Men a regulace sprvnho chodu fluidn vrstvy surny

v zvislosti na tlakov diferenci

1.
2.
3.
4.

vod....................................................................................................................................2
Princip vzniku fluidn vrstvy...............................................................................................3
Princip regulace...................................................................................................................3
Provozn stavy fluidn vrstvy...............................................................................................4
4.1 Stabiln provoz.............................................................................................................4
4.2 Vliv zmny mrn hmotnosti stic.............................................................................5
4.3 Vliv ostatnch zmn na kvalitu fluidn vrstvy..............................................................7
5. Zvr....................................................................................................................................8
PLOHA 1 - KONTKRTN NASDTAVEN REGULAN KIVKY PRO SURNU
TOMA OTROKOVICE..............................................................................................................8

Ing. Pemysl Kl, Ph.D

15.3.2014

1. vod
Pro sprvn a bezproblmov chod surny, je nutn udrovat hladinu fluidn vrstvy na
takov rovni, aby nenastvaly stavy, kdy by fluidn vrstva ustala a nebo naopak dolo k letu
velkho mnostv stic. Tzv. provozn bodu surny uruje stav fluidn vrstvy, kter
odpovd minimlnmu letu stic z prostoru surny a zrove zaruuje dostatenou fluidaci
stic uvnit surny a to s ohledem na maximln pestup tepla, kter lze doshnout a kter je
limitovan prv letem stic. Na tlakovm diagramu (obr. 1) je umstn provozn bod
v 30% rozsahu regulace, tedy mezi prahem fluidace (vznik fluidn vrstvy) a prahem letu (let
stic). Vpotov stav surny je dimenzovn na ekvivalentn rozmr stice, kter vzeel
z granulometrickho men suen suroviny. Vzhledem k tomu, e fluidn vrstva je tvoena
nejdve jen suchou npln, do kter se postupn pidv mokr surovina, ve stabilnm
provozu lze uvaovat stedn mrnou hmotnost mezi mokrou a suchou surovinou. Takto
navren regulace se me v konen podob liit od skuten potebn, je to zpsobeno
nehomogenitou stic, nekulovitost stic

Obr. 1 Tlakov diagram pro vznik a prbh fluidn vrstvy

2. Princip vzniku fluidn vrstvy

Nsledujc text se odkazuje k obr. 1.
U nehybn vrstvy stic je vzrst tlakov ztrty s mimovrstvovou rychlost linern nebo
parabolick, a to a k bodu B, kdy tlakov ztrta doshne hodnoty rovn zdnliv hmotnosti
npln stic vztaen na 1 m2 prezu vrstvy. Poten vka nsypu zstv prozatm
zachovna. Po pekroen bodu B nastv obvykle mrn expanze vrstvy, take vzrst tlakov
ztrty se zpomal. Pi prtoku plynu odpovdajcmu bodu C je ji vrstva uvolnna natolik, e
po dalm nepatrnm zven rychlosti plynu se stice pestvaj dotkat. Tlakov ztrta
vrstvy poklesne na stejnou hodnotu, jakou mla v bod B a zstv piblin stejn, zatmco
expanze vrstvy pokrauje. Poten lehk vibran pohyb stic se mn na typick
cirkulujc pohyb zasahujc cel objem stic a urit podl plynu zane stoupat ve form
bublin. Peven tlaku mezi body B a C je vyvolno potebou naruit soudrnost vrstvy a
zvis mimo jin na mezerovitosti prvotnho nsypu. To naznauje, e ra ABC nemus bt
reprodukovateln pi opakovanm experimentu s tyt sticemi. Urit bod fluidace je velmi
sloit a diskutabiln, ale lze uvaovat, e minimln rychlost potebn ke vzniku fluidn
vrstvy, tzv. prahov rychlost fluidace, odpovd bodu D. ra CDE se oznauje jako ideln
pro vznik fluidace.
Ve skutenosti nebv tlakov ztrta za bodem D konstantn, ale podle okolnost a
podmnek vzniku fluidn vrstvy se me objevit nevrazn monotnn vzrst.

3. Princip regulace
Zde navrhovan regulace je ve smyslu men tlakov ztrty fluidn vrstvy. Ze vzorce 1, je
patrn, na em vem je tlakov ztrta fluidn vrstvy zvisl:
p 1 s g g h

[1]

Ze vzorce je 1 je patrn, e tlakov ztrta je pmo mrn nsledujcm veliinm:

-

vka fluidn vrstvy (h)

rozdl mrnch hmotnost mezi sticemi a plynem (vzhledem k tomu, e s>> g, lze
mrnou hmotnost plynu zanedbat a uvaovat s pmou mrou k mrn hmotnosti
stic)
podl objemu surny vyplnn sticemi (1-)

Na regulaci kvality fluidn vrtsvy nem vliv velikost stice, ta m vliv na penos tepla,
z dvodu rozlinch teplosmnnch ploch stic. Na vliv chodu fluidn vrstvy, vak vliv
nem.
Samotn regulace spov v tom, e se bude mit pouze tlakov ztrta fluidn vrstvy a to
tak, e soust mc vstroje surny bude diferenn tlakomr, kter bude mit tlak pod
rotm a nad fluidn vrstvou. Tato diference tlaku bude hlavnm parametrem pro zen fluidn
vrstvy. Pi stabilnm provozu nen dvod, aby se otky ventiltoru, kter se budou dit prv
od diference tlaku, mnily. V prbhu provozu vak mohou nastat neoekvan stavy, kter
budou popsny v kapitole 4.

4. Provozn stavy fluidn vrstvy

4.1 Stabiln provoz
Pod pojmem stabiln provoz fluidn vrstvy se rozum takov stav, kdy se do fluidn vrstvy
kontinuln pidv surovina vlhk, kontinuln odchz surovina such a ventiltor je
provozovn na konstantnch otkch, kter odpovdaj nastavenmu provoznmu bodu a tedy
tlakov ztrt fluidn vrstvy. Pi men diferennho tlaku, kdy jedno z idel je umstno pod
rotem a druh nad fluidn vrstvou, dochz ke zkreslen vsledk oproti vpotu vzhledem ke
ztrt rotu, kter ve vzorci 1 nen samozejm oeten, ale ze zkuenost a z men je znmo,
e tlakov ztrta rotu se pohybuje kolem 5-8% tlakov ztrty fluidn vrstvy. Pro zen fluidn
vrstvy lze toto zanedbat. Tato ztrta lze a bude vykompenzovna nastavenm provoznho
bodu, kter se bude prakticky nastavovat pi prvotnm najdn surny a to tak, e poven
osoba vizuln zhodnot stav a kvalitu fluidn vrstvy a dle namen tlakov diference se
nastav kivka regulovatelnosti fluidn vrstvy. Toto prvotn nastaven, bude mt zsadn vliv na
dal provozn stavy surny. Lze ci, e toto prvotn nastaven m opravdu zsadn vznam a
to jak z pohledu zen, tak pevn s ohledem na kalibraci mezi hodnotami teoreticky
zskanmi a skutenm provozovanm stavem. Pklad provozn kivky pro stabiln provozn
stav je vyobrazen na obr. 2. Jako suc surovina jsou voleny istrensk kaly o nsledujcch
parametrech:
Vstupn vlhkost suroviny:
Vstupn vlhkost suroviny:
Mrn hmotnost vlhk suroviny:
Mrn hmotnost such suroviny:
Stedn mrn hmotnost suroviny:

65 %hm.
5 %hm.
920 kg/m3
525 kg/m3
722,5 kg/m3

Obr. 2 Stabiln provoz fluidn vrstvy (bez regulace)

4.2 Vliv zmny mrn hmotnosti stic

Bhem stabilnho provozu surny me dojt k situaci, e se zmn charakter paliva,
v tomto ppad mrn hmotnost, co bude mt za nsledek to, e regulace nastaven na
pvodn palivo nebude fungovat sprvn a me dojt a s nejvt pravdpodobnost dojde
k tomu, e fluidn vrstva bu ustane, a nebo stice z fluidn vrstvy ulet do okruhu surny.
Je tedy nutn stanovit regulan kivku (pmka viz. vzorec [1]), dle kter se budou
regulovat otky ventiltoru v zvislosti na zmn tlakov ztrty zpsoben zmnou mrn
hmotnosti. Stedn mrn hmotnost stic se bude mnit plynule s pidvnm nov suroviny
do ji stvajc suroviny, kter vypluje surnu. as, kter je teba k vmn celkov npln
surny, je vypoten ne. Na obrzku 3 je znzornn prbh zmny tlakov ztrty na zmn
mrn hmotnosti stic.

Obr. 3 Vliv zmny mrn hmotnosti stic na tlakovou ztrtu fluidn vrstvy
Rovnice pmky je rovna: y = 2,8449x 1,6417, touto smrnic se bude dit fluidn vrstva
(jedn se o teoretickou kivku). Praktick kivka bude mt stejn stoupn, jen se posune dle
vizulnho nastaven bu doleva nebo doprava (viz. obrzek 4), jedn se o tzv. kalibraci mezi
teoretickou hodnotou a skutenm stavem.
Vzhledem k tomu, e prh fluidace roste s rostouc mrnou hmotnost jen mrn a prh
letu nemrn rychleji, bude zmna pro zvolen provozn bod mt odlinou smrnici, ne
kterou m samotn kivka na obrzku 3 (viz. obrzek 4).

Obr. 4 Obecn zobrazen kivky regulace v zvislosti na zmn mrn hmotnosti

Na obrzku 5 je znzornna ji pouze regulan kivka, kter udv zvislost mezi
provoznm bodem (skutenm stabilnm provoznm bodem) a tlakovou ztrtou. Jak je
z tohoto obrzku patrn, tato zvislost nen linern, ale vzhledem k velmi malm rozdlm,
lze tuto kivku z linearizovat a dle uvdt jako regulaci linern. Vliv to bude mt
zanedbateln, protoe vrstva v dnm ppad dky tomuto zsahu neustane a tak se
vznamn nezv let stic. Bude to mt vliv na pestup tepla a to takov, e v ppad
nejvt chyby zpsoben linearizac, bude odchylka od optima v rozmez 1 a 3%. Vsledn
smrnice (teoretick ped kalibrac), kterou se bude dit chod ventiltoru je rovna:
y = 1576,8x 1188,4

Vzhledem k mrnmu stoupn regulan kivky je na mst oezat vliv regulace na

nezbytnou rove a to v takovm smyslu, aby chod fluidn vrstvy nebyl zbyten ovlivovn
zsahy ventiltoru, tedy aby pokud mono ventiltor jel stle na konstantnch otkch. Bylo

by pnosn, aby ventiltor zareagoval, a pi nestabilnch podmnkch (co jsou zmny

popsan v kapitole 3). Ventiltor by ml najet na regulan kivku a pi pekroen nebo
podkroen navrhovan optimln tlakov ztrty nap. 100 Pa.
Celkov doba, po kterou bude probhat nestabiln fze, tedy fze, kdy bude dochzet
k vytsovn star hmoty hmotou novou, bude zviset na rozdlu mrnch hmotnost
suroviny nov a star. Uvaujeme-li napklad, e pvodn surovina mla stedn mrnou
hmotnost 400 kg/m3 a surovina nov m stedn mrnou hmotnost 700 kg/m3 bude celkov
doba vytsnn pvodn fze zhruba nco kolem dvou hodin.

4.3 Vliv ostatnch zmn na kvalitu fluidn vrstvy

Ostatn zmny (nestability) provozu, kter mohou nastat a jsou popsny v kapitole 3, lze
pohodln doregulovat stejnm zpsobem, jak je popsno v kapitole 4.2., protoe pro vechny
tyto ppady plat linern zvislost (viz vzorec [1]). Mezi takovto nestabiln stav lze takt
povaovat stav, kdy do surny nen kontinuln psun suroviny. V tomto ppad dochz
k postupnmu vysuen objemu surny, tm ke sniovn stedn mrn hmotnosti a na
mrnou hmotnost such suroviny (such surovina m vtinou men mrnou hmotnost ne
surovina vlhk, toto vak neplat ro svtl paprensk kaly z paprny ilina, kde mrn
hmotnost such i vlhk suroviny jsou piblin stejn). Napklad lihovarsk vpalky, i
pivovarsk mlto m dvojnsobn rozdl v mrnch hmotnostech such a vlhk suroviny.
V takovchto ppadech ji je nutn zsah regulace.

5. Zvr
Ve popsan zpsob regulace je nutn odzkouet, ale dle dostupnch informac se prv
takto fluidn vrstva d. Po prostudovn nkolika zkouek na surn v ern Hoe, lze tento
zpsob potvrdit. Bhem nkolika osmihodinovch zkouek pi stabilnch podmnkch se
tlakov ztrta stabilizovala a vykazovala konstantnch hodnot a, i kdy byla regulace spjata
s jinou akn veliinou, vykazovaly i otky ventiltoru konstantn hodnotu jen s malmi
vkyvy, kter by se daly eliminovat odstrannm nebo zanedbnm jednorzovch tlakovch
piek. Regulace by mla zareagovat opravdu a pi zsadn zmn v provozu fluidn vrstvy.
V podstat se jedn o velmi jednoduchou linern regulaci, kter by mla stait na vechny
mon nestabiln provozn stavy a nemlo by v dnm ppad dochzet k nadmrnm
letm suroviny i zastaven fluidace.

PLOHA 1 Konkrtn nastaven regulan kivky pro

surnu kal OV TOMA Otrokovice