lohy 1. kola 48. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie B
1. Kosmick lo
Kosmick lo se pibliuje k Msci po parabolick trajektorii tm se dotkajc
povrchu Msce. Na kruhovou drhu v tsn blzkosti povrchu Msce pejde pomoc
brzdcho raketovho motoru, kter spust v okamiku nejvtho piblen k Msci
(obr. 1).
a) Urete, jak se mus pi tomto manvru zmnit velikost rychlosti kosmick lodi.
b) Urete, jakou st poten hmotnosti kosmick lodi tvo palivo a okysliovadlo,
kter je potebn na proveden tohoto manvru, jestlie rychlost spalin vytkajcch z trysky motoru m velikost vr = 4,0 103 m s1 .
Hmotnost Msce je M = 7,4 1022 kg, polomr Msce je R = 1,7 106 m.
Pi een lohy b) pouijte Ciolkovskho rovnici ve tvaru
m
v = vr ln 0 ,
m
kde v je zmna velikosti rychlosti kosmick lodi, m0 je poten a m je konen
hmotnost kosmick lodi.

v1
v0

Obr. 1

2. Carnotv cyklus
Carnotv cyklus probh mezi teplotami T1 = 600 K a T2 = 300 K v idelnm plynu o
ltkovm mnostv n = 0,100 molu. Nejvy tlak dosaen bhem cyklu je 3,00 MPa
a nejni 0,100 MPa. Poissonova konstanta plynu m hodnotu = 1,40.
a) Urete zbvajc hodnoty stavovch veliin ve vrcholech p V diagramu tohoto
kruhovho dje, tj. v bodech, kde se protnaj pslun izotermy a adiabaty.
b) Sestrojte p V diagram ve vhodnm mtku.
c) Urete teplo Q1 pijat plynem od ohvae a teplo Q2 odevzdan plynem chladii
bhem jednoho cyklu.
d) Urete celkovou prci W bhem jednoho cyklu a innost cyklu.
Potebn vklad o Carnotov cyklu vetn vztah potebnch k vyeen tto lohy
naleznete ve studijnm textu Kruhov dj s idelnm plynem. Knihovnika FO . 63,
MAFY, Hradec Krlov 2004.
Tento text je tak na internetu na http://www.uhk.cz/fo nebo http://fo.cuni.cz.

3. Sloen obvod
Ti zdroje o elektromotorickch naptch U1 = 3,0 V, U2 = 6,0 V, U3 = 9,0 V a
zanedbatelnm vnitnm odporu jsou pipojeny zpornmi ply do spolenho uzlu A.
Kladn ply zdroj jsou pes ti rezistory o odporech R1 = R2 = 100 , R3 = 200
pipojeny do spolenho uzlu B (obr. 2).
a) Jak napt mezi uzly A a B namme voltmetrem o velmi velkm odporu?
b) Voltmetr nahradme amprmetrem o zanedbatelnm odporu. Jak proud namme?
c) Amprmetr nahradme rezistorem o odporu R = 17 . Jak proud jm bude
prochzet?
ete nejprve obecn a pak pro dan hodnoty.

U1

U2

R2
V

A
U3

R1
B
R3
Obr. 2

4. Kmity zavenho tlesa

Ocelov drt m dlku l0 a obsah pnho ezu S. Modul prunosti
oceli v tahu je E.
a) Urete prci W nutnou k takovmu prodlouen drtu, kdy
normlov napt v drtu doshne meze mrnosti u .
b) Drt ve svisl poloze pipevnme hornm koncem k tuh konstrukci a na doln konec upevnme (nap. na zvit) tleso
o hmotnosti m0 (obr. 3). Na toto tleso zavsme pomoc
vlkna zva o hmotnosti m1 (m1 < m0 ). Hmotnosti jsou takov, e normlov napt v drtu nepekro mez mrnosti.
Po pestien vlkna bude zva o hmotnosti m0 konat svisl
kmity. Urete jejich amplitudu vchylky ym , amplitudu zrychlen am a frekvenci f .
ete nejprve obecn, pak pro hodnoty:
l0 = 1,20 m, S = 4,00 mm2 , E = 210 GPa, u = 400 MPa,
m0 = 5,00 kg, m1 = 4,00 kg, g = 9,81 m s2 . Hmotnost drtu pi
zaven tlesa a pi kmitech zanedbejte.

l0

m0

m1
Obr. 3

5. Kondenztor s promnnou kapacitou

Vzduchov kondenztor je pipojen ke zdroji o svorkovm
napt U . Desky kondenztoru jsou tvercov, dlka strany
tverce je a. Vzjemn vzdlenost desek je d a. Mezi
desky budeme zasouvat stlou rychlost v tvercovou desku
o stran a a tlouce nepatrn men ne d vyrobenou z dielektrika o relativn permitivit r , a zapln cel prostor
mezi deskami kondenztoru.

a) Urete, jak se bude mnit kapacita kondenztoru a nboje na jeho deskch v zvislosti na ase.
b) Urete proud protkajc pi tomto dji obvodem.
c) Urete zmnu energie kondenztoru bhem zasouvn
desky a porovnejte ji s energi dodanou do obvodu za
tut dobu zdrojem.
d) Na zklad tohoto srovnn urete, jak velk elektrick
sla bude psobit na desku z dielektrika bhem zasouvn a jak bude mt smr.

Obr. 4

6. Praktick loha: Men v obvodu s tlumivkou

Nkter spotebie jsou ke zdroji stdavho napt pipojeny sriov s tlumivkou
cvkou, kter omezuje prochzejc proud (obr. 5). Vlastnosti takovho obvodu meme popsat pomoc fzorovho diagramu (obr. 6). Pitom pedpokldme, e skuten cvka o impedanci Z se chov jako sriov spojen ideln cvky o induknosti L
a rezistoru o rezistanci r. Celkov napt pedbh ped proudem fzov o , napt
na cvce o 1 .
I
Z

UZ
U

UR

Obr.5

Obr.6

UZ
1

UR

UL

UL

UZ
r

Ur

Ur

Celkov napt obvodu vyjdme pomoc kosinov vty:

U=
Z toho

2
UR
+ UZ2 + 2UR UZ cos 1 = I

I= p

R2 + Z 2 + 2RZ cos 1

U
R2 + Z 2 + 2RZ cos 1

Pro vkon spotebie plat

P = RI 2 =

RU 2
RU 2
= 2
=
2
R + Z + 2RZ cos 1
R + Z 2RZ + 2RZ(1 + cos 1 )
2
U
.
=
1
2
(R Z) + 2Z(1 + cos 1 )
R
2

Budeme-li do obvodu s tout cvkou zapojovat rzn spotebie, doshneme maxiU2

mlnho vkonu Pmax =
pi rezistanci R = Z.
2Z(1 + cos 1 )
koly:
a) Sestavte obvod podle obr. 7. Pouijte robustnj sov
transformtor s vstupnm naptm 24 V, cvku z rozkladnho transformtoru o 600 zvitech s rovnm jdrem,
reostat o odporu 100 , amprmetr a ti stejn voltmetry
(v nouzi vystame s jednm voltmetrem).
b) Postupn po malch krocch zmenujte odpor reostatu
a daje micch pstroj zapisujte do tabulky. Z namench hodnot pokad vypotejte odpor spotebie
(reostatu) a jeho vkon.
I/A

U/V

UR /V

UZ /V

R/

A
Z

V1
V

V2

Obr. 7
P/W

c) Sestrojte graf zvislosti vkonu reostatu na jeho odporu a ovte, e je maximln,

kdy R = Z (tj. kdy UR = UZ ).
d) Pro ppad, e R = Z, urete tak celkov inn vkon Pcelk = U I cos v obvodu
a innost = Pmax /Pcelk celho obvodu.
e) Z hodnot namench pi maximlnm vkonu spotebie urete induknost L
ideln cvky a rezistanci r rezistoru, jejich sriovm spojenm bychom mohli
danou skutenou cvku nahradit.
7. Vlce
Na drsn vodorovn rovin le dva dotkajc se
vlce o polomrech R a r a hmotnostech M a m.
Kolem vtho vlce o polomru R je navinut provaz, na jeho konci budeme psobit ve vodorovnm smru silou F , jej velikost budeme zvolna
zvtovat (obr. 8).

M
R

F
f
r

Obr. 8

a) Urete velikost souinitele smykovho ten f (stejnho pro vechny styn plochy), aby se vt vlec pevalil bez prokluzu pes men vlec.
b) Urete velikost sly F , pro kterou k tomuto pevalen dojde.