Z pbh Josefa Kocourka

(anketa)
Ven pane,
chci Vs poprosit, zda byste si nael as a napsal pro m
vyznn tkajc se spisovatele Josefa Kocourka kdy a
za jakch okolnost jste se setkal s jeho dlem, jakmi texty Vs nejvc oslovil a jak se to promtlo do Vaeho ivota.
Zajmaj m konkrtn udlosti, msta, inspirace, vztahy...
Podobu a rozsah odpovdi nechvm na Vs. Vsledek
ankety zamlm zveejnit v beznu 2003, kdy uplyne sedmdest let od Kocourkovy pedasn smrti.

Jaromr F. Typlt
Na vod
Pedstavoval jsem si to jako setkn, na kter by nikdo nepiel nhodou. A cesty, kter
kvli tomu byly podniknuty, aby se pchozm jet drely za zdy, vkreslen do vzduchu jako vidina, take by se cel to setkn odehrvalo v jakmsi pzranm prostoru,
kde do sebe neekan zapadvaj vesnice v pohrani, hospody, vysthovan ateliry,
nvr se stromy zvolenmi za msto tajnch schzek, vpadovky za mstem, na kterch prv auto zastavilo stopai, nemocnice, antikvarity... Pedstavoval jsem si, e to
vechno konen vyjde najevo. e se to protne. Nkolik lid tak ode m ped asem dostalo dopis, ve kterm jsem je dal, aby se vrtili a pln na zatek, a k tomu okamiku, kdy poprv uslyeli nebo na hbetu knky uvidli to jmno, kter se jim pak
stalo osudem: Josef Kocourek. Jmno spisovatele, kter byl dlouho zapomenut, pak
njak as tu a tam pipomnan, a nakonec v zapomnn zase skonil. Kdo ho etl?
Ale to prv: kdo ho etl, nezapomnl. Dlouho jsem o tom slchal nejrznj
zvsti, kterm se ani nechtlo vit, pak jsem do nkolika tch pbh dokonce sm
vstoupil. Vdycky ale trochu zven, sp jako svdek ne jako astnk, take mi pod
zstval prostor k neve, e to tak vbec me bt. e se hranice mezi Knihou a ivotem me sett a do t mry. ct, e m Josef Kocourek svoje vrn, je slab slovo.
Spznnost je pro to slab slovo. Uhranut? Nkde bych u nevhal s tvrzenm, e to
jsou jeho dal ivoty. A asi bych to neml kat jenom tak, kdy Kocourek ze svho
vlastnho ivota musel odejt tak brzy, ve dvaceti tyech letech, take a pli zstalo
jen v pslibu a na dluh... Byl jsem jednou u toho, jak se pi literrnm veeru pipomnajcm jeho dlo znenadn do stedu pozornosti dostala przdn idle, jedna jedin
neobsazen idle mezi vemi, a to zrovna po boku lovka, kter z ns vech pro Kocourka hoel nejvc. Sm na ni ukzal, u mu nezbvalo ne to piznat, ped zatkem
si toti v duchu pl, aby mezi ns Kocourek njak dorazil.
Je to pli, vytvet si pro njakho autora takovouhle vnmavost? Z hlediska
ist literrn vdy urit. Duchainou se v poznn daleko nedojde, vechno to jsou
jen pbhy, kter se to kolem dla, opdaj ho zven, ale do nj nepat. Uznvm. A
pece m na literrnm osudu Josefa Kocourka ze veho nejvc zajm prv tohle. To,
jak jsou jeho texty citovny pi nonch tazch a zbsilostech, v zoufalch dopisech i v
ivotnch konfesch. Jak vytvej poutn msta, vyzvaj k cestm, rsuj se v pozad tm nepravdpodobnch setkn. Jak spoluuruj barevnou paletu obraz a vtiskuj se
do soch, protoe to je dal z Kocourkovch tajemstv, e jsou to prv vtvarnci, kdo
mv zvltn pedpoklady nejhloubji mu propadnout. Ale jsou tu i nevyzen ty,
pomluvy, urky na cti, proklnn vyslechnut nkolik metr od Kocourkova hrobu.
Dvody nenvidt, kter jsou vmetvny do o tch, kdo by za Kocourka dali ivot.
I v textu edin poznmky najde pbh: Autor se nedokal vydn svch denk,
uskutenilo se a tyicet let po jeho smrti. A neastnou shodou nhod se stalo, e ani profesor
Miloslav Jirda, Kocourkv nejlep ptel a uitel, editor vech jeho dosud publikovanch rukopis, nespatil jej knin podobu; zahynul tragicky pl roku ped vydnm Extze, jej pprav
se vnoval s nesmrnou p a lskou po nkolik let. A ve kter sm pod zmnnm jmnem
vystupuje i jako literrn postava, dodejme. Najednou je k nerozpleten, je ta kniha
vlastn zvt. A jestli editor je jej spoluautor, nebo cenzor, nebo zachrnce ze zapomnn, nebo tragick ob.
2

A co jej teni? Nechali se zashnout, nebo prost pili do rny?

Extze, kter vyla se vroenm 1971, se postupn stala pedmtem tajnho kultu,
knihou knih, zjevenm na zapenou v duchovnm moru sedmdestch let. Velk st odpovd, kter jsem na svoji anketu o Josefu Kocourkovi dostal, zan setknm prv s
touto knihou prv v tto dob.
Zato v devadestch letech, kupodivu, akoliv tenkrt rzn denky a soukrom
zpisky jednoznan vtzily u ten i kritiky, take autenticita v literatue se brzo
zmnila v mdn nkazu, Extze zstala naprosto nepovimnuta leet pod stohy toho
veho, co u ns vylo v dob normalizace. Byla to promarnn pleitost? Dlouho jsem
si to myslel. Vil jsem, e dobe naasovan nov vydn denk by dokzalo jmno
Josefa Kocourka konen prosadit do tenskho povdom, tm sp, e se k tomu
projektu vstcn stavl i Viktor Stoilov, jeho nakladatelstv dvalo on denkov vln
rozhodujc impulsy. Nenael se ale editor, kter by na sebe tenhle kol pevzal a nezastavil se hned ped prvnm osudovm krokem, toti zda respektovat Extzi jako
edin zv Miloslava Jirdy, nebo jt k pvodnmu Kocourkovu textu. Jak znmo, Jirda
se do ppravy Extze vloil natolik, e to pro vydavatele bude otzka volby mezi dvma
dost odlinmi knihami. Za jak dlouho?
Ale kdy o tom te tak uvauji, sedmdest lta pro Extzi vbec nebyla patnm
naasovnm. Upnout se na aktuln zhodnocen jejho literrnho tvaru byl mon
jen trapn mylenkov zkrat. Asi m k nmu svdla i skutenost, e denk jako zvltn formu vpovdi pvodn prosadili do esk literatury bsnci Skupiny 42 (Kol,
Han), teprve v devadestch letech u ns nleit docenn. A jak je v tom souvislost?
Jindich Chalupeck, hlavn teoretik Skupiny 42, jednou s uritou nadszkou napsal,
e by se vlastn dost dobe mohla nazvat i Skupinou 28, protoe prv kolem toho
roku se v Nov Pace zaala schzet trojice Gross, Hk a Zvr. Jene do Skupiny 28 by
v tom ppad patil i Josef Kocourek, jejich spoluk a ptel, kter byl v tuto dobu
oproti nim dokonce ve znanm pedstihu. Zatmco jejich prvn osobitj dla se datuj
dejme tomu od roku 1932, pro Kocourka je to u rok jeho hlavnho ivotnho dla, na
n mu zbval pesn vymezen as. Tko ct, jestli by ho byli bvali vthli do svho
surrealistickho dobrodrustv, generan obrat od snovch k relnm kadodennm
pbhm si toti odbval prv v t dob, jakoby o deset let naped. Vthli by ho do
Skupiny 42? e jsme nemli prozaika, byla jen nhoda. Nenael se, napsal v roce 1966 Chalupeck Zdeku Peatovi. e mli ve Skupin 42, jinak pedevm malsk a bsnick,
jednoho fotografa a jednoho sochae, to ovem byla nhoda podobnho druhu. Nali
se roku 1928 v Nov Pace.
Ale dost. O co bych se to pokouel? Navzat pes Zvrovy sochy, Grossovy obrazy
a Hkovy fotograe spojnici mezi Kocourkovmi denky z let 1928 1932 a Kolovmi
denky z let 1946 1951, a to vechno jet na et denkovho boomu devadestch let,
kdy nota bene o Kocourka nikdo ani nezavadil? Podloudn do literrnch djin propaovat pbh, kter se v nich jaksi nedopatenm nestail sebhnout?
Asi nezbv, ne abych to uvedl na pravou mru a konen se piznal k tomu,
co se taj za tm, e se ke Kocourkovi musm vracet j sm: je to prv Nov Paka. Byli
jsme s Kocourkem piblin stejnho vku, kdy jsme do n procitli. Nkdy mezi patnctm a estnctm rokem se mi dostal do ruky vbor Srdce v dlani a j s pekvapenm
objevil svho vrstevnka, kter stejn jako j tehdy stavl vechno na obraznosti, a navc
skoro spoluka, protoe Kocourek v Pace navtvoval ten sam zaklet zmek, co j.
Budova zdejho gymnzia podimuje nad mstem opravdu zlovstn, dodnes jsem se
toho pocitu nezbavil. Kocourek k n ovem dochzel z opan strany. Jeho vbec prvn
otitn povdka Cesta (1926), kter otevr i vbor Srdce v dlani, pojednv prv o thle
jeho kadodenn trece. Vdl jsem to, ale dlouho se mi to nepropojilo.
A zatkem roku 1996, kdy jsem dokonil novou verzi sv gymnaziln povd3

ky o rannm prchodu Novou Pakou, pilo to ke mn skoro v zblesku, jako prozen: mj a Kocourkv text se z protilehlch stran bl k tm dvem... smuj k sob!
A kdy se smae tch sedmdest let asovho rozdlu, odehrvaj se vlastn tho rna!
To byl posledn a rozhodujc popud, abych krom nzvu (Opakem o pekot) zmnil i
vodn motto svho textu. Msto pvodnho Aragonova Ke zjednoduen krajiny sta,
abychom se k sob piblili jsem z Kocourkovy Cesty vybral vtu Nebesa le nehnut,
tkou nohu vnouji do stopy toho, jen spchal do msta pede mnou... A Nov Paka se u
postarala o zbytek. Moje knka o n jet ani nevyla, a u mi byl odkudsi doruen
zvltn vzkaz v podob mn dosud neznmho Kocourkova rukopisu Jensen a lilie
(1926, tiskem 1997). Mimochodem, pvodn ho vlastnil socha Ladislav Zvr. Kdybych
byl ten rukopis etl jen o nkolik msc dv, urit by se bval vrazn promtl do
toho, co jsem o Nov Pace psal, nebo v Jensenovi a lilii je vc ne jen stednm djitm:
je doslova stedem svta, kde se rozhoduj a tak kon djiny lidstva. Sedmnctilet
Kocourek jako by tu pevrtil vechny uznvan rozmry a zveliil svoje msto optikou
rybho oka, kter po okrajch zasahuje a do nedohledna. Dovedl to dl, ne bych se
byl kdy odvil. A tak se krajina zjednoduila, dosud protichdn cesty se sloily do
cesty jedin a j jako autor skuten vnoil svou tkou nohu do stopy toho, jen spchal
do msta pede mnou...
A dal pbhy, tm to nekon.
Leccos jsem t na sebe pivolal, kdy jsem o Josefu Kocourkovi vypsal tuhle
anketu. Tak m napklad znenadn oslovil nadenec pro genealogii, kter se v jedn z
rodovch vtv svch pedk setkal s mm pjmenm a chtl zjistit, zda nejsme vzdlen pbuzn. Doli jsme k tomu, e ne, zato z pouh m zmnky o Kocourkovi se hned
odvinulo dlouh vyprvn, protoe, kejme tomu teba nhoda, jsem prv narazil na
lovka, jeho babika la v roce 1909 Josefu Kocourkovi za kmotru a jeho mamince
zstal v ivch vzpomnkch, nebo proili spolen dtstv, chodili do stejn koly, na
Brd sousedili pes plot...
Ovem i vydan odpovdi na anketu pinesly ve vtin ppad vc, ne bych
se vbec domlel. Pokusil jsem se je seadit tak, aby se navzjem doplovaly a rozvjely, a to dokonce i v rozporech, protichdnch tvrzench a v obvinnch. Bylo mi proti
mysli jakkoliv tomu lmat hrot a snait se o diplomatick zahlazovn. Mnohm nzorm bude lep u konen dt prchod dueny po stran byly dost dlouho. Navc se
mi zd, e touhle kontroverznost jsme nemu, co ze sebe vyzauje Kocourkovo dlo,
rozhodn bl, ne kdyby to mlo skonit u nudy spolenho ovnovn, ke ktermu
kad pid svou slzu dojet. Zaujatost a prchlivost, roztrpen, vn nesmenost, m
jinm bylo vybroueno to oslniv ost Kocourkova literrnho stylu?
Anketu povauji i nadle za otevenou a oekvm dal ohlasy.
Jaromr F. Typlt (1973), spisovatel, ije v Liberci.

Dodatek
A magick pedznamenn ankety o Josefu Kocourkovi jsem nael v nkolika odstavcch textu Literatura bez hanby, kter v roce 1950 napsal francouzsk spisovatel Julien
Gracq. I kdyby se netkal jinch Kocourkovch knih, ohlas Extze vystihuje neuviteln pesn:
4

Kad, kdo takhle etl njakou knihu, ct se s n nerozlun spjat, srostl, neurit proniknut
dojmem, e se s nm udly divy: v rozhovoru s jinm lovkem u jen podle tnu hlasu potom
pozn tenhle pocit, projevujc se nezdka stejnmi oklikami a stejnm ostychem jako lska:
kdy najde odezvu, jako by se dotkly dva zelektrizovan drty. A tenhle pocit, jedin on petv
tene ve fanatickho stoupence, kter nem pokoje (a je to mon ten nejnezitnj pocit, jak
existuje), kdy se se svm jedinenm vzruenm nepodl s jinmi; vichni znme ty knihy, kter
ns pmo pl v rukou, a tak je cestou jako zzrakem rozsvme koupili jsme si jich snad pl
tuctu najednou, a pokad jsme rdi, kdy nm je nkdo nevrt. Padest ten tohoto typu,
zasahujcch vytrvale svoje okol, pedstavuje zrove padest nositel ltrovatelnch vir, kter
sta nakazit irokou veejnost: je na to poteba jen nkolik desetilet, obas o nco vc, asto o
mnoho mn: Mallarmho slva, jak znmo, se nerozila jinak stailo padest ten, kte
by se byli dali za nho zabt.
Na tomto souhlasu danm v hloubi due spov i moc toho kterho spisovatele nad vlastnm publikem, ona tajn spolenost, kterou vcemn zaloil, o kter m velmi nejasn dkazy a kterou
nikdy nespot (natst). Jenom jejm prostednictvm spisovatel je, je-li vbec msi.

Jaromr Zemina
V roce 1908 namaloval Emil Filla v dalmatsk Grui expresivn Podobiznu Josefa Uhra,
jeden z nejkrsnjch obraz svho ranho dob. O tom, e tehdy il njak Josef
Uher, v dnes vtina publika jen dky tomuto portrtu. Jen mlokdo v tak, e to byl
moravsk uitel a nadjn prozaik, autor osobitho realistickho dla o boscch a
lidech vyvrench (Dtstv, Kapitoly o lidech koovnch a jin prza), jak uvd 3. dl Ilustrovanho encyklopedickho slovnku SAV z roku 1982. Chud, nemocn a i jinak
strdajc Uher, jemu se kalo moravsk Gorkij, lil si v Grui tuberkulzu marn
jet v roce 1908 zemel. Bylo mu osmadvacet.
Na sklonku padestch let minulho stolet jsem pro sv ustavin pletky s modernm umnm nesml bt zamstnn v Brn, kde jsem bydlel, a dojdl jsem tedy
do Vlastivdnho muzea v Pedklte u Tinova. Dlal jsem tam velicos a v roce 1958
jsem se tak podlel na pprav vzpomnkov slavnosti v nedalek Borai, kde se Uher
roku 1880 narodil. Soust slavnosti bylo odhalen pamtn desky s jeho bustou a
vstava o nm, kterou jsem uspodal za pomoci Pamtnku nrodnho psemnictv a
literrnho oddlen Moravskho muzea v Brn. Vystaven byl tak Fillv slavn obraz i
prce jinch len skupiny Osm, s nimi se Uher v Grui stkal.
Kdy jsem se pozdji, v letech edestch, sptelil se svm krajanem Ladislavem
Zvrem a kdy jsem pi pprav nkolika retrospektivnch vstav poznal sochaovo
dlo dvrn, pi naich rozhovorech jsem se dozvdl leccos i o Josefu Kocourkovi z
Brda u Nov Paky, jen o tyi msce starm ne Ladislav: relifn Maska bsnka Kocourka, kterou vymodeloval v roce jeho smrti, na tch vstavch nikdy nechybla, prv
tak jako podobizna Miloslava Jirdy, Kocourkova profesora na novopackm gymnziu,
kter se s dojemnou oddanost snail, aby jeho literrn pozstalost nebyla zapomenuta. Do t doby jsem z n znal jen mlo (profesor Jirda uveejnil v asopise Kultura nkter denkov zznamy pod nzvem Milostn denk Mikule Koukola), a tak jsem zaal
shnt, co vbec vylo tiskem, a sehnal jsem vbor Srdce v dlani, romn ena, a ovem
Extzi a Zapadl vlastence 1932. (Jak zvltn pocity jsem ml, kdy jsem zjistil, e Mrov,
proslul svou vznic, pejmenoval autor ve Vlastencch na Arnotov! Je to toti jmno
5

mal vesnice nedaleko Nov Paky Kocourek ji jist dobe znal, bvala tam pjemn
hospoda , kde mm chalupu.)
Pedevm Extze m uchvtila svou svobodnost, otevenost, syrovou, litertsky
nijak nepikrlenou pravdivost, a dodnes ji pokldm za knihu jedinenou. Ale pi
ten jsem musel myslet i na Uhra a jeho osud, v tak mnohm podobn osudu Kocourkovu, a tak na male Alna Divie, dalho z tch, jejich ivot psob dojmem
prokletosti a kte tvoili to, emu km djiny za djinami a co m pitahuje m dl
silnji. O vc jsem toti pemlel o favoritech eskho modernho umn, jako byl
Emil Filla, o to vc jsem si uvdomoval cenu tch, kte byli dlouho a nkdy trvale pokldni za outsidery Divie, Vclava Botka, Jana Svobody, Jiho Tomana a dalch
a snail jsem se, aby se dostali do veejnho povdom. Kdy jsem pak roku 1974 psal
prvn vahu o Diviovi, svm nejvtm umleckohistorickm objevu, pouil jsem jako
motta prv vty z Kocourkova denku: Je mi, jako bych il ve zlm znamen m i n u s , a
je to mon; umm-li nco, i zporn sla maj svou hodnotu. (14. nora 1927) To zporn
znamnko znamen vpravd existenciln motivaci Kocourkova i Diviova, tak jako
Uhrova umn: Kocourek psal a Divi maloval, aby uinil svj bdn ivot snesitelnm
a smysluplnm, a dali tak svmu umn pee tvorby v nejvzneenjm vznamu toho
slova.
(srpen 2002)
Jaromr Zemina (1930), historik umn a bsnk,
pvodem z Pedn drnice u Nov Paky, ije v Praze.

Jan Saudek
Pro svou zabednnost objevil jsem spisovatele Kocourka a v polovin let osmdestch a to jet jen dky mmu setlmu pteli dr. Miroslavu Ambrozovi z Brna.
On se toti laskav a povzbuzujcm zpsobem zmnil o tom, e tento kromobyejn
nadan jinoch (tj. Josef Kocourek) psal tak trochu jako j po etb Kalende, v nm
se obracej listy jsem ale pochopil, e takov pmr byl notn nadnesen: j, tikrt tak
letit jako byl mladik Kocourek, nedokzal bych sepsat jedinou strnku takovm
stylem: nemm na to.
Takov, jako byl tento nadan mladk, se rod jednou za stolet kdysi to byl Karel Hynek, te snad Kundera. Mezi tm: Josef Kocourek.
Recept jest prostik: chce to bt geniln nic vc.
Ano jak k Shakespeare:
Nanejv krlovsky by si ved dot se trnu...
(Hamlet, peklad mho strce)
A tak cel to netst spov v tom, e ten geniln mlad mu, prav to zapadl vlastenec, se svho rozmachu nedoil.
A stejn mm za to, e by neil dlouho: tak jako jin velk spisovatel (dr. Vanura) skonil by v koncentranm tboe hitlerovskho Nmecka.
Nen mnoho text, kter jsem se nemohl nenauit zpamti: epitaf Josefa Kocourka pat mezi n.
Ach: ...d splchl ohnit...
Jan Saudek (1935), fotograf a litert, ije v Praze.
6

Zdenk Filip

M setkvn s Josefem Kocourkem

Setkn prvn

K mmu prvnmu setkn s Josefem Kocourkem dolo, akoliv se to zd skoro neuviteln, u ped vce ne sedmdesti lety, a bylo to dokonce pm osobn setkn. Stalo
se to tak, e mladik lska Josefa Kocourka, Renka Bartoov (= Aka z jeho denk
nebo Gretka ze Zapadlch vlastenc 1932), pochzela z Hornch Hemanic, to bylo pes
kopec u ilperka, dnench tt, kde Kocourek potkem 30. let uil a Renka k
nmu chodila do koly. Do Hemanic jsem tenkrt jezdil ze umperka ke svm pbuznm na przdniny, Bartoovi mli staven hned vedle, s jednou z mch sestenic pak
Rena Bartoov studovala na obchodn kole v umperku a bydlela u mch rodi.
Kocourek ji tu obas navtvoval a jako chlapec jsem se s nm tedy nkolikrt vidl.
Tato dvn letm setkn se mi vak vybavila a po letech, kdy jsem se zaal zabvat
jeho literrnm dlem a seznmil se s jeho denkem i s jeho Zapadlmi vlastenci.

Setkn druh

S Kocourkem-litertem jsem se setkal potom a nkdy koncem svch studi na Filozock fakult v Olomouci potkem 50. let, kdy jsem pipravoval svou sociologicko-historicko-literrnvdnou dizertaci u prof. J. L. Fischera a Oldicha Krlka. Byla to
prce o esko-nmeckm pohrani, konfrontace historick faktograe s jejm odrazem
v esk a nmeck literatue. A tehdy jsem poprv narazil na informaci o existenci Kocourkova romnu Zapadl vlastenci 1932 o eskch meninovch uitelch na severn
Morav. Dost sloit, adu let trvajc ptrn po neznmm rukopise m pitom pivedlo k nkolika Kocourkovm ptelm v Olomouci k Vclavu Rznarovi, v Litovli k
MVDr. Otakaru Vclavkovi (= dr. Markl ze Zapadlch vlastenc), v umperku k manelm Havlkovm (Kocourkovi uitelt kolegov v ilperku a Mlnickm dvoe), v
Lankroun k pan Ren Bartoov-Hjkov (= Aka, Gretka), v Praze k pan Jarmile
Prokopov, manelce nakladatele Pavla Prokopa, a jejm prostednictvm poslze i k
prof. Miloslavu Jirdovi (= profesor Hart z Extze), Kocourkovu uiteli a pteli, kter
opatroval jeho pozstalost a po ztracenm rukopise Zapadlch vlastenc ptral rovn,
zatm stle bezvsledn.

Setkn tet

To sah k potkm 60. let. Kdy se postrdan rukopis Zapadlch vlastenc 1932
konen pece jen objevil v njakch zapomenutch paprech z pozstalosti literrnho historika Karla Polka, prof. Jirda v roce 1961 zadil jeho vydn v Mlad front.
Zajmav je, e romn se tiskl kupodivu pmo z Kocourkova ticet let starho strojopisu, rukopisn opravy a pravy textu poizoval zejm prof. Jirda. J jsem pro toto
vydn na Jirdovu dost napsal doslov s nzvem Uitelsk lta Josefa Kocourka, v
podstat jsem pro nj jen upravil svj prvn pspvek vnovan Kocourkovu dlu,
publikovan v umperskm vlastivdnm sbornku Severn Morava u pedtm v roce
1959. Souasn s vydnm Kocourkova romnu Zapadl vlastenci 1932 jsem v roce 1961
v umperku pipravil k vydn Kocourkovu bsnickou poemu Frvaldov, kterou jsem
nedlouho pedtm dostal (spolu s nkolika destkami dalch Kocourkovch bsn) od
dr. Vclavka. Prof. Jirda tuhle bse neznal, v materilech Kocourkovy pozstalosti,
7

kterou do t doby uchovval v Praze, nebyla. Kdy se tak pro Kocourka na potku
60. let dost neekan naskytla publikan pleitost, pochopiteln byl zvolen romn
Zapadl vlastenci 1932 a spolu s nm i poma Frvaldov. Jednak proto, e ob tyto prce
pochzej z poslednho, vrcholnho obdob Kocourkovy tvr innosti, jednak samozejm i proto, e jejich prosazen bylo nejschdnj. Jak v Zapadlch vlastencch,
tak ve Frvaldov se Kocourek nejzetelnji projevoval jako vyhrann levicov autor
a jedin tak bylo tehdy mon jej spn uvst do literatury a tenskho povdom.
Ob vydan dla pak skuten nala pzniv ohlas u ten (nap. ve vnon anket
asopisu Kultura byl Kocourkv romn nkolikrt oznaen dokonce za nejzajmavj
knihu roku) i u literrn kritiky (Ji Opelk, Radko Pytlk), kter na nich vedle aktulnho tmatu oceovala i nemal a nepochybn umleck hodnoty. Teprve po jejich
pznivm pijet bylo mon pomlet na vydvn dalch Kocourkovch prac, zejmna jeho ranch prz. Mal vbor z nich pipravil prof. Jirda v roce 1963 pro Vchodoesk nakladatelstv v Havlkov Brod (vyel s nzvem est milostnch v roce
1964). Obshlej vbor Kocourkovch povdek a fejeton pipravoval souasn i pro
Krajsk nakladatelstv v Ostrav (s nzvem Srdce v dlani vyel v roce 1963). Na tomto
ostravskm vboru jsem spolupracoval i j s Jim Skalikou. S nm jsme pro Srdce v
dlani napsali tak obshl doslov, hodnotc celou Kocourkovu povdkovou tvorbu.
Siln a trvale zaujat Kocourkovm literrnm dlem snail jsem se na n upozorovat
podle svch monost zejmna v kraji, kde Kocourek ped lety il a psobil a o nm
tak tak sugestivn dokzal pst. Do regionlnho tisku jsem napsal nkolik lnk, k
30. vro Kocourkova mrt v roce 1963 jsem dal podnt k zzen pamtn desky na
kole ve ttech, k tomu uspodal ve ttech i vstavu a vydal mal pleitostn tisk s
vbrem jeho ver, byl jsem tak u nkolika setkn severomoravskch bsnk, kter
hrd oznaovali jako Kocourkovy tty, inicioval jsem pojmenovn jedn z novch ulic
v umperku jeho jmnem apod. Stalo se ovem, byla takov doba, e nkte horliv
mstn initel se pitom pokoueli z literrn zleitosti udlat politikum. Tak nap.
pod Kocourkovu bystu sochae Jiho Jlka bez jeho i mho vdom umstili oznaen
spisovatel komunista (dnes u odstrann), nzev jednoho z mch ivotopisnch pspvk tak svvoln pezvali na Uitel komunista Josef Kocourek n vzor. Tm
uitelskm vzorem Kocourek vru nebyl, jak m o tom nejednou pesvdovali mnoz
jeho nkdej kolegov uitel a zejmna uitelky.

Setkn tvrt

Po roce 1968 a mm vynucenm odchodu z univerzity mi byla jakkoliv odborn prce postupn velmi ztovna a nakonec byl vysloven pln zkaz publikovn. Tak
na tma Josef Kocourek jsem ze umperskho zvt mohl uveejnit u jen nkolik
drobnost, a to vtinou jet anonymn. Pod svm jmnem jsem ze zvanjch pspvk v umperskm sbornku Severn Morava v roce 1972 napl ilegln otiskl pouze
lnek Jeden ze tyiceti tisc, v nm jsem ovil Kocourkovo autorstv lnku O eskoslovenskho uitele v Lev front z ledna 1931, lnku, kter tehdy mezi uitelstvem
vyvolal velkou odezvu. Ale Kocourkovi jsem se vnoval i nadle. Bylo to ostatn docela
nezbytn, protoe po smrti prof. Jirdy v roce 1970 pan Vlasta Jirdov na pn svho
manela Kocourkovu pozstalost, kdy o ni tenkrt Pamtnk nrodnho psemnictv
v Praze neprojevil pradn zjem, svila do opatrovn prv mn v Okresnm vlastivdnm muzeu v umperku. A tak jsem ji, kdy to nelo jinak, zpstupoval aspo
jinm vnm zjemcm a pomhal jim v jejich prci. Pro sbornk Severn Morava,
kter jsem redigoval pod cizm jmnem, jsem spn zskal pspvky nkolika svch
ptel, nap. profesora brnnsk lkask fakulty Josefa Sajnera (Patograck studie o
Josefu Kocourkovi), lozofa Ludvka Toenovskho (K otzce pravdivosti Kocourkova
8

dla) a zejmna olomouckho literrnho historika Jiho Skaliky, kter psal pedevm
o vztazch Josefa Kocourka se slovinskm Vladimirem Zorzutem. Ji Skalika byl u z
povlenho Brna mj dlouholet ptel, kterho jsem ji v roce 1961 pizval ke spoluprci na umperskm vydn Frvaldova a v roce 1964 jsme se tak oba podleli s prof.
Jirdou na ostravskm vboru z Kocourkovch prz Srdce v dlani. Po smrti prof. Jirdy
jsme potom i druh ostravsk vbor z Kocourkovy tvorby (Z konce svta z r. 1980) editovali spolu se Skalikou, m jmno se tu ovem u objevit nesmlo. Konen spolu
jsme pipravovali jet i druh vydn Zapadlch vlastenc 1932 v Ostrav roku 1982,
m jmno tu samozejm chyb opt. J sm jsem dokonce cel text romnu pepsal
znovu ze starho Kocourkova strojopisu. Zdrazuji, e a na zcela nezbytn opravy
a pravy, kter jsou vysvtleny v edin poznmce, jsme se striktn dreli originlu a
eliminovali i vechny nefunkn editorsk zsahy Jirdovy z prvnho vydn romnu v
Mlad front, i kdy Jirda aspo mn to tvrdil ml k tomu Kocourkv pedbn
vslovn souhlas. Vzhledem k okolnostem v tomto poslednm ppad vak m spoluprce se Skalikou pece jen u ponkud vzla. Nedostal jsem nap. k nahldnut
korektury, a tak se stalo, e nejen v doslovu, ale zejmna v poznmkovm apartu se
Skalika, kter neznal mstn relie, dopustil nkolika nemilch chyb. Trochu m tak
mrz, e na mj podl pi edicch Kocourkovch prac z t doby ve sv a po roce 1989
publikovan bibliograi njak pozapomnl. Ke Skalikov monograi Prvodce ivotem a dlem Josefa Kocourka z roku 1984 se vak u nehlsm vbec. Byl jsem proti
jejmu vydn, protoe normalizan reim se vemi svmi zkazy a pkazy byl u na
spadnut a vil jsem, e pozdj vydn, kter bychom smli pipravit opt spolu,
by u mohlo vypadat trochu jinak a Kocourek by v nm mohl bt vypodobnn komplexnji, a tm i pravdivji. Marn jsem to vak Jimu vymlouval. On v t dob jet
naivn a samozejm marn usiloval o profesuru a k vydn t monograe byl myslm
tlaen i ostravskm nakladatelstvm Prol. Ze starho ptelstv jsem tu jeho snahu
nechtl sabotovat a z Kocourkovy pozstalosti, kterou jsem opatroval a zpracovval v
umperku, jsem mu pece jen nakonec jet njak dal drobnosti pihrl. Ostatn i
v pedchzejc na spoluprci ml k dispozici pouze ty materily, kter jsem mu sm
vyhledal a poskytl.

Setkn pt a posledn

Po listopadu 1989 a optnm nvratu na fakultu do Olomouce jsem zpracovn obshlho fondu materil, tkajcch se Josefa Kocourka a soustednch v umperskm
muzeu, z asovch dvod sm dokonit nemohl. Proto jsem uvtal pomoc mlad absolventky lozock fakulty v Ostrav Zuzany Jekov, kter se Kocourkovm literrnm dlem zabvala u ve sv diplomov prci. A bhem loskho a letonho roku jsme
spolu skuten tento kol zvldli. Cel fond Josef Kocourek (1909 1933) v Okresnm
vlastivdnm muzeu v umperku je tedy detailn zpracovn a zvren zprva o nm
bude publikovna v 85. svazku sbornku Severn Morava na jae ptho roku. Budou
v n informace o tom, co cel fond obsahuje: zachovan osobn dokumenty Josefa Kocourka, nkolik jeho kolnch seit a tdnch asopis, nkolik svazk jeho denku,
rukopisy a strojopisy vtiny nejvznamnjch Kocourkovch prac (vetn Zapadlch
vlastenc 1932, Frvaldova, Louen aj.), vechny jeho publikovan prce knin a asopiseck, vstikov archiv nekrolog, refert a recenz, obshl korespondence
pijat i odeslan, doplnn i korespondenc editor Kocourkova dla, vzpomnky pamtnk, Kocourkovch spoluk, uitelskch koleg a ptel, soubor fotogra Josefa Kocourka, nkter vlastn Kocourkovy kresby a obrazy i ilustrace k publikovanm
i nepublikovanm jeho pracm, tak nkolik rozhlasovch a televiznch scn o Kocourkovi a studentskch diplomovch prac. Vypracovn tto zprvy o stavu Kocour9

kova fondu v umperskm muzeu znamen pro m zejm posledn setkn s Josefem
Kocourkem, konen bilancovn mch dlouholetch kocourkovskch aktivit. A podobnou pleitost k takovmu bilancovn je vlastn i pspvek pro tuto anketu k 70.
vro Kocourkova mrt.
Zdenk Filip (1925), historik a editor, ije v umperku.

Martin Pila

Co pro mne znamen Josef Kocourek?

Uirvouc koncert Brddur a Krs-moll, nekonen ada rumovch prck v hospod u
Petrk, sko smrdut od nejlevnjch cigaret. Vno a egyptky, kdy je trochu lp.
Notorick opilstv enami.
Nzvy knih msto ivotopisu: Srdce v dlani ena Extze Z konce svta D splchl
ohnit.
kodliv vliv poetismu na dui eskho tudka z malomsta, porn rmovaky cudn propikovan metaforami pod psnm dohledem pana profesora. Obas cosi socilnho. Pod dohledem mladho Ladislava tolla.
Extze, bse Oi, strana 173174. Zde pan profesor pokrytecky zcenzuroval (tedy vynechal) tuto strofu:
a pak m ena vzala do stehen
a zase jsem byl bsnkem
do ruky vzala m krsn pohlav
jak by se jm chtla na adrech pohladit
ale mj ocas to nen chlorodont
neb jin zubn pasta
nebo snad bl sklenice vna kdy se chlast
Cesta na bkch na vesnick hbitvek pod Kumburkem. Devn chruovky navoskovan svkou. Such lh (zl sen alkoholika). Snhu tolik, e hroby pipomnaj
muldy. Lye svit po muldch, praan pr, u plotu pomnk s npisem Josef Kocourek,
uitel.
Ani zmnka o tom, e byl bsnk. Nejlep, kdy psal przu: Chodvali jsme na hbitovy, heili jsme tam, smjce se mrtvm. Trhali jsme kvtiny mrtvch a hzeli si je do
tv. ivot byl mkk jako ovce. Brnku nebo. Prausnica lajta zinga gerna!
(Sudetonmeck z Brusnice) Tta troub lahve. S rozbitou lebkou do pkopy pad.
Jsem polovinou pedstav nerozlun spojen s Moravou. J taky, Josef! Ale protoe na
t Morav u asi zkejsnu, tak jsem nerozlun spojen s Pakou. Pod nohama furt ctm
muldy, i kdy trhm sirn kvty na haldch.
10

Tak tedy jsem v Cizkrajov, pota Slavonice u Bulkova! Ich weiss nicht ob Irma will
dass ich auch melde, aber bin ich auch hier.
ys, Martin Sauerkraut
P. S. Bitte Bulikov auf der Adresse schreiben!
Krkonoe le jako kytara. Hranat Ostrava, pat Beskydy. Doly (i kdy velmi skryt) pipomnaj mi it. Vtinu jich zabetonovali, jen Jeremenko jet prd. Lys kozisko masit roby. dn dvtko z kolonie. m-ce-cek, m-ce-cek, havsk dechovka,
adrka rytmicky poskakuj.
V nohch postele sed tpnka (kter se jmenuje pln jinak), je sklonn nad opilou
tv Emana (kter se taky jmenuje pln jinak). tpnka h, a se Josef Kocourek
(jeho identita je relativn jist) nebude dvat, protoe chce lbat oralho Emana. Nakonec se j to poda. The End. oupn idl, krasobruslen skonilo. Pan Tryznov,
pijte zas. A vy, Budaov, taky. Ale bez apinky, protoe si otr prdel o vypranou
deku.
Pojednn o potcch dead hard trash core punku na Novopacku: Jsem jako praiv
pes. I tak je dobe, aspo se nenechvm oichvat hnijcmi rty svch blinch.
Mla svtle alov vlasy a usmla se. Vedle cesty visely z oblench strom zlat vtve
jablon. Bezn se roztekla mezi balvany a hnila. Hnilo kamen, mrana na obloze hnila, hnil i mozek se ilhavma oima.
Z mudroslov lidu podkrkonoskho:
(na ertovnou notu)
Pro m tak ilhav oi, Josefe?
Abych t lpe vidla.

(lto 2002)

Martin Pila (1955), literrn historik a teoretik, pvodem z Nov Paky, ije v Ostrav

Miloslav Pluhek
Drobn milo, nazelenal svtla zivek barvila lidem mrtvoln oblieje, byl listopadov den roku 197... Chtlo by se mi napsat 3, ale rokem si nejsem jist. Snad rok ped,
snad rok potom. Na zatku Masarykovy ulice v Brn, v regle antikvaritu, jsem objevil mezi zlevnnmi tisky knihu, kter mne zaujala nzvem EXTZE. Za noc jsem ji
peetl, druh den jsem po Brn skoupil vechny jej vtisky a k vnocm vnoval svm
milenkm, ptelm a znmm.
Tak Josef Kocourek vstoupil do mho ivota, aby z nj nikdy neodeel. Ale s Kocourkem tam vstoupili i lid a nkdy neuviteln udlosti.
Fascinovn Kocourkovou schopnost vyjadovat nevyjditeln a pojmenovat to,
co dosud jmno nemlo, jsem v krtkm ase shromdil tm ve, co Kocourek (nebo
vydavatel Kocourkovy pozstalosti Miloslav Jirda) publikoval. Nco mlo dostupnho
jsem koupil, ostatn ukradl ve veejnch knihovnch, jim se tmto omlouvm.
Protaje Kocourkovy texty, kal jsem si: proboha, vdy to znm, tohle jsem u
jednou il! Ml jsem dojem dvrn znmch udlost a obraz a mnohdy jako by se
11

autor vyjadoval pmo za mne.

A tak, jako Kocourek vpadl do ivota mn, vstoupil jsem j do jeho posmrtnch
osud.
Ml jsem tst, e tehdy jet ili mnoz z tch, kdo bsnkovi slouili jako pedlohy literrnch postav nebo hrdinov denkovch zpisk. Tak jsem poznal drogistu
ra, Svatou, Terynku, Eliku, sourozence ji zemel Irmy Krlov, dr. Markla, Klemu
Saxovou, Kocourkovy spoluky Grosse, Zvra, Kocourkovy sourozence a mnoho dalch. (Akceptuji jmna, kter tito lid maj ve vydn Extze.)
A najednou se mi ped oima zaal objevovat jin Kocourek. Kocourek, kter
mnohm poslouil jako hadr, o kter si oteli svoje pinav svdom (Katinka, slena
Jitka), Kocourek, po jeho hbet se lezlo za postavenm a politickou karirou (Filip,
Skalika), bsnk, ktermu kdosi zvidl tak, e pepsal jeho ivot a dlo (Jirda), Kocourek, o nm sourozenci mluvili jako o svatm, ale nevhali split fotograe a rukopisy,
kter se jim jevily necudnmi (bratr Stanislav), Kocourek, kter byl vc nenvidn ne
milovn. Tak nenvidn, e po posmrtnm vydn romnu Kalend, v nm se obracej listy mil spolurodci nevhali poniit na hbitov Kocourkv nhrobek. tyicet
let po bsnkov smrti se lid, a to nejen v Kocourkov roditi, k nmu vyjadovali s
despektem. Jen Terynka, kter dnes le na dosah jeho ruky, pro nj nala laskav slova,
v nich se piznala k nkomu, komu nerozumla, ale koho milovala.
Tehdy jsem vytvoil pamtn desku a artefakt, kter jsem chtl na vlastn nklady
osadit na Kocourkv rodn dm a hrob. Narazil jsem.
Dnes se sice spolurodci Kocourkem chlub, ale zase jaksi opatrn, protoe opt
nen Kocourek umlecky ani politicky koer.
Postupn jsem poznval, e vechno je ne trochu, ale pln jinak. Bavil jsem
se pozorovnm, jak i po destkch let vyslovenm jmna Kocourek roztm tobogn
udlost. Nap. na konci devadestch let jsem objevil Kocourkovy obrazy, kter visely
na zchod. Zcela pznan, e? V te dob jsem po svezen nhodnho stopae objevil Kocourkovu posledn lsku, slenu Aku. i Gretku, chcete-li. Drobnou, kehkou
dmu s nesmrn ivma oima a mylenm, kter mi po ase darovala relikvie, je po
Kocourkovi uchovvala, a kter mi pomohla osvtlit to, co jsem dosud nevdl.
Sml jsem se, kdy mi vyprvla, jak se ji postupn snaili svdt tzv. Kocourkovi ptel, jak Jirda ve svm kocourkovskm komplexu el tak daleko, e pepsal mnoh
Kocourkovy prce na Kocourkov psacm stroji, take zblbl velc badatel a manipultoi Filip a Skalika i osvden Hakv hyenolog Pytlk mltili ciz slmu.
V edestch letech inicioval Filip osazen busty Josefa Kocourka na kolu ve
ttech. Pod bustou byl npis: Josef Kocourek, spisovatel komunista. Kocourek nikdy
komunistou nebyl! Na zatku let devadestch tent Filip nechal titul komunista z
busty odstranit. Bylo nebylo... jak v pohdce.
Po vydn Extze Svat, provdan za Kocourkova kamarda a kolegu ze ttsk
koly, vydala za pomoci Filipa spisek na svoji obranu, v n oznaila Kocourka za lhe,
erotomana, alkoholika, povalee a blzna.
V roce 1992 jsem v okresnm muzeu v umperku chtl prostudovat Kocourkovu
literrn pozstalost. Tam jsem zjistil, e v krabicch byly uloeny bezcenn veejn
tisky a cel pozstalost, vetn fotogra, se po dobu dvaceti let nachz v soukromm
dren Filipov, kter tvrdil, e mu byla Jirdou odkzna. Kdy jsem jej usvdil ze li,
blbolil, e dvacet let tuto pozstalost zpracovv, a vyhrooval mi mocnm vlivem
rodiny Svat, pokud bych si dovolil napsat pravdu o Kocourkovi. Protoe Kocourkova
pozstalost nebyla nijak katalogizovna, meme se dokat dalch ztrt a novch
objev Filipovch, i jeho pohrobk.
V roce 1997 jsem ociln, pes okresn archiv, podal o zapjen Kocourkovy
literrn pozstalosti k prostudovn. editelstvm muzea v umperku mi bylo sdleno,
12

e nebude vyhovno, nebo tuto zpracovv... hdejte kdo?!

Vechno tohle nelze nect, kdy pemlm o svm vztahu k dlu Josefa Kocourka, protoe jeho dlo bylo a je adekvtn jeho ivotu a dlu. Jako tv a jej obraz ve
starm zrcadle.
Jako kdy popatm maupassantovskho Horlu. Od roku 197... (2, 3?), prizmatem
Kocourkova pohledu, objevil jsem pro sebe poezii vrcholnch okamik obyejnch
dn, vdom, e postaven solitera v umn je mocnj ne sebevy piedestal. To ve
mne mocn ovlivnilo jak lidsky, tak umlecky.
Uhranut nalezenou obraznost, vodil jsem vechny sv milenky a lsky po jeviti
idovskho hbitova pod Zebnem, smutkem trestaneckho na Mrov, i po tulnm
hbitvku na Brd, kde sm Kocourek doel konce svch dn. Vyprvl jsem jim o ivot a skutcch jednoho z nejvtch eskch bsnk. Nkter mi na tch mstech daly
sv tlo, nkter pidaly dui. A jestlie j jsem zasahoval do ivot lid, lhostejno zda
svou prac nebo pouhou existenc, zasahoval jim do nich i Josef Kocourek, pestoe
jeho jmno teba nebylo nikdy vysloveno.
Ped pr lety jsem znovu vymodeloval Kocourkovu tv. Jako jakousi litbu.
Nebude nikdy osazena, protoe to nen romantick podoba bsnka s bohmskou upinou, ale hlava umrajcho lovka, kter, jak sm napsal, m u jinho Pna na nebesch. Je to hlava bez vlas, kter tubera urala tkn a ponechala v lebce jen horenat,
vizionsk oi.
Josef Kocourek nebyl romantik, erotik, ani revolucion... Byl bsnk neobyejnho nadn a stejn hokho osudu. Obojho mnoz zneuili. Nelze hodnotit Kocourkovo dlo ani ivot, dokud nebude oitn od balastu l, podvod a elovch
manipulac. Ale i potom bude Kocourek nepohodln, nevejde se do dn katulky a
literrnch kli. Co je dobe. Moc dobe.
Dovtek: v roce 1999 jsem u Barvie v Brn narazil na Kocourkovch est milostnch,
v odpudivm oranovm pebalu. Bez autorskch prv je vydal jaksi nechuta z Brumovic a ilustroval amatrskmi, neuviteln stupidnmi fotograemi, vetn titulnho
snmku nah entiny. Bylo mi smutno.
(12. 2. 2002)
Miloslav Pluhek (1963), socha, mal a grak, ije v Brn.

Michal Huvar
Odpov na dv otzky

Pro vydvte Josefa Kocourka? Co Vs dovedlo k jeho dlu?

Me za to vcemn nhoda. Josefa Kocourka jsem objevil v antikvarit. A jeliko
jsem si u zrodu svho nakladatelstv Carpe diem ekl, e budu prioritn vydvat texty
zapomenut a neprvem opomjen, muselo k vydn Kocourkovch text dojt. Ale
pi korekturch se mi stalo pak cosi podivnho, co jsem dve u nikoho jinho v takov sle nepoznal: uhranut textem. Nejprve povdek ze souboru est milostnch (vyly
1999), brzy nato eny (2000). Neumm to racionln zdvodnit, ale vm hodn vdom:
mm Kocourka rd. Zato nemm rd dluhy. A ty k nmu, bohuel, pod mme.
Myslte si, e grack prava a zvlt nvrhy oblek, kter jste u knek Josefa Ko13

courka v Carpe diem zvolil, skuten odpovdaj duchu jeho dla? Nebo mla pednost
snaha autora prodat, a to teba i ponkud pokleslm zpsobem?
Snaha autora prodat je patrn z oblek zcela jinch nakladatelstv, ne jakm je Carpe
diem. To je ovem mj nzor, v ppad knih Josefa Kocourka podpoen i faktem, e
na obou knihch jsem k dneku ztrtov, a to o stku 31.214,10 K. Take jestli oblky
titul ena a est milostnch odpovdaj duchu Kocourkova dla? Takov otzka se mi
ve smyslu on stky zd irelevantn. A si ji rozsoud pro sebe jin. Ale u to, e oblky nkomu stly za vahu, je pro mne pozitivnjm signlem, ne kdyby si jich nikdo
neviml. teni si jich vmaj pod mlo...
(z 2001, ervenec 2002)
Michal Huvar (1960), majitel nakladatelstv Carpe diem se sdlem v Brumovicch.

Vt Ondrek
Rozpomnn
Nkdy na sklonku roku 1979 upozornil m mj bratranec R. na knihu Extze, denky
mn neznmho bsnka Josefa Kocourka. Byl jsem tehdy na vojn ve Vlaimi a pi
opuku jsem si knku pjil. Pamatuji si, jak jsem pi cest do Jihlavy poprv otevel
jej strnky, etl dl na jihlavskm ndra a a do Vlaimi nemohl pestat. Byl jsem
zmaten. Co to znamen? Je to mystikace? Stylizace? Skutenost? Bylo mi ovem ihned
jasn, e jsem tentokrt narazil na nkoho, kdo dokzal dokonale vyjdit m pocity s
odvahou a otevenost, kter byla v kontextu veho, co jsem znal, ojedinl a zarejc.
Zvltn shodou okolnost jsem se zanedlouho doetl v novinch (pi politickm kolen mustva), e Extze prv vychz. Pvodn se dostalo ven jen pr vtisk, skoro
cel nklad se zdrel deset let v distribuci Objednal jsem si hned dva exemple, pro
jistotu A to u jsem zaal v polnch podmnkch vytvet obrazy, kresby a graky Kocourkem inspirovan, ktivn portrty bsnka a jeho milenek. Vydal jsem se hned po
skonen vojny do jeho rodnho kraje. Po marnm hledn Kocourkova hrobu v Nov
a Star Pace jsem cestou do Brda nhle spatil svj obraz pohbu J. K. namalovan rok
ped tm. Ve se shodovalo, jen pohebn prvod chybl. Hbitov na kopci, cesta od
jihu, na severu panorma Krkono.
Ztotonn ovem trvalo od prvn dky a trv dodnes. Zdaleka nevyvanulo, ani
kdy jsem se dostal z Kocourkovch let. Naopak! Na jednom grackm listu z roku
1982 dokonce nesou rakev k brdskmu hbitovu dv postavy, kter maj moji tv. Toto
smv vzbuzujc pevtlovn bylo ovem myleno smrteln vn a byly za nm proitky, o jejich sdlen jsem se znova a znova pokouel, mimo jin i v obrazech pro
koncertn sl v Nov Pace (1995), v nkterch pltnech z cyklu ern Duha (199596),
v ilustracch ke Kouzelnm povdkm i v experimentech s takzvanou malbou plamenem
Autodaf (2002).
Musm ct, e jsem novopackm krajem doslova hypnotizovn. Uhranut. Kadoron se tam vracm (nebo se vracm odtud?) a po cel lta jsem pod Kumburk a
Bradlec nahnl sv ptele, a jsem se pro tuto posedlost stal terem vtip. Intenzvn
pocit dvrnosti, stesk, oputnost, ve kter se da peludu. Ne jako poprv, sp
jako naposled. Kdy nad tm tak pemlm, Kocourkovy knihy na stole, ctm, e je
zase as na jaksi vlet.
14

Kocourek se vymyk zaazen, vkladu, zotroen. Vyzrl pohled a sudek existuje u nj po boku sentimentu, kter se pozdji sna ironizovat, pkr soudy v korespondenci a dencch lehaj se zbsilou upmnost, kdy neomluviteln invektivy me
ten pochopit a z kontextu celho ivota a dla, nboensk vize se ms s erotickmi a v zznamech je stdaj vyznn o komunistickm pesvden a obdiv k rusk
ptiletce. V pedstav lovka stojcho na obou stranch barikdy ped nmi vyvstv
Kocourek vizion, prolet, pozdn expresionista, Kocourek bsncho sexu (M. Jirda), poetista-solitr, bohm a svdce, meninov uitel z konce svta, zoufalec, esk
proklet bsnk
Kocourka nemuste ovem hledat jen na strnkch knih. Lze jej potkvat v ulicch Jina i Nov Paky, na staropackm vlakovm ndra, na cest, u n stla hospoda U Nlevk, pod duby hradu Kumburka. A chci i nechci a j chci , dvm
se jeho oima vdy, kdy spatm Zviinu i Vel, Zebn pro m zstane u navdy
Kouzelnou horou. Josef Kocourek se tko nkdy stane autorem populrnm, pijmanm a ctnm ir tenskou obc. as od asu se dovdm, e nachz dal
sv vrn. (V poslednch letech k tomu snad pispv i optovn vydn nkterch jeho
prac vydavatelstvm Carpe diem.) Kocourkovo malsk vidn, nebo bsnk byl t
malem a pohotovm kreslem, mon pinut dalho tene, aby potal, kolikrt je
v textu Jensena a lilie zmnna ern a bl barva, aby jasnji spatil bsnkovu Duhu.
Na strnkch denk zabloud v ulicch Jina, msta, kter samotn Kocourek vnmal
prizmatem Durychova Bloudn, navtv dvno neexistujc hospody a vinrny Severn
Moravy, sveze se loklkou k tanrn Bergschenke, kde potk pzrak dsivho opilce
Bumlzuka, v jeho och se zrcadl Krlick Snnk s celou krsou a bdou Severn
Moravy.
asto se mi zdvalo, jako by se nae osudy prolnaly, jako bych se rozpomnal
na zanikl, jako bych Kocourka samotnho potkval na svch poutch. Proitky jsem
mnohokrt vyjadoval a o jejich zhmotnn se budu snait nadle, nejen v takzvanm
umn vtvarnm, ale teba i skrze uskutenn cesty, vere vyen za chze, zapsan sny.
Leccos se ale zejm samo stane, ani bych do toho mohl o vlastn vli zasahovat. Jedna vzpomnka za vechny: v ervnu roku 1996 jsem nael na pd svho rodnho domu v Pontovicch u Brna bednu starch asopis a knih. Hned pod vkem leela
fotograe chrmu v Nov Pace a pod n materily o Novopacku, Nov Paka 1848, bsn
Irmy Geisslov a Jana Opolskho, mapy Podkrkono a Severn Moravy tty! epov!
Kocourkova psobit, i turistickho prvodce z padestch let, kde je J. K. dvakrt
zmnn, reklamy na novopack asopis Posel zhrobn Karla Sezemskho Skoneme
s analogiemi a nhodami. Vdy se jim asto usmvala i moje maminka, kdy jsem o
nich vyprvl. Vdla, e je narozena v den Kocourkova pohbu?
(19972002)
Vt Ondrek (1959), mal a grak, ije v Kuntt.

Miroslav Wanek
Bylo to na stedn kole sklsk, kde jsem potkal kamarda Jarmila Chromho, kter
mi doporuil Extzi, denky od Josefa Kocourka. Proval jsem v t dob velmi podob15

n zitky, o kterch Kocourek ve stejnch letech v tchto dencch psal. To, co jsem
ml denn v hlav, pojmenovval velice autenticky, jako by to byl mj vlastn denk.
Ihned jsem tak zaal svj denk pst, a to zpotku ve velice podobnm stylu a slohu
a tak s velmi podobnm obsahem, co bylo ale dno, jak jsem ekl, onou podobnost
proitk.
Nkdy v roce 1982 jsem se domluvil se svm kamardem, fotografem Petrem Kurandou, a vydali jsme se v lt po stopch Josefa Kocourka, a to pesn jak podle extz,
tak podle erstv vydanho romnu Zapadl vlastenci 1932. Mimo jin se mi lbilo, e
on psal tento romn 50 let po vydn Zapadlch vlastenc od Raise a my se vydali po
jeho stopch 50 let po jeho romnu. Jeho ironick reexe reality 30. let, nastupujcho
faismu a zrove velice sporn, absurdn a nsiln pohranin nrodnostn politiky
prvn republiky jakoto kontrast s Raisovou naivn oslavou vlastenectv v podmnkch
nmeckho tlaku m nutila k reexi, co se stalo za tch dalch 50 let: opt petvka, nsiln tentokrt ideologick poruovn nebo lpe posovtovn i t
nejmen vesniky a jejho chodu, a opt tch nkolik mlo drobnch postaviek, kter
tie a nenpadn pracovaly na zachovn si sv identity a svobody. Chtl jsem vidt ta
msta, kde Kocourek il, a potkat lidi, o kterch psal nebo kte ho znali, zjistit, co se s
nimi za tch 50 let stalo, jestli se zapadl vlastenci 1932 nhodou nestali i zapadlmi
vlastenci 1982.
Miroslav Wanek (1962), hlavn protagonista rockov skupiny U jsme doma, Teplice.

Jan K. eli
U hrobu na Brd
V tch devnch asech co se dlo, je k neuven. Jako z jinho svta je u ta doba,
kdy se od lovka oekvalo, e se bude chovat podle stranickch smrnic a vldnch
nazen, direktivnch stejn jako hospodstv a ociln i cel spolenost (ne/nad)produkujc relsocialistickou uniformitu. ili jsme v tom ovem vichni, nicmn v Albrechtov, malm msteku mezi kopci Zebnem a Veliem, vzniklo spoleenstv lid,
vtinou student, kte se pohybovali v tomto, a pece jinm svt. Jejich aktivity, hudebn a literrn performance, spojen s putovnm krajinou, zrcadlily vnmn, kter
nutn jakoby registrovalo nco z edi doby a zrove umocovalo vdom osudovosti
a vrenosti do halucinace relna. Proroctvm tohoto vdom ve sv chvli a skutenm
objevem byly knihy Josefa Kocourka.
Zaujet mstem a jeho skrytmi djinami, to bylo nco, co jsem j sm na erstvm venkovskm prostranstv, v mstech odlehlch velkomstskmu ruchu, a tedy v
ponkud jin optice, ne ona metropolitn poloha mezivlen avantgardy (fotogenie),
j jsem byl iven, toti v jistm svtelnm utlumen a ztajen, velmi intenzivn vnmal.
Kdy jsem toti, se slzou zamknutou v koutku oka, opustil praskou imsolologickou protialkoholn spolenost a ocitl jsem se v prostoru podkrkonosk diaspory, nael
jsem zhy nael dal apotoly dla Josefa Vchala, paradoxn se ocitnuv v bl mstm,
kde Mistr z Krvavho romnu proil sv posledn lta. Teba podotknouti, e v dob,
kdy tajn nauky byly utajovan do t mry, e nebylo prv nejjednodu se k nim dostat (nato aby byly mdou jako dnes), se jejich studium v naem pojet nevyluovalo
se zchvaty smchu, vesel a extze.
Prask studium mne na zatku tohoto pbhu pasovalo do postaven starho
16

kamarda tchto student, toti jejich pedagoga, kter mezi nimi, eeno tehdejm
argonem, rozioval zakzan autory. A Josef Kocourek (zvlt nedvno vydan Extze) mezi nimi vzhledem k naznaenm souvislostem zskal vsadn msto.
Stejn tak, jako souadnice osudu urily i pedchoz udlosti, stalo se, e souhrou nhod ml jeden ze svatopaseckho bratrstva chalupu na Brd, v roditi Josefa
Kocourka. Tak se pihodilo, e jednoho dne se do noci mezi Kumburkem a Novou
Pakou chvlemi ozval nepetn ev iven alkoholickmi vpary, chvlemi magick
ticho vtru prohnjcho se na nvr nad mstem blouznivc, peruovan pouze obas zavytm vlk a monotnnm hlasem pedtajcm rzn texty. Zprvu Vchalv Krvav romn, pozdji pak pedevm knihy Josefa Kocourka. Jeden z pamtnk, kdy
po ltech vzpomnal, co se tenkrt vlastn dlo na Brd, vysvtloval, e slyel cel text
knihy, pouze v ponkud pehzenm poad, protoe pot, co byl jet pi vdom,
upadl opt do spnku, pak se znovu probudil a tak pod dokola, jeto stle byl nkdo
vzhru a text byl neprosn ten opt znovu od zatku, dokud (jej) byl nkdo s to
vnmat.
V jakmsi meziase, kdy jsme jakmsi zzrakem byli vichni ohromn il, nebo
se nm tak aspo zdlo, vyrazili jsme k hrobu novopackho vizione, nevm u, zda
byl prv den nebo noc, spe to druh, a tam zapli jaksi svatovclavsk chorl. Na
okraj bych snad ml poznamenat, e hudebn produkce asem doznaly z pomrn nevinnho stylu nkdej country skupiny zaloen jet na jinskm gymnziu, kter se
ovem v prbhu let transformovala v jaksi voln setkvn spznnch muzikant i
z vzdlenjho okol v kraji, kte o sob vdli do polohy nadench atentt na kulturu, v nejlepch okamitch kreacch ne nepodobnch znmjm undergroundovm
kapelm. Dlo Josefa Kocourka jsme tak uctili i tmto zpsobem, jsouce pevn pesvdeni, e by pli z astrlu neprotestoval.
Doufm, e ona energie, kterou jsme na spojnici mezi Albrechtovem a Novou
Pakou tenkrt zanechali, se nikam neztratila. e z n urit zstalo nco v zkladnm
kdu due. Je dost obtn uchopit, co to vlastn je a mon je lep, e to zstv nepojmenovno. Kdybychom se vak o to pesto chtli pokusit, nesmla by chybt dv
slova: blznivost a svoboda.
Jan K. eli (1949), gymnaziln profesor a esejista, ije v Jin.

17