46

DVACT STOLET 1/2013

vn Sovtskho svazu ajeho satelit voblasti vchodnho Stedomo aBlzkho vchodu. Klovou roli vudren obou stt vzpadnch strukturch beze sporu mly
Spojen stty, co zdraznil prezident Truman vroce 1952, kdy vsouvislosti stmito
zemmi prohlsil: Pomohli jsme ekm porazit komunistickou invazi na jejich pd
anae pomoc udrela Turecko svobodn anezvisl.95
ABSTRAKT
PRVN ROZEN SEVEROATLANTICK ALIANCE
SPOJEN STTY AMERICK AJEJICH ROLE VPROCESU PIJET ECKA ATURECKA DO NATO
Tato studie se zabv okolnostmi, kter vedly kpijet ecka aTurecka do Severoatlantick aliance
vroce 1952. Zvltn draz je kladen na to, jakou roli vcelm procesu rozen NATO otyto dva stty
vchodnho Stedomo sehrly Spojen stty americk. Prvn st vkrtkosti analyzuje, zjakch
dvod se USA zaaly ovchodn Stedomo po druh svtov vlce zajmat apro pevzaly po roce
1947 vtto oblasti velmocenskou roli po Velk Britnie. Dle se autor zabv pinami, kter vedly
knepijet ecka aTurecka do NATO ji vroce 1949, kdy byla Severoatlantick aliance zaloena.
Posledn st analyzuje dvody, je pimly Spojen stty iostatn zakldajc leny NATO zmnit
bhem let 19501951 na celou problematiku nzor aecko aTurecko do Severoatlantick aliance
pizvat. Draz je pitom kladen na zmny vamerick zahranin abezpenostn politice, knim
dolo vsouvislosti svypuknut Korejsk vlky idalm mezinrodn-politickm okolnostem.
KLOV SLOVA
Severoatlantick aliance; vstup ecka aTurecka do NATO; Spojen stty; vchodn Stedomo;
studen vlka

ABSTRACT
THE FIRST ENLARGEMENT OF THE NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION
THE UNITED STATES OF AMERICA AND ITS ROLE IN THE PROCESS OF THE ACCESSION
OF GREECE AND TURKEY TO THE NATO
_is study deals with the circumstances that led to the accession of Greece and Turkey to NATO in 1952.
One of the main aims of this study is to analyze which role the United States played in this process.
_e rst part briey analyzes the reasons for the U.S. involvement in the Eastern Mediterranean
ager World War II. _e author also deals with the reasons why Greece and Turkey did not join NATO
already in 1949. _e last part analyzes the reasons why the United States and other founding members
of NATO changed during the years 19501951 their opinions and Greece and Turkey invited to NATO
in 1952. Although, the emphasis is placed on changes in U.S. foreign and security policy ager the
outbreak of the Korean War as well as other international problems.

Socioekonomick vvoj Bosny aHercegoviny

vletech 19481991 ajeho vliv na populan chovn
tamnch konstitutivnch nrod*
Ondej la

HOSPODSK POKROK BOSNY AHERCEGOVINY

VKONTEXTU SOCIALISTICK JUGOSLVIE
Bosna aHercegovina prola po druh svtov vlce znan boulivm modernizanm rozvojem, jen promnil nejen jej ekonomickou strukturu, ale isamotnou spolenost. Pevzetm sovtskho systmu hospodsk politiky, zaloenm na urychlenm zesttovn vrobnch prostedk amohutn industrializaci, chtli jugoslvt
komunist spn odstranit dosavadn zaostalost jugoslvsk spolenosti apokusit
se nivelizovat pkr sociln rozdly vjednotlivch stech federace. Tyto politick
asnimi provzan socioekonomick zmny zsadn ovlivnily nejen prostorov rozmstn obyvatel Bosny aHercegoviny, ale ijejich zkladn demograck komponenty
(pirozen azemn pohyb obyvatelstva). Populan vvoj zem se vjejich dsledku
zaal vpovlenm obdob vrazn geogracky polarizovat.
Po druh svtov vlce se Bosna aHercegovina spolen sernou Horou, Makedoni aKosovem1 adila mezi nejzaostalej oblasti jugoslvsk federace. Tento fakt
vprvnch povlench letech (19481953) krom venkovskho charakteru krajiny
potvrzoval pedevm jej intenzivn populan rst2, velmi nzk urbanizace3 azcela
zanedbateln zamstnanost vprmyslu.4 Socialistick industrializace, kter vyvolala

*
1

KEYWORDS
North Atlantic Treaty Organization; accession of Greece and Turkey to NATO; United States; Eastern
Mediterranean; Cold War
3
4
95

Citovno v: PATERSON, T. G., Soviet-American Confrontation: Postwar Reconstruction and the

Origins of the Cold War, Baltimore 1973, s. 206.

Tento text vznikl za podpory grantu GA R . P410/10/0136.

Dle srovnn pjm na hlavu se Bosna aHercegovina vroce 1952 nachzela tsn ped
ernou, Makedoni aKosovem. KARAI, J., Ekonomski aspekti ravnopravnosti naroda, in:
PETROVI, M. SULJEVI, K. (eds.), Nacionalni odnosi danas, Sarajevo 1971, s. 83.
Index rstu obyvatelstva Bosny aHercegoviny se vobdob let 19481953 pohyboval ron kolem 2,1 %, co byla vtomto obdob vrmci federativn Jugoslvie nejprogresivnj hodnota.
Jej intenzita se shodovala pouze sobdobnou populan dynamikou na Kosovu. MARKOTI,
A., Hrvati uBosni iHercegovini, in: Sbornik I. Hrvatski geografski kongres, Zagreb 1996, s. 222.
Vroce 1948 ilo pouze 14 % osob ve mstech. Srv. GOLI, B., Ekonomika prostora uprivrednom razvoju Bosne iHercegovine, Sarajevo 1994, s. 106.
Sekundrn sektor zamstnval tsn po druh svtov vlce pouze 2 % ekonomicky aktivnho obyvatelstva. Srv. Istorija Saveza komunista Bosne iHercegovine, knjiga 2, Sarajevo 1990, in: KAMBEROVI, H., Prema modernom drutvu. Bosna iHercegovina od 1945 do
1953.godine, Sarajevo 2000, s. 16.

48

DVACT STOLET 1/2013

vraznj zemn pesuny obyvatelstva anepmo tak pispla kbytku obyvatelstva vrurlnch regionech, pedstavovala zasteujc indiktor radiklnch promn
geograckho rozmstn spolenosti. Modernizace veskrze agrrn republiky, kde
vroce 1947 stle vce jak ti tvrtiny ekonomicky aktivnho obyvatelstva pracovaly
vzemdlstv, iniciovala adu novch spoleenskch proces (nap. deagrarizaci5),
i prohlubovala nkter ji zapoat (nap. urbanizaci). Kontinuln odchod venkovskch obyvatel do mst azvyujc se nabdka pracovnch pleitost mimo agrrn
sektor zpsobily, e doposud pevn rurln spolenost se zaala mnit. Postihl j
populan bytek, feminizace arst podlu obyvatel vseniorskm vku. Vzhledem
ktomu, eosdlen krajiny jednotlivmi etniky vykazovalo urit charakteristick
rysy, ovlivnily modernizan promny ivsledn etno-demograck sloen zem.
Rapidn modernizaci Bosny aHercegoviny vak musme chpat vkontextu tehdej hospodsk rovn zem. Prmyslov vroba, kter ped druhou svtovou
vlkou fungovala velmi omezen, se vhradn soustedila na odvtv provzan
sexploatac rud, uhl adeva. Prudkost, sjakou industrializace vjugoslvsk federaci postupovala, vyvolala dv zkladn nerovnomrnosti, je se viditeln promtly
ivBosn aHercegovin. Prvn spovala vprohlubovn dichotomie hospodsky
vysplch region na severu Jugoslvie (Slovinsko, Chorvatsko, Vojvodina) achudch slab rozvinutch oblast jihu. Trval zvyovn rozdl vsocioekonomickm vvoji mezi jednotlivmi republikami aautonomnmi oblastmi se odrelo
vpostupn m dl vyhrocenjch stetech ozpsob perozdlovn acelkovou
vi vyhrazench nanc mezi zainteresovanmi aktry. Druh nerovnomrnost
vyplvala z kontrastu mezi nositeli hospodskho rozvoje, tj. urbnnmi sdly
ajejichprmyslovm zzemm arurlnmi regiony, kter se vsocioekonomickch
charakteristikch propadaly.6
Tento nestejnomrn hospodsk aspoleensk vvoj, jen zvyoval rozdly
vivotn rovni mezi jednotlivmi regiony, se nepodailo nikterak zkorigovat. Pes
vekerou dynamiku aobjem hospodskch inovac, budovn novch prmyslovch
komplex, dol asnimi provzan infrastruktury7, kter nela smezivlenm obdobm nikterak srovnvat, zstval rozsah nov zprmyslnnch oblast geogracky relativn omezen.8 Navzdory radiklnosti modernizanch zmn se pevn
agrrn charakter Bosny aHercegoviny vperspektiv nsledujcch cca dvaceti pti
let zmakroregionlnho pohledu pli nezmnil.
5
6
7

Otomto pojmu viz dle vtextu.

Srv. BUGAREL, K., Bosna: Anatomija rata, Beograd 2004, s. 64.
Vrmci povlen obnovy zem snasazenm jugoslvsk mldee (tzv. mldenick pracovn akce) byly dokonena hospodsky dleit eleznin spojen (nap. tra Brko
Banovii, amac Sarajevo). Nikde jinde vJugoslvii nebylo vsocialistickm obdob vystavno tolik kilometr eleznice jako prv vBosn aHercegovin. BJELOVITI, M.,
Razvoj privrede Bosne iHercegovine, in: Geografski pregled, Vol. 22, 1978, s. 34.
Hospodsky se prudce rozvjely pedevm industrializovan aglomerace (sarajevsko-zenick, tuzlansk, banjaluck, mostarsk, trebinjsk aprmyslov zna vpsu podl
eky Vrbasu mezi msty Bugojno aJajce. VRIER, I., Razmetaj industrije uJugoslaviji, in:
Zbornik XI. kongresa geografa SFRJ, Titograd 1983, s. 200201.

ONDEJ LA

49

ROZTRKA STALINA STITEM AJEJ DOPADY

NA HOSPODSK VVOJ VBOSN AHERCEGOVIN
Intenzitu arozsah budovn novho prmyslu vBosn aHercegovin po druh svtov vlce vrazn usmrnily mezinrodn okolnosti. Ty souvisely svyhrocenm koniktu mezi Stalinem aTitem, vjeho prbhu se jugoslvsk veden reln obvalo
monosti napaden ze strany SSSR. Zdvodu strategickho rozhodnut, vnm velk
vznam sehrl zdej horsk atce dostupn tern, atak dky vskutku phodnm
prodnm podmnkm ksocialistick industrializaci zde byly nov konstruovny, i
sem byly ze strategickch dvod pesunovny klov vojensko-prmyslov kapacity zem. Vdsledku spor sInformbyrem se tato st Jugoslvie de facto ze dne na
den stala strategickou zkladnou vojenskho prmyslu cel Jugoslvie, ale imstem,
odkud ml bt vppad toku SSSR zahjen osvobozeneck boj.9
Jugoslvskou garniturou podporovan vstavba novch vojensko-prmyslovch
zvod pitahovala mnoho specialist akvalikovanou pracovn slu zjinch jugoslvskch republik (pedevm ze Srbska aern Hory). Pznivou okolnost ke zprmyslnn nepochybn takt pedstavovalo iznan mnostv nadbyten pracovn
sly vzemdlstv, je mohla bt do sekundrnho sektoru okamit uvolnna (ikdy
ne vdy oto stla viz dle), ani by dolo ksamotnmu snen objemu zemdlsk
vroby.10 Pelidnn agrrn sektor se tak stal dodavatelem pebytkovch pracovnch sil do industriln vroby. Jejich pesun ostatn naizovala paraleln probhajc
kolektivizace, je mla denitivn zlikvidovat pevajc feudln vztahy.11
Bosna aHercegovina nicmn zroztrky tila pouze doasn. Jej privilegovan pozice po zmrnn napt skonila anaopak se vzpt projevily negativn nsledky narychlo aelov proveden industrializace. Vzhledem ktomu, e umstn
nkladn budovanch tovren podlhalo vojenskm strategickm zmrm (ohled
se bral maximln ikdy ne vdy na ptomnost nezbytnch nerostnch surovin), zstala velk st vrobnch kapacit izolovan od potencionlnch odbyti, ale
ikvalitnj infrastruktury akvalikovan pracovn sly. Zdlouhodobho pohledu
tak znan st prmyslovch podnik nemohla bt dostaten perspektivn akonkurenceschopn. Vmnoha znich proto postupn upadala vroba; jin prmyslov
komplexy nebyly dokoneny, tud vnich vroba prakticky nikdy ani nezaala.12
Bosna aHercegovina tak po utlumen rozpor pila nejen osv exkluzivn postaven, ale tm iovraznj dotan prostedky ainvestice. Jej socioekonomick rozvoj
9

10
11

12

Tomu odpovdalo imnostv investovanch prostedk, kter vletech 19471952 tvoily

19,5 % zcelkovho objemu vylennch investic socialistick Jugoslvie. Tm 60 % vekerch vklad smovalo do tkho prmyslu atby. Srv. MARI, ., Industrijalizacija
Bosne iHercegovine, Sarajevo 1991, s. 35.
Srv. PULJIZ, V., Ekzodus poljoprivrednika, Zagreb 1977, s. 93.
Vzhledem ktomu, e socialistick Jugoslvie zpotku dsledn koprovala model ekonomickho rozvoje SSSR, doprovzela hospodskou politiku vrazn intervence sttu. Ato
pedevm prv vi nucenmu pohybu zvesnice do msta, resp. drazu na zmnu pracovn innosti (tj. zamstnn vindustrilnm sektoru).
RUSINOW, D.,>e Yougoslav Experiment 19481974, London 1977, s. 100.

50

DVACT STOLET 1/2013

u nikdy vjugoslvsk hospodsk politice netvoil prioritu. Ztrta vjimenosti

adal strukturln zmny industriln vroby v60. letech se projevily vpostupnm
petvoen sekundrnho sektoru, vnm protovan tk prmysl nahradila decentralizovanj spotebn prmyslov vroba.
PROPAD SOCIOEKONOMICKHO POSTAVEN
BOSNY AHERCEGOVINY VJUGOSLVSK FEDERACI
Bosn aHercegovin, kter jako celek zaala ji vprbhu 60. let ekonomicky stagnovat, se nepodailo doshnout ani na prmrnou ekonomickou rove Jugoslvie.13
Navzdory mohutn emigraci stle siln pirozen prstek kadoron zvyoval
celkov poet ekonomicky aktivnch osob, kterm se kvli hospodskmu padku
sm dl vtmi potemi dailo zajistit pracovn msto.
Samosprva pracujcch rozvolnila politick, ale ihospodsk struktury Jugoslvie. Ekonomick zen arozhodovn pipadlo nejen republikovmu veden, ale
ijednotlivm podnikm. Neschopnost federlnho centra efektivn kontrolovat hospodsk vvoj vznamn oslabila centrln struktury SKJ anaopak umonila, aby
jej regionln odnoe zaaly vjednotlivch republikch kprosazen partikulrnch
cl vyuvat nacionalistick rtoriky.14 Veker decentralizan promny se promtly
vnov stav zroku 1974, kter Jugoslvii nasmovala kvoln konfederaci.
Pestoe vtomto textu nen prostor krozboru pin decentralizace jugoslvskho
institucionlnho apolitickho systmu po roce 1974, zopakujme, e jejich dopady vdsledku zhorujc se ekonomick situace pispvaly krstu napt mezi jugoslvskm
centrem ajednotlivmi republikami. Kzamlen nivelizaci nedolo ani na rovni jednotlivch st jugoslvsk federace, nato vsamotnch republikch. Akoliv republikov elity rozhodovaly vekonomickch otzkch relativn nezvisle, stava zroku
1974 ustanovovala vy zdann bohatch republik. Ze shromdnch nannch
prostedk, je putovaly do federlnho rozpotu, byly nsledovn dotovny ekonomicky slab rozvinut regiony. Stety mezi vdmi pedstaviteli republikovch veden
ozdroje nancovn ajejich proporn perozdlovn anezbytn socioekonomick
reformy postupn vykrystalizovaly vstavn konikt akrizi federace samotn.15 Hospodsk pote Jugoslvie ale takt zostovala m dl aktulnj povinnost umoovat zahranin dluhy.16 Prosperitu 70. let, kter byla dosaena kombinac vsledk
13

14
15
16

Vrmci srovnn hrubho domcho produktu na osobu se dokonce postupn vrazn

propadala. HDP Bosny aHercegoviny na osobu, kter jet vroce 1952 dosahovalo 95,50%
jugoslvskho prmru, ke konci existence spolenho sttu pokleslo na 67,92 % jugoslvskho HDP. Hor vsledek u vykazovala pouze Makedonie aautonomn oblast Kosovo.
ALLCOCK, J., Rural-urban Dierences and the Break-up of Yugoslavia, in: Balkanologie, Vol. 6,
2002, No. 12, s. 110.
DENITCH, B.,Limits and possibilities: the crisis of Yugoslav socialism and state socialist systems,
in: hap://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10194322.
WOODWARD, S., Balkan Tragedy Chaos and Dissolution aBer the Cold War, Washington
1995, s. 15, 40.
Zahranin dluh doshl horentn sumy 23 miliard dolar atempo inace se zvilo na
2500 % ron. MULAJ, K., On Bosniasborders and ethnic cleansing internal and external fac-

ONDEJ LA

51

rapidn modernizace asnadno dostupnch zahraninch vr, tak v80.letech vystdala vudyptomn krize. Prohlubujc se politick, ekonomick aspoleensk
eroze naruila zkladn hodnoty jugoslvskho systmu, na nich vldnouc garnitura stavla ideologii Titovy Jugoslvie alegitimizovala jej fungovn. Zvila se tm
poteba hledat smysluplnj alternativu. Veker reformn snahy avize projugoslvsky orientovanch politik aekonom vak byly vatmosfe m dl hlasitjch
nacionalistickch projev zcela odsunuty do pozad.
VSLEDKY REGIONLN NIVELIZAN POLITIKY
VBOSN AHERCEGOVIN
Plny hospodskho rozvoje Jugoslvie vsob mly zdlouhodob perspektivy zakotven urit teritoriln paradox. Komunist si uvdomovali, e kvyrovnn npadnch socioekonomickch rozdl mezi jednotlivmi republikami aautonomnmi
oblastmi Jugoslvie bylo nejprve nutn nivelizovat pronikav regionln rozdly vsamotnch republikch. Po vodn fzi masivn tk industrializace, je vytvoila vchoz prmyslov potencil asnila tak nejkiklavj socioekonomick rozdly mezi
republikami, se proto pozornost mla zamit na snahu integrovat odlouen okrajov oblasti i tzv. vnitn periferie do hospodskho systmu pslun republiky.17
Tto dvojit nivelizace ale mohlo bt tko dosaeno, nebo sil modernizovat
ekonomicky nerozvinut republiky prostednictvm socialistick industrializace
koncentrovalo pevnou vtinu stejnch vrobnch aktivit vesms do urbnnch jdrovch oblast. Tm se naopak rozdly mezi urbnnm osdlenm arurlnmi
regiony prudce zvyovaly. Klasick pklad pozorujeme prv na postaven Bosny
aHercegoviny vekonomickm systmu socialistick Jugoslvie, kter po skonen
roztrky na zklad makroekonomickch ukazatel optovn zaujala pozici jedn
zpolitickch periferi se znan hospodsky rozdln vysplmi oblastmi.
Bosna aHercegovina proto tak vtinu asu gurovala na seznamu slab ekonomicky rozvinutch republik, kter zjugoslvskch nannch prostedk vylennch naregionln rozvoj zskvaly vprmru vy podl (ato nejen vobdob roztrky). Dotace vprbhu 60.let zvelk sti smovaly kpodpoerozvoje vrobn
innosti center perifernch optin apevnjmu propojen jejich ekonomickch aktivit scentrem regionu. prk zvenkova se ale navzdory investinmu sil modernizovat perifern regiony azlepit tamn ivotn podmnky nepodailo zredukovat.
Oproti pedstav, e rurln regiony budou pevnji propojeny sstednmi sdly, se
podhorsk ahorsk venkovsk oblasti hospodsky soustavn dle propadaly. Regionln nerovnomrnosti, tj. odlin stupe socioekonomickho rozvoje arove
ivotnho standardu, pitom neexistovaly pouze ve vztahu msto vesnice. Vprbhu70. let (paradoxn vdob nejintenzivnjho ekonomickho rozvoje Jugoslvie)

17

tors, in: Nationalism and Ethnic Politics, Vol. 11, 2005, No. 1, s. 3; Mezinrodn mnov
fond, jen Jugoslvii doposud ochotn poskytoval pjky, zaal vprbhu 80. let splcen
svch pohledvek nekompromisn vyadovat.
Srv. KAMBEROVI, H., Josip Broz Tito ipolitiko rukovodstvo Bosne iHercegovine od sredine 60-tih
do sredine 70-ih XX stoljea, in: Regionalni nauni skup Tito iBosna iHercegovina, Sarajevo 2006, s. 202.

DVACT STOLET 1/2013

52

se mezi sebou zaaly vrazn odliovat isamotn rurln oblasti.18 Veker investice,
kter sem smovaly, socioekonomick propad pouze nepatrn zmrovaly.
Snaha bosenskch komunist intenzivnji do hospodskho systmu zapojit
okrajov regiony aposlit tak celkovou ekonomickou pozici Bosny aHercegoviny
vrmci jugoslvsk federace neuspla. Naopak kvli m dl slabmu plivu investinch prostedk se pomysln nky socioekonomick polarizace geograckho
prostoru Bosny aHercegoviny zaaly m dl zetelnji rozevrat.
VENKOVSK SPOLENOST BOSNY AHERCEGOVINY
PO SKONEN DRUH SVTOV VLKY
Historick okolnosti zapinily, e se Bosna aHercegovina nejen svm centrlnm
postavenm vrmci jugoslvsk federace, ale ipestrm multikulturnm sloenm
liila od ostatnch oblast federativn Jugoslvie. Bosensk spolenost nsledkem
sloitho djinnho vvoje netvoila vnitn homogenn celek, ale naopak zstvala rozdlen auzaven vrmci jednotlivch nboenskch uskupen. Svmi
vzjemnmi mezietnickmi kontakty avztahy, zpsobem ivota, vnjm vzhledem dom ajejich vnitnm vybavenm, idalmi aspekty jasn poukazovala na sloitou vnitn diferenciaci, kde na rozlohou nevelkm prostoru ili lid rozmanit
etnick pslunosti, rznch vyznn aodlinho socioekonomickho postaven.
Modernizan sil vpovlenm obdob se proto vprv ad muselo nutn stetnout se zkladnm oprnm bodem tradicionalismu, jej pedstavovala vtinov
agrrn spolenost.19
Bosenskohercegovsk populace se typickm zpsobem obivy (avysokm podlem zemdlc) v rmci jugoslvskho srovnn spe podobala spolenostem
vMakedonii, ern Hoe i naKosovu ne zemm sindustrilnmi tradicemi, jako
byloSlovinsko i Chorvatsko. Vesnice fungovaly jako sobstan vrobn jednotky,
je nebyly efektivnji zalenny do hospodskho systmu zem. Vzhledem ktomu,
e agrrn sektor charakterizovala markantn pelidnnost, pevaovali ve venkovskch sdlech drobn zemdlci, kte obdlvali mal rozlohy svch pol bez vtch
znalost modernch technologi. Mal vnosy, kter vyplvaly z danho zpsobu
hospodaen, nzk bonity pdy anevelk rozlohy pol, zpsobily, e mnoho rolnk
jen st dokzalo uivit sv rodiny.20 Mnohdy a krajn primitivn podmnky ivota
18

19
20

GRANDITS, H., Ambivalentnost usocijalistikoj nacionalnoj politici Bosne iHercegovine ukasnim 1960-im iu1970-im: Perspektive odozgo iodozdo, in: Zbornik radova: Rasprave onacionalnom identitetu Bonjaka, Sarajevo 2009, s. 29.
Srv. KAMBEROVI, H., Prema modernom drutvu, s. 16.
Podle ocilnch statistickch dat zroku 1937 dosahovala prmrn rozloha pdy jednoho hospodstv 5,03 ha. Pokud vezmeme vvahu rozlohu horskch pastvin, kter takt spadaj pod zemdlsk plochy (ikdy ne ve form obdlvatelnch ploch), pak skuten rozloha obdlvateln pdy byla pouze 3,28 ha. KAMBEROVI, H., Osnovna obiljeja
razvoja drutva uBosni iHercegovini od 1945. do 1953. godine, in: asopis za suvremenu povijest, Vol. 30, 1998, No. 2, s. 361362; odbornci pitom upozorovali, e za spodn hrani-

ONDEJ LA

53

na bosenskm venkov dle znepjemovaly nsledky druh svtov vlky, jejich

dopad byl vtto sti Jugoslvie znan destruktivn.21 Zaostalost rurlnch region
podtrhovala velmi slab zemn isociln mobilita jejich obyvatel aobecn velmi
nzk vzdlanost, nebo vce jak polovina obyvatelstva Bosny aHercegoviny (aa
80% en) neumla st ani pst.22
STRUKTURLN TRANSFORMACE ZEMDLSTV
Zaostal zemdlsk sektor se znanou pezamstnanost si proto nutn vyadoval
zmny. Kombinace modernizanch reforem spovlenm demograckm boomem
podntila dynamick poetn rst obyvatelstva, jeho obivu mohla primitivn rove zemdlstv jen st zajistit. Transformace vesms agrrn spolenosti se tak
musela nezbytn projevit pedevm ve strukturlnch zmnch nerozvinutho zemdlstv, tedy vtlaku na pechod zemdlc do jinch hospodskch innost.
Vpojet socialistick Jugoslvie se tato tzv. deagrarizace promtla voslabovn role
primrnho na kor komunisty protovanho sekundrnho sektoru vrmci hospodsk struktury sttu. Tento sloit sociln proces, jen ovlivnil nejen obyvatelstvo
zvisl na zemdlstv, ale izemdlskou vrobu samu avirm smyslu icel venkov, samozejm neprobhal ve vech oblastech Jugoslvie rovnomrn.
Nsledkem industrializanho a urbanizanho procesu, kter pivodily tlak
na odchod ze zemdlstvm spojench profes, se na venkov zmnil nejen zpsob hospodaen, ale isamotn socioekonomick systm, jakm po stalet vesnice
fungovaly. Reformn zmny, je mly vrazn ideologick podtext, neprobhaly nikterak hladce. Naopak zemdlsk venkovsk spolenost, siln socioekonomicky
apsychologicky svzan se svou pdou, prosazovanou socialistickou modernizaci
zpotku oste odmtala. Vazby svenkovskou krajinou byla msty natolik siln, e
se velk mnostv rolnk vobdob prvn fze tk industrializace stavlo knadiktovanmu pesunu do prmyslovho sektoru skrajnm odporem. Jugoslvsk
garnitura tak rolnka ajeho rurln prosted povaovala za stedn pekku plnovanch inovac.23
Po krtkm konsolidanm meziobdob let 19451948, kdy se jet perozdlovala
pda drobnm rolnkm, jugoslvsk veden vnsledujcm roce 1949 zahjilo usilovn taen sclem zlikvidovat soukrom hospodaen. Ktto taktice komunist

21

22
23

ci rozlohy, zn zemdlec uiv nejen sebe, ale isvou rodiny, je teba povaovat minimln alespo 5 ha (rozlohu pozemkov parcely ovlivuje tamn bonita pdy). Srv. napklad
PEJANOVI, R., Ekonomski faktori ruralnog eksodusa uJugoslaviji, in: Sociologija sela, Vol. 20,
1982, No. 34 (7778), s. 160.
Bhem koniktu byla na zem Bosny aHercegoviny zniena tetina bytovch ahospodskch staven. Vzhledem krurlnmu charakteru zem nejvce trplo vesnick osdlen (znieno pes 325 tis. bytovch ahospodskch jednotek). MIKOVI, M., Problemi
prostornog ureenja privredno nedovoljno razvijenih podruja Bosne iHercegovine, in: Dela 6,
Geograja in aktualna vpraanja prostorskega razvoja, Ljubljana 1989, s. 286.
LIVADA, S., Socijalno-demografske promjene uselu ipoljoprivredi, in: Sociologija sela, Vol. 26,
1988, No. 99100, s. 35.
Srv. ALLCOCK, J., Rural-urban Dierences, s. 103.

54

DVACT STOLET 1/2013

pistoupili ikvli obavm, e vzemi se zaostalou hospodskou strukturou, kde se

rolnkovi vprmru dailo lpe ne dlnkovi, nelze spn iniciovat masivn industrializaci. Drazn abezohledn kolektivizan kampa, je probhala vase roztrky
Jugoslvie sInformbyrem, mla souasn prokzat, e KSJ se vniem neodchlila od
sprvnho marxistickho kurzu.
Vnsledujcch letech jugoslvt teoretikov stalinsk systm opustili azaali
uplatovat tzv. jugoslvskou cestu ksocialismu, kter spovala ve sttoprvnm
decentralismu asamosprvnm systmu zen podnik. Vtomto obdob bylo sice
soukrom hospodaen dle likvidovno, ovem sji vrazn slbnouc tendenc, co
ostatn prokazoval iznan pokles potu tzv. rolnickch vrobnch drustev (SRZ).24
Jugoslvsk veden navzdory hledn vlastn ideologick cesty stalinskou doktrnu
nejdslednji dodrovalo prv vzemdlsk politice.25 Kolektivizan zmry byly
vroce 1953 nahrazeny kombinac drustevnho aindividulnho hospodstv, jeho
celkov vmr limitovala maximln povolen rozloha pdy vsoukromch rukou.26
Tento model, kter umonil rozputn drustev tam, kde si to mstn pli, pak zstal vplatnosti po nsledujcch bezmla tyicet let.
MODERNIZACE SPOLENOSTI INTERAKCE
VENKOVSKHO AMSTSKHO PROSTED
Otom, ojak ve vsledku radikln proces se jednalo, svd zsadn proporn promna zamstnanosti vjednotlivch sektorech. Procentuln zastoupen osob, kter
se ivily zemdlstvm, pokleslo vletech 19451991 oneuvitelnch 71,2 %.27 Pesun
zemdlc do jinch pracovnch profes, krom pmho ntlaku ze strany jugoslvskch komunist, nsledk modernizace aochoty sti rolnk dobrovoln zmnit
sv zamstnn, nepmo ovlivnila irostouc kvalita kolstv akvantita kolsk st.28
Rst potu kol irozshlej nabdka monosti vbru sice vylepily dosud tristn
rove vzdlanosti vzemi, zptn ale ovlivnily rozhodnut erstv dostudovanch
hledat si zamstnn ve mst (mimo zemdlsk sektor) anevracet se do svho rodnho venkovskho sdla.
Zvyujc se hustota zalidnn anemonost nikterak rozit rozlohou nevelk
hospodstv nutily vtinu zemdlc vybrat si ze dvou variant. Bu se pidruit
24

25
26

27
28

Vroce 1946 existovalo vBosn aHercegovin 26 SRZ (seljake radne zadruge). Vdob nejintenzivnj kolektivizan kampan vroce 1949 poet stoupnul a na 1518 SRZ. Jejich
mnostv se pot ji zaalo sniovat, co pesn koprovalo vlastn prbh jugoslvsk kolektivizace. Srv. BILANDI, D., Historija Socijalistike Federativne Republike Jugoslavije: glavni procesi 19181985, Zagreb 1985, s. 130131.
Srv. ESTK, M. akol., Djiny jihoslovanskch zem, Praha 2001, s. 518.
Pijetm Zkona ozemdlskm pdnm fondu arozdlen pdy zemdlskm organizacm vroce 1953, jen dle snil soukrom vlastnictv z25 ha na 10 ha, byla uskutenna
druh agrrn reforma.
BOROVANIN, D., Emigracije uBosni iHercegovini poslije drugog svjetkog rata, in: Deseti kongres istoriara Jugoslavije, Beograd 1995, s. 311.
Asamotn zaveden povinn osmilet koln dochzky jako takov vpadestch letech.
Srv. PULJIZ, V., Seljatvo uJugoslaviji, in: Sociologija sela, Vol. 26, 1988, No. 99100, s. 14.

ONDEJ LA

55

kdrustevn form hospodstv, anebo se nechat zamstnat mimo primrn sektor.29

To byl ostatn dvod, pro se pechod bvalch rolnk do nezemdlskch hospodskch odvtv, odvjel rychleji ne jejich samotn fyzick pesun do mst. Ve vesnicch postupn vzrstal podl obyvatel, kte ji nebyli primrn svzni pouze se
zemdlskou innost, ale dojdli za prac do msta. asem se tak otupoval vyhrann negativn postoj, kter rurln obyvatelstvo vi mstskmu prosted zastvalo. Navc urbnn sdla zaala ped vesnic demonstrovat sv pednosti, respektive
sm vesnian zaal objevovat vhody urbnn-industriln civilizace.
enm mstskho zpsobu ivota se pozvolna sniovaly kulturn rozdly mezi
vesnic amstem arozvinula se mezi nimi jist forma interakce akomunikace. Modernizan promny, kter dorazily do venkovskho tradinho prosted, modikovaly po stalet ukotven vesnick zpsob ivota arurln sdla dle dezintegrovaly.30
Tomu odpovdal ivvoj sdeln struktury vBosn aHercegovin, kter po druh
svtov vlce prolankolika odliitelnmi fzemi.31 Uspodn osdlen vykrystalizovalo vhierarchicky propojenou soustavu obc, vn poetn nejsilnj venkovsk sdla ji dosahovala smenho charakteru. Tato sdla, kter vsob vzala
formu rurlnho iurbnnho osdlen, souvisela ispostupujc decentralizac prmyslov vroby. Jej geograck pibliovn smrem kvesnici umonilo zemdlcm zskat obivu vjinm sektoru hospodstv, ani by se museli za prac sthovat
jinam, i byli nuceni zcela opustit zemdlsk zpsob obivy. Tehdy se tak vlastn
vbec poprv objevila specick kategorie kovorolnka (tzv. seljak-radnika), je se
postupn (pedevm v80. letech) stala nejsilnji zastoupenou sociln skupinou
vrmci jugoslvsk vesnice.32 Star vesnick sdeln struktura se tedy pozvolna petvoila vnovou sdeln s, vn ji zkladn hnac slu pedstavovala nezemdlsk
hospodsk innost. Sdla, kter se do tohoto novho systmu nedokzala zapojit,
zaala postupn zanikat.

29
30

31

32

PULJIZ, V., Eksodus, s. 88.

Markantn zlepen infrastrukturnho napojen venkovskch sdel na msto (kvalitnj dopravn infrastruktura, lep spojen, elektrikace, plyn, telefonn atelegrack st
atd.) vkombinaci svyuitm prostedk masov komunikace (televize, rdio, noviny atd.)
umonily venkovu efektivnji aintenzivnji udrovat kontakt surbnnmi sdly ajejich
spolenost. PEJANOVI, R., Ekonomski faktori ruralnog eksodusa, s. 154.
Vt prvn krom npravy kod, je zpsobila vlka, se vprmru vrazn zvyovala domovn zstavba atud ihustota osdlen ve vtin rurlnch obc. Vprbhu druh fze
se vkopcch poloen vesnick sdla zaala geogracky roziovat apibliovat knejdleitjm komunikacm, kter protnaly tamn dol. Na silninch kiovatkch se budovaly nov domy aadministrativn i obslun budovy, kter postupn pevzaly lohu centra obce. Vtet fzi poetn vt venkovsk sdla postupn pevzala lohu stediskovch
obc pro men obce, kter j obklopovaly aodkud sem za prac, vzdlnm i zbavou dojdlo obyvatelstvo. Srv. Enciklopedija Jugoslavije, Socijalistika republika Bosna iHercegovina. Separat iz II. izdanja Enciklopedije Jugoslavije. Zagreb 1983, s. 60.
Krom stabilnho platu ve fabrice si na venkov ijc zamstnanec fabriky vylepoval svou
ivotn rove drobnm zemdlstvm. Srv. TAMBUK, M., Drutveni razvoj iselo, in: Sociologija sela, Vol. 26, 1988, No. 99100, s. 25.

56

DVACT STOLET 1/2013

ODLIV VENKOVSKHO OBYVATELSTVA DO MST

AJEHO DEMOGRAFICK NSLEDKY NA VENKOV
Postupn odliv rurlnho obyvatelstva do mst zptn ovlivnil vkovou apohlavn
strukturu tch, kte na venkov setrvali. Vzhledem ktomu, e vesnick sdla vprvn
fzi opoutli pedevm mlad mui, snioval se poet rolnick pracovn sly ve vztahu
kcelkovmu potu obyvatel. Vdsledku odchodu ekonomicky aktivnho vitlnho obyvatelstva se vagrrnm sektoru zaala kumulovat vkov star kategorie obyvatel. Zrove poal klesat podl en ve fertilnm obdob, kter sv protjky do mst brzy nsledovaly. Tm se vak ve venkovskch oblastech zvyovala mortalita anaopak se vrazn
sniovala natalita. Reproduktivn schopnosti rolnickho obyvatelstva byly skonenou
platnost ochromeny, m se oslabil celkov pirozen prstek republiky.33 Hlavn
roli vbiologick obnov apoetnm rstu obyvatelstva Bosny aHercegoviny od konce
sedmdestch let od venkova sdenitivn platnost pevzala msta.
Negativn dsledek odchodu pracovn sly zvesnic do msta nespoval jen vjejich
vysokm potu, ale pedevm vtom, e tmto exodem byla poznamenna akrajn naruena nejproduktivnj vkov sloka rurlnho obyvatelstva. Odchodem mladch
ekonomicky aktivnch osob se jednak snioval celkov poet len rodin, kte spolu
ili vjedn domcnosti ajednak iivotn standard, vjeho dsledku poklesla intenzita vekerch spoleenskch aktivit (svatby, oslavy narozen dt atd.). Postupn se
zvyujc, msty a extrmn, nevyvenost vkovho sloen venkovskho obyvatelstva se odrazila ivekonomickch ukazatelch vesnice. Venkov zaal znan zaostvat za sttnm prmrem. Pohlavn struktura rurln populace byla sohledem na
selektivn inky migrace, pi nich astji venkov aagrrn obivu opoutli mui,
nevyven stendenc poklesu podlu mu na kor nrstu enskho pohlav. Tato
slc feminizace poukazovala na zjevnou souvislost mezi potem en zamstnanch
vprimrnm sektoru astupnm hospodskho rozvoje dan oblasti. Poetn pevaha
en vzemdlstv, na rozdl od strnut zemdlskho obyvatelstva, toti vprmyslov rozvinutch zemch neexistuje.
Nsledkem intenzivnho psoben deagrarizace tak vad region Bosny aHercegoviny v 70. letech zkolabovala zemdlsk demograck struktura.34 Zstv
otzkou, nakolik se industriln proces adynamick rozvoj mst odehrval na kor
venkova, jeho obyvatelstva azemdlsk innosti ado jak mry se rurln zzem
urbnnch sdel efektivn aochotn modernizanm procesm pizpsobilo.35

ONDEJ LA

DEMOGRAFICK CHOVN JEDNOTLIVCH NROD

BOSNY AHERCEGOVINY ZMAKROREGIONLNHO POHLEDU
PIROZEN POHYB OBYVATELSTVA
BOSNY AHERCEGOVINY VLETECH 19481991
Vdsledku radiklnch modernizanch promn, kter zapoaly po druh svtov
vlce, se vdoposud hospodsky zaostal zemi svysokou fertilitou36 avtinovm
agrrnm obyvatelstvem nhle arelativn spn odehrla demograck revoluce.
Hospodsk konjunktura Jugoslvie konce 50. avprbhu 60. let, kter se projevila vcelkovm vzestupu ivotn rovn obyvatelstva, vrazn transformovala pirozenou populan reprodukci. Prv intenzivn modernizace hospodstv mla
zsadn vliv na spn pechod bosenskohercegovskho obyvatelstva kprvn fzi
demograck revoluce, vjejm prbhu zaala rychle klesat mrtnost apozvolnji
iporodnost. Zgrafu . 1 je patrn, e vysok poetn rst obyvatelstva kulminoval na
konci padestch let, kdy vlivem vraznjho sniovn natality poal klesat pirozen prstek.37 Biologicky progresivnmu obyvatelstvu Bosny aHercegoviny odpovdala jeho vkov struktura, kter vprvn modernizan etap pevaovala ve
prospch osob ve vku 014 let.38 Od povlen reprodukce, je se svou ivelnost podobala rstu obyvatelstva na Kosovu, se pirozen prstek v60. letech zaal propadat; mrnji, by konstantn se snioval iv70. a80. letech.
Zmny vjednotlivch komponentech pirozen reprodukce obyvatelstva Bosny
aHercegoviny po druh svtov vlce se etnicky zeteln rozrzovaly. Pestoe se
natalita od60. let ve vztahu kpedchozm obdobm vrazn snila, existovaly vjejm
rmci inadle vrazn regionln ietnick rozdly.39 Bosenskohercegovsk obyvatelstvo navzdory snen natality iv70. a80. letech nejvce pispvalo celkovmu
populanmu rstu Jugoslvie.40 Na druhou stranu zgrafu . 2 ale pozorujeme, e natalita Srb aChorvat za cel sledovan obdob 19531991 zstala ni ne prmrn
porodnost vBosn aHercegovin aa do roku 1981 vy ne prmrn porodnost
cel Jugoslvie.

36

37
33

34
35

Natalita zemdlskho obyvatelstva vobdob 19531981 klesla ovce jak ti tvrtiny (ze
40,1 na 9,6 ) asniovala se rychleji ne celkov porodnost vrmci cel zem. Srv.
SPARAVALO, J., Deagrarizacija osnov socijalne iprostorne pokretljivosti stanovnitva Bosne
iHercegovine uperiodu poslije drugog svjetskog rata, in: EHI, N. (ed.), Migracije iBosna
iHercegovina, Sarajevo 1990, s. 368.
PULJIZ, V., Novi trendovi deagrarizacije uSR Hrvatskoj, in: Sociologija sela, Vol. 21, 1983,
No.7981, s.25.
Pedevm jak samotn venkov ovlivnil odliv asto nejspolehlivj pracovn sly ze zemdlstv. Srv. HADIBEGOVI, I., Moderne migracije uBosni iHercegovini inacionalni odnosi,
in: Prilozi, Vol. 22, 1987, s. 70.

57

38

39

40

Jet ve 30. letech 20. stolet plodnost en zBosny aHercegoviny pevyovala fertilitu en
na Kosovu (170,1 vBosn aHercegovin proti 161,5 na Kosovu). BOUGAREL, X., Bosnie-Herzgovine: Anatomie dune poudrire, in: Hrodote, 1992, No. 67, s. 94.
GREBO, Z., Fertilitet stanovnitva Bosne iHercegovine injegovo brzo opadanje uposlijeratnom
periodu, in: Stanovnitvo, Vol. 1415, 19761977, No. 34, s. 110.
Osoby ve vku od 0 do 14 let tvoily nacelkov populaci podl 35,2 %. Naopak podl obyvatelstva starho 50let dosahoval pouze 12,6 %. Data viz BREZNIK, D. (ed.), Demografska
kretanja ikarakteristike stanovnitva Jugoslavije prema nacionalnoj pripadnosti, Beograd 1978,
s. 98107.
Vroce 1970 inil rozdl mezi optinou snejni natalitou (Han Pijesak 7,4) aoptinou
snejvy natalitou (Cazin 33,6 ) neuvitelnch 28,9 ! MILOJKOVI, A., Planiranje porodice uSR Bosni iHercegovini, in: Izgradnja drutvenih stavova opopulacionoj politici uJugoslavii, Beograd 1975, s. 180.
MARKOTI, A., Demografski aspekt promjena unacionalnoj strukturi stanovnitva Bosne iHercegovine, in: Sveske, 1986, No. 1617, s. 288.

DVACT STOLET 1/2013

58

graf . 1: Pirozen prstek konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny vletech 19531991 (v)

@<
?<

$42.-/06*

><

&1(06*

=<

",016'3*
%15/+1 !'#

<
=EA?

=EB=

=EC=

=ED=

=EE=

Zdroj: Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1991. godine, Sarajevo 1991.

graf . 2: Natalita konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny vletech 1953199041 (v)

HC
GC
FC
EC
DC
C

%972034;,
'6*4;,
"/46;(8,
&6:3-6 !(#
DLHF

DLID

DLJD

DLKD

$9.472);71= 56:3-6

DLLC

Zdroj: Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1991. godine, Sarajevo 1991.

graf . 3: Mortalita konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny vletech 19531991 (v)

><

><
=@
=<
@

=@
=<
@
<

<
=D@?

=D@?
=DA=

=DA=
=DB=

=DB=
=DC=

=DC=
=DD=

$42.-/06
$42.-/06 *
&1(06*
*
&1(06*
",016'3*
",016'3*
%15/+1
%15/+1 !'#
=DD= !'#

Zdroj: Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1991godine, Sarajevo 1991.

41

Srv. Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1990, Sarajevo 1990, s. 44; vdnm ze statistickch pramen se mi nepodailo dohledat zprmrovan ociln hodnoty jednotlivch
komponent pirozen reprodukce nrod Bosny aHercegoviny za rok 1991. Vdsledku
rozpadu federativn Jugoslvie apevzet kompetence shromaovn statistickch daj republikovmi Statistickmi ady nebyla svelkou pravdpodobnost data pirozenho pohybu ukonstitutivnch nrod na zklad vsledk statistickho stn vroce 1991
zprmrovna.

ONDEJ LA

59

Pirozen reprodukce se mnohem rychleji sniovala usrbskho achorvatskho obyvatelstva. Vjejm dsledku zaalo obyvatelstvo tchto dvou nrod vraznji strnout, co je vgrafu . 3 patrn od roku 1971. Pesto vak jejich mortalita zpotku dosahovala nich hodnot, ne jak vykazovali Muslimov. Teprve od konce 60. let se
mrtnost vech t stavodrnch nrod nejprve vyrovnala ansledn se mezi nimi
zaal mrn zvyovat rozdl ve prospch muslimskho obyvatelstva (od 70. let byla
dokonce ni ne prmrn mrtnost obyvatelstva Bosny aHercegoviny).
Vrazn pokles mortality muslimskho obyvatelstva svdil ozsadnch kvalitativnch promnch jejich ivotn rovn. Pedpokldan zmna populanho chovn
uMuslim, jak se dalo oekvat ze zahjen demograck tranzice, ale nenastala. Jejich hrub mra porodnosti zstala inadle relativn vysok. Nzk mortalita vkombinaci spomaleji se sniujc porodnost zpsobila, e Muslimov mli oproti Srbm
aChorvatm vprbhu 80. let tm dvakrt vy pirozen prstek (viz graf . 1).
Teprve vposledn dekd ped rozpadem socialistick Jugoslvie se zkladn populan komponenty (porodnost amrtnost) muslimskho obyvatelstva vBosn aHercegovin zaaly pipodobovat zbylm dvma konstitutivnm nrodm.
Vtto souvislosti si proto nevyhnuteln musme poloit otzku, pro plodnost
bosenskch Muslim (aobecn slovanskch muslim) zstvala vsocialistickm obdob vrazn vy ateprve se khodnotm zbvajcch nrod pozvolna pibliovala?
Co zpsobilo, e demograck revoluce uMuslim zaala stakovm zpodnm? Jak
faktory zapinily vraznj fertilitu muslimskch en? Do jak mry se vn promtnul socioekonomick statut jedince? Mohl j obecn ovlivnit vt draz, kter islm
klade na vysokou porodnost?
Jugoslvsk demografie, kter populan charakteristiky jednotlivch nrod
vBosn aHercegovin zkoumala, si kladla otzku, zda anakolik rozdl vdemograckch indiktorech zpsobila rozdln etnicita aetn socioekonomick faktory.42 Zvry vzkum populanho vvoje muslim zjihovchodn avchodn Evropy pitom
obecn shrnovaly, e jejich vy plodnost zpsobila nevyven vkov struktura,
ivot pevn vrurlnm prosted, intenzivnj zemdlsk aktivity, ni rove
vzdlanosti, vy negramotnost aslab zapojen en do pracovnho procesu.43 Takov
charakteristika bezesporu platila ipro muslimsk obyvatelstvo Jugoslvie po druh
svtov vlce. Setrvanost vysok natality vak nelze objasnit pouze na zklad odkazu
kmlad vkov struktue muslimskho obyvatelstva, i j nelze dt do souvislosti se
socioekonomickou situac. Zrozboru demograckho chovn muslimskho obyvatelstva vyplv, e jejich vy poetn rst ovlivnila kombinace hned nkolika faktor.
Patrn jeden zhlavnch pedstavovala vraznj negramotnost muslimskho
obyvatelstva, kterou se podailo sten zredukovat a na potku 70. let. Mra an42

43

Vtina jugoslvskch demograf se shodovala, e rozdly demograckch charakteristik

jednotlivch nrod pedstavovaly vsledek jejich dlouhodobho demograckho vvoje,
je ovlivnily elementy formujc etnicitu (kulturn rozdly, rozdly vmentalit, jazyk atd.),
ale istupe socioekonomickho rozvoje danho nroda. Srv. nap. BREZNIK, D. (ed.), Demografska kretanja ikarakteristike, s. 1920.
COURBAGE, Y., Demographic Transition among Muslims in Eastern Europe, in: Population: An
English Selection, Vol. 4, 1992, s. 183.

60

DVACT STOLET 1/2013

alfabetismu vporovnn se Srby aChorvaty ale ipot dosahovala vych hodnot.

Pestoe nevzdlanost Srb aChorvat zBosny aHercegoviny dlouhodob zstvala
takt nad jugoslvskm prmrem, lze na zklad vvojovho trendu jugoslvskho
prmru vyslovit domnnku, e kulturn vliv ze sousednch republik kesansk
obyvatelstvo vBosn aHercegovin nejen siln ovlivoval, ale e jej do znan mry
nsledovalo. Bosent Srbov aChorvat stejn tak vcelku koprovali idemograck
chovn svch nrod vmateskch republikch.44
Vpovlenm obdob vrurlnch i horskch oblastech poetn pevaovali Srbov aChorvat.45 Dal zpin vyho pirozenho prstku Muslim je proto
nutn hledat vnepmm dsledku dopad modernizanch zmn, kter se promtly
vdemograckm chovn poetn slbnoucch venkovskch Srb aChorvat. Ji jsme
konstatovali, e za vzdlnm aprac zvenkovskch region hromadn akontinuln
odchzely pedevm mlad ronky. Ty ale nemily pouze do nejblich jdrovch
sdel, ale asto smovaly pmo do mateskch republik Srbska aChorvatska, i
a za hranice jugoslvsk federace.46 Zopakujme, e navzdory snahm jugoslvsk
garnitury investin podpoit men sdla ivenkovsk regiony se kontrast mezi urbnnm prostedm arurlnmi oblastmi soustavn prohluboval. Vregionech postiench vraznou emigrac, kter negativn ovlivnila demograck charakteristiky
venkova, se tak roztoil zaarovan kruh, jen velice oslaboval vsledn populan
potencil Srb aChorvat vBosn aHercegovin. Ten se navc dle snioval vkontrastu se soustavn vysokou plodnost muslimskch en, kter nejvraznji pispla
k nastaven klasickho demograckho modelu progresivnho, tj. pyramidovho
typu. irok zkladna Muslim vreproduknm vku vkombinaci smnohem ni
mrtnost umonila jejich dynamick podlov nrst, kter dle umocnila jejich daleko slab prostorov mobilita (krom spdov migrace ve smru vesnice msto).
Vppadbosenskch muslim se zrove nabz jejich srovnn sAlbnci na
Kosovu, jejich demograck chovn se a do potku 60. let de facto shodovalo
se slovanskmi muslimy. Porodnost tchto komunit byla vprmru dvakrt vy
ne unemuslimskch obyvatel socialistick Jugoslvie. Nicmn od 60. let se tento

44
45

46

BOUGAREL, X., Bosnie-Herzgovine, s. 97.

Vliteratue se asto ne zcela pesnm zpsobem interpretuje, kter nrod ml nejvt podl mstskho obyvatelstva. Pokud pohldneme na relativn zastoupen urbnnho
obyvatelstva na celku za jednotliv nrody, shledme, e klasick tvrzen oSrbech jako
nejvce venkovskm nrodu, kter se ivil obzvlt zemdlstvm, nen, co se te mry
propornosti, pravdiv. Nejvt podlov zastoupen mstskho obyvatelstva vroce 1991
zastvali prv Srbov (37 %), pak Muslimov (36 %) aChorvat (26 %). Jene vzhledem
ktomu, e Muslimov od roku 1971 tvoili nejpoetnj nrod, poet muslimskch man vabsolutnch hodnotch (685064) tm dvakrt pevil srbsk achorvatsk mstsk obyvatelstvo dohromady. Naopak na venkov souet Srb aChorvat (1423677) zase
vce jak dvakrt pevil poet muslimskch venkovan (1217892). Na zklad propornch daj tak meme konstatovat, e za nejvce rurln nrod vBosn aHercegovin
lze povaovat Chorvaty. Data JAKI, D., Republika srpska. Prostor, stanovnitvo, resursi, Banja Luka 1995, s. 100101.
Omigranch pesunech viz dle.

ONDEJ LA

61

trend zmnil; bosent (apodobn idal jugoslvt) Muslimov se svm demograckm chovnm zaali spe pibliovat evropskmu modelu, kdeto populan vvoj kosovskch Albnc nabval blzkovchodnch rozmr. Rznorodost fertility
slovanskch aalbnskch muslim vJugoslvii samozejm nut kzamylen, zda
mezi mrou plodnosti anboenskm vyznnm existovalo urit souvztan pouto.
Vzhledem ktomu, e trend fertility slovansk muslimsk akesansk komunity se
postupn sblioval, ze spolenho pvodu vychzejc kulturn (jazykov) identita
evidentn vzjemn religizn rozdly pevila.
ZEMN POHYBY KONSTITUTIVNCH NROD BOSNY AHERCEGOVINY
Vnitn migrace
Ipesto, e obyvatelstvo Bosny aHercegoviny ve srovnn sjinmi jugoslvskmi republikami charakterizovala vysok negativn migran bilance, vrmci republiky
se paradoxn pesunovalo smnohem slab intenzitou. Vtina vnitnch zemnch
pesun obyvatel samozejm nejastji smovala do mstskho prosted i jeho
bezprostednho zzem. Vzhledem ktomu, e etnick rozmstn obyvatelstva vprostoru socialistick Bosny aHercegoviny vyplvalo zuritch zkonitost historickogeograckho vvoje, mly smry vnitnch pesun na jednotliv etnick skupiny
selektivn inky, slogickou nejvy ast srbskho obyvatelstva. Odchodem obyvatelstva zperifernch rurlnch ahorskch region se vrazn zvyovala hustota
populace vmstskm prosted pedevm vcentrln Bosn asevernm ninnm
prostoru.
Intenzivn pesuny do mst i do jeho zzem dodaten diferenciovaly demograck procesy na regionln rovni. Tm se ale populan vvoj vjednotlivch regionech prudce rozrzoval, piem se velk st zem zem ocitla vdepopulanm
vvojovm stdiu. Kontrast mezi populanm rstem klovch optin scentrlnmi
msty (Sarajevo, Banja Luka, Mostar, Zenica aTuzla), jejich poet obyvatel vposlednm desetilet ped rozpadem Jugoslvie dramaticky narostl, ademogracky upadajcmi rurlnmi optinami se zvyoval. Meme tak konstatovat, e veker vnitn
pohyby vBosn aHercegovin byly vdruh polovin 20. stolet provzny sve rozebranm deagrarizanm procesem. Stupe urbanizace Bosny aHercegoviny, jen
do roku 1991 vzrostl na 39,5 %, ajeho dynamika pitom naznaovaly, e regiony sbytkem obyvatelstva se budou konstantn geogracky roziovat.
Vnj migrace
Bosna aHercegovina pedstavovala vjugoslvskm srovnn vrazn emigran region, kter kvli zpornmu migranmu saldu vletech 19451991 kadoron ztrcel vprmru pes 15000 svch obyvatel.47 Ze statistik je pitom zejm, e migran
bilance Bosny aHercegoviny byla negativn po celobdob socialistick Jugoslvie,

47

Statisticky eeno 1/5 zpirozenho prstku obyvatelstva Bosny aHercegoviny vletech

19481991 se trvale vysthovala zrepubliky. Data viz MARKOTI, A., Bosna iHercegovina
umedjurepubliko-pokrajinskim migracijama Jugoslavije, in: Sveske, 1988, No. 21, s. 90.

62

DVACT STOLET 1/2013

piem postupem asu intenzita zpornho migranho salda znan zesilovala.48

Emigrace zBosny aHercegoviny dokonce v80. letech tvoila polovinu negativnho
migranho salda vech jugoslvskch republik.49
Vysokou intenzitu vysthovalectv zBosny aHercegoviny paradoxn do znan
mry zpsobila pvodn modernizan strategie, jejm clem bylo industrializovat
bosenskou spolenost, tj. nabdkou prce ve mstech podpoit pesun obyvatelstva ze
zemdlstv do jinch hospodskch sektor. Nov prmyslov zvody ale nedokzaly, navzdory sil, sjakm byly po druh svtov vlce budovny, vplnosti absorbovat iveln demograck rst obyvatelstva. Vzhledem ktomu, e se soubn nezvyovala nabdka pracovnch pleitost vmench sdlech rurlnch oblast, odliv
obyvatelstva prakticky neustval aani se nikterak zsadnji nesnioval. m dl vce
mladch ekonomicky aktivnch osob tak odchzelo za vdlkem alepmi ivotnmi
perspektivami do bohatch jugoslvskch republik (Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko)
aod roku 1962 ido zahrani.50
Velk rozdly vhospodsk rozvinutosti jednotlivch oblast tak tvoily jeden
znejsilnjch faktor, kter odchod obyvatelstva zBosny aHercegoviny umocoval.51 ada ekonomickch studi potvrzovala nepekvapujc nepmo mrn vztah
mezi hospodskou vysplost uritho regionu (rovn nezamstnanosti) amohutnost tamnho odlivu obyvatel.52 Intenzivnj odchod za hranice republiky tak zprostedkovan prokzal daj onzkm podlu migrant, kte se na celkovm potu
registrovanch obyvatel Bosny aHercegoviny podleli pouze z33 %.53
Pestoe migran chovn jednotlivce ovlivoval krom subjektivnch faktor
jeho vk, pohlav, socioekonomick postaven, ale ietnick pslunost, nalezneme
ujednotlivch etnickch skupin podobn znaky. Ve studich, kter zkoumaj zemn
pohyby jugoslvskch obyvatel, se asto zdrazuje, e jednotliv nrody mly tendenci se shlukovat do svch demograckch center. Tato teze odpovdala imigranmu chovn jednotlivch nrod Bosny aHercegoviny. Muslimov, kte vnmali
Bosnu aHercegovinu jako sv nrodn teritorium, se vjejm rmci sthovali ze t
konstitutivnch nrod nejmn asouasn jako jedin dlouhodob (do roku 1981)

ONDEJ LA

vykazovali pozitivn migran saldo. Oproti tomu Srbov aChorvat opoutli republiku m dl intenzivnji.54 Tyto etnicky diferenciovan migran proudy ukazovaly,
e Srbov mli na emigraci obyvatelstva zBosny aHercegoviny nejvt podl.55 Bosnu
aHercegovinu opustilo do roku 1991 celkov pes 650 tis. jejch obyvatel.
Vysokou prostorovou pohyblivost vykazovali tak Jugoslvci, kte tvoili 10,8 %
(58383) zcelkovho potu emigrant. Vzhledem ktomu, e nejastji smovali do
Chorvatska (49,7 %) aSrbska (42,1 %) asohledem na obecn nzkou mobilitu Muslim, lze usuzovat, e pevn vtina tchto vysthovanch Jugoslvc musela bt
jin ne muslimsk nrodnosti, ppadn lo opotomky ze smench manelstv.
Poet vysthovanch pouze sten redukoval pchod obyvatelstva, kter sem
nejastji dorelo zChorvatska auho Srbska.56 Vrazn zastoupen mezi nov
pchozmi mli Muslimov ze Sandaku, kte se vtinou usazovali vmstech, kde
ji jejich nrod tvoil poetn pevahu.57 Bez problmu tak splynuli spro n nacionln tolerantnjm prostedm apispli tak kpostupn slc etnick homogenizaci vtch mstskch center.
ODLIN DEMOGRAFICK CHOVN KONSTITUTIVNCH NROD
BOSNY AHERCEGOVINY ZMNY VPOETNM ZASTOUPEN
VLETECH 19481991
Poetn rst obyvatelstva Bosny aHercegoviny vabsolutnch hodnotch vedle pirozenho prstku tedy vrazn ovlivnil zemn pohyb vlastnch obyvatel. Vzhledem
ktomu, e kad zkonstitutivnch nrod se demogracky vyvjel odlin aintenzita
jeho migranch pohyb se takt rznila, vprbhu asu se modikoval vsledn
podl etnickho sloen zem. Proporn zmny ve vsledku ovlivnily inkter subjektivn faktory (nap. zmna nrodnostn identikace vjednotlivch statistickch
stnch, vraznj agitace vi potomkm ze smench manelstv, aby se piklonili ke sv pvodn etnick identit atd.).58

54
48

49
50
51
52
53

Prvn vrazn vysthovaleck vlna probhla ihned po druh svtov vlce, kdy horsk nehostinn oblasti Bosny aHercegoviny organizovan opustili ve velkm mnostv Srbov
aChorvat. Ti se pesunuli do vyprzdnnch rodnch region Vojvodiny, odkud nucen odela nmeck menina.
Dle KRIVOKAPI, B., Savremene migracije Bosne iHercegovine kao oteavajui faktor njenog
ravnomjernijeg prostornog razvoja, in: Geografski pregled, Vol. 2627, 1984, s. 199.
Hospodsk reforma vroce 1962 ociln umonila jugoslvskm obyvatelm hledat
prci vzpadn Evrop. Srv. BOROVANIN, D., Emigracije uBosni iHercegovini, s. 311.
BONJOVI, I., Migracije stanovnitva Bosne iHercegovine od 1940. iranije do 1981. godine, in:
EHI, N. (ed.), Migracije iBosna iHercegovina, Sarajevo 1990, s. 358360.
Viz RAMET, P. S., Nationalism and Federalism in Yugoslavia, 19621991, Bloomington Indianapolis 1992, s. 144.
Tento podl byl po Kosovu druh nejni. Nejvt relativn zastoupen pisthovalc na
celkovm potu obyvatel mlo Slovinsko (47 %) au Srbsko (45,3 %). Srv. RANI, M.
(ed.), Pogledi na migracije stanovnitva Jugoslavije, Beograd 1990, s. 40.

63

55

56
57

58

Vroce 1981 se vysthovalo celkem 538602 osob, znich 261853 (48,6 %) odelo do Srbska
(Vojvodina 26,9 % au Srbsko 20,8 %), 228843 (42,5 %) do Chorvatska a33530 (6,2 %)
do Slovinska. SPASOVSKI, M. IVKOVI, D. STEPI, M., Etniki sastav stanovnitva
Bosne iHercegovine, Beograd 1992, s. 32.
Zcelkovho potu vysthovanch osob zBosny aHercegoviny, kter evidovalo stn
vroce 1981, bylo Srb 266627 (49,5 %), Chorvat 146045 (27,1 %) aMuslim pouze 29081
(5,4 %). Tamt, s. 32; pokud tyto daje srovnme spedchoz poznmkou, pak Srbov
zjevn mili nejen do Vojvodiny auho Srbska, ale ido dalch st Jugoslvie (tj. pedevm do Chorvatska aSlovinska).
Tetina imigrant dorazila zChorvatska a27,5 % zuho Srbska. BONJOVI, I., Migracije stanovnitva, s. 360.
Nap. Sarajevo, Tuzla, Brko aj. Vr. 1991 ilo vBosn aHercegovin tvrt milinu Muslim
pvodem ze Sandaku. Ztoho 120 tisc jenom vSarajevu. Viz TESA, F., Ozbrojen konikt
na zem Bosny aHercegoviny po rozpadu SFRJ, in: GABAL, I. (ed.), Etnick meniny ve stedn Evrop, Praha 1999, s. 256.
Viz SLACK, J. A. DOYON, R. R., Population Dynamics and Susceptibility for Ethnic Conict:
[e Case of Bosnia and Herzegovina, in: Journal of Peace Research, Vol. 38, 2001, No. 2, s. 147.

DVACT STOLET 1/2013

64

Poetn rst konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny ajeho vliv na jejich proporn zastoupen vzemi ukazuj dva posledn grafy . 4 a5. Prvn znich demonstruje
rst i pokles Muslim, Srb aChorvat za jednotliv obdob mezi statistickmi stnmi vletech 19481991 adruh dopluje, jak se na zklad demograckho vvoje
vpovlenm obdob mnilo podlov zastoupen tchto t stavodrnch nrod
atzv. Jugoslvc.
graf . 4: Poetn rst konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny na zklad pirozenho prstku
amigranch pohyb zajednotliv obdob vletech 1948199159

>66666
<66666
:66666
866666
6
3866666

"0.*)+,1'
#-%,1'
!(,-1$/'

ONDEJ LA

65

ABSTRAKT
SOCIOEKONOMICK VVOJ BOSNY AHERCEGOVINY VLETECH 19481991
AJEHO VLIV NA POPULAN CHOVN TAMNCH KONSTITUTIVNCH NROD
Studie zkoum dopady boulivho modernizanho vvoje Bosny aHercegoviny po druh svtov
vlce, kter zcela zsadn modikoval pvodn tm vhradn agrrn a siln konzervativn
venkovskou spolenost. Pspvek analyzuje, jakm zpsobem avjakm rozsahu socioekonomick
zmny ovlivnily nejen prostorov rozmstn obyvatel Bosny a Hercegoviny, ale i zkladn
demograck komponenty (pirozen azemn pohyb obyvatelstva). Vjejich dsledku se populan
vvoj zem zaal vsocialistickm obdob vrazn geogracky polarizovat vdichotomii msto versus
venkov. Odlin demograck chovn arozdln mobilita jednotlivch konstitutivnch nrod
Muslim, Srb aChorvat souasn vzemi markantn promnily jejich poetn zastoupen. Poetn
rst Muslim abytek Srb vBosn aHercegovin na pozad politickho ahospodskho kolapsu
jugoslvsk federace pitom pedstavoval jeden zklovch faktor, jen nevyhnuteln pispl
kvsledn eskalaci etnickho napt anslednmu rozpoutn obansk vlky.
KLOV SLOVA
Bosna a Hercegovina, modernizace, deagrarizace, urbanizace, Muslimov, Srbov, Chorvat,
populan chovn, mobilita obyvatelstva

7?:>37?;9 7?;937?<7 7?<737?=7 7?=737?>7 7?>737??7

Zdroj: MARKOTI, A., Hrvati uBosni iHercegovini, s. 224.

graf . 5: Populan vvoj jednotlivch nrod Bosny aHercegoviny vletech 19481991 (v%)

>9
=9
<9
;9
:9
9

#42.-/05*
$1'05*
!,015%3*
"4+02.&5(:B=A

:B><

:B?:

:B@:

:BA:

:BB:

Zdroj: Jednotliv stn vletech 19481991

Schematizovan vvoj v grafu . 5 nzorn dosvduje, v kterm momentu (tj.

vroce 1971) vznikly pedevm mezi Srby aMuslimy tec plochy. Vzhledem kprognze dalho demograckho vvoje, je byla projektovan na zklad populanch trend ze 70. a80. let, mlo toto pnut tendenci obzvlt vuritch regionech nevyhnuteln smovat kstupovn etnickho napt, je vsouvislosti
srozpadem federativn Jugoslvie vBosn aHercegovin vygradovalo krvavm obanskm koniktem.

59

Pozn. extrmn poetn vzrst Muslim vletech 19611971 zpsobila zmna ociln statistick kategorizace.

ABSTRACT
THE SOCIOECONOMIC DEVELOPMENT OF BOSNIA AND HERZEGOVINA IN THE
YEARS 19481991 AND ITS IMPACT TO THE POPULATION MOVEMENTS OF THE THREE
CONSTITUTIONAL NATIONS
ae study examines the eects of turbulent modernization of Bosnia and Herzegovina ader World
War II, which modied fundamentally the almost exclusively agrarian and strongly conservative
rural society. ae paper analyses how and to what extent socioeconomic changes aected not only
the spatial distribution of population of Bosnia and Herzegovina, but also basic demographic
components (natural movements and spatial mobility). Such changes resulted in geographical
polarization of the population process during the socialist period, i.e. in signicant dierences
between rural and urban areas. Dierent demographic behaviour and dierent mobility of Muslims,
Serbs and Croats radically changed their numerical representation in the country. ae growth in
the numbers of Muslims and decrease in the numbers of Serbs in Bosnia and Herzegovina in the
time of political and economic collapse of Yugoslavia was one of the key factors, which inevitably
contributed to the escalation of ethnic tensions and subsequent civil war.
KEYWORDS
Bosnia and Herzegovina, Modernization, Deagrarization, Urbanization, Muslims, Serbs, Croats,
Demographic Transition, Spatial Mobility