Vvoj latinky

od potk do stedovku

MOV, Barbara. Vvoj latinky : od potk do stedovku . Brno,

2002. 37 s. Oborov prce. Masarykova univerzita, Filozofick
fakulta.

OBSAH
1. vod
2. Veobecn vznam psma
2.1. Vznik prvnch psemnch systm
2.2. Vznam psma
2.3. Vvoj pravopisu
2.4. Materil a nstroj zznamu
3. Prvopotky egyptsk psma a ugaritsk hlskov abeceda

3
4
4
4
5
6

7
3.1. Egyptsk psma
7
3.2. Ugaritsk psmo
8
4. Fnick psmo
10
4.1. Pvod fnickho psma
10
4.2. Ti smry vvoje fnickho psma
11
4.3. Dochovan pamtky
12
4.4. en fnick abecedy
12
5. eck alfabeta
13
5.1. Pvod eck alfabety
13
5.2. Uit jednotlivch hlsek
14
5.3. Rozdlen rznch variant alfabety
15
5.4. Zaveden a en jednotn alfabety
16
5.5. Zpsob psan
17
5.6. Nov typy psem
17
6. Psmo Etrusk
18
6.1. Etrusk abeceda
18
7. msk latinka
20
7.1. Etapy vvoje mskho psma
20
7.2. Formy mskho psma
20
7.3. Strun rozlien forem mskho psma
21
7.4. Zpsob uit latinky
22
8. Latinka v Evrop po rozpadu msk e do obdob rannho
stedovku
23
8.1. Postupn rozen latinky po Evrop podle M. Cohena 23
8.2. Karolinsk minuskula
23
8.3. Gotick psmo
24
9. Zvr
25
10. Pouit literatura
26
11. Obrazov ploha
27

1. vod
Lidsk spolenost je nemysliteln bez komunikace, kter je
zpsobem vmny informac. Smyslem komunikace je penos
informace. Informace jako veliina je sama o sob nevnmateln,
a proto je vdy vzan na jist materiln zklad na vnmatelnou
substanci, kter slou jako jej nosi.1
Toto tma prce jsem si zvolila proto, e se ji del dobu
o pvod a vvoj psma zajmm. Druhm dvodem je, e o tomto
tmatu pojednv mnoho knih, ale dosud jsem nenarazila na
monografii,

kter

by

se

vnovala

vhradn

vvoji

latinky

a psmm, kter s tm souvis, a pitom je latinka jist psmem

jeho historie si nai pozornost jist zaslou.
V nsledujcch kapitolch proto strun popi vznik a vvoj
nkolika psem, je pat prv k pedchdcm latinky, a tak
samozejm zmnm, jak vliv tyto abecedy na jej vznik mly.

Krupa, Viktor; Genzar, Jozef: Psma sveta. Bratislava: Obzor, 1989, s. 12

2. Veobecn vznam psma

2.1. Vznik prvnch psemnch systm
Psmo je vhradn lidsk dlo. Zaalo vznikat ve chvli, kdy si
ji, lidov eeno, lidstvo nemohlo vechno pamatovat. Prvn
dochovan npisy pochzej pravdpodobn ze 4. tiscilet p.n.l.,
a to z Mezopotmie a Egypta. Nezvisle na nich pak zaalo vznikat
psmo napklad v n, Indii i Stedn Americe. Zznamy se tkaj
pedevm hospodsk innosti: roda, dan, platby za zbo,
oznaovn vlastnictv nebo kalende. A se psmo zpotku
vyuvalo jen v nejnutnjch ppadech, m na svdom rychl
vvoj civilizace kupedu a v dnen dob na nm, a v run psan
i elektronick podob, zvis chod celho svta.
Existuje domnnka, e jist druh psma maj i zvata; tm
se mysl rzn pachov znaky i ohranien teritori, ale i tak by se
to dalo pirovnat pouze k pravkm vlastnickm znakm, kter
jet v pravm slova smyslu psmem nejsou.
2.2. Vznam psma
Psmo

v prvn

ad

vyjaduje

navenek

nae

mylenky,

pedstavy; je zpsobem, jak nco sdlit jinm osobm. Viktor

Krupa jej v knize Psma svta pirovnv k ohni:
1. Psmo i ohe pa mezi nejvznamnj lidsk objevy vbec.
2. Stejn jako nm ohe pomh konzervovat potraviny pro
pozdj pouit, psmo konzervuje mylenky tak, e si je mohou
pest lid stovky i tisce kilometr daleko nebo stovky i tisce let
po smrti autora.
Ve starovku byl psmu piznvn bosk pvod. V nkterch
oblastech se dokonce ob zleitosti ztotoovaly do takov mry,
e

zmna

jednoho

znamenala

zmnu

druhho.

Mty

o nadpirozenm pvodu psma byly rozen tm po celm

Orientu, naproti tomu ekov vdli, e jejich psmo pochz

z vchodnho stedomo, a nevidli v nm nic nadpirozenho.
Jeden z vbec nejdleitjch vznam psma je zachovn
jazyk nrod, kter ji zanikly: latina, star etina, sanskrt,
romnsk ne ze zatku stedovku, eck ne po pdu
Byzantsk e a podobn. Dky znalosti pedevm latiny a star
etiny tak mme informace o kulturch, na jejich zkladech stoj
prakticky cel euroamerick civilizace.
Dalm

dleitm

vznamem

psma

je

sjednocovn

a spojovn. Zatmco ped zavedenm psma maj nrody i

jednotliv skupiny lid tendenci se osamostatnit, psmo tomuto
zabrauje

udruje

spolenosti

pohromad.

Znalost

psma

povyuje kmen nad ostatn, kte, pokud chtj dret krok, mus se
pizpsobit a tak nejastji dochz k pebran psma a nkdy
dokonce i jazyka. Tento jev lze v penesen form pozorovat
i dnes, kdy je svt v podstat rozdlen na nkolik kulturnch arel
prv podle typu psma jejich obyvatel: tm cel islmsk svt
pouv arabsk psmo, vchodn Evropa pouv psma vznikl
z cyrilice, zpadn Evropa

a vlastn tm cel zpadn polokoule

pe latinkou, nsk znaky i jejich odvozeniny vymezuj hranice

vchodoasijsk oblasti, kam mimo ny pat tak Japonsko
a Korea.
2.3. Vvoj pravopisu
Stejn jako se vyvj e, vyvj se i psmo; poppad se
pizpsobuj jedno druhmu. as od asu se pod vlivem mluven
ei mn i jej psemn zznam. V tom ppad mluvme o zmn
pravopisu, kterou meme stle pozorovat i v naem mateskm
jazyce. Porovnme-li napklad text z roku 1848 s textem z dnen

doby, nebude problm najt rozdly; a m star porovnvan text

bude, tm vce a markantnjch rozdl nalezneme.
2.4. Materil a nstroj zznamu
Znaky se dle monost zapisuj, vyrvaj, nebo tak maluj na
materil

pokud

mono

trvalejho

charakteru

(napklad

ve

starovku se v Indii psalo na palmov listy, kter pli dlouhou

trvanlivost nemaj). K nejpouvanjm psacm prostedkm pat
rydla, ttce i pera. Pe se tu, inkoustem, atramentem. Barva
kupodivu vtinou nehraje nijak vznamnou roli; vjimkou je snad
jen stedn Amerika.

3. Prvopotky egyptsk psma a ugaritsk hlskov

abeceda
3.1. Egyptsk psma
A to na prvn pohled vypad jako nemon vc, s nejvt
pravdpodobnost m nae psmo, tedy latinka, stejn jako vtina
abeced na svt, svj prapvod v jedn z kolbek civilizace
v Egypt. Proto si i jeho psma zaslou v tto prci prostor alespo
pro strun prez vvojem.
Egypt bhem svch starovkch djin vystdal ti zkladn
druhy psma hieroglyfick, hieratick a dmotick.
Hieroglyfick, takzvan posvtn, je monumentln typ psma
a je jedno z vbec nejstarch psem, v pravm slova smyslu, na
svt. Vme, e bylo pouvno u na pelomu 4. a 3. tiscilet
p.n.l. a to a do 4. stolet n.l. Tesalo se do kamene, na paapyrus
se psaly jen knihy mrtvch. V prbhu asu se podoba samozejm
mnila, ale vznam zstval stle stejn. Psalo se rznmi smry
a jmna boh a panovnk se dvala do tzv. kartu. Poet znak
byl kolem 1000, bn se pouvalo 400 500.
Hieratick

psmo

je

zjednoduen

hieroglyfick.

Doba

pouvn je od 3. tiscilet p.n.l. a stejn jako u hieroglyf sah a

do 4. stolet n.l. Psaly se jm bn obchodn poznmky, i literrn
texty.

Do

kamene

se

tesalo

velmi

zdka,

hlavnm

psacm

materilem se stal papyrus a pozdji pergamen

V rozmez 7. stolet p.n.l. a konce 5. stolet n.l. se pouval
tet, nejjednodu typ egyptsk abecedy psmo dmotick,
tak zvan lidov. Opt jde o zjednoduen hieroglyfy, dalo by se
ci

zjednoduen

tsnopisn

charakter,

nebo

pouvalo

rzn

a zkratky. Uvalo se pedevm pro nboensk

ely a bn zznamy.

Pro plnost jet uvedu zmnku o psmu koptskm, jen

vzniklo

pravdpodobn

kvli

pekladu

Bible

do

tehdejho

egyptskho jazyka. Jeho zklad je v eck alfabet s nkolika

pidanmi dmotickmi znaky. Pouvat se zaalo a po zatku
naeho letopotu.
Bhem asu prola egyptsk psma vvojem od abeced ist
obrzkovch, pes pojmovou, k dalmu typu - existovaly u
dokonce i nznaky psma hlskovho i slabikovho, co mimo jin
mohlo

inspirovat

fnick

obchodnky

k vytvoen

prvn

ist

hlskov abecedy na svt.

3.2. Ugaritsk hlskov psmo
V oblasti Palestiny a Srie se ji od 1. poloviny 2. tiscilet p.n.l.
vyskytuj rzn hlskov psma. Jedno z nich - ugaritsk je vbec
nejdokonalej nm znm klnov psmo v semitsk ei.
Pouvalo se mezi 16. a 13. stoletm pe.n.l., tedy do doby, ne byl
Ugarit dobyt pmoskmi nrody. Zatmco s babylnskmi znaky
m spolenou pouze techniku, tedy ryt do hlinnch destiek, mezi
nm a fnickm psmem existuje mnoho souvislost. Jednak je jeho
jazyk podobn jazyku fnickmu, a tak 22 znak ze 30 je zvukov
blzko fnickmu psmu. Je to rovn psmo hlskov a dokonce
existuj i shody v abecednm azen.
Psmo

bv

oznaovno

jako

vsledek

imitace

severosemitsk abecedy, za vsledek vlivu sinajskho psma,

ppadn za psmo, kter vzniklo zjednoduenm babylnskch
znakNejastji se pedpokld, e toto psmo je vtvorem
jednotlivce, kter poznal severosemitskou abecedu, protoe poad
psmen v obou abecedch je stejn. Formu psmen ale pebral

z babylnskho

klnopisu,

kter

nejlpe

vyhovuje

tabulkm

z hlny.2
Nejstar dochovan pamtky v ugaritskm psmu jsou asi
o dv st let star ne nejstar dochovan pamtky fnickho
psma, ale nemus to nic znamenat, protoe otzka pvodu tohoto
psma jet stle nen doeen.

Tamt, s. 69

4. Fnick psmo
Fnick psmo je prvnm ist zvukovm systmem psma. Ve
sv dob doshlo tm dokonalosti: je ryze hlskov, nen v nm
zapoteb ideogram ani determinativ. Jeho jedinou nevhodou je,
e se zapisovaly pouze souhlsky; samohlsky si musel ten
doplnit sm. Z tohoto dvodu nkde pidvali pomocn znaky, je
urovaly, jak samohlska m nsledovat. Napklad psan slovo
mlk mlo a pt zpsob ten: malk krl, malki m
krlovstv, malak vldne, malaku vldli.
Toto psmo je tak prvnm abecednm systmem. Psalo se
zprava doleva a zpotku neexistovaly mezery mezi jednotlivmi
slovy; teprve pozdji se zaala slova oddlovat malmi rkami
a jet pozdji tekami. Psmo obsahuje pouhch 22 znak,
ktermi je mono vyjdit jakkoliv slovo fnickho, nebo i jinho
semitskho jazyka; a prv tato vlastnost byla pinou velmi
rychlho rozen do okolnch zem.
Abeceda mla pevn nemnn poad psmen, kter se
zachovalo i v dalch abecedch vzniklch na zklad fnick.
Pvodn nzvy se prakticky nedochovaly, ale meme se domnvat,
e se nijak zsadn neliily od jmen, jimi je pojmenovali ostatn
Semit.
4.1. Pvod fnickho psma
O vzniku fnickho psma se vedou spory ji od starovku.
Existuje asi est rznch hypotz o jeho pvodu (assyrsko
babylonsk, krtsko minoisk, protosinajsk, protokanaanejsk,
jihoarabsk), nejpravdpodobnj a tak nejrozenj je vak
hypotza egyptsk. Fnian asto obchodovali s Egyptem a nebylo
vjimkou, e umli st egyptsk znaky, kter tak hojn uvali.
Pozdji pod vlivem rozvjejcho se psma protopalestinskho,

protosinajskho

tak

nejspe

ugaritskho

vytvoili

vlastn

samostatn psmo.
Pvodn byly abecedy dv severn a jin. Severn vak
byla poslze vytlaena abecedou jin, kter se rozila po cel
zemi.

Kolem

roku

1300

p.n.l.

pevzali

z egyptskho,

pravdpodobn hieratickho, psma konsonantn princip abecedy

a zpsob psan zprava doleva. Grafickou podobu nejspe vytvoili
samostatn, ale ani zde nelze vylouit inspiraci hieratickmi znaky.
Pro egyptskou hypotzu mluv i to, e egyptsk psmo bylo jedin
zvukov, a tak to, e ob dv psma jsou akrofonick, tedy e
znaky oznauj zvuk, kterm zan slovo. Napklad dm se
fnicky ekne bth a starm znakem pro dm se oznauje
psmeno b (z toho tak pochz eck beta).
4.2. Ti smry vvoje fnickho psma
D.Diringer rozliuje ti hlavn smry ve vvoji fnickho
psma:3
1) Fnick psmo, je se pouvalo od pelomu 2. a 1.
tiscilet p.n.l. a do 2. 1. stolet p.n.l. zhruba na zem
dnenho Libanonu, tedy v domovsk oblasti Fnian
2) Psmo fnickch koloni cypersko-fnick psmo,
pouvan v 10. 2. stolet p.n.l. a sardinsk psmo
po. 9. stolet p.n.l.
3) Kartginsk psmo, je je znm tak jako punsk,
kter se stalo nejdleitj vtv fnickho psma, nebo
se pouvalo tm o pt set let dle ne vlastn fnick,
a to v severn Africe. Posledn npisy pochzej dokonce a
ze 3. stolet n.l.

Tamt, s. 127

4.3. Dochovan pamtky

Nejstar dochovan npis psan fnickou abecedou pochz
pravdpodobn z 10. stolet p.n.l., a to z ostrova Kypru. Na
Fnickm zem se nalezlo jen mlo pamtek, vtinou se jedn
o nhrobn kameny. Mnohem vce npis je roztroueno po
zemch, kde Fnian obchodovali, poppad kde mli sv
kolonie:

ecko,

Kypr,

Malta,

Siclie,

severn

Afrika

jin

panlsko.
4.4. en fnick abecedy
Psmo se postupn rozilo do Palestiny, kde je oznaovno
jako psmo starohebrejsk i kanansk. Veobecn rozen do
okolnch zem nastalo pedevm v 9. stolet p.n.l. S jistotou
meme ct, e vce ne 4/5 vech dosud znmch abecednch
systm m pvod ve fnick abeced, a to jak psma idovsk
a arabsk, tak i evropsk a dokonce cel skupiny psem indickch.
Historick vznam fnickho psma tkv prv v tom, e jako
prvn bylo abecedou v pravm slova smyslu a tak dky tomu pat
jet s eckou alfabetou mezi pm pedchdce latinky.

5. eck alfabeta
V tto kapitole se budu zabvat eckou alfabetou pouze
v obdob starovku; jednak proto, e celkov pohled by vyadoval
mnohem vt prostor, co by pesahovalo rozsahov monosti tto
souborn prce, a tak proto, e stedovk etina ji nem vliv
na vvoj msk latinky.
5.1. Pvod eck abecedy
Podle eck povsti Kadmos, syn fnickho krle Agnora,
vystoupil s poetnm doprovodem na lo a vyplul z pstavu Tyros,
aby nael svou sestru Eurpu, kterou unesl Zeus v podob bka
pes moe na Krtu. Piel do Boitie, tam zaloil msto Thby
a podle star povsti uvedl do ecka fnick psmo. O Kadmov
loze v djinch psma vyprv tak Hrodotos (484 425 p.n.l.)
v ptm dlu svch Djin: Od Fnian, kte pili s Kadmem, se
ekov mnohmu nauili, mimo jin i psmu, kter, jak myslm,
dve neznali. 4
ekov zaali pouvat psmo mezi 11. a 9. stoletm p.n.l.
Nejstar dochovan npis pochz ovem a z konce 8. stolet
p.n.l. (tzv. dipylsk vza z Athn); vce se jich vyskytuje na
kamennch

deskch,

ndobch

dokonce

na

obrovskch

olovnch pltech, vtinou ale a ze 7. stolet p.n.l. Nejstar

dochovan psemn pamtky na papyru pochzej ze 4.-3. stolet
p.n.l., na pergamenu dokonce jen z 1. stolet p.n.l.
Jedna z nejrozenjch teori o pvodu k, e psmo
pinesli na jin ostrovy fnit obchodnci pravdpodobn z Tyru
nebo Sidonu. Existuje sice i hypotza o krtsko-minojskm pvodu,
ale jej argumenty se opraj pouze o bli nzvy a grafick
4

Kki, Bla: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 97

charakter liter. Je tedy tm jist, e psmo m fnick pvod,

a to z tchto dvod:
1) na eckch ostrovech byl siln vliv fnick kultury
2) eck psmo se formovalo kolem 9. stolet p.n.l., tedy ve stejn
dob, kdy byla hlavn epocha rozvoje fnickho psma
3) nzvy psmen alfabety jsou semitskho pvodu
4) poad psmen v eck alfabet je tm shodn s poadm liter
v abeced fnick
5) fonetick hodnota vtiny eckch psmen je stejn jako
u odpovdajcch fnickch psmen
6) v archaick alfabet nejsou samohlsky
7) v nejstarch eckch npisech jsou psmena velmi podobn
psmu fnick abecedy
8) eck archaick npisy jsou psan zprava doleva
5.2. Uit jednotlivch hlsek
Po pevzet si ekov pizpsobili nzvy a pouit psmen
svmu jazyku. Beze zmny pevzali est znak pro oznaen
souhlsek a pro n nezbytn samohlsky uvali psmen, je pro n
byla naopak pebyten:
fnick abeceda
alfabeta

alef

hth ajin jota waw

Pro hlsku zavedli nov psmeno omega, a zvltnm

pnosem jsou ti souhlskov pry vazen do abecedy: ph - , kh
-

, ps -

. etina tak nepipout souhlsky na konci slov

(vjimky n, r, s), proto rovn pozmnili nzvy psmen alfabety:

lef alfa, bth - beta, gmel gamma, dleth delta apod.

5.3. Rozdlen rznch variant alfabety

V 8. 5. stolet p.n.l. existovalo po celm ecku mnoho
mstnch variant psma, je se liily tvarem psmen a zsti
i vznamem. Na Zklad absence a hlskovho vznamu psmen
f, ch, ps, ks, vau, san, koppa, dzta, ta a omega v jednotlivch
oblastnch abecedch rozdlil A. Kirchhoff v 19. stolet eck psma
do t velkch skupin :
1. Archaick abecedy jinch drskch ostrov nejstar
npisy z Thry, Mlu a Krty
2. Vchodn abecedy:
a) Abecedy uvan na zpadnm pobe Mal Asie (insk i
mltsk abeceda), na vchodnch egejskch ostrovech a na
severovchodnm Peloponsu (Megara, Argos, Korint). Pozdji
tak psma inskch koloni v Inskm moi a na Siclii.
b) Abecedy severozpadnch Kykld, t psmo starch npis
z Aigny a Attiky (Athny, Salamis)
3. Zpadn abecedy na Peloponsu (Arkdie, Laknie, lis), na
Euboii, v Bitii, ve Fkid, v Teslii a tak v neoinskch
kolonich v jin Itlii a na Siclii5
Podobn

rozdlen

probhlo

v samotnm

ecku

na

potku

5. stolet p.n.l.:
a) Insk (vchodoeck typ) se dky rostoucmu vlivu insk
kultury za krtkou dobu stal prototypem psma celho ecka.
Pozdji se z nj vyvinulo tak byzantsk, gtsk a poslze
slovansk psmo.
b) Drsk (zpadoeck typ) sice podlehl insk abeced, ale
zato ml rozhodujc vliv na vznik msk latinky.

Krupa, Viktor; Genzar, Jozef: Psma sveta. Bratislava: Obzor, 1989, s. 217

5.4. Zaveden a en jednotn alfabety

Roku 403 p.n.l. se v Athnch a poslze i po celm zem
ecka zavedla jednotn insko-attick abeceda. Jejm zkladem
byla insk varianta, je se pouvala v eckch maloasijskch
kolonich, pedevm v Mltu; odtud tak nkdy nzev mltsk.
Vbr prv tto varianty byl podmnn jednak blzkost attick
abeced, a tak jej dokonalost, nebo tato abeceda obsahovala
potebn psmena (nap. omega nebo dzta), a naopak se v n
nevyskytovala dn nepotebn, jako vau (diggama), san (sampi)
a koppa. Diggma a koppa v povdom zstaly, ale pouze jako
seln hodnoty 6 a 90.
Tato nov abeceda ji mla jen 24 znak; 17 souhlsek
(z fnick abecedy) a 7 samohlsek (aramejsk pvod). Jej
potebu v podstat vyvolaly politick a spoleensk podmnky, jako
Peloponzsk

vlka,

spojenectv

mstskch

stt

ve

ecko-

perskch vlkch, i zmny politick organizace. Relativn rychle

se tak ila z Athn po celm zem ecka i do koloni. Tomu
napomohl velk vliv Athn na cel ecko, upevnn povdom
jednotnho nroda dky ve zmnnm vlkm, jako i to, e se
zhruba

ve

stejn

dob

zavrovalo

formovn

staroeckho

literrnho jazyka prv na zklad attickho dialektu.

Oblast, kde se eck alfabeta pouvala, se jet vce rozila
dky vbojm Alexandra Makedonskho ve 4. stolet p.n.l., a to
tak

za

elem

administrativy,

korespondence,

obchodnch

i bnch poteb, i k pepisovn eck literatury, kter v tto dob

sklzela velk ohlas. Toto en souvis t s pohodlnjmi psacmi
prostedky,

jimi

byly

a pozdji i pergamen.

voskov

tabulky,

egyptsk

papyrus

5.5. Zpsob psan

Jak ji bylo ve eeno, pevzali pvodn ekov od
Fnian i zpsob psan zprava doleva. Pozdji, pravdpodobn
z praktickch dvod (nechtn mazn ji napsanho textu jak na
voskovch tabulkch, tak i inkoustem) peli na tzv. bustrofedon
(jak or bk), jen spoval v tom, e prvn dek byl klasicky
zprava doleva a na dal psal psa naopak zleva doprava, a to
i vetn otoen psmen. Ani to vak nebylo pli praktick, a tak
na pelomu 7. a 6. stolet p.n.l. zaali postupn pst pouze zleva
doprava. Systematicky pitom uspodvali text tak, aby na
kadm dku byl stejn poet liter ve stejnch vzdlenostech.
Tento zpsob se nazv stoichedon. Na pelomu 5. a 4. stolet
p.n.l. bylo u psan zleva doprava pevn ustlen a zstalo tak
dodnes.
5.6. Nov typy psem
Zpsob psan zleva doprava pak ml vliv na vznik novch
typ psem uncily a kurzvy:
Uncila m zaoblen tvary, litery jsou kolm, poppad se
sklonem doprava a nebvaj vdy stejn vysok. Ve vech
ppadech jde o majuskulu; uvala se na literrn texty a to a do
pelomu 1. a 2. tiscilet n.l.
Kurzva

je psmem denn poteby. Vyskytuje se v papyrusovch

dokumentech nebo na hlinnch stepech; psmena se na rozdl od

monumentlnho a uncilnho psma spojuj. Nejstar doklady
pochzej a ze 3. stolet p.n.l. Ji zde bv znt individuln
rukopis autora a pozdji tak vliv latinky.

6. Psmo Etrusk
O Etruscch se toho v velmi mlo. Jako nrod vymeli a jejich
jazyk byl zapomenut. Pesto si zasluhuj nai pozornost. Jejich
tradice,

zvyky,

umn

nboenstv

si

osvojili

man.

A pedevm se od nich nauili psmu, je se postupn stalo

i psmem nam.
Byli nejstarm nrodem v Itlii a ji v 1. tiscilet p.n.l. se
ujali vedouc role v osdlovn Apeninskho poloostrova. Doba
rozkvtu tto spolenosti spad do 7. 5. stolet p.n.l., avak
v prbhu asu msta slbla a vldu nad Itli postupn pebral
m.
6.1. Etrusk abeceda
Etruskov se dostali do kontaktu s eckm psmem dky
obchodnm stykm. Vzhledem k tomu, e na potku 1. tiscilet
p.n.l. doshla eck alfabeta nejvy typologick rovn a byla
tedy v podstat nejdokonalejm znmm psemnm systmem,
nen se co divit, e se Etruskm zalbila natolik, aby se j minimln
inspirovali pi tvorb vlastnho psemnho systmu.
Pedpokld

se,

alfabetu

pebrali

v druh

polovin

8. stolet p.n.l., a to prostednictvm eck kolonie Km ve stedn

Itlii (existuj i jin teorie o vzniku etruskho psma, ale tato m
mezi vdci nejvt zastn). Nejstar pamtka pochz z doby
kolem roku 700 p.n.l. Jde o tzv. abecedu z Marsiliany vyrytou do
slonov kosti. Ta pedstavuje potky etrusk abecedy, skld se
ze 26 liter, z toho 5 samohlsek a 21 souhlsek a jej tvar,
hlskov hodnota i jednotliv psmena svd o zpadoeckm
pvodu.
Z etrusk kultury se dodnes uchovalo nkolik tisc npis na
vzch, sochch, ndob, kamennch deskch, stnch hrobek.

Nejstar pochzej asi z konce 7. stolet p.n.l., jsou zatm jet

neobratn a psny jsou kupodivu zprava doleva. Pozdj npisy ji
maj psmena drobn, pravideln a nkde dokonce promsen
eckmi znaky. Tak jejich poet se asem zmenil, protoe
vypadla pvodn eck psmena Etrusky nepouvan. Na pelomu
7. a 6. stolet p.n.l. se pestv pouvat psmeno omikron
a nahrazuje jej ypsilon, pozdji miz i beta, delta, kappa a koppa
a nahrazuj je p, tau a gamma, nebo zvltnost etruskho jazyka
je,

e nerozliuje

znl

neznl

koncov

hlsky

B - P, T D, G K a k oznaen tchto esti jim staila pouh ti

psmena.
V pozdj etrusk abeced se pouvalo u jen 18 21
hlsek, z toho 4 samohlsky a 14 17 souhlsek. Tak se zmnil
smr psma na psan zleva doprava a k oddlovn slov se zaaly
pouvat teky.
Bohuel se vtinou podailo peloit maximln nkolik slov,
protoe vdci dovedou sice psmo rozlutit a pest, ale smysl
a obsah zstvaj utajeny, nebo jazyk vymel spolu s nrodem. To
vak nic nemn na skutenosti, e prv dky psmu byla etrusk
kultura spojovacm mostem mezi eckou a mskou civilizac.

7. msk latinka
Dnes jedno z nejuvanjch psem vzniklo proto, e eck,
ani etrusk abeceda neodrely dostaten charakter ei man.
Ty litery, kter Etruskov nemli (jde o B, D, O a KS nebo X)
pevzali

pmo

od

ek,

nkter

nepijali

vbec,

poppad

pozmnili jejich formu. Prvn latinsk abeceda obsahovala 21 liter

a konila psmenem X; znaky kh, ph a th mly pouze seln
charakter. V 1. stolet p.n.l. pidali psmena Y a Z . asem se
poet ustlil na 24 psmen a v tto podob se abeceda pouvala a
do rozpadu msk e. A ve stedovku se jet doplnily hlsky
J a W.
Psmo bylo zprvu stroh a hranat, byly na nm vidt vlivy
etruskho a eckho pvodu; a pozdji zskalo pod vlivem msk
architektury okrouhlej tvary.
7.1. Etapy vvoje mskho psma
1) archaick obdob (8. 2. stolet p.n.l.)
2) obdob msk (1. stolet p.n.l. 4. stolet n.l.)
3) obdob rannho stedovku (5. 12. stolet n.l.)
4) obdob stedovk (13. 15. stolet n.l.)
5) obdob novovk (od 16. stolet dodnes)
7.2. Formy mskho psma
Nejstarm typem mskho psma je tzv. kapitla. Jde
o monumentln npisov psmo, je se zachovalo na mnoha
veejnch budovch, podstavcch soch, vtznch obloucch i
nhrobcch.

Kapitla

v podstat

odpovd

dnenm

verzlnm

psmenm. Litery jsou stejn vysok a slova se nijak neoddluj.

Znaky upozorujc na mezery mezi slovy se objevuj a ve 3.
stolet p.n.l a nachzej se v polovin vky psmen.

Je samozejm, e se psmo, kter pouvali psai a opisovai

muselo nutn liit od psma tesanho do kamene. Ped nam
letopotem lo tzv. kvadrtu, tedy litery je byly komponovny do
tverce. A v 1. stolet n.l. vystdala kvadrtu thl, do vky
prothl psmena, je se snadno psala a je nazvme rustika.
Texty psan tmto zpsobem se dochovaly na mnoha papyrech
a pergamenech. Od pelomu 2. a 1. stolet p.n.l. se pak pi psan
kupnch smluv, diplomatickch text i na voskov destiky,
pouvalo rychlejho psma kurzvy.
Kolem

roku

170

n.l.

se

objevila

nov

forma

psma

s okrouhlmi tvary - majuskuln knin psmo, nebo tak uncila. Ta

se velmi rychle rozila a u ve 3. stolet nabyla pevahy nad
ostatnmi formami a stala se psmem kninm. V rukopisech ze 4.
stolet je patrn zmna, kdy noky psmen pesahuj horn i doln
dkovou linii. Toto vedlo o sto let pozdji ke vzniku polouncily
(nkdy t semiuncila). Uncila a polouncila se pak dle
pouvaly zrove, a to bez njakch vznamnjch zmn
7.3. Strun rozlien forem latinskho psma:
Majuskuln velk psmena
Minuskuln mal psmena
Uncila obl psmo u kterho se nerozliuj mal a velk
psmena
Kapitla nejstar npisov psmo
Kurzva psmo v nm se pomoc ligatur spojuj jednotliv
psmena ve slov
Kvadrta psmo, jeho litery jsou komponovan do obdlnku
Verzlka zaten majuskuln psmeno

7.4. Zpsob uit latinky

a) Npisov dobe iteln, jednotliv psmena jsou psna
samostatn a hledn
Scriptura monumentalis
Scriptura actualia
b) Listinn m volnj tvary, je kolm, nebo mrn naklonn
Kvadrtn kapitla
Rustick kapitla
c) Kurzvn

psmo

rukopisn, bv obtn iteln, voln

a zjednoduen tvary, jednotliv psmena bvaj spojena

Star msk kurzva majuskuln
Mlad msk kurzva - minuskuln

8. Latinka v Evrop po rozpadu msk e do obdob

rannho stedovku
Pi sthovn nrod v 5. stolet dochzelo ke veobecnmu
padku psemnictv a toitm psan literatury se staly Britsk
ostrovy, pedevm Irsko. Odsud pak odchzeli misioni, je
jednak zakldali kltery v Nmecku, Francii a Itlii, ale tak v nich
zavedli pouvn irsk polouncily a jinch inzulrnch psem.
Kurzva postupn nabvala v rznch lokalitch svbytnch tvar,
co ovem ztovalo jej ten. V jin Itlii napklad to bylo psmo
beneventsko-montecassinsk,

na

Pyrenejskm

poloostrov

vizigtsk a u Frank zase psmo merovejsk.

8.1. Postupn rozen latinky po Evrop podle M. Cohena6
8. stolet Anglie, Irsko, Nmecko
9. stolet Francie
12. stolet panlsko, Portugalsko, Provence, Norsko
13. stolet echy, Uhry, Itlie, vdsko
15. stolet Polsko
16. stolet Litva, Lotysko
8.2. Karolinsk minuskula
Minuskuln psmo, tedy mal psmena, se vyvinulo a na
sklonku 8. stolet na dvoe Karla Velikho. Vznik Karolinsk
minuskuly se datuje kolem 780 n.l., po jejm vzniku se v knihch
i opisech pouvala u nadpisovho psma pouze verzln psmena.

petko, Jozef: Djiny psma a knihy. Bratislava: Slovensk pedagogick nakladatestvo, 1963,
s. 30

8.3. Gotick psmo

Ji z 11. stolet jsou dochovny listiny psan gotickm
psmem. To bhem tohoto stolet Karolinskou minuskulu prakticky
vytlailo a bhem 13. a 14. stolet se rozilo po cel Evrop. M
ti hlavn podoby:
a) Gotick psmo knin je komponovno do obdlnku, psob
stsnanm dojmem, je ozdobn a kad psmeno se psalo
zvl.
b) Gotick

psmo

kurzivn

vzniklo

kvli

rychlejmu

a pohodlnjmu psan. Nen ji tak ozdobn, uv smyky kvli

spojovn psmen.
c) Gotick psmo listinn je hodn zjednoduen, ada psmen
se psala jednm tahem, asto uvalo zkratky.

9. Zvr
Latinka nen pouze evropskm fenomnem, v dnen dob se
pouv

prakticky

na

vech

svtadlech.

Krom

toho,

samozejm pronikla na americk kontinenty a do Austrlie, peli

na ni ji v polovin 19. stolet Vietnamci, a ila se i do dalch
zem Evropy - roku 1863 ji pijali Rumuni, do t doby uvajc
psmo vzel z cyrilice, v roce 1908 se vzdali svho vlastnho psma
ve prospch latinky Albnci a roku 1928 probhla psemn reforma
v Turecku.
Jej pozvoln roziovn vak meme sledovat i nadle.
Napklad v Athnch, Tokiu a jinch metropolch zem s odlinm
druhem psma u je zcela bn, e vedle sebe vidme npisy
psan soubn mstnm psmem i latinkou.
V tto prci jsem sledovala postupn jej vznik, vvoj i rozen.
Na zvr mohu konstatovat, e latinka provz lidstvo ji dva a pl
tisce let, a lze o n ct, e je jednm z nejvysplejch psemnch
systm vbec. I to je jist dvodem, e ji v dnen dob vyuv
35-40% gramotnch lid po celm svt.

10.

Pouit literatura

AUGUSTA, PAVEL; HONZK, FRANTIEK.: Jak se ilo ve starovku.

1. vyd., Praha: Albatros, 1989
APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Strun vvoj
psma. 1. vyd., Brno: Masarykova universita v Brn, 1994. ISBN
80-210-0917-9
APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Vvoj psma v
kostce. 1. vyd., Brno: Uebnice a knihy Mgr. Jitka Spiesov, 1994.
APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Z djin vvoje
psma. 1. vyd., Brno: Masarykova universita v Brn, 1998. ISBN
80-210-1792-9
KKI, BLA: 5000 let psma. 1. vyd., Praha: Mlad fronta, 1984
KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. 1. vyd., Bratislava:
Obzor, 1989. ISBN 80-215-0011-5
LOUKOTKA, ESTMR: Vvoj psma. 1. vyd., Praha: Orbis, 1946
PETKO, JOZEF: Djiny psma a knihy. Bratislava: Slovensk
pedagogick nakladatestvo, 1963

11.

Obrazov plohy:

1. Ugaritsk klnopisn abeceda

KKI, BLA: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 82
2. 22 psmen fnick abecedy, semitsk nzev a jeho vznam,
pokud je objasnn
KKI, BLA: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 84
3. Klasick eck abeceda
KKI, BLA: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 84
4. Prez vvojem msk latinky
APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Vvoj psma
v kostce. Brno: Uebnice a knihy Mgr. Jitka Spiesov, 1994, s. 49
5. en a diferenciace fnickho psma
KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,
1989, s. 126
6. Oblasti

realizace

zkladnch

druh

eckho

psma,

nejdleitjch maloasijskch a italickch psem

KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,
1989, s. 213
7. Vvoj psem monogenetick hypotzy (podle I. J. Gelba)
KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,
1989, s. 34
8. Genealogick tabulka psem vzniklch z fnick abecedy
LOUKOTKA, ESTMR: Vvoj psma. Praha: Orbis, 1946, s. 53
9. Vvoj psem eck abecedy (podle V. A. Istrina)
LOUKOTKA, ESTMR: Vvoj psma. Praha: Orbis, 1946, s. 113
10.

Genealogick tabulka psem vzatch z eck abecedy

KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,

1989, s. 212

Obrazov ploha 1
Ugaritsk klnopisn abeced

Obrazov ploha 2
22 psmen fnick abecedy, semitsk nzev a jeho vznam, pokud
je objasnn

Obrazov ploha 3
Klasick eck abeceda

Obrazov ploha 4
Prez vvojem msk latinky

Obrazov ploha 5
en a diferenciace fnickho psma

Obrazov ploha 6
Oblasti realizace zkladnch druh eckho psma, nejdleitjch
maloasijskch a italickch psem

Elamsk
klnov

Libyjsk

Punsk

Ibersk

Persk
slabin

Churitsk
klnov

Urartsk
klnov

Samaritnsk

Chetitsk
klnov

Akkadsk
klnov

Sumersk klnov

eck

Ogham

Slovansk

Runy

Latinsk
Gtsk

Etiopsk

Lihjansk

Koptsk
Safatensk

Anatolsk abecedy

Thamudsk

Gruznsk

Manichejsk

Mandejsk

Fnick

Protofnick

Protosemitsk
slabin

Armnsk
Sogdsk

Pahlav

Indick
Avestsk

Aramejsk
Jihoarabsk
Starohebrejsk

Cypersk Armnsk
slabin piktografick

Protosinajsk
slabin

Byblosk
slabin

Luvijsk
hieroglyfick
Cyperskominojsk

Etrusk

Krtsk
linern

Faistsk

Krtsk
piktografick

Protosumersk piktografick

nsk

Arabsk

Nabatejsk

slabin

Henrejsk
kvadrtn
Syrsk
Japonsk

Ugaritsk

Protoindick

Protoelamsk

Obrazov ploha 7
Vvoj psem monogenetick hypotzy (podle I. J. Gelba)

Starohebrejsk

Samaritsk

Moabsk

Aramejsk

Thamudsk

Safa

Lihyansk

Sbsk

Fnick

Amharsk

Geez

Aksumsk

Turdetansk

Ibersk

Novopunsk

Punsk

eck archaick

Brhm

Obrazov ploha 8
Genealogick tabulka psem vzniklch z fnick abecedy

Gtsk

Makedonsk

Srbsk

Slovansk
hlaholsk

Koptsk

Systmy psem vtiny

bvalch nrod SSSR

Mongolsk

Rusk cyrilice

Slovansk cyrilsk

Byzantsk

Klasick eck

Vchodoeck

Bulharsk

Gruznsk

Armnsk

eck archaick

Italick abecedy

Runy

Maloasijsk abecedy

Souasn
francouzsk,
nmeck,
anglick,
italsk,
polsk,
esk,
slovensk
a jin abecedy

Latinsk

Etrusk

Zpadoeck

Obrazov ploha 9
Vvoj psem eck abecedy (podle V. A. Istrina)

Karsk

Insk

Gtsk

Rusk
Srbsk

Armnsk

Byzantsk

Attick

Cyrilice

Rumunsk

Hlaholice

Lydijsk Lykijsk Frygick Pisidsk

Drsk

eck vchodn

Runy

Albnsk

Mkhedruli

Bulharsk

Modern eck

Khutsuri

eck archaick

Irsk

Lepontsk

Mesapijsk

Hottentotsk
attend.
vabach

Latinsk

Modern latinka

Oskick

Falisk

Nubick

Koptick

Gotick

Sikulsk

Ligursk Umbrijsk

Anglosask

Venetsk

Etrusk

eck zpadn

Obrazov ploha 10
Genealogick tabulka psem vzniklch z eck abecedy