Vláda Marie Terezie

(1740-1780)

R.1740 vymírá Karlem VI. habs.dynastie po meči.Podle pragmatické sankce se ujala vlády
jeho dcera Marie Terezie,manželka Františka Štěpána Lotrinského.Její právo na vládu bylo ale
okamžitě zpochybněno říšskými knížaty,vypuká
tzv.válka o dědictví rakouské (1740-1742)
Friedrich II.,pruský král,vpadl v prosinci 1740 bez vyhlášení války do Slezska a na jaře 1741 porazil
habs. armádu v bitvě u Molvic.
Karel Albert,bavorský kurfiřt.Usiloval o titul císaře SŘŘNN a českého krále,s podporou Francouzů
obsadil koncem r.1741 Čechy a byl většinou české šlechty zvolen králem. Počátkem r.1742 byl zvolen
i císařem.
August III.,saský a polský král.Usiloval o získání Moravy a spolu s Prusy obsadil její severní část.
+ španělští Bourboni (chtěli habsburská území v Itálii a Nizozemí)
Marii Terezii zůstaly věrné jen Uhry,neměla peníze ani vojáky na válku.V květnu 1742 byla její armáda
znovu poražena u Chotusic severně od Čáslavi.V témže roce proto musela s Friedrichem II.podepsat
dílčí mírovou smlouvu ve Vratislavi a odstoupit většinu hospodářsky vyspělého a lidnatého Slezska a
celé Kladsko.
Ostatní protivníci pak mohli být vyhnáni,v r.1743 byla Marie korunována ve svatovítské katedrále
českou královnou.Vůči českým stavům se zachovala mírně,nedůvěry vůči nim se už ale nikdy
nezbavila a prosazovala spíše zájmy věrné uherské koruny.
1744-1745 : 2.konflikt s Prusy.Ti vpadli do Čech,v září 1744 dočasně obsadili Prahu a vyplenili
rozsáhlá území. Habsburské armády je vytlačily do Slezska, utrpěly tu ale opět řadu porážek,uzavřená
mírová smlouva v Drážďanech potvrzovala mír vratislavský.Dílčím úspěchem byl zisk císařské koruny
pro Františka I. Lotrinského po zemřelém Karlu Albertovi(Karlův syn Maxmilián nepřátelství vůči
monarchii ukončil).Marie Terezie tak nosila titul české a uherské královny a díky manželovi i
císařovny.
1756-1763 : 3.konflikt s Prusy v rámci SEDMILETÉ VÁLKY.Zasáhla všechny evropské velmoci.
Prusko(vytvářelo v severních Čechách špionážní síť,lákalo do Pruska české nekatolické
rodiny),Británie vs.
Rakousko,Francie(už od r.1754 válčila s Británií v severní Americe),Rusko
R.1756 Prusové bez vyhlášení války obsadili Sasko,v r.1757 vpadli do severních Čech,porazili
habs.armádu v bitvě u Štěrbohol a ostřelovali Prahu z děl.V červnu 1757 porazil Prusy u Kolína maršál
Daun,byla osvobozena Praha a na jaře 1758 byli Prusové poraženi u Domašova nad Bystřicí
generálem Laudonem.Obrat ve válce,Prusko je v defenzívě a na pokraji prohry.V r.1762 ovšem
zemřela ruská carevna Alžběta a její nástupce car Petr III.okamžitě uzavřel s obdivovaným
Friedrichem II.mír.
1763 : mírová smlouva mezi Francií,Španělskem a Británií v Paříži a habs.monarchií,Saskem a
Pruskem na zámečku Hubertusburg u Lipska.Potvrzena definitivně ztráta Slezska.

Války ukázaly potřebu reforem,které by monarchii umožnily nadále soupeřit s největšími velmocemi
Evropy.
správní reformy
Přežívající postavení šlechtických stavů komplikovalo provádění jednotlivých nařízení,reprezentace
jednotlivých zemí proti sobě intrikovaly,odmítaly centrální zásahy,pomalu odváděly daně i vojáky 
potřeba centralizace.Tradiční zemské úřady měly být nadále jen titulární,nové profesionální
úřednictvo mělo být zcela závislé na panovníkovi.
Byly zrušeny tradiční česká a rakouská kancelář při vídeňském dvoře(obdoba ministerstev) a
zřízeny 2 společné úřady : „Directorium in publicis et cameralibus“ (pro správu polit.a finanční) a
„Oberste Justizstelle“ (pro soudnictví).Obdobou min.zahraničí byla „Haus-,Hof-und Staats-Kanzlei“
v čele s čs.hrabětem Václavem Antonínem z Kounic.Vnitřní záležitosti monarchie řešila přímo
panovnice,opírající se o r.1760 zřízenou státní radu.
gubernia (v Čechách v čele nejvyšší purkrabí,na Moravě zemský hejtman)

krajské úřady (v čele krajský hejtman;placený státem;sídlí v hlavním městě kraje)

kanceláře panství,městské rady
 Současně byl v r.1748 proveden a v r.1756 revidován soupis poddanské půdy (pro účely
berní) = tzv.tereziánský katastr.Cílem bylo dosáhnout spravedlivějšího rozvržení daní.
V r.1754 bylo provedeno 1.sčítání lidu,vzniká tak demografická statistika.

sociální reformy
Demografická situace českých zemí byla špatná.Stoupal počet obyvatelstva,nabídka potravin
na trhu ale díky nízké produktivitě stagnovala,platily se vysoké daně (až 42% z celkového výtěžku
poddanské usedlosti),nebylo je ale možno snižovat,protože státní dluh kvůli válkám stoupal a reálné
příjmy koruny i díky ztrátě Slezska klesaly.Na některých panstvích docházelo ke krutému zacházení
s poddanými,které musely na podnět panovnice vyšetřovat krajské úřady,v r.1771 zasáhl české
země poslední velký hladomor.Všeobecná kritika poddanských poměrů,poddaní očekávají radikální
reformy.Rozšířily se fámy o nařízeném zproštění od roboty,desátků a tělesných trestů,které ovšem
vrchnosti zatajují  robotní stávky hlavně v SV Čechách přerůstají v r.1775 v největší povstání
poddaných v 18.století.Centrem byla rtyňská rychta,kde se shromáždili rychtáři z náchodského
paství v čele s Antonínem Nývltem.Poddaní táhli na Prahu,vynucovali si listiny o zrušení roboty,v
březnu 1775 bylo ale jejich povstání po několika krvavých srážkách (pražská Invalidovna,Chlumec
nad Cidlinou,…) postupně potlačeno.Povstání ovšem uspíšilo vydání robotního patentu Marie
Terezie pro Čechy a Moravu již v r.1775.Přesně stanovoval míru poddanských povinností a byl
doprovázen parcelací dvorů mezi poddané na komorních statcích = tzv.raabizace (podle dvorního
rady Raaba). Šlo o vůbec první robotní patent,který přímo nařizoval,nikoli jen doporučoval jako
patenty předchozí,a přímo tak zasahoval do dosud ničím nenarušovaného vztahu mezi pánem a
poddaným.Celkově došlo ke snížení robotní povinnosti.
hospodářské reformy
Sjednocení měr,vah,celních tarifů (jednotný celní řád) a měny (1 zlatý ve stříbře = 30
krejcarů).Pokračovalo se také v předchozí politice povolávání cizích odborníků,podpory
podnikatelů,omezování cechů,celní protekce.Začal se pomalu prosazovat princip volné soutěže.Dále
fungovaly rozptýlené i koncentrované manufaktury,v nichž pracovalo čím dál více lidí.Ve velkém se
stavěly císařské silnice.

školské reformy
V r.1773 zanikl zrušením jezuitského řádu školský monopol jezuitů.Školství se vymaňovalo
ze závislosti na církvi.Byly reorganizovány vysoké a střední školy(průnik přírodních věd,důraz na
obory,které vyškolí státu vojáky,inženýry,úředníky,soudce,lékaře,kněží,…zavedení státního dohledu
nad univerzitami;mezi vyučujícími se ve větší míře objevují světské osoby)
zásadní – zavedení povinné školní docházky od 6 do 12 let.Vzniká síť triviálních škol ve
vesnicích a menších městech,kde se vyučovalo čtení,psaní,počtům,náboženství a
základům některých profesí.Vyučovalo se zde česky.Na místě redukovaného počtu
gymnázií vznikaly ve větších městech čtyřtřídní hlavní školy a trojtřídní městské
školy,všechny s německým vyučovacím jazykem.V největším městech byly školy
normální(vzorové),odkud se rekrutovali i učitelé.Ideálem školství je vychovat loajálního
občana státu.