lohy 1. kola 55. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie C
Ve vech lohch potejte s thovm zrychlenm g = 9,81 m s2 .
1. Ndoba z trubek
Dva zbytky trubek rznch dlek L1 a L2 a rznch vnitnch prez S1 a
S2 , odznut kolmo k ose, byly svaeny s mezikrum z tenkho plechu tak,
aby mly spolenou osu. Takto vznikl ndoba byla upevnna vertikln, ir
st dole (obr. 1). Zespoda je k ndob pitlaovna zklopka. Aby zklopka
neodpadla, mus na ni zdola psobit sla o velikosti nejmn F0 . Kdy do ndoby
nalijeme vodu o objemu V0 , zv se minimln sla potebn k udren zklopky
na dvojnsobek. Kdy pidme znovu vodu o objemu V0 , zv se sla potebn
k udren zklopky opt na dvojnsobek, tedy na 4F0 . Kdy pak pidme jet
vodu o objemu 3/8V0 , zvt se minimln sla potebn k udren zklopky
o F0 a ndoba bude pln.
a) Jak je pomr prez trubek S1 : S2 ?
b) Jak je pomr dlek trubek L1 : L2 ?
c) Vodu vylijeme, ndobu obrtme a zespodu opt
pitlame zklopku o stejn hmotnosti stejnou
minimln silou. Jak se zmn minimln sla, kterou musme zklopku pidrovat, pidme-li vodu
o objemu V0 , znovu o objemu V0 a po doplnn
ndoby po horn okraj?

L2

mezikru

L1

Obr. 1
2. La open o ze
La o dlce l a hmotnosti m je opena o ze vky
h = 0,6l tak, e s vodorovnou rovinou svr hel
(obr. 2). Tit lat je uprosted, horn konec lat
pesahuje pes ze. Horn konec zdi je hladk, take
mezi nm a lat nevznik ten.
a) Urete velikost a smr sly, kterou la psob
dolnm koncem na vodorovnou rovinu.
b) Jak mus bt souinitel f smykovho ten
mezi dolnm koncem lati a vodorovnou rovinou,
aby la nesklouzla dol?
ete nejprve obecn, pak pro hodnoty m = 12 kg,
= 60 .

l
h

Obr. 2

3. Brzdn automobil
Osobn automobil pohybujc se rychlost v1 = 72 km h1 dojd nkladn
automobil pohybujc se rychlost v2 = 54 km h1 . V okamiku, kdy se nachz

ve vzdlenosti L = 15 m za nkladnm automobilem, zane brzdit se zrychlenm

o velikosti a = 2,5 m s2 .
a) Na jakou minimln vzdlenost lmin se automobily pibl?
b) Jakou nejvy rychlost v1m me jet osobn automobil ped zatkem brzdn, aby nedolo ke srce?
c) Jak se zmn vsledky a) a b), zane-li nkladn automobil brzdit souasn
s osobnm automobilem, ale me brzdit jen se zrychlenm o velikosti a/2?
ete nejprve obecn, pak pro dan hodnoty.
4. Kulika ve vagnu
Vagn taen lokomotivou se zaal z klidu rozjdt po pmch vodorovnch
kolejch rovnomrn zrychlenm pohybem. Pozorovatel ve vagnu zjistil, e
mezi pedn a zadn stnou vagnu je vzdlenost l = 18,0 m a e mal pln homogenn kulika, kter se na potku nachzela u pedn stny vagnu, bhem
rozjdn pejela za dobu t = 12,0 s k zadn stn. Po neprunm nrazu na
zadn stnu se neodrazila a zstala na mst.
a) Urete velikost a0 zrychlen vagnu.
b) Urete drhu s ujetou vagnem bhem pohybu kuliky ve vagnu.
c) Urete velikost v1 rychlosti kuliky vzhledem k zemi bezprostedn ped
nrazem a velikost v2 rychlosti kuliky vzhledem k zemi bezprostedn po
nrazu.
ete nejprve obecn, pak pro dan seln hodnoty. Valiv odpor a odpor
vzduchu pi pohybu kuliky zanedbejte. Moment setrvanosti koule je 25 mr2 .
5. Ohev vody
Ve varn konvici s uitenm tepelnm vkonem P = 2 000 W uvedeme do varu
vodu o hmotnosti m = 1,00 kg. Voda nalvan do konvice m vdy poten
teplotu t0 = 20 C. V prbhu ohvn obas zjistme, e k uvaen aje i
kvy potebujeme vce nebo naopak mn vody, ne jsme pvodn do varn
konvice nalili. Uvaujme ti reimy ohvn:
a) Vodu o hmotnosti m = 1,00 kg uvedeme do varu najednou.
b) Nejprve dme do konvice vodu o hmotnosti m1 = 0,60 kg, po dosaen
teploty t1 = 70 C pidme vodu o hmotnosti m2 = 0,40 kg.
c) Nejprve dme do konvice vodu o hmotnosti m0 = 1,40 kg, po dosaen
teploty t1 = 70 C odlijeme vodu o hmotnosti m2 = 0,40 kg.
Sestrojte do jednoho obrzku grafy zvislosti teploty vody v konvici na ase
pro jednotliv reimy ohvn.
Mrn tepeln kapacita vody je c = 4 200 J kg1 K1 , teplota varu vody
tv = 100 C. nik tepla do okol zanedbvme.

6. Praktick loha: Studium modelu plynu v ndob

loha navazuje na lnek 1.5 v uebnici Bartuka, K., Svoboda, E.: Fyzika pro
gymnzia. Molekulov fyzika a termika. Pozorn jej prostudujte.
Mjme ndobu, kterou symbolicky rozdlme na dv sti stejnho vnitnho
objemu. Do ndoby napustme plyn s potem N stic stejnho druhu a budeme v nhodn vybranch okamicch zjiovat poet Nl stic v lev polovin
ndoby a poet Np stic v prav polovin ndoby (Nl + Np = N ). Provedeme
simulan experiment s nhodnm rozdlenm 7 stic v lev a v prav polovin
ndoby.
koly:
a) Rozdlen 7 stic budete simulovat hzenm 7 stejnch minc. Pedem
dohodou stanovme, e dopad konkrtn mince lcem nahoru bude znamenat
okamit vskyt stice v lev polovin ndoby a dopad rubem nahoru bude
znamenat okamit vskyt stice v prav polovin ndoby. Vech 7 minc vezmeme do dlan, dkladn protepeme a hodme na vodorovnou ohranienou
plochu. Po dopadu zjistme poet Nl minc, kter dopadly lcem navrch a poet Np minc, kter dopadly rubem navrch. Vsledek pokusu, tj. rozdlen na
Nl a Np , zaznamenme rkou v pslunm dku 2. sloupce tabulky. Takto
provedeme nejmn 220 pokus. Pot zapeme poty rek v jednotivch polkch. V 3. sloupci spoteme zmenou pravdpodobnost, tj. pomr potu
konkrtnho stavu a celkovho potu pokus, vsledek vyjdme desetinnm
slem zaokrouhlenm na 3 platn slice. V poslednch dvou sloupcch uvedeme
vsledky teoretick pravdpodobnosti, tj. pomr pedpokldanho potu stav
s danm rozdlenm a potu stav vech monch rozdlen. Tento teoretick
rozbor a pro 4 stice je uveden ve zmnn ebnici.

Zm en po et stav

Nl Np

Zm en pravd podobnost

Teoretick pravd podobnost

rky po et

Desetinn slo
(3 platn slice)

Zlomek

Desetinn slo
(3 platn slice)

07
16
25
34
43
52
61
70
Sou et

b) Sestrojte v Excelu sloupcov grafy zvislosti zmen a teoretick pravdpodobnosti rozdlen na potu stic ve zvolen (lev) polovin ndoby (oba
grafy v jednom obrzku).

Statistika, kterou vyetujeme, pat mezi binomick rozdlen. Teoretick

pravdpodobnost, e ve zvolen polovin ndoby bude K stic z celkovho
potu N , je
 
N
K
N (N 1) (N 2) . . . (N K)
p(K, N ) =
=
.
2N
2N 1 2 . . . K
V Excelu ji meme vypotat pomoc statistick funkce BINOMDIST, kam
jako parametry dosadme K; N ; 0,5; 0. Chceme-li napklad vypotat rozdlen pravdpodobnosti pro N = 100, pouijeme tabulku podle obr. 3. Do
prvnho sloupce vlome sla od 0 do 100 a do buky B2 funkci BINOMDIST
s parametry A2; 100; 0,5; 0 (obr, 3a). Druh sloupec pak vypotme posouvnm vyplovacho thla (obr. 3b). Z vyplnn tabulky pak vytvome xy bodov
graf.

Obr. 3a

Obr. 3b

c) Vyetete rozdlen teoretick pravdpodobnosti pro rzn N a vsledky

porovnejte. Zformulujte zvr, kter vyplv pro skuten, tj. obrovsk soubory stic (dov 1023 ).
7. Lya
Lyaskou sjezdovou drhu meme modelovat naklonnou rovinou o stlm
hlu sklonu = 17,5 k vodorovn rovin. Mezi nadmoskou vkou startu
a cle je rozdl h = 630 m. Na startu je pipraven zvodnk o hmotnosti
m = 80 kg. Souinitel smykovho ten mezi skluznic a svahem je f = 0,070.
Aerodynamick vlastnosti lyae charakterizuje odporov souinitel C = 0,70
a obsah ezu kolmho ke smru pohybu S = 0,70 m2 . Hustota vzduchu je
= 1,25 kg m3 .
a) Urete, s jakm zrychlenm by se lya pohyboval, jak rychlosti by doshl
v cli a jak dlouho by jel po tto drze, kdyby na nj nepsobily dn
odporov sly.
b) Zjistte, zda samotn smykov ten podstatn ovlivn vsledky z lohy a).
c) Pi vtch rychlostech se pi jzd vrazn projev vliv odporu vzduchu.
Stanovte, jak nejvt rychlosti lya doshne, a odhadnte, jak dlouho by
jzda trvala, kdyby ji skoro celou absolvoval touto rychlost.
lohu ete nejprve obecn a pak pro dan hodnoty.