Biologie 1. ronk opakovn: Kapitoly 1. 13.

1. Kter vdy pat mezi prodn vdy?

Fyzika, chemie, biologie, geologie.
2. Kter obory jsou zkladem modern biologie?
Genetika, molekulrn biologie, evolun biologie a ekologie.
3. Co je iv systm?
iv systm je prodn automat (prodn robot), kter vykonv jednoduch, sloit i
nesmrn sloit innosti na zklad informac uloench v genech (v DNA).
4. tyi zkladn vlastnosti iv hmoty
Autoreprodukce (rozmnoovn), metabolismus (pemna ltek a energi), ddinost,
schopnost evoluce.
5. Co je metabolismus?
Pemna ltek a energi.
6. Co je smyslem existence kad iv bytosti?
Vytvoit co nejvt (ale pimen) poet ivotaschopnch a spn se mnocch potomk.
7. Sestupn sled nejdleitjch kategori pi tradinm tdn organism
Domna, e, kmen (u ivoich), oddlen (u rostlin), tda, d, ele, rod, druh.
8. Binomick nomenklatura (dvojjmenn nzvoslov)
Jmno druhu se skld ze dvou st; rodovho jmna a druhovho jmna (nap. koka
domc, kopiva dvoudom).
9. Bunn teorie
Vechny organismy jsou sloeny z bunk nebo jsou to jednobunn organismy (vechny
organismy jsou tvoeny bukami).
10. Prokaryota (jde o mnon slo!)
Organismy s prokaryotnm (prokaryotickm) typem bunk.
11. Eukaryota (jde o mnon slo!)
Organismy s eukaryotnm (eukaryotickm) typem bunk.
12. Prokaryotick (prokaryotn, prokaryontn) buka
M jednoduchou stavbu, nem jdro ani membrnov struktury.
13. Eukaryotick (eukaryotn, eukaryontn) buka
Sloit stavba, m jdro a mnoho membrnovch struktur.
14. Ti domny bunnch organism
Bakterie, archea, eukarya.
15. Co je genetickm materilem prokaryotn buky a kde je uloen?
Krunicov molekula DNA (jedna), je uloena voln v cytoplazm.
16. Kter dv a ti vrstvy tvo povrch bakteriln buky?
Cytoplazmatick membrna, bunn stna, u nkterch jet kapsula (slizovit pouzdro).
17. m je tvoena cytoplazmatick membrna?
Je tvoena dvojvrstvou fosfolipid, v n jsou umstny molekuly blkovin.
18. Zkladn vlastnost cytoplazmatick membrny
Je polopropustn (semipermeabiln), tj. je propustn pro molekuly vody, ale nen voln
propustn pro ltky ve vod rozputn.
19. Co jsou tuky (lipidy)?
Estery vych mastnch kyselin a trojsytnho alkoholu glycerolu.
20. Funkce ribozom
Syntza blkovin.
21. Jak pohyb vykonv bakteriln bik?
Vykonv rotan pohyb, je to toiv stroj.

22. Mikrobiologie
Zabv se studiem mikroorganism viry, bakterie, mikroskopick houby (u ns; jinde ve
svt se tk i ostatnch jednobunnch organism).
23. Co je mikrobiln film?
Je to povlak (vrstvika) tvoen mnostvm bakterilnch bunk spolu s hmotou, kterou kolem
sebe tyto buky vylouily (pkladem je zubn plak).
24. Saprofyti
Rozkladai. iv se neivou organickou hmotou (tm, e ji rozkldaj natravuj a produkty
jejho tpen vstebvaj). Nap. bakterie, houby.
25. Rozmnoovn bakteri
Bakterie se rozmnouj dlenm: zdvoj se jejich krunicov DNA, tj. vytvo se dv kopie
genetick informace, zakrcenm se buka rozdl ve dv buky dcein tak, e kad z nich
obdr jednu z kopi DNA.
26. Tvary bakteri
Kulovit: koky, diplokoky (dvojice), tetrakoky (tveice), streptokoky (etzky), stafylokoky
(hroznky); tyinkovit (bacily); zakiven: vibria, spirily, spirochety. A jin, teba i
rozvtven.
27. Co jsou spory (endospory) bakteri?
Spory jsou odoln formy bakterilnch bunk schopn pet psoben nepznivch vliv
(chemiklie, teplo, sucho, ).
28. Co jsou aerobn bakterie?
Potebuj k ivotu kyslk vyuvaj kyslk k dchn.
29. Co jsou anaerobn bakterie?
ij a mno se v bezkyslkatm prosted (v prosted bez pstupu vzduchu). Kyslk je pro n
jedovat toxick.
30. Co jsou fakultativn anaerobn bakterie?
Mohou t v prosted se vzduchem i bez vzduchu: kyslk vyuvaj k dchn, v prosted bez
kyslku pejdou na anaerobn typ metabolismu.
31. Co je Petriho miska?
Petriho miska je nzk ploch sklenn miska se sklennm vkem, kter pat k bnmu
vybaven mikrobiologickch i jinch laborato (uv se nap. ke kultivaci bakteri).
32. Co jsou patogenn bakterie?
Bakterie, kter zpsobuj choroby (nemoci). Choroboplodn bakterie.
33. Co jsou paraziti?
Organismy ijc na kor jinch organism. Cizopasnci. (Patogenn bakterie jsou t paraziti.)
34. Co jsou toxiny?
Jedy.
35. Co je inkuban doba?
Doba od nkazy po projev prvnch pznak nemoci.
36. Co je epidemie?
Hromadn rozen nakaliv choroby.
37. Co je pandemie?
Rozen nakaliv choroby ve velkm rozsahu (cel svtadly, celosvtov).
38. Zpsoby penosu nkaz
Vzdunou cestou kapnkov nkazy, alimentrn cestou sty do trvicho traktu, pes
porannou ki, pohlavnm stykem, zvaty, krevn cestou.
39. Nkazy penen vzdunou cestou (= kapnkov nkazy)
Vstupn branou jsou horn cesty dchac (vdechnut) pklady: tuberkulza, ern kael,
angna, spla, zkrt.
40. Nkazy penen tzv. alimentrn cestou
Nkaza sty zneitnmi (nebo infikovanmi) potravinami, vodou, pinavma rukama

41.

42.

43.

44.

45.

46.
47.

48.
49.

50.

51.
52.

53.
54.

55.
56.

(strkn prst do st), veobecnm projevem tchto onemocnn je prjem pklady: bin
tyf, salmonelza, plavice (= bacilrn dyzentrie), cholera, botulismus.
Nkazy, jejich vstupn branou je porann ke
Tetanus svalov kee (i dchacch sval), smrt uduenm. Nkaza z pdy, z hnoje.
Kadch 10 let nutn peokovn proti tetanu. Stafylokokov kon nkazy hnisav znty
ke, vedy, vdky.
Nkazy penen pohlavnm stykem
Pjice = syfilis = lues 3 stdia choroby po nkolik let, v poslednm dochz k degeneraci
mozku a mchy. V mst vstupu infekce (obvykle na pohlavnch orgnech) se vytv tzv. tvrd
ved, kter je nebolestiv. Kapavka hnisav vtok (v podob kapky) z pohlavnch cest,
nebezpe ztrty plodnosti.
Nkazy penen zvaty
Sn slezinn = uhlk = antrax. Boreliza pvodce je penen klaty, nkaza se
projevuje zarudlou skvrnou na ki pomalu se c jako zvtujc se mezikru od msta
kousnut klttem.
Saprofytick bakterie
Rozkldaj mrtv tla organism a organickou hmotu. Zejmna pi rozkladu blkovin uvoluj
do pdy amoniak ve form amonnch sol (NH4+).
Nitrifikan bakterie
Oxiduj amonn soli na dusitany (NO2-) a ty pak na dusinany (NO3-). Dusinany slou
rostlinm jako zdroj duskat vivy (pro rostliny nezbytn).
Dusk vzajc bakterie (nitrogenn bakterie)
Maj schopnost vzat vzdun dusk. Obohacuj tak pdu o dusk.
Hlzkov bakterie
Vou vzdun dusk, ij v symbize s nktermi rostlinami: na jejich koenech vytvej
hlzky, z rostlin odebraj iviny pro svj ivot, pro nsledujc roky obohacuj pdu o dusk
potebn pro rostliny.
Kter hospodsky dleit rostliny ij v symbize s hlzkovmi bakteriemi?
Rostliny z eledi bobovitch (hrch, fazole, oka, sja, jetel, vojtka aj.).
Co je pinou zubnho kazu?
Mln bakterie v stech tvo z cukr kyselinu mlnou ta zpsobuje odvpovn zubn
skloviny, vznik zubn kaz.
Kter bakterie tvo pirozenou stevn mikroflru?
Symbiotick bakterie druhu Escherichia coli (ti eerichia koli) produkuj vitamny ze
skupiny B a vitamn K a svou ptomnost brn namnoen hnilobnch bakteri.
Kter medicnsky dleit ltky produkuj geneticky modifikovan bakterie?
Nap. inzuln a rstov hormon.
Co je pasterizace?
Znekodnn mikroorganism inkem tepla (zhruba 80C), kdy se znekodn jen vegetativn
stdia mikroorganism, ale ne klidov stdia spory bakteri.
Co je sterilizace
Znekodnn vech mikroorganism vetn jejich klidovch stdi.
Jakmi prostedky se provd sterilizace?
Chemickmi prostedky (dezinfekce), teplem (nad 100C, po uritou dobu, za petlaku), UV
zenm (= ultrafialovm zenm).
Co jsou sinice?
Skupina bakteri, kter provdj fotosyntzu stejnho typu jako rostliny. Cyanobakterie.
Co je hlavnm fotosyntetickm barvivem sinic?
Chlorofyl a.

57. Autotrofie (autotrofn zpsob vivy)

Organick ltky se tvo z anorganickch oxidu uhliitho a vody. Zdrojem uhlku je CO 2 .
58. Heterotrofie (heterotrofn zpsob vivy)
Organick ltky se tvo z organickch ltek. Zdrojem uhlku jsou organick ltky.
59. Fototrofie (fototrofn zpsob vivy)
Zdrojem energie je svtlo.
60. Chemotrofie (chemotrofn zpsob vivy)
Zdrojem energie jsou chemick reakce.
61. Jak vznik tzv. vodn kvt?
Pemnoenm sinic ve vodnch ndrch, kde voda obsahuje dostatek minerlnch ivin
(zejmna fosforenany a dusinany).
62. Co jsou viry?
Nebunn systmy, nitrobunn paraziti.
63. Co je virion?
Virov jedinec (virov stice).
64. Z eho se skld virion?
Uvnit je nukleov kyselina (bu DNA, nebo RNA), kolem n kapsid (z blkovin). Obalen
viry maj navc na povrchu obal cytoplazmatickou membrnu (pochz z hostitelsk buky)
s povrchovmi virovmi blkovinami.
65. Co jsou bakteriofgy (zkrcen fgy)?
Bakteriln viry.
66. Co je virion?
Virov jedinec (virov stice).
67. Dlen vir podle typu hostitele
Bakteriln viry (bakteriofgy, fgy), ivoin viry, rostlinn viry, viry hub.
68. Co je lytick cyklus viru?
Rozmnoovac cyklus viru, pi kterm v hostitelsk buce vzniknou stovky novch virion a
buka nakonec praskne zlyzuje.
69. Co jsou retroviry?
RNA viry s jednoetzcovou RNA, kter se po vstupu do hostitelsk buky pepisuje zptnou
transkripc do dvouetzcov DNA.
70. Co je HIV?
Lidsk virus ztrty imunity.
71. Co je AIDS?
Syndrom zskanho selhn imunity.
72. Zpsob penosu viru HIV
Pohlavnm stykem, krevn cestou (nap. uvn spolench jehel u IUD injeknch uivatel
drog, pi oetovn porann, pi porodu ).
73. Za jak dlouho po nkaze virem HIV lze testovat na HIV-pozitivitu?
Nejdv za ti msce (dv se protiltky, kter se testem zjiuj, v krvi neobjev).
74. Virov nkazy penen vzdunou cestou (= kapnkov nkazy)
Vstupn branou jsou horn cesty dchac (vdechnut) pklady: chipka, rma, znty
hornch cest dchacch.
75. Virov nkazy penen tzv. alimentrn cestou
Nkaza sty zneitnmi (nebo infikovanmi) potravinami, vodou, pinavma rukama
(strkn prst do st) nap. hepatitida A.
76. Virov nkazy, jejich vstupn branou je porann ke
Dotekem, kontaktem s osobou nebo infikovanmi pedmty opar na rtu, psov opar,
bradavice.
77. Virov nkazy penen pohlavnm stykem
HIV, hepatitida B, hepatitida C.

78. Virov nkazy penen krevn cestou

HIV, hepatitida B, hepatitida C.
79. Virov nkazy penen zvaty
Vzteklina, klov encefalitida.
80. Co je imunizace?
Vytvoen imunity vytvoen obranyschopnosti vi urit nemoci. Probhne prodlnm
choroby (pirozen cesta) nebo okovnm (uml cesta).
81. Co je okovn (=vakcinace)?
Do tla je vpravena (zpravidla formou injekce) okovac ltka (= vakcna) obsahujc
usmrcen nebo oslaben pvodce choroby (nap. viry) nebo povrchov molekuly tohoto
pvodce.
82. Co je cytologie?
Nauka o buce, vda zabvajc se zkoumnm bunk.
83. Co jsou kompartmenty?
Vnitn podsousti eukaryotick buky ohranien biologickou membrnou (vakuoly,
lyzozomy a jin vky, vnitn prostor mitochondri, mezimembrnov prostor mitochondri,
vnitek EPR aj.).
84. Rozdl mezi rostlinnou a ivoinou bukou
Rostlinn buka m bunnou stnu, chloroplasty, vakuoly, zatmco ivoin buka tyto
organely nem.
85. Co je cytoplazma?
Cytoplazma zahrnuje vechny sousti buky mezi jdrem a cytoplazmatickou membrnou,
tedy veker vnitek buky bez bunnho jdra.
86. Co je cytosol?
Zkladn tekut sloka cytoplazmy, v n se nachzej organely (je to tedy cytoplazma mnus
vechny organely v n obsaen).
87. Co obsahuje bunn jdro a m je ohranieno?
Obsahuje hmotu zvanou chromatin tvoenou molekulami DNA a blkovinami (histony). Je
tedy mstem uloen genetick informace buky. Je ohranieno dvojitou biomembrmou
s etnmi pry.
88. Kde se v eukaryotick buce nachz genetick informace, tj. DNA?
Pedevm v jde, mal mnostv t v mitochondrich a chloroplastech.
89. Kde jsou v eukaryotick buce umstny ribozomy?
Na vnj stran EPR (endoplazmatickho retikula), tj. tam, kde membrna ohraniujc EPR
je v dotyku s cytosolem, a dle voln v cytosolu. Vlastn ribozomy (prokaryotickho typu)
maj mitochondrie a chloroplasty.
90. Co je endoplazmatick retikulum (EPR)?
Soustava navzjem propojench zplotlch mchk a rzn vtvench kanlk, kter jsou
tvoen biologickou membrnou. Navazuj na mezimembrnov prostor jadernho obalu.
Rozliujeme drsn EPR na vnj stran jeho membrn (tedy na stran pivrcen
k cytosolu) jsou umstn ribozomy a hladk EPR bez ribozom.
91. Co je Golgiho (ti goldiho) komplex?
Soustava oplotlch vk, kter na rozdl od EPR nejsou navzjem propojeny. Jsou tvoen
biomembrnou.
92. Co jsou lyzozomy?
Jsou to vky ohranien biomembrnou, kter obsahuj hydrolytick enzymy. Tyto enzymy
tp trv organick ltky.
93. Funkce mitochondri
Zajiuj bunn dchn.

94. Funkce chloroplast

Zajiuj fotosyntzu.
95. Co jsou vakuoly?
Jsou typickmi organelami rostlinnch bunk. Obsahuj vodn roztoky rznch ltek
(zsobnch, odpadnch, ve vod rozpustnch barviv). U starch rostlinnch bunk zabr
jedna velk vakuola vtinu vnitnho prostoru buky.
96. Co je cytoskelet?
Cytoskelet je bunn kostra (i spe vnitn bunn leen). Je tvoen soustavou
mikrotubul (drobnch trubiek), mikrofilament a stednch filament (drobnch vlken
dvou rznch typ). Mikrotubuly, mikrofilamenta a stedn filamenta lze pozorovat teprve
elektronovm mikroskopem
97. Co je centrozom?
Centrozom je tvar v blzkosti bunnho jdra tvoen dvojic centriol, kter jsou vi sob
navzjem umstny kolmo. Kad centriol je pomrn krtk tvar tvoen devti trojicemi
mikrotubul. Centrozom se uplatuje pi bunnm dlen, a to pi dlen jdra
98. Jakou funkci m bunn stna?
Je na povrchu rostlinnch bunk a bunk hub. Dv buce tvar, je mechanickou ochranou a
brn tomu, aby buka praskla, zv-li se vnitrobunn tlak. Me bt tenk, stedn siln a
siln, nebo bhem ivota buky dochz k jejmu tloustnut (u rznch typ bunk tloustne
rzn).
99. Co je endosymbiotick teorie?
Vysvtluje vznik mitochondri a chloroplast; pvodn to byly samostatn prokaryotick
buky (bakterie), pak vstoupily do vnitn symbizy s vt bukou a pot ztratily svoji
samostatnost a staly se organelami.