lohy 1. kola 39. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie B
1. Kaskadr o hmotnosti m = 80 kg pad z vky H = 50 m pipoutn ke
konci prunho lana, jeho druh konec je upevnn ve stejn vce. Dlka l
nezatenho lana a jeho tuhost k jsou takov, e pi volnm pdu je rychlost
kaskadra na povrchu Zem nulov. Po utlumen kmit zstane kaskadr viset
ve vce h = 10 m nad zem.
a) Urete dlku l nezatenho lana a jeho tuhost k.
b) Urete maximln rychlost kaskadra bhem pdu.
c) Urete maximln peten, kter na kaskadra pi pdu psob.
Lano povaujte za dokonale prun, g = 9;8 m
s?2 , odpor vzduchu zanedbejte.
Pohyb kaskadra popite jako pohyb hmotnho bodu. Peten urme jako podl velikosti sly, kterou na kaskadra psob lano, a jeho hmotnosti. Vyjdete
je jako nsobek g.

2.

3.

Automobil, jeho pneumatiky maj pi styku s vozovkou souinitel smykovho

ten f = 0;55, m projet klopenou zatku o polomru r = 25 m a sklonu
vozovky  = 7 . Kola automobilu maj rozchod d = 1; 50 m. Nklad je rozloen
rovnomrn a tit automobilu se nachz v rovin soumrnosti karoserie.
a) Jakou maximln rychlost se me automobil pohybovat, aby nedolo ke
smyku?
b) V jak nejvt vzdlenosti h od vozovky me bt tit automobilu, aby
dve ne ke smyku nedolo k pevrcen?
Vzduchov kondenztor je tvoen dvma rovnobnmi vodorovnmi deskami
o plonm obsahu S . Doln deska je upevnna v drku, horn je zavena na
soustav pruin s celkovou tuhost k, kter umouje svisl pohyb desky tak, e
ob desky zstvaj stle rovnobn. K deskm pipojme zdroj, jeho napt
budeme velmi pomalu zvtovat. Pi nulovm napt zdroje je vzdlenost desek
d, pi zvtovn napt se budou desky pibliovat.
a) Odvote vztah mezi naptm zdroje U a posunutm x horn desky z poten polohy, pi kterm bude v rovnovze pitaliv sla desek a sla pruin.
Nakreslete graf tto zvislosti.
b) Vysvtlete, pro pi zadanch podmnkch nemou desky setrvvat v libovoln rovnovn vzdlenosti.
c) Jak hodnoty mus doshnout napt zdroje, aby se desky spojily?
lohu ete obecn a pro hodnoty k = 1;0 N
m?1 ; S = 100 cm2 ; d = 2;0 mm.

4.



Na lehkou pruinu bylo zaveno zva o neznm hmotnosti, kter po uvolnn zaalo kmitat okolo rovnovn polohy. Cel dj byl sledovn pomoc
elektronickho silomru, ke ktermu byla pruina hornm koncen upevnna. Na
pipojenm potai byl zskn graf, kter zachycuje asov prbh velikosti
sly psobc na silomr (obr. 1). Poten velikost sly je dna thou samotn
pruiny.
a) Urete hmotnost zva a tuhost pruiny.
b) Urete amplitudu vchylky a amplitudu rychlosti pozorovanch kmit.
F=N8
6
4
2
0

?


0

Na obr. 2 je schema tfzovho transformtoru, jeho sekundrn cvky AB, CD, EF jsou
vyvedeny samostatn. Na cvkch se indukuj
stdav napt

t=s

Obr. 1

5.

u1 = Um sin(!t)

u2 = Um sin !t + 23 


u3 = Um sin !t + 43 

Na vstupn svorky M, N meme pipojit

jednu z cvek AB, CD, EF nebo sriovou kombinaci dvou, ppadn vech t cvek. Kolik
vstupnch napt, rznch co do amplitudy
nebo fzovho posunut vzhledem k napt u1 ,
meme vytvoit?

u1

Obr. 2

u2

E
F

u3

6. Praktick loha. Men induknosti a rezistance cvky

Teorie

Reln cvka m v nzkofrekvennm obvodu s harmonickm stdavm proudem stejn vlastnosti jako sriov spojen ideln cvky o induknosti Ls a
idelnho rezistoru o rezistanci Rs . Reln kondenztor se v nzkofrekvennm
obvodu chov tm jako ideln kondenztor o kapacit C . Spojme-li cvku
s kondenztorem do srie, dostaneme sriov rezonann jednobran, jeho pipojenm k tnovmu genertoru vznikne rezonann obvod (obr. 3).
Pi rezonann frekvenci fr prochz obvodem nejvt proud Ir a na rezonannm jednobranu namme nejmen napt Ur . (Vznik velk bytek napt na
vnitnm odporu genertoru.) Na kondenztoru namme pi rezonanci napt
UC r > Ur : Pitom plat vztahy:

fr =

1 ;
p
2 L C
s

Ls = 421f 2 C ;
r

Zr = UI r = Rs ;
r

UC r = !r Ls = Q :
Ur
Rs

Q je initel jakosti obvodu. Rezonann frekvenci obvodu meme

mnit zapojovnm kondenztor
s rznou kapacitou.
koly

mA

Ls

Rs

C UC

Obr. 3

1. Veliiny Ls , Rs , kter charakterizuj cvku, nejsou konstantn, ale zvis na

frekvenci. Urete tuto zvislost u cvky 1200 zvit z rozkladnho transformtoru s rovnm jdrem, ppadn i s uzavenm jdrem a bez jdra.
2. Ovte, e pi rezonanci plat UUC r = !Rr Ls :
r

Proveden lohy

Sestavte obvod podle obr. 3 s kondenztorem znm kapacity. Jako miliamprmetr meme pout nap. pstroj DU 10, napt mme nzkofrekvennm
milivoltmetrem, nap. BM 310 nebo NV 389. Napt genertoru udrujte na
maximu.

Na tnovm genertoru nastavte rezonann frekvenci, pi kter celkov napt

rezonannho jednobranu doshne vraznho minima Ur . Zmte rezonann
proud Ir a napt na kondenztoru UC r :
Men opakujte pro rzn kapacity kondenztoru v rozsahu 10 nF a 10 F. Pro
jednotliv rezonann frekvence vypotejte Ls ; Rs ; Q1 = !Rr Ls a Q2 = UUC r :
s
r
Namen a vypotan hodnoty zapite do tabulky:

C /nF
fr/kHz
Ur /V
Ir /mA
UC r/V
Ls /H
Rs =

Q1
Q2
Ovte, e Q1 = Q2 = Q ; a nakreslete grafy zvislosti veliin Ls , Rs a Q na
frekvenci. Je vhodn volit na vodorovn ose logaritmickou stupnici. Prbhy
graf popite.
7.

Nasycen vodn pry maj pi teplot t1 = 30  C tlak p1 = 4 240 Pa a pi

teplot t2 = 70  C tlak p2 = 31 160 Pa. Peht vodn pry se d van der
Waalsovou rovnic


p + a2 (Vm ? b) = RT ;

Vm

kde Vm je molrn objem vodnch par. Konstanty a, b maj pro vodu hodnoty
a = 0;5523 J
m3
mol?2 ; b = 3;04
10?5 m3 : Molrn plynov konstanta
R = 8;3145 J
mol?1
K?1. Relativn molekulov hmotnost vody je Mr = 18;015.
a) Urete objem nasycench vodnch par o hmotnosti m = 1;000 g pi teplotch t1 a t2 .
b) Ve vhodnm mtku nakreslete izotermy vodnch par o hmotnosti m =
1;000 g pro teploty t1 a t2 .
c) Jak chyby se dopustme, pouijeme-li msto van der Waalsovy rovnice stavovou rovnici
pV = nRT ?