Generel 2003

nvrh
2003
GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI
Obsah dokumentace :
Prvodn zprva
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
rozvoj univerzity
o smyslu generelu a jak se na nj dvat
podklady
koncepce urbanistickho een
arely
budovy
F1 stavebn a technick stav budov
F2 nov objekty
dopravn een
technick infrastruktura
nvrh zelen
vliv na ivotn prosted
Tabulky
1.
2.
3.
4.
5.
daje o plochch a kubaturch objekt

1. arel Husova
2. arel Harcov
3. Liberec - ostatn
4. arel Na Skivanech
5. mimo Liberec
6.
7.
energetick bilance
1. arel Husova
2. arel Harcov
Vkresov st
00
01
02
03
04
05
06
07
situace
situace
situace
situace
situace
ir vztahy
1. arel Husova
2. arel Harcov
3. Liberec
3. Liberec
3. Liberec
3. Liberec
08
09
10
situace
situace
situace
dopravn
dopravn
dopravn
ir vztahy
1. arel Husova
2. arel Harcov
11
12
13
14
15
16
model
model
model
model
model
model
arely Husova, Harcov

1. arel Husova
1. arel Husova
2. arel Harcov
2. arel Harcov
stav
nvrh
stav
nvrh
stav
nvrh
msto
Vesec
Doln Hanychov
Frantikov
nvrh
2003
Generel Technick univerzity v Liberci

A - rozvoj univerzity
Technick univerzita v Liberci (TUL) m v souasn dob (r. 2003) 6 750 student, co jsou necel 3% z celkovho potu studujcch na eskch
vysokch kolch. Potem student je tak TUL jedenctou nejvt z celkovho potu 28 vysokch kol. TUL je dynamicky se rozvjejc instituc,
poet zapsanch student se za poslednch deset let vce ne zdvojnsobil (3654 student v r. 1993), tak poet pracovnk se dlouhodob
zvyuje, prmrn o 14 za rok. Souasn s poty student a zamstnanc se tak rozvjela struktura univerzity; z pvodnch dvou fakulty v roce
1990 m TUL v souasnosti fakult est (strojn, textiln, hospodsk, pedagogick, architektury a mechantroniky a mezioborovch inenrskch
studi).
Spolu s rostoucmi parametry hodnotcmi objem a kvalitu pedagogick innosti se tak vyvjej objektivn statistick hodnocen kvantity a kvality
vdeckovzkumnch aktivit ady pracovi TUL. Zejmna stle astji zskvan nrodn a evropsk granty a dotace a tak vlastn hospodsk
aktivity zaloen na spoluprci s prmyslem a s dalmi institucemi dovoluj budovat a provozovat dal laboratoe s uniktnmi pstroji pro
vdeckou a vzkumnou prci.
TUL je v souasn dob schopna poskytnout ubytovn na kolejch a s tm souvisejc sociln zzem asi 50 % svch student. Udret tento pomr
je zkladnm strategickm clem TUL, z nho vyplv loha roziovat ubytovac kapacitu spolu se zvyujcm se potem student. TUL chce tak
nabdnou libereckm a ubytovanm studentm adu monost pro rekrean i zvodn sportovn v rmci vuky a ve volnm ase. Dobr podmnky
pro to vytv ji poloha a charakter samotnho msta, dal sportovit a doprovodn zazen je nutno prbn budovat a rozvjet.
Je smyslupln oekvat a pipravit se na dal vznamn zmny, pro n ji dnes je podntem zaleovn esk republiky do struktur Evropsk
unie. Se vstupem do Evropy ek esko ada konkrtnch kol pizpsobit se novm pomrm a standardm (pedepsan v. kvalifikace u ady
novch povoln, vy procento populace s absolvovanm v. vzdlnm, mobilita student, ).
Z hlediska prosted pro innost i dal rozvoj je pro Technickou univerzitu v Liberci nespornou pednost jej zalenn do stotiscovho msta. Ze
vech vznamnch objekt Univerzity je blzko do centra msta, kde jsou dostupn nejrznj kulturn, sportovn, spoleensk a komern podniky,
a do rekrean zny kolem libereck pehrady. Rekonstrukce stvajcch a vstavba novch objekt TUL jsou vedena zkladn mylenkou
pizpsobit je pirozenmu rozvoji jednotlivch aktivit a parametr cel univerzity a citliv je zalenit do kontextu bezprostednho okol, msta
Liberec a Libereckho kraje.
B - o smyslu generelu a jak se na nj dvat

Tento generel technick univerzity v Liberci se poprv v historii univerzity zabv souborn jejmi vekermi majetky (budovami a pozemky) jak
v Liberci, tak v ostatnch mstech psoben univerzity - Jablonec nad Nisou, Prostjov), vetn zemn rezervy pro budouc rozvoj univerzity
v Liberci Harcov a potencilnho rozen univerzity do Jindichovic pod Smrkem. Ukazuje zrove i na nkter objekty a zem v Liberci, kter
mohou bt v dlouhodobm horizontu pedmtem zjmu univerzity pro jej rozvoj.
Oproti pedchozm generelm je tento generel pojat jako oteven prosted. Struktura jeho zpracovn a lenn, een jednotlivch navrhovanch
st ve variantch a bilance navrhovanch kapacit v souhrnnch tabulkch dv veden univerzity nstroj, umoujc vit postup pi pprav
stavebnch investic a plynule upravovat i celkovou podobu generelu pi snadn a okamit informaci o dosaitelnch kapacitch.
Clem takto zpracovanho generelu je zmapovn monost kapacitnho vyuit nemovitost univerzity. Navrhovan zemn rozvoj, doprovzen
objemovmi studiemi monch novostaveb, dostaveb a pestaveb je proto nutno vnmat jako proces ovovn dosaitelnch kapacit, nikoliv jako
zvazn a konen een. Ta mus bt pedmtem dalch, upesujcch studi a projekt.
nvrh
C - podklady
Generel byl zpracovn v architektonick kanceli fakulty architektury v prbhu roku 2002 a k projednn pipraven koncem ledna 2003. Jako
podklady pro jeho zpracovn slouily
- pedchoz verze generelu z roku 1993, autor ing.arch. Josef Patrn
- pasporty jednotlivch budov univerzity, zpracovan refertem investic univerzity
- digitln mapa Liberce, poskytnut Magistrtem msta Liberce
- informace a poadavky poskytnut vedenm univerzity a jednotlivmi fakultami
- prohldky a fotodokumentace jednotlivch objekt a zem v majetku univerzity
- vpis z katastru nemovitost z roku 2001, 2002
- kopie katastrln mapy z roku 2001, 2002
- podprogram reprodukce majetku TUL
- zemn pln msta Liberce
D - koncepce urbanistickho een

Univerzita si do budoucna nese adu objekt a pozemk, kter postupn zskala. Souasn stav velk vtiny tchto budov, stejn jako venkovnch
prostor a infrastruktur kampusu, je neuten. ada budov potebuje nalhav zsadn stavebn pravy i demolici a nhradu novmi objekty.
Pozemky univerzity umouj rozshl objemy nov vstavby. Dal monosti rozvoje nabz zemn rezerva v Liberci Na Skivanech i rozvoj mimo
Liberec. Generel shrnuje tyto monosti a dokld celkov potencil zven kapacit univerzity pro vuku, vdu a bydlen.
Jdrem univerzity je a zejm zstane jej libereck kampus. Rozvoji jeho dvou hlavnch st, arelu Husova a arelu Harcov a jejich vazbm na
msto je proto v tomto nvrhu generelu vnovna hlavn pozornost. Autoi generelu intenzivn vnmaj souvislosti obou arel a jejich vazbu na
rekrean zem kolem pehrady. Generel se proto sna objevit zpsoby, jak vzjemnou vazbu tchto t celk podpoit a umonit tak dal monost
pho a cyklistickho propojen obou hlavnch univerzitnch arel.
Clem generelu je nalzt takov een investinho rozvoje univerzity, kter umon zajistit podmnky pro jej rozvjejc se innost a povedou
k optimlnmu vyuit vech jejch majetk. Tyto postupn realizovateln kroky by zrove mly zlepit celkov podmnky v kampusu univerzity, jak
v jeho irch souvislostech, tak v jednotlivch objektech. Generel proto hled vhodn umstn nkterch specielnch celouniverzitnch funkc a
objekt (velkch pednkovch prostor, univerzitn knihovny, auly, informanho centra, laborato, bydlen pro studenty a vyuujc a dalch).
Soust tchto zsah je i veobecn snaha o odstrann funkn monokultury obu hlavnch arel a vytvoen ivho univerzitnho prosted.
E arely
1. arel Husova
Arel Husova je tradin sdlem rektortu univerzity a centrem jejch vukovch a vdeckch aktivit. Tento vznam je v nvrhu generelu respektovn
a poslen adou navrench zsah.
Ponaj vstavbou informanho centra univerzity IC a s nm souvisejc pravou Studentskho nmst jako centrlnho pho prostoru univerzity.
Pokrauj novmi objekty laborato L a LT, budovy G s aulou, nhrady stedn sti budovy E novm objektem s monou funkc univerzitn
knihovny, dostavby budov A, B a zahrnuj nutn generln opravy a drobn pravy budov C, D, E a F. Nvrh je doprovozen hlednm odpovdajcch
kapacit pro parkovn osobnch aut s vyuitm podzemnch gar.
nvrh
Generel upozoruje na dlouhodobou vhodnost zskn bloku bytovch dom mezi Husovou a kovou ulic pro poteby bydlen student a
vyuujcch.
Pro poslen vazby arelu Husova na blzkou pehradu a podl n na arel harcovskch kolej je v rmci generelu uvaovno s pravou mstsk
zelen mezi Husovou tdou a pehradou a monost vybudovn p a cyklistick spojky, ppadn i lanov drhy. Ve svm celku tyto zsahy
ukazuj monou podobu stabilizovanho arelu s optimlnm vyuitm zastavitelnch pozemk.
2. arel Harcov
Arel Harcov slou dnes pevn ubytovn student. Generel pot se zachovnm kolejnch kdel A, B, C, D, E a F pi odstrann pistlek na
pokojch.
V souvislosti s oekvanm nrstem potu student uvauje generel s vstavbou dalch bytovch dom pro studenty a mlad vyuujc na
plochch JZ, JV a S s vym standardem bydlen na jednolkovch pokojch. Nov zstavba tvo hmotov a mtkov pechod mezi bloky
studentskch kolej a okoln zstavbou rodinnch domk.
Vstavbou podzemnch gar mezi stvajcmi kolejemi i v suternech novch dom odstrauje nutnost parkovn na promend a vrac tuto osu
pmu provozu. Stechy gar jsou uvaovny se zelenou pravou a sportoviti.
Promenda podl kolejnch kdel je dotvoena do podoby p ulice a doplnna novmi objekty s vukou a adou slueb, zahrnujcch nezbytn
restaurace a kavrny, obchody, knihovnu a dal.
Soust doplnnho arelu je i stvajc menza, vukov budova M a sportovn stadion, doplnn o adu venkovnch sportovnch aktivit. Voln
plocha vedle tlocviny je vyuita pro rozvoj krytch sportovnch zazen (bazn 25m, squashov kurty, sportovn hala).
Mezi kolejnmi bloky je vytvoena ada pnch pch propojen, umoujcch snadn pohyb v celm arelu.
Arelem probh i okrun cyklistick stezka, pokraujc po horn rovni upravenho pho mostu pes dol smrem k Husov ulici.
U tdy Svobody je situovna nov otoka autobusu MHD, umoujc poslen studentskch autobusovch spoj.
3. Liberec ostatn
Jedn se o jednotliv stvajc univerzitn budovy rozptlen po mst. V rmci generelu se uvauje s dostavbou budovy H ve dvorn sti o
vukov prostory velk posluchrny a pravu pzem. U budovy P se uvauje s pestavbou vnitnch prostor a podkrov na vukov prostory. U
dalch budov se pedpokldaj nutn generln opravy a drobn pravy.
zemn rezerva v oblasti ulice Na Skivanech umouje do budoucna vytvoit tet vznamn arel libereckho kampusu univerzity s titm
vyuit jako technologick park.
Arel se nachz v severovchodn sti msta - katastrln zem Star Harcov a je vzdlen 800 m od arelu Harcov. Rozloha arelu je cca 10 ha.
Prostorov uspodn navazuje na stvajc obytnou zstavbu a lenit charakter obklopujc pmstsk krajiny.
Do generelu je pejata jej podoba z urbanistick studie, zpracovan v roce 2001 kancel SAUL s.r.o.
5. mimo Liberec
5.1 arel Jablonec nad Nisou
.p. 520, Jablonec nad Nisou
Vukov objekt v Jablonci nad Nisou - pvodn pomocn divadeln budova, nov rekonstruovan, dnes slou jako detaovan pracovit Fakulty
textiln TUL.
5.2 arel v Prostjov
Arel v Prostjov m slouit jako samostatn vukov zazeni Fakulty textiln pro cca 150 osob. Soust arelu je i ubytovn pro 50 student.
nvrh
5.3 arel v Jindichovicch pod Smrkem

Potenciln arel v Jindichovicch pod Smrkem je uvaovn pro ppadn rozvoj specifickch vdeckch a vukovch kapacit univerzity
(biotechnologie).
Ml by tvoit samostatnou malou jednotku s vlastnm ubytovacm a stravovacm zzemm. Arel navazuje na centrln st obce a je rozdlen do
jednotlivch malch objekt, aby nenaruil urbanistick rz obce.
Pro ely generelu je pouita jeho studie, zpracovan v roce 2001 ing.arch. Petrem Stolnem.
F budovy
F1. stavebn a technick stav objekt
Stvajc budovy TUL byly posouzeny podle svho stavebnho a technickho stavu, rozdleny do esti kategori a odhadnuty nklady na nutn
stavebn pravy a rekonstrukce ( viz tabulka ploch a kubatur):
stupnice hodnocen skutenosti
1
2
3
4
5
6
dobr, bez zvad, mrn opoteben, TPS ( = technika prosted staveb) vtiny objekt vyhovujc bez nutnosti vtch oprav
vyhovujc, s drobnmi zvadami
opoteben stedn, vyplvajc z nedostaten drby, TPS hlavn T a EL ji nutno rekonstruovat
nadprmrn opoteben se zvanmi poruchami v nosnch konstrukcch, TPS ji dov
bezpodmnen nutn drba a opravy
havarijn, ke zruen, radikln rekonstrukce nebo znovu vybudovat
1. arel Husova
1.1.1 budova A
Hlkova 917/6, Liberec 1
Postavena v roce 1920 jako budova eskho sttnho reformnho relnho gymnzia podle projektu arch. Eduarda Herbiga z Jablonce nad Nisou.
Od roku 1953 budova Vysok koly textiln a strojn v Liberci.
rok vstavby
stavebn technick stav objektu
1920
3-4
1.1.1 budova A dostavba

Dostavba pedpokld maximln vyuit pozemku a zsah do stvajc budovy ubourn dvorn vestavby, snen sti vchodnho kdla a
jednopodlan pstavby podl Heydukovy ulice. Budova A je doplnna dostavbou ve tvaru psmene U a propojena ve dvorn sti se stvajc
budovou dvoupodlan komunikan halou. Propojen objekt je bezbarirov. Nov st budovy m 4 nadzemn podla do ulice Heydukovy, ve
dvorn sti je tpodlan. Dopluje objekt o vukov prostory velk posluchrny, seminrn mstnosti, lehk laboratoe, kancele a pracovny
pedagog. Podzemn podla je vyuito pro parkovn 77 osobnch automobil. Vjezdy do parkingu jsou situovny z ulice Hlkovy a Hejdukovy.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
poet parkovacch mst v gari
10971 m2
6340 m2
4240 m2
79
nvrh
1.1.2 budova B
.p. 1034, Liberec 1
V roce 1928 postavena pro zzen stav pro zvelebovn ivnost pi Obchodn a ivnostensk komoe podle nvrhu arch. Maxe Khna. Pozdji
pistavno 3 podlan kdlo pro Komoru emesel (Handwerks kammer) dnes budova C. Od roku 1958 budova Vysok koly textiln a strojn
v Liberci.
rok vstavby
1928
2-3
1.1.2 budova B dostavba

Nvrh dostavby budovy B pedpokld zbourn jednopodlan pstavby, umstn ve dvorn sti mezi objekty B, C a D. Nov objekt je navren
jako dvoupodlan halov, sten zaputn v zemi. Je navren tak, aby minimln zastnil sousedn objekty a umonil pstup k nim. Dopluje
pvodn objekt o vukov prostory seminrn mstnosti, lehk laboratoe, kancele a pracovny pedagog. Star a nov st budovy B je
bezbarirov propojena na rovni 1.NP.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
3809 m2
2982 m2
2036 m2
1.1.3 budova C
.p. 1203, Liberec 1
Tpodlan budova byla postavena pro Komoru emesel (Handwerkskammer) autor Carl Ernst Stephan a pistavna k budov B. Od roku 1958
budova Vysok koly textiln a strojn v Liberci.
rok vstavby
1940
3
1.1.4 budova D
.p. 1181, Liberec 1
Pstavba k budov B postavena roku 1930 dle projektu prof. Maxe Khna z Liberce jako dlny a laboratoe stavu pro zvelebovn ivnost pi
Obchodn a ivnostensk komoe v Liberci. Od roku 1958 budova Vysok koly textiln a strojn v Liberci.
rok vstavby
1928
3-4
1.1.5 budova E
.p. 1292,1324, Liberec 1
Budova E1, E2, E3 postavena v letech 1957 - 59 jako vukov objekt Vysok koly strojn a textiln nvrh arch. Eduard Adamra.
rok vstavby
1959,1966
2-3
V generelu je pedloena nhrada stedn sti budovy E v nevyhovujcm stavu novou budovou.
1.1.5 budova E dostavba
Nvrh pedpokld zbourn kdla E2 a postaven nov budovy do ve sousednch kdel. Dvory mezi kdly jsou zachovny. Budova pln funkci
reprezentativn, vukovou a spoleenskou. V navrenm objektu se nachz univerzitn knihovna, aula pro 450 osob, 3 posluchrny a v suternech
nvrh
pak gare a depozit knihovny. Vjezd do gar je situovn z ulice Bendlovy. Voln pzem poskytuje dostatek voln plochy pro setkvn
student a nvtvnk univerzity.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
20504 m2
17773 m2
2477 m2
85
1.1.6 budova F
.p. 1287,1290,1291, Liberec 1
Budova F1, F2, F3 byla postavena jako koleje pro studenty Vysok koly strojn a textiln v Liberci podle nvrhu arch. Eduarda Adamry.
Nov budova menzy postavena v roce 2000 autoi arch. Jan Duda a Filip Horatschke.
rok vstavby
1958, 2000
1-2
1.1.7 trafostanice Bendlova ul.

rok vstavby
1966
3
1.1.8 vmnkov stanice Bendlova ul.

rok vstavby
1988
3-4
1.1.9 provozn objekt Bendlova ul.

Nvrhu generelu pedpokld zbourn objektu a nahrazen novou vukovou budovou - 1.2.3 budova L.
rok vstavby
1966
2
1.1.10 poln hala Bendlova ul.

V nvrhu generelu je objekt zruen. Na jeho msto je navren nov vukov objekt - 1.2.3 budova L.
rok vstavby
1.1.11 sklady, dlny, gare Bon ul.

Nvrhu generelu pedpokld zruen stvajcho objektu. Na jeho msto je navren nov objekt - 1.2.2 budova G.
rok vstavby
1963
3
1.1.12 bytov dm Hlkova ul.

.p. 1264,1265,1266, Liberec 1
rok vstavby
4-5
nvrh
F2. nov objekty

1.2.1 Informan centrum TUL
Je umstno v centru arelu na ken ulic kovy a Studentsk a tvo dominantu celho arelu. Objekt je tvoen dvma hmotami nzk vstupn
sti a vertiklnm kdlem. Obsahuje sluby pro studenty, kavrnu a kancele veden univerzity. Nzk st navazuje na rozshl sutern pod
Studentskm nmstm s podzemn gar o kapacit 77 aut. Njezd do gar je z ulice Studentsk.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
4769 m2
2105 m2
0 m2
77
1.2.2 budova G
Budova G je navrhovna v ele Studentskho nmst jako velk objekt, jeho stedem prochz p trasa od studentskch kolej v Harcov a je
zde umstna i aula univerzity. Budova je navrena jako vukov objekt, doplnn v pzem kafeteri i menzou, studovnami a v suternu garemi
pro 97 aut. Njezd do gar je z ulice Bendlovy.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
18410 m2
11870 m2
6720m2
97
1.2.3 budova L varianta C
Demolic stvajcho provoznho objektu v Bendlov ulici vznikne prostor pro novostavbu lehkch laborato. Kompaktn kubick hmota s vnitnm
atriem, zasklenm na rovni 1. nadzemnho podla, umouje jednoduch a flexibiln uspodn laboratornch provoz ve tech nadzemnch
podlach. Spojit plocha pzem pedpokld umstn prostorov nronjch provoz. Dv podzemn podla jsou vyuita jako parkovit pro
104 aut.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
9111 m2
4470 m2
4050 m2
104
1.2.3 budova LT
Budova LT le na severn hran Bendlovy ulice a je zaputna do svahu. Budova je v pohledu z arelu ukryta pod ternem, nad rove ternu
vystupuj pouze hmoty vstup a schodi. Okenn plochy budovy jsou orientovny na sever. Je urena pro tk laboratorn provozy. Ploch stecha
budovy je vyuita jako parkovit pro 43 automobil
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
1676 m2
1437 m2
1320 m2
1.3.1 spojka k pehrad
Navren objekt propojuje arel univerzity s Harcovskou pehradou. Je tvoen lanovou drhou, restaurac p horn a doln stanici a doplnn
systmem pch a cyklistickch cest. Objekt by ml slouit zrove nvtvnkm pehrady.
nvrh
2. arel Harcov
F1. stavebn a technick stav objekt
2.1.1 koleje blok A
.p. 584, Liberec 15 Star Harcov
Budova byla postavena jako vysokokolsk kolej pro studenty VST v Liberci autor arch. Pavel vancer.
rok vstavby
1982
3-4
2.1.2 koleje blok B

rok vstavby
1981
4-5
2.1.3 koleje blok C

rok vstavby
1980
3-4
2.1.4 menza
rok vstavby
1983
3
2.1.5 budova M
rok vstavby
1997
1-2
2.1.6 vmnkov stanice ul. 17.listopadu

rok vstavby
1981
5-6
2.1.7 koleje blok D

rok vstavby
1988
2-3
nvrh
2.1.8 koleje blok E

rok vstavby
1989
2-3
2.1.9 koleje blok F

rok vstavby
1990
2-3
2.1.10 provozn objekt Brokova 365

Objekt byl postaven jako rodinn dm se zahradou.
rok vstavby
1931
2-3
2.1.11 provozn objekt Brokova 376

Objekt byl postaven jako rodinn dm se zahradou.
rok vstavby
1929
5
2.2.1 tlocvina
rok vstavby
1984, 1995
2 -3
2.2.2 sklad KTV

V nvrhu generelu je objekt skladu zruen.
rok vstavby
1980
3-4
2.2.3 provozn objekt Na hrzi

rok vstavby
1977
6
2.2.4 provozn objekt Dubov vrch

V nvrhu je objekt rozen o dal plochy zzem pro sportovce.
nvrh
rok vstavby
1982
3-4
2.2.5 stadion
Do generelu je pevzata studie rekonstrukce sportovnho arelu z roku 2001.
rok vstavby
F2. nov objekty

2.3.1 bydlen JZ
Zstavba se rozprostr na jinm svahu pod bloky ABC a je tvoeny temi adami bytovch dom. Horn ada dom je propojena lvkou s p
promendou ABC. Bytov domy jsou 3 4 podlan. Byty jsou pstupn pmo z ternu nebo chodeb a jsou obvny 2 nebo 6 studenty. V suternu
je umstno parkovn pro 76 automobil. Celkov kapacita je 478 lek.
celkem
PU
PU
poet lek
11097 m2
929 m2
76
478
2.3.2 bydlen JV
Koncept zastavn navazuje na dva smry zaveden v zem arelu Harcov blok studentskch kolej a blok tlocvien. Zstavba je situovna na
jinm svahu a tvo pechod mezi velkmi bloky kolej a drobnou zstavbou rodinnch dom. Je tvoena nkolika adami 3 4 podlanch bytovch
objekt, kter se otvraj smrem ke sportovnmu arelu. Oteven vytv vnitn klidov nmst, vyven proti ulici Stodoln. Pod nmstm je
umstno parkovn pro 118 automobil. Bytov domy jsou adov nebo bodov s mezonetovmi byty pstupnmi z krytch pavla nebo pmo
z ternu. Byty jsou obvny 2, 4 nebo 6 studenty. Celkov kapacita je 542 lek.
celkem
PU
PU
poet lek
14537 m2
11404 m2
118
542
2.3.3 bydlen S
Soubor je situovn severn od stvajcch blok DEF a po obou stranch ulice Na zhoelci. Hmotov kompozice objekt dotv p promendu a
je sloena ze 3 a 5-ti podlanch bytovch dom. Domy stoj samostatn nebo jsou spojeny schoditm do dvojic nebo v souvislou ulin frontu.
Jednotliv byty jsou sloeny ze ty jednolkovch pokoj, spolenho prostoru s kuchykou, koupelnou a WC. Celkov kapacita je 576 lek.
V parteru dom stojcch podl p promendy jsou komern pronajmateln prostory.
celkem
PU
PU
poet lek
11541 m2
9531 m2
576
nvrh
10
2.3.4 sport bazn + squash

Voln plocha vedle stvajcho objektu tlocviny je vyuita pro rozvoj krytch sportovnch zazen. Je doplnna o kryt plaveck bazn 25 m (8
drah) a squashov kurty. Sportovn arel dopluj 2 objekty s komern pronajmatelnmi plochami (obchody, sluby).
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
4617 m2
2169 m2
1470 m2
2.3.5 promenda ABC

Nov zstavba vytv podobu p ulice promendy mezi bloky kolej. Je tvoena dvojic budov vukovm objektem a budovou poboky Krajsk
vdeck knihovny v Liberci. Vukov objekt se skld ze dvou hmot pdorysn zalomen desky a vlcov ve. Zalomen budovy sleduje 2 osy
osu p ulice a osu lvky pes dol smrem k Husov ulici a zrove otvr vstup do arelu. Ob hmoty jsou ve 3.NP spojeny. Vukov objekt je
typodlan podl p ulice a tpodlan v severn sti pozemku ble k zstavb rodinnch dom. Budova obsahuje vukov prostory 2
posluchrny, seminrn mstnosti, kancele a pracovny pedagog. Pzem vukovho objektu je doplnno komern pronajmatelnmi plochami.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
komern plochy
6735 m2
5008 m2
2867 m2
318 m2
2.3.6 gare ABC

Do svaitho ternu mezi stvajc bloky kolej ABC jsou vestavny podzemn gare s kapacitou 116 aut. Vjezd do gar je z ulice 17. listopadu.
Stechy gar jsou uvaovny se zelenou pravou a sportoviti.
celkem
PU
PU
2922 m2
0 m2
116
2.3.7 gare DEF

Mezi stvajc bloky kolej DEF jsou vestavny podzemn gare s kapacitou 156 aut. Vjezd do gar je z ulice vabinskho. Stechy gar jsou
uvaovny se zelenou pravou a sportovnmi plochami.
celkem
PU
PU
3248 m2
0 m2
156
2.3.8 gare u pehrady

Nvrh pedpokld zbourn stvajcch adovch gar a jejich nahrazen novm objektem. Tvar budovy reaguje na profil ternu a umouje p
spojen arelu Harcov s pehradou pomoc schodi a lvky pes ulici Svobody. Objekt by slouil jak TU, tak i nvtvnkm Harcovsk pehrady.
Budova v sob obsahuje parking a vukov prostory uebny, seminrn mstnosti a kancele pedagog.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
11083 m2
2304 m2
1984 m2
156
nvrh
11
3. Liberec ostatn
3.1.1 budova H
.p. 1329, Liberec 1
Postavena jako administrativn budova pro Stavoprojekt Liberec autor arch. Josef Patrn.
Od roku 1992 vukov objekt Vysok koly textiln a strojn v Liberci.
rok vstavby
1983
2-3
Budova H by mla projt rekonstrukc obvodovho plt, vtah a pravou pzem. Ve dvoe je mono pistavt kapacitn posluchrny s celkovou
kapacitou cca 400 500 mst, ppadn zvtit kapacitu parkovac plochy vstavbou dvourovov gare.
celkem
PU
PU
plocha pro vuku
13747 m2
8773 m2
1705 m2
53
3.2.1 budova P
.p. 314, Liberec 5 - Kristinov
Postavena roku 1935 jako esk obecn a mansk kola podle nvrhu arch. Milana Babuky. Od roku 1960 budova Vysok koly textiln a
strojn v Liberci.
rok vstavby
1933
4
Nvrh pedpokld pravu objektu a vestavbu vukovch prostor do podkrov budovy.

3.3.1 budova I
.p. 650, Liberec 25 - Vesec
rok vstavby
1993
3
3.3.2 sklad
rok vstavby
1993
2
3.3.3 gare
rok vstavby
1993
2
3.4.1 budova S
.p. 113, Liberec 1
Postavena v roce 1922 jako obytn osmipodlan budova s obchody na pzem.
rok vstavby
1922
3-4
nvrh
12
3.5.1 kolej Doln Hanychov

.p. 341, Liberec 8 Doln Hanychov
rok vstavby
1973
2-3
3.6.1 budova K
.p. 870, Liberec 3 - Jeb
Postavena jako administrativn budova pro OV KS autor arch. Pavel vancer.
Od roku 1995 budova Technick univerzity v Liberci.
rok vstavby
1990
2
nvrh
13
G dopravn een
ir vztahy
Hlavn arel TUL arel Husova je situovn ve vchodn sti msta a je vzdlen asi 1,2 km od centra. Ubytovac arel Harcov je v pzniv
vzdlenosti (cca 800 m) jihovchodnm smrem od hlavnho arelu. Oba arely se nachzej blzko rekrean oblasti Harcovsk pehrady.
Nvrh se sna vyut tto polohy a propojit oba arely s pehradou pomoc st pch a cyklistickch stezek.
Arely Husova a Harcov jsou spolu propojeny hlavn komunikac - ulic Husovou a na n navazujc tdou Svobody. Husovou ulic jsou vedeny linky
autobus MHD 15,19 a 29. Linky 15 a 29 pokrauj tdou Svobody do Starho Harcova a linka 19 Jizerskou ulic smrem na Bedichov. Doprava
MHD je poslena v nvrhu novou otokou pro autobusy ve Starm Harcov - ken tdy Svobody a ulice Stodoln pi nstupu do arelu
studentskch kolej.
1. arel Husova
Komunikan s a dopravn obsluha
Dopravn obsluhu budov TUL zajiuje s mstnch obslunch komunikac zhruba pravohlho obrazce. Pstupovmi komunikacemi jsou Hlkova
a Studentsk ulice kolmo navazujc na Husovu tdu. Povrchy vozovek jsou pevn ivin. Komunikace jsou vybaveny chodnky ky piblin 2
m, kter vak neodpovd poadavkm na kapacitn, run p propojen mezi univerzitnmi objekty.
Zaloen s mstnch komunikac zstv zachovna. Vechny komunikace vetn chodnk budou rekonstruovny a kov upraveny. Nkter
komunikace budou s jednosmrnm provozem. Povrchy vozovek komunikac budou v rmci rekonstrukc obnoveny v ivin prav, chodnky
budou dldn.
kova ulice bude kov upravena v cel dlce. Komunikace bude jednosmrn ve smru ke Studentsk ulici. Chodnky na stran objekt A,B a
C budou rozeny na 3m a budou hlavn p trasou arelu. Z kovy ulice jsou jinm smrem navreny vjezdy do vnitroblok, kde jsou eeny
plochy pro parkovn vozidel bytovch dom. Studentsk ulice bude i ve vhledu nejdleitj obslunou komunikac, protoe na ni navazuj plochy
Studentskho nmst s vhledovou dostavbou arelu a napojuj se na ni pstupov komunikace kova a Bendlova.
Studentsk nmst bude pemnno na voln prostor s travnatmi, sadovnicky upravenmi nebo dldnmi plochami pro p. Prostor nmst
zstane bez dopravy, kter bude pesunuta do podzemnch gar.
Husova tda ve stvajcm uspodn zstane zachovna jako dleit mstn komunikace, kter zajiuje dopravn spojen individuln a mstsk
hromadn dopravy s ostatnmi stmi msta.
Nemotoristick komunikace
Pro nov p propojen v irch vztazch se jev jako velmi atraktivn a uiten propojen vychzkovch pch komunikac podl pehrady
Starho Harcova s arelem univerzity. Vkov rozdl dramaticky utvenho ternu mezi pehradou a Husovou tdou by byl pekonvn lanovkou
nebo p trasou. Tm by vzniklo nov kvalitn p spojen univerzitnch budov s arelem kolej ve Starm Harcov.
Soubn jsou navrhovny trasy st cyklistickch stezek. Od Harcova kolem pehrady je vedena trasa na Husovu, kterou k rovov v mstech
pechod pro chodce. Severn trasa z arelu Harcov je vedena z Husovy tdy Bendlovou ulic a vysuje na Studentsk nmst nebo je dle
vedena ze severn strany k ostatnm universitnm objektm.
Doprava v klidu
Souasn stav v doprav v klidu je charakterizovn pedevm stnm osobnch vozidel na mstnch komunikacch podl chodnk. Celkov poet
parkovacch stn na komunikacch pi zachovn prjezdnosti vozovek a stvajcho vtinou obousmrnho dopravnho reimu je piblin 180.
Dal stn jsou zapotna podl obou stran Husovy ulice cca 125 stn. Celkov stvajc poet stn je asi 305.
Stanoven bilanc dopravy v klidu pro funkci kolstv vysok koly dle NS 73 61 10 je zaloeno na ukazateli 1 parkovac stn na 7 student a
pedagogickch pracovnk. Srovnateln podle vyhlky .26/1999 hl.m. Prahy o OTP na vstavbu na zem hlavnho msta uruje 1 parkovac stn
na 6 student, co ji zahrnuje nynj vy stupe automobilizace.
nvrh
14
Nroky v arelu Husova tvo 75% z celkovch vypotench bilanc to je prostor pro 812 vozidel. To znamen, e stvajc parkovac stn na
ternu mohou pokrt poteby dopravy v klidu zhruba z 37%.
V nvrhu je kladen draz na parkovn vozidel pod nov navrhovanmi objekty v hromadnch garch a rozen kapacit pro parkovn vozidel na
ternu.
Nov navrhovan kapacity zazen pro dopravu v klidu:
stn na ternu
podzemn gare
373 mst
442 mst
nvrh dopravy v klidu celkem
815 mst
Navrhovan kapacity by pln pokryly stvajc poadavky na parkovn vozidel.

Vhledov rozvoj Technick univerzity pedpokld nrst potu student na vhledov stav a 10.000 poslucha. Zstane-li pomr kapacity
arelu Husova a ostatnch zazen 75%:25%, je teba potat i s nrstem nrok na parkovn vozidel.
Pro kapacitu 7.500 poslucha by pi ve uvedench ukazatelch inily maximln nroky 1.250 parkovacch stn. Pi vyuit prostorovch rezerv
v Heydukov, Hlkov a Bendlov ulici by bylo mono doshnout nejve t tvrtin poadovanho potu stn.
Finann odhad nklad:
komunikace, chodnky, parkovac stn
rekonstrukce komunikace Hlkova
rekonstrukce komunikace kova
rekonstrukce komunikace vnitrobloku mezi kovou a Husovou ul.
rekonstrukce komunikace Heydukova
rekonstrukce komunikace Bendlova
rekonstrukce komunikace Studentsk
rekonstrukce komunikace Studentskho nmst a plochy ped obj. G
arel Husova celkem
2 230.000 K
2 484.000 K
5 234.000 K
1 641.600 K
6 644.600 K
2 413.200 K
7 459.200 K
28 106.600 K
2. arel Harcov
Komunikan s a dopravn obsluha
Dopravn obsluhu arelu studentskch kolej Harcov TUL zajiuje s mstnch obslunch komunikac pstupovch kategorie C3 a na n navazujc
zk mstn komunikace ve star nzkopodlan zstavb rodinnch dom, kter lze zaadit do kategorie D1 ulic obytnch. Hlavn pstupovou
obslunou komunikac je ulice Stodoln. Vtina pstupovch komunikac se vyznauje nedostatenou kou vozovky, pokozenm ivinm
povrchem a absenc samostatnch pch komunikac.
Princip dopravn obsluhy zaloen na pjezdu po td Svobody a pten pstupovou komunikac Stodoln zstv v nvrhu zachovn. S mstnch
pstupovch komunikac mus bt celkov stavebn upravena a rozena o seky zajiujc dopravn obsluhu nov navrhovan zstavby. Tk se
to zejmna jejich kovch parametr a konstrukce vozovek.
Komunikace Stodoln bude rekonstruovna ve stvajc stop a ce. Na tuto pten komunikaci navazuje s pstupovch komunikac, kter budou
smrov i kov pestavny. Komunikace Brokova a 17. listopadu navazuj na Stodoln zpadnm smrem. Pvodn stopa zk komunikace 17.
Listopadu bude peruena arelem novho bydlen JZ. Ulice 17.Listopadu pak pokrauje v nvaznosti na Brokovu ulici v piblin obdobn trase
s dnen stopou a obchz po zpadn stran stvajc objekty kolej A, B, C a na severn stran zem bude nov propojena s ulic Na Zhoelci.
Severn propojen ulic 17. Listopadu a Na Zhoelci vytv komunikan okruh, kter je na vchodn stran uzaven obytnou ulic Dubov Vrch a
vchodnm koncem obytn ulice vabinskho. Vchodn obslun komunikace zan sekem vabinskho ulice se soubnou cyklistickou
stezkou a pokrauje obytnou ulic vedenou ve smru na Dubov Vrch.
Pechody pes vozovky klasickch komunikac budou bezbarirov, v ppad obytnch zon je zachovna jedna rove pro spolenou p a
automobilovou dopravu.
nvrh
15
Souasn dopravn plocha se smenm provozem mezi bloky kolej bude rekonstruovna a v nvrhu je pemnna na istou p znu bez
automobil. V jej ose je vedena trasa cyklistickho okruhu.
Objekt gare u pehrady by ml eit problematiku parkovn nvtvnk Harcovsk pehrady. Objekt nen zahrnut do celkovch bilanc.
Z dopravnch opaten je nutn smrov a kov prava komunikace Svobody v seku smrovho oblouku a vybaven vozovky samostatnm
levm odboovacm pruhem ve smru z centra msta do gar.
Nemotoristick komunikace
Pro nov p a cyklistick propojen v irch vztazch se jev jako velmi atraktivn a uiten propojen vychzkovch pch komunikac podl
pehrady Starho Harcova s Husovou tdou a s arelem univerzity. Tm by vzniklo nov kvalitn p spojen univerzitnch budov s arelem kolej ve
Starm Harcov. Znan vkov rozdly ternu umouj veden pch tras mimorovov lvkou nad tdou Svobody a navzat na s pch
stezek okolo Harcovsk pehrady.
Arel je doplnn cyklistickmi stezkami. V irch pch vztazch jsou vyznaeny hlavn trasy od kolej jinm smrem k zastvce autobusu MHD
s pokraovnm podl Harcovsk ndre a jinm smrem k nov navrhovan zastvce nkterch studentskch spoj mstskho autobusu
zakonenho ve smyce na td Svobody. Tet dleitou trasou je v podstat stvajc stezka veden lvkou pes dol na Pekrkovu ulici a dle
k arelu TUL Hlkova.
Ostatn p trasy jsou podrun, mstnho vznamu a spojuj stvajc i navren objekty se sportovnmi plochami.
Doprava v klidu
Souasn stav v doprav v klidu je charakterizovn pedevm stnm osobnch vozidel na volnch plochch v okol objektu kolej a podl
pstupovch komunikac. Byl zjitn celkov poet asi 260 parkovacch mst.
V nvrhu studie je kladen draz na rozen kapacit pro parkovn vozidel na ternu, na komunikacch a zejmna pod nov navrenmi ubytovacmi
objekty v hromadnch garch.
Nov gare vyuvaj vkovch ternnch rozdl k osazen do ternu, kter umon vceelov vyuit objektu na plochch stechch pro sport a
odpoinek (zahradn pravy). Nov gare jsou navreny do vnitroblok mezi objekty ABC a DEF. Nov lokality bydlen JZ a JV jsou vybaveny
podzemnmi garemi o kapacit 194 parkovacch mst. Vjezdy do gar jsou z obslunch komunikac ulice 17. listopadu a vabinskho.
Ostatn parkovac stn jsou rozmstna na parkovitch podl komunikac a u navrhovan smyky autobusu .
Celkov kapacity nov navrhovanch zazen pro dopravu v klidu:
stn na ternu
podzemn gare
215 mst
438 mst
nvrh dopravy v klidu celkem
653 mst
Vhledov kapacita ubytovacch zazen v arelu Harcov bude 4068 lek, co vyaduje dle:
- SN 736110 (1 parkovac stn na 20 student a pedagog. pracovnk) s ve uvedenmi vhledovmi koeficienty celkem 520 parkovac stn
- Vyhlky hl.m. Prahy . 26/1990 o OTP na zem hl.m. Prahy (1 parkovac stn na 10 lek) celkem 407 parkovac stn
Z uvedenho vyplv, e navrhovan kapacity pln pokryj vhledov poadavky na parkovn vozidel i podle obou pedpis pi pouit pikovch
hodnot ukazatel.
nvrh
16
Finann odhad nklad:

komunikace, chodnky, parkovit, cyklostezka
rekonstrukce komunikace Stodolni
rekonstrukce komunikace vabinskho
chodnky v prostoru 2.3.2 bydlen JV
komunikace Vrzova
rekonstrukce elov komunikace k TS
rekonstrukce p zony
cyklostezka v arelu
vstavba komunikace 17. listopadu
vstavba komunikace Na zhoelci
vstavba komunikace Brokova
vstavba parkovit u otoky BUS
vstavba otoky BUS
chodnky v prostoru 2.3.1 bydlen JZ
rozen tdy Svobody u obj. 2.3.8
lvka pes tdu Svobody
arel Harcov celkem
4 512.600 K
3 096.000 K
463.500 K
175.000 K
267.000 K
4 977.000 K
2 216.500 K
4 323.000 K
6 515.200 K
2 298.000 K
4 093.500 K
668.800 K
252.000 K
530.000 K
5 000.000 K
39 388.100 K
nvrh
17
H technick infrastruktura
1. arel Husova
V souasn dob se na ploe plnovan vstavby nachzej stvajc inenrsk st - kanalizace, vodovod, plynovod, teplovod, elektrick rozvody
VN, NN, VO, slaboproudu a dvouotvorov kabelovod.
Peloky stvajcch st jsou situovny do nov navrhovanch technickch chodeb, kter jsou soust novch objekt. Do nov navrench
technickch chodeb budou peloeny veker kabelov veden, vodovodn a tepeln potrub. Kanalizace a plyn budou uloeny klasicky v zemi.
Zpadn st university je dostaten obslouena stvajcmi stmi uloenmi klasicky v zemi, neprovd se v tto sti vznamnj rekonstrukce
universitnch budov a proto ponechvme tyto st bez vnjch prav.
Z hlediska disponibility zem je stvajc kapacita dostaujc a nebude ani nutn provdt pravu penosovch cest. Bude nutn poslit zdroje
zejmna tepla-vmnkovou stanici a trafostanice podle postupnho nbhu plnovan vstavby.
Odkanalizovn
een zem se nachz v nejvym mst okol a odpadn vody jsou z tohoto zem odvdny na dv strany. Na jin stranu, kde se nachz
kanalizan ad v ulici Husova a na stranu severn do stvajc kanalizace v ulici Bendlova. Kanalizan systm v tto lokalit je jednotn.
Vechny stvajc kanalizan ady v prostoru mezi objekty univerzity budou odstranny a nahrazeny kanalizanm adem DN300. Tato stoka bude
napojena do stvajcho kanalizanho adu v ulici Studentsk. Dle je navrena peloka stvajc kanalizace v jihovchodn sti eenho zem
napojen do Husovy ulice.
Vodovod
Stvajc vodovodn ady budou v rozsahu navrhovanch technickch chodeb peloeny dovnit tchto chodby. Jejich trasa bude piblin shodn
se stvajcmi trasami. Nov objekty budou pipojeny bu na stvajc vodovodn ady, nebo na ady uloen v technick chodb prostednictvm
ppojky s vodomrnou sestavou v objektu.
Plynovod
Zdrojem plynu pro zsobovn stvajcch objekt je stvajc nzkotlak plynovodn s. V prostoru kovi ulice mezi objekty TUL se nachz NTL
plynovodn ad vedouc z adu v ulici Studentsk, z nho je pouze jedna plynovodn ppojka pro vukov objekt E. Stvajc ad bude peloen do
trasy podl technick chodby podl vukovho objektu E.
Teplovod
Arel technick univerzity le v oblasti centralizovanho zsobovn teplem. Pipojen na primrn tepelnou s je tlakov nezvisl pomoc
vmnkov stanice v objektu 1.1.8. Sekundrn st otopn vody a potrub TUV jsou uloeny v neprleznch kanlech napojujcch jednotliv
objekty.
Pro zajitn dodvky tepla v maximln hodnot bude nutno provit vkonov rezervy vmnkov stanice a navazujc sekundrn tepeln st.
Mus bt vyhodnoceny dosavadn odbry tepla a podle vsledk navrhnout rekonstrukci technologickho zazen ve vmnkov stanici. Obdobn
situace bude v sekundrnch stch. V rozsahu technickch chodeb budou tepeln st peloeny do tchto chodeb. Rekonstruovan seky
sekundrnch rozvod budou eeny pomoc pedizolovanho potrub. Ppojky jednotlivch objekt budou vybaveny regultory prtoku, midly
dodanho tepla a ostatnmi armaturami ve shod s celkovm eenm hospodrnho provozu a hydraulick stability soustavy.
Vybudovn plynovch kotelen by bylo asi v rozporu s energetickm generelem msta a z hlediska souasnho zpsobu dodvky tepla by
pedstavovalo pro provozovatele komplikaci. Vhody plynovch zdroj nejsou vlivem vvoje ceny energi dlouhodob prokazateln a pouit
kogeneranch zdroj nepravdpodobn.
Slaboproud
Na eenm zem se nachz dvouotvorov betonov kabelovod s jednm kabelem. Stvajc kabelovod bude peloen do nov trasy. Dle jsou
zde jednotliv slaboproud kabely, kter pijdou z sti k peloen a z sti budou ponechny ve stvajcch trasch.
nvrh
18
Zsobovn elektrickou energii

Plnovan nrst ploch university k roku 2010 vyvol nrst poadovanho pkonu o cca 3,5 MW. S postupn plnovanou dostavbou bude ve
spoluprci se Severoeskmi energetickmi zvody pepotena bilance s nbhem pro konkrtn asov horizont. Podle tohoto stavu bude poslen
vkon rozenm stvajc transforman jednotky.
Stvajc nzkonapov kabely je nutn peloit. Uvaujeme jejich peloen do nov navrhovanch technickch chodeb. zemm prochz VN
kabel z trafostanice v ulici Bendlova. Kabel bude peloen do soubhu se slaboproudmi kabely a napojen na pvodn trasu.
2. arel Harcov
Nov zstavba v arelu Harcov si vyd peloky stvajcch st, jejich doplnn a zzen ppojek k navrhovanm objektm. Uritm problmem
je zsobovn teplem. Universita je napojena na centrln zdroj Libereckou teplrnu, kter dodv do oblasti pru. Universita nechala vypracovat
studii rekonstrukce topnho hospodstv vypracovanou kancel VEKTOR, tepeln a ventilan technika. Smyslem studie je posouzen
disponobilnch a kapacitnch monost stvajcch penosovch cest, vypracovat odhad nutnch nklad a tm dt universit nstroj pro stanoven
postupu vstavby v nsledujcch letech.
Zsobovn vodou
V oblasti Harcova jsou dostaten kapacitn a tlakov podmnky pro pipojen navrhovan zstavby. Pro nov navrenou zstavbu bude doplnn
stvajc rozvod vody. Veejn ady doporuujeme navrhovat o minimlnm profilu DN 100, z dvod pornho zabezpeen DN 150.
Odhad nklad nov budovanch a ruench ad:
nov potrub DN 100 - 150
peloka DN 300
ruen
985 m
80 m
195 m
celkem
3 940 000 K
480 000 K
487 500 K
4 907 500 K
Odvodnn zem
V zjmov lokalit je oddln kanalizan soustava splakov a deov. Splakov kanalizace je ve sprv Severoeskch vodovod a
kanalizac. Deov, odvdjc vodu z ulinch vpust je ve sprv Technickch slueb Liberec.
Tern je svait a nov navrhovan stoky pro pipojen novch objekt budou gravitan. Pedpokldme vybudovn oddln kanalizan soustavy s
tm, e plochy budou odvodovat ist deov vody a bude je mono zastit do ne poloen vodotee. Nov deov ady budou profilu DN 300
400 a nov splakov ady profilu DN 300.
nov deov DN 300 - 400
nov splakov DN 300
ruen
celkem
1180 m
1270 m
695 m
7 080 000 K
9 525 000 K
2 432 500 K
19 037 500 K
Zsobovn elektrickou energii

Plnovan dostavba arelu vyvol postupn naven cca o 1,2 MW. To bude znamenat doplnn stvajcch rozvod o 1 - 2 trafostanice o vkonu
630 kVA. Na zatku s dostavbou byt se bude jednat o jednu TS 630 kVA. Dal dostavbu je mon pipojit do stvajc st 1 kV. Podle
schvlenho harmonogramu budou uzaveny smlouvy o zajitn dodvky Severoeskou energetikou a.s.
nvrh
19
Lze konstatovat, e v zjmovm zem je dostaten pkon.

Zsobovn teplem
Zsobovn teplem je zajitno dodvkou stedotlak pry ze soustavy CZT Teplrny Liberec a.s. Syt pra je odebrna z potrub DN 150/65 a
vedena do centrln pedvac stanice, kde ve vmncch je ohvna voda pro otopn soustavy a rozvod tepl vody. Propojen jednotlivch objekt
s vmnkovou stanic je eeno tytrubkovou sekundrn st neprleznch kanl.
Zpsob odbru tepla, jeho rozvod a napojen otopnch soustav jsou technicky zastaral. Stav zazen odpovd dob provozu a nutn vyaduje
rekonstrukci vmnkov stanice i tepelnch rozvod. Jsou navreny 2 varianty modernizace zsobovn teplem - ze soustavy CZT a uit
zemnho plynu pro dosavadn i navrhovanou vstavbu.
1. varianta zsobovn CZT
Vzhledem k souasnmu stavu centrln vmnkov stanice, sekundrnch tepelnch st a zpsobu rozvodu tepl vody se navrhuje celkov
rekonstrukce soustavy zsobovn teplem.
Dosavadn parn rozvody maj dostatenou kapacitu po kryt celho vhledovho odbru 5,4 MW. Bude vak nutno modernizovat dosavadn
vmnkovou stanici a vybavit ji novm technologickm zazenm tak, aby bylo mono vytvoit vnj rozvodnou teplovodn s o teplotnch
parametrech 105/70 C s ekvitermn regulac. Pedpokld se dvoutrubkov s s pedizolovanmi trubkami.
Pipojen jednotlivch objekt by bylo tlakov zvisl pes smovac ventily. Tepl voda pro potebu ZT by se ohvala v deskovch vmncch a
piky odbru by vyrovnaly men zsobnky. Tm se docl lepho vyuit tepla kondenztu. Instalace tlakov zvislch pedvacch stanic umon
regulaci odbru pro objekty s odlinm provozem.
Pro men objekty nevhodn situovan k navrhovanm teplovodnm rozvodm se pedpokld instalace plynovch kotl.
rozvody 2x100-125
Centrln vmnkov stanice
nov Smovac pedvac stanice
plynov kotle do 50 kW
1 285 m
1 ks
30 ks
3 ks
celkem
19 275 000 K
2 000 000 K
750 000 K
1 500 000 K
23 525 000 K
2. varianta zsobovn teplem pomoc zemnho plynu

Pokud se proke na zklad energetickho auditu provoz soustavy CZT jako neekonomick, je mono pro zsobovn teplem pout zemn plyn ze
stedotlak st. V ulici Svobody probh potrub o dimenzi DN 200, kter m kapacitu pro pedpokldan odbr.
Teplo pro vytpn by se zskvalo v objektovch kotelnch III.kategorie o instalovanm vkonu do 500 kW osazench v dosavadnch objektech
pravdpodobn na stechch, v novch budovch v suternech. U mench objekt by se jednalo pravdpodobn o zvsn kotle nebo stacionrn
do vkonu 50 kW.
Ve sportovnm arelu 2.1.1 a 2.3.4 bude nutno instalovat plynovou kotelnu vtho vkonu. Bylo by vhodn posoudit instalaci kogeneran jednotky
pro kryt ohevu baznov vody, ppadn tepelnho erpadla pro vyuit odpadnho tepla.
nov
kotelna do 50 kW
kotelna do 0,5 MW
kotelna do 3,5 MW
ruen teplovod
celkem
1 245 m
25 ks
18 ks
1 ks
2 490 000 K
2 500 000 K
18 000 000 K
2 000 000 K
neureno
24 990 000 K
nvrh
20
I nvrh zelen
1. arel Husova
Zele v arelu TUL na Husov ulici lze rozdlit do t skupin dle pevldajc formy, funkce, vznamu pro systm zelen a intenzitnch td pe:
- veejn a vyhraen zele u jednotlivch objekt.
- veejn zele lesoparkovho charakteru pahorku mezi ulic Bon a Bendlovou
- veejn zele lesnho svahu mezi ulic Bendlovou a Fibichovou
Veejn a vyhraen zele u jednotlivch objekt
V nvaznosti na zamlen rekonstrukce a dostavby jednotlivch objekt budou nov upraveny i zelen plochy kolem tchto objekt. Maximum
stvajc vzrostl zelen (stromy) bude zachovno, vyuito a doplnno. Tam, kde se uvaovan dostavby stvajc zelen dotknou, bude dvna
pednost pesadb ped kcenm.
Zkladem nov upravench stvajcch zelench ploch budou ist trvnky, dosadby soliternch strom a doplnn keovch skupin do zapojench
porost. Habituln a barevn kultivary (sloupovit, pevisl, ervenolist) dopln stvajc zachovalou vysokou zele i v nvaznosti na zele
obytnch blok. Keov patro s nynj pevahou okrasnch jehlinatch ke a pnink bude doplnno do ucelench ploch v obdobnm
sortimentu.
Veejn zele pahorku mezi ulic Bon a Bendlovou
Nvrh zachovv pedevm borovicov skupiny a dopluje zelen ps kolem pahorku na jasn iteln, rozvolnn porost vysok zelen, bez
podrostovch skupin, s temenem pahorku ternn upravenm do mkkch oblin trvnkov plochy. Stvajc, pedevm bezov porosty, budou
zachovny pouze sporadicky a jako vplov devina pro dosadby.
Rozloha zelen plochy je cca 2 ha.
Veejn zele svahu mezi ulic Bendlovou a Fibichovou
Zahjenm prav tto plochy je probrka a prosvtlen vzrostlch porost, nutn kcen vetn smcen vzrstajcch nlet a podrostovch devin
ruderlnho charakteru. Dosadby do stvajcch porost budou minimln, spe pro druhov obohacen na les smen, s nvaznost na porosty
pahorku na stran jedn a porosty bvalho arelu LVT na stran druh. Rozloha plochy porost je cca 3 ha.
Nvrh upravuje p spojnici arelu TUL a stanice MHD U jezrka.
Zelen plochy - veejn a vyhraen zele
1.
2.
3.
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
1.2.1
budova A
budova B
budova C
budova D
budova E
budova F
budova IC
pahorek mezi ulic Bon a Bendlovou
svah mezi ulic Bendlovou a Fibichovou
1 918
1 699
m2
m2
1 182
2 446
953
13 492
28 423
m2
m2
m2
m2
m2
celkem
50 113 m2
nvrh
21
Odhad nklad zelen plochy

1.
2.
3.
a
b
c
a
b
a
b
vrazn pevaujc obnova a rekonstrukce stvajcch ploch

nov zaloen zelen plochy
drba zelen a zelench ploch / 1 rok
vrazn pevaujc rekonstrukce stvajcch ploch
rekonstrukce stvajcch ploch
celkem
7 245
952
8 197
13 492
13 492
28 423
28 423
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
1 086 700
381 000
123 000
1 349 200
135 000
1 705 400
170 500
K
K
K
K
K
K
K
4 950 800
2. arel Harcov
Koncepci systmu zelen v arelu Harcov lze rozdlit do t skupin dle pevldajc formy, funkce, vznamu pro systm zelen a intenzitnch td
pe:
- veejn a vyhraen zele ve vlastnm arelu kolej.
- veejn zele mezi spojkou gen. Svobody/ Husova ulice a arelem TUL
- veejn zele kolem sportovi za Dubovm vrchem
Veejn a vyhraen zele ve vlastnm arelu kolej
Nvrh zelen vytv systm zelench pte ve zpevnnch plochch komunikac studentskho msteka, na kter jsou napojeny dl zelen
prostory (v detailu intimnho charakteru) jednotlivch objekt bydlen. Zelen plochy mezi jednotlivmi bloky kolej budou pemstny z rostlho
ternu na stechy navrench gar a doplnny sportovnmi plochami.
Zatmco charakter vsadeb vysok zelen je v centrlnm prostoru kolej tm striktn pravideln ve form stromoad a kvadratickho rastru,
v jednotlivch prostorech bydlen se rozvoluje do nepravideln uspodanch ad a skupin strom. Do volnch prav budou navreny nae domc
i introdukovan deviny v barevnch i habitulnch kultivarech. Jejich vbr bude uren nejen prodnmi podmnkami v dan lokalit, ale zvlt
v okrajovch partich nvaznost na stvajc porosty a krajinn rz pedh Jizerskch hor, by vrazn ovlivnn lovkem.
Pro zachovn soukrom rodinnch dom jsou pozemky odclonny nepravidelnou barirou kryc zelen. Zelen plochy kolem sportovnch objekt
(2.3.4) a navrhovan tony autobusu MHD budou lemovny jednoadmi alejemi, kter se napoj na pten zelen systm arelu kolej.
Veejn zele mezi spojkou gen. Svobody/ Husova ulice a arelem TUL
Principem een tohoto prostoru je vytvoen lesoparkov pravy s vyuitm monosti nadhledu z p a cyklistick lvky peklenujc dol.
Sadovnicky budou v co nejvt mon me vyuity stvajcch kostern deviny doplnn o vzrstn solitery a skupiny okrasnch ke. Stvajc
porosty budou vrazn prosvtleny, nletov deviny a ruderln podrosty smceny, ternn zlomy, navky a skldky upraveny do mkk
konfigurace ternu. Rozloha plochy porost je cca 1 ha.
Koryto pleitostn vodotee bude upraveno v prodnm stylu. plochou bude prochzet p okruh navazujc na souasn komunikan systm,
lemovan kompaktnmi keovmi skupinami pevn listnatch devin.
Veejn zele kolem sportovi za Dubovm vrchem
Lesn charakter porostu bude zachovn s tm, e v bezprostedn blzkosti ploch pro sport budou porosty vrazn prosvtleny a bude zde
instalovna nutn vybavenost, pedevm sezen a osvtlen arelu. Zkladem okrajovch ps sportovi budou trvnkov plochy.
Rozloha plochy porost je cca 1 ha.
nvrh
22
Zelen plochy - veejn a vyhraen zele

1.
2.
3.
2.1.1
2.1.2
2.1.3
2.1.4
2.1.5
2.1.7
2.1.8
2.1.9
2.1.10
2.2.1
2.2.2
2.3.4
2.3.6
2.3.7
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.8
2.2.4
2.2.5
koleje blok A
koleje blok B
koleje blok C
menza
budova M
koleje blok D
koleje blok E
koleje blok F
provozn objekt Brokova 365
tlocvina
sklad KTV
sport bazn + squash
gare ABC
gare DEF
Bydlen JZ
Bydlen JV
bydlen S
veejn zele mezi spojkou gen. Svobody/Husova ulice a
arelem TUL
veejn zele kolem sportovi za Dubovm vrchem
celkem
1 488
862
89
1 440
295
1 023
544
1 723
646
5 511
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
833
2 110
4 707
3 767
5 456
16 670
m2
m2
m2
m2
m2
m2
9 358
m2
56 522 m2
Odhad nklad zelen plochy

1.
2.
3.
a
b
c
d
a
b
a
b
vrazn pevaujc obnova a rekonstrukce stvajcch ploch

obnova, rekonstrukce a nov dl plochy
nov zaloen zelen plochy vetn ulin zelen
vrazn pevaujc rekonstrukce stvajcch ploch
prava stvajcch ploch
celkem
6 629
6 991
16 873
27 550
16 670
16 670
9 358
9 358
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
662 900
1 747 700
7 995 000
358 200
1 667 000
166 700
467 900
93 600
K
K
K
K
K
K
K
K
13 159 000
J vliv na ivotn prosted

een zem navazuj na stvajc zstavbu a jsou v souladu s zemnm plnem msta. Nejsou soust pamtkov chrnnho zem a
nenachzej se na nich pamtkov chrnn objekty.
V eenm zem se nenachzej stl vodotee ani vodn plochy. Na doten pozemky se nevztahuj dn zvltn zjmy ochrany krajiny a
prody ani ochrann psma vodohospodsk.
Pozemky nezasahuj do ochrannch psem technick infrastruktury a dopravy ani ochrannch psem vrobnch aktivit.
Navren budovy a dostavby v eench zemch nejsou zdrojem negativnch vliv na ivotn prosted a jsou napojeny na stvajc nebo navren
inenrsk st jednotlivmi ppojkami. Budovy jsou navreny tak, aby nestnily stvajc zstavb a ani sob navzjem a splovaly hygienick
pedpisy.
nvrh
23
11
stav
12
nvrh
1.arel Husova
13
stav
1.2.3
1.2.2
1.2.4
1.1.5
1.2.1
1.1.3
1.1.2
1.1.1
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.5
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.2.4
1.arel Husova
budova A
budova B
budova C
budova E
Informan centrum TUL
budova G
budova L
budova LT
14
nvrh
2.arel Harcov
15
stav
2.1.3
2.3.7
2.1.2
2.3.4
2.3.5
2.3.6
2.3.8
2.1.1
2.1.1
2.1.2
2.3.3
2.3.4
2.3.5
2.3.6
2.3.7
2.3.8
2.arel Harcov
bydlen JZ
bydlen JV
bydlen S
sport bazn
promenda ABC
gare ABC
gare DEF
gare u pehrady
16
nvrh
TECHNICK UNIVERZITA V LIBERCI
obestavn prostor
objekt
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
1.1.7
1.1.8
1.1.9
1.1.10
1.1.11
arel Husova
budova A
budova B
budova C
budova D
budova E
budova F
trafostanice Bendlova ul.
vmnkov stanice Bendlova ul.
provozn objekt Bendlova ul.
poln hala Bendlova ul.
sklady,dlny,gare Bon ul.
odhad investic
zastavn plocha
plocha uitkov
plocha uit. ist
vukov prostory
kapacita gar
plocha pozemk v
majetku TUL - stav 2002
poet lek
vyhled 2010
poet lek
poet pistlek
z toho:
poet lek
stav 2002
poet parkovacch mst

v garch
vhled 2010
plocha vukovch
prostor
vhled 2010
plocha vukovch
prostor - stav 2002
1 - PU
vhled 2010
1 - PU
stav 2002
PU novostavby
vhled 2010
PU rekonstrukce
vhled 2010
PU celkem
vhled 2010
PU celkem
stav 2002
zastavn plocha
vhled 2010
zastavn plocha
stav 2002
Odhad investic
novostavby
vhled 2010
Odhad investic
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
novostavby
vhled 2010
z toho:
Obestavn prostor
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
stav 2002
z toho:
poet parkovacch mst

v garch
stav 2002
Hlkova 6, 461 17 Liberec I
poet lek
pozemky
m3
29 482
19 100
18 903
3 789
48 368
55 598
1 683
1 572
10 304
1 363
3 796
m3
42 122
21 502
18 903
3 789
89 048
55 598
1 683
1 572
0
0
0
m3
15 750
18 209
18 903
3 789
22 788
55 598
1 683
1 572
10 304
0
0
m3
26 372
3 293
0
0
66 260
0
0
0
0
0
0
K
33 000 000
16 800 000
27 350 000
16 880 000
45 000 000
17 200 000
600 000
10 000 000
0
0
0
K
145 046 000
18 111 500
0
0
364 430 000
0
0
0
0
0
0
m2
2 485
1 141
1 108
395
4 252
3 662
159
144
858
280
847
m2
3 187
1 198
1 108
395
5 011
3 662
159
144
0
0
0
m2
6 354
3 366
3 701
736
9 761
11 895
248
273
1 340
280
847
m2
10 971
3 809
3 701
736
20 504
11 895
248
273
0
0
0
m2
5 186
3 069
3 701
736
6 281
11 895
248
273
0
0
0
m2
5 785
740
0
0
14 140
0
0
0
0
0
0
m2
4 642
2 639
2 850
571
7 677
8 497
0
16
1 287
280
828
m2
6 340
2 982
2 850
571
14 543
8 497
0
16
0
0
0
m2
2 143
1 542
1 426
235
3 389
3 651
0
0
0
0
0
m2
4 240
2 036
1 426
235
6 070
3 651
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
79
0
0
0
85
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
m2
0
0
0
0
21 748
79 720
34 757
8 796
0
0
0
0
21 748
79 720
34 757
8 796
0
0
0
0
119 614 000

438 460 000
191 163 500
48 378 000
0
0
0
0
610
5 434
2 023
1 559
0
0
0
0
4 769
18 410
9 111
1 676
0
0
0
0
4 769
18 410
9 111
1 676
0
0
0
0
2 105
11 870
4 470
1 437
0
0
0
0
0
6 720
4 050
1 320
0
0
0
0
77
97
104
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
prostor
stav
m3
prostor
vhled
m3
prostor
rekonstr.
m3
prostor
novost.
m3
investice
rekonstrukce
K
investice
novostavby.
K
zastavn plocha
stav
vhled
m2
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
rekonstr.
m2
plocha
novost.
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
auta
stav
auta
vhled
lka
stav
lka
stav
pistlky
stav
lka
vhled
pozemky
stav
m2
193 958
379 238
148 596
240 946
166 830 000
1 325 203 000
38 801
86 103
31 389
54 631
29 287
55 681
12 386
29 748
442
85 231
nrst m 3 :
185 280
nrst m 2 :
2
9 159 nrst m :
47 302
nrst m 2 :
2
26 394 nrst m :
17 362
nrst:
442
nrst:
nrst:
196%
nrst:
222%
nrst:
240%
nrst:
100%
nrst:
0%
nov objekty
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.2.4

budova G
budova L - varianta C
budova LT
arel celkem
absolutn nrst
relativn nrst
odhad investic dle m3 - celkem
15 331
24 490
160%
nrst:
190%
nrst:
1 492 033 000 K
z toho:
K/m 3 : 2 000
rekonstrukce:
novostavby:
bydlen
sport
sluby, vuka
gare
K/m 3 :
K/m 3 :
K/m 3 :
K/m 3 :
4 500
5 000
5 500
3 500
1. arel Husova
2002
obestavn prostor
objekt
2.1.1
2.1.2
2.1.3
2.1.4
2.1.5
2.1.6
2.1.7
2.1.8
2.1.9
2.1.10
2.1.11
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.2.5
arel Harcov
koleje blok A
koleje blok B
koleje blok C
menza
budova M
vmnkov stanice ul.17.listopadu
koleje blok D
koleje blok E
koleje blok F
tlocvina
sklad KTV
provozn budova Na hrzi
provozn objekt Dubov vrch
stadion
odhad investic
zastavn plocha
plocha uitkov
plocha uit. ist
vukov prostory
kapacita gar
poet lek
plocha pozemk
v majetku TUL
stav 2002
poet lek
vhled 2010
poet lek
poet lek
stav 2002
poet pistlek
z toho:
poet parkovacch mst

v garch
vhled 2010
plocha vukovch
prostor
vhled 2010
plocha vukovch
prostor - stav 2002
1 - PU
vhled 2010
1 - PU
stav 2002
PU novostavby
vhled 2010
PU rekonstrukce
vhled 2010
PU celkem
vhled 2010
PU celkem
stav 2002
zastavn plocha
vhled 2010
zastavn plocha
stav 2002
Odhad investic
novostavby
vhled 2010
Odhad investic
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
novostavby
vhled 2010
z toho:
Obestavn prostor
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
stav 2002
z toho:
poet parkovacch mst

v garch
stav 2002
pozemky
m3
31 018
31 018
31 018
24 381
7 418
4 154
31 143
29 982
30 794
1 136
1 314
42 202
94
530
4 632
0
m3
31 018
31 018
31 018
24 381
7 418
4 154
31 143
29 982
30 794
1 136
1 314
42 202
0
279
4 632
0
m3
31 018
31 018
31 018
24 381
7 418
4 154
31 143
29 982
30 794
1 136
1 314
42 202
0
0
4 632
0
m3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
279
0
0
K
17 000 000
16 800 000
16 800 000
4 500 000
2 000 000
10 000 000
8 200 000
8 200 000
8 200 000
1 700 000
480 000
2 300 000
0
1 500 000
300 000
600 000
K
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
m2
1 567
1 651
1 452
2 795
869
797
1 852
1 534
1 369
99
130
3 391
30
136
595
0
m2
1 567
1 651
1 452
2 795
869
0
1 852
1 534
1 369
99
130
3 391
0
136
595
m2
8 105
8 519
8 562
4 292
1 506
747
8 334
8 133
8 269
283
318
4 817
21
112
776
0
m2
8 105
8 519
8 562
4 292
1 506
747
8 334
8 133
8 269
283
318
4 817
0
112
776
0
m2
8 105
8 519
8 562
4 292
1 506
747
8 334
8 133
8 269
0
318
4 817
0
0
776
0
m2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
112
0
0
m2
4 545
4 831
4 917
2 446
858
55
5 312
5 132
5 228
246
252
3 733
21
97
533
0
m2
4 545
4 831
4 917
2 446
858
55
5 312
5 132
5 228
246
252
3 733
0
97
533
0
m2
0
130
224
0
463
0
54
111
25
0
0
0
0
0
187
0
m2
0
130
224
0
463
0
54
111
25
0
0
0
0
0
187
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
466
457
455
0
0
0
560
560
572
0
0
0
0
0
0
0
398
416
398
0
0
0
426
426
408
0
0
0
0
0
0
0
68
41
57
0
0
0
134
134
164
0
0
0
0
0
0
0
398
416
398
0
0
0
426
426
408
0
0
0
0
0
0
0
m2
0
0
0
0
0
0
0
0
39 117
48 134
38 273
31 128
29 971
8 820
10 898
33 463
0
0
0
0
0
0
0
0
39 117
48 134
38 273
31 128
29 971
8 820
10 898
33 463
0
0
0
0
0
0
0
176 026 500

216 603 000
172 229 850
155 640 000
164 840 500
30 870 000
38 143 000
0
0
0
0
0
0
0
0
3 299
4 065
1 964
2 555
2 434
2 108
2 014
1 943
0
0
0
0
0
0
0
0
11 097
14 537
11 541
4 617
6 735
2 922
3 248
11 083
0
0
0
0
0
0
0
0
11 097
14 537
11 541
4 617
6 735
2 922
3 248
11 083
0
0
0
0
0
0
0
0
8 499
11 404
9 531
2 169
5 008
0
0
2 304
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 470
2 867
0
0
1 984
0
0
0
0
0
0
0
0
76
118
0
0
0
116
156
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
478
542
576
0
0
0
0
0
prostor
stav
m3
prostor
vhled
m3
prostor
rekonstr.
m3
prostor
novost.
m3
investice
rekonstrukce
K
investice
novostavby.
K
zastavn plocha
stav
vhled
m2
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
rekonstr.
m2
plocha
novost.
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
auta
stav
auta
vhled
lka
stav
lka
stav
pistlky
stav
lka
vhled
pozemky
stav
m2
270 834
510 293
270 210
240 083
98 580 000
954 352 850
62 794
128 553
62 378
65 892
38 206
77 100
1 194
7 515
466
3 070
2 472
598
4 068
128 244
nrst m 3 :
239 459
nrst m 2 :
19 555 nrst m 2 :
65 759
nrst m 2 :
38 894 nrst m 2 :
6 321
nrst:
466
nrst:
1 596
nrst:
188%
nrst:
205%
nrst:
629%
nrst:
100%
nrst:
165%
nov objekty
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.4
2.3.5
2.3.6
2.3.7
2.3.8
bydlen JZ
bydlen JV
bydlen S
sport - bazn + squash
promenda ABC - varianta B
gare ABC
gare DEF
gare u pehrady
arel celkem
absolutn nrst
relativn nrst
3
odhad investic dle m - celkem
18 267
37 822
207%
nrst:
202%
nrst:
1 052 932 850 K
z toho:
K/m 3 : 2 000
rekonstrukce:
novostavby:
bydlen
sport
sluby, vuka
gare
K/m 3 : 4 500
K/m 3 : 5 000
K/m 3 : 5 500
K/m 3 : 3 500
2. arel Harcov
2002
obestavn prostor
objekt
3.1.1
3.2.1
3.3.1
3.3.2
3.3.3
3.4.1
3.5.1
3.6.1
3.7.1
Liberec - ostatn
budova H
budova P
budova I
sklad
gare
budova S
kolej Doln Hanychov
budova K
pozemky Frantikov
arel celkem
absolutn nrst
relativn nrst
odhad investic
m3
49 362
30 663
34 930
272
325
13 813
6 751
23 168
0
m3
42 862
30 663
34 930
272
325
13 813
6 751
23 168
0
m3
6 500
0
0
0
0
0
0
0
0
K
19 200 000
32 100 000
9 150 000
400 000
640 000
6 500 000
2 050 000
700 000
0
K
35 750 000
0
0
0
0
0
0
0
0
m2
1 848
1 542
3 321
118
91
517
561
851
0
prostor
stav
m3
prostor
vhled
m3
prostor
rekonstr.
m3
prostor
novost.
m3
investice
rekonstrukce
K
152 784
159 284
152 784
6 500
70 740 000
nrst m 3 :
6 500
nrst m2:
nrst:
104%
nrst:
plocha uitkov
plocha uit. ist
vukov prostory
m2
2 697
1 542
3 321
118
91
517
561
851
0
m2
12 117
4 650
8 209
72
76
3 357
1 863
4 413
0
m2
13 747
4 980
8 209
72
76
3 357
1 863
4 413
0
m2
12 871
4 980
8 209
72
76
3 357
1 863
4 413
0
m2
876
0
0
0
0
0
0
0
0
m2
8 379
3 013
5 788
54
76
2 201
1 359
2 198
0
m2
8 773
3 393
5 788
54
76
2 201
1 359
2 198
0
m2
1 311
1 555
918
0
0
441
0
1 297
0
m2
1 705
1 875
918
0
0
441
0
1 297
0
investice
novostavby.
K
zastavn plocha
stav
vhled
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
rekonstr.
m2
plocha
novost.
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
stav
m2
35 750 000
8 849
34 757
36 717
35 841
876
23 068
23 842
849 nrst m 2 :
1 960
nrst m 2 :
106%
nrst:
9 698
110%
nrst:
kapacita gar
plocha pozemk
v majetku TUL
stav 2002
poet lek
vhled 2010
poet lek
poet pistlek
z toho:
poet lek
stav 2002
poet parkovacch mst

v garch
vhled 2010
plocha vukovch
prostor
vhled 2010
plocha vukovch
prostor - stav 2002
1 - PU
vhled 2010
1 - PU
stav 2002
PU novostavby
vhled 2010
PU rekonstrukce
vhled 2010
PU celkem
vhled 2010
PU celkem
stav 2002
zastavn plocha
m3
42 862
30 663
34 930
272
325
13 813
6 751
23 168
0
zastavn plocha
vhled 2010
zastavn plocha
stav 2002
Odhad investic
novostavby
vhled 2010
Odhad investic
rekonstrukce
vhled 2010
z toho:
Obestavn prostor
novostavby
vhled 2010
Obestavn prostor
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
stav 2002
z toho:
poet parkovacch mst

v garch
stav 2002
poet lek
pozemky
m2
5 121
4 994
0
0
0
0
0
0
0
0
0
53
0
0
0
0
0
0
0
0
90
0
396
0
0
0
0
0
0
90
0
396
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
90
0
396
0
0
0
0
0
0
plocha
vhled
m2
auta
stav
auta
vhled
lka
stav
lka
stav
pistlky
stav
lka
vhled
pozemky
stav
m2
5 522
6 236
53
486
486
486
34 452
774 nrst m 2 :
714
nrst:
53
nrst:
113%
nrst:
100%
nrst:
100%
103%
nrst:
13 984
566
7 674
1 595
518
106 490 000 K
z toho:
K/m 3 : 2 000
rekonstrukce:
novostavby:
bydlen
sport
sluby, vuka
gare
K/m 3 : 4 500
K/m 3 : 5 000
3
K/m : 5 500
K/m 3 : 3 500
3.Liberec - ostatn
2002
obestavn prostor
objekt arel Na
4.1
celek A
celek B
celek C
celek D
celek E
skivanech
arel celkem
absolutn nrst
relativn nrst
odhad investic
m3
91 700
182 900
177 800
90 900
10 000
m3
0
0
0
0
0
m3
91 700
182 900
177 800
90 900
10 000
K
0
0
0
0
0
K
458 500 000
914 500 000
889 000 000
454 500 000
45 000 000
m2
0
0
0
0
0
prostor
stav
m3
prostor
vhled
m3
prostor
rekonstr.
m3
prostor
novost.
m3
investice
rekonstrukce
K
investice
novostavby.
K
553 300
553 300
2 761 500 000
nrst m 3 :
553 300
nrst m2:
nrst:
100%
nrst:
plocha uitkov
plocha uit. ist
vukov prostory
m2
5 230
10 900
9 740
5 130
1 020
m2
0
0
0
0
0
m2
18 900
39 500
35 700
18 800
2 080
m2
0
0
0
0
0
m2
18 900
39 500
35 700
18 800
2 080
m2
0
0
0
0
0
m2
0
0
0
0
0
m2
0
0
0
0
0
m2
600
15 600
11 700
1 200
0
zastavn plocha
stav
vhled
m2
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
rekonstr.
m2
plocha
novost.
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
stav
m2
114 980
114 980
2
32 020 nrst m :
114 980
nrst m 2 :
100%
nrst:
32 020
100%
nrst:
kapacita gar
plocha pozemk v
majetku TUL
poet lek
vhled 2010
poet lek
poet pistlek
z toho:
poet lek
stav 2002
poet parkovacch mst

v garch
vhled 2010
plocha vukovch
prostor
vhled 2010
plocha vukovch
prostor - stav 2002
1 - PU
vhled 2010
1 - PU
stav 2002
PU novostavby
vhled 2010
PU rekonstrukce
vhled 2010
PU celkem
vhled 2010
zastavn plocha
m3
0
0
0
0
0
PU celkem
stav 2002
zastavn plocha
vhled 2010
zastavn plocha
stav 2002
Odhad investic
novostavby
vhled 2010
Odhad investic
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
novostavby
vhled 2010
z toho:
Obestavn prostor
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
stav 2002
z toho:
poet parkovacch mst

v garch
stav 2002
poet lek
pozemky
m2
0
0
0
0
0
114
134
158
84
32
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
40
plocha
vhled
m2
auta
stav
auta
vhled
lka
stav
lka
stav
pistlky
stav
lka
vhled
pozemky
stav
m2
29 100
522
40
10 000
2
0 nrst m :
29 100
nrst:
522
nrst:
40
100%
nrst:
100%
nrst:
100%
100%
nrst:
10 000
2 761 500 000 K
z toho:
K/m 3 : 2 000
rekonstrukce:
novostavby:
sluby, vuka
K/m : 4 500
K/m 3 : 5 000
K/m 3 : 5 000
gare
K/m 3 : 3 500
bydlen
sport
2002
obestavn prostor
objekt
5.1.1
5.2.1
5.3.1
5.3.2
mimo Liberec
vukov objekt Jablonec nad Nisou
arel v Jindichovicch pod Smrkem
Prostjov - budova M
Prostjov - budova J
arel celkem
absolutn nrst
relativn nrst
odhad investic
m3
3 684
19 004
1 402
1 044
m3
3 684
3 640
1 402
1 044
m3
0
15 364
0
0
K
0
0
0
0
K
0
150 900 000
0
0
m2
302
280
307
240
prostor
stav
m3
prostor
vhled
m3
prostor
rekonstr.
m3
prostor
novost.
m3
investice
rekonstrukce
K
investice
novostavby.
K
9 770
25 134
9 770
15 364
150 900 000
nrst m 3 :
15 364
nrst m2:
nrst:
257%
nrst:
plocha uitkov
plocha uit. ist
vukov prostory
m2
302
2 062
307
240
m2
1 006
395
509
319
m2
1 006
3 252
509
319
m2
1 006
395
509
319
m2
0
2 857
0
0
m2
874
297
408
272
m2
874
2 323
408
272
m2
505
0
0
259
m2
505
1 012
0
259
zastavn plocha
stav
vhled
m2
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
rekonstr.
m2
plocha
novost.
m2
plocha
stav
m2
plocha
vhled
m2
plocha
stav
m2
2 229
5 086
2 229
2 857
1 851
3 877
2
1 782 nrst m :
2 857
nrst m 2 :
258%
228%
nrst:
1 129
2 911
nrst:
kapacita gar
poet lek
plocha pozemk v
majetku TUL
poet lek
vhled 2010
poet lek
poet lek
stav 2002
poet pistlek
z toho:
poet parkovacch mst

v garch
vhled 2010
plocha vukovch
prostor
vhled 2010
plocha vukovch
prostor - stav 2002
1 - PU
vhled 2010
1 - PU
stav 2002
PU novostavby
vhled 2010
PU rekonstrukce
vhled 2010
PU celkem
vhled 2010
PU celkem
stav 2002
zastavn plocha
m3
3 684
3 640
1 402
1 044
zastavn plocha
vhled 2010
zastavn plocha
stav 2002
Odhad investic
novostavby
vhled 2010
Odhad investic
rekonstrukce
vhled 2010
z toho:
Obestavn prostor
novostavby
vhled 2010
Obestavn prostor
rekonstrukce
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
vhled 2010
Obestavn prostor
celkem
stav 2002
z toho:
poet parkovacch mst

v garch
stav 2002
pozemky
m2
302
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
102
0
0
plocha
vhled
m2
auta
stav
auta
vhled
lka
stav
lka
stav
pistlky
stav
lka
vhled
pozemky
stav
m2
764
1 776
102
2 050
2
2 026 nrst m :
1 012
nrst:
nrst:
102
209%
232%
nrst:
0%
nrst:
100%
nrst:
1 748
150 900 000 K
z toho:
K/m 3 : 2 000
rekonstrukce:
novostavby:
bydlen
sport
sluby, vuka
gare
K/m 3 : 4 500
K/m 3 : 5 000
3
K/m : 5 000
K/m 3 : 3 500
5. mimo Liberec
2002

budova A
budova B
budova C
budova D
budova E
budova F
trafostanice Bendlova ul.
vmnkov stanice Bendlova ul.
provozn objekt Bendlova ul.
poln hala Bendlova ul.
sklady,dlny,gare Bon ul.
21 748
79 720
34 757
8 796
0
0
0
0
305
1 118
487
85
0
0
0
305
1 118
487
85
0
0
0
0
0
0
0
0
prostor
stav
m3
193 958
prostor
vhled
m3
379 238
pkon tepla
rekonstr.
novost.
kW
kW
1 408
2 911
mrn p.
stav
W/m3
160
spoteba stud. vody
kW
kW
557
557
557
2 043
891
155
0
0
0
0
273
1 001
436
110
ron spoteba tepla

stav
vhled
MWh/rok
MWh/rok
5 097
7 894
pkon
stav
kW
557
pkon
vhled
kW
2 377
Pu - vhled 2010
0
0
0
0
pkon elektro
Pu - stav 2002
MWh/rok
668
452
310
96
1 930
791
0
0
0
0
0
Spoteba stud.vody
stav 2010
MWh/rok
788
565
413
128
1 859
1 055
0
0
141
0
150
ron spoteba tepla
Spoteba stud.vody
stav 2002
W/m3
15
16
12
18
21
10
0
0
7
0
60
mrn p.
Pkon elektro
novostavby
kW UT
193
27
0
0
697
0
0
0
0
0
0
Pkon elektro
stav 2002
Ron spoteba tepla

stav 2010
kW UT
173
221
170
53
359
433
0
0
0
0
0
pkon tepla
Mrn pkon tepla

stav 2002
kW UT
365
248
170
53
1 056
433
0
0
0
0
0
Pkon tepla 2010

(50% m.p. stavu
2002)
Pkon tepla celkem

vhled 2010
Husova
Pkon tepla 2010

(75% m.p. stavu
2002)
Pkon tepla celkem

stav 2002
kW UT
431
309
226
70
1 017
577
0
0
77
0
82
Obestavn prostor
celkem
vhled 2010
m3
42 122
21 502
18 903
3 789
89 048
55 598
1 683
1 572
0
0
0
Obestavn prostor
celkem
stav 2002
m3
29 482
19 100
18 903
3 789
48 368
55 598
1 683
1 572
10 304
1 363
3 796
obestavn prostor
objekt
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
1.1.7
1.1.8
1.1.9
1.1.10
1.1.11
Ron spoteba tepla

stav 2002
z toho:
plocha uitkov
m3/rok
1 987
1 759
1 498
384
2 128
5 393
0
0
0
0
0
m3/rok
1 987
1 759
1 498
384
2 128
5 393
0
0
0
0
0
m2
6 354
3 366
3 701
736
9 761
11 895
248
273
1 340
280
847
m2
10 971
3 809
3 701
736
20 421
11 895
248
273
0
0
0
0
0
0
0
1 476
5 410
2 359
880
0
0
0
0
4 769
18 410
9 111
1 676
spoteba stud. vody

stav
vhled
m3/rok
m3/rok
13 149
23 274
plocha
stav
m2
38 801
plocha
vhled
m2
86 020
10 125 nrst m 2 :
47 219
nov objekty
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.2.4

budova G
budova L
budova LT
arel celkem
absolutn nrst
relativn nrst
nrst m 3 :
nrst:
pkon tepla
stav
vhled
kW
kW
2 789
4 319
185 280 nrst kW:

196%
nrst:
1 530
nrst
2 797 nrst kW:
1 820 nrst m 3 :
155%
nrst:
155%
427%
nrst:
nrst:
177%
nrst:
222%
energetick bilance
1. arel Husova
2002
obestavn prostor
objekt
2.1.1
2.1.2
2.1.3
2.1.4
2.1.5
2.1.6
2.1.7
2.1.8
2.1.9
2.1.10
2.1.11
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.2.5
arel Harcov
koleje blok A
koleje blok B
koleje blok C
menza
budova M
vmnkov stanice ul.17.listopadu
koleje blok D
koleje blok E
koleje blok F
tlocvina
sklad KTV
provozn budova Na hrzi
provozn objekt Dubov vrch
stadion
mrn p.
pkon tepla celkem
celk. ron spot.tepla
pkon elektro
m3
31 018
31 018
31 018
24 381
7 418
4 154
31 143
29 982
30 794
1 136
1 314
42 202
94
530
4 632
0
m3
31 018
31 018
31 018
24 381
7 418
4 154
31 143
29 982
30 794
1 136
1 314
42 202
0
279
4 632
0
W/m3
kW
kW
MWh/rok
MWh/rok
GJ/rok
13
12
12
9
6
3
10
12
11
35
35
0
35
35
35
0
397
385
387
265
96
11
322
373
342
40
46
310
3
19
162
0
337
327
329
225
82
9
274
317
291
34
39
264
0
19
138
0
673
653
656
389
102
11
598
594
628
119
137
387
10
55
485
0
572
555
557
331
87
9
508
505
534
101
117
329
0
55
412
0
0
0
0
0
0
0
0
0
39 117
48 134
38 273
31 128
29 971
8 820
10 898
33 463
15
15
15
13
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
391
481
357
590
325
40
40
35
0
0
0
0
0
0
0
0
1 405
1 694
1 288
741
585
66
66
110
prostor
stav
m3
prostor
vhled
m3
mrn pkon tepla pkon tepla

pkon
stav
vhled
stav
vhled
kW
kW
MWh/rok
MWh/rok
GJ/rok
270 834
510 293
3 158
4 943
5 496
10 627
19 785
nrst m 3 :
239 459
nrst kW:
1 785 nrst m 3 :
5 131
nrst kW:
nrst:
188%
nrst:
157%
193%
nrst:
spoteba st. vody
PU celkem
vhled 2010
PU celkem
stav 2002
Spoteba stud.vody
vhled 2010
Spoteba stud.vody
stav 2002
Pkon elektro
vhled 2010
Pkon elektro
stav 2002
Celk. ron spoteba

tepla [GJ/rok] - stav
2002
Celk. ron spoteba

tepla vhled 2010
Celk. ron spoteba

tepla stav 2002
Pkon tepla celkem

vhled 2010
Pkon tepla celkem

stav 2002
Mrn pkon tepla

stav 2002
Obestavn prostor
celkem
stav 2002
Obestavn prostor
celkem
vhled 2010
plocha uitkov
kW
120
120
120
600
150
30
120
120
120
10
10
50
0
6
20
0
m3/rok
m3/rok
2 423
2 349
2 360
1 401
367
40
2 151
2 137
2 262
428
495
1 392
35
200
1 744
0
kW
120
120
120
600
150
30
120
120
120
10
10
50
2
6
20
0
11 472
11 251
11 201
7 157
1 492
100
13 786
13 786
14 082
450
520
1 982
10
200
1 000
0
9 798
10 241
9 798
7 157
1 492
100
10 488
10 488
10 044
450
520
1 982
0
200
1 000
0
m2
8 105
8 519
8 562
4 292
1 506
747
8 334
8 133
8 269
283
318
4 817
21
112
776
0
m2
8 105
8 519
8 562
4 292
1 506
747
8 334
8 133
8 269
283
318
4 817
0
112
776
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
270
350
230
550
35
40
40
120
0
0
0
0
0
0
0
0
13 778
15 623
16 603
15 000
1 702
44
44
88
0
0
0
0
0
0
0
0
11 097
14 537
11 541
4 617
6 475
2 922
3 248
11 083
spoteba st.vody
stav
vhled
plocha
vhled
m2
nov objekty
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.4
2.3.5
2.3.6
2.3.7
2.3.8
bydlen JZ
bydlen JV
bydlen S
sport - bazn + squash
promenda ABC
gare ABC
gare DEF
gare u pehrady
arel celkem
absolutn nrst
relativn nrst
tepla
nrst:
pkon elektro.
stav
vhled
kW
kW
1 598
3 231
m3/rok
m3/rok
plocha
stav
m2
88 490
136 639
62 794
128 293
48 149 nrst m 2 :
65 499
1 633 nrst m 3 :
202%
nrst:
154%
nrst:
204%
energetick bilance
2.arel Harcov
2002

Generel 2003

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Generel 2003

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

nvrh

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

daje o plochch a kubaturch objekt

arely Husova, Harcov

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

Generel Technick univerzity v Liberci

B - o smyslu generelu a jak se na nj dvat

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

D - koncepce urbanistickho een

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

5.3 arel v Jindichovicch pod Smrkem

1.1.1 budova A dostavba

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

1.1.2 budova B dostavba

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

1.1.7 trafostanice Bendlova ul.

1.1.8 vmnkov stanice Bendlova ul.

1.1.9 provozn objekt Bendlova ul.

1.1.10 poln hala Bendlova ul.

1.1.11 sklady, dlny, gare Bon ul.

1.1.12 bytov dm Hlkova ul.

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

F2. nov objekty

1.2.3 budova L varianta C

1.3.1 spojka k pehrad

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

2.1.2 koleje blok B

2.1.3 koleje blok C

2.1.6 vmnkov stanice ul. 17.listopadu

2.1.7 koleje blok D

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

2.1.8 koleje blok E

2.1.9 koleje blok F

2.1.10 provozn objekt Brokova 365

2.1.11 provozn objekt Brokova 376

2.2.2 sklad KTV

2.2.3 provozn objekt Na hrzi

2.2.4 provozn objekt Dubov vrch

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

F2. nov objekty

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

2.3.4 sport bazn + squash

2.3.5 promenda ABC

2.3.6 gare ABC

2.3.7 gare DEF

2.3.8 gare u pehrady

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

Nvrh pedpokld pravu objektu a vestavbu vukovch prostor do podkrov budovy.

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

3.5.1 kolej Doln Hanychov

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

nvrh dopravy v klidu celkem

Navrhovan kapacity by pln pokryly stvajc poadavky na parkovn vozidel.

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

nvrh dopravy v klidu celkem

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

Finann odhad nklad:

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI

Zsobovn elektrickou energii

Zsobovn elektrickou energii

GENEREL TECHNICK UNIVERZITY V LIBERCI