JUBILEA

Lewis A. Coser, sociolog, kter rehabilitoval konikt

(Ke stmu vro narozen vznamnho americkho sociologa)

V roce 2013 si pipomnme st vro narozen vznamnho americkho sociologa Lewise Alfreda Cosera a zrove i deset let, kter uplynula od jeho smrti.
Coser, dnes ji klasik sociologickho mylen, byl pedevm zakladatelem a jednm z klovch pedstavitel modern teorie koniktu.
Lewis A. Coser (19132003) se narodil (jako Ludwig Cohen) v rodin berlnskho burzovnho makle. V r. 1933 odeel z hitlerovskho Nmecka do Pae.
Studoval (193338) na pask Sorbon, kde se zsluhou Durkheimovch k
Clestina Bougl a Paula Fauconneta setkal se sociologi. V roce 1941 byl nucen
odejt pes Portugalsko do USA. Ve 40. letech studoval na Kolumbijsk univerzit,
kde ho vrazn ovlivnil pedevm Robert K. Merton. V t dob tak udroval
kontakt s C. Wrightem Millsem. V roce 1942 se oenil s Rose Laub, badatelkou, je
se spolupodlela na psan nkterch spolench text.1 Sv studia Coser ukonil
na Kolumbijsk univerzit doktortem v r. 1954. Ve stejnm roce zaloil spolu
s Irvingem Howem radikln kriticky orientovan asopis Dissent, periodikum
levicov orientovanch New York Intellectuals. Potky Coserovy pedagogick
drhy jsou spojeny s Chicagskou a Kalifornskou univerzitou. V letech 19511968
psobil na Brandeis University, pot v letech 19691987 na State University of New
York Stony Brook. Jako profesor emeritus pobval od r. 1987 v Cambridge (Massachusetts). V r. 1975 vykonval funkci prezidenta Americk sociologick asociace.
Byl autorem nebo editorem asi dvou destek kninch publikac. Nejznmj z nich jsou prce The Functions of Social Conict [Coser 1956], Sociological
Theory: A Book of Readings [Coser, Rosenberg 1957], The American Communist Party: A Critical History 19191957 [Coser, Howe, Jacobson 1957], Sociology Through
Literature: An Introductory Reader [Coser 1963], Continuities in the Study of Social
Conict [Coser 1967], Masters of Sociological Thought [Coser 1971], The Idea of Social
Structure: Papers in Honor of Robert K. Merton [Coser 1975], Refugee Scholars in America: Their Impact and Their Experiences [Coser 1984], A Handful of Thistles: Collected
Papers in Moral Conviction [Coser 1988].
Coserova teorie koniktu byla uritou reakc na intelektuln klima, v nm
se americk sociologie ocitla v prbhu 30. a 50. let. Byla to doba, v n se zaal
klst draz na adaptaci, kooperaci, integraci a kohezi, na upevovn spoleenskch struktur a jejich hladk fungovn; doba, v n zan postupn dominovat
Parsonsova teorie. Z uebnicovch vklad jsme zvykl stavt proti sob paradigma konsenzuln a koniktualistick jako dva protikladn smry uvaovn.
Pokud bychom ale takto pistupovali ke Coserovu dlu, nememe ho adekvtn
1

K nim pat nap. studie Time Perspective and Social Structure [Coser, Coser 1963].

Sociologick stav AV R, v.v.i., Praha 2013

835

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 5

pochopit, nebo Coser byl paradoxn nejen funkcionalistou, ale nadto jet jistm zpsobem vychzel prv z pedpoklad konsensuln teorie, i kdy jinak
ne Parsons. Parsons chpal konikty jako nco patologickho, pirovnval je
k problmu nemoci v medicn a jejich odstraovn vidl jako urit druh terapie. Coser, ovlivnn Mertonem, nahlel problm jinak. Jeho sil je zameno
na vnitn revizi parsonsovskho strukturnho funkcionalismu, kter se ho sna
reformulovat a doplnit tam, kde vid jeho nejvt slabiny. Coser nechce vznam
konsenzu pro spolenost v dnm ppad popt a jeho pstup tak nen dnm jednostrannm vynenm i velebenm koniktu, i kdy se sna jeho patn jmno ve strukturnm funkcionalismu napravit. A prv mertonovsk perspektiva poskytuje kl k pochopen Coserova zpsobu mylen.
Merton, jak znmo, revidoval zavedenm pojmu dysfunkce pvodn funkcionalistickou pedstavu o tom, e fungovn jednotlivch sloek spoleenskho
systmu pedstavuje pozitivn pspvek k zachovn celku. Navc ukzal i to,
e deviantn chovn nelze chpat jen jako nco abnormlnho, ale e v anomickch podmnkch pedstavuje v zsad normln reakci na nenormln situaci.
Tyto teoretick inovace se staly pro Cosera pkladem, jak pistupovat k otzce
koniktu. Coser se podob Mertonovi tm, e nechce funkcionalismus a konsensuln teorii popt a nahradit nm jinm, nbr e je chce uritm zpsobem
revidovat. Tvrd napklad, e okrajov konikty, tkajc se mn podstatnch
zleitost, mohou spolenost posilovat, a naopak ty konikty, kter ohrouj jej
zkladn konsenzus a solidaritu, pro ni mohou bt osudn a vst k jejmu rozpadu [Coser 1965: 86102]. Prozrav spolenost proto vytv institucionalizovan
kanly, kter usmruj konikty tak, aby neohroovaly jej zkladn hodnoty.
Vt mnostv okrajovch konikt me bt podle autora mn nebezpen,
ne jeden konikt zsadn.
Merton je pro Cosera pkladem, i pokud jde o zpsob psan. Charakteristick je, e Merton nikdy nevytvoil velk, ucelen, strukturovan a zrove
vnitn provzan teoretick systm; je autorem ady velmi zajmavch, avak
dlch teori (kter jsou nkdy ne zcela adekvtn oznaovny jeho vrazem
teorie stednho dosahu). Mertonovo nejslavnj dlo Sociln teorie a sociln
struktura tak vlastn nen nim jinm ne souborem rznorodch teoretickch
text. Dost podobn charakter m i Coserova kniha Funkce socilnho koniktu
[Coser 1956]; ani ta nepedkld dnou ucelenou a vnitn integrovanou teorii koniktu, ale spe adu dlch analz a teoretickch posteh, kter nejsou
vraznji prokomponovny do jednoho celku, nbr spe jen voln azeny vedle
sebe. K tomu je nutn dodat, e mnoho podnt pro rozvjen sv teorie naerpal Coser v dle Georga Simmela, co lze vnmat i jako jeden z doklad toho, e
Simmelovo mylen mlo po nkolik desetilet podstatn vt vliv na americkou
sociologii ne na nmeckou odbornou scnu.
Coser ve svm pstupu vychz z pedpokladu, e spolenost je vsledkem proces, kter maj kooperativn i koniktn charakter. Na rozdl od Parsonse nechpe konikt jen jako nco negativnho, nbr jako jev, kter pln i urit

836

Ji ubrt: Lewis A. Coser, sociolog, kter rehabilitoval konikt

pozitivn funkce. Tvrd, e dn lidsk souit neme bt zcela harmonick

a bezkoniktn. Konikt je spojen se situacemi, kter lidi rozdluj, ale tak spojuj. el sv prce spatuje Coser zejmna v tom, upozornit na situace, v nich
konikt pispv k vytven socilnch vztah a struktur socilnho adu (posilovn kolektivn identity, vytven novch koalic, komunikanch kanl a normativnch rmc apod.).
Coserova teorie koniktu je pkladem propozin teorie, kter pin urit soubor tvrzen tedy propozic, piem se pedpokld, e jednotliv konkrtn ppady reln existujcch konikt je mon vysvtlit deduktivnm zpsobem tak, e se vzthnou k tmto propozicm jako urit, zvltn ppady, kter
maj bt vysvtleny na zklad obecnch princip, je jsou v tchto propozicch
zformulovny. V tto souvislosti je mon poloit si otzku, jak velkou explanan
slu Coserovy propozice maj.
Jednou z oblast, pro kterou me bt Coserova teorie i dnes pnosn
a inspirativn, je otzka fungovn totalitrnch a autoritskch systm. Coser
konstatuje, e konikty jsou ohroeny zejmna rigidn spolenosti, u nich hroz
mnohem vt nebezpe, e konikt spolenost destabilizuje a rozlo. Stabiln
spolenost si obvykle me dovolit konikty pipustit, nebo nem obavu, e
by se v jejich dsledku mohla rozpadnout. Tm umouje prbn uvolovn
napt, kter zptn pispv k dalmu posilovn jej stability. Naopak, nestabiln, snadno zraniteln spolenosti se konikt obvaj, a proto se sna jim zabrnit. V dsledku toho se ovem vnitn tlaky hromad a nebezpe nekontrolovanho vbuchu a zhroucen narst.
Konikty maj tendenci bt dysfunkn pouze pro takov sociln struktury,
v nich neexistuje dostaten snenlivost a institucionalizace koniktu. Intenzita
koniktu, kter hroz rozloit spolenost, je v tomto nepmo mrn rigidnosti
jej struktury (m rigidnj struktura, tm men konikt sta k jej destabilizaci). Rovnovhu takov struktury potom vlastn neohrouje sm konikt, nbr
prv tato rigidnost a neprunost. Absence jakchkoli konikt proto neme
slouit jako indiktor stability skupiny. Naopak, prv ty skupiny a spolenosti,
kter dovol rozehrt celou klu konikt okrajovch, maj vt anci zabrnit
propuknut konikt zsadnch. Prun spolenost, umoujc vyjden a projeven konikt, m pedpoklady pro adaptaci na zmnn podmnky, zatmco rigidn systm, kter konikty nedovoluje, tm znemouje sv pizpsoben
a zvyuje tak nebezpe katastrockch zlom, vbuch nebo zhroucen.
I kdy se mnohdy neptomnost konikt povauje za znak stability urit
spolenosti, me jt o pohled, kter je znan klamn. Nap. ptomnost konikt mezi rasovmi skupinami me bt za uritch podmnek znakem vt
integrace ne jejich neptomnost. Jde toti o to, e meninov skupina nemus ze
strachu vstoupit do otevenho sporu, ale souasn bude potichu stdat ambivalentn pocity a kumulovat nenvist proti druh stran. Naopak, bude-li se tato
menina ctit dostaten bezpen, bude moci riskovat i to, vstoupit s druhou
stranou do koniktnho vztahu.

837

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 5

Pouze kehk sociln struktury si nemohou dovolit dn oteven konikty. Spolenost skuten stabiln si to naopak dovolit me, nebo nem obavu,
e by se v jejich dsledku rozpadla. Vsledkem je prbn uvolovn napt,
co zptn pispv k dalmu posilovn stability spolenosti. Spolenost, kter dovoluje vnitn konikty na mnoha frontch, se chrn ped nebezpem, e
by vbuch jedinho zsadnjho koniktu mohl zpochybnit nebo rozloit jej
zkladn konsensus. Z hlediska celospoleenskho systmu konikty podle Cosera [1965: 160165] pispvaj k vytven a udrovn rovnovhy moci. Vzjemn
koniktn odpuzovn jednotlivch skupin pedstavuje mechanismus, kterm
se, jak soud tento autor, jednotliv tlaky vzjemn vyrovnvaj, a tm se udruje
celkov sociln systm v rovnovnm stavu. Rivalita skupin v rmci irho
systmu me tedy pispvat k rovnovze tohoto systmu jako celku.
Od vydn Coserova hlavnho dla uplynulo vce jak pl stolet. Od t doby
bylo o socilnch koniktech napsno mnoho studi. Coserova prce si mezi nimi
nicmn stle udruje urit privilegovan postaven a vznam. A to nejen z toho
dvodu, e byla prvn v poad, ale tak proto, e se vyznauje mylenkovm
bohatstvm a hloubkou, dky kterm m pi hledn odpovd na zvan aktuln otzky stle co ci i dnes.
Ji ubrt

Literatura
Coser, Lewis A. 1956. The Functions of Social Conict. New York: Free Press.
Coser, Lewis A. (ed.). 1963. Sociology Through Literature: An Introductory Reader.
Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall.
Coser, Lewis A. 1965. Theorie sozialer Konikte. Neuwied: Luchterhand.
Coser, Lewis A. 1967. Continuities in the Study of Social Conict. New York: The Free Press.
Coser, Lewis A. 1971. Masters of Sociological Thought. New York: Harcourt Brace
Jovanovich.
Coser, Lewis A. (ed.). 1975. The Idea of Social Structure: Papers in Honor of Robert K. Merton.
New York: Harcourt Brace Jovanovich.
Coser, Lewis A. 1984. Refugee Scholars in America: Their Impact and Their Experiences. New
Haven, London: Yale University Press.
Coser, Lewis A. 1988. A Handful of Thistles: Collected Papers in Moral Conviction. New
Brunswick, NJ: Transaction Books.
Coser, Lewis A., Bernard Rosenberg (eds.). 1957. Sociological Theory: A Book of Readings.
New York: Macmillan.
Coser, Lewis A., Irving Howe, Julius Jacobson. 1958. The American Communist Party:
A Critical History 19191957. Boston: Beacon Press.
Coser Lewis. A., Rose Laub Coser. 1963. Time Perspective and Social Structure.
Pp. 638650 in A. W. Gouldner, H. P. Gouldner (eds.). Modern Sociology: An
Introduction to the Study of Human Interaction. New York: Harcourt, Brace and World.

838

Reproduced with permission of the copyright owner. Further reproduction prohibited without
permission.