OBSAH Wreligs cn ae. ae Renn? Zahrhdksit a remédetstvi . |S sala 3 Hospodateni na pidé bez humus?) 22). 2 3 Zkuienost s minerdlnimi hnojivy. - oot Kopeliorf hon... ns 5 okusy s kopetkovjm zéhonem eats Zabenont 5s roe rae ea 6 Vysoké zihony |) | anal? Prvni setkans mySienkou vysokého zhonu » .. 7 Zalotent vysokého zhonu. sw... 7 Material vhodng k vyplnéni zabonu. | ||)... 7 Dievo eae 7 Papirové odpadys 0-2 T 7 Zivotisné odpady | eet ‘Textiln’ odpady pp d stidieing avin cotta conus settee eee 7 ‘Twary zéhond | | 8 Volba sméru zéhomy st 9 Stavebni materidl pro vysoké zihony © |) 22)! 9 Stavba a plnéni vysokého zéhonu. ada et rodnost a vynosy na vysokjeh zahonech © - . . . - 15 [Nékoliksklizni do roka na vysokjch zihonech 16 Kterfm kulturdm zeleniny se dafi na vysokjch wahonech 288 dobfe? se 7 Spenat. . . 3 18 Poinitek 0. tees oe Cempkoren 2! ° 18 Zeleng chtest |). |. mets OM eicrg Tahody : 18 Sethe setae cota eo! Pekingské zelt 19 Cukety . 19 a erates > 19 Brokolice 19 Fenykl sladky we 20 Rajéata,. |. pee eet Por eo Ry gan leg ao aan Sade 20 Houby | | | 20 Kdyz se rostliny nedovedou sndset © <2 | S| 20 Srovndn vysokych a kopetkovych zahon | |) | | 20 Price na vysokych zahonech béhem roku a act Mnr a notes see mecneneenmaiate 2 Letni price (leini muléovéni) eet Podaimnf price (zimnf muléovni) ae opis funkce vysokcho zihonu, . | | | | | | 26 Vyanam a pisobent okra. te 2% ‘Wyména plynd ve vysokych zéhonech et ‘Wanam kysliku pro ristrostin iivot v pid’ |. |). 27 Kayz proces poklesu pidy jednou skondt n Uhor jako obdobs k zotavent vysokjch zéhond? . . 28 Kompost 29 Kompos je née ve ned poudé hnojvo« «+ Ss 2» Zens jiraka na Kompost ae Priprava kompostu v kontejneru st Protichddné nizory na kompost 3 Jak Ize z dubového listi udélat kompost: Hluboky zhon . 34 ‘Otdeka pro zahrédkste: Primyslové hnojiva nebo kompost? 36 ‘Depiovini pidy podporou fivota vai... 37 Historickg pohled na kopetkové a vysoké zéhony. | |. 38 ‘Lisady pro péstovini na vysokyeh zihonech 39 Sest vysokich zdhoni predsavuje péstebnt plochu ast 60 me’. Prov zésobent jedné osoby zeleninou za rok postaet piné 15m, ss vyjimkou brambor. Kdo jié ale dosdhl érodnosti na jednom zéhoné, rychle si postavt druk a ttt DT 635.1.7 Stamm Elmar Péstoviin’ zeleniny na vysokych zéhonech ‘Vydiint druhé, v Zemédélském nakladatelstvi Brézda prent - 40 stran ~ 5 tabulek ~ 33 barevnych obrazkt - 27 perokreseb 1992, Praha Zomédélské nakladatelstvi Brézda Zahradkat a zemBdélstvi ~ Kopetkovy zéhon ~ Vysoké zé- hhony ~ Prace na vysokjch zéhonech béhem roku — Popis funkce vysokého zahonu ~ Kompost ~ ZlepSovani pidy pod- porou Zivota v ni ~ Historicky poled na kopeckoveé a vysoké zéhony ~ Zésady pro péstovani na vysokych zéhonech Myslenky a praktické navrhy obsazené v sesitu Ize pitadit do souboru zésad biologického péstovini zeleniny. Autor zde diva ndvod, jak v zjmu ochrany péirodntho a Zivotniho pro- stted{ vyutit vetkery zahradni odpad, prigem? jako jediny ‘airoj Zivin pro péstované rostliny pouziva kompost obohace- ny Zivotiénymi odpady. Vyhybé se priimyslovym hnojivim. 'U druhd vhodnych pro tento zpasob péstovint jsou uvedeny péstebnt postupy véetné stupné snéSenlivosti ve smfSenych kkulturéch. Podrobné je zde popsina stavba kopeckovgch, hhlubokgch a vysokych zdhond i rznych typo Kompostovych Kontejnera,3 ZAHRADKAR A ZEMEDELSTVI HOSPODARENI NA PUDE BEZ HUMUSU? Trivime éasto dovolenou u jednoho vinafe v Bédensku, Maj syna jf mu pomahame pli vinobrani. Ackoliv je vinnd réva sejm pivodem rostina milujct kamenité striné, stall se jeit nyn&jt potomei v tomto kraj, steiné jako v mnoha jinych. poln’kulturou. Zlejskrajinu ie jen st824 narvat pahorka hou; vSinou je to kraj mimn& zvinéng, daleko éastji Uping lochs. PF préci mé napadlo, Ze pda ve vnit je sti omnict, e jde spite 0 syrovy aluty sin, na nékterych mistech promieny imma jem. Pri destivem potast 7 ngjzUstévaly'na botach colé kus. PFestoze jsem se snafil,nenaécl jsem v pd jedi nou Halu, Které obecné platt za ukazatele dobré kvality pds. Zepialjsem se vinafe, pro’ je jeho pda tak chudé na hhumus a proé ji nehnojt hnojem. Rekl mi , Hadj nepFipada vvahu, protofe jsme se zbavill hospodatscych zviat. Maj ‘tec mal est krvy vchlév8, Tehdy jame kad jaro rorvazeli hhnj do vinie a zaorévali ho. V padesatych letech se vinafi ve ‘si zatali orientovat na primyslové hnojiva, Chov hospodét- skjch zvifat se stal nerentabilnim, pastviny byly zruseny a pteménény v dali vinice. Tim se moje utitkové plocha 2avojndsobila a vynos témét zétyinésobil Kromé ss ti vina- i si ostatnt ve vai zalozlidrudstvo. Od téch dob je vybér ori, prd8! hnojiv i ochrannjch prostfedk® Hizen drui- sivem, To také urcuje termin sklizné, pfebiré lisovint hro- za, plnéné a znatkovéni lahvt i expedicl, Vite, zea jsme Sice hodné 2 naSi dtivej8f samostatnost, ale se sousasnjm siavem mime dobré rkusenosti a mé risky jsou wy8st ned dive" Feel v 2ivéru vyznamné ‘A tak jsme dostali lekei o modernizact zemédélského pod- niu, Pole témét bez humézni orice, odkazané pouze na petmylons. hoje, diva dobre winosy. Poonaty, Justa VON LIEBIGA 0 v§znamu nékolika malo chemickych ldtek pro tspéiny rast rostlin se tak dostaly do praxe. Humus je, 2da se, nejen zbytetag, ale 2 hlediska pipacnych infeket, chorob a Skiidet) doKonce podezfely. Proto se ve vinicich Kompost nerozhazuje, i kay2 by materidlu vhodného ke kom- postoviinf, tvoteného zbytky po lisovani hroznd, popt. po fezu rexy, byl dostatck ‘Te otizka, za na této pfedstav8 - vidéno dlouhodabé — je echno tak bezproblémove. Dosavadni vjsledky davai vina- im za pravdu a kao by jim zazival,2e nastoupili tuto cestu? Zédny rozurané mysliiClovek si nemize pFit, aby se ot0- fila kola éasu a. vrdtil se zpisob hospodaten! ped primyslo- You revolt, Zésobovént miliénd lids 2ifcich ve méstech potravinam za phijatelng ceny nené myslitelné bez zpramysl- nén{ zemédélstvi, Kdo jeSté sni o sedla¢en{ 2 davnych dob, Prozrazuje sie, Ze ma smysl pro romantiku, ale nemé ponéti © komplexaich souvislostech moderni zemédelske produkce. Kae je to jen trochu mozné, prosazuje se integrovand ros linnd vyroba. To znamené soubémné zelené a minerdlni hno- jen nebo jejich kazdorogni stint. Specalizace vedla boh- el k tomu, Ze napt. chovatel hospodafskych zvitat ma chlév- ského hnoje nadbytek, a sedlak orientovany na okopaniny ase nedostatek. soul oba tito zemédélci sousedy v jedné vesnici, nemuseji byt s wménou cukrovarickyeh Fick za fru hnoje 24dné problémy. Protode se vsak nage zemédélske Podniky orientujina uréty druh produkce v celyeh regionech (pasteynt hospodatstvi tam, kde se jiné vyroba nevyplic nebo naopak na dobrich pldich prev4zné penice, ale jen malo pastvin), nedostane se jeden typ vroby ke druhému, Daleké doprava by 2vfiila naklady, a tak se sahne po &istych pytlich s minerdinimi hnojivy. Z. provoznich divodd tedy. ustoupilo v mnoha hospodafstvich hnojent chlévskjm hno- jem pohodingjsimu mechanizovanému rozmetani granulova- nych primyslovgch hnojiv. Jestlize padesétikilogramovy pytel dusikaiho hnojiva ma stejnow dsinnost jako fara hnoje, pak ckonomicky myslefroinik sihne v zijmu Gasovfeh indkiado- vyfch spor po pohodingjsi aplikaci granulovanych hnojv. Ze nékolik zemédéled hledé jind, alternativnt FeSent, nds nesmi lit; jech produkce pri podstatné vyisim pods lidské pré- ce a daleko nits produktivité nemize konkurovat specializo- vanym a piné mechanizovanym modernim podnikiim. Potra- viny jako ,Demeter* nebo Bio" jsou také proto tak drahé a jsou uréeny vlastné jen pro maly okruh dobfe situovanych konzument® — okruh, ktery je ekonomicky bezvyznamny. Kdo by chtél takto skepticky posuzovat pracovai postupy moderntho zemédélstvi, sm zapomenout, 2e produkce vet Sho mnodstv{ kvalitngjsfch potravin se dnes 24d4 od stale menstho poétu zemédélet, nez tomu bylo v minulyeh stole- Lich. Proto se dnes klade takovy draz na uplatnént priimys- lowjeh hnojiv nebo chemickych pipravkit na ochranu rostlin, Koneckoncil je to ekonomicky.problém, 2da zemédélec sdhne po organickych nebo mineralnich hnojivech. Organic- keé-hnojiva, ptedevsim jatetni odpad rozemlety na drt nebo mougku, jako je rohové, kostnf nebo krevni moutka, jsou bbohuzel pracoyne i energeticky daleko néroenéjsi ne? mine- rlni hnojiva. Tomu odpovidait i rozdily v cenéch, Zemédélec proto must z divodu provozntch kalkulaci vétsinou sahnout [po minerdlnich hnojivech. Nadto je jest zévisly na podmin- kich sveho druzstva a na odbytovych a vjrabnich ustanove- nich centrdlnich wad Evropskeho hospodatsk¢ho spoleten- sivi v Bruselu. Predeviim jakosini klasifikace produkt ho uti poutivat chemické prostfedky na ochranu rostln, éasto ve vetif mife, neX je mu samotnému milé, a pestaze vi, 2e pravé tyto prosttedky dosahujf nékladii na mineréiné hnojiva nebo je pfekraéujl. A to je privé dilema zprimysinéného zemédélsivt; protoze raciondlni metoda v ném preferuje vel- koplosné monokultury, auiné nasleduje rozmnodent skadcd, Bakteridlnich a houbovych chorob, stejné jako invazi hmy- ‘ich Skided, pfibjva privé proto, Ze aplikact minerdlnich hnojiv se niet ivot v pide, pfedevsim v jejfch hornich vrst- véch (viz t€2 publikace Alvina Seiferta: Gartnern, ackern ohne Gift - Zahradkatent a polnt préce bez jedovatych pt pravkl). Napadent skidci lz pfedejit pouze intenaivni a d- ‘innou chemickou ochranou rostlin. Avéak prav8 touto ochra- ‘ou je zéroven huben i uzitetny hmmyz a jeho larvy. Pada organismy, stejné jako uzitetnt Zivotichové, pasobi ve volné ptirodé jako regulaéni faktor proti pfemnozent skided. Je-li tato biologické rovnovaha naruiena, uzavFe se débelsky kruh ohrotent a ochrany. Je otizka, zda zahridkst mé nastoupit stejnou cestu jako primyslové vedené zemédelské podniky nebo vydéleéna za- hhradnictvi. Je mnoho téch, Kteff z dspornych dvodd nebo 2 pohodinosti séhnou po pytli Thomasovy moueky, dusika- tch hnojiy, siranu amonného, draseino-hotetnatého hnojiva nebo superfosfatu. Takovato metoda je bezesporu Gist. Ten, kdo denné vynasf svaj ko s odpadky na hromadu kompostu, to mé t828i pti ziskavéni potfcbné kompostové hmoty. A jde- 1i-0 to tuto hmotu prekopat nebo pozdéji rozprosttt po za- Ihradé, dostane se teprve do styku se ,spinou", V2dyt co jingho je tento tervy prolezly produkt ~ nebo je tomu ji- nak? Je to rétorické otézka, jak sami vidite. V dalsi césti vim véak chei vyltit kiitovg zétitek, ktery by vés mél do- nuit k premysient.Zahradkat a zemédélstvt ZKUSENOSTI S MINERALNIMI HNOJIVY, ‘MAl jsem kaysi malou zahridku, na ni po Wéta rostly keto angredtu, Protoze tyto kete byly ud ptestérlé, razné jsem je vykopal a chtél jsem cel pozemek pteménit na zeleninovou vahradu. Tehdy jsem jeSté VéFil na vSemocnou sifu primyslo- ‘ygch hnojiv a posypal jimi silné z4hony. Padu jsem pripravil jako obvykle a uz po nékolika tydnech jsem se podivoval nad plemitou plevele. Az do té doby jsem se setkival pouze 8 plagincem Zabincem, lipnict roénf, smetankou, kopfivou & lebedou. Tentokrt to wak byly zcela jiné druby. Na pryskyt- nik, ohnici, sfovik ¢i planou macesku se pamatuji dodnes. Kakda plida mé, jak zndmo, specifické spolecenstvt rostln Jestlite pruné uvedené rostliny pfedstavovaly skupinu vyza- dujief padu s nadbytkem dustku, potom ty posledné jmeno- vané rostliny bychom mobli oznatit jako pfedstavitele Néry na chudych padach. Moje mrkev byla 28ésti mimotédné velks, 2de hnojivo pln’ pisobilo, zéésti vlak bohuiel zdeformovana a na koncich ofinki napadend hadhitky. Spendt, atkoliv éasné vysety, by! mehodnocen padlim. a brukey, poseta belésky, trpéla Zirem hhousenek. Z4mérn8 jsem nepoudil ochranné prosttedky. Po- vazoval jsem za neodpovédne pout na zeleninu, kterou méla Konzumovat moje rodina, jedovaty postfik. Mezitim jsem se nechal poucit na Utadu pro ochranu rostin v Hamburku, 2e {yto ochranné prostledky se v pribghu nékolika tydnd roz- Klédajf nebo jsou z pidy odplaveny, to znamené odneseny deStém nebo neutralizovany vadusnym kysitkem a vedusnou vibkost. Co jsem vlasiné udélal Spatné? Pada byla po desetiletém vyutivani zeela vy8erpéna, protoze jsem tento kousek zems, pokud jde © hnojent, trestuhodné zanedhval. Pijaty koteny Angrestu, zménily se posledai zbytky humust v poupata, kvé- ty, duzninu a ve formé plod byly odtransportovény do nast uchyné. Kdo po léta uplatiuje tyto praktiky, dopoust se plundrovini. Podle toho také plida vypadala. V dobé sucha byla praind a Sed, pti de’ti mazlavé; pHi ndsledném pékném poéasi se objevovaly v pidé trhliny, kterymi rychle vyprchaly ?bytky vihkosti. Z. hlediska jakosti dosshla. pda rovné =prachového jf Pohotové déstedky jlu, které jednotlivé ééstce orice spo- jujf a proptjeuj jf drobtovitou strukturu, byly spotfebovany pAltvorbé humusu. Maizeme sito ptedstavit takto: podminény philnavost koloidnich flovjch mineréld uklédaji se organické Zellelélatky na 2rnka phy velikosti prachu. Na tomto pro- cesu se vjznamné podileji 2izaly. Swym zazivacim ustrojim rozméltuj( organické litky (list, zbytky rostlin, papir) ay zazivacim traktu se rovnéz spojuji jilovité téstetky zemi- ny s organickymi ééstodkami a vychézojt z néj jako vimésky. “Ty pak jsou pro rostliny nejubiteénéjsi. Obsahuf Ziviny ve formé, Kterou rostliny svfmi sacimi vidseénicovjmi kotinky mohou vstkebdvat jako pripravenou potravu. Miizeme jim Fikat jlovito-humusovy komplex. Ten two po dal8ich ptemé- nich zndmy trvaly humus. NejeennéjS{ pda minerily tvotfet humus jsou montmorillonit, bentonit a dal Ziveové slouée- niny. Misto abychom je daze kupovali, mdeme je na kom- postu nabradit védrem zeminy. Ta obsahuje pravé tolik kry- Stalickeh zmek, kolik mohou vytvofit popsané jlovito-hu- smusové slouteniny. ‘Veatime se ale zpét k angrestoveé zahridee. Pod keti pano- valo trvale sucho. A tak chybély i 2@aly, protoze jim suché piida nesvédei. To mélo opét za ndsledek, 2e ze spodn vrstvy pidy se nedostalo nie nahoru, a tim se také nestmelovaly 2hdné céstetky humusu. Udell jsem tak¢ jednu chybu v hnojeni. Blaukorn (obdoba naicho NPK), chemicky koncentrét dusiku, drasiiku a fosforu, neobsahuje zdaleka viechny latky, které rostliny, zejména zelenina, potfebuj. Paleta viech rostlinngeh divin neobsahu- dusk, b — fosfor, © draslik, d - stopové prvky, vaduch, { —svédo, g -teplo, h~ voda, i vépaik. 1. Katds zahradnick’ ute znd tent obrézek: Predstavuje , Akon ‘minima, vyjadFujit asi tow: Jeslite rastin’ chybt jedna z wvede- ‘njeh podminck, nemilze optimdiné rst. Teprve jsoult viechny fej potadavky uspoKojeny, mite vyrist zdravd rosttina. V opadném pi- pads je z ni ,nedochide’, i kdy? osiait tiviny sou v pide k dispo- lel Rosina nem chybéjet prvek nim jnsim nahradit. je pouze tyto tti uvedené havnt prvky, ale i mnoho prvki stopovych (hoftik, siru, Zelezo, bér, méd, mangan, zinek, molybden a sodik). Absence nékterého z nich se projevi velmi zéhy, Tuto pravdu znézoriuje znémy sud Zivin, jak je) urité znajf vSichni zahradniét{ uéové (obr. 1), Sud ndzorné demonsiruje zékon minima, podle kterého absence jakchoko- liv rstového Taktoru vytvall pHi staybé jakékoliv kulturni rostliny pouze ,nedochidéata". Zelenina ma velké néroky na fiviny a na ristové podminky vibec. A tak by musela kazdé zahradni zemina obsahovat v plném rozsahu nejen tt uvedené hlavni slozky hnojiva, ale i véechny ostatni prvky aby kad drub zeleniny mél k dispozici potfebné Ziviny. Lepif ne powziti minerdintho koncentratu by proto bylo poutitf humézniho kompostu. Tuto lééebnou kuru jsem za- jist na zahradce v dalsim roce. Obétoval jsem polovinu své hhromady kompostu a napéchoval ho pii ryti bohaté do brazd, teré jsem potom prekryl dalif brézdou. Tak jsem doséhi toho, Ze hruby kompost byl po povrchu rozhozen a zérovelt piekryt tenkou vrstvou pivodnt zeminy, kterou bylo mozno, Ihrabémi urownat. Tato 1ééebné Kaira zpésobila divy. Nikdy piedtim jsem nemél lepSt, zdravej8( a chutnéjsi zeleninu. Tato zkuSenost mé pfivedla k dvaze, zda by nebylo mozné blahodarné pasobent Kompostu jesté lépe vyudit. Vté dobé se mi dostal do ruky élinek HeRMANNA ANDRAA, kterg v ném tuvagoval obdobné. Popularizoval zde kulturu kopetkovych zéhond a jd jsem to s nimi zkusil take.KOPECKOVY ZAHON POKUSY S KOPECKOVYM ZAHONEM vii prvnf Kopetkovy z4hon jsem si postavil podle nékresu Pfipojencho k élénku Hermanna Andria. Vykopal jsem nej- dive jému ve formé Habu, 1,3 m Sirokou, 10 m dlouhou a asi na jeden 19 hlubokou. Pivodni vykopanou zeminu jsem dal stranou. Z odpadd posbiranyeh po zahradé jsem nejhrubi kkusy (dfeviné Spalky, zbytky kofemd, prken a lati, kostaly pod.) ulotil do Tady do stredu jémy. Tak prirozen venikly iné dutiny, které pak fungovaly v hotovém zshonu jako tah ykachlovych kamnech. Umoziiovaly vétran{ a pfivadély novy, igslfk ke spalovant. Vzduch zdola je toti2 i pro koteny rostlin, bezpodminetnow nutnosti. Tam, kde je pada udusané, nic neroste. Velké trodnost kompostovgeh hromad, kopetko- vjch i vysokych zthonii neni podminéna pouze bohatstvim Jivin a teplem z tlent, ale i lepSim vétranim. Na hruby materisi pak piel jako dali vrstva substrat sifedn{ velikosti: nOzkami rozstHthané rost,, navihlé lepenka i papit, ale take list, trava a odfezané vétvicky (mezi né jsem na tuto vistvu sem tam rozhodil lopatu zeminy, abych jf in- fikoval nové baktérie a Zivotichy Zijiei v pad). Mé-li nékdo K dispozici vyrypnuté kusy travniho drmu, mie je 2de rovne2 pouait; dajfcelému zéhonu budouet profil Na tuto vrstvu jsem navel Zivnéjéi a hutngjsf vrstvu jem- néjiich sloZek: nafezané vétvitky smichané s hrubym kompo- stem a zeminou. Pozdéji se u této vrstvy nesmf zanedbavat aalévint Navreh pfislo to nejjemnéjéi; zbytky pavodnf zeminy jsem 2. Kopeckové zahony jsou predchitdei vysokych zdhiond. ty poskytujé vys0ké winasy, ale po 3 at 4 leech se propadayt a bohugel pRtahuit astohrabose. 3. Tak se zatind budovat kopeckowy zion. Kay se pivodnl omnice ‘dsiran’as do hloubky 30 om a wlodi se po strandch vykopu, je treba {eho spodek provzduinitrycimi vidlemi a postarat se 182 0 pohnojen! vvépnem a draselnow soll. Vybrint a zpéiné nahdzentpiidy ma steinj lieinek jako rigolovdnt smichal s prosétym kompostem a vytvotil z nich val pekného opeckovcho zéhonu tak, jak je patmé z obr. 3 a 4. Protoze se mij kompost sklddal pfevéané 2 list{ a zbyikt slupek, mél nepttznivy pomér meri ubltkem a dustkem, tj. slouceniny uhltku pfevazovaly znaéné nad slouéeninami dusiku. Abych tento deficit vyrovnal, rozhizel jsem na kazdy being metr honu asi 250 rohové moudky, t. celkem 2,5 kg. To byla celkova zésoba hnojiva na pifiti ti roky. Nasledovalo ubra- bint a utuzent lopatou, co? byly poslednt price. 'V prvnim roce jsem zasadil velmi narotné druhy zeleniny. nahoru bulvovy cele, vedle néj na boky z4honu mrkev s cibuli 1 po obou stranach dole po Fadku riZitkové kapusty. Co do mnozstvi a kvality jsem na podzim ziskal vynikajict Grodu, 1y piiitim roce jsem mel s hragkem (nahofe), kefickovymi fazolemi (po strandch) a endiviemi, popt. s polniékem jako ‘4 mokry papi b —ornice s kompostem, ¢ — hruby kom [post § hnojem, d— dstetné rorlozené list a posecend trava, © — avy kartén, { ~ vétvigky ziskané ostihénim, 2ivého plotu, g — hoblovacky a piliny, h— mensi verve, slabst kulate dev, 4. Rez kopetkovsm zéhonem, kiery je pfedchiudcem vysokého ztho- ‘nu. Stavbou jsou si oba podobné, Zivoinostl je Wak vysoky zdhon daleko trvaniv ei.Kopetkovy zahon nislednou kulturou, dobré wjsledky. U pozdnich brambor ve tfetim roce jsem stile jeSt® dosahl priimérného vinosu. Po- tom se vSak Ziviny vyeerpaly a zahon se zbortil. Na podzim 2 néj 2by| jen lehce zvinény, nepravidelné zformovany zéhon. Choroby se po uvedené thi roky prakticky nevyskytly a prostfedky na ochranu rostlin tedy nebyly nutné. Pouze {24st mrkve dostala po obdobi sucha a nésledujicim desti ne- pravidelng tvar, z malé 4sti popraskala. Kofeny ale byly piesto zdravé av kuchyni piné vyuzitelné. Celkové vzato, znamenaly kopetkové zéhony podstatné zvyéeni vnosi ve srovnéni s rovnymi zahony. V_prvnich ddvou letech se tyto vynosy prakticky zdvojndsobily, & to bez dodatetného hnojens. Potom véak nastal pokles 32 na roves beangech vynost Tuto kuenost mi potvrili i dalsi zahrédkati orientujct se nna kopetkové zahony. VSichni se shodovali na tom, Ze doséhli u vypéstkt) wrazného chutového zlepSeni, Vlastni aroma jedaotlivych drubi zeleniny bylo ve srovndat se zeleninami hnojenjmi na rovaych zéhonech primyslovymi hnojiny nebo ‘ kupovanou zeleninou nesrovnateiné lepii. Tento poznatek ‘yplva mimo jiné iz krdtkého éasového odstupu mezi sklizal 4 spotfehou, cod je pfednost! u vSech zahradkati, tet si péstujf zeleninu sami pro viastaf pottebu. ‘MySlenka uskuteénénd na kopetkovych zahonech, Ze orga- nické odpady, které se jinak pali nebo vyvazejt se smetim, mohou byt uZiteéné zhodnoceny, si zaslouzl vymamenéni #8 ochranu ivotntho prostfed"™ tonu je nutno pripotitat i nulové néklady; zalozent ko- petkoycho zéhonu stoji zahridkite pouze némalu, jinak nic. Zhlediska zvySenych vynost jde 0 vyhodnou kalkulaci, ktera plesvdei kazdého, kdo umf ekonomicky myslet. Ipii zdiraznén téehto pozitivnich kritérif nelze podcetto- vat negativat stranku véci. ZKUSENOSTI ‘Tak napiiklad se ji2 ve tetim roce objevili na mém zéhonu bhraboSi a i jini zahradkéti si st&Zovali na toté2, Neni divu, protoze tam, kde bylo v pdé tolik mezer a kde nadto bylo tak Gtulné teplo, nemaze tento skddce chybét. Jeho pd- sobenf ma neblahé nésledky: kofinky jsou ohlodsvény amno- ho rostlin v prabéhu vegetaéntho obdobs zajde. U kopeékovgch zahond je problematické i obdobi sucha, zejména kaye dva nebo i vice tYdnd neprif a slunce pradi v pravém tihlu na boky zshonu, coz podstatné zvySuje inten- itu slunegni energie. Tato situace sice umodfiuje rostlindm rychleji rst, ale vzduingjsi vrstvy také rychleji vysychaif, takZe rostliny trpf nedostatkem viahy. Jestlize zalévime konvf, sték4 voda po boefeh, anit by je zavlatila, a navic vznikaji erozni ryhy. Zavlazovate a posti- kovage, které Ize nasadit na hadici, wyplytvajfspoustu vody na rovné cesty nebo Kefe, kde se ochlazovinim pri odpafovant vvody zpisobi vice Skody ne® uaitku. Ucinnéjai je zalévanl nevyztuzenou hadiet. Ta se poloai nahoru na zéhon a pfibliné ka2dou minutu se posune asi ‘1m. PHi tomto zalévani se sice vydatné zaviazuje, ale za- sahne se pouze sted z4honu. Jeho boat stény vyjdou ptitom ‘bohuzel naprézdno, protaze voda se vlivem gravitace vsakuje pfimo do hloubky. Porosty pokryvaiiet pidu, jako napf. na- Siroko sety Spendt, polnigek nebo nékteré odrady salatu k éeséni, se mohou proti vysyehéni brinit. Kromé polni¢ku vSechny odridy salatu hloubsji kofens. Salét vysild sve KOlové kofeny az do vrstev s dostatetnow vihkosts. Proto tato plodina pattf spoleéné s dernym kote- ‘nem, mrkvi, pastinakem, Fedkvi¢kou, fazolem, fenyklem slad- kkjm a dalsfmi druhy zeleniny na vrchol kopeskového zahonu, opi. na jeho botni stény. Na dpatf zahonu se lépe dati ko- 6 Stilovinam, rajfatim a mélce kofenicim zelenindm, napt kKetitkovsm fazolim, protoze tu majf dostatek vishy. ‘Uvedenou zeleninu Ize ptirozené vysazet i na vrchol ko- petkového zhonu, nezapominé-li se na zalévang, Zalévant je nedostatkem téchto zahoni, protoze se pfi jejich zfizovant jednak ztréci na 1 aé 2 roky spojent s vlastni podzemnt vlé- how a jednak se pferui je vzlinani prostfednictvim kapilér. Kopetkové zahony proto vysychajfrychleji ne2 plosné zéhony a vyzadujf v dobé sucha staly prisun vishy. Nékte# péstitelé

You might also like

• Koření A Bylinky Z Celého Světa

  

  Document158 pages

  Koření A Bylinky Z Celého Světa

  pietrodolejsi

  No ratings yet
• DETOX-UR Partykova CS Urinoterapie A Nemoci

  

  Document229 pages

  DETOX-UR Partykova CS Urinoterapie A Nemoci

  pietrodolejsi

  No ratings yet
• DETOX-UR Partykova CS Urinoterapie A Nemoci

  

  Document229 pages

  DETOX-UR Partykova CS Urinoterapie A Nemoci

  pietrodolejsi

  No ratings yet
• • Magazines
  • Podcasts
  • Sheet music
• Očista Jater A Žlučníku - Malachov

  

  Document1 page

  Očista Jater A Žlučníku - Malachov

  pietrodolejsi

  No ratings yet
• Sionismus Alfred.m.lilienthal

  

  Document103 pages

  Sionismus Alfred.m.lilienthal

  pietrodolejsi

  No ratings yet
• Dmitrij Verišcagin Osvobození

  

  Document247 pages

  Dmitrij Verišcagin Osvobození

  pietrodolejsi

  No ratings yet
• Materia Medica - James Tyler Kent

  

  Document963 pages

  Materia Medica - James Tyler Kent

  pietrodolejsi

  100% (1)