Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem

Fakulta umn a designu

atelir Aplikovan a reklamn fotografie

DIPLOMOV PRCE

Tekut skutenost Obrazy en prostorem internetu

diplomant: Ji Dvok
vedouc prce: Mgr. Eva Mrzikov
oponent: doc. Mgr.A. Pavel Kopiva, Ph.D.
rok: 2015

Prohlauji:
Prohlauji, e diplomovou prci s nzvem Tekut skutenost - obrazy en prostorem
internetu jsem vy-pracoval samostatn s pouitm literatury uveden v Seznamu pouit
literatury a svch vlastnch vdomost.
V st nad Labem dne 22. 5. 2015.
Ji Dvok

Dkuji pan Mgr. Ev Mrzikov a doc. Mgr.A. Pavel Kopiva, Ph.D. za pedagogick veden
a pnosn rady. Dle bych chtl podkovat Dagmar Mykov, Tomi Lumpemu, Petru
Zoufalmu za konzultaci a pomoc pi kompletaci prce.

Diplomov prce se skld: z esti fotografi, dvou vide. Dle k diplomov prci pikldm
psemnou obhajobu: 39 list.

Obsah:
vod ........................................................................................................................................... 7
1. Vymezen problematiky internetu ......................................................................................... 8
1.2 Internet tet generace .................................................................................................................. 8
1.3 Zmna paradigmatu digitlnho sdlen ......................................................................................... 9
1.4 Sociln st a jejich role ve vizuln kultue ................................................................................ 11
1.5 Smartphone jako kl ................................................................................................................... 14
1.6 Transformace percepce fotografie .............................................................................................. 16
1.7 Produkce umn na sociln sti ................................................................................................... 19

2. Pedchoz tvorba spojen s tmatem prce ........................................................................ 24

2.1 Facebook Timeline....................................................................................................................... 24
2.2 Nstnka ...................................................................................................................................... 25
2.3 Nikdy nepozn, jak je to nemt moe ....................................................................................... 28

3. Praktick st diplomov prce............................................................................................ 29

4. Zvr ..................................................................................................................................... 32
5. Seznam literatury: ................................................................................................................ 33
6. Obrazov ploha: ................................................................................................................. 34

vod

Svou diplomovou prci jsem se rozhodl zpracovat podle svho dlouhodob se formujcho
postoje k souasn fotografii. Vdy mne zajmaly monosti souasnch informanch
technologi. Potenm impulsem k profilovn sv prce byla urit fascinace systmem
internetu. Zprvu abstraktn pojmy jako nahrt na web mne pivdly k pemlen nad
dalm procesem datovho souboru po jeho zpracovn internetovou st.
V textu tedy nejdve uvedu do souvislost technologick vvoj internetu a jeho uivatel.
Souasn webov prostor je formovn sloitmi a asto tko dekdovatelnmi strukturami
vztah. Svj pohled a zkoumn zamuji tedy k socilnm stm, protoe jejich dopad na prci
s obrazem povauji za zsadn v kontextu internetu. Sociln st zpsobily zmnu
paradigmatu sdlen obraz a jejich monosti prezentace. Tak se jim podailo upozornit na
zajmav momenty ve zmn hodnoty sdlench vizulnch obsah.
K tomuto tmatu se vztahuji nejastji v rmci fotografickho mdia, kter je mi vzhledem
k pedchozmu studiu, nejbli. Souasn je fotografie nejvce ovlivnnm mdiem, se
kterm na socilnch stch pracuje, a u ve form umleck nebo reklamn. S termnem
sdlen se neodvratn ve princip virlnho obsahu. Ten je modern mantrou produkce
obrazovho materilu a k tomuto tvrzen se pokusm pedloit nkolik pklad z posledn
doby, jakm zpsobem se virtuln obsah me transformovat do reality. Dal dleitou
st textov sti diplomov prce je poukzn na zmnu role uivatel na souasnm
webu a jejich monost zapojen se do produkce nebo tvorby ench obraz.
Tato prce si neklade za cl urit souasnou roli umn nebo jeho definici v internetovm
prosted. Zamuje se na popis nkterch fenomn fotografick produkce a percepce na
socilnch stch. Zkoum, jakm zpsobem se recipron promtaj sociln st do tvrch
strategi, kter jsou v tomto prosted vyuvny.
V zvru prce pedkldm popis a rozbor praktick sti diplomov prce, kter zaazuji do
souvislost dve pedloench v textu.

1. Vymezen problematiky internetu

Reflexe tmatiky, kter se dotk pozice, strategi a distribuce fotografickho obrazu

v prosted digitlnch informanch mdi a internetu, mus bt uvozena rozborem nkterch
dleitch pojm a jev. V rmci teoretick sti sv prce jsou to pedevm termny
spojen s promnou samotnho internetovho prosted internet, viralita, sociln st,
smartphone. Snam se nahlet tyto oblasti vdy v rmci kontextu fotografickho obrazu a
jeho promn, stejn jako si vmm lohy tchto zmn ve vizuln kultue obecn, pedevm
pak v rmci percepce fotografie.

1.2 Internet tet generace

Termn Web 2.0 oznauje pesun uivatelsk zkladny internetov st od pasivnho
konzumovn obsahu pipravenho redaktory k aktivn asti samotnch uivatel na
vytven obsahu takov st. Neznmjmi pklady jsou Youtube, sluba umoujc
uivatelm nahrvat sv videa na server, i Wikipedia , encyklopedie vytven samotnmi
teni. Z pouhch konzument se stvaj aktivn astnci internetu, zrove se web u,
jakm zpsobem vyhledvat obsah podle klovch slov pomoc algoritm.
Hovome-li o webu tet generace, je to pesun od algoritm k smantickmu pstupu prce
s informacemi. Internetov vyhledvae um odhadovat nae hledan slova, nae zjmy, v
podstat zpsob naeho zachzen s informacemi. Uivatel se sdruuj do uzavench nebo
otevench socilnch st a vytv tak internet v internetu. Tak samotn web je dky
souasnm technologim stle vce oddlen od obrazovky zazen a pechz astji do
relnch mezilidskch vztah prv prostednictvm naich pohyb na socilnch stch.
Virtualita se promuje v realitu, ms se a pekrv, a naopak.

Sociln st
Jako prvn masov spn sluba pichz MySpace, kde si mohou uivatel vytvoit osobn
profil. Strategie MySpace se li od obvykl webov strnky - sluba je zdarma a kad me
8

sdlet sv obrazy, informace a data s dalmi spojenmi pteli. Vedle MySpace je asi
nejvt sociln st Facebook, kter (pvodn jako platformu pro svoji alma mater) vyvinul
Mark Zuckerberg, dnes jeden z nejslavnjch programtor planety. Strnka v potku mla
slouit pedevm jako propojovac a komunikan bod mezi studenty univerzity, kte spolu
navazuj virtuln ptelstv v prosted doten platformy. Strnka mla obrovsk spch a v
souvislosti s narstajcm tmem a velkou odezvou uivatel se pot otevela veejn. Dnes
plat za nejpoetnj sociln s svtovho internetu.

V mnostv pitkajcch jedniek a nul na stnici se pi pekladu z potaovho kdu ztrc

urit zsadn informan hodnota. Na socilnch stch a v prostoru internetu obecn se nm
promt univerzln a standardizovan vidn svta, rovnice, kter vyla z vtiny. Pesto
sociln st nemohou bt vnmny jako relevantn zrcadlo spolenosti. Stejn tak nememe
jednoznan tvrdit, jestli je internet a komunikace prostednictvm virtulnch strategi
dobr nebo patn. Vzhledem k nekonenmu neuzavenmu vrstven a toku dat vce
vynik aktivn pstup k obsahu internetu, zatmco pasivn strnka je snadno pehldnuteln.
Pokud se zamme na umleck aktivity realizovan v prosted internetu nebo podobnmi
strategiemi, vimneme si, e se vtinou ad to tzv. angaovan linie. Umlci, kte
takovou tvorbu produkuj, si vmaj socilnch aspekt a napklad aspekt manipulujcch
identitu a pracujcch se zmnami rol a postaven jedinc. Vmaj si tak samotnho
fungovn jednotlivch platforem. Narej nap. na pomrn psn pravidla pi registraci na
server, na teorie popisujc zneuvn osobnch daj jak pro politick, tak marketingov
ely a podobn. Povtinou nejsou tyto udlosti povaovny primrn za umleck in,
spe se ad do mnoha anomli, kter pi takovm potu aktivnch uivatel vznikaj a
naopak pomhaj reprezentaci i irokho spektra uivatel.

1.3 Zmna paradigmatu digitlnho sdlen

Velmi vznamnou soust souasnho internetu je fenomn sdlen informace, obrazy,
data, kter ns njakm zpsobem zaujmou, atakuj, zajmaj, me dl a ukazujeme je na
svch profilech, ukldme si je v loitch a zlokch, poslme svm ptelm,
9

komentujeme je. To je sdlen. spn sdlen je samozejm pedmtem zjmu mnoha

marketingovch slueb, protoe zce souvis s monost prodeje vrobku, sluby apod.
Akoliv se marketingovmi strategiemi v prci nebudu detailnji zabvat, rd bych pouil
jeden termn, jeho podstatu meme pot aplikovat tak na uvaovn o fotografickm
obrazu v prostoru volnho umn. V marketingovm prosted hraje obrazov sloka
socilnch st zsadn roli. Podle vzkumu Saurage Research1 vzrst ance reakce uivatel
na pspvek na Facebooku o 37%, pokud k nmu bude pipojena fotografie. To, jak se
njak obsah sdl, oznaujeme pojmem virln potencil. Vyuvn tchto strategi je
zsadn pro prci se socilnmi mdii i ve volnm umn. Pod podmnkou splnn uritch
kritri, lze vyuvat digitln obraz k sociln nebo politicky angaovanm projektm, i
ist umlecky.

Viralita
Tento pojem popisuje nespecifikovateln potencil materilu (neexistuje reln monost, jak
tento jev objektivn zahrnout do vzkum) ke sdlen na socilnch stch. Jde o termn
nejastji zmiovan v tzv. komunikanm mixu propaganch kampan. Lze ho vak
vzthnout na oblast

vtvarnho umn, pedevm v rmci reprodukce, prezentace a

distribuce fotografickho obrazu. Virln kampa je zaloena na principu sdlen mezi

uivateli, podobn jako napklad lidov slovesnost. Uivatel mus bt njakm zpsobem
fascinovni obsahem sdlen, aby pak mdium (text, audio, video) sdleli dle.
Termn v souvislosti s mdii ho popisuje nap. Douglas Rushkoff:
Media viruses spread through the datasphere the same way biological ones spread through
the body or a community. But instead of traveling along an organic circulatory system, a
media virus travels through the networks of the mediaspace. The protein shell of a media
virus might be an event, invention, technology, system of thought, musical riff, visual image,
scientific theory, sex scandal, clothing style or even a pop hero as long as it can catch our
attention. Any one of these media virus shells will search out the receptive nooks and
crannies in popular culture and stick on anywhere it is noticed. Once attached, the virus
1

Saurage Research. [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupn z: http://www.saurageresearch.com/social-studiesinstagram/

10

injects its more hidden agendas into the datastream in the form of ideological code not
genes, but a conceptual equivalent we now call memes.2
Transformace obrazovch mdi, potamo informanch telekomunikanch mdi vrazn
promnila zpsob vnmn a zachzen s fotografi. Lid v rychloobrtkovm stereotypu
socilnch st pracuj s fotografickm obrazem ji adu let odlinm zpsobem. Zachzen
s fotografi jako mdiem, kter nese obrazovou informaci se pizpsobuje strategim, kter
nabz dan rozhran v nm je s n manipulovno. Jin pstup zvolme uvaujeme-li o
reprodukci v titnm mdiu, jin pstu budeme pouvat v digitlnm rozhran blogu,
internetovch strnek nebo v rmci komunikace na socilnch stch. Jak popisuje Marvin
Heiferman v diskuzi pro Art in America:
With digital cameras, cell phones and smartphones loaded up with user-friendly software,
photographs have been released from their materiality and finality. The goal of any one
image may not be to sum something up, but to trigger others in response.3

1.4 Sociln st a jejich role ve vizuln kultue

Internetov prostor dramaticky zmnil charakter, vnmn a distribuci obrazovho materilu
obecn. Fotografick obraz dnes nen jen popisem udlosti, pbhu, je ohebnou soust
vztahujc se siln k prosted, v nm je prezentovn. Dky dostupnm a uivatelsky
pohodlnm aplikacm dnes ji tm kad (minimln potaov gramotn) me vytvet
nebo mnit obsah internetu a tak na nj reagovat. Tvo se nov uniktn kontexty, vytv
se nov dovednosti, kter se dozajista ukldaj v naem mozku. Zjednoduenm pkladem
tohoto fenomnu me bt takzvan meme. Jde o obrazy, asto i rozpohybovan krtk
animace vytren z popkulturn produkce. Je jim dodn nov obsah, prohlen, mnc jejich
kontext podle poteby. Grimasa postavy Mr. Beana se zmnila na sexistickou hku (pouit
text If you know what I mean). Postava Patricka Stewarta ze serilu StarTrek, kapitn Pickard,
si v nkolika scnch mne elo, kdy se napklad rozhoduje o toku na klingonskou
vojenskou flotilu. Internetov komunita toto gesto transformovala na dnes u legendrn
2

RUSHKOFF, Douglas. Media virus!: hidden agendas in popular culture. [Rev. and updated ed.]. New York:
Ballantine Books, c1996, xv, str. 9. ISBN 03-453-9774-6.
3
HEIFERMAN, Marvin. Has facebook killed the photo?. Art in America [online]. 2011, ro. 99, . 4, s. 55-61 [cit.
2015-03-25].

11

facepalm pouvan jako projev hloup nebo nemstn podan otzky nebo vyjden.
Uivatel internetu si vytvej vlastn jazyk, s nm internet pouvaj.

Francouzsk filosof Pierre Lvy nalz specifika digitlnho umn v porovnn s minulou
epochou v tom, e komunikovan informace (data) se nachzej zrove v procesu vzniku,
vysln a neustl promny v jeden nebo druh scn. Tradin rozdly mezi autorem a
tenem, performerek, divkem, tvrcem a interpretem se rozostuj a vznik jaksi
tensko-autorsk kontinuum, rozprostrajc se smrem od programtor, kte navrhuj
technologii a st, a k pjemci, kter nemus bt nutn pouhm konzumentem.
Reprezentovan data /umn) podstupuj procesy jako je samplovn, mixovn, recyklace a
tvr akt se vzdaluje od poselstv k nstrojm, procesm a jazykm, dynamickm
architekturm a prostedm.4

Rd bych v tto souvislosti zmnil jet nkolik pklad, na n jsem pi svm pohybu
v prostoru internetu narazil a kter dokldaj fungovn strategi. asto mohou jt proti
bnm logickm zpsobm naeho jednn v relnm svt. V kontextu vtvarnho umn
ns neme nenapadnout spojen s termny postmodernch tendenc: pasti, apropriace,
remake, cover a podobn.

Mne osobn zaujalo nkolik ppad napklad tzv. efekt

Barbary Streisandov nebo virln videa odstartovan dlem Ryan wont Eat His Cereals.

Fenomn je pojmenovn po udlosti z roku 2003, kdy se americk hereka Barbra

Streisandov pokusila doshnout odstrann fotografie jej residence z veejn pstupn
databze. Tm se naopak zvil zjem veejnosti. Nzev vytvoil Mike Masnick, zakladatel
blogu Techdirt, pot, co Streisandov nespn alovala fotografa Kennetha Adelmana a
server pictopia.com z poruen soukrom.
Clem aloby na 50 milion USD bylo staen leteckho snmku jejho sdla v Malibu z veejn
pstupn databze. Kolekce zahrnovala celkem 12 tisc fotografi kalifornskho pobe, kter

VOJTCHOVSK, Milo. Umn a elektronick technologie. In: Djiny umn. V Praze: Euromedia Group, 2002,
s. 280.

12

Adelman nafotografoval pro zdokumentovn eroze beh v rmci sttem zadanho projektu
California Coastal Records Project. Image 3850 byl pitom do t doby z Adelmanovch
strnek staen jen tyikrt, nepotaje v to dv sthnut prvnky Streisandov. Vsledkem
tohoto ppadu tak bylo, e se fotografie naopak stala mnohem znmj: bhem dalho
msce navtvilo strnku pes 420 tisc lid.5
Dalm nedvnm pkladem me bt video Ryan won't eat his cereal z poloviny roku 2013.
Ryan McHenry vytvoil krtk zbavn video sesthan ze zbr s hercem Ryanem
Bowlingem, kter se v t dob adil mezi oblben a vyhledvan celebrity. Sesthan zbry
jsou promtny v TV a autor videa vdy tvi v obrazovce nabz lci cereli. Herec se
napklad ve scn oto, udl grimasu, vyhb se snden lce (protoe mu brn
obrazovka). Video vyznv humorn, vypjuje si obsah filmov produkce a transformuje ho
do dal roviny, mal hky. Navc spustilo lavinu dalch reakc a remix pracujc nebo
pepracovvajc tento vtip do dalch variant. Podobn vzniklo i meme vztahujc se
k pvodnmu videu a jeho vznamu. V dubnu 2015 pak spolenost iTunes na sociln sti
Twitter otevela diskuzi s hercem Ryanem Bowlingem s podtextem zeptejte se mne na
cokoliv chcete. McHenry, autor videa s cereliemi,

v reakci Goslingovi napsal, e

neoekval, e se z jeho videa stane meme a jestli mu Gosling bude ochotn prominout.
Herec striktn odepsal, e ne (v jin reakci se pak zmnil, e naopak cerelie miluje)6. Dal
udlosti zamchaly virlnm potencilem jet vraznji v kvtnu 2015 McHenry tragicky
zemel a Ryan Gosling zveejnil krtk video na sti Vine, kde klidn j liku cereli, jako
poctu zemelmu.
V zsad lze ci, e strategie prce s fotografickm obrazem nebo filmovm materilem,
animovanm obrazem, vyuvaj prv remixovch, kolovch a aproprianch nstroj. To
se

samozejm odr tak v oblasti volnho umn. Ob oblasti jsou dnes tak zce

propojen prv z dvodu naeho kadodennho zachzen s digitlnmi verzemi

reprodukovanch obraz, e jedna druhou neme ignorovat. Dleit je tak si uvdomit
fakt, e fotografie nemus a asto ani nevznik za elem autorova pmho sdlen a
konenho stanoviska. Pemna uren probh ve vztahu fotograf vytitn fotografie a
5

Efekt Streisandov [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Efekt_Streisandov

Buzzfeed: Ryan Gosling Shut Down The Guy Who Started That Whole Cereal Meme [online]. [cit. 2015-05-22].
Dostupn z: http://www.buzzfeed.com/davidmack/ryan-gosling-is-pretty-mad-about-that-whole-cerealmeme#.yoyyyxKRK
6

13

fotograf webov prostor. Zatmco v titnm mdiu, galerijn instalace nebo publikace je
komunikace s autorem fotografie omezen na osobn kontakt, v internetovm prosted se
k fotografii me vyjdit jakkoliv jin uivatel (pokud takovou situaci autor povol). Vznikaj
tak irok monosti diskuze a reakce, souvisejc s recepc, pijetm a hodnocenm takovho
obrazu.
Nejpouvanjm vyjdenm souhlasu i pochvaly v internetovm prosted socilnch
komunikanch platforem je intuitivn ikonka srdce (Tumblr, Instagram, Pinterest), palec
(Facebook, Flickr), hvzda (Twitter). Natst se ale sociln st neomezuj jen na jedno
tlatko a nabzej monosti komentovn a dalho sdlen (tzv. repost, regram, repin, share,
retweet). Kad ze socilnch st je samozejm limitovna svm urenm a tak nap. na
Pinterestu jsou komente spe raritou, naopak na Facebooku a Twitteru jsou
vudyptomn. Uivatel obsah tedy nejen prohlej, ale tak na nj reaguj, dle ho
remixuj a petvej. S je pln propojena s ivotem souasn spolenosti.
Teoretik mdi Erkki Huhtamo zdrazuje, e piznn mdia je typick pro postoj na
kultury vi digitlnm technologim vbec: Technologie se postupn stv druhou
pirozenost, vnjm i internalizovanm prostedm a pedmtem touhy. Neexistuje ji dn
poteba uinit ji transparentn, jednodue proto, e nen pociovna v rozporu s autenticitou
zkuenosti.7

1.5 Smartphone jako kl

V souvislosti s rozvojem socilnch st a webu obecn byl vvoj takovho mobilnho zazen
jakm je dnes tzv. smartphone v podstat nevyhnuteln a logick. Bez rozvoje vech
souvisejcch technologi (rozvoj rychl mobiln st, zvyujc se rozlien displej, fotoapart,
GPS apod.) by toti nevzniklo mnostv slueb a aplikac pro chytr mobily. Neexistoval by
nap. Instagram a jeho recipron vliv na nvrat (i emulaci) analogov fotografie. Zde je vak
poteba zmnit tak vliv tzv. lomografie, kter odstartovala jednak obrovsk zjem o nvrat
analogov fotografie, jednak samozejm oblibu takovch komunikanch platforem, kter
fotografick obraz (i analogov, naskenovan) ukldaj, prezentuj a distribuuj. Lomografie
pracuje s primitivnm kompaktnm fotoapartem s plastovou okou, kter m za dsledek
rzn tko pedvdateln optick deformace. Instagram jako webov aplikace pro
7

BOLTER, Jay David. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press, c1999, s. 86. ISBN 0-26252279-9.

14

smartphone do fotografi pozench mobilem implikuje prv tyto chyby a vytv tak
emulaci.
Lomografie a Instagram jsou dva pklady, kter nm ilustruj nvrat starch vyzkouench
technologi plnch sentimentu (asi jako mnohokrt v modern historii), jeho si meme
povimnout v nkolika poslednch letech. Vracme se k umjc vinylov desce a toume po
krsnch, ale mnohdy nebezpench (protoe zastaralch) autech. Chceme fotografie
napodobujc analogov materil. Na druhou stranu poadujeme od hudebn nahrvky
krystalickou istotu digitln nahrvky, chceme, aby automobil ml souasn vlastnosti
(rychlost, nzkou spotebu, bezpenost). Fotografie by zase mla postrdat pvodn zrno,
Ve oitn od svch pvodnch charakteristik, ale zrove neztrcejc emocionln nboj
minulosti.
Retro nvraty, pohyb zpt a vyuvn ji osvdench pstup sledujeme i ve vtvarnm
umn, hlavn v posledn dekd. Po obdob postmoderny se objevuj strategie navracejc se
k obsahu nebo form vyvrajc z obdob moderny a tento pohyb je reflektovn tak v rmci
estetickch teori (Altermoderna Jeana Boudrillarda).
V souvislosti s tmto je pro mne vak zsadn fakt, kolik souasn technologie v podob
malho zazen, kter se vejde do zadn kapsy kalhot) pojm informac o svch vlastncch.
Mnostv osobnch analogovch dat, kter do svch zazen zadvme, asto obsahuje cel
n ivot. Tato data nenesou jen informace o mnostv lid, se ktermi komunikujeme.
Obsahuj i eventuln data o naem zdrav, o naich internch zitcch, mylenkch.
Nedoki si pedstavit jinou vc, kter by nesla tolik informac o lidskm individuu. Pokud
budeme uvaovat extrmn, poskytuje i stopy naeho zachzen, otisky prst, genetickou
stopu, prach z naich kapes.
Vsledky prce s aplikac v takovch zazench (smartphone, tablet apod.) je tedy asto
psan projev (zprvy, poznmky) nebo audio (hudba, hovor). Ale pro tma diplomov prce
je zsadn vstup pozen vestavnm fotografickm apartem a jeho nsledn
postprodukce a distribuce prostednictvm aplikac a internetovch platforem. Transformace
naich dat do vizulnho vstupu, proti znakovmu kdu jednodue itelnho, je tedy
zajmav blzko k mmu objektu zkoumn. Jakm zpsobem se tedy prezentujeme, nejen
mezi ostatnmi, ale ped sebou sammi takovmi fotografiemi?
15

Nedlnou soust dnenho vvoje vpoetn techniky a telekomunikanch mdi je tzv.

synchronizace v cloudu. Termn cloud nem esk ekvivalent (anglicky mrak, pozn. Aut.).
Oznauje zlohovn a vpoetn operace na vzdlenm serveru, a to ne jen jednom, ale na
nespoitatelnm mnostv (hlavn proto, e jsou to tajn a citliv sla v souvislosti
s bezpenost). Uivatel me dt poskytovateli takov sluby irok monosti vyuit svch
dat. Zlohuj se seznamy sel, poznmky, e-maily, instalovan aplikace, historie plateb a
samozejm fotografie. Nkolik sekund po tom, co uivatel stiskne spou apartu, telefon
nahrv fotografii na server (pokud je pstroj pipojen k sti). Nsledn nevznikne jedna
kopie. Vznik jich nespecifikovan mnostv. V moment, kdy si uivatel teprve prohl
fotografii, se fotografie u dvno roziuje, pitom jet uivatel nen vlastn rozhodnut, zda
ji chce sdlet se svmi pteli na socilnch stch, v nich se nsledn stejn tak vytv dal
stovka kopi stejn fotografie. Otzka reprukovatelnosti fotografickho obrazu zskv
s rozvojem zazen telekomunikace a expandujcm prostorem virtulnho prostoru internetu
nebvalch rozmr, nov kontexty, pozice, jin poadavky.

1.6 Transformace percepce fotografie

Obrazovky rznch zazen (pota, notebook, tablet, smartphone) nm umouj vnmat
neskuten mnostv obraz zrove. Jakm zpsobem je pak ovlivnn fotografick obraz a
fotografie jako umleck mdium obecn? Umleck dla jsou reprodukovna v krsnch
obrazovch publikacch nebo ve form plakt. Ale s rozvojem internetu mme mnohem
vce dalch monost, jak se setkat s umleckm dlem. Na dosah nkolika klik je mon si
prohldnout Louvre v pohodl domova, takka z postele. Spolenost Google projektem Art
Project takto zmapovala u nkolik destek muze svta a statisce umleckch dl. A nejde
jen o umleck dla. Fotografie Empire State Building z rznch do st pipojench zazen
se objevuj na sociln sti Instagram kadch nkolik sekund. Pro ilustraci uvdm nap.
krtk video Every Instagram picture is the same od Thomase Julliena.8
Prvn mobiln telefon s integrovanm fotoapartem pedstavila spolenost Nokia v roce
2003. Tehdy nemohl nikdo oekvat, jakm smrem se bude zachzen s fotografi v
mobilnch zazench vyvjet ani jak obrtky nabere. Fotografie byly ukldny v rozlien
8

JULLIEN, Thomas. Every Instagram picture is the same [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupn z:
https://www.youtube.com/watch?v=vfDUBjBbs_A

16

640x480 obrazovch bod a byly ureny primrn pro posln v tzv. MMS. K jejich
masovmu rozen nikdy nedolo, protoe se mezitm vyvinuly dostaten rychl datov
pipojen a ve zmiovan sociln st. Tm kad mobiln telefon m dnes integrovanou
kameru a prakticky kad jeho uivatel m potebu sdlit svmu okol nco ze svho ivota
obrazovm zznamem. S takovmi obrazy pichzme deodenn do styku, zachzme s nimi
jako konzumenti i jako tvrci obsah novch. Jak ji bylo mnohokrt naznaeno, oblast
vtvarnho umn a vizuln kultury tuto situaci mus prozkoumvat a prostednictvm toho
nov definovat nebo jinak charakterizovat strategie zachzen s vizulnm obsahem.
As a cascade of screen submerges viewers with enormous numbers of images, including
billions of their own photographs and videos, imagery of a larger societal significance has a
much harder time surfacing, let alone demanding attention. One's Facebook page, Instagram
account, and Twitter feed typically connect with various snippets and streams from other
like-minded individuals, not with a menu of overriding issues (formerly a front page) that farflung eyewitnesses and their editors would have considered crucial to a contemporary
understanding of the world.9
S trochou nadszky meme konstatovat, e odraz souasnho ivota a svta nenajdeme
tedy jen ve fyzickch mdich, ale i ve webovm prostoru. Pro fotografy (a umlce obecn)
z toho vyplv, e umleck zmr a koncept realizovan prostednictvm fotografickho
obrazu (a jeho nsledn mutace a varianty) me bt veejnost vnmn rozlin. Bn
uivatel takov obsah mohou, ale nemus vnmat jako penaee nadstavbovho,
pesahovho sdlen (co me bt dsledkem mnohch nedorozumn, na druhou stranu to
opt zptn umouje oslovovat ir okruh divk, pronikat do povdom a infiltrovat
konceptem jin oblasti). Jak naznauje Fred Ritchin:
Today, in a photograph does emerge from the media haze with something essential to say
about contemporary events, there is a growing probability that it was authored and
distributed by one of the legions of amateur with digital devices. For the moment at least, the
work of these nonprofessionals - making awkward, raw, and frequently intimate imagery - if
often percieved as more "authentic." (And, without even the slight hindrance of an assertive
authorship that might include a claim of copyright, it may be more likely to go viral.)
9

RITCHIN, Fred. Bending the frame: photojournalism, documentary, and the citizen. First edition. 2013, str. 9.
ISBN 978-159-7111-201.

17

Zadme-li do internetovho vyhledavae jakkoliv umleck dlo (pro zjednoduen se

zamme na malbu), vyhledva nm poskytne mnostv jeho reprodukci. Bhem chvle
zjiujeme, e kad reprodukce se nm li. Nkter z nich jsou bizarn mal, jejich barvy
se rzn, asto jsou i oznut rozdln. Nae pedstava o skuten podob umleckho dla
se tak me zat rozmlovat a znejisovat. Kvtnat popisy gesta ttce nedokeme
v dnm ppad rozeznat, stejn tak popisovanou svtlost/temnotu, protoe nememe
mt pedstavu, jak je v mst instalace malby obraz profesionln nasvcen. Reprodukce
umleckho dla ns odvd od skutenho artefaktu, pestoe nm jej pibliuje v zplav
svch reprezentac.
Google ped nkolika lety pedstavil tzv. reverzn vyhledvn obrzk. Na server nahrajeme
obraz a sluba okamit najde (algoritmem zaloenm pevn na barevnosti) shodn nebo
podobn. Zmiovan emulace analogovho materilu tvo ze snmk vizuln podobn
obrazy navzdory odlinm motivm. Dodv tak pro laika kvalitativn lep vsledek,
protoe nezn nronjch postup k manipulaci fotografie. Pro umleck prosted tak
vznik zajmav situace, kdy se tvrci asto sna napodobit tento efekt, ale technicky
dokonalejm postupem.

Hodnota fotografie v digitlnm prostoru

Dky posunm ve vvoji informanch a telekomunikanch obrazovch mdi dochz
v oblasti umn, respektive fotografie k zajmavm udlostem. Hovoili jsme ji o nvratu
obliby analogov fotografie s chybou, vmme si napklad znovuobjeven fotografick
knihy. Pestoe pouvme digitln fotografii ve webovm rozhran, nedolo k zniku
klasick analogov fotografie jako mdia nesoucho urit vlastnosti a vznamy.
Nvtvnost galeri se ani po rozen kvalitnch zobrazovacch displej nesnila. Podobn
jako u knihy, kdy se po letech paranoidnho strachu z digitlnch teek pokles prodej
zastavil. A opt meme pokraovat dle - vinylov deska zav obrodu, stal se z n navc
artefakt, se kterm se meme tit a fyzicky ho vnmat, co o hudebn stop v naem iPodu
asi tvrdit nebudeme.
Znme tedy ob roviny fotografickho obrazu. Fyzickou i virtuln. Dokeme je odliit, ale
tak si astji uvdomujeme, jak se na ns podepisuje vliv reprodukovanho obrazu. A prv
18

umleck strategie, koncepty ns na to upozoruj a pomhaj nm v definici tto

problematiky.
The first time I saw Salvador Dali's The Persistence of Memory, I thought, "That's it? That
little thing?"For most people, the Mona Lisa is a photograph. And yet, scale has become an
issue central to contemporary photographic work precisely because it offers up something
you can't get on the screen. I like Gursky in a book or on a screen, but then there's Gursky as
a kind of cinematic experience.10
Akoliv je tedy souasn technologie natolik vyvinut, e doke penst neuviteln syt
barvy a rozsah svtel i stn na obrazovky, dojem z digitln prezentace je naprosto odlinm
zitkem. Skrze souasn technologick nstroje meme reprodukovat fotografii s pesnmi
barvami, jako ml pvodn vtisk nebo zvtenina. Momentln trend 4K monitor11 sice
doke zakrt oku viditeln rastr, ale velikost obrazovky nelze zmnit. Kalibran sondy
dok pesn zmit barvy a software emulovat jej poadovan hodnoty. Potaov
prosted vak zmenuje dlo do velikosti zobrazovacho zazen. Fotografick obraz
promlouv tak odlinou paletou konotac. Meme si obraz piblit, zkoumat jeho detaily,
ale nikdy nezobrazme snmek v pvodnm rozmru. Fotografick soubor bude omezen jen
na mal nhledy jednotlivch snmk. Prostor pro prezentaci dla je rmovn uivatelskm
prostedm programu, vizulnm user interface, kter navrhl designr softwaru. Podobn
jako v knize, kdy je obraz zaazen vedle odlinho, bude dost mon komunikovat s dalmi
rozdlnmi obrazy (ikony, paletov nabdky apod.).

1.7 Produkce umn na sociln sti

Ped pouhmi deseti lety jsme uvaovali o potach vlun jako o potacch strojch a
textovch procesorech, dnes o nich uvaujeme tak jako o pstrojch na vytven obraz,
pedlvn fotografi, zprostedkovn videokonferenc a vytven animac a zvltnch
efekt pro televizi a film. V souvislosti s tmito novmi aplikacemi se touha po

10

WASOW, Oliver. Has facebook killed the photo?. Art in America [online]. 2011, ro. 99, . 4, s. 55-61 [cit.
2015-03-25].
11
A 4K resolution, as defined by Digital Cinema Initiatives, is 4096 x 2160 pixels (256:135, approximately a
1.9:1 aspect ratio). 4K resolution. Wikipedia [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupn z:
http://en.wikipedia.org/wiki/4K_resolution

19

bezprostednosti projevuje v tvrzen o vt ivosti a realistinosti digitlnch obraz ve

srovnn s pouhmi texty na obrazovce i v pedstav, e videokonference povede k mnohem
efektivnj komunikaci ne pouh telefonn hovor. Touha po bezprostednosti se tak
projevuje ve stle zvyujc popularit digitlnho filmovho stihu a v zjmu Hollywoodu o
nahrazovn kaskadr potaovmi animacemi. 12
Vytven obsahu na souasnm webu je spojeno s transformac souasnch platforem
potaovch technologi. Vvoji softwaru nabzej pokroilej pstupn aplikace
umoujc jednodu tvorbu vizulnho obsahu. Dky souasnm nstrojm a jejich
roziovn me dnes teoreticky kad natoit film.
Marina Abramovi natoila s Lady Gaga video, kter pravdpodobn alespo jednoho
z divk (toto video zhldlo pes 3,2 milionu lid), kter o pedchozch akcch Abramovi
nevdl, iniciovalo si je vyhledat. Stejn tak pi podobn akci s rapperem Jay-Z13. Pokud by
neexistovaly sociln st, takov obsah by asto ani nevznikl, protoe je zaloen na
potencilu sdlen a roziovn fenomnu znaky (umlce, jedince). Zmnn video
Abramovi s Jay-Z jet nkolik tdn od zveejnn vidlo 7000 divk denn, nepotaje
v to kopie videa na jinch serverech.
Divci zaali tvoit vlastn webov strnky, pouvat webov kamery k tvorb streamovho
videa, petvet epizody televiznch seril, reklam, obraz ze zprv a parodovat mdia a
populrn kulturu. Velk st spektra kulturn produkce lid, kte by byli normln povaovni
za amatry, je hrav a vtipn, bez vt spoleensk nebo politick kritick ambice. Tyto
vtvory cirkuluj vtinou na stch, kde je lid doporuuj svm ptelm.... spoleensk st se
staly primrnmi zdroji a odbytiti pro prodejce, kte stle vytvej nov strategie, jak se
nabourat do tchto st...14
Problematick se me jevit napklad temporln charakter pi produkci a prezentaci obrazu
na sti webu. Zajmav je napklad, e firmy vynakldaj na svou propagaci stejn nklady
jako na reklamu titnou, pitom m internetov reklama mnohem men ivotnost.
12

BOLTER, Jay David. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press, c1999, s. 71. ISBN 0-26252279-9.
13
"Picasso Baby" Performance Art Video. Pitchfork [online]. 2013 [cit. 2015-05-22]. Dostupn z:
http://pitchfork.com/news/51506-watch-jay-zs-picasso-baby-performance-art-video-featuring-marinaabramovic-judd-apatow-and-more/
14
STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuln kultury. Vyd. 1. Praha: Portl, 2009, s. 93. ISBN 978-807367-556-1.

20

Je tm nemon vytvoit na sti projekt, kter by dky nekonenmu toku informac za

minutu, zstal v povdom a il se dle se stejnm inkem. ivotn cyklus umleckch
aktivit je tedy na socilnch stch obvykle neuviteln krtk. Uveejnn fotografie je do
nkolika dn zapomenuta a likes se u n objev u velmi zdka. V souvislosti s Facebookem
dokonce vznik site-specific oznaen Facebook-based-art. Stejn tak v mikroblogovac sti
Twitter dalch podobnch platformch.
Jako pklady takov prce lze uvst ppady, kdy uivatel svj osobn profil modifikuj
(http://www.facebook.com/rozifogel - uveejuje jen obrazy z textovch symbol), nabzej
svj profil jako prostor k vyjden jinch (http://www.facebook.com/itsallbeendonebefore),
nebo pmo pracuj s identitou (http://www.facebook.com/constantdullaart - zpstupnil
daje pihlen veejn).
V eskm prosted je zajmavm projektem loginlogout.cz Kristny Lutzov, kter zveejnila
pihlaovac daje do vech slueb, kter uv na internetu. Stanislav Abrahm zase nechv
ostatn uivatele nahrvat na profil jen bl tverce. Experimentlnmi postupy meme
oznait nap. guerilla curating, prezentovan strnkou Netarty. Jak ji bylo zmnno ve,
mnoho projekt m doasn charakter gesta nebo hky. Narme na omezenou asovou
platnost takovch projekt, kter zanikaj a vznikaj v nepehlednm prostoru internetu.
Pi prci ve webovm prostoru se uivatel asto mn nap. v kurtora, kter td sbrky
svch fotografi, vytv z nich celky, galerie, star se a pracuje na provozu a fungovn i
sprv virtulnho prostoru. Prce s uspodvnm obsahu promuje kontext uitho
materilu (reprodukce obrazu) podle rznch specifik vytvoenmi danou sociln st.
Nachzme se v dob, ve kter lze mluvit o smrti producenta. Nov monosti pijat kulturou
mladch konzument jsou zejmna spoleensk st na webu se spojuj s pteli a lidmi
stejnch zjm, bloguj, aby zveejnili svj osobit styl a sv spoleensk zjmy. Divk nebo
konzument se objevil jako stedobod kreativn produkce, nap, v pestrojen za anonymnho
investinho manaera njak korporace, jak vidme na pkladu firmy RTMark. Divk me
bt tak kurtorem, jen mn uspodn umleckch artefakt, aby vytvoil jejich nov
vznam, nebo dodavatelem kadodennch poteb pro ivotn styl malho trhu pro mlad lidi,
kte si nemohou dovolit vysok umn a ani by ho nechtli... divk si zskal mn atraktivn
prci manaera, prodejce a brikolisty produkt vizuln kultury, vytv vznam a dl to
21

nejen tm, e popisuje svou zkuenost s obrazy, ale tak je peorganizovv, znovu je
vystavuje a dv jim nov a odlin vznam ve svm kadodennm ivot.15
Ve svt internetu se z obrazu stv promnn komoditou, jej zhodnocen se neustle
mn podle dosud ne pln prozkoumanch aspekt. Podobn se mn samotn web a jeho
prchav obsah. Transformace informac do relnho bhu svta probh samovoln, i bez
piinn pvodnho tvrce.
Akoliv m social-site-art mnoho spolenho s net-artem, nejdleitj mezn hranic je
vyuvn ji urenho uivatelskho rozhran. U net-artu umlci kduj sv vlastn programy
a znaj jejich programovac jazyky. U socilnch st se zkladna monch novch tvrc
roziuje. Nen poteba znt programovac jazyky. Zkladn vizuln strnka je dna slubou.
Umleck aktivity vyuvaj asto chyby v systmu nebo pmo reaguj na principy jeho
fungovn. Je samozejm, e tyto aktivity budou asem mn populrn (viz. Teenagei
odchz z Facebook16). V rmci tvoen struktury vvoje umleckch aktivit je ale potebn
mt v hledisku tuto souvislost, protoe me hrt vznamnou roli v prci s fotografickm
obrazem, jeho distribuc a prezentac, a to nejen v prosted internetu.

Analza dosahu tvorby

Obvyklou soust internetovch slueb jsou pehledy aktivit spojen s procesem vvoje
webovch strnek nebo profil na socilnch stch. Kad platforma produkuje rzn grafy,
je popisuj napklad mnostv zhldnut uritho nahranho obsahu. V souvislosti s tvorbou
novho vizulnho obsahu me tvrce pracovat s ukazateli masov odezvy a vyuvat takov
metriky k zaclen obsahu. Laicky eeno mohou vznikat vizuln obsahy pro obsahy .
Zajmavm momentem sociln st Facebook je napklad fakt, e jednotlivm uivatelm
nenabz analzu jejich tu. V takovm ppad je poteba vyut slueb tzv. tet strany
(nap. Wolfram Alpha17). Na druhou stranu vak FB vyuv k clen reklamy aktivity t.
Vjimkou je pak monost prozkoumn odezvy takzvanch fanouk na tu spolenost,
15

STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuln kultury. Vyd. 1. Praha: Portl, 2009, s. 97. ISBN 978-807367-556-1.
16
KARP, RUBY. I'm 13 and None of My Friends Use Facebook. In: [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupn z:
http://mashable.com/2013/08/11/teens-facebook/
17
Facebook Report. Wolfram Alpha [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupn z:
http://www.wolframalpha.com/input/?i=facebook+report

22

celebrit nebo jinch skupin. Nabz tak geografick dosah pspvk, vkov sloen
pozorovatel, zhldnut jednotlivch pspvk apod.
Naproti tomu st jako nap. Twitter, Behance, LinkedIn, Youtube, kter se zamuj na u
rozsah sov komunikace, dok uivateli nabdnout irok spektrum vizualizovanch daj,
od potu zhldnut profilu, grafy spnosti, geolokace sledujcch a po metriky zobrazujc
as strven pozorovateli tu na profilu.

23

2. Pedchoz tvorba spojen s tmatem prce

Poteba prce se souasnmi informanmi technologiemi mne provz u od doby
bakalskho studia fotografie, kde jsem se poprv od klasick fotografick tvorby odklonil
k prci reflektujc webovm rozhran a sociln st, potamo existenc fotografie v tomto
prosted. U v prvnm ronku jsem pracoval s eskm serverem Libimseti.cz, kde jsem
vyhledval fotografickou manru takzvanch duckface18 grimas v t dob rozenou mezi
teenagery. Pracoval jsem s tez, e standardizac fotografovan pzy je kontrapunktem jejich
poteby poukazovat na vlastn identitu. Od tohoto pomrn trivilnho pstupu, jak pracovat
s reflex obrazovch fotografickch reprodukc v prostoru webu pesunul ke konceptulnji
uchopenm projektm.

2.1 Facebook Timeline

V roce 2011 uvedla nejvt svtov sociln s veden znmm Markem Zuckerbergem
novou funkci platformy Facebook. Uivatel si mohli pesnji indexovat sv pspvky
v souvislosti s udlostmi jejich ivota. Pvodn byl obsah jednotlivch profil tvoen
nestrukturovanmi komenti, nov umouje zanst do Timeline uivatele udlosti
uplynul, kter ale maj pro jedince (spolenost, aktivitu) njak zsadn vznam a dleitost.

18

A term used to describe the face made if you push your lips together in a combination of a pout and a
pucker, giving the impression you have larger cheekbones and bigger lips. Duckface. Urban Dictionary [online].
2009 [cit. 2015-05-22]. Dostupn z: http://www.urbandictionary.com/define.php?term=Duckface

24

Tuto funkci jsem vyuil ke zkoumn souvislost pbh v osobnm ivot mch
Facebookovch ptel s udlostmi obecn znmmi a pro mne vznamnmi. Vytvoil jsem
pouze pomoc typografie vizualizaci rznch dat, kter byla uvdna jako zsadn pro
sledovan roky napklad Wikipedi. V souadnicch jsem je propojil s pspvky mch ptel
v ten stejn den. Ptel byli prezentovni slem uivatele, kter jim sluba automaticky
pidlila.
Osobn pspvky ptel, banln i vn, se msily s udlostmi globlnho, zsadnho
charakteru (zemtesen, mrt slavnch osobnost), ale i s vcmi kadodennmi (konec
prodeje klasickch rovek). Vytvela se tak humorn, nkdy sarkastick poznmka k chodu
svta, v cel jeho bohatosti a neuvitelnosti. Fascinovalo mne jt opanm smrem, ne
kter nm pedkldaj sociln st v nekonenm proudu udlost, rychle distribuovanch. J
jsem naopak vytrhl asov sek, zastavil jej a ohlel se zpt. Takov pstup mne napklad
znovu vzthnul k vnmn podstaty fotografickho obrazu v nejistj form. Projekt
Facebook Timeline reflektoval tak angaovanost mch ptel ve spoleenskm dn a jejich
potebu nebo naopak laxnost se k tmto spoleenskm meznkm vyjdit.

2.2 Nstnka
Pinterest je sociln st, kter vznikla jako enklva obvyklho modelu uivatel text obraz.
Zamuje se ist na sdlen obrazovho materilu. Pinterest se odliuje od ostatnch
socilnch st tm, e jeho uivatel nevytvej nov obsah. Na Pinterest se obvykle nesdl
obrazy majitel t, ale fotografie, kter uivatel pebraj od jinch a pipnaj si je na
svj profil. Vytvej tematicky ohranien alba vizualit a dal uivatel je pak sdlen na svj
profil nstnku. Vznikaj tak galerie snmk, kter maj podobu sbrky obraz, ale jsou
prezentovny s jinmi souvislostmi, ne kdy vznikaly.
Kultura sbrn a vystavovn byla tak radikln transformovna vznikem internetovho
sbratelstv a vystavovn. Mnoho lid si vytv vlastn online fotografick galerie na
webovch strnkch. Tak umlci tmto zpsobem stle astji vystavuj a prodvaj sv dla,
sbratelstv probh i na strnkch jako e-bay. Institucionln kritika ve vztahu k vystavovn
se odehrv soubn se zmnami v kulturn produkci a technologickch postupech. V tomto

25

smyslu jsou role odbornka, autora a amatra neustle naruovny a znovu skldny
zpsoby, kter poukazuj zptky k Duchampovi a kultue ready-made.19
Paradigma sdlen vizulnho obsahu bylo v dob bez pstupnho internetu samozejm
odlin. Obraz (eknme zvten fotografie) se dostal mezi uritou skupinu lid, kter ho
roziovala dle, ppadn se takov fotografie objevila v njak publikaci, tiskovm
materilu. S pchodem sov komunikace se takov fotografie u vyvolan v potai dala
poslat e-mailem a mohla bt zobrazena v nepomrn krat dob dalm astnkm
komunikace (pjemci zprvy). Souasn forma sdlen ale publikuje na Pinterest obrazy
veejn a globln a jsou dostupn komukoliv. Meme na n nhodn narazit nebo jsou
zobrazena na zklad zadn klovch slov. Fotografie jsou uspodvny do
strukturovanch databz a vytvej nov spolen vznamy. Takovch struktur vznik
tm nekonen a tak se nabz otzka, nakolik se vizuln kd a podstata takovho
zobrazen cizeluje, potvrzuje nebo naopak vytrc a devalvuje.

Pro projekt Nstnka jsem vytvoil jsem na Pinterestu galerii obraz skldajc se z fotografi
dl ostatnch student Fakulty umn a designu, kter vznikly v rmci klauzurnch prac.
Jednotliv fotografie jsem nahodile nahrval na zmnnou sociln s. Prci jsem ohraniil
institucionlnm prostedm fakulty, aby bylo mon lpe sledovat jejich sdlen a tak, abych
STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuln kultury. Vyd. 1. Praha: Portl, 2009, s. 77. ISBN 97880-7367-556-1.
19

26

ml pesn uren tma fotografovn. Bez takovho ohranien by pak mohla bt popena
identita dl, autor a celkov by se koncept rozpadl na monou fabulaci. Kad student byl
prezentovn jednou fotografi a jmnem svho dla. Takzvan board tedy obsahoval
klauzury student, kte asto jet nemli svoji prci obhjenou.
V zsad mne zajmalo, jakm zpsobem budou spolu umleck dla ostatnch student
komunikovat, pokud budou ohraniena jednotnm vizulnm stylem webovho rozhran a
jak se bude mnit jejich hodnota. Byly vytreny z prostoru, kde maj bt prezentovny, byla
jim ubrna souvztanost mezi nimi sammi. Fotografie byly pefotografovny a peneseny
k jinm nahranm fotografim. Do vsledn smsice se mchaj dla uit i voln. Projekt
Nstnka si v neposledn ad pohrval s mylenkou prezentace umleckho dla, s jeho
aurou, kterou takovou prezentac zskv.

Dotkal jsem se otzek o monostech

interpretace obraz, promny kontext v zvislosti na podmnkch a pozicch.

Obrazy vytvej vznamy smysl umleckch dl, fotografi nebo medilnch text nele
pmo v dlech samch a divci v nich nenachzej vznamy., kter mli na mysli autoi, kdy
dlo tvoili. Spe jsou vsledkem sloitho procesu dialogu mezi socilnmi procesy a
praktikami, jejich prostednictvm obrazy vytvme a interpretujeme. V procesu vytven,
interpretace a uvn obraz se vznamy mn. Tvorba vznamu zahrnuje krom obrazu
samotnho a jeho tvrce jet dal ti momenty: 1. Kdy a konvence, kter obraz strukturuj
a nemohou bt od obsahu obrazu oddleny, 2. Divky a jejich interpretaci a proitek obrazu,
3. Kontexty, v nich jsou obrazy vystaveny a zhldnuty. Akoli meme ct, e obrazy maj
tzv. dominantn nebo primrn vznamy, divci je asto interpretuj a pouvaj podle jinho
kle.20
Internetov prosted navc pomohlo rozehrt novou klu hodnocen a interpretace
umleckho dla v ppad, e je vytreno z pvodnho institucionlnho (v tomto ppad
reln rmec koly).
Neznamen to, e divci interpretuj obrazy myln nebo subjektivn, nebo e obrazy nejsou
schopny pesvdit divky, pokud se jejich zamlen a vnman vznam li. Spe je tomu
tak, e vznamy sten vznikaj tam, kde jsou obrazy konzumovny, a hlavnm
konstitutivnm faktorem pi tomto procesu je divk nikoli producent. Producent zkrtka
20

STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuln kultury. Vyd. 1. Praha: Portl, 2009, s. 59. ISBN 978-807367-556-1.

27

me vytvoit obraz nebo mediln text, ale nem plnou kontrolu nad tm, jak vznamy si z
dla v rznch kulturnch kontextech odnesou divci. 21
Nstnka dodnes existuje a mimo jin prezentuje snad jedin souborn pehled
zveejnnch klauzurnch prac FUD UJEP, kter je stle online.

2.3 Nikdy nepozn, jak je to nemt moe

Poslednm projektem, v nm jsem pracoval s podobnmi strategiemi vyuvanmi v tto
prci, byl fotografick soubor vyuvajc fotoapart v mobilu. Vychzel jsem z mylenky
propojujc analogov informace a digitln data propltajc se v produktu mobilnho
telefonu. Jako individua se promtme do svch zazen, bu clen (zadvn osobnch
informac, ptel apod.) nebo nevdomky (mobil ulpv nae biologick stopu). V pstroji
jsou daje o naich ptelch, s komunit, do kterch se zapojujeme (e-maily, skupiny
kontakt). Vechny informace jsou zadan do malho pstroje, kter se vejde skoro do
dlan, pesto pedstavuje obrovsk technologick i komunikan platformu souasnho
svta, pedevm dky dotykov obrazovce, kter odstranila z uivatelskho pohledu dal
periferie a koncov zazen. Jak jsem ji naznail ve, jednm z monch uivatelskch
vstup (podobn jako u potae) je fotografie. Po uven zmnnch vstupnch dat jsem si
uvdomil, nakolik se tedy me promtat samotn vlastnk mobilu a jak je s jeho fotografi
pracovno. Uvedlo mne to v jet provzanj pemlen nad samotnm mdiem fotografie
a souasnho technologickho pokroku.

21

STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuln kultury. Vyd. 1. Praha: Portl, 2009, s. 64. ISBN 978-807367-556-1.

28

3. Praktick st diplomov prce

Teoretick st diplomov prce pro mne nebyla jen popisem nkolika novch jev a situac
v prostoru internetu. Pomohla mi smovat m uvaovn, kter krystalizuje v sti
praktick. Ob sti se pokou reflektovat otzku chovn mdia fotografie ve webovm
prosted. Pro moji generaci je u internetov prosted protknut s relnm ivotem. A pro
generaci po ns je ji kadodenn styk s rznmi zazenmi naprostou bnost. Dky userfriendly aplikacm dokou dnes u mal dti vytvet rznorod, asto logicky nron,
vizuality (nap. Minecraft). My je obvyklou soust kadho dne, konzumace informac
pochz ze svtc obrazovky astji ne z tiskovin.
Pro svoji praktickou st diplomov prce jsem pipravil nkolik dlch projekt, kter
shrnuj m uvaovan nad tmatem diplomov prce. Inicianm bodem byl u citovan
lnek Has Facebook killed the photography?, kde se fotografov vyjaduj k roli souasn
fotografie na socilnch stch. Oliver Wasow v nm v diskuzi pispv:
The first time I saw Salvador Dali's The Persistence of Memory, I thought, "That's it? That
little thing?" For most people, the Mona Lisa is a photograph. And yet, scale has become an
issue central to contemporary photographic work precisely because it offers up something
you can't get on the screen. I like Gursky in a book or on a screen, but then there's Gursky as
a kind of cinematic experience.22
Byl jsem fascinovn tm prohlenm, e slavn renesann dlo (stejn jako vechna malsk
dla) je pro mne principiln znm jen jako fotografick reprodukce. Rozhodl jsem se tedy
Da Vinciho nejznmj dlo zvtit na jeho nadivotn velikost a prezentovat jeho fotografii i
s jej obvyklou adjustac. Malsk obraz je transformovn na fotografii a je (podobn jako
kdyby se ocitl v knize) odcizen od svho nativnho prostoru galerie, penesen do jin galerie,
ale nen malbou, ale fotografi. (Obr. 1)
Originalitou a autorstvm fotografickho obrazu se zabvaly tendence souasnho umn.
Walker Evans vytvoil slavn fotografie pro FSA v roce 1936, kter dokumentovali sociln
pomry tehdej spolenosti. Sherrie Levine tyto obrazy pefotografovala a vystavila je v roce
1980. Pozdji v roce 2001 Michael Mandiberg vyuil tyto pivlastnn fotografie a vytvoil
22

WASOW, Oliver. Has facebook killed the photo?. Art in America [online]. 2011, ro. 99, . 4, s. 59 [cit. 201505-19].

29

strnku AfterSherrieLevine.com. Penesl tak fotografie pvodn Walkera Evanse do

webovho prosted. Vyuil k tomu katalog prce Levine, naskenoval je ve vysokm rozlien
a poskytl ke sthnut.
Vytvoil jsem na sociln sti Facebook strnku After Michael Mandiberg, kam jsem nahrl
fotografie nahran Mandibergem z jeho strnek. Snmky se pizpsobily standardizovan
velikosti platformy, take tato vysoce kvalitn data musely projt devalvac kvality
algoritmem. Byla zmenena na 2048 obrazovch bod na del stranu a upravena
kompresnm mechanismem zmenujc datovou velikost fotografie. Facebook je zasadil do
svho corporate identity a jsou uzaven v platform sociln st s modrou litou v hlavice
strnky. Pvodn vynaloen sil Walkerem Evansem je nyn zprotno sv kvalitativn
strnky a v souvislosti s rychlost en informac v souasnm webu se stvaj jen dalmi
enmi obrazy bojujcmi o nai pozornost. (Obr. 2)
Pro fotografy je asto tma vynaloenho talentu, asu, penz tmatem spor se
spolenost. Asi podobn jako pro vdce nebo jinho humanitn zaloenho kreativce, kdy
lze jejich prci asto zjednoduit na vty: Celou dobu jen kouk do mikroskopu. nebo On si
to jen zmkne, to dlm na telefon taky. Nebudeme probrat, co je poteba k tvorb
fotografickho obrazu a e je poteba takovou prci dostaten ocenit. Vzthneme tedy
asovou a mentln nronost k analogickmu nstinu toho, jakm zpsobem je fotografie
na sociln sti zalenna.
Dlouhodob si dokumentuji na mobiln telefon rzn cesty a vytvm si tak poznmky. Jsou
spojen s mstem a asem vzniku, nahrazuj obvykl denk. Vydal jsem se na cestu, pi kter
se celou dobu natm. Fotografii, kterou jsem podil, jsem nahrl na svj profil na
Facebook. Nahrval jsem obrazovku potae a nechal aktualizovat webov prohle jinho
sptelenho uivatele.
Cesta je urit mentln a fyzick aktivita neoddliteln od vtvarn tvorby. Celm procesem
si intuitivn tvrce uvdomuje a projektuje sv dlo, pipravuje se na mon situace. Pokad
je prakticky zrcadlenm zskanch zkuenost aplikujc se do konenho produktu. Vsledek
tto anabze je nahrn na sociln s a je podle uitch umleckch strategi ocenn
odezvou uivatel sluby. Kad prosted m sv specifika urujc spnost poskytovanho

30

obsahu. Umlec pi tvorb tedy potebn postupy zkonit vyuv, aby se podvan sdlen
spojilo s oekvnmi divk.
Prezentuji tedy samotn snmek podvajc informaci o vsledku cesty. Tato fotografie krajiny
postprodukn upraven podle mch obvyklch postup, je vystavena v prezentaci
diplomovch prac jako regulrn fotografick vstup. Vedle n pak b video
zaznamenvajc proces reakc mch ptel. Facebook musel pizpsobit systm takzvanho
news feed vzhledem ke vzrstajcmu potu uivatel. Informac, kter dostvali, zanalo bt
zbyten mnoho, ekvivalentn podle potu jejich ptel a sledovanch strnek. Software
vyhodnocuje spn pspvky a posunuje ty aktuln diskutovan a hodnocen do horn
sti pehledu novinek. Takovm procesem jsem podstoupil mj snmek. Algoritmus vbru
pspvk si nechv sluba pro sebe, tud nememe pesn pedpovdt, zda se bude
obraz opravdu astji tomu ktermu pteli zobrazovat exponenciln s rostoucm potem
palc i koment. (Obr. 5)
Jako fotografa mne pirozen zajm, jakou odezvu m snmky budou probouzet. ist
zjmov prozkoumvm, jak vstup lze zhotovit mobilnm telefonem, a proto sleduji i
tvorbu ostatnch fotograf na rznch galeri, speciln tch zamench na snmky pozen
mobilem. V zplav typicky amatrskch nr makro, glamour snmk, fotografi zvat a
krajiny s obvykle zvraznnm kontrastem svtel a stn, prezentuji i svoji tvorbu. Mm
zlibu naopak ve sniovn kontrastu, kter do snmk pidv sentiment starch prolch
filmovch materil. Vtinou se k mm fotografim vyjd uivatel krtkm komentem.
Je tm koloritem, e nkte uivatel amatrskch fotogaleri, chtj v zpalu neotesiteln
poteby pomoci ostatnm, udlaj si as a uprav vmi nahran snmek. Uivatel janbohac
upravil moji fotografii a poslal mi ji do komente. V praktick sti diplomov prce tedy
prezentuji diskuzi na fotogalerii, vstupn obraz a ten upraven. (Obr. 6,7,8)
Posledn soust mho vstupu je aplikace, kter vyuv rzn snmky, kter jsem na
fotogalerii publikovat, k nim jsou generovny nhodn komente k cizm fotografim ze
stejnho serveru. Akoliv se hodnocen fotografi na socilnch stch simplifikuje na
jednoduch tlatka zdviench palc nebo srdek, na amatrskch nadeneckch strnkch
je

obvyklej

formou

krtk

koment,

k prezentovanmu. (Obr. 9,10)

31

kterm

se

ostatn

uivatel

vyjaduj

4. Zvr
Vvoj modernho internetu zpsobil evoluci v prci s obrazem. Stal se otevenou platformou,
kde je uivatelm dovoleno vytvet tm jakkoliv materil. Webov strnky dostaly
intuitivn rozloen a programtoi stle vyvj pvtivj nstroje pro tvorbu. Monosti
produkce reprodukce postprodukce se socializuj. Uivatel socilnch st zasahuj do
otevench projekt umlc pracujcch v internetovm prosted.
Tato diplomov prce si nekladla za cl teoreticky pokrt oblast hodnoty fotografie na webu.
Sleduje vak postupy a zmny uvaovn o tomto mdiu. Text polemizuje o mnostv dat
plynoucch na serverech socilnch st, kter mohou bt pro divka tko zpracovateln.
Kvantita vizulnch obraz bojujcch o divkovo oko se s kadou novou informan
technologi zvtuje. Jednou z nejvraznjch tendenc ovlivujc konzumaci obsahu se stal
smartphone. Multimediln zazen s irokmi monost produkce obrazu, kter se vejde do
kapsy kalhot.
Charakter tvorby na socilnch stch byl podepen nkolika angaovanmi projekty
rozlinch pstup a k ohranien termnu viralita bylo pouito odkaz na nejnovj
popkulturu. Rozdly mezi vysokou a nzkou kvalitou vizuln produkce se v prostoru internetu
straj a definovat zsadn momenty je stle sloitj.
V obhajob praktick sti bylo nastnno, jakm zpsobem jsou jednotliv sti
prezentovanho vstupu vztaeny k pedchozmu textu a doplnny o kontext s autorovm
pohledem na fotografii ve webovm prosted.

32

5. Seznam literatury:
BOLTER, Jay David. Remediation: understanding new media. First edition. Cambridge: MIT
Press, c1999, 175 pages. ISBN 02-625-2279-9.
HEIFERMAN, Marvin. Has facebook killed the photo?. Art in America [online]. 2011, ro. 99, . 4, s.
55-61.

JOST, Franois. Realita - fikce: e klamu. 1. vyd. V Praze: Akademie mzickch umn. ISBN
80-733-1056-2.
RITCHIN, Fred. Bending the frame: photojournalism, documentary, and the citizen. First
edition. 2013, 175 pages. ISBN 978-159-7111-201.
RUSHKOFF, Douglas. Media virus!: hidden agendas in popular culture. [Rev. and updated
ed.]. New York: Ballantine Books, c1999, 175 pages. ISBN 03-453-9774-6.
STRAUSS, David Levi. David Levi Strauss. Aperture [online]. 2011, . 204, s. 50-52.

WASOW, Oliver. Has facebook killed the photo?. Art in America [online]. 2011, ro. 99

33

6. Obrazov ploha:

Obr. 1 (Leonardo da Vinci Mona Lisa)

34

Obr. 2

35

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5
36

Obr. 6

Obr. 7

37

Obr. 8

38

Obr. 9

Obr. 10

39