A

E
LT

TI
A

ZPRAVODAJ AZ

VA
ZD

OL

odpovdn redaktor: Karel Rika

(kvten 2015)

obsah
1

vodnk
K vro konce 2.svtov vlky
6 Paroz na Praze 7, Diskuze v Kromi
7 Po borovansku proti
globalizaci
8 Chrudim, Anketa
k TU
9 Stanovisko SPaSu ke
squatm
11 kzn Jana Husa
12 PRALETS, tir,
kontakty
4

Svoje pipomnky, nzory, komente, prosm poslejte na tuto

e-mailovou adresu:

Zem je kulat, plat nejen

pro astronomy

dy ped pltisciletm velo ve znmost, e Zem je kulat, tak to,

domnvm se, pineslo spe radost a levu, ne zklamn. Jednak
byl konec sporm a obavm, zda placka, koule i jin tvar a hned bylo
jasno, e do Indie se dostanete a ji pjdete doprava i doleva, e kdesi v ocenu nen jaksi pepad, pes kter pad voda do hlubin, e se
hinduistit sloni neunav a neprsknou ze Zem, e neznm koniny
nejsou nekonen a poznme-li je, skoncujeme se strachem ze skrytho nebezpe. Omezen velikost koule pinesla
pesvden, e je tud mon poznat cel
svt, e veker vdn je na dosah. Jen
se vydat na cesty, jen sednout a bdat,
jet nco objevit, jet cosi vykopat,
jin rozezat, druh rozebrat, dal
rozpustit, rozloit, rozmchat, namchat, vmchat, smchat, sloit...
Po pl tiscovce let umme mnoh
rozloit a sloit, tak naloit a vyloit
(zbo, nzory, karty), umme uloit
koly, pedloit poadavky, doloit
fakta, zaloit dkazy, peloit zbo
nebo text, piloit uhl nebo oko ke klov drce, proloit piva rumem, odloit prci,
vloit ruku do ciz kapsy (ukrst, uplatit) i vloit se do vci, sloit funkci (a nebo jelena nebo bse). Toho, co vme,
rapidn pibylo, toho, co nevme, moc neubylo.
Napklad ale zmizel blboun nejapn. Na pokles vskytu blbosti ve
svt, a nejapn i japn, to vak vliv nemlo. Sp naopak. Vybit i
vyhynut dronteho mauricijskho bylo toti projevem blbosti. Ne jeho.
Na, lidsk. Biolzi uvdj, e v souasnosti kad den vymiz jeden
ivoin druh (mon i vce) dve, ne
jej stame poznat a popsat. Homo, nejapn nazvan sapiens, petv sv ivotn
prosted tak, e jej z pohledu sv budouc
existence ni. Zmny, kter pchme, nkterm ivm organismm prospvaj, lidi a patrn dn z tzv. vych
ivoich to ale nejsou.
Nkdej poten z toho, e svt je konen, se vytrc. B.rdel, kter
jsme na Zemi spchali a pchme, nemme kam sloit, odhodit, nem-

zpravodaj-az@seznam.cz

zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 1

me kam od nho utci (abychom tam v dosavadnm kursu pohodln pokraovali). Vesmr
sice nem konenou, take nedojede, kdy u
i v nm tropme neplechu, ale pro jistotu nm
masivn emigraci neumon. Koule, na rozdl
od krychle i njakho mnohostnu, nem
zjevn hranice, co teba mate, ale jej povrch
je nepochybn konen. Lidstvo tak definitivn dostihla globalizace. Ne ekonomick,
politick, kulturn, nbr existenn. Zem je
kulat, ale u nejde o cesty do Indie, nbr
o dal cestu lidstva. Extenzit je konec, dostupnost vesmru je malilinkaoulink, nadela epocha intenzity. Pibouchli jsme j dvee, zaveli ped n okna, ale ona si nala
komn. Exhalace neznaj hranic,
ni produ tisce kilometr od
zdroj zneitn. Zamoovna
je pda, voda, sniovna je
biodiverzita (kdyby
tak ale mizeli blbci
a ne blbouni...),
likvidujeme
biologick
etzce, ani
bychom znali
vechny jejich
souvislosti, nato abychom je
dovedli nahradit. Nae hospodaen ni statky veobecn dostupn i
vzcn. Svdme na ekonomickou teorii
nai nectu k vcem levnm, a ona ns
na opltku zase v relu zrazuje s ochranou vc drahch. Msto toho, aby je vysokou
cenou chrnila, odrazovala zjemce, je jejich
nedostupnost pro mnoh vzvou a in je jet
danjmi. Vsledkem blbosti je totln likvidace nejen blboun. Mt tak roh z poslednho nosoroce, hvu poslednho lva, vycpanho poslednho orla, nebo aspo na pendlku
poslednho jakhosi motlka...
Ochrana ivotnho prosted a tedy ivota - zdaleka nen jen vc ekolog. Fabriky a
velkofarmy jsou mocnj ne vechny zoologick zahrady. dn rezervace neochrn lidstvo a produ ped bankami. Je pli
mnoho lid, kte kvli zisku svoj vrobou,
slubou nebo spotebou pmo zlikviduj konkrtn ivoin druh, i vydrancuj, zni,
umrtv urit zem. Jet vce je takovch,
kte by sice bezprostedn evidentn zkzu
nespchali, ale odmtaj svoji ziskuchtivost
omezit kvli naruen sloitch etzc vazeb,
by maj nejen mstn, ale teba i celosvtov
zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 2

dopady, ale kter nejsou hned zjevn a zprvu

jsou teba i absorbovateln. Jakmile zptn
vazba vzne, je chamtivost bezuzdn a brzdy a
regulace se vytvej pomalu, neefektivn a na
nklady lid zcela nevinnch, teba naopak i
postiench. Ekonomiku vak nespoutme bez
politick vle. Zkony, regulace, limity, normy, standardy v jejich kvalit se odr jak
intelekt, porozumn problmu, tak morlka,
ochota problm eit.
Hit, na nm si lidstvo hraje na ivot a s
ivotem, nemusej niit jen ekologicky nepromylen skutky lovc, pstitel, stavebnk,
podnikatel. Me
bt tak znieno
vlkou vedenou
zbranmi hromadnho nien. Nepeij ani blbouni, ani blbci, ani koumci. Vlka
jde zcela na vrub politickch vdc, nech ji
autoritskch nebo demokratickch. Ti nepadaj
shry, nbr stoupaj vzhru
z obyvatel regionu, z komunit, rodin, td, stran, hnut, z
oban, z voli. Pokud politick systm njakho sttu
nem zklopku ped blbci,
darebky, lenci, je za souasnch zbraovch monost celosvtovm
existennm rizikem. Chemick a biologick
zbran si mohou opatit i mal stty a ppadn vyvoln epidemie na vce mstech svta by
pak byl u jen kol pro dopravn firmu.
Krom totln likvidace lidstva i dokonce
ivota vbec hroz i zsadn destrukce lidsk spolenosti jako jedna z variant mon
budoucnosti. V hlavch nemla vlivnch lid
v mylenky na nadlidi a podlidi, na snen lidsk populace tu o pl miliardy, tu o dv
miliardy, onde na pl miliardy len. Ohroena je univerzalita zkladnch lidskch prv.
Spolenost, kde jsme si vichni rovni, ale
nkte jsou si rovnj, by se mohla znetvoit
ve spolenost oteven nerovnou. A nemuselo
by jt jen o kastovn model, ale teba o limitovan rozvoj i dokonce omezenou ivotnost.
Fantazii se meze nekladou. Urit proto je
na mst diskuse o principech budouc spolenosti a kulatost Zem odkazujc ns na
nevyhnutelnou koexistenci s dalmi lidmi a
ivmi organismy je vchodiskem pro vechny

ostatn principy. Kolik lid Zem snese? Jak

rznorodost ivch organism je nezbytn
k ochran ped degenerac ivota? Kolik kde
svobody a kolik kde regulace, jak demokracii
dodat kvalifikovanost, jak moc spoutat zodpovdnost, jak vazby rozhodovac a kontroln,
jak jsou vhodn, motivan, snesiteln rozdly mezi lidmi, komunitami, tdami, jak it
toleranci, ctu, koordinaci a spoluprci, co
se sociln postienmi, s migranty, s bohi,
kolik jsme ochotni obtovat na olt TUR/TU
ze sv energie, asu, prce, pjm, majetku, pohodl, spoteby, jak..., kolik....? Trval
udritelnost je klovm tmatem ekologie,
ekonomie a ekonomiky, politologie a politiky a sociln sfry, vznamn se mus odrazit
ve vzdlvn i zdravotnictv a pro nkter
obory me bt alespo inspirac. Umleck
ztvrnn problmu trval udritelnosti me
vznamn pispt k jeho pochopen bnmi
obany, pro n jsou vdeck dla i bn
informan osvta nezajmav.
Ekologie byla ped 50 lety v plenkch,
ped 40 lety vyhrvala volby, ped 30 lety
podlamovala reimy, u 20 let je byznysem,
pesto poslednch 10 let dn vt pokrok
v celosvtov kvalit ivotnho prosted
nenastal. Trval udritelnost se roky zatm
jen tak batol spoleenskm prostorem. Veejnost si dosud toto tma neosvojila. Vt
ho v oblasti ivotnho prosted, je si ho
(krom nkolika, el ale vlivnch sociopat)
vdoma v otzce jadern vlky, ale rizika
kolapsu spolenosti kvli hospodskm
pomrm a sociln situaci vnm sotva
kdo, nemluv o vdom, e trval udritelnost zsadn zmn kvalitu ivota v zemch
s nejvy ivotn rovn a vyd si citeln
obti od kadho z ns, protoe ada zdroj
surovin a energi jsou neobnoviteln, ada
innost neekologickch i spoleensky
destruktivnch, ada pozic, vsad a moci
neudritelnch. Chyb rovn filosofick
(intelektuln a morln) uchopen problmu a jeho veobecn pijet. Bez nho budou
spoleensk i technick vdy ztrcet as
hlednm, tpnm.
Kam oko dohldne, tam je pro trvale udriteln rozvoj a ivot pole takka neoran. A
to na t zemsk kouli nevidme za horizont.
U ale vme, e kdy mvneme na jih, boue
pijde ze severu. Postavme se k problmu
elem, ivot u nm podr zda.
Karel Rika

doporuujeme...
http://denikreferendum.cz/clanek/20456-jak-se-dela-terorismus
A soudn jednn me vnst jasno do
ppadu nkolika ech, kte byli nedvno obvinni z ppravy teroru. Dosavadn
vsledky zmaten policejn akce vak podle zjitn Sai Uhlov ukazuj spe na
vandalstv i totln ztrtu rozumu.
http://www.zjednotenizamier.sk/zjednoteni-za-mier/
Sjednocen za mr je mezinrodn mrov iniciativa, kter spojuje vechny lidi
dobr vle ve spolenm sil za mr, porozumn a spravedlnost. Zrodila se na
Slovensku pi pleitosti 70.vro ukonen druh svtov vlky s clem hledat
innj formy mezinrodn bezpenosti
a zabrnit vzniku dalho svtovho konfliktu.
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/
clanky/zbynek-fiala-odkup-podniku-zamestnanci
lnek o pejmn podnik zamstnanci,
kte by jinak li na dlabu, vyvolal velkou pozornost. Text Zbyka Fialy pojednv o dalch podrobnostech z pslunho francouzskho Zkona o sociln a
solidrn ekonomice.

kalend
Zveme na konferenci Energetick
unie pleitost, nebo hrozba pro eskou republiku a stedn Evropu? Kdy:
Steda, 10. ervna, 10:00 16:00. Kde:
Era svt, Jungmannovo nmst 767
Dne 13.6. 2015 od 9:30 se v Betlmsk kapli kon konference pro veejnost
Jan Hus a due eskho nroda. Moderuje Lenka Prochzkov.
zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 3

Vzpomnka. Na budoucnost?

eton pipomenut 70. vro ukonen 2. svtov vlky v Evrop

nemlo pro vechny charakter oslav. Pro nkter to mlo rz vro vpdu i dobyt. Postoj ped pr lety naprosto nemysliteln sice zastvaj lid sporn minulosti a souasnosti, le od politickch piek,
a ji unijnch i nrodnch, se mu razantnho
odsudku nedostalo, spe jen mlen. Kdo v,
zda mlen dnes neznamen souhlas ztra.
Ovem i oslavy probhaly v podivnm duchu,
za selektovn, na koho, nebo na vojky
vzpomnat a na koho ne. Doloily to i oslavy
osvobozen, kter 9. kvtna uspodalo SPaS
v Praze na Olanech.
Jet, e ped 70 lety s faismem bojujc sovtt, rumunt, amerit, britt, francouzt,
kanadt, australt a dal vojci nezaali pemtat, co e vlastn maj i nemaj s echoslovky, Belgiany, Dny, Rakuany a jinmi spolenho a zda jim stoj za to riskovat a ztrcet
za n ivoty. Leton, 70. vro osvobozen od
faismu se stalo ostudou politiky a veejnosti
na bezch severnho Atlantiku, nebo propadly
ideologick pedpojatosti a politick elovosti v otzce pietn vzpomnky a dk bojovnkm za zkladn lidsk prva stovek milion lid
trpcch faistickm tlakem. Tato necta nen projevem zapomnn,
neaktulnosti nsil, mrovho ukolbn. Naopak, vlky se roj jedna
za druhou, ps od Afghnistnu se prothl k Tunisku a do Mali, dal
ps se rt stedem Afriky a jedna vlka propukla i v Evrop. Ropa,
vzcn nerosty, geopolitika. Zisky a moc. Moc, aby mohly bt zisky,
zisky, kter umouj moc. Vlka pestala bt sprostm slovem a hanebnm zloinem, nm nepstojnm, opovrenhodnm. Z generace
astnk 2. svtov vlky umraj posledn a v
mru zrozen generace jakoby ztratily imunitu.
Obrann ltky proti vlkychtivosti jsou oslabeny, kyp agresivita, kter perostla rozmr
zdrav soutivosti v konkurenn boj, v netoleranci, v nevraivost. Kolik kdo vyjmenuje
osobnostnch vzor typu Alberta Schweitzera
a kolik typu Ramba, Termintora, Predtora a
dalch ostrch drsk, by teba detektiv?
Chce-li mr, pipravuj vlku, tvrd ada politik i adovch oban. Nepropadne vak svalovec pi een konfliktu vaze upednostnit
slu ped rozumem dve, ne v ppad, e by
nemohl tak spolhat na svoji fyziku? Nekrt
vojensk pevaha ance na mrov dohody? Jadern, globln svt potebuje dt anci mru.
Vojensk prmysl mus bt zcela pod kontrolou sttu, bez ziskov motivace. Podobn
obchod s vojenskm materilem mus dt vale
ziskuchtivosti. Sttn vojensk rozpoty se musej snit, zejmna vak rozdly mezi nimi, aby

zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 4

Lenka Prochzkov

nedovolovaly zskat tonou pevahu, ale jen obrannou vyvenost. Za

zbrojen a vlky musej nst zodpovdnost vichni oban, nejen politick piky, nejen majitel fabrik a obchodnch spolenost.
Pokud se nepoda zmnit politickou atmosfru, zskat veejn mnn pro mr, obrtit vojensk trendy a omezit zbrojen, bude lidstvo na
cest k zopakovn masvnch, celosvtovch vlench trap. Peije-li lidstvo tet svtovou vlku, teba si ji vezme ponauen. Bylo by
ovem lep, kdyby se to podailo bez n.
Zatm tomu ale nic nenasvduje. Politici, novini,
celebrity, internetov diskuti a pli mnoho jich
oplv aroganc a agresivitou, nzkou inteligenc a
hloupost, neinformovanost, egoismem a pokivenou morlkou na to, aby ance mru byly uspokojiv.
Abychom doshli varianty, e pochopen nesmyslnosti a zloinnosti vlky se prosad racionlnm rozumem a ne a osobn tragickou zkuenost.
Nyn, na prahu lta, Evropu mraz plody Arabskho jara. Severoatlantick civilizace zsadnm
zpsobem pispla k rozvratu ady arabskch a islmskch stt. Tyto stty nepochybn trply adou
neduh, nedostatkem demokracie, obanskch prv,
socilnch vdobytk, ale opt se potvrdilo djinn
poznn, e tyto nleitosti se na bodcch nevyvej. A to tm spe ze zem, kter toto zbo tak nejene nemaj
na sklad, ale u i na pultu z toho maj pouze obaly. Mdia zaplavily
debaty o kvtch imigrant a zcela je opomjeno, co tedy s tmi neastnky, co s jejich stty a tak co s tmi, kte za to nesou zodpovdnost. Kde jsou biliony dolar, eur, liber, frank francouzskch a
belgickch, marek, lir, gulden, peset, real a escud, kter odplynuly
z koloni do metropol? Severoatlantick ivotn standard (pro nkter vrstvy blahobyt) m svj et na Jihu. Nevyrovnan et. Nevyrovn se pijetm uprchlk, ale moudrmi investicemi hmotnch a
duchovnch hodnot v jejich vlasti. Tak, aby z nich
nemly blahobyt jen nkte, tak, aby navrch zskala humanita a skuten spoleensk pokrok, aby
tamn obyvatel nemli dvod odchzet. Aby tato
zptn investice mla opravdov efekt, aby jej smysl byl upmn, nejen proklamovan. To nelze bez
politick obnovy Evropy a USA, bez odchodu politik, kte nerespektovali mezinrodn prvo, pravidla OSN. Pokud nebudou sankcionovni a postihovni ti, kte zodpovdaj za vlky, teroristick akce,
muen, za financovn zloin a zloinc, tak se
nsil a vlky budou opakovat. Jak sankce navrhla EU, Bohuslav Sobotka i Lubomr Zaorlek vi
USA a patinm politikm, ednkm a agentm
za prokzan a piznan muen? Pokud ani tak
evidentn akty nedojdou spravedlnosti, tak budou
lid znovu a znovu si pipomnat vlen vro a to
nikoli s tak vysokm slem, jako po vlce zavren zaloenm OSN a
Norimberskm procesem a dalmi soudy s vlenmi zloinci, a ji
politiky, banki, podnikateli, urnalisty a dalmi vlenmi tvi.
Karel Rika
zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 5

Na Praze 7 paroz
peruen

stsk st Praha 7 dokon vtznou investici z loskho rozpotu s participativnmi prvky, ale letos dal ronk pmho
zadn investic obany v rozpotu M neoteve. Sdlil to Martin Kivohlvek, koordintor
Mstn agendy 21 adu M.
Dtsk hit v dolnch Holeovicch, kter
loni spolu s dalmi nvrhy od obansk veejnosti postoupilo do zvrenho hlasovn
oban a zskalo v nm nejvce hlas a pslib
milionu korun, bude dokoneno a modernizovno.
Na pokraovn ped volbami rozbhnutho
procesu si ale oban budou muset pokat.

A se loni na participativnm procesu shodly

vechny strany zastoupen v minulm zastupitelstvu, po podzimnch volbch jsou v
novm zastupitelstvu v menin nebo nejsou
zastoupeny vbec a orgn ovldla Koalice
pro Prahu 7 (SZ, Pirti, SNK-ED a nezvisl),
kter zskala popularitu na veejnosti zejmna
prosazenm referenda o nov budov radnice,
kdy nvrh tehdejho veden M oznaila za
pedraen. Kivohlvek peruen zdvodnil
tm, e nov veden M mus investin prostedky uvat co nejefektivnji a nyn nem
voln zdroje na participativn st rozpotu.
I samotn proces participace, vznikl ped
volbami, mn pr pepracovat. ast oban
na rozpotovn ale chce radnice uskutenit
prostednictvm Mstn agendy 21. Ostatn i
komise participace, kter ovem nebyla zamena jen na rozpoet, ale na ir komunikaci
radnice s obany a subjekty, byla slouena
prv s komis MA 21.
(kru)

zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 6

Diskuze v Kromi
o potch R

ma esk ekonomiky a jej zalenn do

ekonomiky svtov pilkalo do Krome pes 60 astnk. Debatu s ekonomkou
Ilonou vihlkovou organizovala mstn poboka MDA. Zdaleka ovem nelo jen o nek
nad minulmi chybami, ale velk pozornost
byla vnovna prv monostem, jak souasnou, pro R nevhodnou situaci zmnit. Nelze
se peci spokojit s tm, e esk mzdy jsou pod
tlakem kvli velk otevenosti esk ekonomiky, znanmu vlivu zahraninch firem v R,
co se odr i na odlivu zisk ze zem. Podpora lokln ekonomiky se me stt zdravou
protivhou vi tmto tendencm. I proto se
nsledn debata stoila na mstn banky, inspiraci z okolnch zem a nov probouzejc se
alternativy.

Po borovansku proti globalizaci

kumenick akademie Praha uskutenila

v pondl 25. kvtna kulat stolek (8 astnk) o loklnch iniciativch jako protiplu
globalizace. Pspvky se tkaly participativnho rozpotovn, energetick sobstanosti,
vmnnch LETS systm, ale i docela obecn
rozvoje pospolitosti.
Pod titulem Borovansk jistoty, pokusy a omyly tam Ji Guth pedvedl, co vechno se dje
v nevelkch (4000 obyvatel) Borovanech na
eskobudjovicku. V obci sdl pes 40 rznch
spolk a Borovansk rok (seznam kadoronch veejnch spoleenskch akc) m vce ne
20 poloek vedle tch obvyklch, jako jsou
plesy, velikonon ehtn, mstsk slavnost

(Borvkobran), pou nebo iv betlm, jsou tam

i originln Ovck slavnosti (pod eskobudjovick Rosa), bitva o slamn hrad Slamburk
na zvr przdnin (v zvru tradin pichz ke
slovu dlouh a siln tradice borovanskch hasi) nebo ponkud bezbon, zato velmi oblben
Peklomnie v prosinci. To ostatn plat o Borovanech i obecnji: vyloench specialit nemaj
mnoho, ale maj je ndavkem ke vem obvyklm
spolkm i aktivitm.
V poslednch letech se navc soustavnji (inicitorem je Mstn akn skupina Sdruen Re)
vnuj rozvoji mstn ekonomiky. Systmov
prostednictvm webovho portlu Venkovsk
trnice (www.venkovskatrznice.eu) a konkrtn

pak nejrznj podporu krtkch ekonomickch cykl a vyuvnm mstnch zdroj v znovn motrn nebo obecn peci (na fotografii).
Msto (Borovany se tmto titulem pyn od r.
1973) vemon zpjemuje ivot nejrznjm
skupinm od mldenk pes rodie malch
dt a po seniory. Vcelku po prvu tak bylo
v r. 2012 vyhodnoceno v celosttn souti jako
obec nejvc ptelsk cel rodin (ve sv velikostn kategorii). Nen to ovem jen sypn do
nataench dlan, nutn je aktivita a zjem zdola, co v Borovanech nechyb.
Nkter formy asti lid na sprv vc veejnch se z rznch dvod pli neujaly
namtkou zmime anketu o rekonstrukci
nmst, komunitn strategick plnovn nebo
tzv. asovou banku. U n ovem nejvc vadila
nutnost evidovat vzjemnou vpomoc, protoe
na to mstn prost nejsou zvykl. Navzjem si
pomhaj, pedevm v rmci irch rodin, bez
e a bez evidence.
Jak jsou hlavn faktory spchu borovanskch?
1) Obec je pomrn bohat (stl pjem ze
skldky na katastru obce), soustavn podporuje
materiln i finann rzn spolky (ponkud
prominentn postaven ovem m tlovchovn jednota) i neformln iniciativy. Msto m
prakticky kompletn obanskou vybavenost a
tak samosprv i obyvatelm zbvaj sly i na
postmateriln zjmy a aktivity.
2) Samo msto db o oiven rznch obecnch
nemovitost zejmna kulturnmi akcemi v nadprmrnm rozsahu i kvalit, mono-li to tak
ci.
3) Po pevratu mly Borovany tst na obtavho a aktivnho starostu (PhDr. Stanislav Malk),
kter byl ve funkci od r. 1990 a do loskho
podzimu.
4) Vdom jsou slaovny tradice a novoty, tzv.
interpretace mstnho ddictv je samozejmost
a i v osobn rovin prakticky neexistuje zsadn
rivalita mezi starousedlky a nplavami.
5) Lokln patriotismus je posilovn mnoha
zpsoby vetn napklad vyznaen borovanskho asu na stn koln jdelny.
6) I kdy to nezn zrovna idylicky, svj vznam
patrn m i mstn rivalita Borovany se chtj
dothnout na blzk vt Trhov Sviny a
ve vem dleitm bt lep ne takt blzk
men Ledenice.
zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 7

Mil ptel,

Morov sloup na Resselov nmst v Chrudimi

Chrudim je inspirac
pro ostatn

lona vihlkov se v Chrudimi setkala se zstupci mstnch politickch stran, se ktermi debatovala nejen o loklnch problmech,
ale tak o celkov situaci v R a nutnosti vt
aktivity a zapojen oban do veejnch zleitost. Prv msto Chrudim je v tomto ohledu
velkou inspirac pro ostatn. Je pikou
v kategorii tzv. Zdravch mst, dlouhodob a
spn zapojuje veejnost do rozvoje msta.
S koordintorkou projektu Zdrav msto a
mstn Agendy 21, rkou Trunekovou, probrala Ilona vihlkov nejen rzn monosti
a zkuenosti s obanskou participac, ale tak
participativn rozpoet, kter vyvolal zjem a
adu doplujcch dotaz zohledujc slovensk zkuenosti, ale tak nap. vsledky
z Prahy 7. I proto zstupkyn Alternativy Zdola pedala shrnujc materily a tak brouru
AZ k tmatu.

mezi 30. kvtnem a 5. ervnem se kon Evropsk tden udritelnho rozvoje (http://www.
tydenudrzitelnosti.cz/), kter je pro Alternativu Zdola monost, jak zskat impulsy od Vs
pro svou innost. Ji
pt let se sname
zvyovat povdom
o monostech asti
oban na veejnm
dn, prezentovat
lokln ekonomick
alternativy a pispt
tak k lepmu ivotu
v R.
Budeme rdi, pokud
se zapojte do ankety
a rozte ji dle po
svch organizacch,
ptelch a znmch.
Pokud byste nm chtli pomoci vc se sbrem
dat, ozvte se nm, prosm. Budeme rdi,
pokud i touto cestou zskme nov pznivce,
kte si jsou vdomi, e udritelnost je klov
tma ns vech, te a tedy a e bez osobnho
angam tko doshneme viditelnch spch.
Vyplnn zabere jen pr minut a vsledky
budou zpracovny anonymn. Anketu mete
vyplnit zde: https://www.survio.com/survey/d/
V3U0N0B4N3B2G6G7O
s dky
Ilona vihlkov
AZ

Odkazy
www.chrudim.eu/zdravemesto

Ukzka ankety

zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 8

Spolenost a levice na kiovatce

stanovisko Spojenectv prce
a solidarity

tina levicov veejnosti oekvala, e nov vlda nastartuje veejnou

diskusi ke spoleenskm tmatm, tato oekvn se vak nenaplnila.
esk spoleensk prostor se naplnil nsilm a hrozbou nsil, kter vede
lidi s meninovmi nzory do vnitn ilegality. Nsil se pevn usadilo v televizi, filmech, sportu, arogance prosakuje do mezilidskch vztah, mdia
neodsuzuj vlenick mylenky, levice je oerovna i jako obrnce mru.
Nejviditelnj byly zsahy silovch sloek sttu proti squattm1.
Squatting nen bezdomovectv, squattei nejsou narkoman a kriminlnci, squatterstv majetky neni, nbr uchovv a
vyuv pro organizaci pednek, besed, koncert, festival, mstem pro mlad lidi, knihy,
neotel mylenky2.
Zanedbvan hodnoty majetky tak napluje
novm ivotem, a m tud kladn ekonomick, ekologick a sociln dopady. Squatterstv
je vak v hlubokm rozporu s maloburoazn
mentalitou a tady selhv i levice, kter z valn
sti o squatterstv vbec nic nev a ani se je
nesna pochopit.
esk stt by ml otevt diskusi o vlastnictv,
jeho charakteru a znacch, o prvech a povinnostech vlastnka, o jeho zodpovdnosti za dren
majetek. Ten vznikl zpravidla prac mnoha lid,
asto nkolika generac3. Majetek je nejen nedotknuteln, ale zrove zavazuje.
Majitel objekt, vetn pamtkovch, je zjevn nechvaj rozpadat4 a
vykvaj na vhodn okamik pro uskutenn ziskuchtivch developerskch pln bez ohledu na historick, architektonick a urbanistick
hodnoty objektu a msta.
Sttn moc msto zkoumn pin a charakteru squattingu, msto zkoumn chovn a zmr majitel zpustlch budov a msto snahy o systmov uchopen problmu zvolila silov een, v domnn, e tm dlouhotrvajc a vzrstajc trendy zastav. Nezastav a medializovan tvrzen o
extremismu je nepijateln, nerozumn a se snahou spolenost rozdlit,
odvst ji od skutench problm, kter bude nutn dve i pozdji eit.
Individuln terorismus nem nic spolenho s levic, je to reakce zatm
mal skupiny oban na neeen sociln problmy. Od jakhokoliv projevu nsil, hskch tok, projev terorismu se levice distancuje a se
1
V ppad Cibulky nelo o prvn nsiln vyklizen squattu polici. Nelo o prvn zanedban objekt, kter squattei obsadili, uklidili, v mezch svch skromnch monost opravovali,
udrovali a uvali. Nen vyloueno, e polici vyklizenou usedlost s vce ne 600letou histori
majitel opt ponech osudu, neobvanou a chtrajc. Pkladem jsou bval squatty vila Milada
nebo inovn dm na Albertov.
2
Nap. squattovan ikovsk Klinika.
3
Je tud na zven, nakolik prvn nleitosti spojen s jeho vlastnictvm mohou obchzet vklad cel spolenosti do majetku jednotlivce.
4
Vtina majitel m prokazateln dostatek penz a nepotk se s prvnmi, nap.
ddickmi problmy.
zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 9

v rozhodnost takovto projevy odsuzuje.

Levice nikdy nebyla naklonna individulnmu terorismu, jej podstatou
je respekt k ostatnm, uznn jejich poteb a prv, vdy podporovala dstojnost, spoluprci a solidaritu. Je v medilnm prostoru vytven odpudiv obraz dajn teroristick levice5, aby zakryl xenofobn, rasistickou a
faizoidn extrmn pravici?
Komu tedy slou podsouvn extremismu levici jako celku?
Nejasn je zsah Policie R v Brn a v Most. Cenzurovn informac o
tchto zsazch tak podporuje vytven negativnho medilnho obrazu
levice.
Uveden tendence v esk republice jsou znepokojiv. Jet dsivj je
vak to, e obdobn procesy vidme i v dalch zemch
na evropskm kontinent a e ve mnohm pipomnaj
obdob faizace Evropy ped druhou svtovou vlkou.
Udlosti ve svt, chovn elit v Evrop a v R a cel
zastraujc6 atmosfra ve spolenosti se pestvaj
chovat jako souhra nhod7 nebo jako neschopnost vld
eit piny spoleenskch problm8. Jednodum
vysvtlenm je zen tok9 na demokracii, svobody,
lidsk a obansk prva, na pravdu a spravedlnost, na
dstojnost a mr.
esk, ale i evropsk ir levice zatm nevykazuj
schopnost porozumt souasnmu svtovmu, evropskmu a tuzemskmu
dn, jsou spe jen spoleenstvm levicovho slovnku. Vme, e levice v
kapitalistickm centru a semiperiferii nem snadnou lohu a e se mus
stetvat s maloburoazn ideologi. Jsme vak pesvdeni, e v dohledn
dob bude levice postavena ped existenn problm. Bude levice skutenou levic? Doke formulovat koridory een a naplnit je skutky? Pokud
existujc nrodn a unijn demokratick struktury a vazby nebude schopna naplnit demokraci, dvryhodnost a kvalifikovanmi postupy, penech je lobbystick ziskuchtivosti, korportnm zjmm nebo dokonce
korportnmu faismu.
26. kvtna 2015, mluv SPaS: Eva Novotn, Jan Kavan, Milan Neubert,
Miroslav Proke
5
Policejn vyetovan skupinka, kter se k aktm individulnho terorismu skuten
hls, je i z hlediska krajn levice marginln. Levick vstelky povauje levice za zbytenou
zminku protilevicov politiky a provokac.
6
Svtov veejnost je pod silnm medilnm tlakem hrozby dajn islamizace a rznch
teroristickch akt.
7
Historie posledn stovky let je pln nsilnch provokac, kter velmocensk a faistick
kruhy zosnovaly. Mocn politick a ekonomick kruhy se nett ani vlky, nato diktatur, teroru,
policejnho sttu, bezprv, piclovn. Oban se proti tomu stavj, zjiuj a zveejuj informace, podaj pednky a diskuse, organizuj protesty a petice. Lid maj asto pochybnosti
o skutench dvodech historickch udlost. WikiLeaks a Edward Snowden odhalili intriky
proti obanm i v nejvych patrech svtov politiky, i v proklamovanch batch svobody
a demokracie. Krize dvry voli ve stranick programy a sliby vede politick intrikny ke
zneuvn zkladnch lidskch cit.
8
Jinak si tko vysvtlme jin vhrady proti obansk komunit, poukazujc na nefrov
jednn takovho majitele prask restaurace zkrna vi zamstnancm, kterm se nevyplcej mzdy, nebo proti komunitnmu centru, kter se v regionu s vysokm socilnm a rasovm
naptm sna o jeho zmrnn, o komunikaci s problematickmi skupinami, o osvtu a dstojn
ivot obyvatel.
9
Jde o kroky politik s nzkou demokratickou legitimitou na evropsk rovni, teba pi
pprav smlouvy o Transatlantickm obchodnm a investinm partnerstv (TTIP), ale i faktick
nvrat ke smeten smlouv ACTA, snaiv se ped pr lety omezit lidsk a obansk prv a svobody cestou nrodnch legislativ.
zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 10

Kzn Jana Husa: tvrt pokraovn

PhDR. MARIE neudorfllov
Marie L. Neudorflov: tvrt pokraovn
vatk z kzn Mistra Jana Husa ze spisu Jan Hus, esk nedln postila (1412).
Vyloen svatch ten nedlnch. (K vydn
pipravil Ji Dahelka. Praha: Akademia
1992). Pevedeno do souasn etiny.

a jin prelti hlsali, e Praha, echy a Morava jsou zprznny kacstvm a e je teba
to ztrestat. Ve skutenosti nechtli, aby slovo
bo bylo kzno svobodn, navzdory tomu,
co pikzal Jezukrist kzat vude, nepoteboval k tomu kostely. Bula se nesrovnv
s uenm Jee. Chtj, aby kaple Betlmsk
ten z Evangelia sv. Jana, kapitola 6 (nebyla zbavena slova boho. Potek probldatovan)
m vid v tom, e Nmci se samostly a
Mistr Jan Hus pevd na svou vlastn zkue- sudlicemi a mei pibhli na Betlm (Bernard
nost, kdy byl neprvem pronsledovn papeChotek), chtli Betlm zboit, ale vrn
em vyzvn, aby se dostavil do ma. Poslala
ei (na Radnici) tomu zabrnili. ((Je teba
za sebe sv porunky, aby jeho uen obhjili. dodat, e i esk krl Vclav IV. vydal zkaz,
Ti vak nikdy nebyli vyslyeni, ale naopak
aby se Betlmsk kaple zboila)).
byli zajati a uvznni, protoe dali pravdu. Hus povaoval toto jednn za nezkonZe ten z Evangelia sv. Matoue, kapitola
n, nebo dn zkon neuroval, e by lid
21 (nedatovan)
museli tak daleko a tak
Jan Hus hlavn pipomnl,
nadarmo cestovat. Dalm
e v procesch vcch se
dvodem, pro se nechtl
mlo st, podobn jako
pkazu papee poddit
kdy jel Je na oslku. Ale
bylo, e u papeskho dvopape, biskupov, nejen
ra bylo mlo bo prave jezd na zlatch vozech
dy, odjezdem by nemohl
taench oi, ale st z nich
kzat slovo bo lidu, a
neum ani st a jsou veltak by utratil zbyten
mi pyn. Interpretuje Bomoc penz. Dalm deciuse: lovk duchem m
vodem bylo, e vedl spor
jednotu s Bohem a andly,
proti zvyklostem papee,
duchem rozeznv dobr i
proti jeho moci, kterou
zl, a tm peshl vechny
pape nem pjenou od
ivoichy, tj. vechny vci,
Boha, ale vymylenou od
kter jsou iv a maj ich.
bla. Dle dodv, e
Ale tm, e je smrteln se
tak nejel k papei, aby
rovn ivoichm. Ale kdy
nadarmo neztratil ivot
opust rozum, je mn ne
nebo byla vznesena kiv
hovado. Cituje sv. Pavla:
svdectv a nkter jmeNemm-li lsky, nic nejnuje. Kdybych vdl, e
sem. A pak mluv o smilstv
to je bo vle, abych v
knat, pn a ryt.
m umel, tehdy bych el; a kdybych vdl,
e bych njak prospch uinil, jako Kristus
Touto interpretac Jan Hus obvioval papee
budoucmu lidu uinil.
a prelty, e zradili svoje kesansk posln
pispvat k duevnmu a mravnmu rozvjePipomnl, e pape Alexander V. vydal bulu
n lidu, e ho vnmaj jen jako prostedek ke
na penzch, aby nikde v kaplch nebylo
svm materilnm zjmm, ke svmu nezlidu kzno slovo bo (akoli toto bylo stvrzenmu luxusu. Zrove snahy lid vymanit
zeno papei pedtm). Povaoval za velmi
se z tohoto nsil crkevn hierarchie trest
vn, e prask arcibiskup prask Zbynk jet vtm nsilm.
zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 11

Zpravodaj AZ
(kvten 2015)
Odpovdn
redaktor
Karel Rika
Grafick design a sazba
Michal ern
Do tohoto sla
pispli:
Karel Rika, Ilona vihlkov,
Kateina Vojtkov, Marie Neudorflov, Ji Guth
Zdroj fotografi
www.freeimages.com

Svoje pipomnky, nzory,

komente, prosm poslejte na
tuto e-mailovou adresu:

zpravodaj-az@seznam.cz

KONTAKTY
Web:
E-mail:
Facebook:
YouTube:
Zpravodaj:

zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 12

www.alternativazdola.cz
info@alternativazdola.cz
www.facebook.com/alternativa.zdola
kanl AlternativaZdola
zpravodaj-az@seznam.cz