You are on page 1of 8

Evaluan ohldnut

3. r. Z 2015 vs. 2010


(Verze 3, Kalibro Projekt, s.r.o., z 2015)
Shrnut

Text obsahuje zkladn vsledky evaluanho ohldnut zopakovn eten pomoc


test Kalibro ve 3. ronku Z po pti letech na vzorku 100 kol.

1. Podstata Evaluanch ohldnut

Podstatou evaluanch ohlednut je zopakovn vybranch test, poppad za


dn dotaznk na kolch, kter se eten astnily v minulosti. Porovnnm vsled
k lze dokumentovat vvoj v eskm kolstv jak individuln (ppadov studie
jednotlivch kol), tak globln (vzorek kol reprezentujc vvoj v R).
Vzhledem k tomu, e testovn v rmci projektu Kalibro probh kad koln rok
podle podobnho harmonogramu (leden a duben v zvislosti na ronku) a koly pi
rozen dopedu obsah test neznaj, je mon zaadit opakovan testy jako bnou
soust vronho testovn a zajistit tak v podstat stejn podmnky (z hlediska mo
tivace i realizace na kolch) jako pi pvodnm eten. st kol se pihls sama od
sebe (ani by vdla, e pjde o opakovn starch test), zbytek je k testovn pi
zvn zadarmo s tm, e organiztor potebuje z dvodu vzkumnho zmru doplnit
vzorek o vybran koly. Pot, co ci testy na kolch vypln a koly je zalou ke zpra
covn, jsou editel a uitel kol obeslni dotaznkem, jeho clem je zjistit, k jakm
zmnm (personlnm, vukovm, metodickm, ) na kolch mezi obma etenmi
dolo a jak se mohly do vsledk dt promtnout.

2. Evaluan ohldnut 2015 vs. 2010 3.r. Z

Opakovanho testovn temi testy (esk jazyk, Matematika, Prvouka) se


v dubnu 2015 resp. 2010 zastnilo celkem 107 kol, do vsledk prezentovanch
v tomto materilu vak byly pouity jen ty, kde se v roce 2010 i 2015 astnilo vce ne
5 k. Vsledn vzorek proto zahrnuje 100 kol a 1200 a 2300 k (podle druhu
testu) ze vech kraj R. Celkov vsledky jsou zachyceny v nsledujc tabulce:
Rok / Test

esk jazyk

Matematika

Prvouka

2015

69,8%

61,6%

63,5%

2010

69,6%

60,7%

62,4%

2015 2010

+ 0,2%

+ 0,9%

+ 1,1%

Z tabulky je zejm, e ani u jednoho z test nedolo ke zhoren celkov


spnosti k testovanch kol. Podrobn vsledky za oba ronky testovn a
jednotliv testy i lohy zachycuj tabulky na dalch dvou stranch. (Kompletn znn
test a popis pravidel, podle nich byly odpovdi k hodnoceny, obsahuje ploha.)
1

Celkov vsledky

Srovnvac testy pro 3. ronk

KALIBRO 2015

esk jazyk 3
sp 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 $ /

Zakzan innosti
A 78.0 48 22 94 8 0 0 0 0 0 0 0 1
Pro v minulosti?
B 71.1 10 45 39 9 29 70 0 0 0 0 0 2
Pkaz bez nadvek
C 71.1 20 36 40 0 0 0 0 0 0 1 0 2
Co vme o klucch?
D 57.9 32 69 73 70 40 75 0 0 0 0 0 1
Pro je senzan?
E 68.8 27 44 11 61 22 16 0 0 0 0 0 6
il sebou jako dlo
F 79.3 63 61 3 23 65 2 72 3 9 0 0 1
Chovn postav
G 75.3 13 26 67 70 15 60 17 13 0 0 0 2
Pro synek souhlasil?
H 88.0 21 4 30 39 20 0 8 0 0 5 0 6
Vynechan vta
I 51.6 46 59 5 55 20 0 0 0 0 0 0 4
Kdo byli ostatn?
J 57.0 2 3 6 31 27 0 0 0 0 17 1 13

Prmr za 10 loh:
69.8 Velikost souboru: 2333

Matematika 3
sp 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 $ /

ipkov nvod
A 61.7 85 62 50 0 0 0 0 0 0 10 0 1
Nezmekat lanovku
B 35.9 36 6 3 2 2 2 2 2 34 0 0 11
Kde vis slo 80?
C 37.8 7 38 22 16 0 0 0 0 0 4 1 12
Barevn hlky
D 65.0 84 4 1 2 11 16 17 46 0 2 0 2
Cenk skipas
E 63.7 75 62 63 55 0 0 0 0 0 6 0 5
Obtnost sjezdovek
F 59.3 52 66 0 0 0 0 0 0 0 18 0 7
Nepozorn lyai
G 68.3 68 2 2 2 2 2 1 1 10 0 0 10
Paprsek vloky
H 77.5 35 32 23 22 55 0 0 0 0 4 0 2
Jednoduch vpoty
I 85.0 87 90 88 84 88 93 95 72 69 0 0 2

Prmr za 9 loh:
61.6 Velikost souboru: 2325

Prvouka 3
sp 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 $ /

Sporty zimn olympidy


A 87.8 1 97 52 96 1 83 90 7 0 0 0 0
Pro sochy ze snhu?
B 60.0 17 20 41 0 0 0 0 0 0 7 0 14
Co se hod v penzionu?
C 71.7 78 48 76 94 74 60 0 0 0 0 0 1
Tabulka o medailch
D 62.0 65 19 33 14 0 0 0 0 0 0 0 9
Co s penzi za skipasy?
E 52.0 64 6 11 2 2 5 7 22 14 8 1 22
SKI / SNOW (anglicky)
F 55.7 50 11 0 0 0 0 0 0 0 8 2 29
Pedpov poas
G 75.0 96 74 71 59 0 0 0 0 0 1 0 1
Znaky na map
H 74.5 35 91 4 36 84 71 33 29 0 0 0 2
Trnink M. Sblkov
I 25.6 26 9 9 2 2 1 1 1 34 0 1 14
Rampouchy
J 68.0 6 10 22 29 27 0 0 0 0 2 0 5
Co/koho potebovali?
K 65.6 48 29 91 64 77 83 0 0 0 0 0 3

Prmr za 11 loh:
63.5 Velikost souboru: 1550

Legenda: sp prmrn spnost (%)

1 a 9, 0 etnost (%) $ neiteln / bez odpovdi

Celkov vsledky

Srovnvac testy pro 3. ronk

KALIBRO 2010

esk jazyk 3
sp 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 $ /

Zakzan innosti
A 73.7 53 32 93 11 0 0 0 0 0 0 0 1
Pro v minulosti?
B 68.3 9 49 41 12 34 71 0 0 0 0 0 3
Pkaz bez nadvek
C 76.4 18 27 53 0 0 0 0 0 0 1 0 2
Co vme o klucch?
D 57.0 40 71 75 72 40 77 0 0 0 0 0 1
Pro je senzan?
E 67.3 30 52 16 63 28 18 0 0 0 0 1 2
il sebou jako dlo
F 78.7 66 60 4 29 67 3 74 3 11 0 0 1
Chovn postav
G 73.7 17 34 69 70 18 66 17 19 0 0 0 2
Pro synek souhlasil?
H 86.9 19 8 32 38 20 2 2 0 3 9 0 4
Vynechan vta
I 52.7 48 59 7 55 24 0 0 0 0 0 0 2
Kdo byli ostatn?
J 61.5 1 3 7 30 32 0 0 0 0 18 1 8

Prmr za 10 loh:
69.6 Velikost souboru: 1934

Matematika 3
sp 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 $ /

ipkov nvod
A 57.9 80 56 49 0 0 0 0 0 0 15 0 1
Nezmekat lanovku
B 36.8 37 4 3 3 2 2 3 1 35 0 1 9
Kde vis slo 80?
C 36.6 9 37 20 16 0 0 0 0 0 6 1 11
Barevn hlky
D 66.8 86 4 1 2 13 14 17 47 0 2 0 2
Cenk skipas
E 64.9 74 62 63 60 0 0 0 0 0 8 0 4
Obtnost sjezdovek
F 58.0 51 65 0 0 0 0 0 0 0 20 0 5
Nepozorn lyai
G 67.3 67 3 2 3 2 2 1 1 9 0 0 10
Paprsek vloky
H 75.2 41 40 27 20 50 0 0 0 0 3 0 2
Jednoduch vpoty
I 83.0 86 88 88 81 86 89 95 68 66 0 0 2

Prmr za 9 loh:
60.7 Velikost souboru: 1925

Prvouka 3
sp 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 $ /

Sporty zimn olympidy


A 88.9 2 97 53 93 2 92 93 5 0 0 0 0
Pro sochy ze snhu?
B 58.6 17 23 37 0 0 0 0 0 0 10 0 12
Co se hod v penzionu?
C 73.2 78 52 77 95 71 67 0 0 0 0 0 1
Tabulka o medailch
D 60.1 65 22 30 15 0 0 0 0 0 2 2 7
Co s penzi za skipasy?
E 44.0 30 12 8 1 2 7 8 17 25 10 0 19
SKI / SNOW (anglicky)
F 42.2 35 14 0 0 0 0 0 0 0 14 0 36
Pedpov poas
G 74.6 97 75 67 59 0 0 0 0 0 1 0 0
Znaky na map
H 74.1 39 90 5 33 83 70 32 29 0 0 0 2
Trnink M. Sblkov
I 30.7 31 12 9 3 2 1 2 1 28 0 1 11
Rampouchy
J 71.3 6 11 20 26 33 0 0 0 0 1 0 4
Co/koho potebovali?
K 68.3 56 29 90 67 81 87 0 0 0 0 0 2

Prmr za 11 loh:
62.4 Velikost souboru: 1238

Legenda: sp prmrn spnost (%)

1 a 9, 0 etnost (%) $ neiteln / bez odpovdi

Zmna spnosti k v testech


mezi roky 2010 a 2015
70
65
60
55

spnost v %

50
45

2010
2015

40
35
30
25
20
15
10
5
0

esk jazyk

Matematika

Prvouka

+ 0,2 %

+ 0,9 %

+ 1,1 %

Zatmco vsledky zastnnch kol jako celku se zsadnm zpsobem ne


zmnily, vsledky jednotlivch kol se v nkterch ppadech zmnily velmi vraz
n, a to i o vce ne 20 procentnch bod v jednom nebo druhm smru. Zjitn pin
tchto extrmnch zmn bude pedmtem dalho eten, pi nm bude vyuito dat
z dotaznk, kter editel a uitel kol vyplnili, ppadn i krtkch osobnch roz
hovor na kolch. V tomto materilu se dle zamme na dotaznky pro editele.

3. Doplujc dotaznky pro editele


Dotaznky pro editele kol mly za cl zmapovat souasn stav kol i zmny, ke
kterm na nich za uplynulch pt let dolo. Vzhledem k tomu, e se jednalo o prvn
eten podobnho druhu, byly dotaznky pomrn rozshl v dalch evaluanch
ohlednutch ji bude mon zaclit je na ty faktory, kter se ukzaly jako vznamn, a
rozsah dotaznk tak vrazn zredukovat. Dotaznkov eten probhalo online for
mou v termnu od 20. 5. 2015 do 26. 6. 2015. V rmci dotaznkovho eten byli oslo
veni vichni editel, jejich koly se zastnily testovn v roce 2010 i 2015. Dotaznk
vyplnilo celkem 70 ze sta oslovench editel. Pozoruhodn se zatm jev zejmna ti
oblasti zkoumanch zmn na kolch, k nim se editel vyjadovali.
Prvn oblast jsou zmny v zzem a vybaven kol a zmny ve vztazch uvnit
kol i navenek.
4

Zmny ve vybaven kol a vztazch uvnit kol i navenek


mezi roky 2010 a 2015

Komunikace a spoluprce s rodii

22

Vskyt sociln patologickch jev

34

19

Chovn k vi dosplm

41

11

Chovn k vi sob

8
4

39

16

Vztahy mezi uiteli

3
25

35

Pracovn nasazen uitel

22

17

41
33

10

15

20

25

30

5
6

62
0

6
28

Zzem a vybaven

1 5

26

40

Spoluprce se zizovatelem

37
39

Podpora od soukromch subjekt

20

25

Profesn spoluprce uitel

15

29

Zjem uitel o dal vzdlvn

21 5
35

40

45

50

55

60

65

70

Poet kol

Zlepilo se

Piblin stejn

Zhorilo se

Bez odpovdi

Je zejm, e zzem a vybaven se zlepilo prakticky na vech kolch, co


ovem znamen, e na vsledky k nem tento faktor vrazn vliv. Co se te vztah,
zlepila se podle editel zejmna profesn spoluprce uitel, jejich pracovn na
sazen a tak zjem o dal vzdlvn. koly lpe spolupracuj se zizovateli, lpe
komunikuj a spolupracuj s rodii a mrn se zlepila i jejich podpora ze strany sou
kromch subjekt. Samotn vztahy mezi uiteli se rovn pevn zlepily, naopak
u k editel konstatuj spe zhoren vztah, a to jak navzjem mezi sebou, tak
vi dosplm. Celkov vskyt socilnpatologickch jev se vak podle editel spe
zlepil (tedy snil).
Druhou oblast jsou zmny v zastoupen k se specilnmi potebami, kde
editel vykzali celkov nrst potu dt s poruchami uen, s poruchami chovn, se
zdravotnm postienm a tak nrst potu dt ze znevhodujcho socioekono
mickho prosted. Naproti tomu zastoupen k s mimodnm nadnm se ve sle
dovanm souboru nijak vznamn nezmnilo.

Zmny v zastoupen k se specilnmi potebami


mezi roky 2010 a 2015
Mimodn nadn

Znevhodujc prosted

59
9

3
52

Poruchy chovn

18

Poruchy uen

42
23

Mentln postien

14
0

1 5

51

Zdravotn postien

41

50
10

15

20

25

30

35

40

1 5
45

50

55

60

65

70

Poet kol

Zastoupen se zvilo
Zastoupen se snilo

Zastoupen je piblin stejn


Bez odpovdi

Vzhledem ke zmnm, k nim dolo v uplynulch pti letech v diagnostick


praxi, je samozejm mon uvaovat o tom, e zven zastoupen k s rznmi
specilnmi potebami je jen zdnliv ada dt s tmito potebami u ve kolch d
ve byla, ale bez stanoven diagnozy. Proto je uiten vnovat pozornost jet tet vy
bran oblasti zkoumanch zmn na kolch, a sice zmnm v dleitch kvalitch
k tak, jak je editel vnmaj (bez ohledu na stanoven njak diagnozy).

Zmny ve vybranch kvalitch k podle editel


mezi roky 2010 a 2015
Samostatnost

17

39

Sebevdom

44

Zodpovdnost

19

Motivovanost

38
17

Schopnost uit se

37

Schopnost spolupracovat

Schopnost vyjdit mylenky

29

14
0

15

20

25

30

11

16

32
10

33

20

Znalosti

18

34

23

19
35

40

45

50

6
5

23

20

Schopnost eit problmy

19
30

55

5
60

65

70

Poet kol

Zlepilo se

Piblin stejn
6

Zhorilo se

Bez odpovdi

Zd se, e k zachovn v podstat stejn spnosti dt v testech dolo (z pohle


du editel) navzdory zhoren k v ad dleitch parametr (znalosti, zodpo
vdnost, schopnost uit se). Naopak sebevdom, schopnost spolupracovat, vyjdit
mylenky a eit problmy v och editel mrn i vznamn (sebevdom) stouply.
Krom tchto t vybranch oblast jsme v dotaznku sledovali i adu dalch
zmn na kolch. Od dlky praxe editel i uitel v dan kole i ve kolstv obecn
pes pedagogick zamen koly, jej certifikace, projekty, kterch se kola astn,
personln zmny ve veden, ke kterm dolo, poet pedagogickch pracovnk bez
kvalifikace, pouvn modernch vukovch technologi, jako je vyuvn internetu,
vukovch program, interaktivnch uebnic, interaktivnch tabul, tablet, mobilnch
aplikac, (podrobn viz ploha).
Vstupy z dotaznk budou dle doplovny a zpesovny na zklad po
drobn analzy zskanch dat a zejmna pmou komunikac s uiteli a editeli kol
zamenou na detaily zmn, ke kterm u nich dolo, ppadn i s pihldnutm
k vze, kterou jim oni sami pikldaj.

4. Spolen znaky kol, kter se zlepily


Jak jsme ji uvedli ve, uvnit souboru kol, kterho se eten tkalo, dolo ve
vsledcch test k pomrn vraznm zlepenm i zhorenm. Pi stanoven hranice
pro zlepen i zhoren prmrnch vsledk za vechny testy na 5 % se nm soubor
kol rozdlil do t skupin:

spnost zmny uvnit souboru kol

32

Zhoren o 5 % a vc

38

Stagnace +/- 5 %

30

Zlepen o 5 % a vc

10

15

20

25

30

35

40

Poet kol

Zamme-li se na skupinu kol, kter se za uplynulch pt let ve vsledcch tes


t zlepily, najdeme u nich adu spolench parametr, ktermi se mrn i vznamn
odliuj od tch zbylch. K potvrzen a upesnn vlivu tchto parametr bude teba
jet detailnho dodatenho dotazovn v tchto kolch, ji te je vak mon tm
to kolm piadit nkter spolen znaky:

Jsou to koly aktivn, zapojuj se ve zven me do rznch projekt, vetn


projekt mezinrodnch

U tchto kol vzrostl poet k (celkov i u zpisu), rodie o n maj zven


zjem

V tchto kolch dolo astji ke zven potu asistent pedagoga, a naopak


ubylo uitel bez kvalifikace

V tchto kolch dolo astji ke zlepen spoluprce se zizovatelem, ke


zlepen pracovnho nasazen uitel a t ke zlepen vztah uitel s vedenm
koly

V tchto kolch vzrostl astji poet k s poruchami uen, s poruchami


chovn a poet k ze sociln a ekonomicky znevhodujcho prosted (!)

editel tchto kol jsou obecn krititj ke schopnostem svch k a jejich


zmnm (schopnost uit se, eit problmy, spolupracovat s ostatnmi, vyjad
ovat mylenky) (!)

Naopak astji vid editel tchto kol u k zlepen v oblastech motivovanost


a sebevdom

5. Reflexe editel a ppadov studie


Soust eten v roce 2010 i 2015 bylo poskytnut podrobnch individulnch v
sledk test zastnnm kolm (za celou kolu, za jednotliv tdy i rzn skupiny
k). Protoe ne ve vech kolch se vsledky test bezpen archivuj, byly vem ko
lm zaslny vsledky z roku 2010 znovu s vzvou, aby je editel s uiteli porovnali
s vsledky z roku 2015 a provedli jejich reflexi s pihldnutm ke zmnm, k nim na
jejich kole dolo.
Na zklad tchto reflex, kter budou mt editel monost sdlet i osobn na
spolenm semini, budou vybrny koly k ppadovm studim. Dalmi kandidty na
tyto studie budou koly, kde dolo k extrmnm zmnm v spnosti k, nebo kde
se podle daj zskanch dotaznk stalo v uplynulch pti letech nco vjimenho.
Zkuenosti s realizac evaluanho ohldnut ve 3. roncch a zskan vstupy bu
dou vyuity pi pprav dalch podobnch eten v nsledujcch letech.
* * *

You might also like