznn. Santal, Liberec 1992.
Millerov, A.: Dtsv a drama. LN, Praha 1995.
Miltner, W. et al.: Verhaltensmedizin. Springer Verlag, Berlin 1986.
Minsky, M.: Steps toward artificial intelligence. Proceeding of the Ire. 1961, 4
8, pp. 8-29.
Minsky, M.: Semantic Information Procesing. Mass. Inst. Of Techn. Press, Massach
usetts 1968.
Mohapl, P.: Vybran kapitoly z klinick psychologie. I. Nakl. UPFF, Olomouc 1988.
Mohapl, R: vod do psychologie nemoci a zdrav. Vyd. UP, Olomouc 1992.
Montagu, A.: Touching. Harper and Row, N. Y. 1971.
Mookerjee, A.: Kundalini: Arousal of inner energy. Thames and Hudson, London 198
2. Mosse, P.: How long is the coastline of a cognitive map? San Francisco 1991.
Morgane, P. J., Panksepp, J. eds.: Handbook of the hypothalamus. Dekker, N. Y. 1
980. Mott, F. J.: The Universal desing of birth. David McKay, Philadelphia 1948.
Mott, F.J.: The nature of the Self. Allen Wingate, London 1959. Muktananda, S.:
Kundalini-Syda Foundation, N. Y. 1979.
Muller, E. E. et al.: Neurotransmitters and pituitaary function. Academic Press,
N. Y. 1977.
Nemiah, J. C: Alxithymia. Psychoter. Psychosom., 1977, 28, s. 199-206.
Newell, A.: The nature of information in living systems. In: Ramsey, D. M., ed.:
Molecular
coding problems. Acad. Seien., N. Y. 1967. Newell, A., Simon, H. A.: Human probl
em solving. Prentice-Hall, New Jersey 1972. Nicolis, G., Prigogine, I.: Self-org
anisation in non-equilibrium systems. Willey, New York 1977. Nitsch, J. R. ed.:
Stress, Huber, Bern-Stutt.-Wien 1981. Novk, M. et al.: Neuronov st. Grada, Praha 199
2.
Oelmann, K.: Anatomie fur bioenergetische analytiker.. Psychosm. Med. Verl., Bon
n 1989. Osgood, C. E. et al.: The measurement of meaning. Univ. of Min., Urbana
1967. Phares, J.E.: Clinical Psychology. BrooksCole P.C., California 1992. Peaco
cke, A.: An introduction to the physical chemistry of biological organisation. O
xford Univ. Press 1983.
Pearse, A. G. E.: Interdisciplinary neuroendocrinology. In.: Ratzenhofer, M. et
al.: Karger, Base. 1984.
Peerbolte, L.: Prenatal Dynamics and Psychic. Energy. Hunter House, Pomona 1975.
Peirrakos, J.: The energy field in man and nature. Inst. For Health, New York 19
70.
Piaget, J. Psychologie inteligence. SPN, Praha 1970.

Popper, K. R.: Oteven spolenost a jej neptel - L, IL, ISE, Praha 1994.
Prigogine, I.: From boeing to becoming. W. H. Freedman, San Francisco 1980.
Prigogine, I., Stengers, I.: Order out of chaos. Meinemann, London 1984.
Prochaska, J.O., Norcross, J.C.: Psychoterapeutick systmy. Grada, Praha 1999.
Prusinski, A.: Migrna. Avicenum, Praha 1988.
Raboch, J.,Zvolsk ,P. et al: Psychiatrie. Galn, Praha 2001.
Rahn, E.,Mahnkopf, A.: Psychiatrie.Grada, Praha 2000.
Rank, O.: The trauma of birth. Routledge and Kegan Paul, London 1929.
Reich, W.: Charakter analysis. Noonday Press, N. Y. 1949.
Reich, W.: Funkce orgasmu, Concordia, Praha 1993 orig. 1961.
Reich, W.: The mass psychology of fascism. Simon and Schuster, New York 1970.
Reich, W.: Seleced writings. Strauss and Giroux, New York 1973.
Reymert, M. L. ed.: Feelings naad emotions. McGraw Hill, N. Y. 1950.
Rezai, K. et al: The neuropsychology of the prefrontal cortex. Arch. Neurol., 50
,1993, 636-640.
Rogers, C. R., Sanford., R. C: Klient-centered psychotherapy. In.: Kaplan, H., S
adock, B.
eds. Comprehensive textbook of Psychiatry (vol. 2). Williams and Wilkins,
Baltimore 1985.
Rotter, J. B.: Generalized expectancies for intermal versus extermal control of
reiforcement.
Psychol. Monogr., 1966, 80, pp. 1-29. Rotstejn, W. H. et al: Advances in physiol
ogical sciences. Akadmiai Kiad, Budapest 1981. Royce, J. R., Powell, A.: Theory of
personality and individual differences. Prentice-Hall, New
Jersey 1983.
Rycroft, Ch.: Kritick slovnk psychoanalzy. Psychoanal. nakl. Kocourek, Praha 1993.
Rychlkov, E.: Manuln medicna. Maxdorf, Praha 1997.
Ryle, G.: The concept of Mind. Hutschinson, London 1949.
an, P, Krejikov, D. et al: Dtsk klinick psychologie. Grada 1997.
Sabelli, H. C. et al.: Psychological portraits and psychocardiological paterns i
n phase spase.
In: Gilgen, A., Abraham, F. eds.: Chaos theory in psychology. Greenwood
Publ., N. Y. 1994. Satirov, V: Kniha o rodin. Knin klub, Praha 1994.
Searle, J. R.: Is the brain's mind a computer program? Scientific American, 262,
1990, pp. 20-25.
224
225
Sedmk, J. Mase. Svoboda, Praha 1995.
Selye, H.: The stress of life. McGraw-Hill, N. Y. 1950 es. peklad, 1956. Selye, H.
: ivot stres. Obzor, Bratislava 1966. Selye, H.: Stress wwithout distress. Philad
elphia 1974.
Shakow, D.: Clinical psychology as a science and profession. Aldine Publ. Comp:,
Chicago 1969.
Shedletsky, R., Endler, N. S.: Anxiety. J. of Personality, 1974, 42, pp. 511-527
.
Sheldrake, R.: Anew science of life. J. P. Tardier, Los Angeles 1981.
Sheldrake, R.: The presence of the past. Random House. N. Y. 1988.
Sheldrake, R.: Morfick rezonance a kolektivn pam. In.: Sbornk: Radost, Praha 1992.
Schreiber, V. et al.: Sstress. Aviceum, Praha 1985.
Schuster, H.: Deterministic chaos. Physik-Verl., Weinheim 1994.
Schrodinger, E.: Was ist Leben? Bern 1946.
^rala T a Vnl Pcvohntprimip
mprliofnQVp rxrqvi A-uinprmm Prqhii 1 QRQ
Smkal, V.: Integran funkce osobnosti-koncepce a problmy. SPFFBU, 1-27,1993, str. 1722. Smolk, R: Duevn a behaviorln poruchy. Maxdorf, Praha 1996.
Sperry, R. W: Perception in the absence neocortical commissures. Res. Publ., 48,
1970, pp. 123-138. Sperry, R. W., Gazzaniga, M. S.: Interhemispheric relationshi
ps. Vinken and Bruyn, NewYork 1969. Stank, A.: Klinickpsychodiagnostika. Psychodiag
n., Bratislava 1982. Sterba, R.: The fate of the Ego in analytic therapy. J. Psy
cho-Anal., 15, 1934, pp. 117-126. Steinberg, Ch. M., Lefkovits, I. eds.: The imm
une systm: Past and future. Kaarger, Basel 1981. Sterling, Ch. M. Van Horn, K. R.

: Identity and death anxiety. Adol, 1989, 24, pp. 321-326. Stern, D.: The first
relationship. Mother and infant. Fontana Open Books, London 1977. Stokes, S. A.,
Gordon, S. E.: Development of an isntrument to measure stress in the older adul
t.
Nurs. Res., 37 1988, pp.16-19. Stone, C. G. et al.: Healt psychology. Jossey Bas
s, San Francisco 1980. Stuchlkov, I, Mann, F., Spielberger, C. D.: Hnv jako stav a
rys. sPs, 1974,3, str. 220-227. Stuss, D. T., Benson, D. F.: The frontal lobes Ra
ve Press, New York 1986. Styker, S..: Indentity salience and role performance. J
. Of Marriage and the Fam., 1968,30. 558-564. Svoboda, M. Psychodiagnostika dosplc
h. Portl, Praha 1999.
Simek, J.: Emon ivot psychosomaticky nemocnch. Edice Zprvy VUP, . 66, Praha 1995. Syi
.: Normalita osobnosti. Avicenum, Praha 1972. Thorne, F. C: Personality. NewYork
1961.
Tillett, R.: Assessment and outcome in psychoterapy. Current op. In. Psychiaatry
, 6,3,1993. Tsunoda, T: The mother tongue and right-left dominance in the human
central audotory systm.
Unesco, Aathens 1981. Tyson, J.: The Belousov-Zhabotinski reaction. Springer-Ver
l. Heidelberg 1976. Uexkull, Th. et. al.: Lehrbuch der Pschosomatischen Medizin.
Urban and Schwarzenberg.
Mnchen-Wien-Baltimore 1979. Uylings, H. B. M. et al.: The prefrontal cortex. Else
vier Sc. Publ., Amsterdam 1991. Vgnerov, M.: Psychopatologie pro pomhajc profese. Por
tl, Praha. Van der Werff, J.: Problm of Self-conceivin. In: Bosma, H., Jackson, S.
eds.: Coping and
Self-concept in Adol. Springer Verlag, Berlin 1990. Vaina, L.: Somatick psychotera
pie - sanoterapie a zkladn asny jako prevence stresu u VS
student. SPFFBU, P2, 1998, str. 23-36 Vaina, L.: Somatic Psychotherapy - Sanothera
py and Crisis Intervention. SPFFBU, P6, 2002,
str.55-64.
Vaina, L.: Mozkov mechanismy fenomnu osobnosti. SPFFBU, P2,2000.
Vaina, L.: Vychodilov, Z.: Tlesn sebepojet a somatick psychoterapie - sanoterapie. SPF
FBU
P6, 2002, str. 65-88 Vaina, L.: Sanoterapie. Vydavatelstv MU, Brno 1999.
Vaina, L.: Mozkov mechanismy fenomnu osobnosti. SPFFBU, P4, 2000, str.87-98 Vaina, L
.: Osobnost v tojrozmrnm biologickm prostora. Sb. Sociln procesy a osobnost Brno 1999
, 195-200.
Vaina, L., Diamant, J. J.: Kapitoly z neuropsychologic. Vyd. MU, Brno 1994-1998.
Vaina, L., Sobotka, M.: Znakov informace a psychologie pamti. SPFFMU, 1-27,1993. Vai
na, L., Strnadova, V.: Psychologie osobnosti - nov koncpce. Vyd. Fakulta zen
a informan technologie, Hradec Krlov 1998. Vaughan, F.: The inward Arc: Healing, and
wholeness in psycho and spirituality, Shambhala, Boston 1985.
Vle, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. Grada, Praha 1997.
Vencovsk, E.: Larvovan deprese. Avicenum, Praha 1975.
Vymetal, J.: Rogerovsk psychoterapie. esk spisovatel, Praha 1996.
Vymetal, J.: Speciln psychoterapie. Edice J.Kocourek, Praha 2000.
Wallace, E. R.: Mind-body. J. Nerv. Ment. Disease, 175, 1988, str. 4-21.
Walsh, K. W: Neuropsychology. Churchil Livingstone, London 1987.
Walsh, K. W: Understanding brain damage. Churchil Livingstone, London 1985.
Walsh, R. N., Vaughan, F.: Beyong Ego. J. P. Tarcher, Los Angeles 1980.
Weiner, M. A. et al: Brain, behaviour and bodily disease. Raven Press, New York
1981.
Weiner, B.: The emotional concenguenes of causla attributions. In.: Clark, M., F
ike, S. T:
Affectional cognition. Erlbaum, Hillsdale 1962. Weiner, N.: Cybernetics. J. Wile
y and Sons, New York 1948.
Weinreich, P.: Wariations in ethnic identity: identity structure analysis. In.:
Liebkond, K.:
Ney identities in Europe. GowerPubl. Comp. 1989. Weinreich, U.: Travels in seman
tic Space. Word, 14, 1958, pp. 346-366. Weinreich, U.: On the semantic structure
of language. In.: Greenberg, J. ed.: Universals of
language. M. I. T. Press, Mass. 1963. White, J. ed.: Kundalini, Anchor Books, Ne

w York 1979.
Wise, R. et al: Distribution of correal neuronal networks innolved in word compe
hension
and word retrieval. Brain, 114, 1991, pp. 1803-1817. Wolf, F. A.: Taking the qua
ntum. Harper and Row, San Francisco 1981. Yalom, I. D.: Teorie skupinov psychoter
apie. Konfrontace, Hradec Krlov 1999. Yong, A. M.: The reflexive universe, evoluti
on of consciousness. Delacorte, Pes, New York 1976. Zaidel, E.: Linguistic compet
ence and related functions in the right cerebral hemisphera of man. Calif.
Instit. Of Technology Press, Pasadena 1973. Zaidel, E.: Language in the right he
misphere. Amer. Psychol., 38, 1983, pp. 543-546. Zangwill, O. L.: Cerebral domin
ance and its relations to psychological function. Olivier and Boyd, London 1960.
226
227
Rejstk
A
aktivita biologick 57 lkae 60 permanentn 58 psychick 124 sexuln 203 snen 63 systmu
charakterov 139 regresivn 142
antidepresiva dlen 99 indikan oblast 99
aspekt duevn 190 konativn 130 kvalitativn 145 obrann 66 sexuln 66 sociln 85 svdn
, 130
B
biosyntza 153 Boaddellova 142

lovk psychick stav 114 zkuenosti 69

D
deprese 12, 82 anhedonick 102 lba 101 len 99 patogeneze 99 psychotick 107 unipolrn 9
deprivace 147
senzorick 75
spnkov 92 diference
pohlavn 202 DNA 64
E
egocentrismus 182 embryo 149 energie
biochemick 61
mesuiam 103
orgasmick 139, 199
sexuln 190 epilepsie 101 etika
kodex 30 extravert 128
F
faktor
psychogenn 120
psychologick 86 faktory
ddin 70 federace
evropsk 25 fenomn
kvantov 60
psychick 18
G
genofond
rodiovsk 128 genotyp 13
H
hormon
transport 65 hypnotika
dlen 98 hypofza 65 hypotza 57
229
Ch
charakter hysterick 163 masochistick 161 narcistick 161 orln 157 psychopatick 159 rigi
dn 162 schizoidn 156 symbiotick 160
chovn
alternativn 136
jedince 111 kodex 33 kontrola 162 kooperativn 80 lidsk 25 maladaptivn 20 manipulati
vn 143 motorick 113 negativn 188 obrann 142 profesionlni 29 psychosociln 70 sebedestmk

ivn 156 sebeurujc 159 sektrske 138 sexulni 66, 87, 188 stereotypn 153, 181 suicidln 1
zbabl 181
identita pohlavn 13 sexulni 12 introjekce 147 introspekce 75
metody 75 introvert 129 invaze 147
J
j
bazlni 70,82 diferencovan 71 dospl 144 hranice 14, 180 neprav 144 prav 144 rolov 71, 8
tlesn 111
K
kodex 29
etick 25 konrdinacp
svalov 123 kultura
musk 192
ensk 192 kvalifikace 30
L
lba
elektrokonvulzivn (ECT) 91 inzulnov komatzni 91 legislativa 52
M
mechanismus
obrann 178 mikrotubuy 61 motorika
celkov 125
sdlovac 125
voln 125 mozek 57
krvcen 91
ndor 91
procesy 58 muzikoterapie 127
N
narcismus 182 O
obrana smysl 178
obrann mechanismus f agrese 179
hostilita 179
intelektualizace 180
introjekce 180
kompenzace 180
odinn 180
potlaen 179
projekce 180
racionalizace 179
reaktivn vtvor 181
retroflexe 180
splvn 180
suDimace 180
substituce 180
nik 179
vytsnn 179 obte
psychosomatick 18 odputn 188 osobnost 142, 154
fenomn 128 podstata 60
P
i
pacient
farmakofiln 95 farmakofobn 95 patriarcha 200 pln
ivotn 185 pocit
hnvu a zlosti 188 lidskosti (human being) 71 viny 187 postoj
obrann 143 potencil
tvr 136 prva jednotlivce 33 1 praxe
celospoleensk 44 klinick 22, 104 klinicko-psychologick 69 lkask 103 profesionln 30
"' niti 104 Princip
musk |<)2
zkladn .\2
ensk n>2

ivota 62 problm
dosplho lovka 202
existenciami 15
jdrov 15
neurotick viny 198
neurotickho studu 198
oidinln 18S
sexuln 12
sexuln vchovy 188
terapeuta 201
terapeutick 80, 85
zmny 14
ivotn 82 proces
celoivotn 15 formativn 144 identifikan 82 pizpsobovn 154 reflexe 14 regeneran 203 r
sebereflexe 14 separace 186 separan 131 tpen 71 terapeutick 142 terapie 84 uen 62, 1
uzdravn 95 voln 59 vratn 71 zrn 14 projekce 147, 156
bolesti 121 prostor
intrapsychick 113 pstup
holistick 59,69,85, 113 syntetick 10, 38, 59, 79, 85, 195 transdisciplinrn 59,69,138
psychika
230
231
dimenze 16
zrod 137 psychofarmaka 95 psycholog
klinick 9 psychologie
humanistick 136
jednooborov 9
klinick 41,79,95 psychoterapeut 11
S
^\'L*'~ 1'>n seberealizace 60 sebecta 111 sekrece
hormonln 65 situace
strachov 198
traumatizuj c 207
ztov 180 somatick psychoterapie 113
bloky 113, 115
historie 136
prce s bloky 122
program 115 soubor 25 spiritualita 201 stav
biologick 57
duevn 118
fyziologick 118
motivan 60
patologick 82
psychick 38, 57, 79
rezignace 10
vnitn 57
zdravotn 52, 82 stimulace
alternativn 64
magnetick 92
nervov 65
neuroendokrinn 64
prolongovan 126 stres
chronick 124
informan 20
psychosociln 86 struktura
charakterov:typy 143 stud 189
neurotick 189, 198
sexuln 190 syndrom
abstinenn 86, 98
desynchronizace cirkadilnch rytm 92

extrapyramidov 105
hyperkinetick 97
neuroleptick 91
posttraumatick 86
prerneusiruaiu
navov 86
vrstvov 123
vyhoen 86
zken 123
T
teorie
egopsychologie 136
integrativn 136
objektivnch vztah 185
osobnosti 59
psychologick 59
psychosociln 136
separan individualizan 136
vvojov 153 terapeutick technika
centrovn 144
hlasov (sounding) 144
on (facing), 144
uzemovn (grounding), 144 terapie
cl 13
gestalt 136
multimodln 138
psychosyntetick 142
skupinov 196
somaticky orientovan 161 test
IQ 17
U
rove
anticipace zmn 123 aspiran 130 imunitn reakce 11 oboru 51 profesionln 25 sebecty 112V
, vztah
antagonistick 122 bezmocnost 82 citov 186 dvrn 131 emocionln 186 fyzick 206 klienta a
rapeuta 10 koluze 19 kompliance 13 konfliktn 192 lidsk 11 mezildsk 14 neptelsk 167 pe
atelsk 131 pozitivn 137 profesionln 30 pirozen 118 reaktance 13 sexuln 19 symbiotick
terapeutick 13, 83, 137, 195
w
workholic 20 Z
zklad
biologick 58 zkladna
genetick 70 zkuenost
individuln 153
nepjemn 179
proitek 16, 58, 75, 117, 136, 195, 214 psychick 132 sociln 70 vlastn 16, 197
232