You are on page 1of 4

lohy 1. kola 40. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie C
1.

2.

3.

4.

Nkladn automobil o hmotnosti m1 a osobn automobil o hmotnosti m2 jedou po


pm silnici proti sob rychlostmi v1 a v2 , kde v1 = ?v2 .
a) Dojde k srce, pi n zstanou ob tlesa spojena. Urete rychlost soustavy u
po srce vzhledem k vozovce. Urete zmnu rychlosti nkladnho automobilu
u ? v1 a osobnho automobilu u ? v2 a vypotte bytek celkov kinetick energie
soustavy pi srce. Srku modelujte neprunm stedovm rzem.
b) Dojde ke srce, pi n nezstanou vozidla spojena, ale pohybuj se rychlostmi
u1 a u2 vzhledem k vozovce. Byla zjitena hodnota u1 . Urete smr a velikost
rychlosti u2 a vypotte bytek celkov kinetick energie soustavy. Dj modelujte
pmm nedokonale prunm stedovm rzem.
c) Porovnejte bytky kinetick energie v ppadech a) a b) a vsledek diskutujte.
ete obecn, potom pro hodnoty: v1 = v2 = 72 km  h?1 ; m1 = 15 t; m2 = 1;5 t;
u1 = 54 km  h?1 :
Olovn kulika vis na tenkm vlkn.
a) Urete hel , o kter je nutno napjat vlkno s kulikou vychlit, aby pi kvn
celkov zrychlen kuliky v krajnch polohch mlo stejnou velikost jako celkov
zrychlem pi prchodu rovnovnou polohou.
b) Urete hel , o kter je nutno vlkno vychlit, aby sla napnajc vlkno pi
prchodu rovnovnou polohou mla dvojnsobnou velikost sly napnajc vlkno
v krajnch polohch.
Tleso o hmotnosti m uvolnme ve vce h nad zemskm povrchem. Zem m polomr
R a hmotnost M . Zvolme-li hladinu nulov potenciln energie na zemskm povrchu,
je potenciln energie soustavy Zem { tleso ve vzdlenosti h nad povrchem Zem
dna vztahem:


Ep = { mM R1 ? R +1 h :
a) Urete rychlost dopadu tlesa na zemsk povrch.
b) Urete zrychlen a1 tlesa na zatku a zrychlen a2 na konci pohybu.
c) Se stlm zrychlenm a1 by tleso spadlo z vky h za dobu t1 , se stlm zrychlenm a2 za dobu t2 . Odhadnte skutenou dobu pdu.
ete obecn, potom pro hodnoty: M = 5;98  1024 kg; R = 6;38  106 m;
h = 2; 00  106 m: Gravitan konstanta { = 6;66  10?11 N  m2  kg?2 . Odpor vzduchu
a rotaci Zem zanedbejte.
erpadlo erp vodu z eky potrubm stlho prezu o plonm obsahu S do koryta
zavlaovac soustavy (obr. 1). Objemov prtok vody m stlou hodnotu QV . Sac
otvor 1 potrub je ve hloubce h0 pod hladinou eky. Vstupn otvor 2 a vstupn otvor
3 erpadla jsou ve stejn vce h1 nad hladinou eky. Vtokov otvor 4 potrub je ve
vi h2 nad hladinou eky. Okoln vzduch m atmosfrick tlak pa .

a) Urete rychlost v proudc vody v potrub.


b) Jak tlak by mla voda
Obr. 1
v sacm otvoru,
ve vstupnm otvoru erpadla,
4 v
ve vstupnm otvoru erpadla
a ve vtokovm otvoru potrub,
kdyby se chovala jako ideln kapalina?
Nvod: Pouijte plnou Bernoulliovu
rovnici pro ideln kapaliny:
h2
3
2
1
2
p + 2 %v + %gh = konst :

c) S jakm vkonem by v takovm ppad


h1
erpadlo pracovalo?
d) Urete vkon P 0 a innost  erpac
h0
jednotky, jestlie ve skutenosti mus bt
mezi vstupnm a vstupnm otvorem er1
padla udrovn tlakov rozdl pr (vt,
ne jak vychz z vpotu pro ideln kapalinu).
e) Do jak nejvt vky h1max bychom mohli pi danch hodnotch QV a S erpadlo
umstit, kdyby se voda chovala jako ideln kapalina?
ete obecn, pak pro hodnoty: QV = 3;6 l  s?1 ; S = 5;0 cm2 ;
g = 9;8 m  s?2 ; % = 1000 kg  m?3 ; h0 = 0;6 m; h1 = 1;5 m; h2 = 6;2 m;
pa = 1;0  105 Pa; pr = 120 kPa:

5.

Vzduch v atmosfe se pi proudn vzhru adiabaticky rozpn a ochlazuje, pi proudn dol se adiabaticky stlauje a otepluje. V dsledku tchto dj i v uklidnn
atmosfe zakryt mraky teplota vzduchu kles s rostouc vkou a vztah mezi atmosfrickm tlakem a teplotou je stejn jako pi adiabatickm dji.
Za tchto podmnek vypustme balon stlho objemu V naplnn vodkem. Tlak
vodku v balonu se bhem stoupn vyrovnv pojistnm ventilem s tlakem okoln
atmosfry. Na zemi byl namen atmosfrick tlak p1 a teplota t1 . Ve vce, do kter
chceme vystoupit, je atmosfrick tlak p2 .
a) Jak je v tto vce teplota vzduchu?
b) Kolik vodku unikne bhem vstupu pojistnm ventilem do atmosfry?
c) Jak se zmn nosnost balonu?
ete obecn a pro hodnoty:
p1 = 1;0  105 Pa; t1 = 20  C; p2 = 0;83  105 Pa; V = 500 m3 :
Vzduch povaujte za plyn s dvouatomovmi molekulami, jeho molrn hmotnost je
Mm = 29 g  mol?1 . Poissonova konstanta vzduchu i vodku m hodnotu { = 1;40.

6.

Praktick loha: Men povrchovho napt


lol: Porovnejte povrchov napt destilovan vody a vodnho roztoku sapontu.
a) metodou kapilrn elevace
b) odtrhovac metodou
c) kapkovou metodou
Men provete pi teplot laboratoe. Povrchov napt sapontovho roztoku zmte pi rznch koncentracch (1:10 000, 1:1000, 1:100) a vsledky porovnejte. Namen povrchov napt ist vody porovnejte s hodnotou uvedenou v tabulkch.
Pomcky:
2 sklenn kdinky, sapontov prostedek na ndob (Jar, Lena apod.), destilovan voda, kapilra, mikrometr, jehla, milimetrov mtko, laboratorn vhy,
zva, stojan, sklenn trubika s ndobkou a kohoutem, zvsn krouek (nebo
kovov rmeek s nataenm drtkem), stoleek nad misku vah.
Proveden lohy:
a) Metoda kapilrn elevace je zaloena na porovnn thy
G sloupce kapaliny vystoupl v kapile a sly F vyvolan povrchovm naptm, kter tento sloupec udruje
v urit vce nad okoln hladinou (obr. 2).
# h
G = r2 h%g ; F = 2r cos # :
Jeliko hel smen #: < 10 , meme
pst
cos # = 1 ; F =: 2r :
Z rovnosti F = G plyne
2r
 = h%gr
:
2
Do kdinky naplnn zkoumanou kapalinou ponome
svisle kapilru, ponkud ji posuneme nahoru a zmme
Obr. 2
kapilrn elevaci h. Prmr kapilry 2r zjistme pomoc
jehly, kterou zasuneme do kapilry a v mst oznaenm
pi okraji kapilry zmme mikrometrem.
b) Odtrhovac metoda je zaloena na zjitn sly potebn k odtren povrchov
blny ulpvajc na krouku (i rovnm drtku) dlky l vytahovanho z kapaliny,
kter jej sm (obr. 3). Kapalinov blna m dva povrchy a psob tedy silou
F = 2l ;
kterou meme urit pomoc laboratornch vah.



F

Obr. 3

F0

F0

Nad misku vah umstme mstek s kdinkou, ve kter je zkouman kapalina, a na


konec vahadla zavsme krouek nebo rmeek s drtkem a vyvme jej. Hladinu
kapaliny v kdince upravme tak, aby se nachzela asi 2 mm pod vyvenm
kroukem. Vychlme-li vahadlo, hladina zachyt krouek a rovnovha se poru.
Slu povrchovho napt urme trovnm. Na druhou misku vah pidme lehk
kalek a na nj sypeme zvolna drobn tlska (tru), a dojde k odtren krouku
od hladiny vody nebo k vytaen tenkho kapalinovho prstence nad hladinu
sapontovho roztoku. (Jako trovac tlska se hod nap. jhly nebo hoin
semnko.) Zvme hmotnost m samotnho kalku s tlsky a urme povrchov
napt
 = mg
2l :




c) Kapkov metoda men povrchovho napt spov v uren


pomru hmotnost kapek dvou kapalin (men a srovnvac)
pi znalosti povrchovho napt srovnvac kapaliny. Ze silnostnn sklenn trubiky nechme velmi zvolna odkapat
stejn poet N kapek men i srovnvac kapaliny. Jejich
celkov hmotnosti M1 ; M2 pak zvme.
Thov sla psobc na kapku v okamiku odtren od konce
trubiky je rovna sle povrchovho napt:
2r
M1 g = 2r1 M2 g = 2r2 ;
N
N
1
Obr. 4
1 = M
M2 2 :
Jako srovnvac kapalinu zvolme destilovanou vodu.
7. Na naklonn rovin s hlem sklonu je poloObr. 5
en kvdr o hmotnosti M . Tleso s hmotnost
m je spojeno s kvdrem vlknem vedenm pes
M
pevnou kladku (obr. 5). Souinitel smykovho
m
ten mezi kvdrem a naklonnou rovinou je f ,
souinitel statickho ten je f0 . Budeme vy
etovat tyto ppady:
a) udlme poten rychlost v0 tlesu o hmotnosti m ve smru svislm dol,
b) udlme poten rychlost v0 kvdru ve smru dol rovnobn s naklonnou
rovinou,
c) ponechme soustavu v klidu.
Pro vechny ppady vypotte zrychlen soustavy a tahovou slu vlkna a diskutujte,
jak se bude soustava pohybovat.

You might also like