1

EEN KONFLIKT
Konstituovn oboru Vzkum mru a konflikt

Vzkum mru (Peace Research)

1. pol. 50. let organizovan aktivity v oblasti vzkumu vlky a mru
obrovsk nrst konflikt spojen s procesem dekolonizace
paraleln se zformoval nov mylenkov smr sousted se na kontrolu a een konflikt
vzkum mru + kontrola a een konflikt
vznik podobor MV Vzkum mru a konflikt
formuje se zhruba od poloviny 60. let 20. stolet
v anglosask oblasti asto nazvn jako Conflict Resolution
1966 ve vdsku zaloen 1. institut pro vzkum mru a konflikt
Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI), COPRI
Journal of Peace Research
Journal of Conflict Resolution

Traumata a nadje dle P. Wallensteena

Peter Wallensteen se pokusil evoluci Vzkumu M a K piblit pomoc tzv. traumat a nadj 20. st.
prvnm traumatem bylaWW1
nadji pineslo zaloen Spolenosti nrod
rozvoj mezinrodnho prva a stanoven jasnjch pravidel k zamezen agrese
dal trauma WW2 a pouit jadern bomby
zkoumn vojenskch strategi, principu odstraen a kontroly zbrojen jako monch cest k udren
mru
vliv M. Gndhho
jeho princip nensil zatlail vojensk strategie do pozad a nasmroval Vzkum mru k alternativnm
zpsobm een konflikt
vznik OSN
poskytla institucionln zklad pro dal aktivity a spoluprci v oblasti een konflikt, do poped
otzku dodrovn LP

Vzkum mru a konflikt

v 50. a 60. letech sehrla zsadn roli studen vlka

trval napt hrozc perst ve skuten a celosvtov konflikt
v 70. letech nadje
doasn uvolnn vztah mezi bipolrnmi mocnostmi (dtente)
stoupajc aktivita disidentskch hnut ve vchodnm bloku
krize dtente na pelomu 70. a 80. let
Vzkum mru a konflikt vrcen zpt ke studiu pin vlek, podmnek zabrnn vypuknut nsil a dynamice
zbrojen
konec bipolrn konfrontace
uvolnn dlouhodob zakonzervovanho stavu
poet nsilnch stet, obanskch vlek, separatistickch, etnickch i nboenskch konflikt zaal stoupat
z mezinrodn scny zmizel konflikt systmov, klesl i poet konflikt mezisttnch
prudce narostlo mnostv vnitrosttnch kriz a konflikt
dve pozornost upena pedevm k vojensko-politickmu rozmru konflikt a bezpenosti
v 90. letech se tento koncept roziuje i na rovinu ekologickou, sociln-kulturn a ekonomickou

Definice konfliktu

konflikt vyjaduje heterogenitu zjm a hodnot v lidsk spolenosti

je nevyhnutelnm aspektem socilnch vztah a zmn
kad centrum i institut Vzkumu mru a konflikt vychz z vlastn definice konfliktu
na jejm zklad formuluje hypotzy, vymezuje sv cle a pedmt zkoumn
komplikovan hledn t prav a nejadekvtnj definice konfliktu
jedno z nejirch a nejobecnjch pojet definuje konflikt jako:

sociln situaci, kdy nejmn dv strany (jednotlivci i skupiny) manifestuj sv zjmy a cle, kter povauj
za navzjem nesluiteln

Heidelbersk institut

Heidelbersk institut (HIIK) definuje politick konflikt:

stet nesluitelnch zjm i rozdlnch pozic v oblasti nrodnch hodnot (zem, nezvislost, autonomie,
strategick zdroje apod.)
konflikt mus mt urit trvn a intenzitu
mus probhat minimln mezi dvma stranami
nejmn jedna ze stran mus bt organizovan stt
definice konfliktu HIIK je kvalitativn
stav na aktuln intenzit konfliktu (rove napt, zpsob vzjemn komunikace a jednn aktr, frekvence
nsil, pouitch prostedk apod.)
HIIK vydv speciln databzi KOSIMO ( Konflikt-Simulations-Modell)
kadoron vydv Konfliktbarometer
tyi stupn intenzity konfliktu
latentn konflikt, krize, vn krize, vlka
v roce 2003 tuto klu rozil HIIK na stup pt a rozliil kategorii mezisttnch a vnitrosttnch konflikt
hlavn pedmty konflikt:
zem
separatismus
boj za nezvislost
dekolonizace
autonomie
Z geografickho hlediska HIIK td konflikty do pti hlavnch oblast:
Evropa, Afrika, Severn a Jin Amerika, Asie a Ocenie, Stedn vchod a Maghreb

Rozen verze databze KOSIMO (od roku 2003)

Stav
Kategorie Stupe Oznaen
Definice
Definice
Nsil
intenzity intenzity intenzity
mezisttn konflikt
vnitrosttn konflikt
nensiln nzk
1
Latentn konflikt Rozdln pozice a nesluiteln zjmyRozdln pozice a nesluiteln zjmy
konflikt intenzita
artikuluje jedna ze stran jako svartikuluje jedna ze stran jako sv poadavky.
poadavky. Druh strana je odmt. Druh strana je odmt.
2
Zeteln konflikt Poadavky
spojen
s hrozbamiPoadavky spojen s hrozbami pouit sly,
pouit sly, vysok pravdpodobnostvysok pravdpodobnost vypuknut nsil
vypuknut nsil
nsiln stedn
3
Krize
Vysok napt mezi stranami,Vysok napt mezi stranami doprovzen
konflikt intenzita
sporadick pouit sly (hraninsporadickm pouitm sly (povstn,
potyky, krtkodob nsiln stety) vzpoury, pevraty)
Vysok
4
Vn krize
Opakovan a organizovan nsilnOpakovan nsiln stety se zetelnmi
intenzita
stety
pestvkami
(guerillov
boje,
etn
teroristick toky)
5
Vlka
Systematick a dlouhodob uit slyObansk vlka, pouit vech dostupnch
(pravideln armda)
prostedk, zaveden vlen ekonomiky

Uppsalsk projekt

odlin pstup ke zkoumn konfliktu zaujm Uppsalsk projekt (UCDP, Uppsala Conflict Data Project) (SIPRI +
PRIO)
UCDP reflektuje pouze ozbrojen konflikty
konflikt definuje nsledovn:
stet nesluitelnch zjm
pouity ozbrojen sly alespo dvou stran
nsledkem boj zahyne alespo 25 lid
definice konfliktu UCDP kvantitativn
ti zkladn stupn intenzity konfliktu:
men ozbrojen konflikt (nejmn 25 obt za rok a mn ne 1 000 obt v prbhu celho konfliktu)
stedn ozbrojen konflikt (251 000 obt za rok, minimln 1 000 obt v prbhu celho konfliktu)

vlka (nejmn 1 000 obt za rok)

geograficky len Uppsalsk projekt konflikty do pti oblast:
Evropa (vetn Kavkazu), Stedn vchod, Asie (vetn Austrlie a Ocenie), Afrika (vyjma zem Stednho
vchodu), Severn a Jin Amerika (vetn karibskch zem)

Aktivn ozbrojen konflikty dle intenzity a regionu (19892003), UCDP

Heidelberg vs. Uppsala

ob definice konfliktu vedou k odlinm vsledkm zkoumn, nebo rozdln je ji samotn pedmt vzkumu
HIIK zahrnuje do sv databze i nensiln konflikty

UCDP operuje pouze s ozbrojenmi konflikty, kterm padlo ze ob urit mnostv lid

Poet a intenzita mezisttnch a vnitrosttnch konflikt

(19452004), HIIK

Poet ozbrojench konflikt dle regionu (19892000), UCDP

Heidelberg vs. Uppsala

odlin vymezen zsadn ovlivuje vzkumn zvry

dle UCDP v 90. letech klesal poet konflikt
dle HIIK v 90. letech narstal poet konflikt
dvod je zejm:
v 90. letech stoupl poet nensilnch konflikt, kter Uppsalsk projekt neregistruje, a naopak ubylo konflikt
nsilnch
v jedn vci se Uppsala a Heidelberg shodly:
zvil se poet vnitrosttnch konflikt, kter pevldly nad konflikty mezisttnmi

rove analzy konfliktu

v MV jsou zpravidla rozliovny tyi zkladn hladiny analzy:

mezinrodn
subsystmov
sttn
substtn (vnitrosttn)
konflikt na rovni mezinrodnho systmu
mn distribuci moci, charakter a pravidla fungovn tohoto systmu
mezi systmov konflikty meme zaadit
prvn a druh svtov vlka, studen vlka
subsystmov hladina
konflikty regionlnho charakteru
konflikty zasahuj do vztah a rozloen sil v urit teritoriln jednotce vt ne stt, ale men ne
mezinrodn systm
nap. konflikty na Stednm vchod, v jihovchodn Evrop i v subsaharsk Africe
sttn rovina
djitm mezisttnch konflikt
aktry mus bt nejmn dva stty (vldy)
stty mus bt primrnmi astnky konfliktu
nkdy se me jednat o konflikt vnitrosttn do nho zasahuje dal stt (nap. vojenskou,
ekonomickou, politickou i diplomatickou podporou jedn ze stran)
tento typ konfliktu je oznaovn jako vnitrosttn konflikt se zahranin ast
vnitrosttn konflikt
spor mezi vldou a nevldn skupinou, kter se proti vldn moci aktivn postav
opozin, autonomistick, separatistick, guerillov i jin uskupen
vnj politick, vojensk nebo ekonomick pomoc je v tomto ppad minimln, nebo dn

Klasifikace dle pedmtu/piny konfliktu

mnoho mtek podle nich jsou konflikty klasifikovny

mezi nejastj pat hlavn pedmt (pina) konfliktu
dle pedmtu a pin meme rozliovat:
konflikty teritoriln (spory o zem a hranice)
mocensko-politick (vlky za nezvislost i autonomii, boje o moc na sttn, regionln nebo mezinrodn
rovni)
ideologick (nboensk stety, demokracie vs. komunismus, nacismus)
ekonomick (konflikty o zdroje a strategick suroviny: voda, ropa, ryby apod.)
hranice mezi jednotlivmi typy konflikt se asto pekrvaj
vtina konflikt je multikauzlnch

Interpretace konfliktu

5
zaazen konfliktu do toho i onoho typu mnohdy zle na jeho interpretaci
nap. konflikt v Afghnistnu (1996) je mon oznait jako:
revolun-ideologick vzhledem ke snahm Talibanu vytvoit islmsk stt
jako secesionistick dle boje Patun, Uzbek, Tdik a dalch etnickch skupin za svou identitu
jako frakn na zklad soupeen jednotlivch vojenskch dikttor a frakc mudahedn
dokonce i jako mezisttn z pohledu teritorilnch nrok a rivality okolnch stt

Typologie konflikt podle teorie her

vm si povahy spornho statku, monch een a taktiky, kterou akti konfliktu vol
teorie her hovo o 2 skupinch konflikt:
konflikty s nulovm soutem (zero-sum games) nenulovm soutem (non-zero-sum games)
v prvnm ppad mohou z konfliktu vyjt jen vtzov na jedn stran a poraen na stran druh
povaha spornho statku a/nebo taktika, kterou protivnci zvolili, vede nevyhnuteln k situaci, kdy jeden zsk a
druh ztrat
konflikt s nenulovm soutem je oteven vce eenm
soupei maj krom nesluitelnch zjm i zjmy spolen
pokud spolupracuj, mohou zskat oba, nebo pinejmenm jeden zsk, ale druh nic neztrat

Konflikty a jejich piny

konflikty teritoriln
spory o zem a hranice
mocensko-politick
vlky za nezvislost i autonomii (separatismus)
boje o moc
ideologick
nboensk stety
demokracie komunismus
ekonomick
konflikty o zdroje a suroviny

eensko
Afghnistn (1996)
Moluky
Nepl
Vchodn Timor (1975-2002)
Aceh
Kamr
Rwanda (1994)
Kolumbie
Myanmar
Somlsko
Nigrie
Sr Lanka

Konflikty

konflikty teritoriln
Kamr
mocensko-politick
vlky za nezvislost i autonomii (separatismus): Vchodn Timor (1975-2002), Aceh, eensko, Sr Lanka,
Moluky
boje o moc: Kolumbie, Somlsko, Afghnistn (1996), Rwanda (1994), Nepl, Myanmar
ideologick
nboensk stety: Nigrie, Moluky, Afghnistn (1996)
demokracie komunismus: Nepl, Myanmar
ekonomick
konflikty o zdroje a suroviny: Aceh

Dynamika a fze konfliktu

politick konflikt ve neustle promuje a vyvj

mn se hodnoty, postoje a jednn aktr, nkdy se mn i samotn akti konfliktu
jejich ady se mohou roziovat (pelvn vnitrosttnho konfliktu do okolnch zem) i zuovat
(uzaven pm mezi nktermi stranami konfliktu)
dochz k posunu zjm a poadavk jednotlivch astnk nebo ke zmn pedmtu konfliktu
s eskalac konfliktu mnohdy narst poet spornch tmat
nap. objeven ropy na spornm zem k boji o zem pibude i boj o zdroje
promna prostedk, kter protivnci pouvaj k dosaen svch cl
nespn jednn mohou pejt v diplomatickou vlku, zbrojen, vojenskou mobilizaci a oteven boj

7
Konfliktn cyklus

kad konflikt prochz uritmi stdii, kter maj rznou dlku a stupe intenzity
tzv. konfliktn cyklus
nen pravidlem, e vechny konflikty nutn doshnou vech fz
nkdy je konflikt vyeen ji ve sv poten etap, jindy dospje a do stdia vlky
nkter ji ukonen konflikty se mohou obnovit a konfliktn cyklus absolvovat vcekrt
tzv. konfliktn spirla
nastv nejastji v situaci, kdy een konfliktu nen uspokojiv pro jednotliv strany sporu stv se zdrojem
dalho konfliktu
konfliktn cyklus se zpravidla skld z tchto fz:
zklady konfliktu (latentn konflikt)
manifestace
eskalace
deeskalace
ukonen (een) konfliktu

Fze latentnho konfliktu, fze manifestace, fze eskalace

ve fzi latentnho konfliktu jsou ptomny zkladn podmnky a potencil pro vznik konfliktu
formuj se sporn strany a jejich nesluiteln zjmy a cle
dn z aktr jet nem v myslu vstupovat do sporu
fze manifestace z latentnho konfliktu se stv konflikt reln
jedna ze stran jasn artikuluje sv poadavky a zmr aktivn je prosazovat na kor strany druh
poadavky odmt, jsou v rozporu s jejmi zjmy
nedojde-li k dohod
akti konfliktu hledaj jin zpsoby dosaen svch cl
fze eskalace
ani jedna ze stran nehodl ustoupit ze svch maximlnch poadavk a konflikt eskaluje
fze eskalace bv pomrn dlouh, prbh zvis na mnoha okolnostech
pedmtu a podmnkch konfliktu, sle protivnk, volb strategie, monostech een, zisk i ztrt,
intenzit nsil apod.

Fze deeskalace
1) jsou-li ob strany konfliktu piblin stejn siln a ani jedna z nich nen schopna porazit protivnka
konflikt dospje do tzv. mrtvho bodu
asto rozhodujc moment pro zmnu postoje aktr smrem k vt ochot hledat oboustrann
pijateln een

8
2) fze deeskalace me (tak) nsledovat pokud jeden z protivnk zsk vraznou pevahu a druh se mus poddit
jeho poadavkm
deeskalace je doprovzena poklesem intenzity a destruktivn sly stetu
sporn strany obnovuj vzjemnou komunikaci
mnohdy do konfliktu vstupuje tet strana, kter zprostedkovv jednn

Fze ukonen konfliktu

zvren fze ukonen (een) konfliktu nejrznj podoby

sporn strany mohou pijmout spolen een na zklad dohody
silnj strana vnut sv een t slab
obma je vnuceno een zven (zsahem tet strany)
sporn statek zmiz (nap. strategick zdroj) nebo si jej akti rozdl mezi sebou (pestanou chpat spor jako
hru s nulovm soutem)
v ppad multikauzlnho konfliktu lze vyut monosti tzv. obchodu kus za kus (horse trading)
jeden protivnk si ponech statek A, druh se spokoj se statkem B
nkdy dojde k posunu priorit a zjm nkterho z aktr (nap. po vmn politickch elit)
podstata sporu pestane bt aktuln

Postkonfliktn rekonstrukce a prevence

nedlnou soust een konfliktu mus bt tak postkonfliktn rekonstrukce postiench oblast
obnoven infrastruktury, politickch, ekonomickch a socilnch vazeb
nezbytn pro trvalou stabilitu a zabrnn obnoven konfliktu
konfliktm je teba co mon nejvce pedchzet nebo je eit ji v potench fzch
zabrnit jejich eskalaci
prevence vypuknut nsil je nedlnou soust een konflikt
zabv se j ada aktr mezinrodnho systmu
mezinrodn organizace, skupiny stt, individuln stty i jednotlivci

Prevence konflikt a jej nstroje

prevence konflikt opaten, strategie a politiky, jejich clem je zabrnn vypuknut konfliktu a pouit nsil
prevence konflikt se stala diskutovanm tmatem zvlt po skonen studen vlky
prudk nrst etnickch, nboenskch a separatistickch konflikt a niivch obanskch vlek
dosavadn (v 90. letech) pojet preventivnch opaten, zaloen na zsahu tsn ped eskalac konfliktu nebo dokonce a
pot nedostaten
draz zaal bt kladen na vasn rozpoznn konfliktn situace, odstrann jejch pin a vytvoen takovch
podmnek, kter by riziko vypuknut a eskalace konfliktu sniovaly na minimum
Generln tajemnk OSN Kofi Annan tento posun formuloval na Milniovm summitu OSN:
preventivn strategie by mly mit pmo ke koenm a pinm konflikt, ne pouze k jejich nsilnm pznakm
na zklad hloubky a cle preventivnch opaten jsou rozliovny dva typy prevence konflikt:
pm (lehk, minimln) prevence strukturln (hlubok, maximln) prevence
pm prevence bezprostedn hroz vyhrocen konfliktu do nsiln fze nebo ji toto stadium probh
clem je zabrnit vypuknut nsil nebo pedejt rozen a zvyovn intenzity ji probhajcho konfliktu
pm preventivn prostedky zahrnuj diplomatickou intervenci, dlouhodob mrov mise, mediaci, nstroje
donucen (sankce, embarga) apod.
strukturln prevence trval odstrann klovch faktor vytvejcch podmnky vhodn pro vznik konflikt (nap.
chudoba; hlubok sociln, politick a ekonomick nerovnost; slab a nestabiln politick instituce atd.)
eliminuje zdroje konflikt v samotn struktue spoleenskho uspodn na sttn, regionln i mezinrodn
rovni
clem je vytven a zefektivovn kapacit potebnch k vasn prevenci a zvldn konflikt
spch kad prevence zvis pedevm na volb vhodnch nstroj
sprvn naasovn prevence
vasn prevence m vt nadji na spch
el menm rizikm a pekkm (nap. v podob nsilnch stet, vysokho napt a nedvry mezi spornmi
stranami)
nesrovnateln ni materiln, finann i personln nkladnost
studie o genocid ve Rwand (1994) odhaduj, e vasn preventivn opaten by stla zhruba 1,3 mld.
USD skuten nklady mrovch operac se vyplhaly na 4,5 mld. USD

zsadnm nstrojem prevence konflikt je tzv. systm vasnho varovn (early warning system)
rozvj se od pelomu 80. a 90. let 20. stolet
zahrnuje irok soubor aktivit zaloench na monitorovn potenciln rizikovch oblast
sleduje celou adu ukazatel/indiktor
po ukonen konfliktu zsadn tzv. postkonfliktn rekonstrukce
pokud se tato obnova nezda, hroz opakovan vyhrocen konfliktu
vznik konfliktn spirla nazvan tak past konfliktu (conflict trap)
soust postkonfliktn rekonstrukce proces tzv. usmen (reconciliation)
vyrovnn se s minulost
pedpoklad pro spn vvoj a zabrnn novm konfliktm
systm vasnho varovn a postkonfliktn rekonstrukce nejsou jedinmi nstroji prevence konflikt
existuje cel ada dalch preventivnch opaten a prostedk
jednotliv nstroje prevence nelze striktn oddlovat
je vhodn jejich kombinace, aby byl preventivn inek co mon nejvy

Nstroje prevence konflikt

Diplomatick

Politick

Vojensk

vzdlvn sttnch ednk

zbrojn embargo
dobr sluby
repatriace uprchlk a pesdlench osob
zakotven dodrovn lidskch prv
v stav
zastaven ekonomick pomoci a plivu
investic
vytven a upevovn politickch
instituc
rozvoj prvnho systmu
podpora dialogu mezi pedstaviteli
spornch stran
zizovn vyetovacch komis
a tribunl pro vlen zloiny
budovn irokho systmu kolektivn
bezpenosti
diplomatick sankce
rozmstn vojenskch jednotek
podpora procesu usmen
limitovan vojensk intervence
mrov konference

Ekonomick

odstraen (hrozba pouit sly)

zmrazen obchodnch dohod
demilitarizovan zny
sledovn signl vasnho varovn pozorovac mise
podpora ekonomickch reforem
mediace a negociace
uzavrn zvhodnnch obchodn smluv
formln a neformln konzultace
demokratizace
zizovn horkch linek
dohled nad dodrovnm lidskch prv
kontrola zbrojen a odzbrojen zizovn
preventivnch center a mrovch komis
vytvoen mechanism pro pokojn een
spor (arbitr, adjudikace)
rozvojov a humanitrn pomoc
monitorovn voleb a dodrovn lidskch
prv

Nstroje prevence konflikt - een

Prvn

Diplomatick
sledovn signl vasnho varovn - pozorovac mise
mediace a negociace
formln a neformln konzultace
mrov konference
dobr sluby
zizovn horkch linek
diplomatick sankce
dohled nad dodrovn lidskch prv
podpora procesu usmen
Politick
demokratizace

10

vytven a upevovn politickch instituc

monitorovn voleb a dodrovn lidskch prv
vzdlvn sttnch ednk
repatriace uprchlk a pesdlench osob
podpora dialogu mezi pedstaviteli spornch stran
Vojensk
budovn irokho systmu kolektivn bezpenosti
rozmstn vojenskch jednotek
odstraen (hrozba pouit sly)
demilitarizovan zny
zbrojn embargo
kontrola zbrojen a odzbrojen
limitovan vojensk intervence
Ekonomick
podpora ekonomickch reforem
uzavrn zvhodnnch obchodn smluv
rozvojov a humanitrn pomoc
zastaven ekonomick pomoci a plivu investic
zmrazen obchodnch dohod
Prvn
rozvoj prvnho systmu
zakotven dodrovn lidskch prv v stav
vytvoen mechanism pro pokojn een spor (arbitr, adjudikace)
zizovn vyetovacch komis a tribunl pro vlen zloiny