Irg 4 PF 50 WD

VYSOK UEN TECHNICK V BRN
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH

TECHNOLOGI
STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A
ELEKTRONIKY
FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
DEPARTMENT OF POWER ELECTRICAL AND ELECTRONIC
ENGINEERING
SPNAN ZDROJ VELKHO VKONU

THE HIGH CURRENT PULSE INVERTER
BAKALSK PRCE
BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRCE
MIROSLAV CEJPEK
AUTHOR
VEDOUC PRCE
SUPERVISOR
BRNO 2011
Ing. DALIBOR ERVINKA, Ph.D.
VYSOK UEN
TECHNICK V BRN
Fakulta elektrotechniky
a komunikanch technologi
stav vkonov elektrotechniky a elektroniky
Bakalsk prce
bakalsk studijn obor
Silnoproud elektrotechnika a elektroenergetika
Student:
Ronk:
Miroslav Cejpek
3
ID:
106389
Akademick rok: 2010/2011
NZEV TMATU:
Spnan zdroj velkho vkonu

POKYNY PRO VYPRACOVN:
1. Sestavte silovou st spnanho zdroje navrenho v rmci semestrlnho projektu.
2. Pokusn realizujte dic obvody.
3. Navrhnte desky plonch spoj.
DOPORUEN LITERATURA:
Dle doporuen vedoucho
Termn zadn:
23.9.2010
Vedouc prce:
Ing. Dalibor ervinka, Ph.D.
Termn odevzdn:
30.5.2011
doc. Ing. Petr Toman, Ph.D.

Pedseda oborov rady
UPOZORNN:
Autor bakalsk prce nesm pi vytven bakalsk prce poruit autorsk prva tetch osob, zejmna nesm
zasahovat nedovolenm zpsobem do cizch autorskch prv osobnostnch a mus si bt pln vdom nsledk
poruen ustanoven 11 a nsledujcch autorskho zkona . 121/2000 Sb., vetn monch trestnprvnch
dsledk vyplvajcch z ustanoven sti druh, hlavy VI. dl 4 Trestnho zkonku .40/2009 Sb.
STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi
Vysok uen technick v Brn
Anotace:
Tato prce se vnuje problematice sven, rznm druhm sveek, jejich
principu, vyuitelnosti a sven za pomoci invertoru.
Hlavn npln prce je nvrh sveky se spnanm zdrojem. Dky realizaci sveky
jako spnanho zdroje pracujcho na frekvenci a 60kHz meme sveku realizovat
s velmi malmi rozmry. Nvrh pota s tmito parametry:
Rozsah proudu 55A 120A
Rozsah napt 20V 30V
Napt naprzdno 80V
Proud pi zkratu 25A
Klov slova:
Sven
Mni
Invertor
Spnan zdroj
dc obvod
Transformtor
Plon spoj

Abstract:
This work is devoted to welding, different types of welders and their principle,
efficiency and welding using an inverter.
The main responsibility of the bachelor project is design of switched welding source.
Thanks to the welder as a switched power supply operating at a frequency up to 60kHz
welding machine can be realize with very small footprint. The proposal involves the
following parameters:
Current range
Voltage range
Out voltage
Critical current
55A 120A
20V 30V
80V
25A
Keywords:
Welding
Converter
Inverter
Switching power supply
Control circuit
Transformer
Printed Circuit

Bibliografick citace
CEJPEK, M. Spnan zdroj velkho vkonu. Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta
elektrotechniky a komunikanch technologi, 2011. 32 s.
Vedouc bakalsk prce Ing. Dalibor ervinka, Ph.D.

Prohlen
Prohlauji, e semestrln projekt na tma Spnan zdroj velkho vkonu
vypracoval samostatn pod vedenm mho vedoucho projektu, s pouitm literatury,
internetovch odkaz a dokument, kter sem vechny uvedl v seznamu literatury na
konci prce. Jako autor uvedenho semestrlnho projektu prohlauji, e jsem
neporuil autorsk prva tetch osob, zvl sem nezashl nepovolenm zpsobem do
cizch autorskch prv.Dle jsem si pln vdom nsledk poruen ustanoven 11 a
nsledujcho autorskho zkona . 121/200 Sb. A monch trestnprvnch dsledk
vyplyvajcch z ustanoven 152 trestnho zkona . 140/1961 Sb.
V Brn dne 29.5. 2011
Podpis

Podkovn
Tmto dkuji vedoucmu semestrlnho projektu panu Ing. Daliboru ervinkovi za
objasovn problematiky spnanch zdroj a mni a za jeho cenn rady. Dle dkuji panu
Doc. Dr. Ing. Miroslavu Patokovi za poskytnut odborn literatury k tto problematice.
Miroslav Cejpek

Obsah
1
2
5
6
7
8
vod...............................................................................................................................9
Materily Spojovn a svaovn ................................................................................ 10
2.1 Spojovn kovovch materil ............................................................................... 10
2.2 Svaovn ............................................................................................................... 10
2.2.1 Obloukov svaovn ....................................................................................... 12
2.2.2 Svaovn elektrickm odporem. ..................................................................... 13
2.3 Svaovac zdroje pro SMAW / MMA ..................................................................... 14
2.3.1 Transformtorov sveka.............................................................................. 14
2.3.2 Sveka se spnanm zdrojem ........................................................................ 15
Vbr zapojen popis innosti .................................................................................... 16
3.1 Vkonov st ........................................................................................................ 16
3.1.1 Rozbhov obvod (Softstart) ........................................................................... 18
3.1.2 Vstupn usmrova a filtr ............................................................................ 19
3.2 dc obvody ......................................................................................................... 19
Dimenzovn soustek.................................................................................................20
4.1 Vysokofrekvenn impulsn transformtor .............................................................. 20
4.2 Dimenzovn usmrovae ..................................................................................... 22
4.3 Tranzistory ............................................................................................................. 23
4.4 Diody vstupnho usmrovae .............................................................................. 24
4.5 Tlumivka ................................................................................................................ 25
Men: ......................................................................................................................... 26
Zvr: ........................................................................................................................... 30
Pouit zdroje a literatura: ............................................................................................ 32
Ploha: ......................................................................................................................... 32

1 vod
V tto bakalsk prci je mm kolem navrhnout sov spnan zdroj vysokho
vkonu. Po domluv s mm vedoucm prce jsem se rozhodl pro aplikaci svecho
invertoru pro obloukov svaovn s pouitm obalovanch elektrod.
Druh kapitola se zaobr principy a rznmi metodami spojovn materil,
svaovatelnmi materily a rznmi principy svaovn, vetn svaovn elektrickm
obloukem.
Ve tet kapitole se nachz vbr potebnho zapojen spnanho zdroje a
nvrh schmatu sveky. Dle je zde tak uveden princip innosti celho zapojen.
tvrt kapitola se zabv nadimenzovnm soustek pro zvolen schma
svecho invertoru.

2 Materily Spojovn a svaovn

Ve vech konstruknch oblastech prmyslu se pouv velk mnostv svaitelnch
materil. Tyto materily se dl nejen podle obtnosti svaitelnosti, ale i podle
technologickho postupu potebnho pro jejich svaen.
Mezi svaiteln kovov materily pat:
Oceli -
nzkouhlkov, jemnozrnn, nelegovan
stedn legovan konstrukn
uhlkov, vysokolegovan, feritick
Hlink a jeho slitiny - dural, superdural, siluminy
2.1
M a jej slitiny -
mosaz, bronz, dlovina, zvonovina
Nikl a jeho slitiny -
monel, inconel, alpaka, nichrom
Spojovn kovovch materil
U od dob kdy se poprv zaalo uvat kovu na vrobu nstroj byla zde poteba
materil njakm zpsobem spojovat. Jako jeden z prvnch zpsob se osvdilo
kovsk svaovn a spojovn za pomoci nt. Se zdokonalovnm vroby a
zpracovn kov se zaaly objevovat dokonalej postupy, jako napklad spojovn
pomoc roub nebo pjen. Se stle vtm rozvojem v technice se objevilo tak prvn
svaovn, a to za pomoci plamene hoku.S pokrokem v oblasti elektiny se tak
objevily prvn typy elektrickch sveek.
2.2 Svaovn
Svaovn nebo sven slou k vytvoen trvalho, nerozebratelnho spoje
dvou a vce materil. Pi obecnm principu svaovn je zapoteb doclit takovch
termodynamickch podmnek, pi kterch je umonn vznik meziatomrnch vazeb ve
spojovanch materilech. Protoe prakticky nen mon doshnout spojen na rovni
meziatomovch vazeb za normlnch podmnek (bn teplota, tlak), kdy je
temodynamick stav materil stabiln resp. metastabiln, je nutn tento
termodynamick stav zmnit. Proto je pi svaovn nutn psobit bu tlakem, teplem
nebo obma faktory najednou. Obecn pi svaovn plat zvislost m vy psob
teplota tm men je zapoteb psoben tlaku a naopak. Za tlakov svaovn je
povaovno svaovn za psoben pevn tlaku, za tavn psoben pevn tepla.
Svaovat lze kovov i nekovov materily, materily podobnch i rznch vlastnost.
Ale pro kad typ spoje je vhodn i jin metoda svaovn. Pi kadm svaovn
dojde vdy ke zmn mechanickch nebo fyziklnch vlastnost zkladnho materilu
(spojovanho) v okol spoje.
10

Pro vytvoen svru mezi dvma kusy materilu me bt pouito mnoho
rznch zdroj energie, napklad acetylenov plamen, elektrick oblouk, laser,
elektronov paprsek nebo ultrazvuk. Sven je asto povaovno za prmyslov
proces, me vak bt proveno tm kdekoliv, a u ve vrobn hale podniku,
venku na vzduchu, pod vodou, nebo v kosmu. Ale a u je provdno kdekoliv stle je
poteba dodrovat bezpenostn pravidla pi sven, nap. ochrana ped razem
elektrickm proudem, ped ultrafialovm zenm nebo ped jedovatmi vpary.
Obr.1: Pklad poloh svaovn dle ISO 6947 1
A do konce 19. stolet byl jedinm svecm postupem tzv. kovsk sven,
zejm nejstar dodnes pouvan metoda. Sven kusy kovu se zahej v kovsk
peci a dery kladiva (nebo za pomoci lisu) se spoj. Obloukov svaovn a svaovn
plynovm hokem byli mezi prvnmi procesy kter byly vynalezeny na zatku 20.
stolet, odporov svaovn nsledovalo brzy pot. Technologie svaovn postupovala
rychle bhem 1. a 2. svtov vlky, nebo zde byl poadavek na spolehliv a levn
spojovac metody. V dsledku vlky bylo vyvinuto nkolik modernch postup
svaovn, a to hlavn run obloukov svaovn obalovanou elektrodou t znm
jako stnn kovov obloukov svaovn (Shield Metal Arc Welding - SMAW),
dodnes jedna z nejpopulrnjch svecch metod, stejn jako poloautomatick a
automatick procesy jako svaovn v ochrann atmosfe plyn, obloukov svaovn
plnnou (trubikovou) elektrodou nebo sven elektrickm odporem. Vvoj
pokraoval s vynlezem svaovn laserovm paprskem a svaovn elektronovm
paprskem ve druh polovin stolet. Dnes vda pokrauje dl. Svaovn roboty se
stv samozejmost v prmyslovch aplikacch a vzkumnci pokrauj se
zdokonalovnm metod pro zskn vt kvality a lepch vlastnosti spoje.
Polohy svaovn [online]. SVARINFO.CZ, c2006 - 2011. Obrzek dostupn z WWW:

< http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2006020403 >.
11

2.2.1 Obloukov svaovn

Obloukov svaovn je skupina proces kter vyuv fyzikln jev zvan
elektrick oblouk. Ten vznik mezi svec elektrodou a zkladnm materilem.
Elektrick oblouk vznik prchodem elektrickho proudu v plynu (vzduchu), za
vzniku vysok teploty a je tvoen sms elektron a iont. Vysok teplota elektrickho
oblouku se prv pouv pi svaovn. Teplem dojde k mstnmu nataven a spojen
svaovanch soust. Obloukov svaovn me vyuvat stejnosmrn (DC) nebo
stdav (AC) napjec zdroj. A tavc nebo netavc (wolframov) elektrody. Oblast
svaovn tak me bt chrnna nkterm typem neinertnho plynu, znmho jako
ochrann plyn. Proces obloukovho svaovn je iroce vyuvn, protoe jeho
poizovac a provozn nklady nejsou vysok . Toto z nj in ideln metodu
spojovn kovovch materil nejen pro velk prmyslov podniky, ale i pro irokou
veejnost.
Jeden z nejvce pouvanch druh obloukovho svaovn je svaovn
stnnm elektrickm obloukem (SMAW), kter je tak znm jako run sven
elektrickm obloukem (MMA). Elektrick proud protk el. obloukem mezi
zkladnm materilem a prutem tavic elektrody kterou odtavuje. Elektroda je
vyrobena z oceli a je kryta obalem, kter chrn svaovanou oblast od oxidace a
zneitn tm, e produkuje CO2 bhem procesu svaovn. Samotn jdro elektrody
se chov jako materil vpln, tud nen teba dn dal materil dodvat. Proces
runho sven je velmi vestrann, vyaduje mal svesk kolen a levn
vybaven. Nicmn, svec asy jsou ponkud pomal, protoe tavic elektrody mus
bt asto mnny, a tak proto, e po dovaen svru z nj mus bt ped dalm
svenm odstranna struska, kter svr chrnila ped stykem se vzduchem. Dle je
proces obecn omezen na svaovn eleznch materil, akoli elektrody speciln
vyroben mohou svet nikl, hlink, m
a jin kovy. Vestrannost metody j dl
populrn v mnostv aplikac, vetn
vt opravy a stavby nejrznjch
konstrukc.
Obaly elektod zajituj nejen
ochranu svaovanho kovu ped inkem
okoln atmosfry, ale i stabilitu hoen
elektrickho
oblouku.
Parametry
ovlivujc jakost svar jsou prmr
elektrody, svaovac proud, dlka
elektr.oblouku a rychlost svaovn
O
Obr. 2 : Princip SMAW / MMA
12

2.2.2 Svaovn elektrickm odporem.

Pi tomto zpsobu svaovn je zdrojem tepla elektrick odpor vznikl v mst
styku dvou svaovanch materil. Tento jev se nazv pechodov odpor. Pi
prchodu elektrickho proudu (vysok hodnoty) svaovanm mstem (odporem) dojde
k mstnmu ohevu materil. Materily se ve stynm bod teplem natav a k jejich
svaen dojde pi silnm stlaen. Sveky pro svaovn elektrickm odporem tedy
mus bt konstrukn eeny tak, aby krom vkonnho zdoje elektrickho proudu
obsahovaly tak mechanick prvky umoujc velmi siln stlaen svaovanch
materil v mst svaru. Pro mnostv tepla, vznikajcm na pechodovm odporu v
mst styku dvou materil plat vztah pro Jouleovo teplo:
Q = R . I2 . t
Kde:
Q - mnostv tepla
[J]
R - pechodov odpor
[]
I - elektrick proud
[A]
t - doba prchodu proudu odporem [s]
Podle vzjemn polohy svaovanch soust dlme svaovn elektrickm odporem

na dv zkladn skupiny:
1) Svaovn stykov (na tupo), kter se dle dl na svaovn stykov stlaenm
a svaovn stykov odtavenm. Toto sven se pouv napklad pi svaovn ty
na tupo.
2) Svaovn s pepltovnm, kter se dle dl na svaovn bodov, vov a
vstupkov. Toto svaovn je velmi vhodn napklad pro svaovn tenkch plech.
Z uvedench typ odporovho svaovn se v praxi nejastji pouv svaovn
bodov s pepltovnm, tzv. bodovn.( nap. automobilov prmysl )
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Elektrody
mechanick elisti
spojovan sti
bod svaen
svec AC transformtor
spnac kontakt
Obr. 3: Schmatick znzornn principu bodovho svaovn 1.1
1.1
Bodovky a bodovn [online]. SVARINFO.CZ, c2006 - 2011. Obrzek dostupn z WWW:

< http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2008033102 >.
13

2.3 Svaovac zdroje pro SMAW / MMA

Svaovac zdroje se li jak konstrukc tak i velikost, na jejich konstrukci zvis
spousta faktor jako zpsob jejich pouit a nebo nroky prosted v kterm maj
pracovat. Svaovac zdroje se v zkladu dl na toiv (dynama) a statick (trafa,
mnie).
Nejrozenj ti zkladn svaovac zdroje pro metodu runho obloukovho
svaovn jsou : Genertor ten se pouv tam kde nen monost pout svec
systm pracujc z st 230/400 V . Nejastji se jedn o
kombinaci spalovacho motoru a dynama.
Transformtor -
Invertor -
jedn se o donedvna nejrozenj zdroj pro o

obloukov sven. Pouv se hlavn pro run o
obloukov sven a pro bodov svaovn.
modern a m dl vc se roziujc systm pro el.

oblouk. svaovn. Stle klesajc ceny v kombinaci
s rostouc spolehlivost z nj in velice dan systm.
2.3.1 Transformtorov sveka

Klasick sveka pro svaovn obalenmi elektrodami MMA. Svaovacm
transformtorem se mn vlastnosti elektrickho proudu tak, aby byly vhodn pro
run svaovn elektrickm obloukem: - Mal napt (nkolik destek volt)
Vysok proud (bn do 150 A)
Svec transformtory maj strmou voltamprovou charakteristiku. Je znmo
e u klasickch transformtorovch sveek plat: m t, tm lep! (toto
vyplv z velikosti transformtoru). Klasick trafo-svaky mvaj obvykle
sekundrn vynut transformtoru vyveden pmo na svorky pro pipojen svecch
kabel, ale mohou tak obsahovat usmrova pro stejnosmrn sven.
Nevhodou transformtorov sveky jsou jej rozmry a hmotnost, pi
frekvenci sovho napt 50Hz vychz hmotnost transformtoru pro svec proud
140A na cca 15 kg a jeho innost bv okolo 40%. 60% energie se promn v
odpadn teplo a transformtor je nutn intenzivn chladit.
Obr.4:V-A charakteristiky zdroj
14

2.3.2 Sveka se spnanm zdrojem

Takzvan svec invertory jsou fenomnem souasnosti a zcela jist jim bude
patit i budoucnost. Co to vlastn je svec invertor? Nzev invertor pochz
z anglitiny : invertor - mni, stda. Obecn se jedn o spnan zdroj - mni kter
funguje jako zdroj stejnosmrnho svecho proudu. Spnan zdroj svecho proudu
vyuv toho, e se stoupajc penenou frekvenc kles hmotnost (i tm i
velikost) jdra transformtoru.
Podstatou funkce je transformace proudu pi frekvencch podstatn vych ne
je sov. Rozsah frekvence se pohybuje od 50 kHz do 200kHz, m se podstatn
zmen rozmry a hmotnost transformtoru a tm i zdroje. Hmotnost invertor se
pohybuje od pouhch 4 kg a do 35 kg pro nejvt vkony (400 500A). Ty nejlep
spnan zdroje umouj i ze sov zsuvky 230V svaovat proudem a 200A.
Modern zdroje se vyznauj monost svaovat pulsnm proudem s pulsy o
frekvenci 300Hz a v. Nebo dlouhmi pulsy v du sekund. Tak umouj tzv.
hork start se zvenm proudu nebo napt pi zapalovn el. oblouku na elektrod.
Obr. 5: Blokov schma invertoru
Vstupn sov stdav napt (jednofzov Uef = 230V) o frekvenci 50Hz se nejprve
usmrn primrnm usmrovaem a vyhlad filtranmi kondenztory. Zskme tak
stejnosmrn napt o velikosti 1.42 x Uef (tedy cca 325V). Toto stejnosmrn napt
je pomoc tranzistorovho stdae "rozloeno" na obdlnkov impulsy. Impulsy
mohou bt stdav nebo stejnosmrn (jako na obrzku) podle proveden stdae.
Ovem frekvence impuls je ji podstatn vy a v praxi bv z rozsahu 20 - 150
kHz. Toto napt je vedeno do primrnho vinut pevodnho transformtoru. Zde se
uplatn to,e penen frekvence je cca 400x a 2000x vy ne pvodn sov
50Hz, proto mohou bt rozmry a hmotnost transformtoru velice mal. Pevodn
transformtor zajiuje jako v klasickch transformtorovch svekch nejen
galvanick oddlen svecho napt od napt st a jednak snen vstupnho
svecho napt na bezpenou hodnotu. Na sekundrnm vinut pevodnho
transformtoru zskme stdav napt, kter je opt nutn usmrnit sekundrnm
usmrovaem. Za usmrova je nutn jet zapojit vstupn tlumivku. Dky vy
penen frekvenci je zde opt monost zkonstruovat tlumivku s podstatn menmi
rozmry a hmotnost oproti kklasickm svecm usmrovam.
15

Tlumivka vyhlazuje napt usmrnn sekundrnm usmrovaem a dky jej
induknosti je usnadnno zaplen elektrickho oblouku. Vstupn napt u svecch
invertor je typicky 60 - 90 V naprzdno. Pi svaovn vstupn napt poklesne na
cca 22 - 28 V (pi ideln dlce oblouku). Tak dky pomrn vysokmu napt
naprzdno invertory mnohem lpe zapaluj ne konvenn svec usmrovae jejich
napt bv maximln 65 V. Svec transformtory pak tedy maj jen max. 50 V.
Svec invertory dky sv koncepci spnanch zdroj nabzej tyto vhody:
Mal rozmry a hmotnost

Vysok innost (80-90%) a s tm souvisejc spornost pi provozu.
Rychl odezva zen umoujc komfortn svaovn
Snadn zmna charakteristiky zdroje a tm mon pizpsoben rznm
metodm svaovn
S monost zmny charakteristiky tak souvis monost konstrukce
vceelovch sveek.
3 Vbr zapojen popis innosti

V tto sti se zabvm nvrhem silnoproud sti invertoru. Pro invertor jsem zvolil
zapojen jednoinnho propustnho mnie s impulsnm transformtorem pro jeho
jednoduchost a efektivnost v zadan aplikaci.
3.1 Vkonov st
Silov st se skld ze ty st: vstupn usmrova, rozbhov obvod (softstart),
mstek IGBT a vstupn stejnosmrnou st. Napt ze st je nejprve usmrnno mstkem
B1 (KBPC3506W). Za nm je umstno rel K1 kter je soust obvodu softstart. rezistory
R1 a R2 slou k nabjen velkch kapacit C1 a C2, a jsou po uplynut nastaven doby
pemostny obvodem softstart. Zde pokud by nedolo k sepnut kontakt rel K1, by dolo
k destruktivnmu pokozen v ppad, e by jsme zdroj zatili prv pes tyto nabjec
rezistory. Podobn situace by mohla teoreticky nastat i pi zapnut zdroje do pln zte.
Rezistor R5 slou k postupnmu vybjen kapacit C1 a C2 po odpojen od napjen. TR4 je
napjec transformtor 230V/2x10V pro budc obvody, a zrove napj i desku dcch
obvod. Napt z nj je usmrnno mstkem B2 a vyfiltrovno pomoc kondenztoru C3. TR1
je transformtor kter slou ke galvanickmu oddlen dcch impulz. Tranzistor T6
spolen s rezistorem R6 a zenerovmi diodami D13 a D14 tvo zapojen jednoinnho
propustnho mnie s demagnetizac do zenerovy diody. Toto zapojen je zde jako zdroj
galvanicky oddlench dcch impuls pro tranzistory IGBT T3 a T4. Rezistory R3, R9 a
R10 spolen s diodami D17, D18 spolen s tranzistorem T2 tvo budc obvod pro
tranzistor T4, a je soust zmnnho mnie s demagnetizac do zenerovy diody. R7 je
rezistor do bze tranzistoru T4. Zapojen rezistoru R14, diod D1 a D2 a kondenztor C5 a C6
slou k men proudu primrnm vinutm impulznho transformtoru TR2. Rezistor R14
slou jako zt mcho trnsformtoru, na kter se m poadovan bytek napt.
16

Obr. 6: Schma zapojen silnoproud sti
17

3.1.1 Rozbhov obvod

Pi zapnn spnanch zdroj me dojt k velkmu proudovmu rzu, a to
proto, e spnan zdroj obsahuje velk mnostv kapacitor, kter se zanou po
pipojen nabjet. elem tohoto obvodu je snit tento poten proud na snesitelnou
rove. Nejjednodum zpsob jak poten proud omezit, je zapojen omezovacho
rezistoru, kter sn napjec napt a tm i hodnotu nabjecho proudu. Po nabyt
kapacit me bt omezovac odpor vyazen a obvod pipojen na pln napt.
Velk filtran kapacity C1 a C2 si zde vydaly pouit jednoduchho
rozbhovho obvodu. Po zapnut se velk elektrolytick kondenztory nabj pes
odpor R1 a R2, kter je po urit chvli pemostn kontakty rel. Obvod je zapojen
tak, aby i po krtkm vypnut a zapnut napjen vdy nechaly kondenztory nabt.
K tomu slou tranzistor T5 kter sepne po nabyt kondenztoru C5 kter se nabj pes
odpor R11.
Obr. 7: Detail schmtu zapojen rozbhovho obvodu
18

3.1.2 Vstupn usmrova a filtr

Soust silovch obvod je tak vstupn usmrova a filtr. Diody D7 a D8
usmruj proud z vkonovho transformtoru Tr2. Diody mus bt znan robustn,
nebo pes n potee veker svaovac proud. Za nimi je zapojena tlumivka L1, kter
m velk vliv na svaovac vlastnosti. Tato tlumivka me bt vzduchov, nebo
s kovovm jdrem. Pro men vstupnho napt je v zapojen velice dleit
kondenztor C7 a C8 . R15 a R17 slou jako pedzt, aby zdroj nebel pln
naprzdno.
Obr. 8: Schma zapojen vstupnho usmrovae
3.2 dc obvody
Napt pro dc obvody je pivdno z transformtoru TR4 a za pomoci stabiliztoru
IC3 stabilizovno na 18V, C1 zde slou jako filtran kondenztor, a D1 takt
k stabilizaci napt. Pro zen spnn vkonovch tranzistor je zde obvod IC1. Jedn
se o obvod SG3525AN kter se pmo vyrb pro aplikace spnanch zdroj, a funguje
jako genertor poadovanch spnacch impulz. Zapojen C3, C4, R6, R7 a AV3
slou k nastastaven poadovan frekvence spnn a je udvno pmo vrobcem
obvodu. Pro pm nastaven frekvence slou trimr AV3. IC2 je kompartor pro zen
svecho proudu. Jedn se o zapojen operanho zesilovae ve funkci rozdlovho
zesilovae se zavedenou zpornou zptnou vazbou. Vstupn napt se pivd pes
rezistor R16 a trimr AV2, kter slou k nastaven maxima svecho proudu, na
ivertujc vstup kompartoru. Referenn, porovnvac napt se pivd na jeho
neinvertujc vstup. Pro plynulou regulaci svecho proudu, tj, pro plynulou regulaci
referennho napt slou potenciometr, a pro nastaven minima svecho produ zde
slou trimr AV2 v kombinaci s odporem R17. Jako zdroj referennho napt +5V zde
slou pmo obvod SG3525AN, kter m vestavn stabilizovan zdroj referennho
napt. Zelen led dioda slou jako indikace zapnutho stavu, Oranov led slou
jako informace o peht pstroje. Pro tepelnou ochranu je zde pouit spnac
termostat 80C, kter po dosaen spnac teploty privede pes rezistor R3 napjec
napt na vstup shutdown, obvodu IC1, kter slou k odstaven obvodu. Zrove pes
R4 rozsvt lutou leddiodu.
19

Obr. 9: Schma dcch obvod
4 Dimenzovn soustek
4.1 Vysokofrekvenn impulsn transformtor
Znme hodnotu vstupnho napt co je 1.42 x Uef tedy cca 325V.
Ud = 325V
U z = 30V
Po zvolen stdy s = 0,35 mem urit pevod transformtoru :
Uz
30V
N 2 U d 325V
=
=
= 0,26
0,35
N1
s
Napt na sekundrn stran transformtoru U2 je tedy :
U2 = Ud* (N2/N1) = 325*0,26 = 85V
Pracovn frekvence bude maximln 60kHz, a z toho budeme vychzet.
20

Pro konstrukci jsem zvolil feritov EE jdro Lj E6527/ CF138 od firmy Semic
Trade s.r.o. Feritov jdro jsem zvolil proto, e v nm nevznikaj velk ztrty
vivmi proudy, protoe m velk mrn odpor (cca. 1010.m). U feritu je
teba potat s malou maximln hodnotou sycen, Pro zvolen jdro udv
vrobce hodnotu 480mT.
Pro poet primrnch zvit plat vztah :
N1 =
Ud
325V
=
= 9 zav
4
2 f ( Bmax - Br ) S fe 2 6 10 (0,48T - 0,18T ) 1,024 10-3
Za pedpokladu, e napt na primrn stran bude kolsat, je poteba aby i pi

minimln hodnot napt 275V bylo na sekundrn stran transformtoru
v zti svec napt. Z toho plyne:
N2 =
U z N1 30V 9 zav
=
= 3zav
U d s 275V 0,35
Dle je poteba znt demagnetizan proud, nejprve urme induknost vinut:

L1 = N12 = 92 68,110-6 = 3,937mH
L2 = N22 = 32 68,110-6 = 4,374mH
Z toho:
Imef =
U def
2 p f L1
162,5V
= 0,109 A
2 p 6 104 3,973 10-3
Po zvolen proudov hustoty 3A/mm2 (hodnota zvolena s ohledem na ni

zatovn vodi) plat:
Scu1 =
16 A
= 5,33mm2
2
3 A / mm
Scu 2 =
120 A
= 40mm2
2
3 A / mm
Pro nezanedbateln vliv skinefektu je vhodn pout svazkov izolovan vodi.

Pouil jsem lakovan drt o prmru 0.45mm, ve svazku na primrn stran je
23vodi na sekundrn stran je 50 vodi, ke staen jsem pouil teflonovou
psku, pro sekundrn vinut jsou pouity dva paraleln vodie ve spolen
izolan burce. Toto proveden je na primrnm vinut cca. 1x naddimenzovno
poadovanm parametrm, z toho dvodu aby bylo cel oknko kostry pro
vinut vyplnno.
21

4.2 Dimenzovn usmrovae

O usmrnn napt ze st se star diodov mstek. Ten lze realizovat bu
samostatnmi diodami, nebo u hotovm mstkem. Zvolil jsem mstek
naddimenzovan mm potebm KBPC 3506W s parametry:
Imax = 35A
UR = 600V
Tpracovn = (-40C a +120C)
Z potanho vkonu P = 2000W meme urit proud usmrovae I d
Id =
P
Ud
2000W
325V
= 6,15 A
I Dstr =
I d 6,15 A
=
= 3,07 A
2
2
Diody dimenzujeme na stedn hodnotu proudu,kter diodou protk.

Pro mstek KBPC je proud 35A pro cel mstek, a ne jen pro jednu diodu, i
tak je tento proud vc ne dostaujc, nebo i pi pekroen potanho vkonu
na maximln hodnotu 3760W, vzroste proud maximln na 16A. Pi napt
230V se diody obvykle vol pro napt 400V, zvolen mstek je do 600V,
take m velkou rezervu.
Filtran kondenztory C7 a C8:
Jejich hodnotu urme:
C7 + C8 = C
Kolsn napt zvolme U =50V
C=
U
1
0,02 6,14
1
325
T Id
(1 - arccos(1 - m )) =
(1 - arccos(1 )) = 1,281mF
p
p
2 DU
DU
2
50
50
- Pouijeme E680M/400V-HB s hodnotou 680F a max. naptm 400V
Obr. 10: Mstek KBPC 3506W - specifikace
Single phase silicon bridge rectifier [online]. CHENYI ELECTRONICS co.,LTD, c2000. Obrzek
dostupn z WWW: < http://www.datasheetcatalog.org/datasheet/ChenyiElectronics/mXuytyr.pdf>.
22

4.3 Tranzistory
Na tranzistorech je pi uzavenm stavu napt Ud, krom toho musme brt v vahu
napov piky pi vypnn, kter m na svdom parazitn induknost napovch
odvod. S pihldnutm k tomuto se vol zvrn napt na hodnotu alespo 1,5Ud.
Zvolen tranzistor zvldne napt 600V, co vyhovuje. I1 je maximln hodnota
proudu na vstupu zdroje.
Proudy tranzistorem:
ITmax = I1 = 120A
ITef = I1s = 120A 0,26 = 61,2A
ITstr = I1s = 120A 0,26 = 31,2A
Pi volb je dobr zvolit takov tranzistor, aby ml co nejmen RDS aby ztrty na
tranzistoru byly co nejmen. Spnac ztrta me mt sice vysokou hodnotu, ale tato
hodnota je pouze ve velmi malm okamiku.I pesto bude poteba velmi efektivn
aktivn chlazen.
Spnac tranzistory jsem zvolil IGBT typu HGTG30N60A4
BUces = 600V
RDon= 0,045
Ic25C = 75A
Ic110C = 60A
Ztrty na tranzistoru pi sepnutm stavu (UP a RDon urme z datasheetu vrobce):
Pcu = UP ITstr+RDon ITef2= 4,5V 31,2A+0,045 61,22= 309W
Spnac ztrty:
Eoff a Eon tak urme z datasheetu vrobce.
Pspin = (Eoff + Eon) f = (0,6+0,35) 60 = 57W
Obr . 11 , 12 :Zvislost Ice na provozn frekvenci pouitho tranzistoru, prbhy pepnn 3

3
N-Chanel IGBT with Anti-Parallel Hyperfast Diode [online]. Fairchild Semiconductor co., c2004.
Obrzky dostupn z WWW: <http://www.fairchildsemi.com/ds/HG/HGTG30N60A4D.pdf>.
23

4.4 Diody vstupnho usmrovae

Mus bt pouity tzv. rychl diody. Diody mus bt dimenzovny na stedn hodnotu
proudu, kter jimi protk. Pi vpotu je brna v vahu maximln mon stda.4
Diody D7 a D8
Ifav = Ivst smax = 120A0,5 = 60A
Maximln hodnota v zvrnm smru:
Urrm = U2max = U1 (N2/N1) = 325V0,26 = 85V
V ppad e by netekl prou do zte a na vstupu by byl kondenztor:
Urrm = 2 U2max = 2 85V = 170V
Ztrty na diod:
P = Ifav Uf = 60A 0,75V = 45W
Zvolil jsem vysokonapov ultrarychl diody STTH6002CW, Tato dioda je sloena
ze dvou 30A diod v jednom pouzde. Pi volb diod je nejdleitj zohlednit pekmit
na diod, kter me bt a 3x vy ne je maximln zvrn napt.
Urrm = 600V
Ifav = 2 x 30A
Tj = 175C
Demagnetizan diody:
Pesto e demagnetizan proud Ief (4.2) vyel pouze 0,109A je teba brt v vahu, e
dky rozptylov induknosti transformtoru pes n bude po velmi krtkou dobu
protkat velk pikov proud. Vybral jsem diody MUR 1560
Urrm = 600V
Ifav = 15A
Ifrm = 30A
Tj = 175C
LANGER, Radim. Rychlonabjeka pro trakn akumultor elektromobilu Peugeot 106 electric. Brno,
2009. 62s. Diplomov prce FEKT VUT v Brn
24

4.5 Tlumivka
Nejvt vliv na stabilitu hoen oblouku zvlnn proudu, z toho dvodu je nezbytnou
soust obvodu tlumivka L1, kter toto zvlnn potlauje.
Clem nvrhu tlumivky je nalezen tchto jejch t konstruknch parametr:
- Optimln tvar a minimln celkov objem tlumivky.
- Poet zvit a prez vodie.
- Dlka vzduchov mezery (bez vzduchov mezery je tlumivka nerealizovateln). 5
Zvolme I = 4A, pro maximln stdu. pro vpoet induknosti plat vztah:
81V
U2
(1 - s) s =
= 42,1mH
2 f DI
2 6 104 Hz 4 A
L =
Pro konstrukci tlumivky jsem zvolil dky dostupnosti EI jdro(plech) se stednm

sloupkem o rozmru 25x25mm.
Poet zvit:
N =
4,21 10-5 H 120 A

L I max
= 10 zv
Bmax S j k pfe 0,9T 6,25 10-4 0,9
Scu =
120 A
= 40mm2
2
3 A / mm
Pi vrob vinut jsem tak pouil svazkov vodi (byl k dispozici) vyroben
z lakovanho drtu 0,45mm. Ve svazku je 90 vodi staench teflonovou pskou.
Vinut tlumivky ovem nemus bt provedeno svazkovm vodiem, lze pout nap i
lakovan Cu plech o obdelnkovm prezu.
Vpoet vzduchov mezery:
lv =
N m0 I max lFe
Bmax
mrFe
Pi vraznm splnn nerovnosti lv >> lFe/mrFe lze zanedbat redukovanou dlku eleza
ve jmenovateli zlomku na prav stran rovnice. Pak je celkov magnetick vodivost
obvodu urena pouze vlastnostmi vzduchov mezery. Induknost podle rovnice proto
pestane zviset na vlastnostech feromagnetika, tj. na zmn jeho permeability s
proudem. Induknost je pak tm konstantn v celm rozsahu proud od nuly do Imax.
V tomto reimu pln elezo pouze lohu sousteovae siloar do nepatrnho
objemu vzduchov mezery.6
Lze tedy napsat:
lv =
-7
N m0 I max 10 (4 p 10 ) 120 A
=
= 1,7mm
Bmax
0,9T
PATOKA, Miroslav. Vybran statz vkonov elektroniky: Pulsn mni s transformtorem. Brno,
2005. 306 s. Elektronick skriptum FEKT VUT v Brn.
5, 6
25

5 Men:
Po sestaven a oiven celho zazen bylo provedeno men galvanicky oddlenm
osciloskopem. Zmeny byly prbhy U ce a Ube na tranzistorech IGBT a pekmit na
usmrovac diod D7. Men bylo provedeno jak na przdno tak i do odporov
zte. Zmen prbhy:
Obr. 13: Ube na tranzistoru T3, bez zte
Obr. 14: Detail impulsu Ube na tranzistoru T3, bez zte
26

Obr. 15: Uce na tranzistoru T4, bez zte
Obr. 16: Detail nbn hrany Uce na tranzistoru T4, bez zte
27

Obr. 17: Uce na tranzistoru T4, pi pln zti
Obr. 18: Detail nbn hrany Uce na tranzistoru T4, pi pln zti
28

Obr. 19: Pekmit na diod D7, zt 40A
Obr. 20: Pekmit na diod D7(detail), zt 100A
29

6 Zvr:
V tomto projektu jsem se seznmil s problematikou nejen spnanch zdroj, ale
tak s komplexnost oboru jakm je svaovn. Problmem a skalm pro m bylo pi
m prci to, e problematikou a nvrhem takovho zdroje, jakm je invertor, jsme se
v dosud absolvovanch pedmtech nezabvali. Natst jsem ml k dispozici kvalitn
studijn materily a literaturu.
Pi nvrhu sveky jsem zvolil zapojen jednoinnho impulsnho mnie
s impulsnm transformtorem pro jeho jednoduchost jak po konstrukn strnce tak i
z hlediska jednoduchosti jeho zen. Dalm aspektem pi vbru byla cena, jeliko
obsahuje nejmn vkonovch prvk, kter jsou zrove i ty nejdra. Pro zen
vkonovch tranzistor bylo pouito zapojen jednoinnho propustnho mnie
s demagnetizac do zenerovy diody, kter je vhodn pro uskutenn galvanicky
oddlenho penosu dcho signlu od silov sti obvodu.
V prci se nezabvm vpotem plochy chladi pro vkonov prvky, nebo jsem
pro konstrukci pouil pomrn masivn hlinkov chladie, navc cel chlazen je
konstruovno jako aktivn, s ventiltorem 120mm s pomrn vysokm vkonem.
Zazen navc obsahuje tepelnou ochranu proti peht pi nadmrn a nebo
dlouhodob zti.
Pro zazen jsem vyrobil plechovou sk, a do n ho upevnil na distann
sloupky. Pro zven izolace od stny skn je zde pouita plastov izolan deska
nalepen na stnu skn, navc je cel plon spoj ze strany spoj pelakovm silnou
vrstvou laku, jednak jako ochrana proti oxidaxi, tak i jako izolace kvli vysokmu
potencilu mezi spoji. Cel silov st desky byla poslena 2,5mm mdnmi
propojkami, a ze strany spoj dn pocnovna, aby zvldla penst tak vysok
proudy.
Schmata a desky plonch spoj jsem navrhoval v programu Eagle 5.6.0 . desky
plonch spoj jsou uvedeny v originln velikosti na neslovanch stranch na konci
prce. Pro ukzku zvrem pikldm fotografie cel sveky.
30

31

7 Pouit zdroje a literatura:

PATOKA, Miroslav. Vybran stat z vkonov elektroniky: Pulsn mni s transformtorem. Brno,
2005. 306 s. Elektronick skriptum FEKT VUT v Brn.
LANGER, Radim. Rychlonabjeka pro trakn akumultor elektromobilu Peugeot 106 electric. Brno,
2009. 62s. Diplomov prce FEKT VUT v Brn
AMBRO, Oldich. SVAITELNOST MATERILU. Brno, 2007. 135s. Skriptum FSI VUT v Brn.
Svec invertory pohled pod pokliku I. [online]. SVARINFO.CZ , c2006. Text v etin dostupn z
WWW: <http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2006092101>.
Svec invertory I. Co to je? [online]. SVARINFO.CZ , c2006. Text v etin dostupn z WWW:
<http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2006061501>.
Bodovky a bodovn [online]. SVARINFO.CZ , c2006. Text v etin dostupn z WWW:
<http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2008033102>.
Welding[online].Wikipedia.org., c2004. Text v anglitin dostupn z WWW:
<http://www.fairchildsemi.com/ds/HG/HGTG30N60A4D.pdf>.
8 Ploha:
32
WEDXM6WAW
WEDXM6WAR
=MWEU)LMXEWDR
=MWEU)LMXEWDIQY6WS=
=MWEU)LMXEWDK
J
$[
[
D%P
%1O
AQJ
%
DO
N[#
)(
DJ
%[
)J
)P
[
D%J
% $[
CXJ$N=
L)
L)%
6FJ# #AU
@\W%N+
%$[
D!
AQ% )O
%PQ
%$$[
CEITCSWAK
L)J
NP%P
D%
%[
D%%
%[
%$[
D%O
%$$[
CE+ITCSWAR
K M
D(
%[
(QN
)N
+%
)#
%.
$[
DP
%[
#DO
DN
D%N
[
$[
D%(
AQ
$D
D%#
%$$[
)%
K $Q R $Q
@STEUV
CE+ITECEUAR
CE+ITECEUAK
XEDEUVI=DLXZDS
%[
!"#" $%%& $'$('$(&&)'*+,-./0123&415&60227183*9:;<*=>,-?4*@ABACADBA*EAFCE*3>4G,H<,.54I-432"G<5
!"#" $%%& $'$#'%(&&)'*+,-./0123&415&60227183*9:;<*=>,-?4*@ABACADBA*EAFCE*3>4G,H<,.54I-432"G<5
MN
)%
6FO($VL$
[CHMDA\]
LP$.\^N$$Y
B%
N$#
+L
P$D
%V#P%!
DN
+N$Y
P$D
+# D%(
M(
%$$D
%V#P%!
+(
+!
N&a&>,18
MD&%
WEDHMDR
NS1
)#
WEDEVQH=DQWADT
(
DL
N_S
LPY
+%N
%PY
)(
$YX
%$$$.\^ #Y
$YR
A %KL//
QD\# $
ML
%
@TUEVQ
!"#" $%%& $'$%'(#&&)'*+,-./0123&415&60227183*9:;<*=>,-?4*@ABACADBA*EAFCE*37>1,G<,.54H-432HI<5HJ714>>"I<5
P$D
D(%V#P%!
$Y
+%P
+%S
P$D
D%$
6FO($VL$
[CHMDA\]"
%#D
DS
@%
LP$.J^N$$Y
LP_
(#A
%$$D
((D^#O
((D^#O
D D%
NO
#O
$P$L
`LKN
+%L
WTD%#L$
)N
%
(
M%
+N#[P
=%
6%
NS.\
N_S
D%%
%#D
DP
6
WEDHMDX
+%$
%VN$$N
D%
($D
M# #YL
%V#P%!
+%(
(V
EQNPR
%PY
D%N
%V#P%!
+%)L
MDN
+
+S
D#
%
(
M
+N#[P
WTD%#L$
+%#
D!
%V#P%!
A %KL//
$L$P
#O
NO
D%S
D%#
@)( S
)S
)P
+P
YZ6MT=H6QCX
YZ6MT=H6QCR
!"#" $%%& $'$ '()&&*'+,-./01234&526&71338294+:;<=+>?-.@5+ABCBDBECB+FBGDF+48?2-H=-/65I.543IJ=6IK825??"J=6

Irg 4 PF 50 WD

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Irg 4 PF 50 WD

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH

SPNAN ZDROJ VELKHO VKONU

Ing. DALIBOR ERVINKA, Ph.D.

Spnan zdroj velkho vkonu

Ing. Dalibor ervinka, Ph.D.

doc. Ing. Petr Toman, Ph.D.

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

2 Materily Spojovn a svaovn

nzkouhlkov, jemnozrnn, nelegovan

stedn legovan konstrukn

uhlkov, vysokolegovan, feritick

Hlink a jeho slitiny - dural, superdural, siluminy

mosaz, bronz, dlovina, zvonovina

Nikl a jeho slitiny -

monel, inconel, alpaka, nichrom

Spojovn kovovch materil

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

Obr.1: Pklad poloh svaovn dle ISO 6947 1

Polohy svaovn [online]. SVARINFO.CZ, c2006 - 2011. Obrzek dostupn z WWW:

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

2.2.1 Obloukov svaovn

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

2.2.2 Svaovn elektrickm odporem.

Podle vzjemn polohy svaovanch soust dlme svaovn elektrickm odporem

Obr. 3: Schmatick znzornn principu bodovho svaovn 1.1

Bodovky a bodovn [online]. SVARINFO.CZ, c2006 - 2011. Obrzek dostupn z WWW:

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

2.3 Svaovac zdroje pro SMAW / MMA

jedn se o donedvna nejrozenj zdroj pro o

modern a m dl vc se roziujc systm pro el.

2.3.1 Transformtorov sveka

Obr.4:V-A charakteristiky zdroj

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

2.3.2 Sveka se spnanm zdrojem

Obr. 5: Blokov schma invertoru

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

Mal rozmry a hmotnost

3 Vbr zapojen popis innosti

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

Obr. 6: Schma zapojen silnoproud sti

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

3.1.1 Rozbhov obvod

Obr. 7: Detail schmtu zapojen rozbhovho obvodu

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

3.1.2 Vstupn usmrova a filtr

Obr. 8: Schma zapojen vstupnho usmrovae

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

Obr. 9: Schma dcch obvod

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

Za pedpokladu, e napt na primrn stran bude kolsat, je poteba aby i pi

Dle je poteba znt demagnetizan proud, nejprve urme induknost vinut:

Po zvolen proudov hustoty 3A/mm2 (hodnota zvolena s ohledem na ni

Pro nezanedbateln vliv skinefektu je vhodn pout svazkov izolovan vodi.

STAV VKONOV ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

!"#" $%%& $'$('$(&&)'+,-./0123&415&602271839:;<=>,-?4@ABACADBAEAFCE3>4G,H<,.54I-432"G<5

!"#" $%%& $'$#'%(&&)'+,-./0123&415&602271839:;<=>,-?4@ABACADBAEAFCE3>4G,H<,.54I-432"G<5

!"#" $%%& $'$%'(#&&)'+,-./0123&415&602271839:;<=>,-?4@ABACADBAEAFCE37>1,G<,.54H-432HI<5HJ714>>"I<5