CARLOS CASTANEDA & SPOL

Vítejme k účelu osvobozování se.

Prvním krokem za osobní svobodou je vědomí.
Potřebujeme si být vědomi, že nejsme svobodni, abychom byli svobodni.
Potřebujeme si být vědomi , co ta potíž je, abychom tu potíž vyřešili.
(1, str.Oct19)

Pradávná Toltécká znalost o lidském vědomí

předaná Carlosovi Castanedovi a zachycená v jeho knihách
o výukách Dona Juana (pana Chuana) osvobozuje soudobého
člověka procvičováním magických pohybů Tensegrity.

Vítejte
Toto misto je v postupném vývoji.
Můj styk je peterfaigl@gmail.com
Můj blog http://lidskevedomi.blogspot.com
Na mezisíti www://panjuanmatus.wetpaint.com

Vyjádření účelu
Vše předloženo na těchto stránkách je tak děláno se záměrem být v naprostém souhlasu a
souladu se zásadami výjádřenými v písemné tvorbě následujících jedinců:

Carlos Castaneda
Florinda Donner Grau
Taisha Abelar
Don Miguel Ruiz
Eckhart Tolle.

Obsah je omezen hlavně na překlady statí z děl těchto tvůrců.

Jiné, podle mého úsudku úzce související prameny, jsou také používány.

Lidské vědomí
Když se cítíš dobře, všechno kolem tebe je dobré.
Když je kolem tebe vše výborné, všechno ti dělá radost.
Máš zalíbení ve všem, co tě obklopuje,
protože máš sám sebe rád/
protože máš sama sebe ráda.
(1, str. August/September)
Pan Chuan řekl, že lidské vědomí je jako nesmírně rozsáhlý, strašidelný
dům. Vědomí obyčejného každodenního žití se podobá být na život
zapečetěn v jednom pokoji tohoto obrovského domu. Vstoupili jsme do
toho pokoje jedním čarovným otvorem: narozením. A vystoupíme jiným
kouzelným otvorem: smrtí. (2, str.264)

"Věřím, že lidské vnímání prošlo přez věky změnamy.

Ta která doba je to, co rozhodne o způsobu vnímání;
čas rozhodne, který přesný svazek silových polí působnosti,
z jejich nespočitatelného množství, má být používán.
A ovládání té které způsobovosti času - těch několika vybraných silových
polí - spotřebovává naši veškerou nám dostupnou silovost (energii), a
nechává nám nic, co by nám mohlo pomoci použít ta ostatní silová pole."
(2, str.x)

"Protože je nemožné", ( pan Chuan ) pokračoval, "zvýšit naši nám vlastní

silovost (energii), jediná cesta otevřená kouzelníkům prastarého Mexika
bylo znovurozmístění této energie. Tento postup znovurozmísťování pro ně
započal tajuplnými přechody (magickými pohyby), a způsobem, jakým
tajuplné přechody ovlivňovaly hmotné tělo." (3, str.3)

Cesta, která má srdce

Pouze pravda nás může osvobodit od strachu, divadelnictví, a rozporu v
našich životech. Toto je ta naprostá pravda, a jednodušeji než takto to
předložit nemohu. (1, str.April 6)
Pan Chuan shrnul odůvodnění veškerého svého vědění v tom smyslu, že pro
něj ta důležitá věc je nalézt stezku, která má srdce.
A sledovat pak její běh.
Ztotožnění se s tou nejvlídnější možností, že mu stačí.
Jakákoliv naděje na dosažení trvalého postavení byla pro něj mimo hranice
jeho vědění.
(5, str.198)

,,Čarodějník je čarodějník, a válečník je válečník. Anebo člověk může být

oboje. Je dostatek takových, kteří jsou oboje. Ale člověk, který se pouze
ubírá stezkami života, je všechno.
Dnes nejsem ani válečník, ani čarodějník. Pro mě je zde pouze sledování
stezek, které mají srdce, sledování kteréhokoliv způsobu, který má srdce.
Tam se ubírám, a to jediné, co mně za to stojí, je projít jejich celou délku.
Tudy se ubírám a hledím - bezdyšně hledím. (5, str.182)

Pro šamany a šamanky jediný smysluplný vztažný

bod je jejich tělo.
Budeš-li udržovat svoji pozornost v těle natolik, nakolik jsi schopen anebo
schopna, budeš zakotven a zakotvena v nynějšku, neztratíš se sám anebo
sama sobě ve vnějším světě, a neztratíš se sám anebo sama sobě ve své
mysli. Myšlenky a city, strachy a chtění, mohou být do jisté míry i nadále
přítomny, ale vedení nad tebou nepřevezmou. (9, str. November 2)

Naléhavě jsem po panu Chuanovi vyžadoval, aby mě dostal z toho

nesnesitelného postavení a vysvětlil všechnu tu záhadnou mluvu. On se
zasmál a poklepal mě na hrudˇ a udělal žert o jednom Mexickém vzpěrači,
který měl nesmírné hrudní svaly, ale nemohl dělat těžkou tělesnou práci,
protože jeho záda byla slabá.
,,Bacha na ty svaly", řekl. ,,Neměly by být jen na ukázku".
,,Mé svaly nemají nic společného s tím, o čem mluvíte", řekl jsem ve
svárlivém naladění.
,,Ony mají", odpověděl. Tělo musí být dokonalost, než je vůle
provozuschopný celek. (4, str.83)

,,Všechno, čemu jsi byl doposavad svědkem, bylo skutečné a z tohoto

světa", řekl. ,,Jiný svět není. Tvým kamenem úrazu je podivné naléhavé
trvání z tvé strany, a ta tvoje výstřednost nebude vyléčena vysvětlováníma.
Tak se dnes Chenaro (Genaro) obrátil přímo na tvé tělo. Pečlivé
přezkoumání toho, co jsi dnes udělal, ti ukáže, že tvé tělo dalo věci
dohromady nejchválihodnějším způsobem. Jaksi ses zdržel oddávání se
svým vidinám u toho zavlažovacího kanálu. Zachoval sis nevšední
sebevládu a odstup, jak by si válečníci měli; ničemu jsi nevěřil, ale přesto jsi
jednal účinně, a tak jsi byl schopen sledovat Chenarovo volání. Ty jsi ho
vlastně našel bez jakékoli pomoci ode mne." (4, str.94)

(Pan Chuan) pokračoval:

,,Tou hlavní věcí, co se naučit, je jak se dostat k té štěrbině mezi světy, a jak
vstoupit do toho jiného světa. Mezi těmy dvěma světy - světem čarodějníků
a světem obyčejných lidí - je štěrbina. Existuje místo, kde se ty dva světy
překrývají. Ta štěrbina je tam. Otevírá a zavírá se jako dveře ve větru. Aby
se tam dostal, člověk musí uplatňovat svoji vůli. Musí, řekl bych, pro to
vyvinout nezkrotnou touhu, nerozštěpitelnou oddanost. Ale musí to udělat
bez pomoci jakékoli/jiné moci anebo jakéhokoliv/jiného člověka. Ten muž
sám musí zvažovat a vypřát si tu chvíli, kdy bude jeho tělo hotové
podstoupit tu cestu. ..." (5, str.182)

,,Potřebuješ pružné tělo, chceš-li tělesnou zdatnost a vyrovnanost mysli,"

pokračoval. ,,Toto jsou ty dvě nejdůležitější záležitosti v životě šamanů,
nebotˇ ony vynášejí do popředí střízlivost a účelnou věcnost: ty jediné
nepostradatelné požadavky k vstupování do jiných oblastí vnímání. Pro
plavbu neznámem způsobem, který je nefalšovaný, je třeba přístup, který je
opovážlivý, ale ne bezhlavý. Aby ustanovil rovnováhu mezi smělostí a
bezuzdností, čaroděj musí být krajně střízlivým, obezřelým, obratným, a v
znamenitém tělesném stavu." (3, str.5)

(Paní Florinda) řekla, že na světě není žádný způsob, jakým můžeme

druhému, anebo sami sobě, přikázat vyvolat si vědění. Spíše to je pomalá
záležitost; tělo samo v pravý čas a za správných podmínek bezvadnosti si
vyvolá své znalosti bez zásahu chtění. (6, str.273)

(Nawal Chuan Matus) nás však dal do přímého styku s druhou pozorností
prostřednictvím tělného zacházení. La Gorda se připamatovala, že ji nutíval
jít z jedné strany na druhou tlačením anebo masírováním jejich zad. Řekla,
že někdy ji i hlasitě udeřil na místo anebo do krajiny kolem pravé lopatky.
Výsledkem bylo, že vešla do mimořádného stavu jasnosti. La Gordě to
připadalo, že se vše v tom stavu dělo rychleji, i když ve světě nebylo nic
změněno. (6, str.163-4)

,,Musíme čekat", řekla (La Gorda). ,,Musíme dát našim tělům příležitost
přijít na řešení. Našim úkolem je úkol připamatovávání se , ne s naší myslí,
ale s našim tělem. Tak to chápe každý (z nás, učedníků pana Chuana)."
(6, str.59-60)

,,No, nawal Elias a láska jeho života, čarodějka Amalia, byli ztraceni ve
světě nebijologických bytostí," pan Chuan pokračoval. ,,Šli tam ne ve stavu
snění, ale tělesně." .... (Jejich učitel, nawal Rosendo,) si povolal
nebijologického zvěda s příkazem přenést jeho žáky do druhé pozornosti
přesunutím jejich skladných bodů na patřičné místo ( za účelem, aby je tam
pak sám školil). .... Co nawal Rosendo nevzal v úvahu, byla lstivost
nebiologických bytostí. Zvěd vskutku sestavné body jeho učedníků
přemístil, ale na polohu, z které bylo jednoduché je přepravit tělesně do říše
nebiologických bytostí."
,,Je tohleto možné, být přepraven tělesně?" zeptal jsem se.
,,Možné to je," ujistil mě. ,,Jsme silovost (energie), která je držena v
patřičném tvaru a stavu tkvěním skladného bodu na jednom místě. Pakliže je
to umístění změněno, tvar a stav té silovosti se také náležitě změní. Vše, co
nebiologické bytosti musí udělat, je umístit náš složný bod do patřičné
polohy, a jsme pryč, jako kulka, boty, klobouk, a vše." (7, str.102-104)

,, ... Cokoliv ti včera Chenaro udělal, udělal to tvému tělu. Tak nech, ať tvé
tělo rozhodne, co je co. ...
Nyní musíš jít sám do támhletěch přátelských hor." (Pan Juan) ukázal
bradou na vzdálené pohoří směrem k jihovýchodu.
Řekl, že tam musím zůstat až do té chvíle, kdy mně mé tělo řekne dost, a
vrátit se pak do jeho domu.
......
Cítil jsem, jak cosi, co je teplé a konejšivé, výsakuje ze světa, a z mého
vlastního těla. Věděl jsem, že jsem odhalil tajemství. Bylo to tak
jednoduché. Zakusil jsem neznámý citový příval. Nikdy jsem ve svém životě
nebyl v tak úchvatném stavu duševní pohody, v takovém klidu, ve stavu tak
vše zahrnujícího chápání, i když jsem nebyl schopen to objevené tajemství
vyjádřit slovy, dokonce ani myšlenkami ne, mé tělo si toho ale bylo vědomo.
(8, str.262,267)

,,Ale to je přece nemyslitelné, že by kojot mohl mluvit", řekl jsem.

,,To nebylo mluvení", odvětil pan Chuan.
,,Co to tedy bylo?"
,,Tvé tělo vůbec poprvé porozumělo. Ale selhal jsi si uvědomit, že to v první
řadě nebyl kojot,
a že to dozajista nebylo mluvení způsobem, jak mluvíme ty a já."
,,Ale ten kojot opravdu mluvil, pane Chuane!"
,,Tak hele, kdo teď mluví jako blb. Po všech těch letech učení by ti mělo být
jasněji. Včera jsi zastavil svět a snad jsi i viděl. Kouzelná bytost ti něco
pověděla a tvé tělo tomu bylo schopné porozumět, protože svět se zhroutil."
,,Svět byl takový, jaký je dneska, pane Chuane."
,,Ne, nebyl. Dnes ti kojotové nic nesdělují a nejsi schopen zřít čáry světa.
Včera jsi to všechno udělal, protože jednoduše se v tobě cosi zastavilo."
,,Co to bylo to, co se ve mně zastavilo?"
,,Co se v tobě včera zastavilo bylo to, co ti lidé říkají, jaký že svět je. Víš,
lidé nám říkají, od chvíle kdy se narodíme, že svět je takový a takový a tak a
tak, a my přirozeně nemáme na výběr, než vidět svět tím způsobem, kterým
nám lidé říkají, že je." (8, str.268)

Máš-li potíže s víciťováním svých pocitů, začni soustřeďováním se na vnitřní

silové pole svého těla.
Cíti tělo zevnitř. To tě dá do styku s tvými pocity. (9, str.January 5)

Měj alespoň takový zájem o to, co se děje uvnitř tebe, jaký máš o to, co se
děje kolem.
Pakliže dostaneš ten vnitřek správně, to vnější se seřadí správně.
(9, str.October)

Pokaždé, kdyš jdeš nahoru anebo dolů po schodech doma anebo v práci,
dávej bedlivý pozor na každý krok, na každý okamžik, i dokonce na své
dýchání. Anebo, když si myješ ruce, dávej pozor na všechna vnímání smyslů,
spojená s tou činností: zvuk a dotýkání vody, pohybování rukama, vůni
mýdla, a tak dál. Když si sedneš do svého vozu, po tom, co zavřeš dveře, dej
si několikavteřinovou přestávku a sleduj proud svého dechu. Buď si vědom
toho tichého, ale mocného smyslu přítomna. Je jedno jisté měřítko, podle
kterého můžeš měřit svůj úspěch v tomto cvičení: rozsach klidu, cítěného
uvnitř. (9, str.July 20)

Řídˇ svoji pozornost dovnitř. Nahlédni dovnitř sebe. Jaký druh myšlenek
tvoje mysl vytváří? Co cítíš? Usměrňuj svoji pozornost dovnitř těla. Je zde
nějaké pnutí? Jakmile zpozoruješ, že zde je jakási nízká hladina neklidu, ten
šum v pozadí, zři, jakým způsobem se vyhýbáš, odporuješ, anebo zapíráš
život - tím, že zapíráš přítomno. (9, str.April 27)

Nikdy nemůžeš být to, co nejsi. Ty můžeš být pouze ty, a to je to.
A ty jsi ty právě teď, a to je bez námahy. (1, str.January)

Milovat život je těšit se z každého projevu života, a to je bez námahy.

Je to tak lehké, jako vdechování a vydechování.
Dýchat je největší nutností lidského těla, a vzduch je ten nejohromnější dar.
(1, str.September)

(Pan Jaun) vstal a protáhl si tělo. Zdálo se, že napíná každý sval. Poručil
mně, abych udělal to samé.
,,Musíš si v průběhu dne mnohokrát protahovat tělo", řekl. ,,Čím častěji, tím
lépe, ale jen po dlouhé době práce, anebo po dlouhé době odpočinku. ...
Důvod, kvůli kterému mě chodíš navštěvovat, je velmi jednoduchý;
pokaždé, když jsi mě navštívil, se tvé tělo naučilo jistým věcem, i proti tvé
touze. A nakonec tvé tělo teď potřebuje se ke mně vracet, aby se učilo víc.
Řekněme, že tvé tělo ví, že umře, i když sám na to nikdy nemyslíš. A tak
jsem tvému tělu říkal, že já také jednou umřu, a že předtím bych tvému tělu
rád ukázal jisté věci, věci, které sám nejsi schopný svému tělu dát.
Například, tvé tělo potřebuje děs. Má to rádo. Tvé tělo potřebuje tmu a vítr.
Tvé tělo teď zná chůzi moci, a nemůže se dočkat si ji vyzkoušet.Tvé tělo
potřebuje osobní moc, a nemůže se dočkat ji mít.Tak tedy řekněme, že tvé
tělo se vrací mě chodit navštěvovat, protože jsem jeho přítel."
Pan Juan zůstal po dlouhou chvíli ticho. Zdálo se, že se potýká se svými
myšlenkami.
,,Už jsem ti řekl, že tajemství silného těla nespočívá v tom, co mu děláváš,
ale v tom, co ne," řekl konečně. Je teď čas, abys nedělal to, co vždy děláváš.
Až do našeho odchodu tady seď a ne-dělej." (8, str.193-4)

"Musí se ti přihodit velmi drsné věci, aby jsi dovolil svému tělu prospět ze
všeho toho, čemu jsi se naučil," řekl (pan Juan). (8, str.227)

Kdo a co je člověk poznání.

(Chuan Matus řekl:) Člověkem poznávání je ten, kdo věrně sleduje těžkosti
učení. Člověk, který bez chvatu a bez kolísání jde kam až nejdále může v
odhalování tajemství moci a poznání.
Člověkem poznání se může pokusit stát kdokoliv. Málokdo však je v tom
úspěšný, ale to je jen přirozené. Nepřátelé, které člověk střetne na stezce
učení se stát člověkem poznání, jsou pováženíhodní; většina lidí jim
podlehne.
Aby se stal člověkem poznání, muž musí střetnout a musí porazit své čtyři
přirozené nepřátele.
Stání se člověkem poznání trvalým stavem není. Člověk nikdy vlastně není
člověkem znalosti. Člověk se spíše stane člověkem poznání jen na velmi
krátký okamžik, po tom, co překoná své čtyři přirozené nepřátele. (5, str.82-
83)
Začátky učení
Když se člověk začíná učit, jeho cíle mu nikdy nejsou jasné. Jeho účel je
vadný; jeho záměry mu jsou nejasné. Doufá v odměny, které se nikdy
nedostaví, protože nezná nic o těžkostech učení. Začíná se pozvolna učit -
nejdříve trošku po trošce; pak ve velkých kusancích. A jeho myšlenky se
brzo začnou navzájem srážet. To, co se učí, není nikdy to, co si zobrazoval,
anebo představoval, a tak se začne bát. Učení nikdy není co člověk očekává.
Každý krok v učení je nový úkol, a strach, který muž zakouší, začne
neúprosně narůstat, neústupně. Z jeho účelu se stalo bojiště.
První přirozený nepřítel je STRACH
A tak padnul na svého prvního přirozeného nepřítele: Strach! Hrozný
nepřítel - záludný, a těžko překonatelný. Skrývá se za každým zákrutem
cesty, plíživě, čekající. A pakliže člověk, zděšen z jeho přítomnosti, uteče,
jeho nepřítel tak dá jeho snažení konec."
"Co se s tím člověkem stane, když ze strachu uteče?"
"Nestane se mu nic, až na to, že se nikdy nenaučí. Nikdy se z něj nestane
člověk poznání. Možná se z něho stane utlačovatel, anebo neškodnej,
ustrašenej člověk. V každém případě bude poraženým člověkem. Jeho první
nepřítel dá jeho chutím konec."
"A co může udělat, aby strach překonal ?"
"Odpovědˇ je velmi jednoduchá. Nesmí prchat. Musí se svému strachu
postavit a jemu navzdory musí vzít další krok v učení, a další, a další. Musí
se plně bát, ale přesto se nesmí zastavit. To je pravidlo. A nadejde chvíle,
kdy jeho první nepřítel ustoupí. Člověk se začne cítit sebou jistým. Učení už
není děsivým úkolem.
Když se tento radostný okamžik dostaví, člověk může bez váhání říci, že
svého prvního přirozeného nepřítele porazil."
"Stane se to náhle, pane Chuane, anebo pozvolně ?"
"Dostaví se to poznenáhle, ale nakonec je strach zdolán najednou a rychle."
"Ale nedostane ten muž zase strach, když se mu přihodí něco nového?"
"Ne. Jakmile muž překonal strach, je od něj osvobozen po zbytek svého
života, protože na místo strachu obdržel jasnost - jasnost mysli, která
vymazává strach. Tehdy už muž zná své touhy. Ví, jak ty touhy uspokojit. Je
schopný vytušit nové kroky v učení, a vše obklopuje pronikavá jasnost.
Muž cítí, že nic není skryto. (5, str.84-85)

Brání ti strach v tom, abys jednal? Uznávej ten strach, sleduj ho, ber ho na
vědomí, buď s ním plně přítomen a přítomna. Takovým jednáním přetneš
spoj mezi strachem a svým myšlením. (9, str.April 6)

Veškerá svárnost je způsobována zapíráním přítomna.

Nepokoj, tíseň, přepnutost, přetížení, obavy -- všechno projevy strachu --
jsou způsobovány přezpřílišností budoucna a nedostatkem přítomna.
Přítomno je ta skutečnost, která rozpouští přeludnou zdánlivost minula a
budoucna. (9, str.February 2)

Druhý nepřítel je ZŘETELNOST

A tak střetnul svého druhého nepřítele: Zřetelnost. Jasnost mysli, kterou je
tak těžké obdržet, která rozptyluje strach, ale také oslepuje.
Nutí muže, aby o sobě nikdy nepochyboval. Dává mu sebejistotu, že může
dělat, cokoliv si zamane, protože do všeho jasně vidí. Je odvážnej, neboť je
čirej, a nic ho nezastaví, neboť je čirej. Ale to vše je omyl; je to jako něco
necelého. Pakliže se člověk podvolí této domnělé moci, podlehl svému
druhému nepříteli a bude se babrat v učení. Bude chvátat, když by měl být
trpělivým, nebo bude trpělivým, když by se měl hnát. Bude se patlat v učení,
až skončí neschopen se učit cokoliv dál."
,,Co se stane s člověkem, který je takovým způsobem poražen, pane
Chuane? Umře z toho tím následkem?"
,,Ne, neumře. Akorát, že ho jeho druhý nepřítel pěkně zarazil ve snažení se
stát člověkem poznání; namísto toho se ten muž může stát zdatným
válečníkem, anebo komikem. Ale ta čirost, za kterou tak draze zaplatil, se už
nikdy nezmění opět v temno a strach. Pokud bude naživu, zůstane čirým, ale
ničemu novému se už učit nebude, ani nebude toužit po čemkoliv novém."
,,Co ale musí tedy udělat, aby se vyhnul být poraženým?"
,, Musí udělat to, co udělal se strachem: musí se vzepřít své čirosti, a
používat ji pouze k vidění,
a trpělivě čekat a opatrně změřovat před uděláním nových kroků; musí
myslet, nadevšechno, že jeho jasnost je téměř omyl. A nadejde okamžik kdy
pochopí, že jeho čirost byl pouze bod před jeho očima. A tak překoná svého
druhého nepřítele a dospěje do postavení, kde mu už nic nemůže uškodit.
Toto nebude omyl. Nebude to pouze bod před jeho očima. Bude to pravá
moc. (5, str.84-86)

Neustalé obnovování se stát člověkem poznání je vyjádřeno v námětu

čtyřech nepřítelů, kteří jsou střetnuti na stezce učení: strach - zřetelnost -
moc - stáří . (5, str.198)
....

==========================================
===================
Pan Chuan řekl, že vědomí je snad jediným naším vlastnictvím, které my, jako
lidské bytosti, máme (?). Po několika letech učení se, jak používat své vědomí,
Castaneda ten průběh popsal stručně takto (5, str.248-252):
 Stát se člověkem poznávání je záležitost učení se.
= zřejmé požadavky nejsou.
= jisté skryté požadavky jsou.
= učeň je zvolen neosobní vnější mocí.
= volba té moci je naznačena znameníma.

Člověk poznávání má neoblomný záměr.

= šetrnost.
= správnost úsudku.
= nepřijatelnost zavádění nových postupů.

Člověk poznávání má jasnou mysl.

= svobodnost vyhledávat stezku.
= vědomí si určeného záměru.
= být přizpůsobivým.

Stát se člověkem poznávání je záležitostí usilovné snahy.

= náhlé úsilí.
= účinnost.
= podnět (výzva).

Člověk poznávání je válečník.

= musí si všeho vážit.
= musí mít strach.
= musí být plně probuzenej.
= musí se spoléhat sám na sebe/
= musí si být sám sebou jist.

Stát se člověkem poznávání je nepřetržitý postup.

= nutnost obnovovat snahu se stát člověkem poznávání.
= stav bytí člověkem znalosti není trvanlivý.
= člověk musí sledovat stezku se srdcem.

Učeň.
= mylné osvojovávání si pojmového řádu. *
= věrné osvojovávání si pojmového řádu.

* Neschopné bytosti.
Agnes Whistling Elk (Agnes Hvízdající Losice) řekla:
Patlal, který nastaví pasti, zřídka chytí něco dobrého. Patlalové chytí jiné
patlaly. Hloupé bitosti žijí jedna z druhé, ale tím se nedej mást.
Čas od času neschopné bytosti najdou důležité kousky. Dej si pozor, když se
to stane. Řeknou: ahá, to je tak jednoduché ! To je když jsi na stopě moci a
sebereš první třpytivou věc, kterou uvidíš. Když jsi na stopě být kradmá a
vidíš třpytící se věci, měla bys zvednout svůj zrak a kolem nich všech přejít.
Když neschopná bytost udělá oslňující objev a tu třpytící věc si sebere,
tím to pro něj končí. Je v zakletí. Víří se kolem něj mohutná oblaka prachu,
a on slyší hlasy z dálav. Není dokonalým lovcem. Zdá se být skromným, ale
stane se posedlým svou vlastní důležitostí. Jiné bytosti vidí tu neschopnou
bytost, která udělala oslnivý objev, a jsou tím uchvácené.
Nejpravděpodobněji ta neschopná bytost způsobuje spoušť a zkázu. Obchází
kolem, tlačí se kamkoliv chce jít, ale nemá žádnou kradmost. Má moc
mladadého býka, a mohl by se stát králem anebo vládcem, anebo
náboženským vůdcem, ale nikdy není úplným lovcem. Je pouze schopen tě
dovést až kam sám došel, a proč by neměl ? Myslí si, že ten oslnivý objev je
vše, co je. Tiskne si ho k hrudi a burácí po zemi, a všechen lid se přichazí
podívat, a natřít se jeho mylnou barvou. Ověsí se jeho ozdobama a sledují
ho ke svému vlastnímu zničení. (10, str.136-137)
.
_____________________________________________________________________

(1) Don Miguel Ruiz: The Four Agreements. 2009 Calendar.

Based on the bestselling book by Don Miguel Ruiz with paintings by Nicholas Wilton. A
calendar for wisdom and personal freedom. 2009 Universe. Amber-Allen Publishing,
2008. (Čtyři souhlasy. Založeno na knize stejného názvu od Dona Miguela Ruize.
Kalendář pro moudrost a osobní svobodu.)
(2) Carlos Castaneda: The Power of Silence. Further Lessons of don Juan. Pocket Books,
Washington Square Press, 1991.
(Moc ticha. Další výuky pana Chuana. 265 stran.)
(3) Carlos Castaneda: Magical Passes. The Practical Wisdom of the Shamans of Ancient
Mexico. HarperCollins, 1998.
(Tajuplné/Divotvorné přechody/průchody. 225 stran.)
(4) Carlos Castaneda: Tales of Power. Penguin Books, 1976.
(Povídky o moci. 284 stran.)
(5) Carlos Castaneda: The Teachings of Don Juan. A Yaqui Way of Knowledge. Penguin
Books, 1974.
(Výuky pana Chuana. Jeden způsob Yaquijů jak vědět. 252 stran.)
(6) Carlos Castaneda: The Eagle's Gift. Pocket Books, 1982.
(Orličí dar. 314 stran.)
(7) Carlos Castaneda: The Art of Dreaming.Thorsons (HarperCollinsPublishers), 1994.
(Umění, jak snít. 260 stran.)
(8) Carlos Castaneda: Journey to Ixtlan. The Lessons of Don Juan. Arkana (Penguin
Books), 1989. (Cesta do Ixtlanu. Lekce pana Juana. 281 stran.)
(9) Eckhart Tolle: The Power of Now. 2009 Calendar, Universe Publishing, 2008.
(Moc nynějška. Kalendář 2009)
(10) Lynn V. Andrews: Medicine Woman.HarperSanFrancisco, 1983. (Šamanka).