ESK VYSOK UEN TECHNICK V PRAZE

Fakulta elektrotechnick

DIPLOMOV PRCE

2013

Bc. Tom Vafek

ESK VYSOK UEN TECHNICK V PRAZE

Fakulta elektrotechnick
Katedra elektromagnetickho pole

Parametrick studie a nvrh quadrifilrn

roubovicov antny

kvten 2013

Student:
Vedouc prce:

Bc. Tom Vafek

Ing. Tom Konek, Ph.D.

estn prohlen
Prohlauji, e jsem zadanou prci zpracoval sm s pispnm vedoucho prce
a konzultanta a pouval jsem pouze literaturu v prci uvedenou. Dle prohlauji, e
nemm nmitek proti pjovn nebo zveejovn m prce nebo jej sti se
souhlasem katedry.

Datum: 10. 05. 2013

..
podpis studenta

Podkovn
Dkuji vedoucmu prce Ing. Tomi Konkovi Ph.D. za odborn veden, podntn
informace a pipomnky ke zpracovn tto prce a Ing. Janu Eichlerovi za cennou
konzultaci a rady k simultoru elektromagnetickho pole.
Dle tak dkuji vem, kte mi s prac pomhali nap. vytvoenm pjemnho
pracovnho prosted nebo i cennmi radami, nzory a pipomnkami ke zpracovn prce,
dky kterm jsem dovedl svou prci do konenho stavu.

Anotace:
Tato diplomov prce se zabv studi a nvrhem quadrifilrn roubovicov antny
z hlediska jejho vyuit v systmech druicov navigace. Soust prci je i realizace
navren antny a dle men jejch elektrickch parametr.

Klov slova:
quadrifilrn, roubovice, antna, parametrick studie, druicov navigace, nvrh,
realizace, men

Summary:
This diploma thesis follows up study and design of quadrifilar helix antenna in relation to
its use in satellite navigation systems. The work also includes the realization of the
proposed antenna and measuring its electrical parameters.

Keywords:
quadrifilar, helix, antenna, parametric study, satellite navigation, design, realization,
measuring

Obsah
OBSAH.................................................................................................................................. 7
POUIT ZKRATKY A SYMBOLY ................................................................................ 10
1.

VOD ........................................................................................................................ 12

2.

GLOBLN DRUICOV POLOHOV SYSTM ............................................... 13

2.1

2.1.1

Kosmick segment .............................................................................. 13

2.1.2

dc segment ..................................................................................... 13

2.1.3

Uivatelsk segment ............................................................................ 13

2.2

4.

PRINCIP UREN POLOHY ............................................................................... 14

2.2.1

Dopplerovsk metoda .......................................................................... 14

2.2.2

Dlkomrn metoda............................................................................. 14

2.3

3.

STRUKTURA .................................................................................................. 13

NEJROZENJ SYSTMY DRUICOV NAVIGACE ...................................... 14

2.3.1

NAVSTAR GPS .................................................................................. 14

2.3.2

GLONASS ........................................................................................... 15

2.3.3

GALILEO ............................................................................................ 15

JEDNODUCH ROUBOVICOV ANTNA ....................................................... 16

3.1

ANALYTICK POPIS ROUBOVICE .................................................................. 16

3.2

NORMLN MD ............................................................................................ 18

3.3

AXILN MD................................................................................................ 20

3.4

KNICK MD .............................................................................................. 22

QUADRIFILRN ROUBOVICOV ANTNA (QHA) ...................................... 24

4.1

PEDSTAVEN QHA ...................................................................................... 24

4.2

FUNKCE QHA ............................................................................................... 25

4.3

ANALYTICK POPIS QHA ............................................................................. 27

4.3.1

Elektrick pole roubovicovch prvk ................................................ 28

4.3.2

Elektrick pole vodorovnch ramen .................................................... 30

4.4

PARAMETRY QHA ........................................................................................ 31

4.4.1

Dlka vinut a axiln vka ................................................................ 31

4.4.2

Prmr ................................................................................................. 31
7

4.4.3

hel stoupn ....................................................................................... 31

4.4.4

Poet zvit ......................................................................................... 32

4.5

5.

6.

7.

NAPJEN QHA ............................................................................................ 32

4.5.1

Pkov vazebn len a 180 hybrid ................................................... 33

4.5.2

Wilkinsonv dli ................................................................................ 34

4.5.3

Diskrtn hybridn leny ...................................................................... 34

4.5.4

Nekonen symetrizan len .............................................................. 35

4.5.5

Samofzovac napjen ........................................................................ 36

PARAMETRICK STUDIE QHA ........................................................................... 39

5.1

MODEL QHA ................................................................................................ 39

5.2

VSLEDKY PARAMETRICK STUDIE .............................................................. 40

5.2.1

Prmr roubovice ............................................................................... 41

5.2.2

Axiln dlka ....................................................................................... 43

5.2.3

Poet zvit ......................................................................................... 45

5.2.4

Prmr vodie ...................................................................................... 47

NVRH QHA ............................................................................................................ 49

6.1

VCHOZ ROZMR ANTNY ........................................................................... 49

6.2

MONOSTI REALIZACE .................................................................................. 49

6.2.1

Jednoduch QHA s napjec st .......................................................... 49

6.2.2

Modifikovan samofzovac metoda ................................................... 53

REALIZACE A MEN PROTOTYPU QHA ....................................................... 59

7.1

VROBA ANTNY .......................................................................................... 60

7.2

MEN ANTNY ........................................................................................... 61

7.2.1

Vstupn pizpsoben ........................................................................... 62

7.2.2

Polarizace............................................................................................. 62

7.2.3

Smrov charakteristika a zisk ............................................................ 64

7.3

ZHODNOCEN REALIZOVAN ANTNY ........................................................... 66

8.

ZVR ...................................................................................................................... 68

9.

SEZNAM POUIT LITERATURY........................................................................ 70

10.

PLOHY .................................................................................................................. 73
8

I.

SEZNAM OBRZK ........................................................................................ 73

II.

SEZNAM TABULEK ........................................................................................ 75

III.

SAMOSTATN PLOHA ................................................................................. 76

Pouit zkratky a symboly

A

plocha smyky

AR

osov pomr

rychlost svtla,

prmr smyky

intenzita elektrickho pole

EHi

intenzita elektrickho pole roubovicovch prvk QHA

ERn

intenzita elektrickho pole horizontlnch prvk QHA

sloka intenzity elektrickho pole

EH

sloka intenzity elektrickho pole jednoho roubovicovho

prvku

EHi

sloka intenzity elektrickho pole roubovicovch prvk QHA

ERn

sloka intenzity elektrickho pole horizontlnch prvk QHA

sloka intenzity elektrickho pole

EH

sloka intenzity elektrickho pole jednoho roubovicovho

prvku

EHi

sloka intenzity elektrickho pole roubovicovch prvk QHA

ERn

sloka intenzity elektrickho pole horizontlnch prvk QHA

frekvence

find

rezonann frekvence vt induktivn smyky

fkap

rezonann frekvence men kapacitn smyky

fL1

frekvence psma L1 GPS

GNSS

globln druicov polohov systm

GPS

globln polohov systm

proud

I0

amplituda proudu

Im

proud tekouc men smykou samofzovac QHA

Iv

proud tekouc vt smykou samofzovac QHA

imaginrn jednotka

k
L

vlnov slo,

l1

dlka kratch prvk kruhovho lenu

dlka diplu

10

l1

dlka svislch prvk pkovho lenu

l2

dlka delch prvk kruhovho lenu

l2

dlka vodorovnch prvk pkovho lenu

lE

dlka roubovicovho prvku

lP

axiln dlka roubovice

LT

celkov dlka roubovice

MEO

stedn obn drha

poet zvit

fzov rychlost vlny

PTFE

polytetrafluorethylen , teflon

QHA

quadrifilar helix antenna, quadrifilrn roubovicov antna

odpor, rezistance

vzdlenost bodu pozorovn od potku souadnic

vzdlenost zdroj od potku souadnic

RL

return loss, ztrty odrazem

XC

kapacitn reaktance

XL

indukn reaktance

admitance

impedance

Z0

charakteristick impedance

ZV1

impedance svislch prvk pkovho lenu

ZV2

impedance vodorovnch prvk pkovho lenu

hel stoupn roubovice

hel stoupn QHA

permitivita

vlnov dlka

permeabilita

Ludolfovo slo, = 3,14159

polomr roubovice

azimutln souadnice libovolnho bodu

hlov frekvence, = 2f

11

1. vod
V poslednch letech dolo k vraznmu nrstu vyuit druicov navigace. Zvlt
pak po 1. kvtnu 2000, kdy byla zruena umle vkldan odchylka do systmu GPS a tm
se zvila jeho pesnost a do du jednotek metr i pro civiln uivatele. Systm GPS
nen jedinm systmem druicov navigace, nicmn je nejrozenj a pro vtinu
uivatel se tak stal synonymem pro druicovou navigaci.
Druicov navigace nachz uplatnn v mnoha oblastech lidsk innosti. Zejm
nejznmj aplikac druicov navigace nalezneme v doprav. A u v silnin, kde
usnaduje jzdu a nalezen cle milionm idi, i v nmon nebo leteck doprav, kde
je vyuvna k zen provozu. Dalmi vznamnmi obory, kter v hojn me vyuvaj
druicovou navigaci, jsou kupkladu stavebnictv, kde jsou tak zeny stavebn stroje,
nebo zemdlstv, kde navd zemdlsk stroje a pomh pi men pozemk. Systmy
druicov navigace slou i bnm uivatelm pi turistice nebo modern he zvan
geocaching.
Nesmrn dleitm hlediskem pro sprvnou funkci druicovch naviganch
systm je sprvn volba antny pijmae. Takov antna mus splovat nkolik
vznamnch kritri. Jeliko druicov navigan systmy funguj nejlpe, kdy jsou
satelity rovnomrn rozloen po cel nebesk bni, mus antna poskytnout
rovnomrnou odezvu v cel horn hemisfe, a to jak v amplitud, tak i fzi, tzn., e
signl pijman od satelitu v zenitu mus bt stejn siln jako signl satelitu tsn nad
horizontem. Tm je eliminovna poteba pesnho zamen satelitu. Naopak signly
z nedoucch smr mus bt potlaeny. Jsou to napklad signly se zpornou elevac,
kter jsou odraeny od zem.
Dle antna mus bt schopn pijmat signly s pravotoivou kruhovou polarizac
ze vech smr, v takovm ppad toti nezle na elevaci satelitu.
Dleit je i mal velikost a nzk hmotnost samotn antny, jeliko drtiv vtina
pijma jsou mobiln a uren k penen v ruce.
Ve uveden poadavky spluje quadrifilrn roubovicov antna (angl.
quadrifilar helix antenna, QHA), jej popis, studie, nvrh i realizace jsou pedmtem tto
prce.
12

2. Globln druicov polohov systm

Clem tto kapitoly je tene strun seznmit s principem druicovch naviganch
systm, pro kter je konstruovna QHA. Vce informac lze nalzt v literatue, nap. v [1]
a [2].
Globln druicov polohov systm (anglicky Global Navigation Satellite System,
GNSS) je sluba umoujc za pomoci druic prostorov urovn polohy s celosvtovm
pokrytm.

2.1 Struktura
Systmy GNSS se skldaj ze t podsystm:

kosmick segment

dc segment

uivatelsk segment

2.1.1

Kosmick segment

Kosmick segment je tvoen druicemi, kter vyslaj signly se zakdovanmi

daji, pomoc kterch jsou zabezpeovny funkce systmu GNSS. Poet druic, jejich
obn doba a sklon k rovnku zvis na konkrtnm druicovm systmu.
Kad druice je vybavena pijmaem, vyslaem, atomovmi hodinami a pstroji
sloucmi k navigaci. Druice pijm, zpracovv a uchovv informace pedvan
z pozemnho dcho centra, na zklad kterch koriguje svoji drhu, sleduje stav vlastnch
systm a podv o sob informace dcmu centru.
2.1.2

dc segment

Hlavn st dcho segmentu jsou pozemn monitorovac stanice vykonvajc

nepetrit pozorovn druice. Poloha tchto stanic je znma s pesnost na centimetry.
Clem celho dcho podsystmu je monitoring funkc kad druice, sledovn
a vpoet drhy druice, komunikace a zajitn pesnho chodu atomovch hodin na
druicch.
2.1.3

Uivatelsk segment

Uivatelsk segment tvo pasivn pijmae, kter pijmaj a dekduj signly

z druic a nsledn z tchto signlu vypotaj polohu uivatele.
13

2.2 Princip uren polohy

V dnen dob se k uren polohy vyuvaj hlavn dv metody, Dopplerovsk
a dlkomrn.
2.2.1

Dopplerovsk metoda

Jak u nzev napovd, jejm zkladem je tzv. Dopplerv jev: pohybuj-li se vi

sob zdroj a pijma signlu, pak se li kmitoet vyslan od kmitotu pijatho.
Druice se pohybuje po obn drze a vysl asov znaky a daje o parametrech
sv drhy, ze kterch pijma pot polohu druice.
Pijma obsahuje osciltor pracujc na stejn frekvenci jako vysla druice. Jeho
signl je smovn se signlem pijatm. asov znaky slou k ovldn tae, kter
pot periody rozdlovho kmitotu. Z uvedench daj meme po proveden alespo t
men vypotat polohu pijmae.
2.2.2

Dlkomrn metoda

Dlkomrn metoda je nejastji vyuvanm zpsobem men polohy pomoc

druic. Ze znalosti souadnic druic a vzdlenosti uivatelova pijmae od jednotlivch
druic, meme polohu uivatele urit eenm soustavy t rovnic pro ti neznm
(vpoet prseku t kulovch ploch).
Souadnice druic jsou zakdovny ve vyslanm signlu jednotlivch druic, tzv.
navigan zprv.
Vzdlenost od druice se zjiuje pomoc men doby zpodn na trase satelit
pijma.

2.3 Nejrozenj systmy druicov navigace

2.3.1

NAVSTAR GPS

V dnench dnech nejdleitjm a nejrozenjm systmem druicov navigace

je NAVSTAR GPS (znmj jen jako GPS) provozovan armdou Spojench stt
americkch. Pesnost systmu je v du jednotek metr.
GPS doshlo pln operan dostupnosti v roce 1994 a od roku 2000, kdy byla
zruena uml chyba men, je dostupn s plnou pesnost i pro civiln uivatele.
14

2.3.2

GLONASS

Dalm systmem je GLONASS, kter byl vyvinut v tehdejm SSSR a dnes je

provozovn armdou Rusk federace. Pesnost je obdobn jako u GPS. Systm stle nen
v pln operan dostupnosti.
2.3.3

GALILEO

GALILEO je plnovan navigan systm Evropsk unie. Pesnost by mla bt

srovnateln se systmy GPS a GLONASS. Systm GALILEO by ml zat poskytovat
prvn sluby do konce roku 2014, pln funkn by ml bt na pelomu let 2019 a 2020, kdy
by mlo bt na obn drze vech 30 satelit.
Tab. 1 Parametry druicovch systm
poet druic
nzev

stt

vypoutn
druic

plnovan

ve
slub

inklinace

poet
polrnch
drah

vka
orbitu
[km]

doba
obhu
[hh:mm]

Navstar
GPS

USA

1978

24+3

31

55

20 200
MEO

11:58

Glonass

Rusko

1982

24

21

65

19 100
MEO

11:15

Galileo

EU

2006

27+3

56

23 200
MEO

14:05

15

3. Jednoduch roubovicov antna

Abychom snze a hlavn sprvn pochopili funkci quadrifilrn roubovicov
antny, musme zat jednodu strukturou. Tou je jednoduch roubovicov antna, ze
kter QHA v podstat vychz.
roubovicov antna (anglicky helical antenna nebo jednodue helix) je antna
s postupnou vlnou, se stednm ziskem, pevn relnou vstupn impedanc a v axilnm
mdu s kruhovou polarizac a velkou kou psma.
Velkou vhodou roubovicov antny je jej kruhov polarizace. Lze ji toti pout
pro pjem vertikln i horizontln polarizovan vlny. Antna samozejm umouje
i pjem kruhov polarizovan vlny, a to bu pravotoiv, nebo levotoiv. Smysl kruhov
polarizace je dn smrem navinut zvit.
Jednoduch roubovicov antna vyzauje ve tech rznch mdech, normlnm
(nebo normlovm), axilnm (nebo tak osovm) a knickm.

3.1 Analytick popis roubovice

Pro nae ely je vhodn roubovici v souadnm systm nasmrovat podl osy z.
Geometrick uspodn roubovice je vidt na Obr. 1, kde je polomr roubovice; S je
vzdlenost mezi zvity; L dlka jednoho zvitu; je hel stoupn; Z0 je vka potku
roubovice; je jednotkov vektor ve smru vinut [3].

Obr. 1 Geometrick uspodn roubovice

16

Linii roubovice meme popsat vektorem

(1)

kter ukazuje z potku souadnic na kterkoliv bod na roubovici.

Souadnice x a y jsou dny rovnicemi

(2)

(3)

Vzdlenost mezi zvity meme zapsat jako . Souadnice z je potom dna

rovnic

(4)

kde l je vzdlenost podl roubovice ve smru vektoru . Kombinac tchto rovnic zskme
rovnici

(5)

kter popisuje kterkoliv bod na roubovici. Jednotkov vektor popisujc linii

roubovice je definovn jako

(6)

Z Obr. 1 je patrn, e polomr roubovice vypoteme jako

(7)

Dosazenm rovnice (7) do (5) a vsledku do rovnice (6) a jej pravou zskme vraz pro
jednotkov vektor

17

(8)

Nakonec meme vyuitm rovnic

(9)

(10)

pepsat jednotkov vektor do cylindrickch souadnic

(11)

3.2 Normln md
Limitn ppady roubovice jsou linern a smykov antna. Za podmnky, e hel
stoupn = 0 je vinut zplotl a roubovice se tak redukuje na smykovou antnu
s N zvity. Naopak pi = 90 se roubovice redukuje na linern vodi. Skuten
roubovice se zformuje pro hel stoupn v rozmez 0 < < 90.

Obr. 2 roubovicov antna a jej model

Z tto skutenosti vychz model antny na Obr. 2, kter je sloen z N malch

smyek a N krtkch dipl. Pole ve vzdlen oblasti tak meme popsat jako souet
pspvk smyek a dipl.
Vzhledem k tomu, e rozmry roubovice jsou mal, proud v cel dlce roubovice
je konstantn v amplitud i fzi a tvar svazku ve vzdlen zn je nezvisl na potu
smyek a dipl.

18

V normlnm mdu je vyzaovan pole maximln v rovin kolm na osu antny

a minimln v ose antny. Tento md se zformuje za podmnky, e obvod roubovice je
men ne vlnov dlka.

Obr. 3 Souvislost sloek pole se roubovic, diplem a smykou

Elektrick pole krtkho diplu m jen sloku E a jeho hodnota je dna

(12)

kde I je amplituda proudu protkajcho diplem; r je vzdlenost k bodu pozorovn; L je

dlka diplu.

Obr. 4 roubovice sloen z dipl a smyek

Elektrick pole mal smyky m jen sloku E a jeho hodnota je dna

19

kde

(13)

(14)

je plocha smyky a D je prmr smyky.

Celkov pole roubovicov antny ve vzdlen zn zskme superpozic dlch pol

smyek a dipl.

(15)

(16)

Smrov charakteristika normlnho mdu pro ob sti pole a

Obr. 5 Smrov charakteristika normlnho mdu

3.3 Axiln md
Z praktickho hlediska je vznamnj axiln md. V tomto mdu existuje jen jeden
hlavn lalok a maximum vyzaovn je v ose roubovice tak, jak je schematicky naznaeno
na Obr. 6.

20

Obr. 6 Smrov charakteristika axilnho mdu

Pro vyjden elektrickho pole axilnho mdu neexistuj jednoduch analytick

rovnice.

Obr. 7 Vyzaovan sloky pole roubovic

Celkov elektrick pole meme pmo vypotat integrac pspvk proudovch

element po dlce roubovice. Pedpokldme, e proud je postupn vlna s konstantn
amplitudou. Proud v libovolnm mst roubovice meme zapsat jako
,

(17)

kde l je dlka vodie z potku k libovolnmu bodu na roubovici; substituce kvli

zjednoduen vrazu

21

(18)

LT je celkov dlka roubovice; p je fzov rychlost vlny; je azimutln souadnice

zdroje; je azimutln souadnice bodu pozorovn; je jednotkov vektor podl

roubovice

(19)

Vektorov magnetick potencil v libovolnm bod v prostoru je dn

(20)

kde a je polomr roubovice; a kvli zjednoduen vrazu substituce

;

(21)

Nakonec meme vyjdit sloky a elektrickho pole jako

(22)

(23)

(24)

(25)

Celkov pole roubovicov antny ve vzdlen zn zskme superpozic dlch pol



3.4 Knick md
Poslednm mdem roubovicov antny je tzv. knick md, kter ale nen pli
asto pouvan. Jak je vidt z Obr. 8, antna vyzauje do tvaru jakhosi V, kdy podl osy
antny je minimum vyzaovn, a maxima jsou v uritm hlu od osy.
Aby se knick md ve roubovici vybudil, mus bt obvod zvit vt ne vlnov
dlka .

22

Obr. 8 Smrov charakteristika knickho mdu

23

4. Quadrifilrn roubovicov antna (QHA)

4.1 Pedstaven QHA
Zkladn forma rezonann quadrifilrn roubovicov antny byla vynalezena Dr. C.
C. Kilgusem z laborato aplikovan fyziky na John-Hopkinsov univerzit v Silver Spring
ve stt Maryland, USA v roce 1968 a publikovna byla v prosinci 1970 v The Microwave
Journal [4].
QHA je sloena ze dvou bifilrnch vynut se spolenou osou, kter jsou na sebe
kolm. Kad z bifilrnch vynut je tvoen dvma identickmi roubovicovmi elementy
na spolen ose posunutmi vi sob o 180 a pn spojenmi. Dlka kadho takovho

elementu je , kde M je cel slo. Je-li M lich, pak svorky naproti napjecm jsou

oteven, naopak pro sud M jsou nenapjec svorky zkratovan.

Obr. 9 Quadrifilrn roubovicov antna

Vznikla tak roubovicov struktura se tymi napjecmi svorkami. Kadou ze

svorek napjme signlem, kter je fzov posunut o 90 oproti pedchozmu. Prvn
svorku tedy napjme signlem bez fzovho posunu, druhou svorku signlem o 90
posunutm oproti prvnmu, signl na tet svorce je oproti prvn posunut o 180 a konen
tvrtou svorku napjme signlem s 270 fzovm posunem oproti prvn svorce. Smr
jednotlivch vinut a poad napjecch svorek jsou dny poadovanou polarizac vlny,
24

levotoivou nebo pravotoivou. Zpsobm napjen se budeme podrobnji vnovat dle

v samostatn kapitole.

4.2 Funkce QHA

Funkci QHA vysvtlme na struktue se zvitem dlky /2. Jak ji bylo zmnno
ve, QHA je kombinac dvou bifilrnch roubovic se spolenou osou a vzjemn
kolmch.
Jedna z monost, jak si takovouto bifilrn roubovici pedstavit, je vyjt ze
tvercov smyky o obvodu tak, jak je vidt na Obr. 10. Kad strana smyky je tedy
tvoena vodiem o dlce /4 a napjec svorky jsou vytvoen peruenm smyky ve
stedu spodn strany. Z kad napjec svorky a k protilehlmu bodu vede po obvodu
smyky vodi dlouh /2 (na Obr. 10 oznaeno jako lE). Takovto smyka vyaduje
symetrick napjen.

Obr. 10 tvercov smyka

Nyn postoupme ve vytven QHA o dal krok. Pedstavme si vlec o prmru /4

vloen do smyky tak, e napjec svorky budou leet na spodn podstav vlce. Pot
uchopme horn i spodn podstavu do rukou a otome horn podstavou o polovinu otky.
Vznikne struktura na Obr. 11. Vidme, e ob svisl strany tvercov smyky se staly
roubovic s polovinou zvitu ovinut okolo povrchu mylenho vlce. Vzhledem k tomu,
e dlka vodie pvodn svislch a nyn zakivench stran je stle stejn, dolo ke
zkrcen osov dlky lP, kter je nyn men ne /4. Dle u jen zbv vzt identickou
25

smyku a pootoit ji o 90 kolem spolen osy a vznikne struktura z Obr. 9 quadrifilrn

roubovicov antna.

Obr. 11 Bifilrn smyka

Dle se budeme zabvat zpsobem, jakm takov struktura vyzauje. tvercov

smyka s obvodem dlky je v podstat skldan dipl, kdy horn dipl je napov
napjen spodnm diplem. V tomto uspodn proudy v horn i spodn stran smyky
teou stejnm smrem, jak je vidt na Obr. 10. Horizontln polarizovan pole vytvoen
tmito proudy jsou tak ve fzi. Tato dv pole spolen vytv klasick tvar svazku diplu.
Hlavn laloky se nachzej po obou stranch roviny smyky a jsou na n kolm. Msta, kde
antna nevyzauje, se objev po obou stranch horizontln osy mezi horn a spodn stranou
smyky.
Ve svislch stranch smyky proudy teou opanm smrem, a to jak v horn, tak
i spodn polovin. V dsledku toho jsou vertikln polarizovan pole vytven obma
polovinami kad svisl strany v protifzi. Jejich pspvky daj ve vsledku nulu ve vech
smrech.
V bifilrnm vinut proudy v horn a spodn stran teou opanm smrem
v dsledku fyzick rotace horn strany. Pole produkovan proudy jsou tak v protifzi
a formuj osov vyzaovn.

26

Po stranch roviny tvoen horn a spodn stranou se pole pln vyru. Tud
bifilrn struktura po stranch nevyzauje, na rozdl od tvercov smyky, kter m
maximum vyzaovn prv v tomto smru. Klasick laloky osovho vyzaovn, kter
vzniknou v dsledku pspvk horn a spodn strany, se nyn objev v ose od
vrcholu k zkladn antny. Takovto zen je horizontln polarizovan.
Proudy tekouc skrz roubovicov sti si zachovvaj stejn smr jako na Obr. 10.
Nicmn fyzick pozice kadho proudovho elementu v kroucench vertiklnch vodich
je nyn posunuta do nov pozice. To m za nsledek odlinou, ale odpovdajc pozici
a smrov vektor pro kad elementrn pole vytvoen proudy v roubovicovch
elementech. Podle oekvn souet vech tchto elementrnch pol vyst ve sloen pole
sestvajc z obou pol, z horizontln i vertikln polarizovanho.

4.3 Analytick popis QHA

Jak ji bylo zmnno ve QHA, meme rozdlit na dv bifilrn roubovice
a kadou z bifilrnch roubovic lze rozdlit na dv jednoduch roubovice. Kvli
jasnjmu vysvtlen celkovho elektrickho pole vyzaovanho antnou rozdlme
takovouto jednoduchou roubovici na dv sti, jmenovit na roubovicovou st a dv
vodorovn ramena vzdlen od sebe o vzdlenost H. Integrln rovnice pro vyzaovn
multiprvkov roubovice byly odvozeny za pedpokladu, e je antna vyrobena z velmi
tenkho vodie, take proudov rozloen podl roubovicov sti je aproximovan
sinovou funkc. Elektrick pole vyzaovan vodiem s proudovm rozloenm je dno
rovnic (26).

kde

(26)

(27)

(28)

reprezentuje vzdlenost zdroj od potku souadnic;

je vzdlenost bodu pozorovn od potku souadnic; je hel mezi r a r; k je vlnov

slo a je hlov frekvence.

27

Celkov elektrick pole vyzaovan typrvkovou roubovicovou antnou pak

meme vyjdit jako

(29)

kde reprezentuje elektrick pole roubovicovch prvk a je elektrick pole

horizontlnch vodi.
4.3.1

Elektrick pole roubovicovch prvk

Na Obr. 12 je zobrazen jeden roubovicov prvek QHA. Jedn se vlastn o vodi

ovinut kolem vlce o polomru d a axiln dlce H. Pedpokldme, e vodi je dokonale
vodiv.

Obr. 12 Jeden roubovicov prvek QHA

V Obr. 12 je hel stoupn; (r, , ) jsou sfrick souadnice zdroj; (r, , ) jsou
sfrick souadnice bodu pozorovn.
Proudov rozloen na roubovicov sti meme obecn zapsat jako

kde

(30)

(31)

28

(32)

(33)

Dosazenm a pravou dle [5] zskme popis proudu tekoucho roubovicovm

prvkem

(34)

kde N je poet zvit jednoho prvku; I0 je amplituda proudu.

Znme-li proudov rozloen jednoho roubovicovho prvku antny, meme
vyjdit a sloky vyzaovanho elektrickho pole z rovnice (26) s vyuit rovnice (34)
a substituce

(35)

Sloku vyzaovanho elektrickho pole vyzaovan jednm roubovicovm

prvkem pak meme zapsat jako

kde N je poet zvit.

(36)

Sloku vyjaduje rovnice

(37)

kter obsahuje leny K a , kter jsou kvli zjednoduen rovnic rozepsny ne.

jsou konstanty nezvisl na bodu pozorovn a

vyjaduje geometrii roubovicov sti.

29

(38)

(39)

Stejn postup, kter jsme pouili u jednoho roubovicovho prvku, meme zobecnit
i pro ostatn roubovicov prvky. Musme vak mt stle na pamti pedpoklad, e
multiprvkov roubovice je tynsobn kruhov symetrick a prvky (1, 3) a (0, 2) jsou
napjeny kvadraturn. Sloky elektrickho pole roubovicovch prvk meme obecn
zapsat jako:

(40)

(41)

kde i = 0, 1, 2, 3 je poadov slo roubovicovho prvku,

(42)

je sloka vyjadujc kvadraturn napjen.

Rovnice (40) a (41) obsahuj leny K1 a i, kter jsou kvli zjednoduen rovnic
rozepsny zvl.

jsou konstanty nezvisl na bodu pozorovn a

vyjaduje geometrii roubovicov sti.

4.3.2

(43)

(44)

Elektrick pole vodorovnch ramen

Pedpokldme, e vodi je velmi tenk a dokonale vodiv, take proudov

rozloen je sinusov. Dle pedpokldme konstantn proudov rozloen na
horizontlnch ramenech IR = I0, to plat pi nahrazen

nebo pro

roubovici malho prmru (2d << ), pokud je efektivn dlka aproximovna fyzickou
dlkou vodie
. Elektrick pole pak meme vyjdit jako:

30

(45)

(46)

kde ; n = 0, 1, 2, 3 je poadov slo horizontlnho prvku.

Vechny ve uveden rovnice obecn vyjaduj sloky elektrickho pole ve

vzdlen zn vyzaovanho multiprvkovou roubovicovou antnou.

Celkov elektrick pole sloek a meme zapsat jako

 

(47)

4.4 Parametry QHA

Kritick parametry, kter uruj nebo ovlivuj vyzaovac charakteristiku QHA jsou
dlka vinut, axiln vka, prmr roubovice, hel stoupn a poet zvit.
4.4.1

Dlka vinut a axiln vka

Dlka vinut lE jednoho roubovicovho prvku QHA zahrnuje dlku roubovicov

sti a dlku vodorovnch ramen a do stedu pomyslnho vlce. Celkov dlka bifilrn
smyky mezi napjecmi svorkami je tedy 2lE.
Axiln vka lP je vka vyzaujc struktury. Vzhledem ke zkroucen smyky je
men ne dlka vinut lE, jak je patrn z Obr. 11.
4.4.2

Prmr

Obecn meme ci, e v aplikacch, kde se spokojme s nzkm ziskem, se sname

doshnout zkho prmru, zatmco pokud zle na vym zisku antny, preferujeme
vt prmry.
4.4.3

hel stoupn

Pokud jsou vechny ostatn parametry nastaveny optimln, m hel stoupn vliv
na ku svazku antny. Pi vym hlu stoupn vznik ir svazek s nim ziskem,
naopak pi nim hlu stoupn je dosaeno uho svazku s vt ziskem.

31

4.4.4

Poet zvit

Poet zvit N ve roubovicov sti antny je uren potem otek horizontln

nenapjen sti vzhledem k horizontln sti s napjecmi svorkami. Poet zvit nen
sm o sob primrnm parametrem ovlivujcm vlastnosti antny.

4.5 Napjen QHA

Napjen QHA pomoc nesymetrickho veden koaxilnho kabelu vyaduje
zvltn pozornost. Vzhledem k tomu, e kad jednotliv bifilrn smyka je zazen se
symetrickm vstupem, je nutn pout njak typ symetrizanho lenu. Krom toho
k zskn jednosmrn vyzaovac charakteristiky QHA, mus bt bifilrn smyky
napjeny oddlen s relativnm fzovm posuvem 90. Navc jet smysl fzovho posuvu
uruje, ze kterho konce bude QHA vyzaovat.
K napjen antny meme vyut celou adu rznch len, jako napklad sloen
symetrizan len (angl. folded balun), symetrizan len s rozdlenm pltm (angl.
split-sheath balun) nebo kombinaci 90a 180 hybridnch len tak, jak je vidt na Obr. 13.
Nicmn, chceme-li uetit vhu a zjednoduit konstrukci antny, meme pout
originln zpsob napjen, kter vyuv nekonen symetrizan len (angl. infinite
balun) kombinovan s novou metodou samofzovn dvou bifilrnch smyek, tm
doshneme 90 fzovho posuvu proud smyek.

Obr. 13 Napjen QHA

32

4.5.1

Pkov vazebn len a 180 hybrid

Pkov vazebn len (nebo tak kvadraturn vazebn len, Obr. 14) dl vstupn
vkon na dva vstupn se stejnou amplitudou, ale vzjemn posunut o 90.

Obr. 14 Pkov vazebn len

Jedno z monch uspodn pkovho lenu (plenrn pkov hybridn len) se

skld ze ty tvrtvlnnch ( ) veden uspodanch do tverce. Vodorovn

seky maj charakteristickou impedanci a svisl

nen sm o sob dostaujc k vytvoen napjec st pro QHA.

. Pkov vazebn len

Vzhledem k tomu, e potebujeme vytvoit tak 180 fzov posun, je vhodn pout
i kruhov vazebn len (Obr. 15).
Tento vazebn len se skld z sek veden o celkov dlce 1,5 s impedanc

pro tvrtvlnn seky ( ) i pro sek dlky .

Fze vstupnch signl zvis na tom, kter ze ty bran je pouita jako vstupn

a kter jako vstupn. Pi buzen do brny 1 resp. 2 jsou vstupn signly v branch 2 a 3
resp. 1 a 4 ve fzi. Pi buzen do brny 3 resp. 4 jsou vstupn signly v branch 1 a 4 resp.
2 a 3 v protifzi.
Vhodnm spojenm pkovch a kruhovch vazebnch len lze vytvoit vhodnou
napjec s pro QHA. Vce podrobnost o tchto vazebnch lenech lze najt v [6].

33

Obr. 15 Kruhov vazebn len

4.5.2

Wilkinsonv dli

Wilkinsonv dli (Obr. 16) se pouv k rozdlen vkonu na dv stejn velk sti
s nulovm vzjemnm fzovm posuvem. Dli se skld z seku
s charakteristickou impedanc Z0, kter se dle dl do dvou sek
. Rezistor o hodnot 2Z0 slou jako izolace mezi vstupy.

veden

veden s impedanc

Napjec s lze sestavit ze t Wilkinsonovch dli, kdy prvn dli rozdl vkon

na polovinu a dal dva rozdl kadou polovinu znovu na dva stejn dly. Zskme tak
tyi signly se stejn velkou amplitudou, ale nulovm vzjemnm posuvem. Potebn
fzov posuvy zskme pipojenm sek veden odpovdajc dlky.

Obr. 16 Wilkinsonv dli

4.5.3

Diskrtn hybridn leny

V dnen dob jsou k dostn hybridn leny ve form diskrtnch soustek

urench pro povrchovou mont. Jeden z obchod zabvajcm se takovmito
soustkami meme najt na www.minicircuits.com. Kde si v katalogu meme vybrat
34

podle mnoha poadavk, nap. podle potu vtv, poadovan frekvence nebo amplitudov
i fzov odchylky vstup. Typick odchylky amplitud jsou v du desetin dB a fze
v du jednotek stup.
4.5.4

Nekonen symetrizan len

Pi napjen pomoc nekonenho symetrizanho lenu [7] je pvodn koaxiln

kabel vyuit jako jedna polovina jedn bifilrn smyky, jak je patrn z Obr. 17. Na konci
koaxilnho kabelu je stedn vodi zkratovn k protj polovin smyky. Druh konec
protj poloviny smyky je pipojen k vnjmu vodii koaxilnho kabelu, tm je smyka
uzaven. Druh polovina smyky je tvoena pevnm vodiem o stejnm prmru, jako je
vnj prmr koaxilnho kabelu. Tm je vytvoena jedna cel smyka roubovice.
Pi provozu se proud tekouc vnitnm vodiem koaxilnho kabelu objev
v napjecm bod, odtud tee do pevn poloviny smyky. Proud tekouc po vnitn stran
plt koaxilnho kabelu dotee na jeho konec a dle pokrauje po vnj stran plt.
Tak se proud tekouc napjecm vedenm stane proudem tekoucm antnou, a to proto, e
vnj st koaxilnho kabelu thnouc se od napjecho bodu k protilehlmu bodu je nyn
ziem. Dky skinefektu je proud napjecho veden tekouc vnitn st koaxilnho
kabelu pln oddlen od antnnho proudu tekoucho po povrchu koaxilnho
kabelu/smyky.

Obr. 17 Smyka s nekonenm symetrizanm lenem

35

Vzhledem k tomu, e napjec veden je nyn symetrick vi protilehlmu bodu

(protilehl vi napjecmu bodu), jsou proudy indukovan v napjecm veden stejn
a teou opanm smrem. Proudy se tak vzjemn vyru a odpoj napjec veden od
smyky. Tomuto zpsobu zapojen se k nekonen symetrizan len.
4.5.5

Samofzovac napjen

Jak ji bylo zmnno dve, je nutn napjet QHA kvadraturn. Tento poadavek lze
splnit vyuitm samofzovac metody [7]. Vzjemn kolm bifilrn smyky jsou navreny
tak, e jedna smyka je vt, ne by odpovdalo poadovan rezonann frekvenci a m
tak induktivn charakter, naopak druh smyka je men a m tedy kapacitn charakter. Ob
smyky jsou napjeny paraleln. To je zpsobeno tm, e svorky obou smyek jsou
spojeny dohromady v napjecm bod tak, jak je vidt na Obr. 18.

Obr. 18 Napjen QHA s nekonenm symetrizanm lenem

Tato samofzovac metoda vyaduje jen jeden napjec koaxiln kabel a kterkoliv
z dve zmnnch symetrizanch len. Je zejm, e jedno rameno QHA je tvoeno
napjecm koaxilnm kabelem, zatmco zbyl ti ramena jsou pevn vodie.
Vt induktivn smyka je navrena tak, e na provozn frekvenci je jej indukn
reaktance XL rovna rezistenci R. Obdobn je navrena i men kapacitn smyka, take jej
kapacitn reaktance XC je opt rovna rezistenci R. Vztah X = R je velmi dleit, protoe
pi splnn tto podmnky zskme 90 fzov posuv mezi obma smykami. Proud Iv
tekouc vt smykou se mus zpoovat o 45, zatmco proud Im v men smyce mus
o 45 pedbhat. Jsou-li ob smyky napjeny paraleln, je relativn fzov rozdl mezi
proudy tekoucmi obma smykami 90, ani bychom potebovali dal prvek. Rozmry
smyek, kter vedou ke sprvnm fzovm pomrm, jsou uvedeny v Tab. 2.
36

Tab. 2 Rozmry smyek pi samofzovac metod

Men kapacitn smyka

Vt induktivn smyka

D []

0,156

0,173

lP []

0,238

0,260

Obvod smyky []

1,016

1,120

Prmr vodie []

0,0088

kde D je prmr mylenho vlce, kolem kterho je bifilrn smyka navinuta a lp je

axiln dlka tak, jak je vidt na Obr. 11. Prmr vodie je pouze doporuen, nedodren
jeho rozmru m za nsledek pouze pokles zisku v dech desetin dB.
Rozmry jednotlivch smyek jsou voleny tak, aby ve struktue rezonovaly dva
rzn mdy (podobn jako napklad v patchov antn s kruhovou polarizac). V ppad
antny pro pjem GPS psma L1 na frekvenci fL1 = 1575,42 MHz vt induktivn smyka
rezonuje

na

frekvenci

find = 1515,92 MHz

men

kapacitn

na

frekvenci

fkap = 1655,63 MHz.

Obr. 19 Normovan amplitudy mdu rezonujcch v QHA

Frekvence md a tm i velikost smyek je volena tak, aby na poadovan frekvenci

(v naem ppad 1575,42 MHz) mly oba mdy stejnou amplitudu a fzov posuv mezi
nimi byl pesn 90 tak, jak je naznaeno na Obr. 19 a Obr. 20.

37

Obr. 20 Fze mdu rezonujcch v QHA

Normovan vstupn impedance vt induktivn smyky je

vstupn impedance men kapacitn smyky

. Obdobn je

. Normovan vstupn admitance

obou smyek je dna a

. Vzhledem k tomu, e jsou ob smyky

napjeny paraleln je celkov vstupn admitance rovna a QHA je tak

pizpsobena impedanci napjecho koaxilnho kabelu [8].

38

5. Parametrick studie QHA

5.1 Model QHA
Parametrickou analzu quadrifilrn roubovicov antny provedeme v simultoru
elektromagnetickho pole CST Microwave Studio. Musme si proto vytvoit zkladn
model, na kterm pot budeme sledovat vliv zmny parametr na vyzaovac vlastnosti
antny.
Zkladn model bude mt dlku jednoho ramene /2, tedy svorky naproti napjecm
budou zkratovny, a poet zvit bude N = 0,5.

Obr. 21 Model QHA a jej 3D smrov charakteristika

a) -rovina, = 0

b) -rovina, = 90

Obr. 22 Smrov charakteristika antny v ezech

39

Obr. 21 zobrazuje model QHA a jej simulovanou 3D charakteristiku. Na Obr. 22

pak vidme ezy smrovou charakteristikou v rovin pro = 0 a = 90. Z pohledu na
3D smrovou charakteristiku je zejm, e ez ve rovin m kruhov tvar. Z toho dvodu
nepinese pi parametrick analze vznamn vsledky, a proto nebude dle uvdn.
Z graf je patrn, e antna dobe kryje celou horn hemisfru a je tak vhodn pro systmy
druicov navigace.
Konkrtn hodnoty jednotlivch parametr modelu jsou shrnuty v nsledujc Tab. 3.
Tab. 3 Parametry simulovan antny
Frekvence [GHz]

1,575

Zisk [dBi]

2,5

Smr hlavnho svazku []

ka svazku na 3 dB []

142

rove postrannch maxim [dB]

-2,8

Pedozadn pomr [dB]

2,78

Vzhledem k tvaru svazku se nepodailo odest ku svazku na 10 dB.

5.2 Vsledky parametrick studie

V pedchozm kroku jsme vytvoili zkladn model antny. Nyn budeme mnit jej
jednotliv parametry a sledovat jejich vliv na vyzaovac vlastnosti antny.
Pedpokldme, e zmnou nkterch parametr dokeme vyzaovac vlastnosti antny
vylepit.
Tab. 4 Promnn parametry modelu
parametr

rozsah

krok

prmr roubovice D []

0,25 - 1

0,25

axiln dlka []

0,25 - 1

0,25

poet zvit N [-]

0,5 - 2

0,5

prmr vodie [mm]

1-3

40

Prmr roubovice

5.2.1

Prvnm parametrem roubovice, kter budeme mnit, je jej prmr D. Prmr

roubovice budeme mnit v rozsahu 0,25 s krokem 0,25 .

a) -rovina, = 0

b) -rovina, = 90

Obr. 23 Smrov charakteristika modelu pi zmn prmru roubovice

Tab. 5 Simulovan parametry pi zmn prmru roubovice
Prmr
roubovice D []

G [dBi]

ka svazku na 3
dB []

ka svazku na
10 dB []

Pedozadn
pomr [dB]

0,25

2,51

71

139

2,83

0,5

7,5

35,85

69,5

1,92

0,75

6,9

27,9

131

6,2

8,8

23,8

79

15,44

41

Obr. 24 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na prmru roubovice

Obr. 25 Zvislost ky svazku na prmru roubovice

Na Obr. 23 je zobrazena smrov charakteristika modelu antny v rovin pro

= 0 a = 90. Vidme, e se zvtujcm se prmrem se svazek na 3 dB zuuje a roste
jeho smrovost a pedozadn pomr. ka svazku na 10 dB pro lich nsobky /4 kles a
pro sud nsobky /4 naopak stoup (zvislosti jsou zobrazeny na Obr. 24 a Obr. 25). Pro
ely druicov navigace je pouiteln prmr roubovice jen /4, protoe pi vtch
rozmrech u antna nekryje horn hemisfru rovnomrn.
42

Axiln dlka

5.2.2

Dle budeme mnit axiln dlku QHA v rozmez 0,25 s krokem 0,25 .

a) -rovina, = 0

b) -rovina, = 90

Obr. 26 Smrov charakteristika modelu pi zmn axiln dlky roubovice

Tab. 6 Simulovan parametry pi zmn axiln dlky roubovice

Axiln dlka
roubovice lp []

G [dBi]

ka svazku na 3
dB []

Pedozadn pomr
[dB]

0,25

2,5

71,5

2,8

0,5

-6,6

104

8,2

0,75

0,9

47,5

0,04

-2

84,5

0,41

Vzhledem k tvaru svazku se nepodailo odest ku svazku na 10 dB.

43

Obr. 27 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na axiln dlce roubovice

Obr. 28 Zvislost ky svazku na axiln dlce roubovice

Z ve uvedench parametr a graf je patrn, e zisk, pedozadn pomr a ka

svazku na 3 dB pro lich nsobky /4 kles a pro sud nsobky /4 naopak stoup. Pi
axiln dlce /2 antna vykazuje nejvt pedozadn pomr, ale maximum vyzaovn je
v opanm smru.

44

Jedin pouiteln hodnota axiln dlky pro druicovou navigaci je /4. Pi vtch
hodnotch je svazek velmi deformovan a postupn pechz do jakhosi knickho mdu,
kdy antna vyzauje svazek tvaru V.
5.2.3

Poet zvit

Nyn se podvme, jak se budou mnit vlastnosti antny pi zmn potu zvit.
Poet zvit budeme mnit v rozsahu 0,5 2 s krokem 0,5.

a) -rovina, = 0

b) -rovina, = 90

Obr. 29 Smrov charakteristika modelu pi zmn potu zvit roubovice

Tab. 7 Simulovan parametry pi zmn potu zvit roubovice

Poet zvit
roubovice N [-]

G [dBi]

ka svazku na
3 dB []

ka svazku na
10 dB []

Pedozadn
pomr [dB]

0,5

2,5

70,5

-*

2,8

3,9

57

98

3,37

1,5

5,5

60

101

16,8

4,9

64

-*

6,8

*) vzhledem k tvaru svazk se nepodailo odest

45

Obr. 30 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na potu zvit roubovice

Obr. 31 Zvislost ky svazku na potu zvit roubovice

Z Obr. 30 je patrn, e hodnota zisku a odstupu maxima od minima maj pi

uritm potu zvit (v tomto ppad 1,5) sv maximum a pro ostatn hodnotu potu
zvit jsou u jen ni. Naopak se zd, e ka svazku m pro urit poet zvit
minimum (v tomto ppad 1), ve vech ostatnch ppadech je svazek u jen ir, to je
vidt na Obr. 31.

46

Parametrick analza ukzala, e poet zvit m vliv hlavn na velikost zadnho

laloku, zisk a ka svazku se pli nemn.
5.2.4

Prmr vodie

Poslednm parametrem, kter v rmci parametrick analzy budeme mnit je prmr

vodie. Prmr budeme mnit v rozmez 1 3 mm s krokem 1 mm.

a) -rovina, = 0

b) -rovina, = 90

Obr. 32 Smrov charakteristika modelu pi zmn prmru vodie roubovice

Tab. 8 Simulovan parametry pi zmn axiln dlky roubovice

Prmr vodie
roubovice p [mm]

G [dBi]

ka svazku na 3 dB
[]

Pedozadn pomr
[dB]

2,5

70,5

2,79

2,95

78,5

4,2

70

Vzhledem k tvaru svazku se nepodailo odest ku svazku na 10 dB.

47

Obr. 33 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na prmru vodie roubovice

Obr. 34 Zvislost ky svazku na potu zvit roubovice

Z dat v Tab. 8 a Obr. 33 a Obr. 34 je patrn, prmr vodie nem velk vliv na zisk
antny a ku svazku. Naopak pedozadn pomr se zvil pomrn vznamn.
Dky parametrick analze jsme zskali pedstavu, kter jednotliv parametr
ovlivuje jakou vlastnost antny a tm i tvar svazku.

48

6. Nvrh QHA
Vzhledem k tomu, e quadrifilrn roubovicov antna je rezonann struktura, je
vchozm parametrem pi jejm nvrhu pracovn frekvence resp. vlnov dlka. Dle zadn
m bt navren antna pouiteln v oblasti druicov navigaci. Nejrozenjm takovm
systmem je dnes NAVSTAR GPS provozovan armdou Spojench stt americkch.

6.1 Vchoz rozmr antny

Antna bude pracovat v psmu L1, kde je vysln C/A kd dostupn civilnm
uivatelm i vojensk P(Y) kd, kter je ifrovan a pstupn pouze pro autorizovan
uivatele. Toto psmo vysl na frekvenci fL1 = 1575,42 MHz. Vchoz vlnov dlka pro
nvrh antny je podle rovnice (48) L1 = 190 mm.

,

(48)

kde c je rychlost svtla a f je pracovn frekvence antny.

6.2 Monosti realizace

Pi nvrhu QHA a jej nsledn realizace existuje nkolik cest, kudy se
k poadovanmu vsledku meme ubrat.
Prvn monost, kter pichz v vahu, je realizace jednoduch QHA, kde jsou
rozmry vech ramen stejn. V tomto ppad je ale nutn se vypodat se sloitj
napjec st, aby jednotliv ramena byla napjena signlem s vhodnou amplitudou
i fzovm posuvem.
Jinou monost je vyut sofistikovanj tvar QHA, kdy je sprvnho fzovn
dosaeno nestejnmi rozmry jednotlivch smyek tzv. samofzovac metoda.
6.2.1

Jednoduch QHA s napjec st

Jak ji bylo zmnno dve, je QHA sloena ze ty identickch roubovicovch

element. Dlka kadho takovho elementu je , kde M je cel slo. Je-li M lich,

pak svorky naproti napjecm jsou oteven, naopak pro sud M jsou nenapjec svorky
zkratovan. Pro dlku jednoho ramene

budou tedy ramena zkratovan dohromady. Poet

zvit bude , vznikne tak struktura na Obr. 35.

49

Obr. 35 Quadrifilrn roubovicov antna

QHA je tedy roubovicov struktura se tymi napjecmi svorkami, kde kadou ze

svorek napjme signlem, kter je fzov posunut o 90 oproti pedchozmu.
Prv napjec s je teba vyeit. Existuje nkolik monost, jak takovouto s vytvoit
(kapitoly 4.5.1 4.5.4).

Napjec s s pkovmi vazebnmi leny a 180 hybridem

Pravdpodobn jako prvn een napjec st kadho napadne poskldat ji
z jednoduch len podle Obr. 13. Pouijeme tedy jeden 180 hybrid a dva pkov
(90) vazebn leny, vznikne tak struktura na Obr. 36.

Obr. 36 Napjec s pomoc pkovch vazebnch len a 180 hybridu

Pro nvrh obvodu a simulaci vlastnost vyuijeme profesionln software AWR

Microwave Office a TX-LINE. Cel obvod je navren na substrtu firmy Rogers
Duroid 6010 o tlouce 0,635 mm a tloukou pokoven 18 m [9].

50

Obr. 37 S-parametry napjec st

Z Obr. 37 je patrn, e na pracovn frekvenci je S11 = -37,05 dB a ka psma pro

pizpsoben na 20 dB je 221 MHz, co odpovd asi 14 %, a na 10 dB dokonce 538 MHz,
co odpovd asi 34 %. Rozdl amplitud mezi nejvt a nejmen amplitudou vstupnch
signl je piblin 0,1dB.

Obr. 38 Fze signl jednotlivch ramen

Na Obr. 38 jsou zobrazeny fze jednotlivch signl. Vidme, e fze mezi

jednotlivmi signly jsou tm pesn 90.
Parametry takovhoto obvodu jsou tedy srovnateln s parametry diskrtnch
hybridnch len (viz 4.5.4).
Napjec s s Wilkinsonovm dliem
Jinou monost je sestavit napjen ze t Wilkinsonovch dli vkonu tak, jak je
vidt na Obr. 39 (podrobnji v kapitole 4.5.3). Obvod je navren na stejnm substrtu jako
pedchoz.
51

Obr. 39 Napjec s pomoc Wilkinsonovch dli

Obr. 40 S-parametry napjec st

Na Obr. 40 jsou zobrazeny S-parametry napjecho obvodu z Wilkinsonovch

dli. Vidme, e S11 = -21,45 dB, ka psma na -20 dB je 439 Mhz, co je asi 28 %,
a na -10 dB dokonce 2400 MHz, co odpovd asi 152 %. Tak si meme vimnout, e
rozdl amplitud nejvtho a nejmenho signlu je asi 0,3 dB.

52

Obr. 41 Fze signl jednotlivch ramen

Obr. 41 zobrazuje fze signl jednotlivch ramen. Vidme, e odchylka od

idelnho 90 fzovho posuvu je do 2. Parametry tohoto obvodu jsou tak srovnateln
s parametry diskrtnch hybridnch len (viz 4.5.4).
Ukzali jsme si, e parametry takovchto napjecch obvod jsou velmi dobr a tyto
obvody jsou tak vhodn k vytvoen napjec pro QHA. Nevhodou ale me bt nutnost
vyrobit plon spoj, co sebou nese sloitj vrobu a vy nklady.
6.2.2

Modifikovan samofzovac metoda

Vhodnj cestou me bt o trochu sloitj nvrh samotn roubovicov struktury,

kter ale sebou pinese jedno dleit pozitivum a to velmi jednoduch napjen. Jednomu
z takovch monch nvrh se k samofzovc metoda. Ne popsan metoda se od
samofzovac metody popsan v kapitole 4.5.6 li vynechnm symetrizanho lenu.
U tohoto zpsobu napjen je jedna smyka vt, ne by odpovdalo pracovn
frekvenci, a druh smyka men, viz Obr 42. Konkrtn rozmry vypoten podle Tab. 2
jsou uvedeny v Tab. 9.
Tab. 9 Konkrtn rozmry smyek
Men kapacitn smyka

Vt induktivn smyka

D [mm]

30

33

lP [mm]

45

50

Obvod smyky [mm]

194

213

Prmr vodie [m]

1,7

53

kde D je prmr mylenho vlce, kolem kterho je bifilrn smyka navinuta a lP je

axiln dlka tak, jak je vidt na Obr. 11.
Ramena budou pmo pipjena k pevnmu koaxilnmu kabelu, a to tak, e ve
spodn sti budou vechna ramena pipjena k plti a tm zkratovna. V horn sti je
spojeno vdy jedno rameno men smyky s jednm ramenem vt smyky, ty jsou pot
spojeny bu s pltm (ramena A-B), nebo stednm vodiem koaxilnho kabelu (ramena
A-B). Koaxiln kabel bude pmo zapojen do konektoru. Antna tak bude maximln
kompaktn a jednoduch.

Obr. 42 Struktura navrhovan QHA

Dvma velmi dleitmi parametry, kter zsadn ovlivuj vyzaovn struktury,

jsou smr vinut a spojen sprvnch ramen smyek.
Smr vinut antny ovlivuje polarizaci vyzaovan vlny. V GPS navigaci se vyuv
signl s kruhovou pravotoiv orientovanou vlnou, proto antna mus mt tak
pravotoivou polarizaci. Toho doshneme levotoivm (!!!) vinutm roubovice.
Dle chceme, aby antna zila od napjecho bodu ve smru osy z, tedy aby zila
v tzv. end-fire modu. Toho doclme spojenm ramen A-B a jejich pipojenm k plti,
a spojenm ramen A-B a jejich pipojenm ke stednmu vodii koaxilnho kabelu.
V ppad propojen ramen A-B a jejich spojenm se stednm vodiem, a spojenm ramen
54

A-B a jejich pipojenm k plti koaxilnho kabelu vznikne tzv. back-fire md, antna by
tedy vyzaovala proti smru osy z. Vce podrobnost ke konstrukci QHA lze nalzt
napklad v [10].
Parametry antny navren samofzovac metodou si ovme v simultoru
elektromagnetickho pole CST Microwave Studio. Ovme tak, zda antna z podle
poteb druicov navigace.

Obr. 43 Model QHA v CST Microwave Studiu

Struktura bude navinuta z mdnho vodie o prezu 1,5 mm2. Pevn koaxiln
kabel, kter slou zrove i jako kostra antny je typu UT-085 s dielektrikem vyrobenm
z PTFE, jeho rozmry jsou uvedeny v Tab. 10, vce detail lze nalzt v katalogovm listu
[11].

Obr. 44 Detail napjen antny

55

Tab. 10 Rozmry koaxilnho kabelu UT-085

Prmr vnitnho vodie [mm]

0,5

Prmr dielektrika [mm]

1.7

Prmr vnjho vodie [mm]

2,2

Pi simulaci ns bude hlavn zajmat smrov charakteristika antny (Obr. 45

a Obr. 46) a impedann pizpsoben k 50 veden parametr S11 (Obr. 47).

Obr. 45 3D smrov charakteristika antny f = 1575,42 MHz

56

a) -rovina, = 0

b) -rovina, = 90

c) -rovina
Obr. 46 Smrov charakteristika antny v ezech f = 1575,42 MHz [dBi]

Z ve uvedench obrzk je patrn, e navren antna z v tzv. end-fire mdu se

ziskem piblin 4,7 dBi. Smrov charakteristika antny velmi dobe kryje celou horn
hemisfru a je tak vhodn pro systmy druicov navigace.

57

Obr. 47 Parametr S11

Antna je k 50 veden pizpsoben na vce ne 20 dB, tzn., e se odraz mn ne

0,1 % vstupujcho vkonu. ka psma antny na -20 dB je 7,7 MHz, co odpovd
piblin 0,5 %, na -10 dB je ka psma 189 MHz, co je asi 12 %. Dal vlastnosti
antny jsou shrnuty v Tab. 11.
Tab. 11 Parametry simulovan antny
Frekvence [GHz]

1,575

Zisk [dBi]

4,7

Smr hlavnho svazku []

ka svazku na 3 dB []

141

ka svazku na 10 dB []

174

S11 [dB]

-20,5

Velkou vhodou takto navren antny je, e nepotebuje dn dal napjec

obvody, vhodnch fzovch posuv je dosaenou samotnou konstrukc antny. Antna je
tedy maximln jednoduch a vrobn levn. Nevhodou vak me bt, e je pomrn
zkopsmov.

58

7. Realizace a men prototypu QHA

Npln tto kapitoly je popis realizace navren quadrifilrn roubovicov antny
a nsledn oven jej funkce, men elektrickch parametr a porovnn realizovanho
prototypu se simulovanm modelem antny.
Vzhledem k tomu, e chceme, aby hotov antna byla co nejjednodu, bude
realizovna samofzovac metodou podle modelu v kapitole 6.2.2.

Obr. 48 Struktura realizovan QHA

Struktura bude navinuta z mdnho vodie o prezu 1,5 mm2. Pevn koaxiln
kabel, kter slou zrove i jako kostra antny je typu UT-085 s dielektrikem vyrobenm
z PTFE.
Realizovan antna s rozmry smyek dle simulovanho modelu nevykazovala
poadovan vlastnosti (byla peladna do vyho psma). Postupnm vvojem byly
nalezeny vhodn rozmry uveden v Tab. 12.
Tab. 12 Skuten rozmry antny
mm

Axiln dlka men smyky

48,7

0,256

Axiln dlka vt smyky

51,8

0,273

Prmr men smyky

31,6

0,166

Prmr vt smyky

35,2

0,185

59

7.1 Vroba antny

Jak ji bylo zmnno, antna bude navinuta z mdnho vodie. Prvn pekkou
v cest k funkn antn je nutnost sprvn vodi vytvarovat. Jednou z monost je pomoci
si formou vyrobenou z vleku s vyfrzovanou drkou, podle kter vodi vytvarujeme.
Vleky jsou poteba dva, protoe smyky QHA maj dky samofzovac metod rozdln
velikosti. Zskme tak poloviny smyek, kter pozdji spjme dohromady. Vleky
i plsmyky jsou vidt na Obr. 49.

Obr. 49 Vleky k vytvarovn vodie a poloviny smyek QHA

V dalm kroku spjme dohromady smyky a pot je pipojme k semirigid

koaxilnmu kabelu, jeho konec je osazen standardnm SMA konektorem.
Aby antna zila sprvnm smrem, je nutn smyky spojit podle schmatu na
Obr. 50 (dvod je podrobnji popsn v kapitole 6.2.2).

Obr. 50 Zpsob spojen smyek QHA

Dv spojen plsmyky, kter vidme na Obr. 51a, dle pipojme k semirigid

koaxilnmu kabelu, a to tak, e vechny voln konce drt pipjme k vnjmu plti
koaxilnho kabelu. Spojen konce jednoho pru plsmyek pipjme tak k plti
koaxilnho kabelu a spojen konce druhho pru ke stednmu vodii.

60

a) Spojen plsmyky

b) Pipojen plsmyky k semirigid

koaxilnmu kabelu
Obr. 51 Spojen dvou plsmyek

Nyn mme plsmyky spojen a pipjen ke koaxilnmu kabelu, kter je osazen

konektorem, tm je vroba QHA v podstat hotov (viz Obr 50).
V poslednm kroku byla vechna ramena urovnna tak, aby vodorovn ramena byla
opravdu vodorovn a se sousednmi svrala hel 90, dle aby odpovdajc si ramena nad
sebou byla v zkrytu, tak roubovicov st antny mus mt sprvn rozmry a tvar, pi
pohledu shora mus bt kruhov. Vzhledem k tomu, e jde o run vrobu, je jasn, e
nepesnostem se nevyhneme, nicmn je dleit, aby byly co nejmen, jeliko maj
podstatn vliv na vlastnosti antny.

a) celek

b) detail

Obr. 52 Hotov quadrifilrn roubovicov antna

7.2 Men antny

V tto kapitole se budeme vnovat men vlastnost realizovan antny, konkrtn
jde o pizpsoben antny, polarizaci, smrovou charakteristiku a zisk.
61

7.2.1

Vstupn pizpsoben

Pi dokonalm pizpsoben antny ke zdroji signlu (ppadn k zti) nedochz

na rozhran k odrazm energie. V praxi dokonalho pizpsoben doshnout nelze, a tedy
k odrazm dochz vdy. Clem pizpsoben je, aby tyto odrazy byly co nejmen. V praxi
se za nejni rozumnou hodnotu odraz povauje piblin -10 dB.
Men

vstupnho

pizpsoben

bylo

provedeno

pomoc

jednokanlovho

vektorovho analyztoru Site Master S400A firmy Anritsu.

Obr. 53 Parametr S11 realizovan antny

Z Obr. 53 je patrn, e antna na frekvenci 1575,42 MHz vykazuje hodnotu RL

piblin 11 dB, odraz se tedy mn ne 1% vkonu. ka psma realizovan antna na
10 dB je piblin 100 MHz, co odpovd asi 6 %.
7.2.2

Polarizace

Men polarizace bylo provedeno v bezodrazov antnn komoe v uspodn dle

Obr. 54.

62

Obr. 54 Uspodn mcho pracovit [12]

Polarizace elektromagnetick vlny je dna prmtem koncovho bodu vektoru

intenzity elektrickho pole do roviny kolm na smr en tto vlny.
Polarizaci antny jsme zmili metodou polarizan oblky pomoc vektorovho
analyztoru ROHDE & SCHWARZ ZVA 40. Z namen oblky (Obr. 55a) jsme odeetli
minimum a maximum vkonu (Tab. 13) a z nich vypotali osov pomr (49).
Tab. 13 Maximln a minimln vkon v polarizan oblce
dBm
Pmin

-54,98

Pmax

-53,28

63

(49)

a) polarizan oblka [dBm]

b) polarizan elipsa [V]

Obr. 55 Polarizan oblka a elipsa

Antna s ideln kruhovou polarizac m osov pomr rovn 1. Z namench

vsledk vidme, e nae realizovan antna nem pln ideln kruhovou polarizaci,
nicmn se j s osovm pomrem 1,22 velmi bl.
7.2.3

Smrov charakteristika a zisk

Men smrov charakteristiky a zisku bylo tak provedeno v bezodrazov antnn

komoe v uspodn dle Obr. 54. Men zisku a smrov charakteristiky probh v tzv.
vzdlen zn. Vzdlenou znu urme podle vzorce (50), kde D je nejvt rozmr antny,
v naem ppad 52 mm.

(50)

Men probhalo ve vzdlenosti piblin 4,25 m, take podmnka men ve

vzdlen zn byla splnna s velkou rezervou.
Men zisku vychz z radiokomunikan rovnice

(51)

kde Pp je pijman vkon; Pv je vyslan vkon; Gp je zisk pijmac antny; Gv je zisk

vyslac antny; L0 je ztrty volnm prostorem.
Ztrty volnm prostorem vypoteme podle vztahu


64

(52)

kde R je vzdlenost mezi antnami.

Zisk antny jsme zmili srovnvac metodou s referenn antnou se znmm
ziskem. Jako referenn antna byla vyuita trychtov antna typu DRH10 se ziskem
8,24 dBi na frekvenci 1575 MHz.

(53)

(54)

kde Ppref je pijman vkon referenn antnou; Ppx je pijman vkon menou antnou;
Gref je zisk referenn antny; Gx je zisk men antny.
Odetenm rovnic (54) (53) zskme rovnici (55) pro vpoet zisku men antny.
Vkon pijat referenn antnou je Ppref = -48,464 dBm. Vkon pijman menou
antnou najdeme v samostatnm souboru data.xlsx v ploze. Data byla zmena
vektorovm analyztorem ROHDE & SCHWARZ ZVA 40.

a) -rovina, = 0

(55)

b) -rovina, = 90

Obr. 56 Smrov charakteristika realizovan antny [dBi]

65

Tab. 14 Parametry realizovan antny

Frekvence [GHz]

1,575

Zisk [dBi]

4,28

Smr hlavnho svazku []

ka svazku na 3 dB []

166

ka svazku na 10 dB []

176

S11 [dB]

-11,28

Z ve uvedench vsledk vidme, e realizovan antna m pomrn dobr

vlastnosti pro vyuit v systmech druicov navigace. Zvl dleit je, e svou
smrovou charakteristikou kryje horn hemisfru a vykazuje kruhovou polarizaci
s pravotoivou orientac. Antna je tak pomrn dobe pizpsobena k 50 .

7.3 Zhodnocen realizovan antny

Na nsledujcch obrzcch a tabulce vidme srovnn vlastnost simulovan
a realizovan antny.

a) -rovina, = 0

b) -rovina, = 90

Obr. 57 Simulovan a namen charakteristika [dBi]

66

Obr. 58 Simulovan a namen parametr S11

Na Obr. 58 je patrn, e prbh S11 realizovan m dv lokln minima. To je

zpsoben tm, e v QHA rezonuj dva mdy (viz kapitola 4.5.6). V idelnm ppad by
ob piky mly splynout v jednu a vytvoit tak hladk prbh parametru S11. Realizovan
vzorek nem ideln pomr velikost smyek. Splynut minim by pravdpodobn dolo po
prodlouen men kapacitn smyky.
Tab. 15 Parametry simulovan a realizovan antny
men

simulace
Frekvence [GHz]

odchylka [%]

1,575

Zisk [dBi]

4,7

4,28

Smr hlavnho svazku []

50

ka svazku na 3 dB []

141

166

17

ka svazku na 10 dB []

174

176

S11 [dB]

-20,5

-11,28

55

Osov pomr [-]

1,14

1,22

Z ve uvedenho srovnn je patrn, e se nm pomrn pesn podailo doshnout

vlastnost simulovan antny. Bylo ale nutn upravit rozmry ramen realizovanho vzorku
tak, jak bylo zmnno v kapitole 7.
67

8. Zvr
Clem tto prce bylo seznmit se s vlastnostmi quadrifilrn roubovicov antny
a vysvtlit jej fyzikln funkci. Dle jsem v simultoru elektromagnetickho pole vytvoil
model QHA a provedl parametrickou analzu. V dal sti prce jsem se vnoval nalezen
vhodn struktury QHA pro pouit v systmech druicov navigace s ohledem na jej
geometrick vlastnosti (rozmry, tvar) i elektrick parametry (zisk, tvar smrov
charakteristiky, polarizace). Takto navrenou antnu jsem pot realizoval a jej elektrick
parametry zmil.
Prvn st prce je zamena na porozumn funkci quadrifilrn roubovicov
antny. Pochopen funkce QHA je dleitm pedpokladem k jejmu nvrhu, a u modelu
v simultoru elektromagnetickho pole nebo i fyzickho prototypu. V tto sti prce jsem
se tak seznmil s poadavky kladenmi na antnu pro systmy druicov navigace.
Dalm kolem prce bylo provst parametrickou analzu QHA a to proto, abych
zjistil, kter konkrtn parametr ovlivuje danou vlastnost antny. Analza byla provedena
v simultoru elektromagnetick pole CST Microwave Studio. Z vsledk analzy se sice
d vysledovat, kter parametr m nejvt vliv na uritou vlastnost struktury, nicmn
kad zmna parametru ovlivn antnu jako celek, je tedy zejm, e ve souvis se vm.
Dle jsem se zamil na nvrh konkrtn struktury pro pouit v systmech druicov
navigace, kde je dleitm parametrem oblast, kterou antna kryje svou smrovou
charakteristikou a pravotoiv kruhov polarizace. Struktura byla navrena modifikovanou
samofzovac metodou, kdy byl vynechn symetrizan len. Vsledn antna je tak
maximln jednoduch a vrobn levn. Ped samotnou realizac jsem navrenou antnu
nasimuloval v CST Microwave Studiu, abych si ovil jej vlastnosti. Simulace ukzala,
e struktura spluje poadavky kladen na antnu pro druicovou navigaci.
Nsledovala samotn realizace prototypu antny a jej men. Pi men jsem zjistil,
e vyroben antna m z hlediska druicov navigace dobr vlastnosti (smrovou
charakteristiku a polarizaci), ale je peladn do vyho psma, a to i kdy byly dodreny
rozmry simulovanho modelu. Nslednm vvojem (zvtenm smyek) jsem dospl ke
vzorku, kter m vhodn vlastnosti ve sprvnm frekvennm psmu.

68

Uveden rozdl mezi rozmry modelu a prototypu mohl bt zpsoben nkolika

faktory. Prvnm z nich me bt nevhodn nastaven simultor elektromagnetickho pole,
nap. dk mka. Je tedy vhodn simulaci provdt s vy hustotou mkou. Vt
mnostv bunk m velk vliv na vpoetn nronost simulace, je tedy nutn nalzt
kompromis.
Pravdpodobnjm faktorem, kter zpsobil rozdl v rozmrech, jsou nepesnosti pi
vrob vzorku. Je nezbytn nutn, aby vodorovn ramena byla opravdu vodorovn a se
sousednmi svrala hel 90, dle aby odpovdajc si ramena nad sebou byla v zkrytu,
tak roubovicov st antny mus mt sprvn rozmry a tvar, pi pohledu shora mus bt
kruhov. Dle je dleit, aby pechod mezi roubovicovou a vodorovnou st ramene byl
co mon nejostej. Tak pesnost napjecho bodu m vliv na vlastnosti antny. Vechny
tyto

nepesnosti

nepzniv

ovlivuj

vazby

mezi

jednotlivmi

slokami

elektromagnetickho pole vyzaovanho antnou a tm ovlivuj vyzaovn a tak

pizpsoben. Pi vvoji antny byl pouit semirigid koaxiln kabel, kter byl opakovan
tepeln namhn pi pjen smyek. Je velmi pravdpodobn, e tepeln namhn vedlo
k degradaci vlastnost dielektrika a tm i ke zhoren hodnoty vstupn impedance antny
resp. pizpsoben.
S ohledem na vsledky men v porovnn s teori (simulac) lze konstatovat, e
antna realizovan v rmci tto diplomov prce vykazuje poadovan vlastnosti a je tak
vhodn k provozovn v systmech druicov navigace.

69

9. Seznam pouit literatury

[1]

HRDINA, Z., P. PNEK a F. VEJRAKA. Rdiov urovn polohy: Druicov

systm GPS. Praha: VUT, 1995.

[2]

VEJRAKA, Frantiek. Materily k pedmtu A2M37RSY - Rdiov systmy. zimn

semestr 2012/2013.

[3]

CASWELL, Eric D. Analysis of a Helix Antenna Using a Moment Method Approach

With Curved Basis and Testing Functions. Blacksburg, Virginia, September , 1998.
Dostupn z: http://scholar.lib.vt.edu/theses/public/etd-82598202822/materials/etd.pdf. Masters Thesis. Faculty of the Virginia Polytechnic
Institute and State University.

[4]

C.C.KILGUS, Resonant Quadrifilar Helix Design, The Microwave Journal, Dec.

1970, p. 49-54.

[5]

KRZYSZTOFIK, W.J., Radiation properties of quadrifilar-helix antenna - An

analytical approach, Antennas and Propagation Society International Symposium
(APSURSI), 2012 IEEE , vol., no., pp.1-2, 8-14 July 2012.

[6]

HOFFMANN, Karel. Planrn mikrovlnn obvody. Vyd. 2. Praha: Nakladatelstv

VUT, 2007, 145 s. ISBN 978-80-01-03705-8.

[7]

M.W.MAXWELL, Chapter 22 The Quadrifilar Helix Antenna in ARRL-book

Reflections, 1991, ISBN 0.087259-299-5.

[8]

RAMA RAO, Basrur. 2.3 Quadrifilar Helix Antenna. RAMA RAO, B., W.
KUNYSZ, R. FANTE a K. MCDONALD. GPS/GNSS Antennas [online]. BOSTON,
LONDON: ARTECH HOUSE, 2013, s. 119-133 [cit. 2013-03-17]. ISBN 978-159693-151-0.

[9]

RT/duroid 6006/6010LM High Frequency Laminates: Data Sheet. 03/2011.

Dostupn z: http://www.rogerscorp.com/documents/612/acm/RT-duroid-6006-6010laminate-data-sheet.pdf.

70

[10] MARINI,, Domenico. Experimental Investigation of Quadrifilar Helix Antennas for

2400 MHz. The AMSAT Journal. 2004, s. 6-10. [cit. 2013-03-09]. Dostupn z:
http://www.hamradio.selfip.com/i6ibe/i8cvs/qfh2400mhz.pdf.
[11] Katalogov list koaxilnho kabelu UT-085-AL-TP-M17. In: [online]. [cit. 2013-0313]. Dostupn z: http://www.tek-stock.com/ut-085-al-tp-m17-133-00013-in-5-ftstraight-lengths/.
[12] NEARFIELD SYSTEMS INCORPORATED. CTU 800F-30 System Wiring
Diagram. 2009.
[13] TRANQUILLA, J.M.; BEST, S.R., A study of the quadrifilar helix antenna for
Global Positioning System (GPS) applications, Antennas and Propagation, IEEE
Transactions on , vol.38, no.10, pp.1545-1550, Oct 1990.
[14] FRASER, Heather. Parametrisation and Design of Quadrifilar Helices for use in Sband Satellite Communications. Johannesburg, 2010. [cit. 2013-03-09]. Dostupn z:
http://wiredspace.wits.ac.za/bitstream/handle/10539/8364/Msc_fraser_diss.pdf.
Dissertation. Faculty of Engineering and the Built Environment, University of the
Witwatersrand, Johannesburg.
[15] BALANIS, C. A. Modern Antenna Hanbook. New York: John Wiley & Sons, 2008.
ISBN 978-0-470-03634-1.
[16] KRAUS, J. D. Antennas. New York: McGraw-Hill, 1988. ISBN 0-07-035422-7.
[17] C.C.KILGUS, Multi-element, Fractional Turn Helices, IEEE Trans. AP-16, Jul.
1968, p. 499-500.
[18] C.C.KILGUS, Resonant Quadrifilar Helix, IEEE Trans. AP-17, May 1969, p. 349351.
[19] ONEILL, Greg. GPS Quadrifilar Antenna Designs for Portable Devices. [online].
2005 [cit. 2013-02-23]. Dostupn z:
http://www.skycross.com/docs/imat/GPS_Antennas_for_Portables.pdf.
[20] HOLLANDER, R.W. Resonant Quadrafilar Helical Antenna. 1999 [cit. 2013-02-23].
Dostupn z: http://www.kunstmanen.net/WKfiles/Techdocs/RQHA/RQHA19991eng.pdf.
71

[21] C.C.KILGUS, Shaped Conical Radiation Pattern Performance of Backfire

quadrifilar Helix Antenna, IEEE Trans. AP-23, May 1975, p. 392-397.

72

10. Plohy
I.

Seznam obrzk

Obr. 1 Geometrick uspodn roubovice ........................................................................ 16

Obr. 2 roubovicov antna a jej model ............................................................................ 18
Obr. 3 Souvislost sloek pole se roubovic, diplem a smykou ....................................... 19
Obr. 4 roubovice sloen z dipl a smyek ..................................................................... 19
Obr. 5 Smrov charakteristika normlnho mdu.............................................................. 20
Obr. 6 Smrov charakteristika axilnho mdu ................................................................. 21
Obr. 7 Vyzaovan sloky pole roubovic ......................................................................... 21
Obr. 8 Smrov charakteristika knickho mdu ............................................................... 23
Obr. 9 Quadrifilrn roubovicov antna ........................................................................... 24
Obr. 10 tvercov smyka .................................................................................................. 25
Obr. 11 Bifilrn smyka ..................................................................................................... 26
Obr. 12 Jeden roubovicov prvek QHA ............................................................................ 28
Obr. 13 Napjen QHA ........................................................................................................ 32
Obr. 14 Pkov vazebn len ............................................................................................ 33
Obr. 15 Kruhov vazebn len ............................................................................................. 34
Obr. 16 Wilkinsonv dli................................................................................................... 34
Obr. 17 Smyka s nekonenm symetrizanm lenem ...................................................... 35
Obr. 18 Napjen QHA s nekonenm symetrizanm lenem ........................................... 36
Obr. 19 Normovan amplitudy mdu rezonujcch v QHA ................................................ 37
Obr. 20 Fze mdu rezonujcch v QHA ............................................................................. 38
Obr. 21 Model QHA a jej 3D smrov charakteristika ...................................................... 39
Obr. 22 Smrov charakteristika antny v ezech ............................................................... 39
Obr. 23 Smrov charakteristika modelu pi zmn prmru roubovice .......................... 41
Obr. 24 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na prmru roubovice ........................... 42
Obr. 25 Zvislost ky svazku na prmru roubovice ...................................................... 42
Obr. 26 Smrov charakteristika modelu pi zmn axiln dlky roubovice ................... 43
Obr. 27 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na axiln dlce roubovice .................... 44
Obr. 28 Zvislost ky svazku na axiln dlce roubovice ............................................... 44
Obr. 29 Smrov charakteristika modelu pi zmn potu zvit roubovice .................... 45
Obr. 30 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na potu zvit roubovice ..................... 46
73

Obr. 31 Zvislost ky svazku na potu zvit roubovice ................................................ 46

Obr. 32 Smrov charakteristika modelu pi zmn prmru vodie roubovice............... 47
Obr. 33 Zvislost zisku a pedozadnho pomru na prmru vodie roubovice ............... 48
Obr. 34 Zvislost ky svazku na potu zvit roubovice ................................................ 48
Obr. 35 Quadrifilrn roubovicov antna ......................................................................... 50
Obr. 36 Napjec s pomoc pkovch vazebnch len a 180 hybridu ......................... 50
Obr. 37 S-parametry napjec st ....................................................................................... 51
Obr. 38 Fze signl jednotlivch ramen ............................................................................ 51
Obr. 39 Napjec s pomoc Wilkinsonovch dli ......................................................... 52
Obr. 40 S-parametry napjec st ....................................................................................... 52
Obr. 41 Fze signl jednotlivch ramen ............................................................................ 53
Obr. 42 Struktura navrhovan QHA .................................................................................... 54
Obr. 43 Model QHA v CST Microwave Studiu ............................................................... 55
Obr. 44 Detail napjen antny ............................................................................................ 55
Obr. 45 3D smrov charakteristika antny f = 1575,42 MHz ........................................ 56
Obr. 46 Smrov charakteristika antny v ezech f = 1575,42 MHz [dBi] ...................... 57
Obr. 47 Parametr S11 .......................................................................................................... 58
Obr. 48 Struktura realizovan QHA .................................................................................... 59
Obr. 49 Vleky k vytvarovn vodie a poloviny smyek QHA ....................................... 60
Obr. 50 Zpsob spojen smyek QHA................................................................................. 60
Obr. 51 Spojen dvou plsmyek ........................................................................................ 61
Obr. 52 Hotov quadrifilrn roubovicov antna ............................................................. 61
Obr. 53 Parametr S11 realizovan antny ........................................................................... 62
Obr. 54 Uspodn mcho pracovit [12] ..................................................................... 63
Obr. 55 Polarizan oblka a elipsa ..................................................................................... 64
Obr. 56 Smrov charakteristika realizovan antny [dBi] ................................................. 65
Obr. 57 Simulovan a namen charakteristika [dBi]........................................................ 66
Obr. 58 Simulovan a namen parametr S11 ................................................................... 67

74

II.

Seznam tabulek

Tab. 1 Parametry druicovch systm ............................................................................... 15

Tab. 2 Rozmry smyek pi samofzovac metod ............................................................. 37
Tab. 3 Parametry simulovan antny .................................................................................. 40
Tab. 4 Promnn parametry modelu.................................................................................... 40
Tab. 5 Simulovan parametry pi zmn prmru roubovice ............................................ 41
Tab. 6 Simulovan parametry pi zmn axiln dlky roubovice .................................... 43
Tab. 7 Simulovan parametry pi zmn potu zvit roubovice...................................... 45
Tab. 8 Simulovan parametry pi zmn axiln dlky roubovice .................................... 47
Tab. 9 Konkrtn rozmry smyek ...................................................................................... 53
Tab. 10 Rozmry koaxilnho kabelu UT-085 .................................................................... 56
Tab. 11 Parametry simulovan antny ................................................................................ 58
Tab. 12 Skuten rozmry antny ....................................................................................... 59
Tab. 13 Maximln a minimln vkon v polarizan oblce .............................................. 63
Tab. 14 Parametry realizovan antny ................................................................................ 66
Tab. 15 Parametry simulovan a realizovan antny .......................................................... 67

75

III.

Samostatn ploha

Obsah CD
| napajeni kruh.emp
|

| wilkinson.emp

|
| parametricka_analyza D.cst
|

| lp.cst

| model.cst

| N.cst

| p.cst

|
| data.xlsx
| diplomova_prace.pdf
| QHA.cst

kruh.emp

nvrh napjen s hybridnmi leny (soubor programu AWR

Microwave Office)

wilkinson.emp

nvrh napjen s wilkinsonovmi dlii (soubor programu AWR

Microwave Office)

D.cst

model s promnnm prmrem QHA (soubor programu CST

Microwave Studio)

lp.cst

model s promnnou axiln dlkou (soubor programu CST

Microwave Studio)

model.cst

zakladn model QHA pro parametrickou analzu (soubor

programu CST Microwave Studio)

N.cst

model s promnnm potem zvit (soubor programu CST

Microwave Studio)

p.cst

model s promnnm prmrem vodie (soubor programu CST

Microwave Studio)

data.xlsx

soubor s namenmi daty (soubor programu Microsoft Excel)

diplomova prace.pdf

tato prce ve formtu pdf

QHA.cst

nvrh quadrifilrn roubovicov antny (soubor programu CST

Microwave Studio)

Pozn.: Ke kadmu souboru *.cst pat stejnojmenn sloka s vsledky simulace. Stejn tak
ke kadmu souboru *.emp pat stejnojmenn soubor *.vim s vsledky simulace.
76